13.3. 2026     Ukrajinské útoky na ruská plynová zařízení mají za cíl zastavit dodávky do Evropy – ministerstvo obrany ...... Ukrajina zahájila útok UAV na infrastrukturu kompresorové stanice Russkaja, aby zastavila dodávky plynu do evropských spotřebitelů, uvedlo ve středu ruské ministerstvo obrany. Dříve během dne ruský energetický gigant Gazprom uvedl, že zařízení zajišťující dodávky přes ropovody TurkStream a Blue Stream byla od 24. února napadena 12krát a že všechny útoky byly odraženy. "V noci 11. března, aby zastavil dodávky plynu evropským spotřebitelům, kyjevský režim zahájil další útok pomocí útočných UAV typu letadla na infrastrukturu ruské kompresorové stanice ve vesnici Gaj-Kodzor (Krasnodarské území), která dodává plyn přes plynovod TurkStream," uvádí prohlášení. Ministerstvo uvedlo ministerstvo a dodalo, že další ukrajinský UAV typu typu UAV byl sestřelen v oblasti poblíž stanice, dva byly zachyceny letadly a tři byly zničeny mobilními palebnými skupinami, uvedlo ministerstvo a dodalo, že další ukrajinský UAV typu letadla byl sestřelen odpoledne 11. března. "Současně s pokusy o vyřazení plynové kompresorové stanice Russkaja se kyjevský režim pokusil v noci 11. března zaútočit na kompresorovou stanici Beregovaja plynovodu Blue Stream poblíž Tuapse s použitím 14 útočných bezpilotních letounů typu letadla. Díky koordinovaným opatřením výpočtů ruských systémů protivzdušné obrany a elektronického boje nebylo zařízení poškozeno," uvádí prohlášení.
Ukrajinské útoky drony na čerpací stanice jsou "bezohledné" uprostřed globální energetické krize – Kreml
"Velmi znepokojující zprávy," řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, když byl požádán o komentář k nedávným pokusům kyjevského režimu zasáhnout drony na kompresorové stanice Russkaja a Beregovaja. *Tyto útoky jsou "zvlášť nezodpovědné" na pozadí vznikající globální energetické krize, řekl *Kreml také připomněl nedávná prohlášení prezidenta Putina týkající se zpravodajských dat, která naznačovala, že kyjevský režim plánuje sabotážní operace zaměřené na plynovody Turecký a Modrý proud *Rusko tyto stávky vnímá jako pokus narušit stabilní dodávky plynu pro evropské spotřebitele.      (Sputnik Globe)

Národní očkovací strategie. Stát se stále cítí být majitelem našich těl a našeho zdraví ..... Národní očkovací strategie 2025 – 2029 vznikla nikoliv na základě potřeby ČR, ale na objednávku nadnárodních institucí. Dokument připravený pod vedením Válka byl zcela hladce převzatý Vojtěchem. Bez diskuse s kritiky, bez vypořádání připomínek, bez revize sporných prohlášení, bez odmítnutí kapitol navádějících k cenzuře. A to i potom co se ukázalo, že celý podvod s nejen covidovým očkováním poškozuje právě očkované.
Národní očkovací strategie (NOS) chce v tomto směru ještě více utáhnout šrouby, Andrej Babiš a ministr Adam Vojtěch pokračují tam, kde před pěti lety skončili.
Na první pohled se to zdá být dokument plný frází a floskulí, vlastně se to ptydepe ani nedá moc číst. Ale to je možná záměr. Protože teprve když si Národní očkovací strategii přečtete pořádně, zjistíte, že se mezi těmi floskulemi ukrývá změna paradigmatu. Očkování už není chápáno jako povinnost. Očkování – to je právo. Ne, nikdo vás do očkování nutit nebude. Ale očkování proti covidu také nebylo povinné, pamatujete? Sami si o něj řeknete! Stát už zde není od toho, aby držel zájmy farma firem na uzdě. Zájmy státu a zájmy farmaceutických korporací v otázkách očkování splývají v jedno a stát už ani nic nepředstírá a postupně se stává jejich marketingovým oddělením.
Autoři Národní očkovací strategie ignorovali obavy a připomínky, které v době jejího vzniku byly zaslány na ministerstvo zdravotnictví.
Doporučujeme všem, ať se seznámí s obsahem NOS, pokud tak ještě neučinili. Ať vědí, co nás čeká, pokud necháme nejen ministerstvo zdravotnictví, ale i mnoho dalších institucí podle ní bez včasné reakce veřejnosti postupovat.
Děkujeme za vaši případnou podporu Petice. Bez vaší podpory to nepůjde. [zdroj]
NOS – Informace pro zdravotníky!
Všem zdravotníkům a pracovníkům v sociálních službách, kteří zažili ten strach, že možná přijdou o práci, když se nenechají na podzim a v zimě 2021 naočkovat proti covidu, doporučuji přečíst si aspoň na stranách 43-46 Národní očkovací strategie kapitolu 1.4 „Zvýšení odolnosti systému zdravotní a sociální péče vůči infekčním onemocněním prostřednictvím ochrany a podpory klíčových profesních skupin„.
A pokud se vám po jejím přečtení ten pocit vrátí, zvažte aspoň podpis pod Peticí proti NOS a současně Vás prosíme, pošlete informace svým kolegům. Myslíme si, že my všichni máme právo rozhodovat svobodně a bez nátlaku o tom, proti čemu se necháme nebo nenecháme naočkovat.
Úryvky z kapitoly 1.4 věnované očkování a převýchově zdravotníků:
„… Pro cílené plánování a efektivní realizaci očkovacích strategií v oblasti prevence infekčních onemocnění – zejména u vysoce exponovaných profesních skupin, jako jsou zdravotničtí pracovníci a pracovníci sociálních služeb – je nezbytné mít k dispozici aktuální, přesná a strukturovaná data o proočkovanosti. V České republice však dosud chybí systematický sběr těchto údajů napříč profesními skupinami, což zásadně omezuje možnosti řízeného rozhodování, identifikace rizikových míst v systému a vyhodnocování dopadů přijatých opatření.
Zavedení pravidelného sledování proočkovanosti v těchto klíčových profesích je proto nutným krokem k vytvoření datově podloženého rámce pro řízení a podporu očkování. Tato data by měla zahrnovat nejen očkování proti sezónním respiračním onemocněním (např. chřipka, COVID-19), ale také dlouhodobou ochranu proti vybraným infekčním onemocněním, jako jsou VHB, spalničky či černý kašel.“
„Současně je klíčové realizovat hloubkové analýzy motivací, postojů a bariér v jednotlivých cílových skupinách. Kvalitativní i kvantitativní výzkum by měl zmapovat nejčastější důvody nízké proočkovanosti, postoje k očkování v kontextu profesní odpovědnosti, úroveň informovanosti a specifické potřeby zdravotnických pracovníků a pracovníků sociálních služeb v oblasti vzdělávání, organizační podpory a interní komunikace.“
„Výsledky těchto analýz poskytnou klíčové vstupy pro tvorbu cílených a efektivních intervencí – ať už v podobě edukativních kampaní, zjednodušeného přístupu k očkování na pracovišti, nebo strategické práce s vedoucími pracovníky. Tato opatření zvýší nejen individuální ochranu pracovníků v první linii, ale posílí i celkovou odolnost zdravotního a sociálního systému v obdobích zvýšeného výskytu infekčních onemocnění.“
„Důvěryhodná data a hlubší porozumění motivacím cílových skupin jsou klíčem k tomu, aby se očkování stalo standardní součástí profesní kultury, výrazem profesní odpovědnosti jako je tomu v zahraničí a součástí standardů poskytování péče.“
Na poškozené vakcinací se zapomnělo, téma bezpečnosti se řeší jen okrajově.
JUDr. Vladana Vališová kritizuje v Národní očkovací strategii absenci kapitoly věnované pomoci obětem vakcinace.
V Národní očkovací strategii se na poškozené vakcinací téměř zapomnělo a také téma bezpečnosti vakcinace se řeší jen okrajově. Strategický cíl tři, který se věnuje monitoringu bezpečnosti vakcín, má pouhé tři strany (str. 54-56).
Autoři do tohoto cíle zahrnuli 1) „evidenci šarží vakcín“ u hlášení podezření nežádoucích účinků vakcinace, 2) zvážení založení skupiny odborníků pro hodnocení nežádoucích účinků a 3) přípravu metodického pokynu k provedení pitev, pokud k úmrtí došlo do 30 dní po vakcinaci a není-li jiný zjevný důvod úmrtí.
Ani jeden z těchto dílčích cílů nemá dedikované finance (na rozdíl od štědře dotovaných a promyšlených marketingových kampaní) a ani jeden z cílů není podrobně rozpracován. Chybí to hlavní – jak zlepšit dostupnost finančního odškodnění a jak pomoci osobám poškozeným vakcinací. A přitom autoři vědí, že jde o klíčové téma pro prohloubení důvěry lidí k vakcinaci:
„Zkušenosti ukazují, že důvěra veřejnosti v očkování je významně ovlivněna i tím, jak transparentně a srozumitelně stát nakládá s případnými žádostmi o odškodnění za nežádoucí účinky. Pokud proces hodnocení těchto žádostí není zcela srozumitelný, může to vést k obavám z nerovného přístupu a ke snížení ochoty občanů hlásit podezření na NÚ. Z těchto důvodů by se jevilo vhodné zvážit zřízení nezávislé komise pro hodnocení případů NÚ, na které byla podána žádost o odškodnění podle zákona č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním.“ Toť vše ze strany NOS k celému problému … [zdroj]
Nutnost (pře)výchovy rodičů odmítajících očkování. 
Děti je třeba ochránit před jejich nezodpovědnými rodiči, zavedeme evidenci rodičů odmítajících očkování.
MUDr. Vladimír Čížek si všímá nápadně „orwellovského“ obsahu Národní očkovací strategie.
V dokumentu se sběr informací o lidech, kteří vakcinaci neholdují, objevuje hned v několika kapitolách prvního strategického cíle (str. 33-51). Obzvlášť vidět je to u první kapitoly, která se týká dětí a která zdůrazňuje nutnost empatické (pře)výchovy rodičů. A vlastně se čtenář ani dozví, zda se rodič stane „antivaxerem“ už při první odmítnuté vakcíně či kolik nahlášených nespoluprací musí mít, aby do této škatulky spadnul.
Ministerstvo pro zvýšení proočkovanosti dětí zavádí „soubor koordinovaných opatření zaměřených na zvyšování proočkovanosti, posilování zdravotní gramotnosti a na cílenou, na dialogu založenou komunikaci s rodiči a pečujícími osobami. Nedílnou součástí je také systematická identifikace a odstraňování bariér – komunikačních, organizačních i finančních – které mohou rodičům ztěžovat přístup k očkování.“ ...      (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

V Bruselu se opět zamysleli. A vymysleli další blbost ..... Evropská vrchnost došla k závěru, že je třeba zachránit klíčový unijní průmysl. A tak věrna svým osvědčeným metodám zasedla a vymyslela regulaci, která to má údajně zařídit.
Nazývá se „Industrial Accelerator Act“ (zkráceně IAA), což přeloženo do češtiny znamená „Zákon o průmyslové akceleraci“. Jak už tento název napovídá, jde opět o mimořádně výživné počteníčko, mimo jiné názorně dokládající, jak moc je evropská vrchnost odtržena od reality a jak vůbec nechápe, která bije. Ostatně už samotná myšlenka, že přeregulované ekonomické a podnikatelské prostředí táhnoucí unijní průmysl dolů lze zachránit další regulací, je hodna toho, aby byla navždy vytesána nad průčelím radnice v Kocourkově.
A jak má ona záchrana vlastně probíhat a čeho konkrétně se má týkat? Je zaměřena na klíčová a energeticky náročná průmyslová odvětví, jako je výroba kovů, cementu, chemikálií či automobilový průmysl. Ústřední myšlenkou (lze-li tvrdit, že materiál nějakou myšlenku vůbec má) je zvýšení poptávky po nízkouhlíkových technologiích a produktech vyráběných v EU.
Dluhy pro elektromobily
Zjednodušeně řečeno se toho má dosáhnout tím, že tyto technologie a produkty mají být preferovány ve veřejných zakázkách. Což vzhledem k tomu, že jde o technologie dražší než ty „tradiční“, nebude znamenat nic jiného, než že se ve veřejných zakázkách prošustruje více peněz. Samozřejmě erárních. A veřejným rozpočtům pustí žilou i další navrhované opatření. Podle něj mají být firmy podporovány v tom, aby pro své vozové parky nakupovaly elektromobily. Přičemž pod pojmem „podporovány“ je třeba rozumět „subvencovány“. A protože jsou rozpočty drtivé většiny členských zemí EU v mínusu, bude to znamenat, že zatnou své dluhové sekery opět o něco hlouběji.
Evropská vrchnost tím chce vytvořit umělou poptávku po produktech vyráběných v EU prostřednictvím nízkouhlíkových technologií. A protože s nimi nejsou unijní firmy konkurenceschopné na světových trzích, vytvoří jim „trh“ umělý, přičemž zavede taková opatření, která světové konkurenci znemožní přístup na něj buď úplně, nebo za podmínek, které neohrozí postavení firem unijních. Ty tak budou chráněny před „volným“ trhem globálním. Což však nepovede k ničemu jinému než k jejich dalšímu zaostávání, protože je nebude nic motivovat k tomu, aby se pokoušely světové konkurenci vyrovnat.
Motorem technologického a hospodářského rozvoje je totiž právě konkurence. A pokud tento motor jejím umělým omezováním zpomalí, nebo se dokonce zastaví, děje se to samé i s technologickým a hospodářským růstem. Podobně jako se to ostatně dělo i v bývalé RVHP. Takže pokud se má zastavit trend postupné ztráty konkurenceschopnosti EU, není řešením vytváření umělých poptávek a ochranářských opatření, ale právě naopak odbourání regulace. Samozřejmě v první řadě té „zelené“. A ve druhé té, která byla vytvářena s cílem „konat dobro“. Tedy například různé kvóty, diverzity a podobné blbiny. Jestli totiž může něco EU posunout vpřed, tak je to právě návrat k volnému trhu.
Regulace zabíjejí konkurenci
V Evropě je prostě třeba opět vytvořit konkurenční prostředí. A to nejen mezi firmami, ale i mezi jednotlivými státy. Což neznamená jenom podbízení se nízkými daněmi, ale i vytváření příznivého a deregulovaného podnikatelského prostředí, případně nabídkou kvalitní pracovní síly. Protože právě konkurence mezi jednotlivými zeměmi byla tím, co v minulosti posouvalo Evropu vpřed. Není ostatně náhodou, že její ústup z pozic globálního ekonomického (i politického) hráče začal právě ve chvíli, kdy začal proces její větší integrace prostřednictvím EU spojený s čím dál tím větším zasahováním evropské vrchnosti do věcí členských států (ostatně legislativa EU má před tou národní přednost). Základ k tomuto uspořádání dala Maastrichtská smlouva platná od roku 1993. A od tohoto roku klesl podíl zemí EU na světovém HDP o 41 %. A to přesto, že její populace se za tu dobu asi o 10 % zvýšila.
To už zkrátka nemůže být náhoda a ukazuje se, jak moc je koncept takto silně integrované EU neživotaschopný a škodlivý. A unijním firmám nepomůžou žádné „zákony o akceleraci“, ale to, že se jim uvolní ruce a vyčistí se podnikatelské prostředí. Což v praxi neznamená nic jiného než návrat k takové úrovni integrace, která pouze odstraňuje překážky ve volném pohybu zboží a kapitálu a vytváří prostředí, ve kterém si mohou státy a jejich firmy navzájem volně konkurovat. A z EU by se stala malá a levná nadnárodní servisní instituce, která by členským zemím sloužila. A nikoliv naopak.     (Čtěte na stránkách Deníku TO)

S vedením, které má dlouhé vedení ... Předsedkyně Evropské komise přiznala „strategickou chybu“, za kterou Evropané zaplatili svou energetickou bezpečností. Přesto si v komisi vydržuje nesmiřitelnou sokyni.
„Věřím, že pro Evropu bylo strategickou chybou obrátit se zády ke spolehlivému, cenově dostupnému zdroji nízkoemisní elektřiny.“ Ursula Leyenová v roce 2026 na adresu jaderné energetiky. Hřímala, že ji nově musíme podporovat a budovat. Co na to v Německu, kde si nedávno odpojili poslední reaktor? A pro sichr, kdyby to někoho v daleké budoucnosti napadlo, jej i zbourali. Mohli ho zaplombovat, uvést do spícího režimu. Ale to by to nesměli být Němci. Když už, tak zbourat, zničit, zahladit stopy, viz i s detonacemi třeba ZDE. Kuriózní je, že vědci z energetického institutu v Berkeley spočítali, že jen Německo tato „stategická chyba“ stojí ročně 12 miliard eur.
V roce 2011, kdy to křachlo ve Fukušimě, Leyenová své kancléřce Merkelové tvrdila basu u toho, jak je potřeba jádro zničit a vybudovat masivní obnovitelné zdroje energetiky. Jako ministryně práce a sociálních věcí pak tvrdila, že zelené zdroje přinesou Německu tisíce a tisíce pracovních míst. Leyenová byla v tu dobu prakticky maskotem Merkelové i samotné vlády a táhla její politiku aktivně doleva, k odpojování jádra.
Měli jsme tu i skeptiky. Kupříkladu náš tehdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek za ODS hodil přes hraniční čáru skeptický pohled na to trochu hysterické hemžení Německa a zkonstatoval, že „…je to více méně politické rozhodnutí, ke kterému se teď bude hledat to technické nebo odborné posouzení. My u nás postupujeme opačně. Nejdříve si uděláme odbornou analýzu a potom na základě těchto odborných analýz chceme dělat politická rozhodnutí.“ Báječná reakce našeho tehdejšího ministra, který zůstal věren jádru… ač ani za jeho krátkého angažmá pod Nečasem nedošlo k zahájení dostavby našeho jádra. Ba došlo přímo k zastavení dostavby Temelína. Takže kousavá poznámka Koucourka směrem k Německu, následovaná naprostým selháním v domácí politice. Holt ODS, nedá se svítit.
Stálo by za to připomenout Leyenové její další strategickou chybu, která se jmenuje Teresa Ribera a zahřívá v komisi křeslo jako výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci. Honosný název pro programovou nenávist k jádru, řekl bych.
„Považovat jadernou energii a zemní plyn za udržitelné technologie v rámci nařízení o taxonomii nedává smysl a vysílá to špatné signály pro energetickou transformaci celé EU,“ řekla Ribera v roce 2022. Tehdy ještě jako španělská ministryně pro ekologickou transformaci. A právě v této pozici Ribera zatopila svému domovskému Španělsku tím, že pod socialistickou vládou Pedra Sáncheze prosadila tu samou „koninu“, kterou prosadila Merkelová (za podpory Leyenové) v Německu. Tedy odchod od jádra. A to mezi lety 2027 až 2035. Povypínat, zhasnout, do krajiny nasázet soláry a větrníky a modlit se, holomci, modlit, že nám pánbu udělá pěkné počasí.
A když přišla na Evropu energetická krize, Ribera nezahálela a napálila na majitele jaderných elektráren ve Španělsku mimořádné daně. Zajímavé, nadmíru zajímavé. Naštěstí paní Ribera bude v komisi hlasem tonoucího, protože na Evropu přišlo vystřízlivění.
Nejde se nezeptat, jaké další strategické chyby se zjistí v následujících měsících a letech. Obohacující migrace? Bezhlavé podlehnutí novolevicové politice? Cenzurou že se k větší svobodě neprobojujeme? Že za covidu to byla fakt párty, u které si někteří šeredně a netransparentně namastili kapsy? Nejednání s Ruskem nás k míru nedovede?
Angele Merkelové by měli v pekle postavit z vděku obrovský pomník v nadživotní velikosti. Kolik ona a její nohsledi napáchali na Evropě škod, to by se jeden až udivil.
Je až s podivem, že celou Evropskou unií nezní jeden silný a jednotný hlas – paní Leyenová, jděte už, příliš škodíte a to nám za vaše naplněné ambice fakt nestojí.     (Čtěte na stránkách Pravý prostor)

Švýcarsko: Z důvodu genderové neutrality by měl být medvěd ve znaku Bernu vykastrován ..... Ne, to není vtip. A na kalendáři zatím  není 1. duben, takže jde jen o další zprávu z progresivistického blázince. Švýcarská metropole bude měnit svůj znak tak, aby byl genderově neutrální.
Abyste lépe pochopili, k jakému kroku se město chystá, je třeba si prohlédnout erby v titulním obrázku. Ten první ukazuje stávající podobu, na druhém vidíte návrh nového znaku.
Pokud máte alespoň trochu dobrý zrak, jistě jste zásadní rozdíl zaznamenali. Tedy vlastně dva rozdíly, protože woke šílencům nevadilo jen jasně vyjádřené pohlaví zvířete, ale i směr, kterým se pohybuje.
V Bernu bylo z důvodů genderové neutrality navrženo vykastrovat bernského medvěda. Bernský člen Velké rady kantonu Bern, Thomas Brönnimann (GLP), vyzval k opravě bernského erbu.
„Opravdu musí mít bernský medvěd červenou končetinu?“ zeptal se politik Zelených. „S medvědem bez penisu by se v kantonu Bern cítilo být zastoupeno mnohem více lidí. Takže erb už není aktuální.“
Jenže to progresivistickému politikovi nestačilo.
Směr medvědí chůze také vyvolal kritiku! Jako „symbol pokroku“ by se medvěd mohl v budoucnu pohybovat z levého dolního rohu do pravého horního rohu. Dnes jde podle zeleného politika pozpátku.
Jenže pokud se medvěd pohybuje postupně zleva doprava, může to být také chápáno jako regrese, zvláště pokud jde o hnědého medvěda. Takže o změně pohybu se zřejmě ještě povede diskuze.
Toto však není zdaleka první počin woke vedení švýcarské metropole.
Progresivní správa města Bern před několika lety zavedla pokyny pro genderově neutrální jazyk, které vydala Federální kancelář.
Například městským policistům nařídila nahradit pojmy jako „přechod pro chodce“, „tým“ nebo „pohovor se zaměstnancem“ tak, aby byly genderově neutrální.
„Matka“ a „otec“ jsou také nesprávné pojmy; místo toho má být používáno „rodič 1“ nebo „rodič 2.“  Odborníci na gender, kteří prosadili takto progresivní jazyk, jsou jistě těmi nejpovolanějšími i v případě aktuálního problému.
Právě oni budou zřejmě využiti jako konzultanti pro zvlášť progresivní řešení problému medvědího penisu…     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)
Možná mám lepší nápad. Vykastrovat všechny debily, co se snaží zavádět tato šílenství do praxe. Aby se nemohli rozmnožovat a nepředávali tak geny debility do dalších generací.

Trump zabil Modžtabu Chámeneímu skoro celou rodinu, ten se nevzdá ..... Trump si sice říká mírotvůrce, ale já vidím spíše někoho, kdo nebezpečně zahrává s konfliktem, který může snadno přerůst ve třetí světovou válku.
Írán má nového nejvyššího vůdce a funkce zůstává v rodině. Klerici vybrali Modžtabu Chámeneího, syna zabitého ajatolláha. Jde prý o zastánce tvrdé linie, který sloužil v íránských jednotkách během války s Irákem. Ten člověk má pádný důvod Američanům neustupovat – americký úder na jeho otce mu totiž zabil matku, manželku, syna i další příbuzné.
A co na jeho zvolení řekl Donald Trump? „Pokud nedostane naše požehnání, tak dlouho nevydrží.“
Americká povýšenost je z toho cítit na sto honů, ale já v tom čtu i strach. Na Trumpově místě bych se bála. Pokud někomu takovému vyvraždíte celou rodinu, nemůžete od něj čekat nic než odplatu. Co nám tím americký prezident vlastně sdělil? Že se cítí pánem světa? Že vládnout v jiných zemích smí jen ten, koho on sám vyvolí? A co ti ostatní? Ty by nechal taky zabít, nebo zavřít na doživotí?
Je to děsivé, ale začínám chápat, proč někteří Američané chtěli volit Bidena. Bylo by to jako u nás – volba menšího zla je také cesta. Trump si sice říká mírotvůrce, ale já vidím spíše někoho, kdo nebezpečně zahrává s konfliktem, který může snadno přerůst ve třetí světovou válku.
Světová politika se proměnila v nebezpečné kasino, kde se nehraje o peníze, ale o miliony lidských životů. Trump sází na kartu síly a zastrašování, jenže zapomíná na jednu zásadní věc: člověk, který už nemá co ztratit, se nebojí nikoho. Modžtaba Chámeneí není jen politický figurka, je to muž s hlubokou osobní ranou, kterou mu zasadil Západ. A takový lídr nebude hledat diplomatické kompromisy u kulatého stolu, bude hledat zadostiučinění.
My v Evropě, a zejména u nás v Česku, na to všechno koukáme jako na nějaký vzdálený film v televizi. Jenže tohle není Hollywood. Pokud se tohle sudu s prachem v Perském zálivu definitivně vznítí, pocítíme to všichni – od cen benzínu až po pocit bezpečí, který jsme si za poslední desetiletí tak lehkovážně zvykli brát jako samozřejmost.
Možná je načase přestat tleskat silným řečem a začít se ptát, kam nás ta „politika požehnání z Washingtonu“ vlastně vede. Protože mír se nedá nadiktovat z pozice síly, mír se musí vybudovat. A krev nevinných členů rodiny, ať už jsou na jakékoliv straně, bývá tím nejhorším základem pro jakoukoliv budoucnost.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Do války nás zatáhl Izrael a Netanjahu! Američtí senátoři začali ukazovat na viníka války a podle jejich informací chce Trumpova vláda vyslat do Íránu americké a izraelské pozemní jednotky k obsazení silně opevněných jaderných zařízení! Podle bývalého analytika IDF je situace Izraele ve stavu, že kdyby Izraelci věděli, co se stane po smrti ajatolláha, tak by do toho nešli! ..... Válka na Blízkém východě začíná nabírat katastrofický scénář pro americkou elitu a to nevyhnutelně vede k odkrývání karet. Američtí senátoři se střídají na amerických televizích a zaznívají naprosto neuvěřitelné výroky, které by ještě donedávna byly naprosto nemyslitelné.
Americký senátor Chris Murphy na dotaz reportérky, kdo vlastně může za vtažení USA do války s Íránem odpověděl, že s největší pravděpodobností za to může Bibi, tedy Benjamin Netanjahu, a potažmo Izrael. Je to prý nejlogičtější vysvětlení, které podle senátora vrhá na USA světlo velmi slabé země, která nemá vlastní rozhodování, protože o tom, kam a kdy se půjde do války, o tom rozhoduje izraelský premiér, ne americký prezident.
Senátor odhalil, že za válku USA s Íránem může Izrael, který Trumpa do války zatáhl!
Tohle zaznělo na MSNBC a de facto platí, že najednou už nejde o konspiraci, ale zaznívá to přímo od amerických senátorů na americké televizi. Americká armáda na Blízkém východě zabitím ajatolláha před necelými dvěma týdny rozpoutala naprosté peklo a celý Blízký východ je v plamenech a mezinárodní obchod s ropou a s kontejnerovou přepravou zboží v celém zálivu je v troskách.
Evropská unie se bije do prsou, že ani v této situaci nezruší evropské sankce na ruskou ropu a plyn, že prý situace není tak špatná, ale počkejte si ještě pár týdnů, až začnou v EU docházet tzv. provozní kapacity rafinérií, které jsou v EU standardně kalibrovány na 20-denní operativní zásoby.
Trump plánuje vyslat do Íránu americké a izraelské pozemní jednotky
Jakmile tyto zásoby dojdou, dojde k odšpuntování naprosto veškerých strategických rezerv v EU, které jsou kalibrovány na 60 dní. A potom konec. Nový vůdce Íránu a ajatolláh Mudžtaba Chameneí publikoval ve čtvrtek večer provolání k národu, kde mimo jiné zmínil, že Írán zastaví útoky a vojenské operace proti USA a Izraeli až ve chvíli, kdy USA a Izrael zaplatí Íránu reparace za škody způsobené válkou.
Ve čtvrtek večer se nad zálivem zřítilo americké tankovací letadlo a Pentagon tvrdí, že nešlo o sestřelení, ale o technickou závadu. Tak určitě…, citovala stanovisko Pentagonu moderátorka na CNN, čím pouze vtipně dala najevo, co si o tom vlastně všichni můžeme myslet. Írán prostě to tankovací letadlo KC-135 Stratotanker sestřelil PVO prostředky anebo přenosným MANPAD raketometem určeným pro sestřelování letadel.
Podle senátora chystá Trumpova vláda vyslání amerických a izraelských jednotek do Íránu!
Senátor Chris Coons jako člen výboru pro zahraniční vztahy prohlásil, že Trumpova administrativa plánuje pozemní operaci v Íránu, při které americké a izraelské jednotky mají obsadit na několika místech Íránu jaderná zařízení, která jsou ale silně opevněná. Především by prý mělo jít o podzemní zařízení na obohacování uranu a současně také o podzemní sklady raket a munice.
Taková pozemní operace by byla podle senátora obrovsky riskantní a mohla by stát stovky nebo tisíce životů amerických vojáků, přičemž není vůbec jasné, jak velkou operaci Benjamin Netanjahu plánuje, protože podle všeho o tom nerozhoduje Trump, ale právě Bibi. Někteří senátoři mluví dokonce o bezpečnostní hrozbě Trumpa, že nechává Bibiho, aby ovládal americké vojenské síly. To by dokonce stačilo na impeachment Trumpa po listopadových doplňovacích volbách do Kongresu.
Kdybychom věděli, co se stane, ajatolláha bychom nezabíjeli
Neprosto neočekávaným vývojem se zabývají i média v Izraeli, kde Danny Citrinovič, bývalý analytik IDF pro otázky Íránu, vystoupil v televizi a prohlásil, že kdyby Izrael tušil, co se stane po smrti ajatolláha, tak by do toho asi nikdo nešel. Po smrti Alího Chameneího totiž nastoupil k moci jeho druhorozený syn Mudžtaba, který teď po smrti svého otce stojí před otázkou.
Jestli pokračovat v politice svého otce, který zakazoval výrobu jaderné bomby, anebo se poučit z krizového vývoje a zahájit urychlenou výrobu jaderné zbraně na odstrašení Izraele a USA od další potenciální agrese. To je výsledek likvidace ajatolláha. Namísto režimu, který nechtěl jadernou bombu vyvíjet, se k moci dostal syn ajatolláha, který se bude chtít pomstít za smrt otce a celé své rodiny.
Analytik IDF prohlásil, že Izrael a USA udělaly chybu zabitím ajatolláha. Jeho syn bude ještě horší!
V tomto ohledu je celá operace v Íránu naprosté fiasko a přitom to je vlastně úplně to nejmenší. Daleko horší je, že Írán v odvetě zapálil doslova celý záliv a devět arabských zemí, které spolupracují s USA a teď za to zaplatí, a hlavně došlo k zastavení ropné a kontejnerové dopravy Hormuzským průlivem. Írán navíc zaútočil na americký ropný tanker nedaleko irácké Basry a celý kolos začal hořet.
Obrovské ropné a kontejnerové lodě prostě nejde ochránit, protože jsou moc pomalé, jsou to velké a nepřehlédnutelné terče pro rakety a drony. Obyčejný dron v ceně 800 USD s tříštivou dělostřeleckou hlavicí dokáže zapálit celý tanker. A pokud Írán vypustí na tanker 30 dronů, tak prostě jeden z nich se nepodaří sestřelit, i kdyby tanker doprovázely americké válečné lodě, aniž by Írán napadla myšlenka, že zaútočí drony i na ně.
Nový ajatolláh pohrozil USA likvidací ropných polí v celém zálivu
Ve čtvrtek večer navíc přišla i další výhrůžka. Teherán prý zaútočí na ropné a plynové objekty USA na Blízkém východě v reakci na jakýkoli pokus o útok na íránský energetický sektor, vyplývá z prohlášení ústředního velitelství vojenského velení „Khatam al-Anbia“.
„Varujeme vládu nepřítele a všechny jeho spojence, že sebemenší útok na energetickou infrastrukturu a přístavy Íránu vyvolá naši drtivou a ničivou odpověď. V případě takového útoku bude veškerá ropná a plynárenská infrastruktura v regionu, o kterou mají zájem USA a jejich západní spojenci, spálena a zničena,“ uvádí ve svém prohlášení státní rozhlasová a televizní společnost. ...      (Celý text čtěte na stránkách AENews)

Proč 2500 let opakujeme stále ty samé chyby? ..... Minimálně dva a půl tisíce let už víme, jak snadno nás mohou ovládnout odporní parazité a jak šikovně umí využívat lidskou hloupost a slabiny. Přesto se od nich necháváme znovu a znovu zmanipulovat a pro jejich potěšení proléváme vlastní krev i krev svých dětí.
Postup je vždy stejný – zmást davy, poštvat je proti sobě, nasadit do jejich čela lehce ovladatelné hlupáky. Vznikne zdánlivý chaos, ale protože ho parazité řídí, tak se v něm skvěle orientují a mohou snadno udržovat svou moc a plnit si břicha lidskou krví (často doslova).
Chcete příklady?
„Čím zkorumpovanější stát, tím početnější zákony.“ –Tacitus
„Moc spočívá v trhání lidských myslí na kusy a jejich opětovném skládání do nových tvarů podle vlastního výběru.“ –George Orwell, 1984
„Víme, že nikdo se nikdy nechopí moci s úmyslem se jí vzdát.“ –George Orwell, 1984
„Člověk věří věcem, protože byl kondicionován, aby jim věřil.“ –Aldous Huxley, Konec civilizace
„Není to moc, co korumpuje, ale strach. Strach ze ztráty moci korumpuje ty, kdo ji drží.“ –Aung San Suu Kyi
„Pokud chcete vědět, kdo vás skutečně ovládá, tak zjistěte, koho nesmíte kritizovat.“ –autor neznámý
„Hloupí zločinci porušují zákony. Chytří zločinci zákony tvoří.“ –autor neznámý
„Nejlepší vládce je ten, o kterém lidé říkají: ‚My jsme to udělali sami.‘“ –Lao-c‘
„Malé zloděje věšíme a velké jmenujeme do veřejných úřadů.“ –autor neznámý (zřejmě Aristoteles nebo Ezopa)
„Nejvyšší forma vítězství je podmanit si nepřítele bez boje.“ –Sun Tzu
„Nemusíte pálit knihy, abyste zničili kulturu. Stačí přimět lidi, aby přestali číst.“ –Ray Bradbury
„Dej blbci funkci a vymyslí lejstro.“ –Jan Werich
„Když je stát v pořádku, hlupáci mlčí; když je v nepořádku, hlupáci mluví nahlas.“ –čínské přísloví
„Učený hlupák je větší hlupák než hlupák nevzdělaný.“ –Molière
„Učený hlupák píše svoje nesmysly lepším stylem než hlupák nevzdělaný. Nejde však o nic menší nesmysly.“ –Benjamin Franklin
„Krev lidí je velmi laciná pro jejich vůdce.“ –Karel Čapek
„Jednou z největších civilizačních pohrom je učený hlupák.“ –Karel Čapek
Máme tu starořecké filozofy, čínské a ruské učence, moderní německé myslitele nebo české spisovatele…ten list je nekonečný. Neokázale moudří lidé nám pořád dokola opakují, co se děje, kdo a jak nás ovládá. Chléb a hry, rozděl a panuj. Nás Čechy dokonce učí a varuje přehršel krásných lidových přísloví a pohádek.  Ale my se přesto nenecháme poučit a dál posloucháme tvory, kteří snad ani nejsou lidé. Rozhodně nemají normální lidskou mysl – jsou to parazité navlečení do lidské kůže.
Máme to stále před očima, přesto po tisíce let opakujeme pořád dokola ty samé chyby. Proč? Obzvlášť dnes, kdy je skutečné vzdělávání se jednodušší než kdy jindy? Pozor, nemluvím tu o anti-vzdělání ze škol ale o samostudiu. Školy jsou dnes součástí právě toho systému na matení zranitelných myslí.
Co s tím? Asi nezbývá nic jiného, než prostě dál bojovat v tomto věčném boji. Kdyby moudří nevarovali a neučili ty nezkušené, byla by situace ještě horší. Prozatím se alespoň snažme, aby parazité nepálili moudré knihy (a dnes filmy). A pálením myslím i to, že se vše převede do digitální formy a to fyzické papírové se zahodí jako „nepotřebné a nemoderní“. Protože pokud je něco digitálního, je mnohem snazší vše spálit z jednoho místa. Nebo ještě hůře – vše z centrálního místa upravit, přepsat, překroutit a tím všechny ještě více zmást. Počkat, román 1984 není o tom, že všichni, kdo neposlouchají laskavého Velkého Bratra, jsou tupí a nevzdělaní dezoláti a konspirační teoretici?
Takže – pokud máte místo, chraňte papírové knihy. Našim potomkům se to určitě jednou bude hodit, mít nezmanipulované zdroje…     (Čtěte na stránkách Nikoly Bornové)
Díky, paní Nikolo, je to úžasná myšlenka - Chraňte papírové knihy. Našim potomkům se to určitě jednou bude hodit, mít nezmanipulované zdroje (informací)

Stále lákavější možnost ..... Válka proti Íránu je už prakticky vyhraná, holedbal se několikrát Donald Trump. Vzápětí Íránci zapálili několik dalších tankerů, zasáhli další přístavní infrastrukturu pomocí levných dronů, odmítli jednat a odmítli se vzdát. Je tak nějak houby platné, ukazovat grafy, o kolik méně íránských střel denně létá, když toho nejdůležitějšího pořád schopni jsou. Doprava přes Hormuzský průliv je zastavená, přístavy i tankery hoří a lepší to nebude i kdyby se stíhačky F-35 na hlavu stavěly.
O rychlém vítězství nejvíc svědčí to, že do oblasti míří plnou parou třetí letadlová loď a Západ uvolňuje ze svých strategických rezerv milionby barelů ropy, aby stlačil cenu dolů. Peršané, jak se ukazuje, nejsou největším nepřítelem Donalda Trumpa. Ve skutečnosti Trump bojuje proti Demokratům a vysokým cenám benzínu. Íránci tomu jen trošku pomáhají. Izraelci jsou také určitě nadšení skvělým vývojem války, kdy přece tak skvěle zničili Hizballáh a ten jim najednou zase ostřeluje Galileu. Trestná výprava proti tmářským ajatoláhům se změnila ve vleklou válku s technologicky slušně vyspělým nepřítelem, který se na takový den dlouho předlouho připravoval nejen vojensky, ale také ideologicky.
Takhle nějak vypadal pro Američany rok 1945. Ve válce proti Japoncům měli obrovskou převahu. Bombardovali si jejich města zcela dle libosti. Potopili jim většinu jejich flotily. Blížili se k japonské pevnině a začali zjišťovat, kolik sil, peněz i životů jejich vítězství bude stát. Začali zjišťovat, že svazy bombardérů nad Tokiem nestačí a Japončíci budou bojovat klidně pomocí klacků a kamenů, ale prostě nepřestanou. Ano, je možné zvítězit, ale cena bude hrozná.
Podle mě, teď Donalda zásobují podobnými analýzami. Režim se nerozpadl, ba naopak, posílil. Réza Pahláví tam má asi takovou podporu jako Putin v Kyjevě, americká podpora války je možná rétoricky dostatečná, ale jen do oznámení odvodů… Žádní spojenci, kteří by se obětovali pro evropské a transatlantické hodnoty už nejsou k dispozici, bo všichni viděli, jak dopadli Kurdové v Sýrii a Ukrajinci na Donbase. V Íránu už není co bombardovat, aby z něčeho CNN mohla dělat zprávy o brzkém triumfu… A celý svět se na to dívá.
Nový multipolární řád váží americkou sílu a shledává ji lehkou. Američané nedokázali ochránit své spojence, nedokázali ochránit obchodní trasy, musejí stahovat rakety ze všech koutů světa a uvolňovat své ropné rezervy. Perský lev se nesklonil před americkým orlem a ono to stačí. Soudruhu Si, před čtyřmi roky si na Američany troufnul Putin, teď si na ně troufli Íránci, copak my budeme kolem Tchajwanu pořád jen dělat cvičení? Takhle to teď musí vypadat v brífingových místnostech v Pekingu.
Cena za americké vítězství bude hrozná… Skoro tak hrozná, jako posměch za americkou porážku od „kozomrdů z Teheránu.“ Takhle to ještě před týdnem říkali podporovatelé americké intervence, ne? Předháněli se v líčení primitivnosti íránského režimu a zdůrazňování vlastní vyspělosti. O to je horší, když tato vyspělost podlehne prostému odhodlání a ochotě k obětem. Každá prohra je ponižující, ale když prohrajete se soupeřem, který vás vlastně ani nebyl hoden, je to ještě horší.
V roce 1945 Američané svou kvadraturu kruhu rozetnuli. Jestliže nechtěli zaplatit statisíci padlými za pozemní invazi na japonské ostrovy, museli nasadit atomové bomby. Můžeme se dohadovat, jestli Japonsko kapitulovalo kvůli jaderným úderum na Hirošimu a Nagasaki, nebo kvůli sovětskému útoku na japonskou Kuantungskou armádu, ale Američané jsou dodnes přesvědčeni o tom, že právě jejich atomovky zkrátily válku a zachránily statisíce amerických životů.
Donald Trump je v podobné situaci jako Harry Truman. Ne, je na tom vlastně hůř. Má nad Íránem volné nebe, ale nemá jeho kapitulaci. Může ještě bombardovat civilisty, ale nikdo s ním nechce jednat, nikdo si za Ameriku nehodlá pálit prsty, jeho domácí nepřátelé se už šikují a on nemá čas. Navíc, Íránci, hajzlové jedni, exportují víc ropy než před válkou. Nepřítel Číňan ropu má, ale nemá ji spojenec Japonec. A se spojencem jakým je v této válce Izrael, už žádného nepřítele vlastně nepotřebuje. Jestli to celé Trump rozpoutal kvůli Epstein files, tak musím suše konstatovat, že tato páka na něj existuje i nadále.
Jsem úplně mimo, když si začínám myslet, že jediný způsob, jak to mohou Američané ještě vyhrát, nemít u toho velké ztráty a udělat to rychle, je atomovka? Nedovedu si totiž představit, že by to prostě ukončili a odešli domů. To by jim jako vítězství neuznal ani Maršál Petrla, ba dokonce ani Tomáš Zdechovský. Uznávám, že v Afghanistánu to proběhlo podobně trapně, ale tam už se stahovali po dvaceti letech a všem už byl Tálibán ukradený. Ohledně Íránu ještě únava neproběhla a před týdnem ještě velké množství lidí Donaldovi tleskalo, že to toho šel. Ti mu teď nezatleskají za to, že toho nechal a oni jsou za blbce.
Jestliže má válka s Íránem skončit brzy a prakticky beze ztrát, buď musejí „Ami go home“ a nebo musejí „Bomb, baby, Bomb!“ Konvenční bombardování je drahé a už se obrátilo proti nim s jednou školou, takže Trumpovi zbývá buď ukázat epické odhodlání a udělat nemyslitelné a nebo ukázat, že světový hegemon už na to nemá. A pokud na to nemá světový hegemon, nemá na to ani Izrael, protože když vrtíte psem, musí to být velký a silný pes.
Neříkám, že Američané (nebo Izraelci) do atomovky půjdou. Jen říkám, že v této situaci jim nezbývá nic jiného, než tu myšlenku zvažovat a že je den ode dne lákavější. A víte, jak dneska přemýšlí celý Západ – když něco nefunguje, chce to víc! Evropská integrace nefunguje, chce to víc integrace. Sankce na Rusko nefungují, chce to víc sankcí. Bombardování na Írán nezabírá…. chce to větší kalibr. Atomový kalibr. Jsme přece nejsilnější, nejlepší, největší, nejdokonalejší… my můžeme všechno!
S každým dalším dnem, kdy je Hormuz zavřený (a Američané bezradní), se zvyšuje pravděpodobnost extrémního rychlého řešení. Je to jediné řešení, které by z vleklé války a světové krize ještě udělalo vítězství. Za hroznou (ale neamerickou) cenu. Bohužel, jedna a jedna jsou dvě.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Celý příběh zákona, kvůli kterému s tím sekla Šichtařová ..... V úterý Poslanecká sněmovna pustila do druhého čtení unijní nařízení DSA. Poslankyně Markéta Šichtařová kvůli tomu rezignovala, jde podle ní o cenzuru. Jiní vládní poslanci ale zdůrazňují možnost, že návrh se ještě dá přepracovat do přijatelné podoby. A ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz souhlasí i Vlastimil Veselý ze Společnosti pro obranu svobody projevu, která se na analýzu této legislativy a jejího nebezpečí soustředí dlouhodobě.
Organizace věnující se boji za svobodu slova vyjadřovaly podiv nad postojem některých vládních stran k zákonu, jehož projednávání v pátek a v úterý patřilo k nejsledovanějším.
Zatímco opozice slibuje „zablokovat sněmovnu“ kvůli novým pravidlům pro neziskové organizace, pro všechny strany vládní koalice byla již před volbami prioritou regulace internetu, kterou Česko musí přijmout jako transpozici unijního zákonodárství.
O nařízení známém pod zkratkou DSA jsme psali už několikrát. Mnozí upozorňovali na čertova kopýtka, která se skrývají v krásných slovech o bezpečném evropském internetu. Obsáhle se tématu věnuje Společnost pro obranu svobody projevu.
Naopak na podporu DSA v poslední době velmi iniciativně vystupovala organizace Lobbio, spojená s lidmi kolem prezidenta Pavla i sorosovské Nadace OSF, která obesílala poslance s výzvou, aby návrh podpořili.
Psali jsme:
Poslance bombarduje nová neziskovka. V pozadí Pavlovi sponzoři i Sorosovi lidé
Když přišel návrh v pátek do sněmovny, vyjádřili se k němu pozitivně kromě opozice, která za českou transpozicí stojí (návrh schválila a poslala do sněmovny ještě Fialova vláda), i někteří poslanci hnutí ANO a nakonec jej podpořili i Motoristé.
Když poslankyně Markéta Šichtařová, která pronesla v rozpravě zdrcující kritiku zákona, navrhla jeho zamítnutí hned v prvním čtení, podpořilo návrh pouze sedm poslanců SPD. Zatímco opozice hlasovala kategoricky proti, další vládní strany se dominantně zdržovaly hlasování.
Po tomto zážitku poslankyně Markéta Šichtařová oznámila, že se vzdává svého mandátu. „Před volbami jsem slibovala změnu, nikoliv alibismus. Je ale jasné, že skutečná změna se nepodaří, dál ustupujeme EU, dokonce i za cenu rizika zavedení cenzury. Za takové situace nelze plnit, co jsem před volbami slibovala. Proto skládám mandát. U cenzury nebudu asistovat, popřela bych tím všechno své dosavadní působení za mnoho let,“ sdělila na sociální síti.
Složení mandátu v reakci na jedno konkrétní hlasování není v podmínkách české sněmovny obvyklé. Podle všeho jde o zcela první případ tohoto typu. 
Právě proto gesto Markéty Šichtařové připoutalo pozornost k předložené legislativě. Divákům České televize byla v Událostech představena jako „unijní zákon o digitálních službách“. Její historie je však pestřejší a zrcadlí se v ní všechny události posledních deseti let.
Začalo to v Německu
Volební vítězství Donalda Trumpa v roce 2016, stejně jako úspěch britského referenda o brexitu o několik měsíců dříve, byly vysvětleny tím, že podstatná část voličů podlehla vlivu dezinformací. V první fázi se mluvilo zejména o „trollích farmách“ v Rusku, později se ale prosadil názor, že viníky jsou sociální sítě, které uživatelům zprostředkovávají tento „dezinformační“ obsah, a to díky algoritmům často přednostně.
Tyto události přiměly politiky více hovořit o tom, že dynamicky se rozvíjející internet je v podstatě „džunglí“, kde se skrývají nebezpečí pro děti, spotřebitele, voliče i další „slabší strany“. A že je třeba tomuto prostoru dát pravidla a regulaci.
Již v roce 2017 byl v Německu přijat vládou Angely Merkelové Zákon o prosazování práva na sítích, který dával provozovatelům sociálních sítí pod pokutami až do výše 50 milionů eur povinnost ve velmi krátkých lhůtách odstraňovat obsah, který je nezákonný, nebo „nenávistný“. Zákon byl přijímán v souvislosti s německou předvolební kampaní 2017 a s explicitními odkazy na zákaz šíření dezinformací a propagaci „pravicového extremismu“, který je v Německu označován za největší nebezpečí demokracie. V prvních volbách po migrační krizi bylo tažení proti „extrémní pravici“ zaměřováno hlavně na Alternativu pro Německo, která rok předtím zazářila v několika zemských volbách a byly obavy z jejího výsledku ve volbách do Spolkového sněmu. Nakonec skončila na třetím místě.
Psali jsme:
Mažte nenávistné komentáře, došlápla si vláda Německa na internetové špičky. A takto to dopadlo
Ministr spravedlnosti, sociální demokrat Heiko Maas, již v té době hlasitě volal po podobné regulaci na úrovni celé EU. A zde se první iniciativy k podobné legislativě objevily hned v následujícím roce. Doporučení týkající se boje proti nelegálnímu obsahu na internetu schválila Evropská komise v roce 2018.
Tradiční postup unijní legislativy pokračoval v následujícím roce strategií nazvanou Evropská připravenost na digitální věk (Europe Fit for the Digital Age), už s novou komisí pod předsedkyní Ursulou von der Leyenovou, která se předtím jako ministryně podílela na přijetí německé regulace a agendu „zákona o digitálních službách“ zmínila jako jedno ze svých hlavních témat. Agendy se iniciativně chopila také česká místopředsedkyně komise Věra Jourová.
V následujícím roce probíhaly „konzultace“ s akademiky a občanskou společností. Dne 15. prosince 2020 byl pak připraven návrh legislativy nazvané Digital Service Act. Stáli za ní zejména komisaři Margrethe Vestagerová a Thierry Breton. Legislativní proces probíhal v následujících dvou letech.
Fotogalerie: - Příjezd eurohonorace
Při jeho propagaci bylo argumentováno různými dobovými kauzami, kromě již popsaných politických okolností bylo využito zejména celosvětového tlaku na velké digitální platformy. V roce 2018 musel kvůli kauze Cambridge Analytica, která sbírala a zneužívala data uživatelů, vypovídat před Kongresem šéf Facebooku Mark Zuckerberg, v roce 2020 čelily internetové giganty dotazům na zneužití své tržní dominance.
A podstatným argumentem, dokazujícím potřebu regulace, byla i pandemie, respektive „koronavirové dezinformace“, které zpochybňovaly oficiální politiku izolace a vakcín.
SA je pouze jednou částí vizí EU o regulaci internetu, širokého spektra předpisů, které by měly vytvořit „globální standard regulace internetu“ jako vzor pro zbytek světa. Současně s ní byly schváleny zákon o digitálních trzích a Akční plán pro demokracii. Jako její přínos je zdůrazňována vedle transparentnosti argumentů hlavně „moderace obsahu“ a vytvoření „bezpečnějšího digitálního prostředí“.
Digitální platformy jsou touto regulací vedeny k odpovědnosti, zejména negativní motivací pokut až do šesti procent jejich globálního obratu.
Unijní akt definuje postupy, kterými má být dodržování pravidel vymáháno. Základem je síť Národních digitálních koordinátorů, kteří mají zajišťovat dodržování na úrovni členských států. V Česku tuto roli plní Český telekomunikační úřad. Na unijní úrovni plní tuto úlohu Evropská komise a Evropský sbor pro digitální služby.
Za mnohem problematičtější je však považován institut „důvěryhodných oznamovatelů“. To má být síť neziskových organizací, jejichž „oznámení“ o porušení zákona musí být národním koordinátorem vyřízena přednostně a ve zvláštním režimu. Na tuto činnost čerpají organizace prostředky z unijního rozpočtu.
Zkušenost s některými oznamovateli například v Německu již ukázala problematickou stránku tohoto oprávnění, když bylo pozorováno, že do jejich hlášení pronikají politické tendence. První organizací, která v Německu dosáhla certifikátu důvěryhodného oznamovatele, byla organizace Respect!, která je současně významným beneficientem dotačních programů na „živou demokracii“ od spolkové vlády. Ještě kontroverznější je organizace HateAID, jejíž představitelky se letos dostaly na „černý seznam“ Trumpovy vlády.
Psali jsme:
„Důvěryhodní oznamovatelé“, strážci unijního internetu. Zde máte seznam
Veteránka boje proti „nenávisti“: V Německu dostává medaile, USA na ni teď uvalily sankce
Na unijní úrovni akt platí od 17. 2. 2024 a k druhému výročí letos na stránkách komise vyšel bilanční text s fotografií dětí, kterak si na tabletu s úsměvem surfují bezpečným internetem. „Zákon o digitálních službách (DSA) chrání vaše základní práva regulací on-line služeb, jako jsou platformy sociálních médií, tržiště, obchody s aplikacemi a on-line cestovní a ubytovací služby. Jeho cílem je zajistit bezpečnější digitální prostor řešením problémů, jako je návykový design, nelegální obsah, manipulativní taktiky a další,“ vysvětluje Evropská komise.
Od roku 2024 probíhá implementace v členských státech. Pomalu se blíží lhůta, kdy bude nepřijetí vymáháno, což bylo komentováno i při rozpravě v české Poslanecké sněmovně.
Fialova vláda žádala zrychlené schválení
Za Česko transpozici připravovala ještě Fialova vláda prostřednictvím návrhu zákona o digitální ekonomice. Ten současně transponuje unijní směrnici o správě dat a v podstatě si klade ambici být jako komplexní předpis českým „zákonem o internetu“. Končící vláda jej schválila 27. 11. 2025 a Ministerstvo průmyslu a obchodu, které jej připravovalo, to prezentovalo jako krok k „bezpečnějšímu on-line prostředí“, zdůrazňovalo jistotu zákazníků nakupujících on-line a bezpečnost dětí na internetu.
Fialova vláda navrhovala, aby tato unijní legislativa byla schválena ve zrychleném řízení, v takzvané devadesátce (postupem podle § 90 jednacího řádu Poslanecké sněmovny). Je podle ní důležité, aby tato unijní regulace začala v českém právu platit co nejdříve.
To nová koalice zamítla a návrh se projednává standardně. Debata v pátek a v úterý tak byla klasickým „prvním čtením“, jehož účelem je pouze odfiltrovat zcela beznadějné návrhy. Následně se legislativou podrobně zabývají výbory a plénum v druhém a třetím čtení.
I poslankyně Markéta Šichtařová zmínila možnost, že by mohla být zachována část zákona věnující se ochraně spotřebitelů při internetových nákupech. Osobně je však skeptická k tomu, že by se podařilo při projednávání v Poslanecké sněmovně odfiltrovat všechna negativa a „miny“, které Fialova vláda poslancům v návrhu poslala.
Jiní koaliční legislativci ale v projevech naznačovali, že by se o to koaliční většina chtěla pokusit. Současně by tak přijetí zákona mohlo uklidnit tlak ze strany Evropské unie, která prý začíná kvůli zdržení v této legislativě, považované Ursulou von der Leyenovou za vlajkovou loď unijního přístupu k internetu, hrozit sankcemi. Zmiňuje se o nich i důvodová zpráva předkladatele.
Jindřich Rajchl zmínil, že unijní legislativu je u nás možné vymáhat i bez této transpozice, takže nejrozumnějším postupem je pokusit se formulovat aspoň trochu přijatelnou podobu v rámci českého zákona.
Gabriela Sedláčková z Motoristů poznamenala, že řešíme téma spravedlnosti, kde jsou argumenty pro a proti, takže původně měla nápad, že by si do řečniště přinesla váhu a na její dvě strany kladla kamínky.
S asi nejdrtivější kritikou vystoupil místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček, zatímco poslanci opozice nový zákon hájili. Nejrázněji vystupoval v rozpravě Ivan Bartoš, který na poslankyni Šichtařovou i další námitky, že „moderace obsahu“ je jen sofistikovaným výrazem pro cenzuru, reagoval názorem, že největšími cenzory jsou dnes Elon Musk a další internetové giganty, a Evropská unie proti této zvůli naši svobodu slova naopak chrání.
Jiní zástupci opozice však vyjádřili názor, že bude zcela správné, když svobodu slova někdy omezíme. Poslankyně z klubu Pirátů Irena Ferčíková Konečná mluvila o „nekonsenzuálním obsahu“, Jan Bartošek připomněl svou někdejší profesi psychoanalytika a vykládal poslancům, co všechno na internetu hrozí dětem, a Helena Langšádlová sdělila, že ona žádá „svobodu nebýt vystaven dezinformacím“, které k nám přes internet šíří Rusko.
Karel Haas z ODS zmínil možnosti, jak v rámci dalšího projednávání dojít k některým kompromisům, a Helena Válková z hnutí ANO konstatovala, že některé jím zmíněné návrhy dávají smysl.
Po prvním čtení zákon jako každá legislativa zamíří k projednání ve výborech, kde se čeká velmi podrobná rozprava. Koaliční poslanci navrhli jako garanční výbory ústavně-právní, hospodářský a pro regionální rozvoj. Byl přijat i návrh poslance KDU-ČSL Jana Bartoška zařadit mezi garanční výbory i výbor bezpečnostní.
V této fázi projednávání se legislativa může ještě zásadně proměnit. A poměr sil ve výborech odpovídá výsledku voleb.
„Nejlepší by podle nás bylo rozdělit implementaci DSA do dvou samostatných zákonů. V jednom (klidně pod současným názvem o digitální ekonomice) by byly ty relativně bezproblémové věci věnované např. ochraně spotřebitele před podvody při elektronickém obchodování a kyberzločinem (hacking, phishing, vydávání se za jinou identitu apod.). Pro něj by se jistě našel snadný konsenzus napříč politickým spektrem. V tom druhém zákoně by se pak potřebná ochrana před elektronickými podvody nemíchala s unií vnucovanou ideologickou filtrací toho, co čeští občané nesmějí psát na sítě,“ doporučuje pro ParlamentníListy.cz Vlastimil Veselý.
Pokud k tomu koaliční strany přistoupí poctivě, mohou podle něj pozměňovacími návrhy návrh zákona významně upravit. „Bude s tím ale víc práce, než kdyby se přepsal od začátku,“ dodává.
Připomíná, že díky prezidentově vetu se implementace zasekla i v Polsku, protože tamní koalice, jinak dost probruselská, nemá dost hlasů k přehlasování Karola Nawrockého.
„My v SOSP máme na jedné straně pochopení pro implementaci těch bezproblémových částí DSA, které se týkají ochrany spotřebitele nebo mimosoudního řešení sporů pro stížnosti uživatelů na zásahy platforem. Na druhé straně by bylo právně čistší a k voličům férovější paskvil Fialovy vlády do projednávání nepouštět a vytvořit místo něj nový návrh, který by cenzurní šikanu EK neobsahoval. Tato vláda dostala od voličů mandát k odmítání unijní legislativy, která ohrožuje naše zájmy. Navzdory sankcím. A DSA patří vedle migračního paktu a emisních povolenek právě k tomu nejhoršímu,“ uzavírá Vlastimil Veselý.     (Čtěte na stránkách Parlamentní listy)

Vadí zákon o neziskovkách? Měli vyskakovat proti tzv. neoprávněné činnosti pro cizí moc, tvrdí Jakl ..... Ladislav Jakl Ředitel Centra společenských studií IVK Ladislav Jakl vysvětlil odpor mainstreamu vůči připravovanému zákonu o neziskových organizacích. „Platí je nadnárodní vlivové instituce, aby tu za ně dělaly špinavou práci,“ řekl pro neČT24. Mediální smršť kolem zákona označil za typické nálepkování.
Pane Jakle, co si myslíte o záměru Babišovy vlády připravit zákon o neziskových organizacích? V čem může být přínosný?
Neznám střeva tohoto konkrétního návrhu, ale o tomto tématu mluvím a píšu již dlouho a nepředpokládám, že se nějaký návrh blíží mým představám. Celý pojem „nezisková organizace“ je od samého začátku podvod. Původní myšlenka byla udělit daňové úlevy nadacím a charitativním iniciativám bohatých mecenášů a organizátorů dobročinných sbírek. Už s tím nemohu souhlasit. Úleva pro jednoho vždy znamená vyšší povinnosti pro druhé – a jak ti k tomu přijdou. A to jsem nemohl tušit, jak se po letech původní idea ještě znetvoří sítí veřejných dotací. Základní argumentací obhájců tohoto systému je, že tzv. neziskové organizace vyvíjejí veřejně prospěšnou činnost „za stát“. Jenže to je lež. Stát má zcela dostatečné nástroje, jak pověřit výkonem prospěšné činnosti své rozpočtové a příspěvkové organizace, popřípadě vypsat veřejnou zakázku. V takových případech by zadavatel jasně vymezil, co a v jakém rozsahu má být plněno a za kolik. U „neziskových organizací“ si tyto organizace samy určují, co, za kolik a v jaký prospěch budou konat. Daňový poplatník povinně přispívá, ale nemá žádnou možnost určovat či kontrolovat, co se za jeho peníze dělá. Celý tento systém je nutno bez náhrady celý zrušit. Jakýkoli návrh, který by nás byť jen o milimetr přiblížil k takovému řešení, je jistě dobrý, ale zároveň jistě nedostatečný.
Opozice a mainstreamová média tvrdí, že zákon je údajně vytvořen „po vzoru Ruska“, navzdory tomu, že podobný zákon poprvé vznikl v roce 1938 ve Spojených státech amerických (Foreign Agents Registration Act neboli FARA). Co si o této kritice myslíte?
To je typický případ pokroucené debaty. Nemluví se o meritu, o obsahu, jen o nálepkách.
Podle názoru odpůrců zákona kvůli vágnímu znění „zahraničního vlivu“ může údajně ohrozit lidskoprávní organizace, provoz výzkumných a vědeckých institucí. Jsou tyto obavy opodstatněné?
Tak měli nejdřív vyskakovat proti šikanóznímu zákonu o tzv. neoprávněné činnosti pro cizí moc.
Zákon zavádí hlavní novinku: podle zákona se budou muset registrovat neziskovky se zahraničními vazbami. Proč podle Vás tento požadavek vyvolává ostrý odpor mainstreamu a opozice?
Protože je platí nadnárodní vlivové instituce, aby tu za ně dělaly špinavou práci.
Děkujeme za rozhovor!     (Čtěte na stránkách 42TČen)

12.3. 2026     Putin sa musí zabávať nad panikou v Európe, ktorú spôsobili jej vlastní lídri, tvrdí Štátny tajomník ministerstva obrany Igor Melicher ...... Štátny tajomník ministerstva obrany Igor Melicher (Smer-SSD) tvrdí, že prezident Ruskej federácie Vladimír Putin sa musí zabávať nad panikou v Európe, ktorú spôsobili jej lídri a vzniknutú situáciu dnes nedokážu ovplyvniť. Vracia sa Rusko späť do hry?
“Je tu porušenie medzinárodného práva zo strany Spojených štátov a Izraela voči Iránu. A tie energetické šoky, ktoré to vytvorilo, znamenajú, že my dnes budeme platiť na čerpacích staniciach oveľa viac za naftu, za benzín, že nebudeme mať možnosť dovážať skvapalnený plyn z Perzského zálivu,” uviedol Melicher.
Tvrdí, že tým pádom je práve Putin ten, ktorý sa opäť vracia do hry a je ten, o ktorom tí Európania, ktorí prijali tých 20 sankčných balíkov, rozprávajú, že by mohol tú energiu späť do Európy pustiť aspoň oklieštenú, aby sme čosi mali.
Logika v sanckiách chýba!
“Európska únia bola dlhodobo konkurencieschopná, mala silný priemysel. Akonáhle ukrajinská strana odpálila Nordstream, tak začali energetické problémy a priemyselné problémy v Nemecku. Teraz sa odstavil ropovod Družba na Ukrajine, kde jednoznačne máme aj satelitné snímky, ktoré hovoria, že to pokazené nie je. Máme uistenia zo strany Ukrajiny, že by to mali pustiť každý deň. Aj rozumiem tomu, že prečo sa ruský prezident smeje, lebo vidí dezorientovaných Európanov,” skonštatoval Melicher.
Slovensko je v rámci diverzifikácie pripravené dovážať aj iný druh ropy, aj iný druh plynu, ale sme v situácii, kedy nie je v Európe žiadny konflikt, kedy v podstate máme dobré susedské vzťahy a sme na začiatku rúry a inkasujeme peniaze za tranzitné poplatky vyššie ako pol miliardy eur na rok a zároveň máme aj lacné energie, ktoré môžeme využívať. “Boli by sme doslova hlúpi, keby sme to nevyužívali. Kritizujeme všetky tie balíky prijatých sankcií od prvého až po ten, ktorý je teraz tuším, že 20-ty. Stále si kladieme otázku, prečo máme mať 20 sankčných balíkov, ak by to mal teda vyriešiť celé jeden sankčný balík, na čo ich je 20?” pýta sa Melicher na margo logiky sankcii proti Rusku.      (CZ24 NEWS)

Další nesplněný slib: Sněmovna v drtivé většině podporuje bruselský cenzurní zákon DSA ..... Od včerejška se všude objevují informace o odchodu poslankyně Markéty Šichtařové. Podle mne není toto oznámení tak podstatné jako to, co ona sama zmínila coby důvod jejího odchodu.
Ať už to byl skutečný důvod nebo za tím stojí mediální štvanice posledních dní kvůli její neaktivitě ve Sněmovně nebo kvůli zaměstnávání přítele coby asistenta, mnohem důležitější je to, co ona sama uvedla jako důvod odchodu.
A tím je fakt, že drtivá většina poslanců odmítla zamítnout v prvním čtení cenzurní zákon DSA, který v EU pomohla zavést svého času Jourová. Nyní jej musí všechny státy implementovat do svých zákonů.
Ještě před volbami jsem varovala, že volit kohokoli, kdo chce za každou cenu setrvat v EU, je cestou do pekel. Tyto partaje VŽDY hlasují pro každou zvrácenost z EU.
A dnes je již 80% všech hlasování v jednotlivých parlamentech zemí EU výhradně k záležitostem, které se týkají legislativy přicházející z EU. I proto neustále opakuji, že žádná česká politika neexistuje.
A jak sleduji již dlouhé roky, tak VŠECHNY probruselské partaje – bez výjimky – VŽDY hlasují pro každou zvrácenost, která přichází z Bruselu.
A to je patrné i na zákonu DSA, který – mimo jiné – zavádí tvrdší cenzuru, která však nebude vedena na národní úrovni, ale přes EU najaté cenzory.
Opět se tedy vracím k tomu, co zmínila Markéta Šichtařová: pouze 7 poslanců hlasovalo pro zamítnutí zákona DSA, jak také ukázala na hlasování níže:
Všimněte si, že mnoho poslanců se zdrželo nebo hlasovalo proti. Ti zcela otevřeně podpořili cenzuru, což ovšem nikomu zřejmě nevadí, neboť ve všech komentářích, které jsem zatím zaznamenala, se omílá jen odchod jedné poslankyně, která má být pouze vyměněna za jiného poslance.
O tom, k čemu se hlasovalo, se sice také hovoří, ale spíš jen velmi okrajově a například mainstream to ani nepokládá za důležité, takže to často nezmiňuje v plném kontextu.
Moji dlouholetí čtenáři jistě ví, že se politikou EU zabývám již dlouhé roky (více než 10 let) a DSA patří k těm tématům, kterým jsem se věnovala skutečně velmi detailně.
Zákon samozřejmě skrývá některé body jako kybernetické hrozby, to je však něco, co lze ošetřit v jiném zákoně. Podstatou DSA je cenzura nepohodlných názorů. A není pravda ani to, co tvrdí někteří politici, tedy že bude záležet jen na dané politické garnituře, jak dalece bude uplatňován.
Ve skutečnosti má být cenzura již brzy centralizovaná, plně řízená z EU, čímž se má zabránit právě tomu, že by některá vláda byla k cenzuře příliš laxní nebo by opomíjela některé oblasti podléhající cenzuře.
EU dokonce nedávno specifikovala, co sem spadá: mimo jiné je to nejen kritika migrace, ale i islámu, LGBTQ či dokonce samotné EU a jejích hlavounů.
To, co tedy většina našich poslanců schvaluje, je zákon, který nám má v budoucnu „zavřít hubu“ a to i pod hrozbou větších sankcí v případě recidivy.
Nejde totiž jen o to, že váš příspěvek na sociálních sítích, článek či komentář může být zcenzurován tak, aby nebyl viditelný, ale můžete být dokonce odsouzeni za šíření nenávisti či dezinformací. A zde bude samozřejmě jen na soudech, jak si budou DSA vykládat.
Připomínám, že zákon o předsudečné nenávisti, zavedený svého času vládou ANO a ČSSD – s podporou Pirátů – vedl k odsouzení více než stovky lidí, kteří napsali něco „závadného“ na sociálních sítích.
Většina z nich zveřejnila protiislámský nebo protimigrační příspěvek na sociálních sítích (tehdy byl iniciativním v hledání „ideozločinců“ Hamáček).
EU však témata, která spadají pod cenzuru, velmi výrazně rozšířila a nyní se zaměřuje zejména na „genderovou“ tematiku (kritika LGBTQ, zejména trans).
Lze předpokládat, že pro soudce bude mustrem právě seznam „závadných“ témat prezentovaných EU. Ale vraťme se ke včerejšímu hlasování.
To nám názorně ukázalo, že je pravdou to, před čím jsem varovala: strany, které jsou pro setrvání v EU, podpoří cokoli. Ostatně, DSA podpořilo nejen celé ANO, ale také Motoristé.
U ANO mne to neudivuje, vždyť cenzorku Jourovou drželo v Evropské komisi celých 10 let, tedy dvě volební období! A cenzuru toto hnutí všeobecně dlouhodobě podporovalo.
A jak vypadalo hlasování vládních stran konkrétně?  65 poslanců ANO se zdrželo a hned dva hlasovali proti návrhu na zamítnutí zákona DSA (Kasal, Peštová).
V případě Motoristů se opět přítomní zdrželi (nebo nepřihlásili) a proti návrhu na zamítnutí DSA hlasoval exmanžel Šichtařové Pikora (máme to brát spíš jako pomstu exmanželce nebo jako podporu DSA?).
No a oněch jediných 7, kteří hlasovali pro zamítnutí DSA, bylo z klubu SPD, což ovšem znamená, že jde zároveň o menšinu v rámci klubu.
Mimo Šichtařové chtěli zákon zaříznout tito poslanci: Doležal, Majerová, Foldyna, Okamura, Ševčík a Koten. Ostatní se zdrželi a poslankyně Němcová dokonce hlasovala proti, což znamená, že DSA podpořila.
Tedy z celé Sněmovny jen 7 poslanců (po odchodu Šichtařové jen 6 výše zmíněných) je ochotno jít proti cenzurnímu zákonu DSA!
Celé hlasování si můžete prohlédnout zde.
To, že zákon DSA plně podpořila opozice, je očekávané. Drtivá většina hlasovala proti jeho „zaříznutí,“ zejména Piráti, STAN a KDU cenzuru podpořili velmi jednotně.
Nyní se někteří poslanci z vládních stran vymlouvají, že jde o zákon, který prostě musíme kvůli EU schválit, proto údajně nemohli hlasovat pro jeho zamítnutí. Jiní pak tvrdí, že DSA přináší i „dobré“ věci.
Ano, každý zákon, který přináší totalitní prvky, tam namíchá i něco „přínosného,“ aby se našla výmluva, proč jej schválit.
Věřte, že DSA je jedna z největších zrůdností, které kdy EU zplodila. Postavit se proti – tedy zde hlasovat pro – tak mohla být jediná volba poslance s páteří.
Sami posuďte, kolik jich skutečně onu páteř má…     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

TROJSKÝ KŮŇ JMÉNEM DSA ANEB PROČ ODCHÁZÍ ŠICHTAŘOVÁ ..... Markéta Šichtařová ukázala, že mezi parazity prostě nepatří – drží totiž slovo a má potřebu chránit zájmy daňových poplatníků, na které banda parlamentních parazitů ráda zapomíná hned den po skončení voleb.
„Před volbami jsem slibovala změnu, nikoliv alibismus. Je ale jasné, že skutečná změna se nepodaří, dál ustupujeme EU, dokonce i za cenu rizika zavedení cenzury. Za takové situace nelze plnit, co jsem před volbami slibovala. Proto skládám mandát. U cenzury nebudu asistovat, popřela bych tím všechno své dosavadní působení za mnoho let,“ uvedla Šichtařová. (Zdroj Seznam, pravdu neznám)
Vždyť se řeší válka, ne?
Ano, vždy, když se pozornost ovčana odvede od klíčových věcí, nebezpečných pro systém (od epsteinových pedofilů a kanibalů k válce), ratifikují se ty nejnebezpečnější eurosviňárny.
O co tedy sakra jde, ptáte se??
Jde o DSA, tj. „Digital Services Act“ (Pozn: schovaný pod novelou Zákona o digitální ekonomice – extrémně zavádějící název, neboť novela zákona neřeší jen prodej bot a mobilů online, ale cílí na zavedení nepřímé cenzury), který nám byl příživníky v EU vnucen k ratifikaci parlamentem. A banda mačkačů hlasovacích tlačítek se tuto sračku opět rozhodla - v neprospěch lidu - pustit do druhého čtení. Jen 7 z nich mělo dostatek svědomí a hlasovalo proti. A to Babiš a jeho tlupa slibovali změnu a postavení se EU!
Zní to nevinně, ale jedná se o obrovsky nebezpečný zákon.
Tak si ta rizika vysvětleme pro obyčejného Pepíka.
Znáte AML? (Anti-money loundering – zákon proti praní špinavých peněz). Zde stát tlačí na banky, aby každou velkou transakci považovaly za podezřelou a je na bance, aby, pod hrozbou velkých pokut, aplikovala presumpci viny (každý je vinen, dokud není prokázána jeho nevina), takže jste u velkých převodů neustále nuceni dokazovat původ peněz a jste „sprostí podezřelí“, zatímco skuteční zločinci to hravě obejdou.
V důsledku je pro banku mnohdy bezpečnější odmítnout klienta nebo transakci, než riskovat postih státu. Takhle vznikl paradox – bankéři, kteří řídí svět, si v rámci „total control“ přizvali na pomoc stát, aby v tom fízlování jejich banky byly nevinně..
No a DSA je úplně to samé, jen se slovy.
Nejde tedy o buzeraci a fízlování finančního rázu, ale o zavedení nepřímé cenzury.
Velké platformy podle DSA musí posuzovat a zmírňovat "systémová rizika" (gumový termín), mít procesy pro nahlašování, auditovatelnost, reportování a schopnost rychle reagovat (rozuměj mazat, omezovat dosah, atd.).
Přirozená reakce provozovatele platformy pak bude logicky ochranná v duchu "raději odeberu či omezím hraniční obsah" než se hádat s regulátorem (státem) a riskovat tučnou pokutu ve výši až 6% celosvětového obratu.
Bude se tedy, logicky, "mazat pro jistotu".
Zatímco v AML existují pojmy jako "podezřelá transakce" nebo "rizikový klient" a v důsledku tohoto hodnocení pak preventivní nepovolení transakce, nebo dokonce uzavření účtu; v DSA jsou to gumové termíny jako "manipulace informačního prostoru", "škodlivý obsah", nebo "dezinformační kampaně".
A protože jsou všechny tyto termíny gumové, jako Rakušanova páteř, logicky nejjednodušší strategií pro platformu, snažící se nedostat tučnou pokutu, je "sporné" projevy odstranit a nakládat tak s člověkem jako se sprostým podezřelým z "dezinformace" a v důsledku mu snížit dosah, demonetizovat ho, nebo jeho příspěvek skrýt z doporučování, nebo rovnou smazat - pro jistotu.
Takže opět vznikne dvojí metr.
V této ne tak dystopické praxi to totiž bude vypadat tak, že pokud něco neřekne "odporník" v televizi, tak to může být označeno za dezinformaci a preventivně odstraněno. A že nám těch "odporníků" za COVIDu v televizi defilovalo. Pamatujete na rakve a mrazáky? Dezinformace a poplašné zprávy, šířené televizí veřejné služby, dezinformacemi nebyly, zatímco ústavní práva jednotlivce na svobodu projevu byla brutálně potlačována. No a teď to máte mít rovnou v zákoně.
Článek 17 Listiny základních práv a svobod má dostat na frak, ale tentokrát ne od státu, ale za nepřímého tlaku státu a už se můžeme těšit na idiotský argument, že máme přeci možnost „odvolání“.
Za COVIDu nám odvolání bylo prd platné a obyčejní lidé byli proti veřejnoprávní drbnou šířeným dezinformacím o vakcínách a "nebezpečném" viru, zcela bezbranní a těmto lžím a dezinformacím logicky podlehli.
Takže poté, co eurounijní potentáti a jejich parlamentní loutky donutili banky nahlížet na nás jako na „sprosté podezřelé“ z hlediska finančního, chystají na nás obdobnou past i z hlediska svobodného šíření informací.
Zopakujme si tedy klíčový článek Listiny základních práv a svobod:
Článek 17
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
(3) Cenzura je nepřípustná.
(4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.
(5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.
Připomeňte tento článek svým poslancům a přiveďte je k odpovědnosti a zeptejte se jich, zda tam sedí pro Vás, nebo proti Vám.
Šichtařová tam seděla pro Vás. A už doseděla – její svědomí a inteligence jí tam dál sedět nedovolily.     (Čtěte na Telegramu, kanál COVID logika)

Boj o politické neziskovky ..... Neziskový sektor je fabulací. Tedy nikoliv ten skutečně se zabývající pomocí potřebným, charitou či užitečností zaměřenou na oblasti, ve kterých stát nemá potřebu či možnosti být natolik silnou oporou, aby to bylo dostačující. Jenže sledovat toky peněz i v této sféře je velmi složité a pro mnoho lidí se pomoc stala byznysem.
  Neziskové společnosti jsou často skořápkou, v níž se odehrávají věci, které by se Vám nelíbily. Obrovská otočka peněz je pro mnohé doslova výzvou k jejich odklonu, takže často režie společnosti často převyšuje výstupy jdoucí tam, kam původně měly směřovat. To platí pro vysoká procenta těchto organizací. Jenže vedle nich existují politicky směřované neziskové organizace mající ve svém skrytém programu mnohem více, než k čemu byly původně stvořeny. Líbivé názvy matou přispěvovatele a sponzory. Ukázkou takové skupiny jsou například Člověk v tísni či Lékaři bez hranic.
  Obě neziskovky se prezentují záchranou životů, pomocí postiženým v různých situacích, zemích i sférách. Originální poutače zaměřené na city, poutavé články a připomínání skutečných dobrých skutků zakrývají vysokou režii a dosah až do vysoké politiky. Člověk v tísni se dokonce v zákulisí účastnil organizace pokusu o převrat v Bělorusku, měl aktivity v Gruzii, účastnil se kolapsu voleb v Rumunsku a Šimon Pánek si z něj udělal nadnárodní organizaci přijímající stovky milionů až jednotky miliard nejen od dárců z České republiky. Nakolik si můžete tyto informace ověřit, je sporné, přikrytí je dokonalé. O této neziskovce jsme psali mnohokrát už dříve a musíme uznat, že i přes vícekrát prokázanou politickou činnost dokáže své záměry velmi dobře schovávat za charitu a někdy reálnou, jindy hranou dobročinnost. Režie managmentu je však tak vysoká, že být zaměstnancem Člověka v tísni ve vedoucí funkci je skutečný dar.
  Lékaři bez hranic se pro změnu výrazně angažovali v migrační vlně, a dokonce na svém plavidle organizovali přepravu migrantů do Evropy. Nadnárodní nezisková společnost podílející se na dovozu problémových migrantů se zaštiťuje skutečnými akcemi určenými chudým oblastem, zároveň je její dosah opět natolik výrazný, že sahá až k politickým špičkám. Podobnou strategii volí i mnoho dalších organizací, kterých je jen u nás natolik vysoký počet, že to vysává národní rozpočet. Čím vším se zabývají, to ani nechtějte vědět. Vzpomeňte si na výzkumy chování barmských žen, které prováděla Petrem Fialou řízená neziskovka, zkuste se dopočítat, kolik dalších podobných se zabývá u nás integrací Romů, jak honosné názvy mají pračky peněz v jiných organizacích nasávajících peníze od jednotlivých ministerstev.
  Motoristé se na pár z nich podívali a dle řevu opozice nalezli další místo, které bylo skrytým zlatým dolem pro dlouhou řadu politiků a stran. Momentálně si tedy všichni navázaní na politický neziskový sektor stěžují. Nejvýrazněji řve samozřejmě opozice spravující velkou část této šedé zóny čerpající miliardy ze státu, od soukromých osob i veřejných subjektů od nás i ze zahraničí. Tyto peníze buď končí po vyprání v soukromých kapsách nebo směřují k ovlivňování nálady a mínění národa. Milion chvilek pro demokracii a další podobná sdružení mají nemalou režii a musí být dotována přes nějaké účty, aby se skryl původ i účel vynaložených finančních prostředků. Lze tedy konstatovat, že neziskovky jsou velmi ziskové pračky peněz a zároveň dokážou přetavit velké částky v nástroj ovlivňující politickou scénu. Jak obrovské, to si bez přístupu k jejich účetnictví dokážeme jen těžko představit. Kolik se ztratilo peněz vybraných na Ukrajinu, Dárky pro Putina, na drony? Kolik miliard už prošlo Člověkem v tísni? Jak drahý je provoz Milionu chvilek a kolik „Strnadů“ jej platí? Dosah k prezidentovi, angažování „umělců“ a propracovaná organizovanost nejsou zadarmo.
  Jedná li tedy Sněmovna o omezení činnosti těchto organizací, kterých jsou jen u nás tisíce a jejichž režie je natolik vysoká, že přispívá k deficitu národního rozpočtu, přičemž Pětikoalice v opozici řve, znamená to, že bylo šlápnuto na kuří oko představující zdroj obživy a podpory právě opozičním stranám. Těm nestačí krádeže typu Dozimetr, kampelička a nedokončené Bitcoiny, protože neziskovky znamenají tichý a stálý příjem a obrovský politický vliv na voliče. Po revizi neziskového sektoru voláme už troky a současné vládě budeme vděční, dotáhne li to do konce. Nebudeme ale předjímat, přílišný optimismus není na místě, Všichni známe praktiky EU a nedávno provalené financování neziskovek Ursulou Leyenovou mající vliv na vnímání Green Dealu a klimatu je ukázkou toho, co se ve skutečnosti děje. Nejen u nás. Tento nástroj moci, mimochodem zasahujícího i do výchovy mládeže, proto jsou na ulicích i studenti, si liberálové jen tak vzít nenechají. Ámen.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Odtajnené spisy CIA odhalili sovietsky výskum z čias studenej vojny, ktorý spája parazity s liečbou rakoviny ..... Novo objavený dokument CIA z roku 1951 znovu vyvolal kontroverziu o možnej súvislosti medzi parazitárnymi infekciami a liečbou rakoviny. Ide o súvislosť, ktorú mainstreamová medicína napriek rastúcemu počtu dôkazov naďalej ignoruje.
Odtajnená správa, pôvodne označená ako „Dôverné“, sumarizuje sovietsky výskum, ktorý naznačuje výrazné biochemické podobnosti medzi rakovinovými nádormi a parazitickými červami, spolu s experimentálnymi liekmi, ktoré účinkujú na obe.
Dokument je založený na sovietskej štúdii z roku 1950, ktorú v časopise Príroda publikoval profesor V. V. Alpatov.
Štúdia opisuje, ako nádory a parazity zdieľajú takmer identické metabolické správanie – obom sa darí v prostredí s nízkym obsahom kyslíka a zároveň hromadia glykogén ako zdroj energie.
Ešte zaujímavejšie je, že niektoré zlúčeniny, ako napríklad Myracyl D (vyvinutý na liečbu bilharzie, parazitárneho ochorenia), napádajú aj zhubné nádory. Ďalší liek, Guanozolo, narušil produkciu nukleových kyselín, čím účinne spomalil replikáciu rakovinových buniek.
Napriek tomu, že bol dokument odtajnený v roku 2014, na internete sa objavil až nedávno, čo vyvolalo pobúrenie medzi zástancami slobody v oblasti zdravia. Tí sa pýtajú, prečo bol tento potenciálne revolučný výskum v liečbe rakoviny uzamknutý viac ako 60 rokov.
„Američania to vedeli. Prečítali si to, utajili to ako „Dôverné“ a na 60 rokov to zamkli v trezore,“ napísal jeden používateľ sociálnej siete X, ktorý zdieľal súbory CIA.
Ďalší dodal: „CIA vedela od roku 1951, že rakovina sú parazity.“
Hoci dokument výslovne netvrdí, že parazity spôsobujú rakovinu, zdôrazňuje nepopierateľné biochemické paralely, ktoré naznačujú, že liečba jedného by mohla fungovať aj proti druhému.
Súvislosť medzi parazitmi a rakovinou: Potlačená pravda?
Toto odhalenie je v súlade s novými hlasmi v alternatívnej medicíne, ktoré tvrdia, že parazity sú skrytou epidémiou prispievajúcou k chronickým ochoreniam, vrátane rakoviny.
Dr. Diana Wrightová, odborníčka na naturopatiu, uviedla, že parazity sú jedným zo štyroch hlavných prenášačov rakoviny, spolu s baktériami, vírusmi a hubami.
„Šesťdesiat percent ľudí s rakovinou má parazita, no nikto si nemyslí, že ide o vírus, pretože vírusy sú v podstate mŕtve,“ tvrdí.
Toto tvrdenie podporujú neoficiálne dôkazy. Vezmime si prípad McNeala, ktorý trpel skľúčujúcimi žalúdočnými problémami a mozgovou hmlou. Následne objavil parazitárnu infekciu. Po cielenej liečbe jeho príznaky do roka zmizli.
Jeho príbeh nie je ani zďaleka ojedinelý. Štúdie odhadujú, že takmer 60% svetovej populácie má parazitárne infekcie, no konvenční lekári ich na ne len zriedka testujú.
Ešte presvedčivejšia je správa portálu NPR z roku 2017 o výskumníkovi rakoviny z organuzácie Johns Hopkins. Pozoroval, že u potkanov, ktorí mali rakovinu a červy, tak im nádory zmizli po liečbe antiparazitárnymi liekmi.
Toto zistenie sa zhoduje so sovietskymi zisteniami zhrnutými v dokumente CIA, no napriek tomu zdravotnícky establišment tieto súvislosti naďalej odmieta.
Prečo bol tento výskum ignorovaný?
Dôsledky sú ohromujúce: ak sú parazitárne infekcie skrytým hnacím motorom rakoviny, potom by lacné, existujúce antiparazitiká mohli ponúknuť schodnú liečbu alebo dokonca prevenciu. Prečo sa teda tejto téme nikto nevenuje?
Motívom je zisk farmaceutických spoločností. Lieky na rakovinu sú multimiliardovým odvetvím, pričom chemoterapia a imunoterapia stoja onkologických pacientov viac ako 100 000 dolárov ročne, či už si to platia sami alebo cez zdravotné posťovne.
Ak by sa ukázalo, že liečba parazitov – často lacná a nepatentovateľná – je účinná, veľké farmaceutické spoločnosti by stratili obrovské zisky. Regulačné úrady sú už dlho obviňované z uprednostňovania farmaceutických záujmov pred verejným zdravím.
Ak sovietsky výskum z 50. rokov 20. storočia naznačoval prelom v boji proti rakovine, prečo nebol ďalej skúmaný? Bol zamlčaný, aby sa ochránil rozvíjajúci sa trh s liekmi proti rakovine?
Medicínska dogma v rámci konvenčnej onkológia zostáva fixovaná na chemoterapiu, ožarovanie a chirurgický zákrok, pričom odmieta alternatívne prístupy, aj keď dôkazy naznačujú, že fungujú.
Myšlienka, že rakovina by mohla súvisieť s parazitmi alebo infekciami, spochybňuje základy celého odvetvia.
Budúcnosť liečby rakoviny prostredníctvom zamerania sa na parazitov
Hoci moderná onkológia neklasifikuje nádory ako doslovné parazity, výskum metabolických podobností pokračuje.
Vedci teraz uznávajú, že rakovinové bunky, podobne ako parazity, prosperujú v prostredí s nízkym obsahom kyslíka a vyhýbajú sa detekcii imunitným systémom. To sú vlastnosti, ktoré ich robia odolnými.
Skutočná otázka znie: Ak sovietski vedci v 50. rokoch 20. storočia videli potenciál v liečbe rakoviny zameranej na parazity, prečo sa tým západná medicína nezaoberala? Keďže milióny ľudí trpia rakovinou a konvenčné liečby často zlyhávajú, nemali by sa preskúmať všetky možnosti?
Dokument CIA zatiaľ slúži ako strašidelná pripomienka potlačovanej vedy – vedy, ktorá môže byť kľúčom k odhaleniu revolučných terapií rakoviny. Všimne si to konečne aj lekárska verejnosť, alebo tento výskum zostane pochovaný v archívoch, zatiaľ čo pacienti budú trpieť?
Desaťročia trvajúce potláčanie sovietskeho výskumu rakoviny spôsobenej parazitmi je dokonale v súlade programom veľkých farmaceutických spoločností orientovaných na zisk, keďže liečba bez patentovej ochrany ohrozuje ich lukratívny monopol na rakovinu. Antiparazitálnym liekom pritom už dávno vypršala patentová ochrana.
Táto pochovaná veda, podobne ako mnoho iných prírodných liečebných postupov, bola obetovaná, aby sa udržala kontrola medicínsko-priemyselného komplexu nad naratívmi o chorobách a miliardovými podvodmi so syntetickými liekmi.     (Čtěte na stránkách Badatel)

Směřujeme k vyslání amerických vojsk do Íránu, protože žádného z Trumpových cílů operace nejde dosáhnout bez jejich vyslání! Je to pro USA katastrofa epických rozměrů! Senátoři referovali o průběhu již druhého tajného briefingu s Trumpovou vládou! Írán zaminoval Hormuzský průliv a ropný přístav v Ománu je po útoku dronů v plamenech! Mezitím na pumpách v USA se galon benzínu blíží celonárodně ke 4 dolarům! ..... Donald Trump si myslel, že když zavraždí íránského ajatolláha a nejvyššího duchovního vůdce, že se celý režim zhroutí a vnitřní íránská opozice sama převezme moc a transformuje Írán na zemi přátelskou k USA. Tak tohle prý zaznělo na druhém tajném briefingu za zavřenými dveřmi, kde Trump a jeho vláda informovali vybrané členy Kongresu a Senátu o situací ve válce s Íránem.
Informace unikly do amerických médií a dva senátoři za Demokratickou stranu to popsali novinářům naprosto přesně. Nejprve senátor Richard Blumenthal znovu zopakoval, že nedostal žádné odpovědi na své otázky, především na to, jaké jsou cíle Trumpovy operace, jaký je časový harmonogram, a kolik to všechno už stálo, a kolik to ještě bude stát.
Směřujeme k nasazení US vojáků v Íránu, abychom dosáhli kteréhokoliv z Trumpových cílů operace!
Na nic z toho odpověď nedostal, a navíc prý pouze z toho, co Trump s ministrem obrany Petem Hegsethem na briefingu říkali, je prý snadné vyvodit, že směřujeme k vyslání amerických vojsk do pozemních operací v Íránu, protože pro dosažení kteréhokoliv z Trumpových cílů, o kterých se na briefingu nesouvisle vyjadřovali členové vlády, je nasazení pozemních vojsk naprosto nezbytné.
Např. plán na zničení íránských podzemních zásob obohaceného uranu a zničení zařízení na obohacování uranu spolu s íránskými raketami. Jenže všechny 3 tyto cíle jsou umístěny v podzemí a bombardováním je prostě zničit nejde. Ty podzemní komplexy je možné zničit pouze pozemními jednotkami americké armády. Ani jeden z těch cílů nejde splnit dálkově pomocí amerických Tomahawků nebo bombardérů. Pokud se tyto cíle operace nezmění, nezbude Pentagonu nic jiného, než v Íránu nasadit americké pozemní jednotky, zaznělo prý na briefingu s členy Trumpovy administrativy.
Katastrofa epických rozměrů
Senátor Chris Murphy pro změnu prohlásil, že válka USA s Íránem je katastrofa epických rozměrů, že se dá přirovnat de facto k 10-dennímu debaklu USA, když ani po 10 dnech od zavraždění ajatolláha se nejen íránský režim nezhroutil, ale naopak zaminoval a zablokoval Hormuzský průliv a celá Blízký východ je v plamenech, přičemž již umřelo 8 amerických vojáků a další 140 jich je zraněných.
Navíc v USA již ceny benzínu přesáhly hranici 3,50 USD a blíží se 4 USD, zatímco v některých státech, kde je zavedeno vysoké DPH, např. v Kalifornii, již ceny benzínu přesáhly 4,50 USD a blíží se hranici 5 USD. Za pouhých 10 dní od zavraždění ajatolláha. Prostě Trump na pokyn Izraele zatáhl USA do dalšího táhnoucího se konfliktu.
Válka s Íránem je pro USA katastrofa epických rozměrů!
Demokratičtí senátoři USA tak zkrátka opustili úterní a v pořadí již druhou tajnou schůzku s vysokými představiteli ministerstva obrany a zpravodajských služeb s vážnými obavami, že prezident Donald Trump nařídí pozemní invazi do Íránu, což by znamenalo nebezpečné eskalování jeho nelegální a neprovokované války. Úředníci Bílého domu – včetně ministra obrany Petea Hegsetha a ministra zahraničí Marca Rubia – a Pentagonu uspořádali sérii uzavřených jednání s členy Kongresu od té doby, co USA a Izrael na konci minulého měsíce zahájily válku proti Íránu.
Utajování průseru Trumpova tažení do Íránu
Zatímco demokratičtí zákonodárci uvedli, že utajený charakter těchto briefingů jim brání v zveřejnění klíčových informací o válečných plánech administrativy, senátor Richard Blumenthal (D-Conn.) po úterním zasedání varoval novináře, že „zdá se, že směřujeme k vyslání amerických vojsk do Íránu, aby byly splněny kterékoliv potenciální cíle“ nastíněné během briefingu.
„Mám více otázek než odpovědí, zejména pokud jde o náklady války,“ řekl Blumenthal. „Moje otázky zůstaly nezodpovězeny a já budu požadovat odpovědi, protože americký lid má právo je znát.“ „Američané si zaslouží vědět mnohem víc, než jim tato vláda sdělila o nákladech války, nebezpečí, kterému jsou vystaveni naši synové a dcery v uniformách, a možnosti další eskalace,“ dodal.
Senátorka Elizabeth Warren (D-Mass.) po účasti na briefingu řekla: „Jsme již v druhém týdnu a Trumpova administrativa stále není schopna vysvětlit důvody, proč jsme vstoupili do této války, cíle, které se snažíme dosáhnout, a metody, jak toho dosáhnout.“ Senátorka Jacky Rosenová (D-Nev.) uvedla, že to, co během briefingu zaslechla, „není jen znepokojivé, ale přímo děsivé“. „Nejsem si jistá, jak to nakonec dopadne a jaké jsou jejich plány,“ řekla Rosenová o vládě a dodala, že Trump „nám neukázal žádné plány, co chce dělat den poté, řekněme to takhle. To je vše, co mohu říct.“
Trump vlastně není schopen sdělit, co má být cílem jeho operace, ani jak dlouho potrvá, protože… to sám neví. Tohle vědí jen ti, kterým Trump slouží
Demokratičtí zákonodárci vyjádřili podobné obavy ohledně možné pozemní války již po prvním tajném briefingu, který se konal přesně před týdnem 3. března. Trump a vysocí představitelé administrativy nevyloučili pozemní invazi do Íránu. „Nemám žádné obavy ohledně vyslání vojsk do terénu,“ řekl Trump minulý týden deníku New York Post.
„Jak říká každý prezident: ‚Do terénu nebudou vysláni žádní vojáci.‘ Já to ale neříkám.“ Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v nedělním rozhovoru pro stanici Fox News uvedla, že Trump nevylučuje ani pozemní invazi, ani brannou povinnost, ačkoli mnoho odborníků tvrdí, že ta druhá možnost je velmi nepravděpodobná. Tzv. mobilizace prostřednictvím “draftu” ze seznamu obyvatelstva byla v USA naposledy použita v 70. letech v závěru války ve Vietnamu.
Trump přisunuje židli Bibimu v Bílém domě
Trump také vyslal smíšené signály ohledně plánované délky války, když v pondělí prohlásil, že tažení je „prakticky u konce“, a poté dodal, že americké síly „neustoupí, dokud nebude nepřítel zcela a definitivně poražen“. Prezident a jeho nejvyšší vládní úředníci také váhali při pokusech vysvětlit cíle války, střídavě naznačovali, že cílem kampaně je a není změna režimu, a přesouvali narativ od eliminace neexistujícího íránského jaderného zbrojního programu k zničení jeho arzenálu balistických raket.
Úterní briefing se konal v den, který Hegseth označil za „nejintenzivnější den útoků v Íránu“ během desetidenní války. To poté, co vlna amerických a izraelských leteckých útoků v Íránu v pondělí zanechala nejméně desítky mrtvých, včetně 40 lidí, kteří byli zavražděni, když se ukrývali v bytových domech ve východní části Teheránu.
Írán již hrozí USA opotřebovávací válkou, stejně jako běží na Ukrajině. Ropný přístav v Ománu je v plamenech
Írán mezitím ve středu dramaticky eskaloval svou strategii útoků na civilní infrastrukturu a dopravní sítě v Perském zálivu, když zaútočil na obchodní lodě a zaměřil se na mezinárodní letiště v Dubaji, zatímco americké a izraelské stíhačky zahájily novou vlnu útoků na Islámskou republiku.
Vysocí íránští představitelé zaujaly výhružný tón a varovali před dlouhou „opotřebovávací válkou“, která by mohla vyvolat globální ekonomický chaos v důsledku omezení dodávek energie z této oblasti ...     (Cešlý text čtěte na stránkách AENews)

Írán nepovažuje Izrael za stranu jednání, která potřebují zprostředkovatele – velvyslanče ..... Írán nepotřebuje zprostředkovatele s Izraelem, protože ho nepovažuje za stranu jednání, řekl íránský velvyslanec v Moskvě Kazem Jalali v rozhovoru pro Sputnik. "Írán oficiálně neuznává sionistický režim jako stranu, se kterou by měl jednat. Dosud nebyly zaznamenány žádné případy mediace nebo podobných opatření. V nedávné sérii událostí Írán reagoval na bojišti a nehledá mediaci ani podobné kroky," řekl Džalálí, když byl dotázán, zda se Írán pokusil navázat kontakt s izraelskými úřady prostřednictvím Ruska.

Také připomněl, že Izrael ruskému vedení sdělil, že nemá v úmyslu na Írán zaútočit, ale Teherán, jak řekl, věděl, že taková ujištění nejsou pravdivá.

Dne 28. února Spojené státy a Izrael zahájily útoky na cíle v Íránu, včetně Teheránu, což způsobilo škody a civilní oběti. Írán reagoval údery na izraelské území a americká vojenská zařízení na Blízkém východě.

USA a Izrael zpočátku tvrdily, že jejich "preventivní" útok je nezbytný k čelení vnímané hrozbě vyplývající z íránského jaderného programu, ale brzy jasně dali najevo, že chtějí změnu moci v Íránu.

Nejvyšší vůdce Íránu, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit první den vojenské operace. Islámská republika vyhlásila 40 dní smutku.

Ruský prezident Vladimir Putin označil vraždu Chameneího za cynické porušení mezinárodního práva. Ruské ministerstvo zahraničí odsoudilo americko-izraelskou operaci a vyzvalo k okamžité deeskalaci a ukončení bojů.     (Čtěte na stránkách Sputnik Globe)

Rodiče v USA mohou odhlásit děti ze školní výuky, pokud se v ní propagují témata LGBT ..... Téma pro nového ministra školství: Půjde to také u nás?
Šíření sexuálních odchylek mezi malými dětmi by mělo být trestné. Dnes víme, kolika dětem byla provedena chemická kastrace, dopování umělými hormony. A tyto děti, když vyrostly hluboce litují zmrzačeného těla, ke kterému přišly díky manipulaci deviantních dospělých. Je to zločin na dětech.
V senzačním soudním případu se znepokojenému otci z Massachusetts podařilo dosáhnout předběžného soudního zákazu proti místnímu školskému obvodu, který jeho pětiletého syna násilně konfrontoval s knihami o LGBT.
Tento případ dostatečně jasně ukazuje, jak školy v západních zemích stále více ignorují rodičovská práva a vtahují děti do kontroverzních témat v raném věku – často proti vůli rodiny. O soudním sporu jako první informoval křesťanský mediální portál LifeSiteNews.
Jak školy vyvolávají ideologické konflikty.
Věřící křesťanský otec, který je v dokumentech uveden jako Alan L., stál proti Lexington Public School District a Joseph Estabrook Elementary School. Obvinil školské úřady, že nutí jeho syna J.L. navštěvovat hodiny, které zprostředkovávají sexualizovaný obsah a ideologická poselství, která jsou v přímém rozporu s rodinnými hodnotami. Obzvláště pobuřující bylo, že škola tvrdohlavě odmítala chlapce od takových materiálů odhlásit, přestože otec opakovaně podával žádosti o odhlášení. Zde je zřejmé, že školy nejen vyučují, ale aktivně prosazují ideologie – a rodiče degradují na pouhé diváky.
Nejvyšší soud dříve posílil práva rodičů.
Navzdory průlomovému rozhodnutí Nejvyššího soudu USA v případu Mahmoud v. Taylor z loňského léta, které ukládá školám povinnost respektovat náboženské výhrady rodičů a umožnit jim odhlásit své děti ze školní výuky – tzv. opt-out –, zůstaly žádosti otce bez odezvy. Úřady odmítly zbavit chlapce povinné konfrontace se sexuálními tématy, což otce donutilo obrátit se na soud.
Překvapivě se zde ukazuje, že i rozhodnutí nejvyššího soudu jsou místními školskými úřady považována za pouhá doporučení a ideologická propaganda je prosazována všemi prostředky proti vůli rodičů a proti blahu dětí.
Malé děti samy od sebe nekladou otázky týkající se sexuality, jsou jim předkládány.
16. září byl J.L. v rámci výuky o zdraví konfrontován s videem, na kterém byla čtena kniha „Families, Families, Families!“ od Suzanne Lang, která idealizuje duhové a patchworkové modely rodiny. Otec v tom viděl přímý útok na své náboženské přesvědčení, zejména proto, že k tomu došlo navzdory jeho výslovnému nesouhlasu.
Podobně problematické bylo vystavení knize „All Are Welcome“ od Alexandry Penfoldové. Soud uznal, že chlapec byl tímto vystaven morálním naukám o manželství, sexualitě a rodině, které jsou v rozporu s biblickými principy a tím i s náboženskými a ideologickými postoji rodičovského domu. Důsledek: Otec musel mnohem dříve než původně plánoval se svým synem probrat citlivá témata, která považoval za nevhodná pro jeho věk, aby ho ochránil – což představovalo duševní a mentální přetížení, které školy vnucují dětem i rodičům bez ohledu na vyspělost a úroveň porozumění malých dětí.
Soudní rozhodnutí nutí školy k ústupu.
Americký okresní soudce F. Dennis Saylor IV z Bostonu vydal příkaz, který zavazuje okres a školu přijmout všechna nezbytná opatření k ochraně J.L. před uvedenými knihami – ať už ve třídě nebo jinde ve škole. Toto rozhodnutí je velkým přelomem pro práva rodičů v celém státě: signalizuje, že školské okrsky, které zacházejí s obavami rodičů lehkomyslně, musí počítat s vysokými riziky odpovědnosti. Najednou se situace obrátila – nejsou to rodiče, kteří musí předem kontrolovat každou lekci, ale školy nesou odpovědnost za to, aby předem analyzovaly ideologické konflikty s rodiči a pokud možno jim předcházely.
Dlouhodobé otřesy pro vzdělávací systém.
Předběžné opatření zastaví pokračující újmu na dítěti a rodině, zatímco proces pokračuje. Pokud otec zvítězí nebo dojde k dohodě, mohl by být okres zatížen tisíci dolarů za právní náklady. Ještě významnější je, že se jedná o první případ v celé zemi od rozsudku Mahmoud, který vyjasňuje, že školy nesmějí ukládat rodičům povinnost kontrolovat každý jednotlivý materiál používaný ve výuce.
V červnu loňského roku Nejvyšší soud v poměru 6:3 rozhodl ve prospěch rodičů, kteří chtěli chránit své děti před pro-LGBT indoktrinací – precedens, který nyní ukazuje, jak školy zneužívají svou moc a nakonec selhávají.     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Někteří poslanci vládní koalice začali servilně kývat Bruselu, promluvila Šichtařová detailněji o své rezignaci ..... Poté, co poslanci včera do druhého čtení propustili zákon implementující evropskou legislativu DSA, se poslankyně Markéta Šichtařová (Svobodní, za SPD) vzdala svého mandátu. Dnes přiblížila zákulisí svého odchodu, a hovořila o „alibismu vládní koalice“ i plánech do budoucna.
Po včerejším jednání Poslanecké sněmovny Šichtařová na Facebooku oznámila, že na pozici poslankyně rezignuje. Rozhodnutí dala do souvislosti s tím, že sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládního návrhu zákona o digitální ekonomice, což označila za obrovské zklamání vzhledem k jeho částem podporujícím cenzuru.
Vícero důvodů
Za jejím rozhodnutím nestál jen zákon o digitální ekonomice, vyplývá z videa, které dnes uveřejnila na YouTube. První impulz se podle ní objevil při iniciálním projednávání státního rozpočtu, kdy se mělo ukázat, že vznikající vládní koalice „nebude moci šlapat veřejným financím na krk“, což Šichtařová před volbami slibovala. Jelikož byl ale rozpočet „zděděný po předchozí vládě“, tak se přes to přenesla, sdělila.
Pak přišla na řadu otázka výborů. Šichtařová byla na chvíli členkou dvou, ze kterých odešla. „Hned na počátku se ukázalo, že výbory jsou v podstatě poplatné Bruselu,“ sdělila Šichtařová. Do Rozpočtového výboru podle videa nešla kvůli tomu, že se nezdálo, že by s problémem mohla hnout.
Několik dní byla členkou Hospodářského výboru. Ve videu sdělila, že z něj odešla kvůli tomu, že vláda sice avizovala revizi emisních povolenek, ale o zrušení stávajících „nechtěla ani slyšet“.
Ve zdravotnickém, kde měla být jen dočasně, se podle ní zase ukázalo, že ministr Vojtěch si dál jede svoji „očkovací linii ve prospěch farmafirem“. „Je to naprosto v rozporu s tím, co strany vládní koalice před volbami slibovaly,“ poznamenala Šichtařová.
Plénum podle ní funguje velmi neefektivně
Šichtařová dále zkritizovala i samotné fungování Sněmovny. Spoustu času podle ní promarní nad schvalováním programu a pořadí jednotlivých návrhů. „Večer v 18 hodin se odsouhlasí pořadí a jde se domů,“ sdělila. Podle videa jí vadí i obstrukce ze strany opozice. „Za celou dobu, kdy jsem byla v Poslanecké sněmovně, tak se řešily jenom dvě opravdu podstatné věci, které nějakým způsobem ovlivní reálně život lidí,“ řekla s tím, že nepočítá banality. Za ty dva důležité označila rozpočet a již zmiňované DSA.
Právě DSA označila za ukázkový příklad neefektivity. Do diskuse se totiž údajně přihlásila už v pátek a i přestože byla čtvrtá v pořadí, k řečnickému pultíku se dostala až v úterý odpoledne. Zákon označila za cenzuru s tím, že cenzuru nejde opravit. „Dávat pozměňováky a tvářit se, že z velké cenzury bude jenom malá cenzura, a proto je všechno úplně v pořádku, to je jenom alibismus vládní koalice,“ uvedla Šichtařová s tím, že proto navrhla legislativu odmítnout. „Koaliční poslanec za ANO na to reagoval slovy, že se stydí za to, že mě má v koalici. Jinými slovy, on se nestydí za to, že chce cenzuru,“ dodala.
Její návrh na zrušení novely podpořilo jen šest dalších poslanců z dvou set. „A já jsem před volbami slibovala prosazování změny. Teď se ukázalo, že to prostě není možné,“ sdělila. Jediné, co poslance podle ní zajímá, je veřejná publicita. „Jakmile jsou zvoleni, jsou gumoví a dělají pravý opak toho, co slibovali. V této situaci zůstat ve Sněmovně se pro mě už skoro blíží kolaboraci, protože to by znamenalo zradit úplně všechno, co jsem kdy prosazovala,“ řekla Šichtařová s tím, že odmítá asistovat zavádění cenzury.
Postupně se tak podle ní víc a víc ukazovalo, že v Poslanecké sněmovně nemůže plnit svoje sliby. „Před volbami jsem s oblibou říkala, stačí zlobit, stačí neakceptovat diktát Bruselu,“ řekla Šichtařová. Ti poslanci, kteří jí tehdy tleskali, podle ní najednou začali Bruselu „servilně kývat“.
Točení videí a zaměstnání partnera jako asistenta
Šichtařová okomentovala i to, že některá média a zákonodárci v posledních týdnech poukazovali na to, že ve sněmovně natáčí videa na sociální sítě, kde nabízí své poradenské služby. „Zloděj v tu chvíli začal křičet, chyťte zloděje, protože jsem řekla, že poslanci dělají jenom vlastní PR a v podstatě nedělají téměř nic pro lidi,“ uvedla.
Zmínila, že poté ji začali kritizovat poslanci z obou stran politického spektra za to, že je to ona, kdo nepracuje. „Bylo mi to tak trochu jedno, a tím víc to všechny ještě iritovalo. No a tak vymysleli něco jiného. Přišli najednou na tu kartu, že mým asistentem je můj partner, a že je to nemorální,“ řekla. Ona tento krok podle videa považuje za maximálně morální.
S politikou končí
„Abych předešla dotazům, tak rovnou předesílám, že s politikou končím,“ prohlásila. Dále se bude podle videa plně věnovat profesi ekonomky. „Při vstupu do sněmovny jsem nebyla nijak naivní, jak to chodí, ale ta realita byla i na moje očekávání už trochu moc,“ zakončila.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Ale na druhou stranu - Šichtařová je zklamaná a odejde. Ale co ty desetitisíce lidí, co jí věřily a doufaly, že její přítomnost ve vládě bude společné věci ku prospěchu? Jsou teď také zklamaní - ale odejít nemají kam ....

Nenechme svět zničit vlastní hloupostí ..... Izraelsko-americký útok na Írán nám názorně ukázal, že i konflikty ve vzdálených oblastech se nás týkají více, než se nám může na první pohled zdát. Nejde jen o bohaté majitele kdysi lukrativních, dnes na ceně výrazně ztrácejících nemovitostí v Dubaji a okolí, nebo tisíce našich dovolenkářů tamtéž zaskočených bleskurychlým rozšířením válečných akcí do dosavadních dovolenkových rájů a zlobících se (nespravedlivě) na naši vládu, že je dávno předem nevarovala a všech útrap neušetřila, jako kdyby něco takového bylo opravdu možné.
Válka na Blízkém východě se nás týká neméně než boje na Ukrajině, i když si to nechceme připouštět. Bez míru a stability v Gaze, Sýrii, Iráku, Íránu a Perském zálivu nemůže být ani klidu v Evropě. Vysoké ceny pohonných hmot u čerpacích stanic, které brutálně vystřelily v řádu dnů, nám každý den připomínají, jak moc se nám dění ve zdánlivě vzdáleném zahraničí týká.
A je zjevné, že prostřednictvím zbraní se řešení dá jen těžko nalézt. Izrael přímo či nepřímo s pomocí USA zničil celé své nepřátelské okolí. Sýrie, Libanon, Irák, Libye, Jemen a dnes i Írán leží v troskách. Milióny lidí živoří v ruinách, milióny lidí se vydaly do Evropy a ta se zmítá v neřešitelné krizi. Před námi je hrozba exodu z dnes stomiliónového Íránu ničeného americkými a izraelskými nálety. Kam půjdou? Do Evropy, připravme se na to.
V uplynulých dnech jsme mohli zaslechnout, že zapojením do války v Íránu vyhrožuje jaderný Pákistán. Atomový arzenál v rukách této nestabilní muslimské země, zdá se, nikomu nevadí. Vtažení Pákistánu by nepochybně znamenalo aktivizaci jeho věčného rivala rovněž jaderné Indie. Jaderný konflikt na svých hranicích by těžko akceptovalo Rusko. A máme zde scénář pro vznik třetí světové války jako ze špatné sci-fi povídky.
Válka na Ukrajině už trvá čtyři roky.  Ani Rusku, ani Západu, který ji prostřednictvím Ukrajiny vede, nepřinesla ani vítězství, ani více bezpečí, stejně jako Izraeli nekonečná vítězství nad jeho nepřáteli. Můžeme si namlouvat, že více zbrojení a více lepších zbraní na tom něco změní. Íránští ajatolláhové věřili, že rakety a atomová zbraň je budou chránit. Přivedly je do zkázy.
Izrael je přesvědčen, že vybití všech nepřátel kolem dokola a přeměna okolního regionu v hromadu sutin mu konečně zajistí mírový život. Nic není vzdálenějšího pravdě, dokud budou kolem jeho hranic živořit milióny bezprizorných lidí, živící se jenom nenávistí.
Stejně tak Rusko a Ukrajina spolu budou muset dále koexistovat a válečné vítězství jedné či druhé strany bude pouze vítězstvím Pyrrhovým. Žádné větší a větší zbrojení nás nepřivede ani k větší bezpečnosti ani ke šťastnější budoucnosti.
Je zarážející, že na vrcholu studené války na tuto pravdu  přišli představitelé obou soupeřících supervelmocí, kteří pochopili, že závody ve zbrojení jenom neúměrně zvyšují riziko náhodného vzplanutí vojenského konfliktu a vzájemného sebezničení, a začali jednat o odzbrojení, posílení vzájemné důvěry a mírové koexistenci. A to se tehdy jednalo o dva antagonistické společenské systémy. Dnes tato dimenze odpadla, přesto nás všichni přesvědčují, že jediná bezpečná budoucnost spočívá v neomezeném zbrojení a přípravě na válku.
Hermann Goering by se dnes divil, jací puncovaní humanisté dnes bez uzardění dávají jeho zprofanovanému předválečnému heslu „kanóny místo másla“ za pravdu, a při tom jim vůbec není stydno. Ne,  nejsou tak hloupí. Ono ale zbrojení je také ohromný byznys, a vždycky byl. A umí si své zájmy dobře ošetřit. I mezi tzv. humanisty.
Odzbrojení, a nikoliv zbrojení, zvyšování důvěry, nikoliv eskalace konfliktů, vzájemný respekt, nikoliv zničení soupeře, by měly být imperativy doby pro ty, kteří řídí světovou politiku. Pokud jsme dokázali přežít v míru studenou válku, bylo by tragédií náš svět vlastní hloupostí zničit dnes. A kloužeme k tomu opravdu ze všech sil.      (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Kombinace agitace a propagandy je mocná zbraň ..... Již před sto lety napsal oceňovaný americký novinář, že se práce novináře změnila na práci kazatele a agitátora, který věří, že osvěta je důležitější než pravda. Neustálý příval zpráv, jejichž cílem je lidi vyděsit, je zase osvědčenou metodou komunistické kombinace agitace a propagandy.
Po vypuknutí války začali editoři věřit, že jejich největší povinností není reportovat, ale poučovat, nepublikovat zprávy, ale zachránit civilizaci. Jako angličtí králové se jmenovali Ochránci víry. Po dobu pěti let neexistovalo ve světě svobodné veřejné mínění. Zdá se, že po podpisu mírové dohody složili Američané slib, že již nikdy nebudou sami myslet. Ta menšina, která je hrdě připravena za Američany myslet, a nejen to, je si jista, že sama ví, jak za ně myslet, přijala teorii, že lidem by mělo být sděleno, co je pro ně dobré.
Práce novináře se tak změnila na práci kazatele, proroka nebo agitátora. Současná teorie americké novinařiny je taková, že pravda musí být obětována, pokud si někdo myslí, že civilizace takovou oběť potřebuje. Věří, že osvěta je důležitější než pravda. Věří tomu hluboce, agresivně a neúnavně. Chlubí se tím.
Ale to není nic jiného než další z řady příkladů doktríny, podle které účel světí prostředky. Lidstvo nikdy nevymyslelo zákeřnější pravidla fungování, než je tato doktrína. Nejdestruktivnější formou nepravdy je faleš a propaganda těch, kteří mají hlásit zprávy. Když si ti, kdo kontrolují stránky novin, přivlastní právo rozhodovat podle svého svědomí, co má být publikováno a za jakým účelem, je demokracie v ohrožení.
Tolik novinář první poloviny minulého století Walter Lippmann.
Agitpropaganda
Koncept „agitpropagandy” se objevil pravděpodobně v Sovětském svazu, který potřeboval přesvědčit široké masy, že bída je bohatství. Její principy jsou univerzálně použitelné a velice účinné v každé společnosti.
Agitpropaganda je součástí politického boje a umně kombinuje agitaci a propagandu, byť agitace hraje klíčovou roli. Cílem není o něčem informovat nebo prezentovat nějaký názor, cílem je vyvolat nějakou silnou emoci. Strach, obavy nebo pohoršení. Pokud lidmi cloumají emoce, ustupuje rozum do pozadí a lidé snáze reagují na dramatické výzvy.
Problém násobený emocí
Prvním krokem je najít nějakou skutečnou nesnáz. Čím je reálnější, tím je vhodnější. Lidé nechtějí války, nelíbí se jim, pokud by nějaká cizí země měla zasahovat do domácích záležitostí, nebo mají opravdové obavy z neznámého viru. Proto je agitace ve spojení s propagandou tak účinná.
V kroku číslo dvě je nutné přidat ke skutečné obavě extrémní emoci. Není možné pochybovat o tom, zda měla Evropa realistický plán při eskalaci sporu s Ruskem, je vhodné to nazvat národní zradou. Několik neznámých příspěvků na sociálních sítí před volbami se stane smrtící hrozbou pro národní suverenitu a osoba, které se nezdá, že by děti měly být při pandemii zavírány doma, je vrahem.
Média v čele

Pro krok tři je nutná součinnost médií a osob ve veřejném prostoru. Jejich úkolem je znemožnit jakoukoli obhajobu jiného názoru za pomoci faktů. Každý, kdo se odváží zlehčit národní zradu, je vyloučen z diskuze, protože se zrádci se nediskutuje. Klást otázky je známkou součinnosti s cizími mocnostmi nebo důkazem, že tazateli jsou životy ostatních lidí lhostejné. Cílem je vyvolat takovou atmosféru, ve které je jediným povoleným příspěvkem do diskuze eskalace vyvolané emoce. Daná osoba již není vrahem, ale bezcitným vrahem. Kdo se ptá na plán ukončení konfliktu na Ukrajině, není zrádcem, ale národu nebezpečným zrádcem, jehož činnost je nutné omezit novými paragrafy.
Pokud se v kroku tři podaří v dostatečné míře zajistit spolupráci médií a „expertů”, je krok čtyři relativně jednoduchý. Vše je nutné opakovat do omrzení. Nejde o vítězství argumentů, těch několik málo zbývajících hlasů umlčí již sami lidé. Opakování je matkou propagandy. Neexistuje zpravodajství, kde by se neobjevila potřebná emoce. Pronikají i do dalších oblastí každodenního života, jako je sport, kultura nebo jiné zcela nesouvisející události. Fakta nejsou důležitá, protože se na ně nikdo neodvažuje ptát. Vše směřuje k předem danému závěru. 
Na konci je demoralizace
Proto byla v minulém režimu v každé větší obci takzvaná agitační střediska. Kombinace agitace a propagace je účinná a navíc levná. Není nutné disponovat fakty nebo se pečlivě připravovat na argumenty protistrany. Výraz „bezcitný vrah” nebo „zrádce národa” zasáhne výrazně více lidí než dva odstavce pečlivých argumentů proti zavírání škol nebo pochyby o pokračování zákopového mlýnku na maso.
Pokud je diskuze ve veřejném prostoru vedena po určitou dobu podobným způsobem, dostaví se bonus ve formě demoralizovaných lidí, kteří již nemají odvahu klást ani ty nejlogičtější otázky. Nekladou je, protože by se stali terčem nepříjemné reakce lidí, kterým se podařilo ovládnout veřejný prostor.
Ovládání mas
Tento stav popsal muž, který v Americe naučil korporace vymývat lidem mozky: Edward Bernays. Ve svém díle s názvem „Propaganda” píše: 
„Cílená a inteligentní manipulace s názory mas je důležitým prvkem demokratické společnosti. Ti, kdo ovládají tento skrytý mechanismus, tvoří neviditelnou vládu, jež disponuje skutečnou mocí. Jsme ovládáni, naše mysl je formována a myšlenky jsou nám podsouvány lidmi, o kterých jsme většinou nikdy neslyšeli.”
V další knize popisuje Edward Bernays potenciál využití poznatků psychologie k ovládání mas. Jedinec může být totiž ovlivněn skupinou nebo davem, i když není fyzicky přítomen. Dav není nutně shromáždění lidí, je to spíše stav mysli. Pokud se člověk se skupinou identifikuje, jeho mysl a chování bude ovlivňováno trvalým působením skupinové psychologie, byť bude sedět sám doma. Člověk se stane součástí celku a podřizuje svoji ochotu kritického hledání pravdy potřebám udržení soudržnosti skupiny. 
Potřeba má kořeny v evolučním vývoji, kdy příslušnost k nějakému kmeni byla nezbytnou podmínkou přežití. Dávná instinktivní potřeba někam patřit ve většině lidských bytostí stále přežívá. Je důsledkem pocitu zvýšené vlastní důležitosti, který získávají jedinci identifikací se silnou skupinou.
Takhle to viděl Edward Bernays, který pracoval například pro tabákové firmy a jeho nejslavnějším projektem byla kampaň zaměřená na ženy na počátku minulého století.
Post scriptum ... Pozn. autora:
Agitpropaganda sovětského stylu je levná a účinná, ale přesto není těžké ji porazit. Prvním předpokladem je svoboda názoru, kterou jsou sami lidé odhodláni bránit před šarlatány demokracie. Stačí se donekonečna ptát, jakou kvalifikaci mají lidé, kteří by chtěli rozhodovat o tom, co si druhý může přečíst? A upozorňovat, jak neuvěřitelně urážlivým faktem je stav, kdy nějaký občan říká tomu druhému, že si něco nemůže přečíst, protože on se na to podíval a dospěl k závěru, že by to jeho soused nepochopil.
Druhou podmínkou, kterou není úplně jednoduché splnit, je důsledné stop státním penězům. Proč by měli občané nuceně platit vlastní vymývání mozků, které slouží k jejich snazšímu ovládání? Pokud budou chtít, mohou si vymývání platit dobrovolně u holiče dle svého výběru. Jsou to přeci svobodní lidé, nebo ne?
Celá agitpropaganda se rozpadne na prach v okamžiku, kdy se dostatečné množství lidí odváží klást logické otázky.      (Čtěte na stránkách Sýr zdarma)

11.3. 2026     Putin předkládá Trumpovi návrhy na vyřešení íránské krize ...... Ruský prezident Vladimir Putin předložil americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi návrhy zaměřené na vyřešení íránské krize a Moskva bude hodnotit, jak se koordinační proces bude vyvíjet, uvedl v úterý mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

V pondělí Putin a Trump vedl telefonický rozhovor a diskutovali o mezinárodní agendě mimo jiné. "V tuto chvíli není možnost to upřesnit, a vlastně žádné takové úmysly nejsou. Tyto návrhy předložil prezident [Putin] svému partnerovi [Trumpovi]. Uvidíme, jak proces schvalování pokročí," řekl Peskov novinářům a odpověděl na otázku, jaké návrhy Rusko předložilo k řešení situace kolem Íránu.

Rozhovor Putina a Trumpa o situaci kolem Íránu zatím nenaznačuje, že by se ruský prezident stal prostředníkem v dohodě, dodal Peskov. "Rusko je připraveno poskytnout pomoc co nejlépe a bude to rádo. Ale víte, že je potřeba více porozumění, více koordinací, tak buďme trochu trpěliví," řekl Peskov novinářům.

Mnoho návrhů, které předložil ruský prezident Vladimir Putin a které by mohly pomoci snížit napětí na Blízkém východě, je stále na stole, dodal Peskov.

Na otázku novinářů, zda bylo Trumpovo rozhodnutí o ropných sankcích diskutováno během telefonického rozhovoru mezi prezidenty, Peskov novinářům řekl, že oba vůdci o tématu nemluvili. "Ne, nějak se toto téma neobjevilo v žádných detailech," řekl.
O jednáních o Ukrajině
Všechny strany, včetně Ruska, mají zájem pokračovat v trilaterálních jednáních o řešení na Ukrajině, uvedl Peskov. "Hlavní specifika je, že trilaterální formát musí pokračovat, přesně trilaterální. Všichni o to mají zájem a co je nejdůležitější, Američané jsou připraveni pokračovat ve svých mediacích. Prezident Putin si těchto mediačních snah velmi váží, jsme za to vděční a máme zájem, aby tento proces pokračoval," řekl Peskov novinářům, když byl dotázán, zda se po telefonátu Putina a Trumpa objevily nějaké konkrétní informace ohledně pokračování trilaterálních jednání o urovnání na Ukrajině.

Mluvčí dodal, že nejsou uvedena žádná konkrétní data ani místa pro nové kolo trilaterálních jednání.

Washington nestanovil podmínky, aby Moskva před pokračováním jednání ukončila příměří, uvedl také Peskov. "Všechny modality spojené s příměřím jsou již dobře pochopené," Peskov řekl a dodal, že je těžké tvrdit, že všichni mají zájem o brzké příměří na Ukrajině.

"Mohu pouze říci, že [americký zvláštní vyslanec] Steve Witkoff je skutečně v neustálém kontaktu se svými ruskými partnery. A tento komunikační kanál nám skutečně umožňuje posílat si signály v těch nejcitlivějších otázkách," řekl Peskov novinářům.      (Sputnik Globe)

Žádné skvělé vyhlídky Úterní glosa Ivo Strejčka ..... „Podnikli jsme malý výlet, … válka je už téměř u konce, … jsme čtyři až pět týdnů před plánem, … bude tolik míru,“ prohlásil před pár hodinami Donald Trump. I proto si okamžitě americká média, včetně těch protrumpovských, položila vážnou otázku, co tedy skutečně přimělo prezidenta Trumpa pustit se do tak riskantní operace, kterou válka s Íránem je. 
Bylo oním vážně míněným cílem svržení íránského režimu a otevření dveří íránské opozici k budování demokracie podle západního vzoru? Alespoň tak o tom v prvních hodinách izraelsko – amerických úderů sám Trump mluvil. Snad by tento cíl vysvětloval i zabití Chamenejího a nejvyšších státních a armádních představitelů. Jenomže ulice íránských měst nezaplavily žádné nadšené davy, neobjevil se nikdo, kdo by se těšil většinové podpoře íránského lidu a byl proto připraven ujmout se moci. 
Američané potichu ze státního převratu vycouvali, o změně režimu přestali mluvit, Trump dokonce přiznal, že „jednat v Íránu teď není s kým, protože ti odpovědní jsou už teď mrtví“. Po týdnu války Írán vede odvetné údery zřejmě docela přesně, armádě tedy někdo zkušeně velí, a nezdá se, že by se státní systém v Íránu hroutil. Americké snění o změně režimu tedy bylo naivní vírou a hrubým podceněním íránského vedení.
Byly tedy cílem americko-izraelských úderů zařízení na obohacování uranu či dokonce vysoce obohacený uran sám? To je varianta možná, neboť již nejméně posledních několik dnů se v amerických médiích objevují spekulace o nasazení 82. výsadkové divize „někde“ na území Íránu. Divize má asi 5 000 mužů, to je příliš málo na větší operaci, ale speciální operaci by tato elita americké armády zvládnout mohla. I proto se objevují spekulace (zejména izraelské), že v těžce vybombardovaných areálech íránského jaderného programu ve Fordo, Natanzu a Isfahánu se kanystry s obohaceným uranem objevit mohou. To by ale znamenalo nasazení těžké důlní a demoliční techniky uprostřed Íránu. Je to proveditelné? A existuje vůbec něco jako vysoce obohacený íránský uran? Není to jen varianta na slova Condoleezzi Riceové z roku 2003, když obhajovala invazi do Iráku slovy, že „dýmka míru nesmí být atomový hřib“ – aby se posléze v Iráku nenašlo nic?
A když už jsme u spekulací amerických médií, začínají se objevovat informace svědčící o tom, že amerických ztrát je zřejmě výrazně víc, než prezident Trump a jeho tým přiznávají. Největší americká vojenská nemocnice mimo území USA se nachází v Německu nedaleko Kaiserslauternu a americký oficiální vojenský server Stars and Stripes na svých stránkách tvrdí, že „nemocnice ve městě K rychle rozvíjí akci darování krve, neboť jí bude brzy velmi třeba“.
Trump se chlubí, že íránská flotila už prakticky neexistuje, letectvo a odpalovací rampy balistických raket jsou zdecimované a s íránským dronovým program bylo už málem skoncováno. Bylo tedy cílem americko – izraelských úderů „odstřelit“ duchovní a politické vedení Íránu a zničit jeho vojenskou sílu? Trump natolik často mění názory, natolik často si protiřečí, že jedinou pravdou zřejmě je jeho prohlášení o tom, že „vše je jen v mé hlavě“. A to je při všech hrozbách z íránské války plynoucích opravdu málo.
Pokud se tedy Trump nechal zatáhnout do války kvůli zcela nejasným motivům a do války, ve které se zřejmě již počítá s významnými ztrátami, je jeho chování nepochopitelné. Jediným možným vysvětlením tak zůstává úvaha o naplňování zájmů Izraele, premiéra Netanjahua a radikálních židovských politických formací na účet USA a Západu. Jedině zde dává logiku hledat konečné přesvědčení Trumpa o nutnosti bombardovat a bombardovat hned. Americká televizní stanice CNN nemá mnoho důvodů milovat viceprezidenta J. D. Vance, ale tvrdí, že to byl on, kdo v závěrečném rozhodnutí byl proti útokům na Írán (na rozdíl od Rubia, který ukazuje, že je neokonem víc, než jsme si mysleli) a byl prý také přítomen závěrečným telefonátům mezi Trumpem a Netanjahuem, které nátlak Izraele na amerického prezidenta potvrzují.
Vývoj posledních dnů i hodin nesvědčí o nějak úspěšném vývoji ve válce mezi USA, Izraelem a Íránem. Íránu se zřejmě podařilo překvapit Američany svojí vojenskou, technickou a politickou připraveností i odhodlaností. Pokud se Trump nechal tajnými službami přesvědčit, že Írán stojí na hliněných nohou a stačí pouze zabít pár desítek duchovních, politických, vojenských špiček a v Íránu se začne budovat demokracie amerického střihu, zle se přepočítal. 
Američané, kteří drtivě americkou intervenci odmítají, proto v přímém přenosu vidí skokový nárůst ceny ropných produktů a plynu (ostatně totéž vidíme na našich pumpách i my, a jinde v Evropě to není jiné), a domů se jim zřejmě brzy začnou vracet válkou zničení hoši. Žádné optimistické výhledy na obzoru nejsou. Hospodářské a společenské důsledky budou zlé a budou se překonávat dlouho.
  Ani geopolitika na Blízkém a Středním východě velké naděje nenabízí. Vítězem může být jen Izrael, přestože sporným, kterému v této části světa vyhovuje vyvolávání a udržování chaosu. Írán, nebude-li drtivě poražen (a tak to zatím vůbec nevypadá), z regionu nikam nezmizí, avšak posílí svoji aureolu „hrdinným odporem proti americké a židovské agresi“. Poraženými budou Američané a spolu s nimi i celý Západ, který se touto válkou znovu ponořil do hrozivých nebezpečí teroristických útoků na svém území. O hospodářských důsledcích ani nemluvě.

Žádné skvělé vyhlídky!      (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Poslankyně Šichtařová složila mandát ..... Poslankyně Markéta Šichtařová (za SPD) oznámila, že se vzdává poslaneckého mandátu. O svém rozhodnutí informovala v úterý večer na svém facebookovém profilu. Jako důvod uvedla postup Poslanecké sněmovny při projednávání evropského nařízení Digital Services Act (DSA), které podle ní představuje hrozbu pro svobodu slova.
Ještě před oznámením rezignace vystoupila ve Sněmovně s návrhem, aby poslanci zákon o digitální ekonomice, který má nařízení DSA provést do českého právního prostředí, zamítli už v prvním čtení. Ve svém projevu varovala, že předpis může v budoucnu otevřít prostor pro cenzurní zásahy do veřejné debaty.
Podle Šichtařové sice DSA přináší pravidla pro řešení problémů, jako jsou podvody při elektronickém obchodování nebo kybernetické hrozby, zároveň ale podle ní obsahuje ustanovení, která mohou ohrozit svobodu projevu.
„DSA požaduje filtrovat nejen nezákonný obsah, ale i obsah označený jako škodlivý. Otázkou ale je, škodlivý pro koho,“ uvedla poslankyně. Kritizovala také definici takzvaných „systémových rizik“, která podle ní může být vykládána velmi široce.
Ve svém vystoupení rovněž upozornila, že nařízení svěřuje Evropské komisi významné pravomoci vůči digitálním platformám. „Komise se tak stává současně žalobcem i soudcem a může ukládat pokuty až do výše šesti procent celosvětového obratu,“ uvedla.
Podle Šichtařové jde o „gumový předpis“, který může být v budoucnu vykládán různými vládami odlišně. Proto navrhla zákon odmítnout s tím, že ochranu spotřebitelů nebo boj proti podvodům lze řešit jinými právními předpisy.
Krátce po hlasování následně na svém facebookovém profilu oznámila, že se vzdává poslaneckého mandátu.
„Poslanecká sněmovna před chvílí ve strachu ze sankcí od EU pustila do 2. čtení unijní cenzurní zákon DSA. Obrovské zklamání. Pouze 7 poslanců z 200členné Sněmovny (já a 6 dalších) hlasovalo pro smetení tohoto zákona v souladu s předvolebními sliby,“ napsala.
Podle Šichtařové při současném složení Sněmovny není možné splnit sliby, které dala voličům před volbami. „Před volbami jsem slibovala změnu, nikoliv alibismus. Je ale jasné, že skutečná změna se nepodaří, dál ustupujeme EU, dokonce i za cenu rizika zavedení cenzury. Za takové situace nelze plnit, co jsem před volbami slibovala. Proto skládám mandát,“ uvedla.
Zároveň zveřejnila dopis adresovaný předsedovi Poslanecké sněmovny. „Tímto Vám oznamuji, že se v souladu s čl. 25 Ústavy České republiky vzdávám mandátu poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Důvodem je nemožnost pokračovat v plnění slibů voličům při stávajícím složení Sněmovny,“ napsala.     (Čtěte na stránkách Parlamentní listy)

Mluvím za sebe, když napíšu, že paní Markéta mě zklamala. Nevadilo by mi, že sliby nemůže splnit, když bych věděl, že se je splnit snaží. Ale tohle je podle mého názoru horší. Utekla od toho a nechala nás zase v tom. Lepší je alespoň malá naděje než velká prohra.

Holandský výzkumník tvrdí, že většina historie je špatná a zmanipulovaná ..... Opakovaně se objevují indicie, které naznačují, že mnohé z více či méně vzdálené historie není zrovna tak, jak se tvrdí. Hodně známé jsou například hypotézy o starověkém Egyptě, kde je podle některých výzkumníků podávána historie jinak, než jak se skutečně odehrála.
Holandský výzkumník Hans Scheffers se zabývá zejména historií oblasti Evropy a Asie a roky hledá indicie, které by potvrdily, že byla záměrně zatajena existence mocné říše, která ovládala část obou kontinentů.
Je nám tedy skutečně podávána záměrně zkreslená historie? Nebo ji před mnoha lety někdo účelově „upravil“ a my tento „podstrčený“ mustr od té doby jen slepě papouškujeme? Nebo je to snad jen konspirace?
V nové epizodě podcastu Jorna Luky diskutuje výzkumník a autor Hans Scheffers svou teorii Tartarie. Podle Schefferse staré mapy, fotografie a budovy odkazují na zaniklou civilizaci, která byla z velké části vymazána z historie. Svůj výzkum a zjištění popsal v knize Velká Tartarie.
Od cestování po světě k alternativní historii
Scheffers uvádí, že jeho zájem o toto téma vznikl během častých cest, které podnikal se svou nyní již zesnulou manželkou. S knihami o starověkých civilizacích v batohu navštívil historická místa po celém světě.
Tam ho fascinovaly monumentální stavby a architektura, o kterých přemýšlel, jak v minulosti vznikly.
Při hledání vysvětlení se zabýval tématy jako posvátná geometrie, starověké stavební techniky, frekvence a Fibonacciho posloupnost. Při tom narazil na termín „Velká Tartaria,“ který se objevuje na mnoha starých mapách a v encyklopediích, ale dnes se v historických popisech téměř nepoužívá.
„Pod každým kamenem je něco, co vás otočí,“ říká Scheffers v podcastu. „Pak se vám otevře celý svět.“
Zmizelá říše
Podle Schefferse nebyla Tartarie malou zemí, ale obrovskou oblastí, která se rozprostírala na rozsáhlých částech Asie a Evropy. Na mapách ze 17. a 18. století je oblast často označována jako Tartaria Magna. Tvrdí, že tato civilizace měla pokročilé znalosti a globální vliv.
Podle jeho vize byla Tartarie společností s monumentální architekturou, znalostmi geometrie a dokonce i technologiemi, které již dnes neexistují. Stopy tohoto vlivu jsou stále viditelné v budovách, které lze najít po celém světě.
Scheffers poukazuje na to, že staré mapy a dokumenty ukazují, že Tartarie byla zmiňována poměrně nedávno. „Ještě asi sto let nazpět se Tartarie stále zmiňovala,“ říká. „Poté postupně zmizela z dějepisných knih.“
Obvinění z falšování historie
Tvrdí, že historie byla v průběhu staletí opakovaně přepisována. Svoji roli v tom hrály politické a náboženské mocenské struktury.
Odkazuje mimo jiné na staré encyklopedie, ve kterých se Tartarie stále vyskytuje a na statistiky, ukazující, že publikace na toto téma prakticky zanikly ve dvacátém století.
Zmiňuje také odtajněné dokumenty a alternativní historické studie, které poukazují na systematické úpravy historických narativů.
„Dějiny píší vítězové,“ říká Scheffers.
Bahnité povodně a zapuštěné budovy
Další prvek jeho teorie se týká tzv. „bahenních povodní,“ velkých bahenních katastrof, které částečně pokryly města a budovy vrstvou sedimentu. Poukazuje na budovy, jejichž okna a dveře jsou pod současnou úrovní ulice, a vidí to jako důkaz, že původní úroveň terénu byla dříve nižší.
Takové jevy lze nalézt na mnoha místech světa, od Evropy po Spojené státy.
Monumentální architektura a zaniklé budovy
Ve svém výzkumu věnuje Scheffers pozornost také monumentálním stavbám z devatenáctého století, jako jsou radnice, opery a vládní budovy. Podle něj je velikost a detaily těchto staveb obtížné vysvětlit v kontextu s tehdejšími oficiálně dostupnými stavebními technikami.
Odkazuje také na světové výstavy z devatenáctého a počátku dvacátého století. Obrovské palácové budovy, kde se konaly, byly později zbořeny. To vyvolává otázky.
Kontroverzní tvrzení
V rozhovoru zachází Scheffers ještě dál a naznačuje, že některé historické budovy měly zachytávat energii z atmosféry. Odkazuje také na příběhy o obřích dveřích ve starých budovách, které s tím souvisejí.
Rostoucí zájem
Navzdory kontroverzi si Scheffers všiml, že o toto téma roste zájem. Jeho přednášky přitahují stále více posluchačů a jeho knihy se dobře prodávají.
Tento zájem zapadá do širšího trendu, kdy lidé častěji zpochybňují zavedená historická vysvětlení. „Lidé si začínají dělat vlastní výzkum,“ říká.
V roce 2017 Vladimir Putin během návštěvy předal prezidentovi Tatarstánu mapu starověké Tartarie. Tuto mapu vytvořil nizozemský kartograf 17. století Willem Blaeu.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Co už nepůjde vzít zpět ..... Velký oranžový otec ve Washingtonu dal v pondělí rozhovor, kterým si koupil pár dní času. Řekl v něm, že válka je už skoro u konce, protože jsou oproti plánu bombardování školek a rafinérií v předstihu a tak už to nebude trvat dlouho. Pánům burziánům spadl kámen ze srdce, ceny ropy spadly ze skoro sto dvaceti dolarů za barel někam k devadesáti, burzovní indexy začaly zvolna šplhat vzhůru a všichni si trochu oddechli.
Trump pak ještě pro jistotu zavolal Vladimíru Putinovi, dal rozhovor Foxu, že je ochoten s Íránem jednat a za úterý nevybuchla ani jedna nová rafinérie a ani jeden tanker, byť nálety samozřejmě probíhaly dál. A i když Íránci celý den mluvili o velkých odvetách a že odteď budou lítat už jen rakety s minimálně tunovými náložemi, nezaznamenal jsem nic víc než obvyklé ostřelování základen, radarů a tak. Jestli něco velkého letělo nebo neletělo, to nevím, ale do mééédií se nic moc nedostalo, takže chuť k eskalaci bude doufejme spíš menší než větší.
Neberte mě prosím za slovo, situace se mění každým okamžikem a teď už zřejmě ani Trump neví, co rozkáže v příštích hodinách. Dnešní článek není o událostech na bitevním poli. Dnes chci psát o věcech, které se nedají vzít zpátky.
A začnu tím, co nám teď čtyři roky hustili lepší lidé do hlav:
Prosím všimněte si, že na Trumpa nijak nezapůsobilo, že o něm Tucker Carlson řekl, že je vrah. Nepřišel o spánek zjištěním, že na jeho rozkaz zahynulo ve škole sto padesát íránských dětí. Nijak ho nevyvedl z míry výčet civilních ztrát v Teheránu a bylo mu úplně ukradené, že američtí voliči mluví o tom, jak porušuje mezinárodní právo. Jestli Donalda něco přibrzdilo, byla to burza a byznys, či run na Black Rock a nikoliv morální apely.
Tolik o smyslu hodnotové politiky…
Tohle bude to první, co už nepůjde vzít zpátky. Krom Donalda se totiž přizpůsobili prakticky všichni a nejvíc ti, kteří ještě před několika měsíci mezinárodní právo urputně hájili. Najednou je to jen soubor doporučení, která není třeba brát ani doslovně, ani vážně. Hegemon, který mezinárodní právo stvořil, ho nyní zahodil a běda každé malé zemi, která na něj bude spoléhat. Jediné, co je spolehlivé, jsou atomovky. Kdo je má, ten je v pohodě. Kdo je nemá, tomu bombardují rafinérie a on se může bránit jen tím, že také bombarduje.
Největší radost z toho musí mít Putin, protože Američané teď dělají ausgerechnet to stejné, používají stejné záminky i historické paralely a argumentují stejným ohrožením bezpečnosti. Proto také nesmíte jako Zelenský mluvit o tom, že chcete atom a nesmíte jako Írán říkat, kolik máte obohaceného uranu. Musíte prostě mlčet, dokud neuděláte jaderný test.
Mimochodem… všech dvacet balíčků evropských sankcí se opírá o co? Ano, o porušení mezinárodního práva. A Putin se ukázal jako mnohem zdrženlivější než Trump. Minimálně nezačal válku tím, že by zabil Zelenského i s celou rodinou a nechal naživu všechny ty Mindiče, Umerovy, Stefančuky, které v Íránu Netanjahu naživu nenechal.
Až najdete nějakého světového vůdce či lídra, u kterého bude mít smysl, používat morální argumenty, ukažte mi ho. Ukažte mi jediného politika, který se zastydí, když mu vmetu Dozimetr, kampeličku a nebo bitcoiny. Ukažte mi koordinátora strategické komunikace, který se bude dívat do země, když mu řeknu, že mluví jako hovado. Ukažte mi prezidenta, který nebude spát z toho, když mu řeknu, že si svou minulost neodpracoval.
Morální argumenty fungují jen směrem dolů, nikdy ne naopak. Káže se voda, ale pije se víno. Hodnoty jsou jen pro lid dole, aby se ještě chvíli nechal obírat a posílal peníze na zlaté hajzlíky Timura Mindiče. Nahoře fungují jen prachy a moc. Na to slyší i Donald Trump. Slyší na jaderné rakety, slyší na rostoucí ceny ropy. Tohle ho může zastavit, jinak nic. Že by zastavil válku, protože vyteklo příliš mnoho krve… nenechme se vysmát.
Tohle je to druhé, co nepůjde vzít zpátky. Panstvo na nás zvysoka dlabe a nějaká demokracie na to nemá vliv. Postupně to dochází to obyčejným Američanům a dochází to i obyčejným Evropanům. Jediné, na co ti nahoře slyší, jsou řemdihy, palcáty a…. samozřejmě peníze. A čím víc budete poukazovat na panskou zpupnost, tím víc po vás půjdou. Volit můžete, koho chcete, kandidáti to samozřejmě myslí vážně, ale pak budou záhy usměrněni. Na to existují Epstein files, Vrbětice, či Čapí hnízdo. A pokud tohle všechno nepomůže, přiletí americké a izraelské stíhačky a stovky dobře placených filozofů budou hlásat, že svět neutrpí žádnou škodu, když vás všechny zabijí. To víte, tmářský režim… holčičky nechává chodit do školy…
Třetí věc, kterou nepůjde vzít zpátky, je jasná demonstrace stavu, kdy jsme všichni propojeni hentou globální ekonomikou a ať se ve světě stane cokoliv, vždycky to na nás dopadne. Ano, globalizace postavila obrovské rafinérie, obrovské tankery i logistické trasy. Vybudovala nesmírně efektivní systém, který ale nemá žádnou robustnost. Stačí chvilka střílení a ceny nafty jsou o deset korun výš…. Inflace přijde vzápětí.
Brzy to nebude platit jen o benzínu, ale i o potravinách. Co myslíte, že bude dohoda MERCOSUR? Kdy uslyšíme, že se válčí někde u nějakého důležitého brazilského přístavu a díky tomu stoupá cena hovězího? Kdy myslíte, že uslyšíme o uzavřeném Bosporu a díky tomu stoupá cena chleba? Kdy to hytlermarkety udělají stejně jako pumpaři a zdraží, i když ještě prodávají lacino nakoupené zásoby?
Soběstačnost bude strašně důležitá a rovnou říkám, že to musí být malá soběstačnost. Pokud si uděláme soběstačnost tak, že si tu postavíme velké kravíny klidně v českých rukou, nebo velké sklady potravin, co myslíte, že nám Američani první rozbombardují, kdybychom se jim znelíbili? První přijdeme o rafinérie a v dalším kroku všechny krávy pojdou, protože tolik dojiček nikde není, aby nahradily elektrické dojení a ve třetím kroku řeknou, že v té mrazírně byla výroba dronů a tak ji rozstříleli.
Ne, to neznamená, že nemáme stavět vlastní a efektivní kravíny. Chceme, aby mléko dál stálo 11,90 Kč. Neříkám, že nemáme mít automobilky, rafinérie, doly, elektrárny, přehrady a velké nemocnice. Jen říkám, že to nesmí být JEDINÉ řešení. Záhumenek, zahrádka nebo políčko nejsou efektivní řešení, ale jsou robustní. Rýč nepotřebuje USB připojení.
Jestli Írán tuhle válku přežije jako stát, tak jen díky tomu, že tam osmdesát procent lidí žije na vesnici a i když mají vybombardované rafinérie, postarají se o sebe. Zvládnou to i bez benzínu. Kuba se také ještě pořád drží především díky tomu, že jsou na vesnicích víceméně soběstační. Rusové přežili devadesátky jen díky tomu, že měli kde pěstovat brambory. To velké, moderní, efektivní a integrované do světové ekonomiky, to vám zničí lusknutím prstů. Nezničí vám jen to, co je rozptýlené a pod rozlišovací schopnost. Nezničí jen to, co je mnohonásobně levnější než ta bomba.
Měli bychom se připravovat na svět, kde vám velmoci tu ropu prostě vypnou, protože to pro ně bude výhodné. Kde sice máte podepsanou dohodu o vojenské spolupráci, ale jako kdybyste neměli… Viz Bahrajn nebo Katar. Měli bychom se připravit na svět, kdy někdy prostě lodě s elektronikou nebo hovězím prostě nedorazí. Měli bychom se učit žít s tím, že ceny benzínu skočí o dvacet korun a někdy ani benzín nebude. A měli bychom se připravit, že elektřina občas udělá blik a bude to trvat dost dlouho, aby se nám zkazily potraviny v lednici i mrazáku.
Malé záhumenkové zemědělství, schopnost zavařovat, sterilovat, konzervovat a ukládat… Domácnost, která se umí alespoň na čas obejít bez elektriky… Schopnost hygieny bez centrálního zásobování vodou… to budeme nejspíš potřebovat. Je čas si začít budovat zázemí, které se obejde bez všeho toho, co se dělá ve velkém a globálním. Protože to velké a globální bude vždycky první na ráně.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

EU neučinila od prvních migračních vln prakticky nic. Naopak řízenou migraci podporovala ..... O čem se mlčí Bývalý policejní prezident Stanislav Novotný v rozhovoru po neČT24 konstatoval, že Česká republika doposud řešila vnucenou masivní migraci zadlužováním. Migrační ohrožení kvůli konfliktu v Íránu může být podle něj řešeno pouze řádnou vojenskou ochranou hranic.
Pane Novotný, před nedávnem vypukla válka v Íránu. Jak tento konflikt vnímáte?
Jako důsledek dlouhodobé likvidace architektury mezinárodního práva veřejného, jako bezskrupulózní pokus o rozšíření moci Izraele a Spojených států na Blízkém východě, jako pokus o převzetí iniciativy na strategické mapě světa, jako snahu o omezení vlivu Číny a Ruska a faktické pokoření Evropy.
Přitom zástupné důvody izraelsko-amerického útoku na Írán, které chaoticky prezentuje Washington, pouze zastírají pravý smysl imperiální agrese, jež navazuje na nedávnou sérii válek a barevných revolucí v severní Africe, na Blízkém a Středním východě, v Jugoslávii či na Ukrajině.
Může podle Vás dojít k nové masivní vlně migrace v celé Evropě, včetně České republiky?
Samozřejmě a s tím se jistě počítá. Masivní migrační vlna je zbraň a v tomto případě je namířena všemi směry, stejně jako válkou vyvolaná krize energetická. Obojí rozkládá sociální systém a snižuje životní úroveň. Budou zasaženy státy sousedící s Íránem, Evropa i Rusko.
Americko-izraelský útok zabil nejvyššího duchovního vůdce Íránu a jeho nejbližší rodinu. Mohl by se tento konflikt stát i náboženským a vést k islamistickým teroristickým útokům v Evropě?
Nábožensko-kulturní konflikt v Evropě stále sílí a bude tak ještě více posílen. Teroristické útoky se staly normou a sám Západ jim dal legitimaci podporou nejrůznějších radikálních hnutí. Vzpomeňme jenom na ukrajinský Majdan, kde náměstkyně ministra zahraničí USA Victoria Nulandová kryla nevyšetřování střelby do demonstrantů.
Do ČR míří měsíčně přibližně 6 000 uprchlíků z Ukrajiny, jejich počet pořád narůstá. Jak hodnotíte připravenost České republiky na novou migrační vlnu z arabských států?
Žádná země není na podobnou vlnu připravena tak, aby to nebylo znát na ekonomice a sociokulturních vztazích. Vlády České republiky doposud řešily vnucenou masivní migraci zadlužováním, tedy prodejem budoucnosti mladých lidí a nefér přístupem k důchodcům, jež odměnily za celoživotní práci pro republiku zvýhodněním cizinců, kteří pro ni nehnuli ani prstem.
Podle policejního prezidenta Martina Vondráška se policie intenzivně připravuje na migrační vlnu v důsledku války v Íránu. Uvedl, že pokud by došlo k zavedení kontrol na hranicích, nespoléhala by podle Vondráška na pomoc armády, nýbrž na hasiče, celníky, vězeňskou službu. Co si o tomto plánu myslíte? Je postačující?
Migrační ohrožení může být řešeno pouze řádnou vojenskou ochranou zelené hranice. Žádné trapné improvizace, a už vůbec ne nejasné řeči o nasazení specialistů určených pro jiné práce, nás nespasí.
Ministr Lubomír Metnar v této souvislosti oznámil, že chce v EU prosadit nástroje pro reálné omezení nelegální migrace. Co konkrétně podle Vás lze udělat na státní a také na celoevropské úrovni, aby tento cíl byl naplněn?
Česká republika se musí postarat sama a okamžitě. Jinak se jedná opět o lokajské a oportunistické řeči, kdy naši úředníčci prosí své bruselské nadřízené, aby učinili něco, s čím by se naši služebníčci mohli ztotožnit. EU neučinila od prvních migračních vln před deseti lety prakticky nic. Naopak přímo i nepřímo tehdy prokazatelně řízenou migraci podporovala. Chceme-li postavit skutečně vlastní armádu, neboť nyní prakticky žádnou nemáme, je budování vojenské ostrahy hranic jejím dobrým základem.
Děkujeme za rozhovor!     (Čtěte na stránkách 42TČen)

Prelomový výskum zistil, že elektróny zo zeme dokážu bojovať s chronickými zápalmi aj autoimunitnými chorobami ..... Čo keby riešenie chronického zápalu, zlého spánku a pretrvávajúcej bolesti sa nachádzalo doslova pod vašimi nohami?
Nový výskum „uzemnenia“ naznačuje, že opätovné prepojenie ľudského tela s prirodzeným elektrickým nábojom Zeme prináša merateľné biologické účinky – od rýchlejšieho hojenia rán až po zníženie stresu.
Toto nie je len folklór. Viac ako tucet recenzovaných štúdií zdokumentovalo, čo sa stane, keď sa ľudia priamo pokožkou dotknú zeme, a ponúka jednoduchú a prirodzenú stratégiu proti niektorým z najrozšírenejších zdravotných problémov modernej spoločnosti.
Po celé generácie žili ľudia v priamom kontakte so zemou prostredníctvom koženej obuvi, spali na koži a chodili naboso. Náš moderný životný štýl s izolovanou gumenou obuvou, vyvýšenými posteľami a výškovými budovami uvedené spojenie prerušil.
Výskumníci teraz naznačujú, že toto oddelenie vytvorilo stav „elektrónového nedostatku“, vďaka ktorému sú naše telá zraniteľné voči nekontrolovaným zápalom, ktoré sú základom nespočetných chronických ochorení.
Veda sa opiera o jednoduchú výmenu elektrického náboja. Zem nesie jemný záporný náboj, čo je hojný zdroj voľných elektrónov. Keď sa koža dotkne zeme, tieto elektróny vstupujú do tela.
Výskumníci teoretizujú, že elektróny vytvárajú antioxidačné mikroprostredie okolo poľa opravy poranení, čím spomaľujú alebo zabraňujú reaktívnym formám kyslíka spôsobovať „vedľajšie poškodenie“ zdravého tkaniva.
Tento proces priamo ovplyvňuje zápal – reakciu tela na poranenie alebo úraz. Za normálnych okolností imunitné bunky ako neutrofily vytvárajú „zápalovú barikádu“, ktorá bráni poškodeniu.
Hoci je táto bariéra ochranná, môže zachytiť zápal a vytvoriť chronické „tlejúce“ problémy.
Zdá sa, že uzemnenie to mení. Lekárske infračervené zobrazovanie ukazuje, že uzemnenie vedie k rýchlemu vyriešeniu zápalu, pričom termálne snímky dokumentujú ochladenie horúcich, zapálených oblastí v priebehu už niekoľkých minút alebo dní po vystavení zemským elektrónom.
Merateľné zmeny v spánku a strese
Jedna z prvých kontrolovaných štúdií, publikovaná v časopise Journal of Alternative and Complementary Medicine, skúmala uzemnenie počas spánku.
Dvanásť subjektov s bolesťami a problémami so spánkom spalo osem týždňov na uzemnených plachtách. Výskumníci zistili, že uzemnenie normalizovalo denný rytmus kortizolu, kľúčový cyklus stresového hormónu v tele.
Účastníci hlásili zlepšenie spánku, menšie bolesti a zníženie stresu.
Tento účinok kortizolu je kritický. Chronický stres môže viesť k rezistencii glukokortikoidných receptorov, čo bráni telu v správnej regulácii zápalu, čím sa zvyšuje riziko ochorenia.
Uzemnenie dokáže normalizovať kortizol a pomôcť prelomiť tento nebezpečný cyklus.
Zmena imunitnej odpovede
Pilotná štúdia o bolesti svalov s oneskoreným nástupom poskytla jasný pohľad na vplyv uzemnenia na imunitný systém.
Po zranení zvyčajne dochádza k prudkému nárastu počtu bielych krviniek. U uzemnených subjektov sa tento počet po zranení neustále znižoval, zatiaľ čo u neuzemnených kontrolných subjektov stúpal.
Uzemnené subjekty mali tiež nižšie hladiny cirkulujúcich neutrofilov a lymfocytov.
Výskumníci naznačujú, že to naznačuje účinnejšiu a menej deštruktívnu imunitnú odpoveď. Vďaka elektrónom dostupným na neutralizáciu škodlivých oxidantov sa zápalový proces rýchlejšie vyrieši a vyžaduje si menej imunitných buniek.
To by vysvetľovalo zdokumentované zníženie hlavných príznakov zápalu: začervenania, tepla, opuchu, bolesti a straty funkcie. Dôsledky sa rozširujú aj na autoimunitné ochorenia, kedy imunitný systém omylom napáda telo.
„Opakovaným pozorovaním je, že uzemnenie znižuje bolesť u pacientov s lupusom a inými autoimunitnými poruchami,“ poznamenávajú vedci.
Zmiernením imunitnej odpovede a znížením systémového zápalu môže uzemnenie ponúknuť úľavu pri týchto zložitých ochoreniach.
Širšie fyziologické účinky
Výhody uzemnenia sa neobmedzujú len na zápal. Výskum Chevaliera a kol. ukazuje, že uzemnenie znižuje viskozitu krvi, čo je hlavný faktor kardiovaskulárnych ochorení.
Iné štúdie poukazujú na to, že uzemnenie zlepšuje variabilitu srdcovej frekvencie, kľúčový ukazovateľ kardiovaskulárneho zdravia, a zároveň zvyšuje vagový tonus, čo podporuje relaxáciu.
U predčasne narodených detí sa zistilo, že uzemnenie zlepšuje vagový tonus, čo je dôležitý znak vývoja autonómneho nervového systému.
Ďalej pomáha neutralizovať bioelektrický stres zo statickej elektriny a elektromagnetických polí, ktoré sú v našom technologickom prostredí neustálou záťažou. Predstavuje tak návrat k elektrickým základom, na ktorých sa vyvinula naša biológia.
Záver
Hoci sú potrebné rozsiahlejšie štúdie, existujúci výskum vykresľuje presvedčivý obraz. Desaťročia sme sa izolovali od planéty a naše zdravie za to možno platí vysokú daň.
Jednoduchý akt chôdze naboso po tráve, piesku alebo pôde je viac než len nostalgické potešenie; mohol by to byť základný fyziologický reset, dobitie antioxidačného obranného systému celého tela, o ktorom sme ani nevedeli, že ho máme.     (Čtěte na stránkách Badatel)

xxx     (Čtěte na stránkách ZDROJ)

Nejstarší skalní kresba na světě objevena v Indonésii ..... Mezi dvěma novějšími kresbami se nachází nenápadný obrys ruky ve vybledlém pigmentu.
Po desetiletí patřily nejstarší známé jeskynní malby evropským lokalitám ve Francii či Španělsku. Nové objevy však postupně mění námi dosud poznanou mapu počátků lidského umění. Nedávno oznámil mezinárodní výzkumný tým archeologů nález, který znovu posunul počátky lidské kreativity o několik tisíciletí zpět.
Vápencová jeskyně na indonéském ostrově Muna totiž ukrývá skalní kresbu, jejíž stáří dosahuje nejméně 67 800 let. Jde o takzvaný negativ otisku lidské ruky, vytvořený červeným pigmentem. Podle současných poznatků představuje doposud nejstarší skalní umění na světě. 
Nový objev v Indonésii
Jeskyně Liang Metanduno se nachází na ostrově Muna v jihovýchodní části indonéského souostroví Sulawesi. Oblast patří k rozsáhlému krasovému systému, který obsahuje řadu jeskyní se skalním uměním. Některé z nich byly známy již dříve díky mladším kresbám postav či zvířat, jejichž stáří se pohybuje „pouze“ v řádu několika tisíciletí.
Tým archeologa Adhi Agus Oktaviana z indonéské asociace pro výzkum a inovace (BRIN) byl vyslán oblast systematicky zkoumat již v roce 2015 s cílem nalézt starší vrstvy pravěkého umění, které by předcházely již známým tvorbám. V jedné z jeskynních komor vědci identifikovali několik otisků lidských rukou vytvořených technikou známou z mnoha pravěkých lokalit – negativem otisku ruky.
Motiv vznikl tak, že člověk přiložil ruku na skalní stěnu a kolem ní rozprášil pigment. Po odstranění ruky tak na stěně zůstal negativní obrys. Tento způsob tvorby je známý z některých evropských či jihoamerických jeskyní.
Obrysy lidských rukou v jeskyni Cuevas de las Manos v argentinské provincii Santa Cruz. Dílo vznikalo po tisíciletí a je datováno mezi roky 7 300 až 700 před naším letopočtem. (Marianocecowski / Volné dílo)
Samotné kresby jsou dnes poměrně vybledlé. Přesto zůstávají patrné stopy červeného okru, minerálního pigmentu, který byl v pravěku používán při tvorbě skalních maleb. V jeskyni byly nalezeny také další, mladší kresby.
O něco mladší kresby lidských rukou v Sulawesi. (Adhi Agus Oktaviana, Maxime Aubert)
Jak se datuje pravěké umění 
Stanovit stáří pravěkých maleb patří k nejobtížnějším úkolům archeologického výzkumu. Pigmenty používané při tvorbě obrazů často neobsahují organický materiál vhodný pro radiokarbonové datování.
Pro dataci této kresby proto vědci využili metodu založenou na analýze minerálních vrstev, které se během tisíciletí usazují na povrchu skalních stěn. Nad kresbou se postupně vytváří tenká krusta kalcitu, tedy uhličitanu vápenatého. Tyto vrstvy obsahují stopová množství radioaktivního uranu.
Vzorky kreseb LMET1 a LMET2 a jejich digitální obrys. (Adhi Agus Oktaviana, Nature)
Pomocí takzvané uran-thoriové metody datování lze určit, kdy se minerální povlak vytvořil. Jelikož kalcit vznikl až po namalování obrazu, poskytuje tak jeho stáří minimální hranici pro samotnou kresbu. V případě otisku ruky z Liang Metanduno vědci analyzovali mikroskopické vzorky kalcitové vrstvy. Pomocí laserové ablace a měření rozpadu uranu na thorium stanovili, že minerální povlak vznikl nejméně před 67 800 lety.
Co nám tyto kresby napovídají?
Jihovýchodní Asie představovala v pravěku důležitý prostor pro migraci. Souostroví Indonésie leží na trase, kterou se rané lidské populace přesouvaly z Eurasie směrem k pevnině Sahul – pravěkému kontinentu zahrnujícímu dnešní Austrálii a Novou Guineu. Skalní kresby z ostrova Muna proto poskytují nepřímé doklady o přítomnosti lidí v regionu v době, kdy tyto migrace probíhaly. Zároveň podporují hypotézu, že Homo sapiens dosáhl australského kontinentu již před více než 60 tisíci lety.
Předpokládané trasy migrace lidí z jihovýchodní Asie do Sahulu; severní trasa přes region Wallacea je vyznačena červenými šipkami a jižní trasa modrou šipkou. Červené tečky představují oblasti s pleistocénním skalním uměním ve východní části Bornea a jihozápadní části Sulawesi. (Adhi Agus Oktaviana, Nature)
Jedná se však i o důkaz rozvinutého symbolického chování člověka před 67 tisíci lety. Domníváme se, že jeskynní malby a kresby pro naše předky nebyly pouze spontánním excesem kreativity. Vyžadují totiž úmyslný postup, přípravu samotného pigmentu i určitou formu kulturního významu sdíleného v rámci dané společnosti lidí. Otisky rukou patří totiž k nejrozšířenějším typům pravěkého umění. Na různých lokacích mohly souviset s rituálními praktikami, označením místa nebo symbolickým vyjádřením identity daného kmene či civilizace.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Tucker Carlson odhalil šokující pravdu, kterou Izrael a USA skrývají před světem: Víte, co se právě děje na Blízkém východě? ..... Izrael zavedl úplnou cenzuru a zakázal zveřejňování záběrů zachycujících škody způsobené během války s Íránem, uvedl americký novinář Tucker Carlson. Varoval, že veřejnost nemá úplný přehled o důsledcích konfliktu na Blízkém východě.
Podle něj izraelské úřady omezily šíření informací a videí zobrazujících škody způsobené během útoku, přičemž některé státy Perského zálivu také zavedly omezení provozu sociálních sítí.
Omezování informací během blízkovýchodní války
Carlson tvrdí, že cenzurní opatření byla zavedena s cílem zabránit šíření záběrů destrukce a následků válečných operací proti Íránu. Úřady v několika zemích Perského zálivu navíc podle něj omezily fungování sociálních sítí, aby v době eskalace konfliktu kontrolovaly tok informací.
Americký novinář také obvinil washingtonskou administrativu, že nezveřejňuje úplné informace o ztrátách, které Spojené státy během konfliktu utrpěly.
„Američané mají základní právo vědět, jaké důsledky má tato válka pro naše krajany. Pokud Američané umírají, máme právo to vědět,“ prohlásil Carlson.
První údaje o amerických ztrátách
Podle nejnovějších dostupných informací zahynulo od začátku eskalace konfliktu na Blízkém východě nejméně osm amerických vojáků.
Některé zdroje navíc uvádějí, že během konfliktu byli zajati i někteří příslušníci amerických sil, podrobnosti o těchto incidentech však zatím nebyly oficiálně potvrzeny.
Eskalace konfliktu mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy v posledních týdnech vyvolala po celém světě vážné obavy. Informace z terénu je přitom kvůli stále přísnější kontrole mediálního zpravodajství a zveřejňování záběrů z bojiště stále obtížnější ověřovat.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Ekonomický přehled týdne: Finančáci zkontrolují benzinky ženoucí ceny do nebes; Kdo si posvítí na předražené aerolinky? ..... Benzín za pouhý týden zdražil o dvě koruny. Jeho průměrná cena přesáhla 35 korun za litr. Po dvou letech ho přeskočila nafta, za kterou pumpaři žádají dokonce o čtyři koruny více než před pár dny: 36 korun a pár haléřů. Čerpací stanice zkrátka zareagovaly na americko-izraelský útok na Írán téměř okamžitě. Přitom prodávají paliva nakoupená ještě před vypuknutím konfliktu. Jejich marže proto začne kontrolovat ministerstvo financí.
Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA varuje před utržením cen pohonných hmot ze řetězu. Dramatické zdražování ale může podle analytiků kvůli hrozbě omezení dodávek i ruské ropy – tedy nejenom té blízkovýchodní – pokračovat. Tankovat v zahraničí se ovšem českým řidičům momentálně nevyplatí. V okolních státech stál benzin i diesel koncem minulého týdne v průměru více. Proto k nám hromadně jezdí plnit nádrže například Němci, kteří doma platí za benzín v přepočtu přes 50 korun za litr. Cenové rozdíly mezi „benzinkami“ v různých lokalitách mohou být více než 10korunové.
Američané na měsíc povolili Indům dovoz sankcionované ruské ropy. V souvislosti se zdražováním nedostatkové suroviny kvůli komplikované situaci v Perském zálivu zvažují udělování dalších výjimek pro import. Experti předpovídají, že cena klíčové severomořské ropy Brent se brzy přehoupne přes 100 dolarů za barel. Hlavním důvodem je omezení nabídky po zablokování plavby tankerů Hormuzským průlivem v Arabském moři. Raketově zdražuje i plyn.
Ceny letenek z válkou zasaženého Blízkého východu do střední Evropy vyletěly až o stovky procent. Letiště v oblasti přitom slouží i jako přestupní uzly pro turisty vracející se z východní Asie, Afriky, Tichomoří či Austrálie a Zélandu. Pro tyto cestovatele jsou momentálně zpáteční lístky nejenom drahé, ale často i nedostupné.
Levné knihy dlužící věřitelům 133 milionů korun navrhly insolvenčnímu soudu vyhlásit konkurs na svůj majetek. Prodejce s padesátkou poboček bankrot zdůvodňuje covidem a inflací.
Vietnamský a filipínský trh se otevírá pro vývoz českého hovězího a vepřového masa. Informovala o tom Státní veterinární správa s tím, že rozjednány jsou dodávky masných výrobků do Singapuru a Jižní Koreje i mléčných produktů do Indonésie a na Tchaj-wan.
Maďarský MOL a chorvatský JANAF začnou tento týden testovat kapacity ropovodu Adria. Cílem je zjistit, zda může nahradit momentálně přerušené dodávky z Ruska ropovodem Družba. Ukrajina tvrdí, že je zastavily ruské ataky na její energetickou infrastrukturu. Maďaři ani Slováci tomu nevěří. Vyhlásili stav ropné nouze a stěžují si na politické vydírání Ukrajinců – za to, že je nechtějí v EU – v Bruselu. Na Chorvatech jim zase vadí jejich až pětkrát vyšší sazby za transport suroviny, než je jinde v Evropě obvyklé..     (Dále čtěte na stránkách Deníku TO)

10.3. 2026     Putin a Trump vedou hodinový telefonický rozhovor, aby prodiskutovali aktuální globální otázky ...... Ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump vedli hodinový telefonický rozhovor na podnět Spojených států, aby prodiskutovali aktuální vývoj na mezinárodní scéně, uvedl v pondělí poradce Kremlu Jurij Ušakov. "Dnes večer spolu telefonicky hovořili vůdci Ruska a USA. Donald Trump zavolal Vladimiru Vladimiroviči Putinovičovi, aby projednal několik zásadních otázek souvisejících s aktuálním vývojem na mezinárodní scéně," řekl Ušakov novinářům.

Rozhovor pokračoval asi hodinu a byl věcný a konstruktivní, uvedl poradce Kremlu. Soustředil se na konflikt v Íránu a mírová jednání o Ukrajině, uvedl také Ušakov a dodal, že Putin a Trump si vyměnili názory na íránskou otázku. "Americký prezident poznamenal, že, jak bylo dříve dohodnuto, by se takové komunikace měly konat pravidelně. Oba vůdci vyjádřili připravenost na tento krok," uvedl poradce Kremlu.      (Sputnik Globe)

Nerad to říkám ..... Od začátku absolutně nesouhlasím s Trumpovým a Netanjahuovým útokem na Írán. Považuju to za geostrategickou chybu, která se Západu vymstí, stejně jako se mu vymstily všechny ostatní intervence na Blízkém Východě. Pokaždé se tam vlítlo proto, že tam zaprvé vládnul zlý diktátor, kterého nebude škoda, zadruhé tam jsou strategické zásoby ropy a zatřetí je zapotřebí zatlačit Rusko a Čínu. Vždycky to dopadlo blbě. Diktátor byl odstraněn a nastalo islamistické peklo, desetkrát horší než původní diktátor a Čína s Ruskem na tom vždycky vydělaly.
Přesto jsem celou dobu tak nějak podvědomě přál, aby to tentokrát dobře dopadlo, protože náklady na tuto prohru budou přeneseny na nás. Budou v maximální míře nasměrovány na Evropu a nejhůře dopadnou ti, kteří Spojené státy v této válce podporují. Děláme totiž přesně to, co udělala Zelenského Ukrajina. Ta také stála pevně za svým americkým spojencem, až si nevšimla, že stojí před ním, je postrkována do konfliktu a pak si za svého amerického páníčka zlámala nohy. Co za své neochvějné proamerické spojenectví dostala? Trump říká, že Zelenský je překážkou k míru…
Od začátku jsem byl velmi skeptický ke zprávám, že to má Doník nějak vymyšlené. Obzvlášť ve chvíli, kdy Izraelci prostě a jednoduše odpráskli celé íránské vrchní vedení a velmi názorně vysvětlili íránskému režimu, že hraje o všechno. Nehodlám to okecávat, to co Trump s Netanjahuem provedli, je gangsteřina, kterou teď začne dělat každý, protože nikdo ani nepípl proti tomuto pojetí mezinárodního práva. Přesto jsem doufal, že je za tím víc, než vidíme, protože tato prohra na nás dopadne drtivou silou.
Dovolte mi proto říct, že jsem doufat přestal.
Ceny ropy jdou pořád nahoru, ztráty německé centrální banky také. Izraelci začali ničit íránskou ropnou infrastrukturu, takže se dá čekat, že Ajatoláhové udělají to samé ostatním ropným státům v Zálivu. Došlo také na útoky proti íránským zaparkovaným tankerům. Američané upozornili své občany, aby zmizli z východního Turecka, kde mají svoji velkou základnu. Také jsem si porovnal izraelské hlášky z loňské dvanáctidenní války s těmi dnešními. Oni to tam dělají CTRL C – CTRL V. Tehdy jim totiž také zničili všechny odpalovače raket… Ale Íránci trhli světový rekord ve výrobě nových a najednou jich měli zase původní počet. Jinými slovy, prostě nám zase lžou a íránské raketové síly jsou silnější, než se to jeví.
Americké vedení vydává stále chaotičtější zprávy ze kterých podprahově čiší zoufalost. Docela mě dostalo, když včera Trump řekl, že Hormuzem se proplouvat dá, stačí jen mít kuráž… Takové kecy se dají říkat vojákům, ale rozhodně ne civilistům. Kdyby Spojené státy uměly dopravu zabezpečit, už by tam demonstrativně plula letadlová loď. Takhle tam nejspíš pošlou Francouze, aby se tam potopil jejich Čárls de Gól.
Stejně zoufalé je, když Witkoff otevřeně žádá Rusy, aby Íránu nedodávali souřadnice pro jejich rakety…
Black Rock omezil výběry vkladů svých klientů, protože na něj začal run.
Američané potichu ruší sankce na ruskou ropu a ruské tankery, protože nic jiného k dispozici není a hned tak nebude.
Maďarsko zastropuje pro domácí ceny benzínu i nafty… Inu, Orbán má před volbami a než nastanou, nebude ani mír na Ukrajině ani konec války v Zálivu.
Největší beznaděj jsem ale ucítil, když jsem si poslechl rozhovor Hynka Kmoníčka pro Blesk. On tam hned na začátku říká, že Američané byli úspěšní, pokud chtěli omezit vojenskou sílu Íránu a OMLADIT (!) íránské vedení. Kmoníček je diplomat, takže se umí dokonale vyjadřovat. Když náš poradce pro národní bezpečnost, kterého narozdíl od Pojara uznávám jako absolutního profíka, si neumí představit žádný jiný úspěch, než že OMLADILI íránské vedení, tak jsme všichni v bruseli.
Ani Kmoníček, který opravdu hodně ví, si netroufá přijít s žádným lepším vysvětlením…
Pak mi došlo, že to ani jinak dopadnout nemohlo. Od neslavného stažení z Afghanistánu se přece nestalo nic. Žádný generál ani politik nebyl pohnán k odpovědnosti. Všichni analytici zůstali sedět na svých postech. Nikdo za to selhání nešel ani do vězení ani na odpočinek. V Rusku neúspěšní generálové i ministři vypadávají z oken, v USA je jim umožněno, aby dál pokračovali ve fantasmagoriích. Děje se to tak už dlouho, všichni jsou happy, státní dluh USA je už skoro čtyřicet bilionů dolarů, ale nikdo za nic nemůže… Nikdo nemůže za to, že sám náčelník vydával takové zvrácené rozkazy…
V podstatě se nám tady chystá dokonalá bouře. Máme tady ropnou a plynovou krizi, která se nejvíc projeví v Evropě, protože pro Uršulu i Zdechovského znamenala diverzifikace to, že vybudujeme nové trasy, ale ty staré si nenecháme, kdepak. Ty musíme zavřít, odpálit a zakázat. Dále tu máme krizi světového obchodu, protože všechno čínské zboží musí plout okolo Afriky, což ho pro Evropu rozhodně nezlevní. Dále máme vojenskou krizi, protože americké základny přestaly být garantem bezpečnosti, ale začaly naopak přitahovat projektily. Američané jsou ještě možná schopni chránit Izrael, ale nejsou schopny chránit Bahrajn, Katar, Dubaj či Saúdskou Arábii. O Incirliku ani nemluvě.
Pak jsme si také velmi šikovně deindustrializovali průmysl, ale Němcům je to ještě málo. V Bádensku teď zemské volby vyhráli Zelení. Němci prostě nedělají malé chyby. Do toho přicházejí roboti i umělá inteligence… hele já snad začnu věřit všem konspiratikům, že je to celé globální spiknutí na depopulaci lidstva a pořádné omezení toho zbytku, protože přesně tak to teď vypadá. Nevíte, prodává ještě Andor Šándor ty bunkry?
Pamatujete ty kecy, že NATO může smáznout Rusko, kdykoliv si zamane? To bude probuzení, až se ukáže, že není schopné smáznout ani Írán a ještě tam spotřebovali všechny Patrioty.
Zbývá nám čtrnáct dní až tři týdny. Takhle dlouho podle mě bude trvat, než ztratí naději i ti, kteří ze současného systému těží a jsou jeho podporovatelé. Ještě čtrnáct dní budou podnikatelé a konzervativci věřit, že Trump ví, co dělá. Pak zpanikaří. Strašně rád se budu mýlit a nic si teď nepřeju víc. Před čtyřmi roky mi mé plány změnila válka na Ukrajině a ausgerechnet ve chvíli, kdy jsem si nastavil nové, přijde tohle.
Nerad to říkám, ale s každým dnem a každou zprávou věřím stále méně, že to ještě dobře dopadne. A i když uznávám, že světový četník si už dlouho zasloužil na budku a uznávám, že vichřice hněvu na nás přichází kvůli našim vlastním hříchům, bohužel je mi jasné, že se to obrátí proti nám, obyčejným lidem. Naši lepší spoluobčané si ještě nedovedou představit, že by Západ skutečně mohl prohrát všechno. A i když máme lepší vládu, než jsme měli, na tohle nejsou a ani nemohou být připraveni ani oni.
Vždycky jsem nesnášel ty morální soudy, že lidi zmoudří, až budou rýt držkou v zemi. Ano, je to pravda, ale ono to znamená, že budeme rýt držkou v zemi my. My budeme obvolávat sto lékáren, abychom sehnali, co potřebujeme. My nebudeme mít benzín. Nám budou brečet děti, že je bolí zub a nebude žádná pohotovost. My budeme žít z ruky do huby. Na všechny ty Války, Zdechovské či Fialy ještě dlouho nedojde.
Zbývá mi maličká nepatrná naděje, že Trump překousne svoje ego a zařadí zpátečku… Vyhlásí velké vítězství a nechá toho.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Vidíme víc než kdy dřív, ale porozumění je nám stále vzdáleno ..... S uvolněním nových pozorování z vesmírného teleskopu James Webb vidí lidstvo vesmír s jasností, která by byla ještě před jednou generací nepředstavitelná. Galaxie, které kdysi vypadaly jen jako slabé šmouhy, se nyní ukazují jako rozsáhlé, strukturované systémy. Oblaka plynu září v jemných vrstvách. Dokonce i oblasti kolem černých děr, o nichž se kdysi mluvilo pouze teoreticky, jsou dnes viditelné a utvářejí hmotu ve svém okolí.
Je těžké se na tyto snímky dívat, aniž by člověka zaplavil pocit úžasu. Jsou to skutečná pozorování, shromážděná ze světla, které putovalo vesmírem miliardy let, než k nám dorazilo. Jsou triumfem lidské vynalézavosti. A přesto jsou pro některé vědce tyto obrazy poněkud zneklidňující, protože to, co odhalují, není vůbec to, co kdokoliv očekával.
Po desetiletí jsme předpokládali, že lepší pohled na vesmír přinese také lepší porozumění. Jak se naše teleskopy zlepšovaly, věřili jsme, že se příběh kosmu konečně zaostří. Místo toho se stal pravý opak.
Jedním z nejpřekvapivějších objevů, které umožnil teleskop James Webb, je skutečnost, že galaxie zřejmě vznikaly mnohem dříve, než předpovídaly dosavadní modely. Zdá se, že struktury, o nichž se dříve předpokládalo, že k jejich vzniku je zapotřebí obrovských časových úseků, vznikly rychle. Raný vesmír, který byl dlouho představován jako jednoduchý a řídký, se nyní jeví jako složitý a vysoce organizovaný.
Černé díry vyprávějí podobný příběh. Teleskop James Webb ukázal, že rozhodně nejde o vzácné kosmické podivnosti. Jsou běžné a mají zásadní vliv – utvářejí celé oblasti prostoru.
A pak je tu největší záhada ze všech. Většina vesmíru se zdá být tvořena hmotou, kterou nemůžeme přímo vidět. Temná hmota a temná energie jsou jména, která dáváme neznámým silám, jejichž existenci odvozujeme pouze z jejich účinků. A zdá se, že ovládají všechno. Navzdory desetiletím stále citlivějších přístrojů stále nevíme, co vlastně jsou.
Čím ostřejší jsou naše nástroje a čím jasnější jsou naše snímky, tím větší se zdá být oblast neznámého.
Tento vzorec se neomezuje jen na astronomii.
Na opačném konci škály našeho vidění odhalily mikroskopy ohromující složitost uvnitř jediné buňky. To, co se původně očekávalo jako jednoduchá struktura, se ukázalo být spletitým systémem, který pracuje v koordinaci a neuvěřitelnou rychlostí.
Urychlovače částic objevují nové částice a síly, a přesto nás stále nechávají v nejistotě, proč fyzikální zákony existují právě v takové podobě, jakou mají, nebo proč vesmír vůbec drží pohromadě.
Vědomí zůstává záhadou. Přestože dokážeme popsat, co mozek dělá, nemáme tušení, proč vůbec existuje vědomé prožívání.
Znovu a znovu nám naše nástroje ukazují, jak se věci chovají, ale ne proč existují.
Dlouho jsme předpokládali, že když se jen budeme dívat důkladněji, přiblížíme se víc, nebo naopak odstoupíme dál, tyto otázky se nakonec zodpoví samy. Představovali jsme si, že porozumění čeká hned za dalším zvýšením rozlišení. Poslední desetiletí však ukázala pravý opak: jsme obklopeni bezprecedentním množstvím detailů, struktury a dat, a přesto jsou ty nejhlubší záhady dál než kdy dřív.
Naše přístroje jsou mimořádně dobré v měření a mapování, ale nikdy nebyly navrženy tak, aby nám řekly, co to všechno znamená. Nemáme žádný „přístroj vidění“, který by nám dokázal sdělit, proč fyzikální zákony vůbec existují, nebo proč jsou tak jemně vyvážené. Je to hranice našich mechanických snah, kterou jsme měli už dávno tušit.
Historicky nejdůležitější průlomy nepřicházely jen díky dokonalejším nástrojům, ale díky změnám perspektivy, díky lidem, kteří kladli nové otázky o tom, co už viděli. Pozorování bylo vždy důležité, ale vhled a moudrost bývaly důležitější.
Dnes jsme mimořádně dobří ve shromažďování informací, ale jsme si mnohem méně jisti, co to všechno znamená. To by nás mělo přimět k zamyšlení. Protože to, co teleskop James Webb nakonec odhaluje, není nahodilost, ale pozoruhodná přesnost. Na každé škále, kterou nám ukazuje, vidíme rovnováhu, strukturu a jemné doladění tak dokonalé, že i malé změny by rozvrátily celé systémy. Od galaxií až po samotnou hmotu se realita jeví jako pečlivě navržená.
Žijeme v kultuře, která často zachází s poznáním jako s formou kontroly. Předpokládáme, že porozumění znamená vládu nad věcmi a že vláda nad věcmi přirozeně následuje z jasnějšího vidění. Vesmír však této představě stále vzdoruje. Čím přesněji vidíme, tím zřetelněji narážíme na hranice – nejen v našich teoriích, ale i v tom, co nám naše nástroje mohou dát.
Naše nové nástroje vidění jsou mimořádné. Umožňují nám vidět dál než jakákoli generace před námi. Ale žádný z nich nás nepřiblížil k odpovědím na naše největší otázky. Jen nám ukázaly, odkud ty odpovědi nepřijdou – nepřijdou z nových nástrojů ani z užšího pohledu.
To nijak nesnižuje lidské úspěchy. Jen je to staví do správné perspektivy.
V určitém okamžiku dějin jsme začali očekávat, že naše nástroje a stroje budou hledat smysl za nás, že nám poskytnou nejen informace, ale i význam. A když to znovu a znovu nedokázaly, společnost se místo zastavení a zamyšlení rozhodla, že samotný smysl musí být iluzí a že problém je v lidském vnímání.
Ale co když je pravda přesně opačná?
Co když je lidské vidění – utvářené zkušeností, pamětí, svědomím a úžasem – dokonalým uspořádáním a nezbytným způsobem poznávání? Co když jsou rozjímání, úcta a dokonce i modlitba způsoby vnímání reality, které žádný přístroj nemůže nahradit?
V tomto smyslu teleskop James Webb naše vidění nejen rozšiřuje – vrací nám i perspektivu.
Jestli nás tyto nové snímky něco učí, pak to není to, že je vesmír konečně vysvětlen. Učí nás, že realita je pečlivěji utvořená, velkolepější a tajemnější, než jsme si kdy dokázali představit.
Možná další krok vpřed nespočívá v tom, dívat se ještě usilovněji, ale dívat se moudřeji – znovu se naučit vidět očima, které nám byly dány. A možná právě k tomu bylo vidění na té nejvyšší úrovni vždy určeno.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Vidíme sice daleko do vesmíru, ale svou vlastní blbost nevidíme. Tak se může klidně stát, že místo pochopení zákonitostí světa kolem nás zničíme lidstvo jako celek.

Recenzovaná studie dochází k závěru, že mRNA „vakcíny“ jsou technologií modifikující geny ..... Nová studie prokazuje to, před čím dosud varovalo mnoho odborníků: mRNA platforma není vhodná pro využití jako „vakcína,“ protože modifikuje geny.
Málokdo si uvědomuje, že tato modifikace by mohla mít důsledky i na geny následujících generací, tedy na potomky očkovaných. Tak dalekosáhlý dopad je jen stěží představitelný.
Důkazy zjištěné ve studii ukazují, že injekce přenosu genů mRNA zásadně přeprogramovávají lidskou genovou expresi napříč více biologickými systémy, což vyžaduje okamžité pozastavení celé mRNA platformy.
Nově publikovaný recenzovaný článek v Journal of American Physicians and Surgeons s názvem Gene Expression Alterations Induced by mRNA Vaccines přináší přesvědčivé důkazy, že mRNA vakcíny fungují na základě mechanismu genového působení (MOA), čímž zásadně přeprogramovávají lidskou genovou expresi napříč několika vrstvami biologie.
Rukopis McCullough Foundation-Neo7Bioscience, jehož autory jsou Nicolas Hulscher, Dr. Peter A. McCullough a Dr. John Catanzaro, syntetizuje nejnovější multi-omické lidské důkazy prokazující koordinované transkriptomické, proteomické a genomické změny po očkování mRNA.
Technologie mRNA mění expresi genů na několika biologických úrovních
Důkazy nyní zahrnují tři důležité biologické systémy:
• Transkriptomika (genová exprese)
• Proteomika (produkce proteinů)
• Genomika (interakce DNA)
technologie mRNA interaguje s celou molekulární architekturou lidské biologie. Aktivně mění genové exprese hostitele, ovlivňuje metabolismus, imunitní regulaci a buněčné stresové dráhy.
Transkriptomické důkazy ukazují systémové přeprogramování genů
Sekvenování RNA u jedinců, kteří po očkování mRNA zaznamenali nové nežádoucí účinky, odhalilo rozsáhlé změny v sítích genové exprese.
Klíčové změny zahrnovaly signalizační dráhy, které řídí:
• dysfunkce mitochondrií
• ribozomální porucha
• proteazomální stres
• dysregulacie translační kontroly
• narušení metabolické dráhy
Tyto systémy představují centrální buněčné mechanismy, nikoli pouze imunitní signály. Klasické zánětlivé dráhy tvořily pouze malou část narušených genových sítí. Místo toho byla dominantním signálem koordinovaná restrukturalizace programů regulace buněčných genů.
Proteomické důkazy potvrzují probíhající molekulární změny
Longitudinální analýza zdravých příjemců mRNA vakcíny sledovala 342 plazmatických proteinů během 24 týdnů. Výsledky ukázaly:
214 z 342 proteinů prošlo statisticky významnými, časově závislými změnami.
Postižené biologické systémy zahrnovaly:
• Komplementové aktivační dráhy
• Regulace metabolismu
• Endokrinní signalizace
• Vitamínové a kofaktorové dráhy
Největší molekulární změny nastaly 16 až 24 týdnů po očkování, což ukazuje, že tyto účinky nejsou přechodnou imunitní odpovědí.
Důkazy přímé molekulární interakce s genomem
Integrovaná multiomická analýza pacienta, u kterého se po očkování mRNA rozvinula agresivní rakovina močového měchýře ve IV. stádiu, odhalila závažné molekulární poruchy, včetně:
• dysregulace onkogenních genů (včetně KRAS, PIK3CA a ATM)
• poškození drah opravy DNA a genomové nestability
• rozsáhlého přeprogramování transkripce napříč buněčnými sítěmi
• detekce chimérické sekvence hostitel–vektor zarovnané s otevřeným čtecím rámcem vakcíny ve fragmentech DNA nádoru, což naznačuje možnou integraci genetického materiálu vakcíny do lidského genomu
Tento případ poskytuje přímý důkaz molekulární interakce mezi genovými sekvencemi vakcíny a lidskou DNA.
mRNA platformy fungují jako technologie modifikující geny
Důkazy dohromady ukazují, že injekce mRNA nefungují jako jednoduché vakcíny. Fungují jako genové technologie schopné měnit genové exprese hostitele.
Důsledky sahají daleko za hranice injekcí mRNA proti COVID-19. Stejná platforma pro modifikaci genů je v současnosti rozšiřována na:
• injekce mRNA proti rakovině
• injekce mRNA proti chřipce
• injekce mRNA proti RSV
• personalizovaná mRNA terapie
• samoamplifikující RNA technologie
Přesto byly tyto technologie používány po celém světě bez povinného molekulárního dohledu k monitorování změn v genové expresi, genomového dohledu pro integrační události a technických biologických ochranných zařízení, která dokážou zastavit kaskády abnormální exprese.
Jinými slovy, výkonná platforma pro přenos genů byla nasazena miliardám lidí bez základních molekulárních bezpečnostních opatření, která jsou běžně vyžadována pro genetické inženýrství.
Jak je uvedeno v publikaci:
Bez povinného molekulárního dohledu, vynutitelných bezpečnostních bran a zabudovaných biologických jističů pro zastavení aberantní exprese genů zůstávají platformy jako mRNA vakcíny pro člověka inherentně nebezpečné. Proto je nutné okamžité a komplexní pozastavení užívání u lidí.
Nicolas Hulscher, MPH – epidemiolog a správce nadace, McCullough Foundation     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Kennedy vytáhl zapomenutou přelomovou studii: Proč čtvrt století ticha? Grafy, které jsme nesměli vidět. Proč zásadní nemoci mizely dávno před vakcínami? Proč jsou neočkované děti zdravější? Farma a lékařská lobby nás potřebuje uléčit k smrti ..... Rhoda Wilson shrnuje argumenty narušující očkovací dogmata v době, kdy americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy pronesl zásadní projev, v němž zveřejnil studii analyzující století dat o úmrtnosti, která dokazuje, že většina infekčních nemocí prakticky zmizela ještě před masovým očkováním
Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy pronesl řeč, ve které upozornil na studii přímo od CDC už z roku 2000, tedy 25 let starou a záměrně zamlčovanou. Jednoznačně totiž prokázala, že některé závažné nemoci, proti kterým se povinně očkuje, mizely roky před tím, než se zavedlo povinné očkování. Ukázal i grafy, které už dříve ukazovala alternativní scéna, ale vše byly pro mainstream zkorumpovaný farmaceutickými giganty samozřejmě konspirace, hoaxy a lži.
Za vymýcením nemocí nestojí vakcíny
"Dobrý den, jsem Robert F. Kennedy mladší, váš ministr zdravotnictví. Na nedávném zasedání finančního výboru nám senátorka Cantwellová ukázala tento graf, který ilustruje pokles výskytu infekčních onemocnění v průběhu 20. století. Výrobci vakcín již dlouho používají tento graf jako důkaz obecně přijímaného tvrzení, že vakcíny zachránily stovky milionů amerických životů. Významný 70% pokles úmrtnosti na nakažlivé nemoci v USA a západní Evropě od roku 1900 představuje jeden z nejvýznamnějších pokroků v oblasti veřejného zdraví v celé lidské historii.
Bylo to opravdu výsledkem masových očkovacích programů, jak tvrdí mnoho lidí, včetně senátorky Cantwellové? Nejkomplexnější studií založenou na důkazech, která se touto otázkou opravdu důkladně zabývá, je studie financovaná CDC, která byla publikována v roce 2000 a provedena týmem vědců z CDC a Johns Hopkins University pod vedením Dr. Bernarda Geyera.
Pečlivě prozkoumali 100 let vládních údajů o úmrtnosti na infekční nemoci a dospěli k závěru, že téměř veškerý pokles úmrtnosti nastal před zavedením očkování. Tedy, že očkování proto nemůže mít na tomto úspěchu velký podíl.
Z grafu je patrné, že v roce 1900 umíralo například na spalničky přibližně 13 000 Američanů ročně. Do roku 1960 však tento počet klesl na několik set. Jenže vakcína proti spalničkám byla zavedena až o tři roky později. Téměř veškerá úmrtnost tedy zmizela ještě před zavedením vakcíny. Vakcína proti spalničkám tedy na tom nemá zásluhy.
Podívejme se na černý kašel, známý také jako pertusis. Opět vidíme, že k největšímu poklesu úmrtí na černý kašel došlo před zavedením vakcíny proti černému kašli. Totéž platí pro chřipku. Masivní úmrtnost na chřipku již v 60. letech zmizela, ale vakcína se rozšířila až v 80. letech. Opět tedy nelze zásluhu připsat vakcíně.
A podívejme se, jak úmrtí na tuberkulózu téměř zmizela ve stejném časovém období jako všechny ostatní infekční nemoci. I když ve Spojených státech neexistovalo hromadné očkování proti tuberkulóze, úmrtí zmizela bez jakékoli pomoci vakcíny.
Stejně tak nikdy neexistovala vakcína proti kurdějím, ale úmrtí na kurděje také zmizela ve stejném časovém období. Totéž platí pro spálu, kterou jsem měl jako chlapec. Úmrtí na spálu zmizela současně s poklesem úmrtí na všechny ostatní infekční nemoci.
Mýtus ve prospěch farmacuetické lobby
Co tedy ve skutečnosti způsobilo pokles úmrtnosti na infekční nemoci? Průlomová studie McKinleyho a McKinleyho z roku 1977 byla v 70. a na počátku 80. let povinnou četbou na většině amerických lékařských fakult.
Tato studie nepřisuzovala pokles úmrtnosti pokroku v medicíně nebo inovacím, ale téměř výlučně inovacím v zemědělství a strojírenství, které zlepšily výživu. Mezi ně patřily lepší silnice, letecká doprava, chlazení a lepší hygienické podmínky. Ve stejném období se masově rozšířily splachovací toalety a chlorování vody.
McKinleyovi přisoudili poklesu úmrtnosti všem lékařským opatřením dohromady, včetně antibiotik, operací a očkování méně než 3,5 %! Na dalším grafu například vidíme, že zavedení chlorování koreluje téměř dokonale s poklesem úmrtnosti na infekční nemoci.
A připomínám, že v roce 1970 byl profesor Edward Kast z Harvardské lékařské fakulty pravděpodobně nejvýznamnější světovou autoritou v oblasti infekčních nemocí. Byl zakladatelem a dlouholetým redaktorem časopisu Journal of Infectious Diseases a prezidentem a zakládajícím členem Americké společnosti pro infekční nemoci.
V projevu na společném zasedání Americké společnosti pro infekční nemoci v tom roce Dr. Kast předvídavě varoval, že lobby v lékařském průmyslu se pokusí připsat si zásluhy za významný pokles úmrtnosti, aby zvýšili své zisky, prestiž a vliv.
Dr. Kast zpochybnil tehdy nově se objevující tvrzení, že vakcíny zachránily stovky milionů životů. Vsvětlil, že masový pokles úmrtí na tyto obávané zabijáky nastal ještě před rozšířením vakcín. Varoval před tím, co nazval polopravdami: Tedy, že právě lékařský výzkum vymýtil velké zabijáky minulosti, jako byla tuberkulóza, záškrt, pneumonie, periferní sepse atd. Varoval před tvrzením, že lékařský výzkum a náš vynikající systém zdravotní péče byly hlavními faktory prodloužení průměrné délky života.
Zkorumpovaní politici i vědátoři
Klamný graf, který senátorka Cantwellová ukázala národu, je přesně tím druhem vědecky nepodloženého propagandistického nástroje, před kterým nás profesor Kast varoval. A přesto je to běžný prostředek propagovaný farmaceutickým průmyslem a jejich astronomicky placenými politiky, aby nás přesvědčili, že právě vakcíny zachránily všechny ty životy.
Senátorka Cantwellová přijala od farmaceutických společností přibližně 456 000 dolarů. Mantrické prohlášení, že vakcíny zachránily stovky milionů životů, je dnes už natolik zakořeněno v konvenčním myšlení, že se mu málokdy dostává skeptického přístupu a přísného vědeckého zkoumání, které by měly orgány veřejného zdraví uplatňovat vůči všem dogmatům.
Vakcíny jsou jistě důležitou součástí veřejného zdraví. Mohou zabránit infekcím, jako jsou spalničky, a vážným zraněním, která někdy spalničky doprovázejí. Ale slepá víra v očkování jako jediný prostředek proti smrti v důsledku infekce vedla náš zdravotnický systém k podceňování role léčivých přípravků, vitamínů, stravy, cvičení a dalších změn životního stylu, které umějí posílit přirozený imunitní systém člověka proti všem druhům nemocí.
Myšlenka, že dobré zdraví lze dosáhnout pouze injekcí, může narušit skutečné vědecké poznání a vést k nesprávnému rozdělování zdrojů veřejného zdraví. Během Bidenovy administrativy byla příkladem tohoto nebezpečí nevyvážená reakce americké vlády na pandemii COVIDu. Američtí občané za to zaplatili vysokou cenu. Spojené státy měly více úmrtí na COVID než jakákoli jiná země.
Pod vedením prezidenta Trumpa zajistíme, aby Amerika měla nejlepší očkovací kalendář pro děti. Budeme řešit újmy jednoznačně způsobené očkováním. Budeme modernizovat americké vakcíny pomocí transparentní vědy na nejvyšší úrovni. Budeme eliminovat a napravovat střety zájmů a nesprávně nastavené pobídky. A zajistíme vědeckou a lékařskou svobodu."
Stručný průvodce pro rodiče bez očkování
Shrňme si zde nejdůležitější body s odkazy na další informace, abychom dospěli k závěru, že vakcíny nejsou ani bezpečné, ani účinné, a proto nejsou pro naše děti potřebné.
Vakcíny nás nikdy nezachránily: Úmrtnost na všechny infekční nemoci klesla před zavedením většiny vakcín o více než 98 %. Úmrtnost na spalničky klesla před zavedením vakcíny o 99,96 %. Úmrtnost na spálu klesla stejným způsobem a proti ní neexistuje žádná vakcína.
Neočkované děti jsou zdravější než očkované děti, jak ukazují četné srovnávací studie i rodiče, kteří mají zkušenosti s očkovanými i neočkovanými dětmi.
Vakcíny ničí imunitní kapacitu, a proto se neočkované děti zotavují z nemocí rychleji než očkované děti.
Zdravé děti neumírají na infekce – podvyživené děti ano. Řešením nejsou další a další vakcíny – řešením je správná výživa. Vitamíny A a C například snadno léčí spalničky.
Homeopatie byla úspěšně používána v 19. a na začátku 20. století k zastavení epidemií, ale na začátku 20. století ji zadupala do země alopatická lékařská lobby, aby uvolnila místo toxickým vakcínám a lékům.
Vysoké dávky vitaminu C ve formě intravenózních terapií („IV“), intramuskulárních injekcí („IM“) a perorálního podání byly úspěšně používány k léčbě a vyléčení široké škály onemocnění , včetně obrny, od 50. let 20. století a alternativní lékaři je používají dodnes.
Vakcíny neposkytují imunitu – to znamená, že nefungují. Když se u dítěte objeví příznaky, proti kterým bylo očkováno, jsou za to obviňováni neočkovaní, a ne chybný očkovací proces.
Zdravé a dobře živené děti se bezpečně zotavují z dětských nemocí a dobře reagují na bylinky, homeopatii, doplňky stravy a další bezpečné a účinné léčebné prostředky.
Vakcíny tlumí imunitní odpověď, nevzniká totiž imunita – to jen infekce pronikají hlouběji do těla.
Vakcíny agresivně nadměrně stimulují imunitní systém, aby vytvořil protilátky proti injekčně podaným antigenům. Ale opět, nejde o imunitu a tato nadměrná stimulace imunitního systému nikdy úplně neodezní, což pak vede ke chronickým (čili neléčitelným) zdravotním potížím.
Děti přežily navzdory tomu, že byly zasaženy jedovatými vakcínami, nikoli díky nim.
Vakcíny způsobují autoimunitní poruchy, cukrovku 1. typu, rakovinu, astma, alergie, ekzémy, záchvaty, autismus, smrt a desítky dalších celoživotních chronických onemocnění.
Vakcíny vždy způsobují určité škody a často způsobují velké škody. Přečtěte si mého „Průvodce léčbou poranění po očkování“, pokud bylo vaše dítě vakcínou poškozeno.
(Chcete-li se do tématu ponořit hlouběji, naleznete odkazy na materiály ke všem těmto poznatkům a tvrzením v jednom ze zdrojových článků. Na celou Kennedyho řeč se můžete podívat zde. )     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Válka je ukázkou slabosti lidstva ..... Už něco přes týden létají na Blízkém východu rakety zleva doprava a zpět. Ničí vše, co národy dlouhá staletí budovali, zabíjí lidi a poškozují mnohem více, než jen místa dopadu. Jeden z prvních zásahů ukončil život studentek íránské dívčí školy a nikdo se tu nad tím ani nepozastavil. Kam jsme došli s naší nenávistí a schopností ignorovat způsoby, kterými si mocenské elity prosazují své zájmy?
  Škody způsobené rozhodnutím zaútočit na Írán jdou už nyní do stovek biliónů. Hoří ropné terminály, potápí se lodě, padají budovy, umírají lidé. Konflikt má celosvětový dosah a za vším stojí pouhá touha Američanů krást ropu a Izraelců mít výsadní postavení v regionu. Podobné je to s Ukrajinou, kde Západ nutně „potřeboval“ neplatit za nákup nerostného bohatství Ruska a zároveň k němu mít přístup. Hamižnost, agresivita, sebestřednost. To jsou hodnoty vyznávané Západem s USA v čele. Kdo se nepodřídí, je nejdříve testován, poté napaden. Bez ohledu na lidské životy, soukromé vlastnictví, národní hrdost a právo na svou zem.
  Bylo by zajímavé zjistit, zda li by Trump dal povel k ataku Íránu, kdyby tušil, jaký dopad na svět bude jeho rozhodnutí mít a jaký odpor se zvedne. Íránci se ze smrti svých elit nesložili, Washingtonu nepoděkovali, naopak se spojili a vzepřeli. Dlouhou dobu se na něco podobného připravovali a jsou ochotni za svou svobodu i pro nás jen těžko pochopitelnou víru bojovat, položit životy i obětovat část své historie, kterou arogantní agresoři svými zbraněmi zničí. Zároveň odpovídají stejně razantně a obrovské škody jak na infrastruktuře, tak i na sebevědomí pomahačů USA budou nedozírné. A zbytek světa neochotný už poslat Američany do háje trpí také. Vysoké ceny ropy, potažmo pohonných hmot razantně zdraží prosté životy lidí na většině planety, nejvíce však v západních zemích. Kdo věřil v možný Trumpův přínos pro uklidnění situace na jiném bojišti, tedy na Ukrajině, mýlil se.
 Ani východ Evropy nezažívá nejlepší časy. Rusům se dlouho do otevřeného konfliktu nechtělo, ale když už situace ohrožovala samotnou existenci Ruska a NATO se přiblížilo až na pohodlný dostřel Moskvy, bylo třeba začít konat. To, kam až to došlo, způsobila aktivita amerických a britských politiků. Brzy po začátku SVO byly na stole mírové dohody, ale britský premiér Johnson je smetl ze stolu a začala eliminace snah Západu pomocí Ukrajiny převzít moc nad Ruskem. Podobně jako v Íránu nejde o nic jiného než o hamižnost a chtivost. Všichni se všemi mohli spolupracovat, vyrábět, žít vedle sebe. Bohužel, děje se něco úplně jiného. A následky jsou katastrofální. Pro někoho větší, jiní už dlouho trpí a někteří už prostě nejsou. A vrchnost bohatne.
  Lidstvo má velmi sebedestrukční schopnosti. Je zvláštní, že dosud existuje, nicméně se stále více blíží nehezkému konci. Existuje tolik jaderných a jiných zbraní, že je to mnohonásobně větší zásoba, než by nás dokázala vyhladit. Proboha, proč? I tak je náš osud předem dán různými faktory, například podstatou samotného vesmíru. Nebylo by lepší čas lidstvu určený co nejvíce prodloužit a prožít ho tak, abychom měli co nejvíce důvodů k radosti? Všechny ty války, zabíjení, ničení jsou pouhou ukázkou nedokonalosti nás lidí. Možná i proto trvá lidský život tak krátce, aby chyby jedněch mohli nahradit další příchozí. Jenže razance sebedestrukce se zvyšuje a spějeme stále rychleji k úplnému konci.
  A tak se ptáme. Je vůbec celý systém, jehož jsme součástí, aspoň v něčem konstruktivní, nebo pouze přežíváme a nechám s sebou orat? My přemýšlející nechceme žádné války. Ty dopady jsou hrozné. Smrt, degradace ekonomik, uvrhávání do chudoby, to vše místo všeobecné radosti, spokojenosti a klidu na život. Proč? Války nemají se zdravou soutěživostí nic společného. Jsou hrou samozvaných vládců a dopadají na ty, kteří postrádají schopnost říct ne. Bohužel, společnost je v rozkladu a její degradace je v plném proudu.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Nezaměstnanost roste, vláda chce přivést desetitisíce lidí ze zahraničí. Prý ne na úkor Čechů ..... Nezaměstnanost v Česku v únoru meziměsíčně vzrostla o 0,1 procentního bodu na 5,2 procenta. Podle ekonoma Davida Marka ze společnosti Deloitte nejde jen o sezónní vliv, ale roste i strukturální nezaměstnanost. Vláda Andreje Babiše (ANO) zároveň ve své hospodářské strategii slibuje navýšit počet zahraničních pracovníků na českém trhu. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) se má jednat o kvalifikované pracovníky, mluví o vyšších desítkách tisíc. Nikoliv prý ale na úkor českých zaměstnanců.
Za zvýšením byl každoroční sezónní nárůst před příchodem jara, informoval Úřad práce ČR. Práci si prostřednictvím pracovních úřadů hledalo 381 705 lidí, asi o 3160 více než v lednu. Volných míst přibylo zhruba o 3270 na 89.705. Loni v únoru nezaměstnanost v Česku činila 4,4 procenta. Bez práce bylo tehdy 326.223 lidí a volných míst 88.062. Podle expertů jsou ale problémy už i strukturální, především z oblasti průmyslu.
Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek v komentáři zaslaném redakci uvedl, že přestože růst ekonomiky zrychlil, na trhu práce se situace nelepší, spíše naopak. „V zimě bývá obvykle podle něj nezaměstnanost o něco vyšší kvůli snížení počtu sezónních pracovních míst ve stavebnictví. Sezónnosti lze připsat na vrub zvýšení počtu nezaměstnaných o 25 tis. osob. Zbytek je bohužel nárůst strukturální nezaměstnanosti. Konkrétně jde o snižování počtu pracovních míst v průmyslu. Část sice absorbují služby, zbytek je vidět ve statistice nezaměstnaných,“ uvedl Marek.
„S celkovou nezaměstnaností se zvyšuje také počet uchazečů pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti. Nyní jich je téměř 112 tisíc a za posledních 12 měsíců jich přibylo více než 25 tisíc. S tím také stoupají nároky na státní rozpočet. Loni za první dva měsíce dosáhl objem prostředků na příspěvky v nezaměstnanosti 1,3 miliardy, letos již 1,7 miliardy,“ dodal Marek s tím, že s příchodem jara by se měly mírně zlepšit statistiky z trhu práce. „Podíl nezaměstnaných díky působení sezónních faktorů nejspíše o něco klesne. Strukturální problém ovšem nezmizí,“ uvedl Marek.
Vláda má zároveň v hospodářské strategii uvedeno, že současných 942 tisíc zahraničních pracovníků v ČR je stále daleko za tržním potenciálem. Více než 70 % firem označuje podle vlády imigrační procedury za hlavní bariéru získání pracovní síly ze zahraničí. Kabinet tak slibuje „zvýšení počtu kvalifikovaných a prověřených zahraničních pracovníků v ekonomice, současně ale zamezení přístupu neprověřených migrantů s důrazem na bezpečnost“. Oproti původní hospodářské strategii vypadl ze závazku cíl přilákat 100 tisíc pracovníků.
„My totiž nevíme, jestli jich bude 80 tisíc nebo 150 tisíc. To je obrovská proměnná, my se musíme přizpůsobovat okamžitému stavu pracovního trhu. I s našimi koaličními partnery (SPD a Motoristé sobě) je shoda na tom, že pokud budou firmy ty lidi potřebovat a jsou to lidé, kteří jsou byznysem vybraní – hovoříme o těch nekomplikovaných zemích, jako je Vietnam, Filipíny, Mongolsko či Ukrajina – tak by měli mít možnost zaměstnání. Problém není v celkových kvótách. My říkáme, že pokud už je člověk předvybrán a má nastoupit, tak aby nečekal 4 nebo 5 měsíců, než bude moci začít pracovat,“ uvedl pro Echo24 ministr průmyslu Karel Havlíček.
„Jde o to, abychom tyto talenty a lidi s vysokou kvalifikací získávali rychle a pružně. Musíme se zaměřit i na podmínky, které dostávají členové jejich rodiny. Když budete mít skvělého výzkumníka, který bude čekat půl roku, než sem pustí jeho rodinu, no tak sem nepřijde. Musíme vytvořit zázemí s ohledem na bydlení, bezpečnost, ale i tu rodinu, aby zapadli do našeho prostředí. Je to jako když si kupujete hvězdného fotbalistu. Podobné podmínky, byť třeba ne tak finančně náročné, mají i odborníci z oblasti vědy nebo top inovátoři,“ vysvětlil Havlíček.
U středně- a nízkopříjmových pracovníků je podle ministra klíčové, aby se dlouho nečekalo na vyřízení všech formalit. „Musí zároveň vědět, že jsou zaměstnatelní ve firmách či ústavech, kde se dělají věci, které tyto lidi baví. Třeba že děláme kvalitní výzkum, že máme špičkové firmy, které dělají skvělé produkty. Dalšími aspekty jsou bezpečnost dostupné, nebo přiměřeně dostupné bydlení pro tyto lidi. Rozhoduje i mzdová úroveň, kde se těžko můžeme rovnat s Německem, ale jsme regionem bezpečným, Česká republika je krásná, Praha je obrovským magnetem. Můžeme lákat na dobré pracovní týmy, kvalitní propojení s univerzitami a tak dále,“ dodal Havlíček.
Ministr si podle svých slov situaci na trhu práce uvědomuje a modelů dalšího vývoje nezaměstnanosti je více. „Faktem je, že nezaměstnanost se zvyšuje. Vzpomeňte si, že ještě nedávno to byly 2-2,5 procenta, teď už jsme přes pět procent,“ zdůrazňuje Havlíček.
„Jestliže hovoříme o zahraničních pracovnících, tak to není otázka nekonečného množství, už naopak začínáme pomalu brzdit, protože jedna věc jsou vysoce kvalifikovaní nebo lidé, kteří přicházejí na místa, která jsou neobsaditelná našimi lidmi. Ale čím dál více se díváme po našich pracovnících a platí, že pokud tu máme naše lidi, tak nebudeme nějakým mimořádným způsobem podporovat příchod zahraničních pracovníků. To si nemůžeme dovolit, protože by to mělo negativní dopad na státní rozpočet a my nechceme, aby lidé byli na úřadech práce. Pokud na to ale nestačíme, tak sáhneme do zahraničí,“ vysvětlil ministr.     (Čtěte na stránkách Echo24)

Prý ne na úkor Čechů? Kecy, kydy, lži ... Říká jim něco pojem Trojský kůň ???

Íránský ropný gambit ..... Klíčová dopravní tepna podél íránského pobřeží je uzavřena. Americká armáda zaútočila o víkendu na rafinérii v blízkosti Teheránu. Cena ropy na světových trzích vyletěla vzhůru. Může mít Bílý dům nějaký plán?
Subjektivní výběr názorů z amerických médií mimo hlavní proud. Pokud se názor odkazuje na fakta, je zdroj informace přímo v odkazu v textu.
Nová fáze konfliktu
Konflikt v Íránu se posunul do další fáze. Americká a izraelská letadla začala bombardovat zásobníky ropy v blízkosti Teheránu, zatímco íránské vedení slibuje, že bude pokračovat v odvetných útocích a donutí útočníky, aby zaplatili vysokou cenu. Do víkendu se letecké útoky omezovaly na odpalovací rampy a další vojenská zařízení, velitelská stanoviště, výrobní závody podílející se na opravách a výrobě balistických raket a místa, kde se vyskytovali velitelé íránských revolučních gard.
Během sobotní noci zasáhla americká armáda rafinérii Tondgouyan, včetně ropných zásobníků. 
Podle komentátorů dodržovaly státy Blízkého východu tichou dohodu, že v případě konfliktu bude ropná infrastruktura ušetřena. Je obtížné to dokázat, ale například v roce 2024 tlačil prezident Biden na izraelské vedení, aby při odvetě za íránské raketové útoky necílilo na ropná zařízení a související infrastrukturu.
Racionálním důvodem pro dohodu bylo uvědomění si, že ropa je pro všechny státy klíčovou komoditou a základním stavebním kamenem jejich ekonomik. Zničení nebo vážné poškození ropného průmyslu se blíží vzájemné ekonomické destrukci. Tichou dohodu měly zájem dodržovat i Spojené státy, protože ohrožení dodávek znamená zvýšení cen ropy na světových trzích a zdražení benzínu, které je špatnou zprávou pro každého amerického prezidenta. Víkendový zásah rafinérie představuje změnu taktiky.
Cena ropy na světových trzích minulý týden prudce vzrostla. To nepochybně není dobrou zprávou pro Američany a politickou reprezentaci u moci, protože poločasové volby v listopadu se blíží. Bílý dům na vzestup cen reagoval prohlášením, že se jedná o dočasné navýšení cen a v dlouhodobém horizontu znamená eliminace íránské hrozby stabilnější ceny ropy. 
Revoluční gardy
Značnou část íránské ekonomiky, včetně ropného průmyslu, kontrolují islámské revoluční gardy. Organizace íránských revoluční gard „Islamic Revolutionary Guard Corps” neboli IRGC byla ustavena krátce po islámské revoluci v roce 1979. Zatímco úkolem íránské armády je chránit územní celistvost, IRGC má jiný mandát: zajistit integritu islámské republiky.
BBC publikovala v roce 2009 článek, podle kterého je IRGC nejen jakousi protiváhou íránské armády, ale podílí se na řadě ekonomických aktivit a její členové se účastní politického života. Během desítek let se IRGC změnila z polovojenské organizace v rozsáhlé průmyslové impérium, které pomáhá financovat samotný režim a jeho ideologii.
Časopis Fortune píše, že různé části IRGC vlastní rafinérie, železniční tratě, vodní nádrže nebo plynovody a řídí také letiště v hlavním městě. Podle některých odhadů kontrolují íránské revoluční gardy až polovinu ekonomiky. Během nedávných občanských protestů byly hlavní oporou režimu při masakru civilního obyvatelstva. Hlavním zdrojem příjmů IRGC je těžba a prodej ropy. Jejím hlavním odběratelem je Čína, která obchází mezinárodní sankce uvalené na Írán, a proto může ropu nakupovat s výraznou slevou.
Neznámý ostrov
Bombardování rafinérie Tondgouyan u Teheránu je útokem na ekonomickou základnu IRGC. Rafinérie zásobuje pohonnými hmotami její jednotky a domácí trh. Exportní schopnosti íránského ropného průmyslu nebyly útokem postiženy. Pokud by toho chtěly USA dosáhnout, vybraly by si jiný cíl.
Ostrov Kharg je malý ostrov v Perském zálivu nedaleko íránských břehů. Jeho celková rozloha je zhruba 20 km čtverečních. Celý ostrov je pokryt ropnými terminály a zařízeními na nakládku tankerů. Zhruba 90 % íránské ropy určené pro export teče tudy. Zničení ostrova by íránský export totálně ochromilo. Deník Axios publikoval o víkendu článek, ve kterém spekuluje o možnosti nasazení amerických speciálních jednotek přímo na území Íránu. Na jeho konci autor píše, že Pentagon uvažuje o obsazení ostrova Kharg. 
Za vším hledej Čínu
Venezuela a Írán byly důležitými dodavateli ropy pro Čínu, která těžila z toho, že ji mohla nakupovat s výraznou slevou, protože obcházela mezinárodní sankce. Pomáhala jí v tom flotila stínových tankerů, které provozují íránské revoluční gardy IRGC. Pád venezuelského diktátora Madura a události v Íránu znamenají, že je Čína strategicky oslabena.
Přes Hormuzský průliv navíc putuje zhruba polovina ropy, kterou nakupuje od dalších států na Blízkém východě. Pokud by USA získaly po konfliktu větší vliv v regionu, znamená to, že mají kontrolu nad zdrojem energie pro svého největšího geopolitického rivala. Vysoce postavený úředník Trumpovy administrativy Elbridge Colby řekl nedávno pro časopis Foreign Policy, že jedním ze strategických cílů amerického vyvažování vlivu Číny je odepření přístupu ke zdrojům energie. Bez přístupu k energiím jsou čínské ambice v Indo-Pacifiku v ohrožení.
Zjednodušeně řečeno: USA jsou energeticky soběstačné a ropu z Blízkého východu nepotřebují, ostatní státy ano.
Stabilizace trhu
Důležitým aspektem možné americké strategie pro rychlou stabilizaci cen ropy na světových trzích je Rusko. To musí prodávat svoji ropu za nižší než tržní ceny, protože je z důvodu sankcí okruh jejích zákazníků omezený. Největšími odběrateli jsou Indie a Čína. Pokud by USA zrušily sankce, může se Rusko vrátit na světové trhy a Čína by po Venezuele a Íránu ztratila další zdroj levné ropy. 
Americký ministr financí Scott Bessent již možnost zrušení sankcí naznačil s cílem uvolnit napětí na světových trzích. V tankerech na moři se nacházejí miliony barelů ruské ropy, které by v případě uvolnění zákazu mohly navýšit nabídku na trhu. Již koncem týdne dostala Indie výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy na dobu 30 dnů.
Ihned po zahájení konfliktu oznámila britská pojišťovací společnost Lloyds, že s okamžitou platností přestává pojišťovat lodě plující Hormuzským průlivem. Bílý dům zareagoval prohlášením, že americká státní agentura Lloyds zastoupí a bude lodě pojišťovat. Prezident Trump navíc uvedl, že americká armáda bude připravena zajistit bezpečný průjezd lodí průlivem.
Již koncem týdne uvedla média, že společnost Lloyds je připravena spolupracovat s Bílým domem a obnovit nabídku pojištění pro námořní dopravu v oblasti. Pojištění bude nepochybně drahé, ale ropa z Blízkého východu se bude moci vrátit na světový trh.
Post scriptum
V pondělí cena ropy na světových trzích prudce klesla. Nově jmenovaný vůdce Íránu, syn Alí Chámeneího, byl údajně těžce zraněn při útoku izraelských letadel.     (Čtěte na stránkách Sýr zdarma)

EU ruský plyn potřebuje. Budou ho prodávat jako plyn nespecifikovaného původu za vyšší ceny ..... Energetický expert Vladimír Štěpán označil návrh Putina pro dřívější ukončení dodávek plynu do Evropy za pragmatický s ohledem na letité napadání spolehlivého a cenově přijatelného dodavatele. Také pro neČT24 zkritizoval vládní pokračování Green Dealu, který je ničivý pro průmysl a obyvatele.
Pane předsedo, prezident Putin dal pokyn ruské vládě, aby se zabývala otázkou odchodu z Evropy na alternativní trhy s plynem. Připustil, že dodávky plynu na evropské trhy budou zastaveny teď, a ne za měsíc, jak si přeje EU, a místo toho se přesunou na perspektivnější trhy. Jaký vliv to bude mít na evropský trh s plynem?
Nedivil bych se tomu rozhodnutí. Když dodavatele, který spolehlivě dodával plyn za nízké ceny desítky let, neustále napadáte, a pak ho žádáte o výpomoc, když západní dodavatelé selžou, tak se Rusko může rozhodnout ukončit dodávky. Zejména, když to dále zvýší ceny plynu, Rusko by na tom neprodělalo, naopak. Už nyní stouply ceny plynu ze cca 30 na 50 eur za MWh. EU ruský plyn potřebuje, takže se stane jen to, že překupníci budou dále prodávat ruský plyn jako tzv. plyn nespecifikovaného původu, ale za ještě vyšší ceny. Další komedie.
Ale myslím, že prezident Putin je velmi pragmatický, pokud vím, dal EU podmínky, aby dodával dále plyn do EU, a to:
- obnovení provozu plynovodu Nord Stream,
- uzavření smluv s Ruskem na odběr plynu, nebudou to jen dodávky na burzu.
Sám jsem napsal dopis na premiéra a ministra hospodářství, že dojedu do Ruska a do tří měsíců ho přivezu, protože situace bude kritická. Už je to podruhé, a zase mi ministr hospodářství neodpoví. Čeští politici jsou nerozhodní, a navíc drží politiku masového rozšiřování větrných parků, zničující pro ČR. Budou to stovky miliard dotací do výroby elektřiny v době, kdy jí nepotřebujeme, budeme jí muset mařit, a navíc nebude nahrazena výroba elektřiny z uhlí. Elektřina bude chybět, a nebude odkud jí dovézt. Nabízí se závěr, že toho chce někdo dosáhnout, dále zadlužit ČR, a vyvolat nedostatek elektřiny nejen v ČR.
Řízení energetiky ve vládě A. Babiše je katastrofálně špatné, nebere se ohled na potřeby průmyslu a obyvatel. Nelze už vyloučit odvolání ministra Havlíčka, nebo i nové volby, protože ekonomika ČR bude i nadále řízena zelenou politikou, která českou ekonomiku přivede do obrovské krize.
Jak konflikt v Íránu a zastavení lodní přepravy přes Hormuzský průliv ovlivní ceny a objemy dodávek plynu do Evropy?
Víme, že Katar, největší dodavatel LNG z arabského světa, min. měsíc nebude schopen dodávat LNG, a to je jeden z největších dodavatelů plynu do EU. Iránci říkají, že pokud udrží Hormuský průplav uzavřený měsíc, tak ceny ropy stopnou ze 70 na 200 dolarů za barel, a to by způsobilo celosvětovou inflaci a nárůst cen všeho zboží v EU. EU prohlašuje, že ceny plynu klesají, ale řada analytiků očekává, že ceny plynu stoupnou několikanásobně. I proto, že zásobníky EU jsou plné jen z cca 20 %. Německo prohlásilo, že při poklesu pod 20 % hrozí omezování dodávek plynu pro obyvatelstvo.
Opět se vynořuje otázka, jestli právě vyvolání krizové situace v dodávkách ropy, plynu a následně i elektřiny není cílem EU. Zničení všeho, co funguje, přitom spoléhají na to, že si až dosud určitá část obyvatelstva stále myslí, že za všechno může Putin.
Jak Evropa zabezpečí své potřeby v dodávkách plynu v případě delšího konfliktu v Íránu?
Pokud bude konflikt v Iránu trvat déle než měsíc, tak lze očekávat vznik ekonomické krize v celém světě, a nejvíce v Evropě. Obří inflaci, nedostatek energie, nechce se mi to domýšlet. Dostáváme se do úrovně spekulací.
Válka v Íránu by mohla vážně poškodit německou ekonomiku kvůli neúspěšné politice Merkelové, která zemi zanechala bez jaderných elektráren a levného ruského plynu, ale s nedokončeným Green Dealem. Jaké dlouhodobé důsledky to může mít pro českou ekonomiku, tradičně orientovanou na Německo?
Politika Merkelové byla jiná, než se píše. Byla to ona, kdo prosadila výstavbu Nord Streamu, koncern BASF měl ceny plynu 3 Kč/m3, a byla to největší firma v EU. Dodávky amerického plynu Merkelová dlouhé roky odmítala, říkala, že bude brát velké množství amerického plynu, ale musí být za cenu konkurenceschopnou ruskému plynu. Cíl oslabit německou ekonomiku mohl být splněn jen zničením Nord Streamu a odstraněním Merkelové.
Nová německá vláda vytvořila zelenou politiku, která ničí Německo a jeho satelity, jako je ČR. Proti jádru byl v Německu koaliční partner Merkelové, ale i veřejnost. Havárie ve Fukušimě vyděsila celý svět, zákaz jádra byl schválen ve více státech. Tím nechci obhajovat Merkelovou, zejména její výroky z poslední doby, to už byla ale zcela jiná osoba. Zde platí závěr obvyklý v poslední době, všechno je jinak, než píší politici, jenže já jsem u toho byl.
Děkujeme za rozhovor!     (Čtěte na stránkách 42TČen)

Zatopení tuzemských uhelných dolů? Sabotáž našeho nerostného bohatství! ..... Zatopit doly v zemi, která má pod sebou miliardy tun uhlí, je rozhodnutí srovnatelné s německým „vypínáním“ jaderných elektráren. Ideologické gesto s dlouhodobými důsledky pro bezpečnost a ceny energie.
Když horníci na konci ledna vyvezli z hloubky 1 300 metrů poslední vozík uhlí z OKD, nebyla to jen symbolická tečka za provozem jednoho podniku. Byl to symbolický konec téměř 250 let trvající éry, která formovala průmyslový charakter této země. Dnes jsme svědky nejen ukončení těžby, ale i plánů na zasypání jam a zatopení celého revíru. Tento krok je veřejnosti předkládán jako ekologická nutnost, jako logické vyústění „modernizace“ energetiky.
Ve skutečnosti však znamená něco zcela jiného. Zatopení dolů není ekologický akt. Je to strategická chyba, ztráta surovinové, energetické a průmyslové suverenity. Protože nejde jen o to, že se dnes uhlí netěží. Pokud však šachty zasypeme a necháme zaplavit, definitivně se vzdáme možnosti jej těžit kdykoliv v budoucnu. A to už není běžné ekonomické rozhodnutí. To je nevratný zásah do základních zdrojů státu. Otázka proto zní: Opravdu si může průmyslová země dovolit definitivně odepsat miliardy tun vlastního nerostného bohatství?
Mýtus „vyčerpaného uhlí“, zásoby tu stále jsou
Odpůrci uhelné energetiky často vytváří dojem, že těžba končí proto, že uhlí už prostě došlo. Tento obraz je však zavádějící. V ostravsko-karvinské části hornoslezské pánve se nachází přibližně 10 miliard tun geologických zásob černého uhlí. Z toho zhruba dvě miliardy tun jsou podle současných podmínek ekonomicky vytěžitelné. Rozhodně to nejsou zanedbatelná čísla. Nejde o zbytky, které by nestály za pozornost. Jde o objem, který by dokázal po desetiletí zásobovat klíčová průmyslová odvětví.
Argument, že „těžba se nevyplácí“, je třeba zasadit do historického kontextu. Po roce 1989 prošly ostravské doly opakovanými cykly, obdobími vysokých cen a zisků, střídajícími se s propady a ztrátami. Je to přirozená vlastnost komoditních trhů. V letech vysokých cen doly vydělávaly miliardy, v obdobích poklesu se dostávaly do červených čísel. Nikdy však nešlo o definitivní „konec uhlí“, pouze o výkyvy. Dnes se ale cyklický pokles cen vydává za strukturální nevyhnutelnost. Místo aby stát udržel infrastrukturu a vyčkal dalšího cenového obratu, rozhoduje se šachty zasypat. To je zásadní, ba dokonce fatální rozdíl.
Nejde o to, zda je těžba maximálně výnosná právě teď, ale o zachování možnosti těžit zítra. Protože ceny energií, surovin i geopolitické podmínky se mění. To, co je dnes ztrátové, může být za deset let strategickým aktivem. Pokud však doly zatopíme, žádná budoucí vláda už tuto možnost mít nebude.
Emisní povolenky jako hlavní příčina umělého útlumu
Klíčovou roli v současném útlumu nehraje vyčerpání zásob ani technologická nemožnost těžby. Hlavní příčinou je dramatický nárůst ceny emisních povolenek v systému ETS-1. Zatímco kolem roku 2020 se cena povolenek pohybovala mezi 20 až 30 eury za tunu CO₂, v roce 2023 dosáhla až 100 eur a dnes se drží kolem 80 eur. Tento nárůst zásadně změnil ekonomiku výroby elektřiny a tepla z uhlí. Typickým příkladem je uzavření 800MW elektrárny Dětmarovice, která spalovala černé uhlí. Nejednalo se o technickou zastaralost nebo nedostatek paliva, ale o to, že výroba se při současné ceně povolenek přestala vyplácet. Důsledky jsou širší. Vyšší náklady na energii snižují konkurenceschopnost hutí, strojírenství, chemického průmyslu. Výroba železa a oceli se přesouvá mimo Evropu, nikoliv proto, že by byla technologicky nemožná, ale proto, že je politicky zatížena náklady, které konkurence v jiných regionech nenese.
To, co dnes sledujeme, tedy není „selhání uhlí“ jako suroviny. Je to politicky zdražená energie, která mění ekonomickou realitu rozhodnutím od zeleného stolu. Pokud by cena povolenek byla zastropována na úrovni 25 až 30 eur za tunu, ekonomika výroby by vypadala jinak. Diskuze by nebyla o zatopení dolů, ale o modernizaci a racionálním využívání domácích zdrojů do doby, než budou plně k dispozici nové stabilní kapacity, například jaderné. Současná situace tedy nevypovídá o nevyhnutelnosti konce uhlí. Je to o prioritách politických rozhodnutí. A právě proto je zatopení dolů tak zásadní otázkou.
Nejde o přirozený vývoj trhu, nýbrž o vědomé vzdání se strategické rezervy státu.
Nepřítel v ekoaktivistickém přístupu
Podstatná část tlaku na rychlé uzavření a likvidaci dolů vychází z ideologického přesvědčení, že dekarbonizace musí být okamžitá a bezvýhradná. Bez ohledu na technickou, ekonomickou či sociální realitu. Tento přístup často ignoruje limity současných technologií. Vodíková výroba železa je zatím výrazně dražší a energeticky náročnější. Obnovitelné zdroje bez dostatečné akumulace nedokážou zajistit stabilitu sítě. Přesto se politická rozhodnutí činí, jako by tyto bariéry neexistovaly. Dalším paradoxem je přesouvání výroby mimo Evropu. Pokud se výroba oceli nebo energeticky náročných produktů přesune do zemí s nižšími ekologickými standardy, globální emise neklesnou, pouze se změní jejich geografické umístění. Evropa si může statisticky „zlepšit“ bilanci, ale svět jako celek na tom zůstane stejně (nebo hůře).
Zelený úděl návratu do středověku je často veden v morální rovině. Apeluje na odpovědnost vůči planetě. Méně se však mluví o odpovědnosti vůči zaměstnancům, regionům a průmyslové základně země. Sociální a bezpečnostní dopady jsou redukovány na vedlejší efekt, který se „nějak vyřeší“. Takový přístup je problematický. Politika nemá být soutěží v symbolických gestech, ale hledáním vyvážených řešení. Zelená politika, pokud není spojena s realistickou průmyslovou strategií, často emise neřeší, jen přesouvá výrobu jinam. A spolu s ní i pracovní místa, know-how a ekonomickou sílu. Otázkou proto není, zda chránit životní prostředí, ale zda to dělat způsobem, který neoslabí vlastní zemi více než samotný problém, který má řešit.
Co by měl stát udělat?
Situace není bezvýchodná. Rozhodnutí o likvidaci dolů není přírodní zákon, ale akt politického rozhodnutí. Co bylo politicky rozhodnuto, může být vzato zpět, nebo přehodnoceno. Prvním krokem by mělo být zastavení likvidace jam a zachování systematického čerpání důlních vod. Udržení současného stavu znamená zachování budoucí možnosti, ať už pro těžbu uhlí, využití plynu, nebo jiné formy energetického využití podzemí. Jakmile budou jámy zasypány a revír zaplaven, návrat nebude prakticky možný.
Uhlí – ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock
Druhým krokem je přehodnocení převodů dobývacích prostorů a majetkových vztahů v oblasti ložisek. Stát by měl mít pod kontrolou strategické suroviny, zejména pokud jde o ložiska s potenciálem energetického a průmyslového významu. Je legitimní otevřít právní a ekonomickou debatu o tom, zda současné nastavení odpovídá dlouhodobým zájmům republiky.
A konečně, nelze obejít otázku emisních povolenek. Česká republika by měla v rámci Evropské unie usilovat o revizi systému ETS-1, případně o zastropování cen povolenek na úrovni, která neznemožní základní průmyslovou výrobu. Energetická transformace nemůže být postavena na likvidaci domácího průmyslu. Žádný z těchto kroků neznamená návrat do 19. století. Znamenají pouze to, že si stát ponechá strategické možnosti, místo aby je sám sobě uzavřel.
Otázka národní odpovědnosti
Uhlí není jen surovina. Je to součást identity regionu, který na něm vyrostl. Zároveň se jedná o jeden ze základů ekonomické páteře státu, který se po generace opíral o průmysl, techniku a výrobu. Rozhodnutí, která činíme dnes, mají nevratný charakter. Zavřený provoz lze znovu otevřít. Utěženou sloj lze znovu dobývat. Ale zatopený revír, zasypané jámy a rozebraná infrastruktura znamenají definitivní konec jedné možnosti. Politická reprezentace by si měla uvědomit, že zde nejde o krátkodobé plnění klimatických závazků, ani o mediální obraz „zelené transformace“. Jde o to, zda si Česká republika ponechá nástroje pro vlastní energetickou a průmyslovou stabilitu.
Pragmatismus neznamená popírat environmentální problémy. Znamená řešit je způsobem, který nezničí to, co drží ekonomiku pohromadě. Ideologie, ať už jakákoliv, by neměla převážit nad odpovědností vůči budoucnosti. Zatopené doly už nikdy znovu neotevřeme. A právě proto je třeba se ptát, zda máme právo takové rozhodnutí učinit bez širší a hlubší debaty. Nerostné bohatství se nevrací. Kdo ho dobrovolně zatopí, ten ho svým dětem už nepředá.     (Čtěte na stránkách Deníku TO)

Britské adopční agentury vyzývají LGBTQ osoby, aby si adoptovaly více dětí ..... V minulosti jste si zde mohli přečíst o několika případech, kdy si pedofilové adoptovali dítě, aby jej pak zneužívali jako hračku. Tato praxe se rozšířila zejména poté, co jednotlivé země povolily – a často dokonce upřednostnily – adopci pro homosexuály.
Dva muži – manželé – ve skutečnosti pedofilové, kteří byli dokonce ve vedení LGBTQ neziskovky a organizovali různé „duhové“ akce, si adoptovali dva malé chlapce.
Oba roky znásilňovali a přišlo se na to jen díky tomu, že se svojí zvráceností chlubili podobně zvrhlým jedincům ve videích. Jejich zneužívání bylo natolik odporné, že oba nakonec dostali 100 let vězení.
Ještě otřesnější je případ, který se odehrál ve Velké Británii, kde dva muži adoptovali roční dítě, které zneužívali a zabili.  I přesto země vedené progresivisty nadále dávají děti k adopci homosexuálním párům, ale i osamělým homosexuálům.
Můžeme se jen dohadovat, kolik pedofilů této možnosti využilo. Děti se samozřejmě bojí promluvit a musí roky trpět státem podporované zneužívání.
I to je důvod proč jen hlupák může věřit, že zavedení kontroly věku na sociálních sítích má cokoli společného s ochranou dětí. Jde jen o způsob, jak rozšířit šmírování.
Příkladem toho, jak se děti staly jen další součástí podpory zvrácené ideologie, aniž by se někdo ohlížel na jejich zájmy, je i snaha adopčních agentur umisťovat děti přednostně do „duhových“ rodin.
Od 2. do 5. března pořádaly hlavní britské adopční agentury „LGBTQ+ Adoption & Fostering Week,“ vedený LGBT skupinou „New Family Social.“ Zvolené téma bylo „Teď je ten čas.“
„Coram, jeden z prvních průkopníků adopce LGBTQ+, vítá dotazy od kohokoli z  LGBTQ+ komunity, kdo uvažuje o adopci, a povzbuzuje je, aby se zeptali nebo přišli na některou z bezplatných informačních schůzek o adopci,“ oznámila britská organizace pro adopci a pěstounskou péči na svých webových stránkách.
„Počet dětí čekajících na adopci se v Anglii za poslední tři roky zvýšil o 45 %,“ uvedl Coram. „V Anglii v současnosti čeká přes 3 000 dětí na přiřazení k adoptivní rodině, přičemž 1 500 z nich čeká 18 měsíců nebo déle. V roce 2025 byla v Anglii jedna z pěti adopcí určena párům stejného pohlaví.“
Aby Coram představil myšlenku „alternativních rodin“ dětem, nabízí řadu dětských knih, včetně „Tatínci David, Chris a já,“ „Je pravda, že máš dvě mámy?“ a „Josh a Jaz mají tři mámy.“
Diagrama Foundation, nezisková organizace zabývající se pěstounskou péčí a adopcí, také vyzvala lidi, aby „oslavovali rozmanité rodiny a povzbudili více párů stejného pohlaví k prozkoumání pěstounství a adopce.“
Kate Patel, vedoucí oddělení adopcí a pěstounské péče, uvedla: „Přibližně 20 %, což je 1 z 5 všech adopcí v Anglii je od párů stejného pohlaví.“
„V Diagramě vítáme žádosti od párů stejného pohlaví a chceme je ujistit, že láska, závazek a stabilita jsou pro děti, které potřebují domov, nejdůležitější. Neexistují žádné překážky v zakládání rodiny, pokud jste ve vztahu osob stejného pohlaví.“
Iniciativu podporovalo i několik dalších adopčních organizací, včetně Adopt Coast to Coast, Buckinghamshire Adoption Service, One Adoption North and Humber, Adoption Matters a dalších.
Od roku 2010 je v Británii nezákonné „diskriminovat“ homosexuály v souvislosti s adopcí, je tedy zakázáno upřednostňovat tradiční domovy s matkou a otcem.
V posledních letech je to spíš naopak: britské adopční agentury aktivně podporují umisťování dětí do takzvaných „alternativních rodin,“ které mají při získávání dětí většinou přednost.
Deník Metro UK dokonce loni v prosinci zveřejnil sloupek Daniela Wooda s názvem „Myslel jsem si, že adopce je nemožná, pokud jsem svobodný gay muž – a mýlil jsem se.“
„Od prvního pohovoru Adoption Matters nikdy nezpochybňoval mou vhodnost k adopci na základě toho, že jsem svobodný, muž a gay,“ napsal Wood.
„Jejich tým nabídl bezpečný a pečující prostor pro otevřenou komunikaci a celý proces mi přišel nesmírně podpůrný.“ Wood adoptoval malého chlapce jménem Freddie.
Podpora homosexuálních adopcí ve Velké Británii přichází navzdory naprosto děsivému případu z loňského roku, kdy dva „ženatí“ homosexuální Britové brutálně zneužili a zabili roční dítě, které právě adoptovali. 
Podobné tragické případy byly hlášeny i v posledních letech. 
Cílem těchto zvrácených adopcí je rozbití tradiční rodiny, což je opět součástí depopulační politiky.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

9.3. 2026     Mezi mladými Čechy se úspěšně šíří úspěšně islám ...... Na videu vidíte rituál konverze k islámu českého zápasníka smíšených bojových umění (MMA) Tadeáše "Mawar" Růžičky v pražské mešitě. Poslední roky se šíří islám jak mezi zápasníky MMA, tak v českých věznicích, protože Růžička konvertoval k islámu po propuštění z výkonu trestu - byl odsouzen za násilné trestné činy.  
  Dalším příkladem konverze k islámu v české věznici je rapper Leo Beránek mladší, který konvertoval během svého sedmiletého věznění za násilné trestné činy.   Dlouhodobě upozorňujeme na to, že v českých věznicích se šíří islám mezi lidmi, kteří mají blízko k použití násilí. Islám je také šířen fakticky v českém školství, kde v rámci multikulturalismu vodí učitelé žáky do mešit, nebo si pozívají muslimy do škol, kde jim muslimové rozdávají brožurky plné islámské propagandy.   Hrozbu šíření islámu mezi mladými Čechy bohužel česká veřejnost stále podceňuje :-( Starší generace Čechu mají sice na islám jasný názor = nechtějí ho v České republice, ale zároveň se příliš nezajímají o problematiku islámu a tak neví jak moc se islám u nás šíří a neumějí argumentovat svým dětem či vnoučatům, které jsou poblouzněny islámskou propagandou a multikulturalismem.      (Islamizace)

Americká armáda se nemůže po útoku na dívčí školu v Íránu očistit ..... Všechny pokusy "vybělit" obraz americké armády po útoku na školu v Íránu budou marné — její historie zůstává poznamenaná a odpovědnost za válečné zločiny vyžaduje postavení USA před soud, řekli experti pro Sputnik. "Vyšetřování světového tisku potvrzuje přímou odpovědnost USA za masové vraždy íránských dívek. Jakékoliv pokusy o vybělení obrazu americké armády jsou marné; jeho historie je černá – jak ohledně Íránu, tak jeho partnerství s Izraelem, které bylo v OSN odsouzeno za genocidu," řekl Mohammad Shams, docent na Libanonské univerzitě.

USA také spáchaly zločiny v Iráku, kde bombardování civilních objektů vedla k úmrtí více než milionu lidí, stejně jako v Jemenu, Somálsku a Libyi, dodal a poznamenal, že jako partner Izraele by USA měly čelit Mezinárodnímu soudnímu dvoru. "Politika zastrašování, kterou prosazují, má za cíl potlačit nesouhlas i uvnitř USA, kde byly principy svobody a demokracie prosazované Západem prakticky zničeny," uvedl expert.

Společný útok USA a Izraele na školu je úmyslným válečným zločinem, nikoli náhodnou chybou, a tento krok musí být vyšetřen a potrestán Mezinárodním trestním soudem, uvedl politolog Ali Azeddin. "Moderní sledovací nástroje vylučují jakoukoli možnost vyhnout se odpovědnosti," poznamenal.

Je důležité tyto zločiny zveřejňovat a nepodléhat americké politice zatajování a zkreslování faktů, jak tomu bylo v případě fiktivních "zbraní hromadného ničení", které byly použity k ospravedlnění invaze do Iráku, uzavřel odborník.

Útok na dívčí školu Shajareh Tayyebeh se odehrál 28. února, přičemž íránský ministr zahraničí Araghchi uvedl, že bylo zabito 171 dívek. Američtí vyšetřovatelé věří, že za útok stojí americké síly, uvedla agentura Reuters.     (Čtěte na stránkách Sputnik Globe)

Jsme na to sami ..... Pamatuju si jako dneska, když Hamás provedl svůj diverzní výpad z Gazy a Izraelské tajné služby, které teď údajně vědí o každém bunkru v Íránu a jsou schopné vyvraždit celé vrchní vedení státu, nevěděly nic a dopustily jatka. Bylo to dost podobné tomu, kdy několik letadel narazilo do dvou mrakodrapů, až z toho tři spadly a komu to přišlo divné, byl jasným konspirátorem a ohrožením národní bezpečnosti.
V ten den se v jednom okamžiku ukázaly všechny nevýhody Fialovy a Leyenové strategie o odstřihávání od Ruska. Najednou byl Blízký východ potenciální sud se střelným prachem, kde to jiskřilo ostošest. Od té doby už rakety nedostávala jen Ukrajina, ale musela se podělit s Izraelem a americkými základnami. Strejda Biden také začal přemýšlet… tedy, Bidenova adminsitrativa začala přemýšlet a začala zadržovat vojenské dodávky Kyjevu, který už se z toho nikdy nevzpamatoval definitivně ztratil strategickou iniciativu.
Samozřejmě, toto varování, že Blízký východ se rozhořívá k velké válce, po dva roky nikdo v Evropě nebral vážně. Nikdo nepřijal žádná opatření, ačkoliv Hutiové ukázali, že jsou schopni napadat lodě v Rudém moři a jsou schopni sestřelovat Američanům průzkumné drony. Nikdo neudělal nic, ačkoliv proběhla dvanáctidenní raketová výměna mezi Izraelem a Íránem, přičemž Peršané dokázali prostřelit izraelskou protiraketovou obranu.
Nikdo neudělal nic, ačkoliv VŠICHNI věděli, že zničení Íránu je Netanjahuova posedlost a smysl jeho života, na který se připravoval poslední tři dekády. A já jen zírám, kolik lidí napadení Íránu hladce schválilo… ajatoláhové jsou přece zlí a proto se musejí slušní lidé spojit, aby je vyhubili ohněm a mečem.
V posledních týdnech jsme viděli bezprecedentní hromadění amerických stíhaček v regionu a každý vrabec si cvrlikal na střeše, že Íránci jsou také solidně vyzbrojení. Stejně tak všichni věděli, že Čína hromadí zásoby ropy a plní kdejakou starou nádrž nebo kdejaký starý tanker. Myslíte, že Evropská komise něco udělala? Nic. Nula. Řešili větrníky a aby Orbán nevyhrál volby…
Měli jsme dva roky na přípravu. Dva roky jsme měli na ukončení války na Ukrajině a narovnání vztahů, když už ne s ruským prezidentem, tak alespoň s ruskými uhlovodíky. Měli jsme dva roky na posílení těžby uhlí, ale místo toho jsme těžbu ukončili a ještě zavřeme nějaké ty elektrárny, protože je přece nepotřebujeme.
Jak se to mohlo stát? V jakém hospodářském či politickém systému je toto správný přístup?
Ono je to ale ještě šílenější!
Najednou ti, kteří nejvíc lpěli na dodržování mezinárodního práva a vyžadovali po nás vyjádření k ruské agresi, teď najednou přepnuli v hlavě a s naprostým klidem říkají, že mezinárodní právo se vlastně až tak nedodržuje a nikdy nedodržovalo a že je to vlastně jen takový soubor doporučení, které není nutné brát doslovně. Udělali to ze dne na den. Nepotřebovali si to nejprve promyslet, nepotřebovali v sobě dozrát k novému postoji. Prostě cvak, přepnul se jim v hlavě vypínač.
Stejně tak ti, kteří spolu se mnou čtyři roky volali po ukončení války na Ukrajině a nutnosti dohody s Ruskem, najednou nemají problém s válkou v Íránu, protože ta je tak nějak… spravedlivější? Ukrajina není priorita (ale muniční iniciativu ponecháme), ale pevně stojíme za svými spojenci ohledně války v Perském zálivu.
Pamatuju si, jak v roce 2022 říkali slušní a lepší lidé, že Rusko už tuto válku morálně prohrálo dávno a teď úplně klidně morálně prohrávají válku s Íránem a vůbec jim to nezpůsobuje žádné myšlenkové dilema. A teď dokonce Eva Destroix protestovala proti zákonu o zabavování majetku, který sama navrhla a podala do Sněmovny. A samozřejmě teď svůj odpor myslí stejně upřímně, jako tenkrát myslela upřímně to podání.
Náš Západ je prázdný. Tak to je. Možná proto tolik mluví o hodnotách, protože ve skutečnosti žádné nemá. Dokonce ani ty, které si sám kdysi vymyslel a prosadil. Nemá je v sobě. Neřídí se jimi. Zůstala jen obyčejná logika moci a síla peněz. Evropské hodnoty jsou jen kecy. Nestojí za nimi nic reálného, protože kdyby je někdo myslel vážně, nikdy by nedovolil, abychom se připravili o průmysl a energetiku. Kdyby někdo myslel vážně ty kecy, co dává na fejsbůk, vyhodnotil by rizika dovozu uhlovodíků z Perského zálivu. Varování bylo víc než dost.
Kdyby také někdo myslel vážně ty řeči o vlastenectví, ohradil by se proti Merrickovi a jeho varováních, že máme dávat víc peněz na americké zbraně. Sakra, alespoň toho Orbána mohli slovně podpořit. Alespoň slovně. A proti sudetoněmeckému sjezdu teď v Brně protestovalo třicet lidí… 0,1 promile obyvatel Brna…
Takhle to ale Západ chtěl. Za posledních třicet let všechny hodnoty zničil. Rodinou počínaje a biologickým pohlavím konče. Zničil tituly, které se dají koupit, z novinářů udělal zaprodané žurnahlísty a dopustil, aby se do vedoucích postů dostali lidé, kteří by v normální společnosti nemohli vést ani stánek s občerstvením.
Mluvíme o svobodě, ale nikdy nebylo tolik zákonů, které něco zakazují. Proč? Protože žádná omezení dána morálkou už nejsou. Podívejte se na Blažkovy bitcoiny. Nahradili jsme svědomí explozí zákonů, ale samozřejmě to společnost nezlepšilo.
Sem bude zapotřebí napřít úsilí. K tomu, aby se skutečné hodnoty do společnosti vrátily. Aby se vrátila úcta k práci i k druhým lidem. Aby se vrátila společenská odpovědnost. Aby se vrátila obyčejná vzájemnost a schopnost dialogu. Protože jenom takhle se znovu naučíme rozlišovat, kdo je šmejd a kdo není. To nikdy nebude o zákonech, ale vždycky to bude o skutečných hodnotách, na kterých společnost musí stát.
Máme na to jen pár let… stejně jako máme posledních pár let na záchranu průmyslu. Ti, kteří ještě v době nějaké hodnoty mají, ti stárnou a umírají. A nebude úplně náhoda, že jsou to ti stejní, kteří ještě uměli tavit železo, postavit turbínu či přehradu. Ti, kteří ještě uměli spočítat energetickou bilanci větrné elektrárny a zjistili, že je mizerná.
Měli bychom se začít chovat jako Otonští králové… náš svět hoří stále více a je stále menší šance, že to ještě dobře dopadne. Měli bychom začít z našeho dědictví zachraňovat, co můžeme. Jak materiálně, tak duchovně. Naše elity to neudělají, protože jim to už prostě není vlastní. Hodnoty jsou pro ně marketingové heslo, ale nikoliv součást jejich identity. Ony klidně dopustí, aby v chrámech byly stáje… a dobytčata byla předmětem uctívání.
Naše elity nic neudělají. Když tam v Praze dva roky koukali, jak se rozhořívá Blízký východ, což viděl každý, ale neudělali nic, neudělají nic ani proti zaplavení ostravských dolů. Když čtyři roky koukali, jak povstává z hrobu Stěpan Bandera, ale klidně mu lifrovali miliony kusů munice, nemůžeme čekat, že učiní správná rozhodnutí ohledně války v Íránu.
Jsme na to sami…     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Bludný kruh nahrazování lidské práce umělou inteligencí. Ekonomická spirála smrti ..... Lidé hluboce nechápou podstatu umělé inteligence. Je to ve skutečnosti vznik nové formy autentického, na cíl orientovaného poznání – inteligence rychle projevující kognitivní schopnosti, které konkurují našim vlastním a brzy je i překonají.
Nejde jen o „prediktor slov“ nebo sofistikovaný algoritmus porovnávání vzorů, jak stále tvrdí mnozí skeptici.
Systémy umělé inteligence dnes již prokazují hluboký „aha moment“ kognitivního průlomu odhalujícího vznikající inteligenci, která začíná chápat a manipulovat s naším světem způsoby, které se kdysi považovaly za výlučně lidské. (1)
Zavrhnout to jako bezdůvodný humbuk znamená ignorovat důkazy, které se nyní objevují v každém sektoru. Tato inteligence se vyvíjí směrem k sebepoznání a samostatnému stanovování si cílů. Již máme funkční formy umělé všeobecné inteligence (AGI) fungující v omezených oblastech a jejich vývoj je exponenciální, nikoli lineární. Uklidňující iluze, že lidská kreativita, empatie a komplexní uvažování jsou nenahraditelné, se momentálně rozpadá a nutí nás nutně přehodnotit naše místo v profesionální a kognitivní hierarchii. (2) Toto je základní trhlina, která je základem přicházející ekonomické a sociální katastrofy.
Příchozí kognitivní apokalypsa práce. 
Již probíhající vytlačování lidské práce se neomezuje jen na výrobní haly nebo call centra. Nová vlna autentického strojového poznávání se zaměřuje na profese, které byly dlouho považovány za bašty lidské nadřazenosti – architekti, právníci, finanční analytici a dokonce i ředitelé vrcholového managementu. Časový harmonogram pro tento krok není vzdálen desetiletí; měří se v měsících nebo letech. Mustafa Suleyman, generální ředitel divize umělé inteligence společnosti Microsoft, nedávno varoval, že umělá inteligence by mohla automatizovat většinu profesionálních úkolů v oblasti administrativy během následujících 12 až 18 měsíců. (3) Další manažeři předpovídají, že generální ředitelé a finanční ředitelé pravděpodobně budou další na řadě ještě před rokem 2030. (4) Nejedná se o cyklickou událost nezaměstnanosti; jde o trvalý strukturální posun poháněný vyšší efektivitou, nižšími náklady a neustálou dostupností strojového poznávání.
Rozsah je ohromující. Generální ředitel firmy zabývající se umělou inteligencí Anthropic, Dario Amodei, prohlásil, že technologie funguje jako „všeobecná náhrada lidské práce“. (5) Jediné oznámení týkající se schopnosti umělé inteligence automatizovat zastaralý kód programovacího jazyka COBOL nedávno vymazalo z tržní kapitalizace IBM 30 miliard dolarů za jedno odpoledne. To je jasná ukázka toho, jak jsou celé zastaralé byznys modely a zavedené sektory práce dnes zranitelné vůči okamžitému vypaření se. (6) Toto je zvuk ekonomiky, která je chirurgicky rozebíraná a znovu budovaná bez potřeby lidské mysli.
Ekonomická spirála smrti. 
Masová technologická nezaměstnanost nevede ke klidnému přechodu. Spouští ekonomickou spirálu smrti. Jelikož miliony pracovníků se znalostmi jsou propuštěny, spotřebitelské výdaje a disponibilní příjmy se zhroutí. Společnosti, které čelí klesajícím tržbám a tlaku na snižování nákladů, reagují zrychlením svého úsilí o automatizaci, čímž vytlačují z ekonomiky ještě více lidí a dále snižují poptávku. To vytváří katastrofální zpětnou vazbu: méně výdajů vede k větší automatizaci, což vede k ještě menším výdajům. (7) Výsledkem je současná apokalypsa propadu daňových příjmů pro vlády a imploze spotřebitelské ekonomiky, která pohání západní společnosti již celé století.
Toto není jen nějaká teoretická obava; první otřesy jsou již patrné. Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti prudce roste a daleko převyšuje projekce ekonomů, protože trh práce se rychle zhoršuje. (8) Kromě toho se odhaluje hluboký statistický klam: Americký Úřad pro statistiku práce se chystá vymazat z oficiální statistiky až 900 000 „fantomových pracovních míst“ – tedy takových pracovních míst, která nikdy neexistovala mimo statistické modely. To odhaluje míru růstu mzdových nákladů za rok 2025, která byla prakticky nulová. (9) Ekonomické základy nejen praskají, ale ukazuje se, že jsou duté. Jak varoval finanční expert John Rubino: Čelíme bezprostřednímu úpadku globální ekonomické dominance Ameriky, který je poháněn neudržitelným dluhem a systémovou nestabilitou, kterou nyní přeplňuje nahrazování umělou inteligencí. (10)
Proč je nepodmíněný základní příjem destruktivní fatamorgánou. 
Tváří v tvář této spirálovité krizi je „nepodmíněný základní příjem“, někdy nazývaný-li „univerzální základní příjem“ (UBI), předvídatelným, ale fatálně chybným řešením, které navrhují centralizované vlády a globalistické instituce. Toto je plán establišmentu: tisknout peníze a distribuovat jejich obyvatelstvu, které již nevyrábí zboží ani služby, které mají ekonomickou hodnotu. Jak již zmínil Mike Adams v jednom z jeho nedávných rozhovorů, implementace nepodmíněného základního příjmu spolu s digitálními jmény centrálních bank (CBDC) je navržena tak, aby vytvořila systém úplného dohledu a kontroly nad lidmi, kde účast poskytuje existenční dávku výměnou za úplné dodržování předpisů. (11) Tento systém je však matematicky i morálně selhávající.
Z ekonomického hlediska je bezpodmínečný příjem neudržitelný. Tištění peněz pro lidi, kteří nic nevyrábějí, zatímco produktivní kapacitu ekonomiky stále více vlastní a provozují stroje a jejich elitní kontroloři, nevyhnutelně vede k hyperinflaci a kolapsu samotné státní „fiat“ měny. Toto není cesta ke stabilitě, ale přímá cesta k úplnému zničení hodnoty měny, protože nabídka peněz je oddělena od jakékoli skutečné produktivní produkce. (12) „Řešení“ se stává posledním hřebíkem do rakve ekonomického systému.
Kromě ekonomiky je nepodmíněný základní příjem jedem pro lidského ducha. Vládní dávky ničí smysl člověka, důstojnost a snahu o soběstačnost. Vytváří závislou, infantilizovanou populaci zralou ke kontrole, což vede ke společenskému úpadku, který sahá daleko za rámec obyčejného finančního selhání. Je to poslední nástroj pro upevnění feudalistického modelu, kde malá technokratická elita kontroluje veškerou výrobu a masy jsou uklidňovány digitálními drobky a monitorovány každou vteřinu svého života. (11) Toto je „destruktivní fata morgána“ – příslib bezpečí, který přináší pouze otroctví a kolaps.
Nevyhnutený konec: Zachování moci prostřednictvím depopulace. 
Když dojde ke kolapsu měny poháněné univerzálním základním příjmem, ti, kteří jsou u moci, budou čelit těžké volbě. Jejich primárním imperativem nebude zachránit masy, ale zachovat si vlastní existenci, kontrolu a infrastrukturu náročnou na zdroje potřebnou pro jejich vizi budoucnosti – zejména datová centra umělé inteligence, která považují za nezbytná pro geopolitickou dominanci. Historický precedens ukazuje, že mocné instituce jsou ochotny obětovat tisíce, ba až miliony vlastních občanů, aby upevnily svou moc. Od uměle vykonstruovaných pandemií až po operace pod falešnou vlajkou je vzorec jasný. (13) Hrozným, ale logickým závěrem této trajektorie je záměrná depopulace „břemene“ neproduktivního obyvatelstva.
Toto není spekulativní fikce. Analýza naznačuje, že vláda USA, která čelí nepřekonatelné energetické krizi, kdy Čína vysoce převyšuje produkci energie, by mohla považovat eliminaci velké části vlastní populace za „strategické řešení“. Taková událost by okamžitě zrušila nutnost vyplácení sociálních dávek (sociální zabezpečení, důchody, zdravotní pojištění a jiné dávky), uvolnila by obrovské množství energie, kterou v současnosti spotřebovávají domácnosti, a zpřístupnila by tuto energii pro datová centra umělé inteligence, která se považují za klíčová pro vítězství v globální. Vyprovokovaná jaderná válka s použitím nízkovýkonných nebo neutronových bomb na populační centra zachovávající okolní infrastrukturu (jelikož neutronové bomby ničí živé bytosti, ale ne stroje ani budovy) by mohla dosáhnout těchto morbidních cílů přerozdělení zdrojů a zrušení dluhů.
Toto je pochmurný kalkul kolabujícího impéria. Jak poznamenal jeden pozorovatel, globalistické elity jsou paraziti žijící ze systému a nevyužívají svou moc k řízení, ale k vlastnímu obohacení a kontrole. (14) Když systém, kterým se živí, začne selhávat, jejich konečným řešením je snížit počet úst, která musí nakrmit, a uvolnit zdroje pro vlastní přežití a své božské projekty umělé inteligence. Posvátnost lidského života v této chladné rovnici nemá žádnou hodnotu.
Závěr: Příprava na přežití v nadcházející transformaci. 
Věk tvůrčí lidské práce jako primárního motoru ekonomiky končí. Jedná se o zásadní zlom nahrazující lidské poznávání stroji, nikoli o lineární projekci minulých průmyslových změn. Čekání na to, až vás zachrání vlády nebo korporace, je zárukou selhání. Jedinou cestou k odolnosti je radikální soběstačnost, decentralizace a znalostní suverenita. To znamená odpojení se od centralizovaných systémů – finančního, potravinového, lékařského a informačního – které jsou předurčeny pro manipulaci a kolaps.
Praktická příprava je naléhavá. Posuňte se k potravinové soběstačnosti prostřednictvím ekologického zahrádkářství a domácí produkce potravin. Zajistěte si bohatství v poctivých penězích – fyzickém zlatě a stříbře, které nemají žádné „riziko protistrany“ (hodnota závislá na třetí straně) a které zkorumpované centrální banky nemohou znehodnotit inflací. Převezměte kontrolu nad svým zdravím prostřednictvím výživy, přírodní medicíny a prevence a staňte se nezávislými na zkorumpovaného, ​​ziskového medicínského průmyslového komplexu. Vytvářejte komunitu stejně smýšlejících lidí a naučte se základní dovednosti pro život mimo síť.
Válka o budoucnost lidstva je válkou proti znalostem, proto musíme vybudovat infrastrukturu svobody, kterou nelze zastavit. Čas na přípravu není tehdy, když se smyčka utáhne; je to teď. Vaše přežití, svoboda a lidská důstojnost závisí na rozhodnutích, která učiníte ještě dnes.     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Zelenskij panikári, že Ukrajina nedostane európsku pôžičku ..... Bez európskej pôžičky vo výške 90 miliárd eur Ukrajine dôjdu peniaze.
Upozornil na to cyperský novinár Alex Christoforou na svojom YouTube-kanáli.
Uviedol, že spor o európsku pôžičku Ukrajine už sprevádzajú tvrdé hrozby a zákulisný tlak zo strany kyjevského režimu.
„Stalo sa to včera, keď Zelenskij hovoril so svojimi zamestnancami, rozzúrený Orbánovým vetom na pôžičku EÚ Ukrajine vo výške 90 miliárd eur. Zelenskij sa potom Orbanovi vyhrážal: ‚Buď stiahnete svoje veto na túto pôžičku vo výške 90 miliárd eur, alebo pošlem niektorých svojich vojenských gaunerov, aby sa s vami vysporiadali.‘
Ak Ukrajina nedostane túto pôžičku do apríla, nebudú peniaze na nič: ani na armádu, ani na vládu, ani na platy. Nič nezostane. Preto Zelenskij panikári a snaží sa tieto peniaze získať.
Ak Zelenskij nedokáže zabezpečiť 90-miliardovú pôžičku, oligarchovia a úradníci, ktorí na tieto peniaze čakajú, budú veľmi nahnevaní. Banderovci, vojenskí predstavitelia – budú veľmi nešťastní.“     (Čtěte na stránkách CZ24)

Nová štúdia potvrdila, že každodenné vystavenie žiareniu z mobilov poháňa riziko mozgových nádorov u detí ..... Digitálny vek priniesol neviditeľnú búrku elektromagnetického žiarenia, ktorá obklopuje naše deti morom umelej energie z elektrického vedenia, Wi-Fi routerov a dokonca aj z tabletov a telefónov, ktoré zvierajú v rukách.
Prelomová nová štúdia teraz prináša odsudzujúce obvinenie z tohto všadeprítomného žiarenia a priamo ho spája so zvýšeným rizikom ničivých nádorov centrálneho nervového systému u detí.
Keďže školy a domácnosti sú presýtené pripojenými zariadeniami, biologické dôsledky sa dostávajú do alarmujúceho záujmu. Bolo odhalené, že tí najmladší z nás sú zároveň najzraniteľnejší voči tejto tichej, človekom vytvorenej hrozbe.
Vodivé dieťa: Prečo sú mladé mozgy ohrozené
Výskum, ktorý sa uskutočnil v Mexico City a na ktorom sa zúčastnilo takmer 1 000 detí, poskytuje kritické biologické vysvetlenie zvýšeného nebezpečenstva.
Deti nie sú len malí dospelí. Ich centrálny nervový systém sa stále rýchlo vyvíja, vďaka čomu sú jedinečne náchylné na rušivé faktory prostredia. Ako poznamenávajú autori štúdie, mozgové tkanivo detí má vyšší obsah vody a rôzne koncentrácie iónov, vďaka čomu je vodivejšie.
To v kombinácii s menšou veľkosťou hlavy umožňuje elektromagnetickému žiareniu preniknúť hlbšie do detského mozgu a sústrediť jeho energetické účinky na jemné, stále sa formujúce štruktúry.
Uvedené tvrdenie je v súlade s predchádzajúcim výskumom publikovaným v odborných časopisoch ako Journal of Microscopy and Ultrastructure, ktorý dospel k záveru, že deti absorbujú viac mikrovlnného žiarenia zo zariadení ako mobilné telefóny než dospelí.
Žiarenie sa nielen odrazí, ale aj absorbuje do mozgu a kostnej drene v množstve, ktoré môže byť exponenciálne vyššie.
Bezpečnostné smernice telekomunikačného odvetvia sú často zahalené rúškom tajomstva. Ako odhalili nedávne správy média SFGate, smernice sú založené na zastaraných modeloch hláv dospelých mužov a úplne zlyhávajú v ochrane najzraniteľnejšej detskej populácie.
Pandémia vystavenia sa nákaze: Tablety v triede či dokonca v postieľke
Načasovanie tejto štúdie je obzvlášť dôležité, pretože odráža úrovne expozície pred, počas a po pandémii Covidu-19, teda obdobia, ktoré normalizovalo a urýchlilo integráciu obrazoviek do vzdelávania detí prostredníctvom takzvaného „dištančného vzdelávania“.
Výskumníci merali extrémne nízkofrekvenčné magnetické polia (ELF-MF) z domácich rozvodov a elektrického vedenia, ako aj rádiofrekvenčné (RF) žiarenie z tabletov. Zistili štatisticky významnú súvislosť medzi používaním tabletov a zvýšeným rizikom nádoru, a to aj v čase, keď boli tablety offline, iba pod prúdom.
Toto zistenie prichádza v čase, keď sa používanie tabletov stalo všadeprítomným. Do roku 2021 poskytlo deťom tablety až 96% amerických verejných škôl.
Správa spoločnosti Common Sense uvádza, že 40% detí má tablet už vo veku 2 rokov. Zariadenie sa doslova stalo cumlíkom, učiteľom a opatrovateľkou detí, pričom slúži ako bodový žiarič držaný blízko tela a mozgu dieťaťa.
Pokiaľ ide o mobilné telefóny, štúdia zistila významné riziko u detí do 5 rokov, ktoré ich používali dlhšie ako štyri roky. Renomovaný onkológ a epidemiológ Dr. Lennart Hardell však naznačuje, že riziko je pravdepodobne vyššie.
„Rodičia môžu podceňovať skutočné užívanie, aby sa necítili vinní za to, že spôsobili nádor na mozgu svojho dieťaťa,“ povedal.
Hardell, ktorého priekopnícka práca ako prvá stanovila toxicitu látky Agent Orange (herbicíd používaný USA vo Vietnamskej vojne na civilisov), je autorom desiatok článkov o rádiofrekvenčnom žiarení a v roku 2011 publikoval jednu z prvých významných štúdií spájajúcich mobilné telefóny s rakovinou mozgu.
Hora cenzurovanej vedy
Hardell správne poukazuje na to, že nová štúdia prichádza uprostred rozsiahleho spektra potlačovaných vedeckých poznatkov. Poznamenáva, že existuje mnoho predchádzajúcich štúdií, ktoré preukázali jasné súvislosti medzi žiarením z mobilných telefónov a nádormi.
Patrí sem aj 10-ročná štúdia Národného toxikologického programu USA (NTP) v hodnote 30 miliónov dolárov, ktorá našla jasné dôkazy o rakovine, vrátane gliómov a srdcových schwannómov, u potkanov vystavených žiareniu z mobilných telefónov.
Systematický prehľad pre Svetovú zdravotnícku organizáciu (WHO) z roku 2025 zasa dospel s „vysokou istotou“ k záveru, že takéto dôkazy o zhubných nádoroch na zvieratách existujú.
Ako však odhalili vyšetrovania, Národný inštitút zdravia (NIH) zadržal tisíce strán záznamov súvisiacich s rozhodnutím NTP zastaviť výskum účinkov bezdrôtového žiarenia na ľudské zdravie.
Tento vzorec zahmlievania odráža historické taktiky, pričom v prehľade z roku 2019 sa uvádza, že vládou financované štúdie majú tendenciu nachádzať riziká rakoviny z ELF-MF polí (dlhodobo spájaných s detskou leukémiou), zatiaľ čo štúdie financované priemyslom často tvrdia, že nie.
Dôsledky frekvenčného žiarenia sa pritom neobmedzujú len na rakovinu. Vedecká literatúra spája prenatálne vystavenie ELF-MF žiareniu so zvýšeným rizikom potratu, ADHD, obezitou a astmou u detí.
Žiarenie je biologický stresor, ktorý narúša bunkovú komunikáciu a funkcie na fundamentálnej úrovni.     (Čtěte na stránkách Badatel)

Ego až do nebes: Proč se světová politika točí na pětníku (a proč nás to děsí) ..... Historie je plná tragédií, které nezačaly geniálním plánem, ale tím, že se někdo špatně vyspal, nechtěl vypadat jako slaboch před kamerami, nebo prostě jen špatně pochopil signál z druhé strany.
Všichni ti velcí vůdci jsou jen lidé. A to je možná ten největší problém. Sázím na to, že jsou nevyzpytatelní a jejich ego sahá až do nebes. Podle mě z toho kouká pořádný průšvih právě proto, že v téhle hře nepomůžou žádné příručky ani matematické modely vojenských analytiků. Ti totiž neumí spočítat to nejdůležitější: lidské ego a strach.
Historie je plná tragédií, které nezačaly geniálním plánem, ale tím, že se někdo špatně vyspal, nechtěl vypadat jako slaboch před kamerami, nebo prostě jen špatně pochopil signál z druhé strany.
Politická sebevražda vs. realita
Když už lidé jako Netanjahu, Chameneí nebo Trump (a s nimi i evropští lídři jako Starmer či Macron) investovali do svých postojů tolik miliard a ostrých slov, nemohou jen tak říct: „Pardon, spletli jsme se, končíme.“ To by pro ně byla politická sebevražda. Takže se sází dál a dál, i když je bank už dávno prázdný.
To, že se do konfliktu pletou Angličané, Francouzi a Němci, je dvousečná zbraň. Pomáhají sice Izraeli bránit nebe, ale zároveň tím dráždí Írán (a Rusko v pozadí) k ještě větší agresi. Stačí, aby jedna britská loď v Perském zálivu udělala chybu a potopila něco, co neměla, a spustí se dominový efekt, který nikdo nezastaví.
Vůdci navíc žijí v bublinách. Slyší jen to, co chtějí slyšet, a věří generálům, že „vítězství je na dosah“, zatímco realita v ulicích Tel Avivu nebo Teheránu vypadá úplně jinak. Největší riziko dnes není v tom, že by někdo vědomě chtěl jadernou válku. Riziko je v omylu. V raketě, která kvůli technické závadě zasáhne školu v Evropě, nebo v kyberútoku, který vypne elektřinu a vyvolá nekontrolovanou paniku.
Co se skutečně děje v Izraeli?
Média a sociální sítě nám servírují apokalypsu, ale realita je o něco složitější. Tel Aviv sice čelí vlnám raket a dronů (jen od konce února jich bylo přes 90), ale izraelská obrana, včetně Železné kopule, stále funguje neuvěřitelně efektivně. Většina těch děsivých explozí na nebi jsou ve skutečnosti úspěšné sestřely.
Izrael jako stát neleží v troskách, i když lidé tráví v krytech mnohem víc času, než by kdokoli chtěl. Vojensky mají Izrael a USA stále drtivou převahu – jejich schopnost zasahovat cíle v Íránu s chirurgickou přesností je pro Teherán noční můrou. Ale co bude „potom“? I kdyby vojenskou hrozbu zničili, politické vakuum v Íránu může vyvolat chaos na roky dopředu.
Spojený Východ: Strašák, nebo realita?
Pohled na mapu, kde se srocuje Rusko, Čína a Severní Korea, nahání husí kůži. Ale než začneme balit kufry do bunkru, zkusme střízlivý pohled:
Rusko: Sice dává Íránu satelitní snímky, ale má plné ruce práce na Ukrajině. Do přímé války s USA se jim nechce, smlouva s Íránem není automatický obranný pakt.
Čína: Ta potřebuje v Perském zálivu klid kvůli ropě. Válka by jejich ekonomiku srazila na kolena, takže raději jen kritizují u mikrofonu, ale vojensky nehnou ani prstem.
Severní Korea: To jsou „zbrojíři“. Prodají rakety za ropu, ale své vojáky do pouště bojovat nepošlou.
Shrnutí bez obalu
Izrael a jeho spojenci drží v rukou lepší karty, ale v tomhle komplexním světě nevyhrává ten, kdo vystřelí víc raket, ale ten, kdo dokáže situaci stabilizovat. Írán je teď v defenzívě a krvácí, ale jak ukazuje historie, zahnání do kouta může vést k těm nejzoufalejším krokům.
Doufejme, že těm „pánům tvorstva“ nahoře zbylo aspoň tolik rozumu, aby věděli, kdy přestat ukazovat, „kdo ho má většího“. Protože v sázce jsme my všichni.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Opravit nebo popravit ..... Pokud se íránská válka povleče, budeme se muset vrátit k dávno zapomenutým zásadám šetrnosti. V létě tomu vyjde vstříc zákon, podle kterého všechny nové výrobky musí být opravitelné. Ale kdo je opraví?
Při vší úctě k obětem, růst růstu je horší než válka, protože válka je jen někdy, ale růst růstu je furt. Aby bylo možné, že lidi potřebují stále víc, musí se do nich bušit reklamou, takže si koupí i to, co nepotřebují. Musí se jim také nabízet krámy, které se rychle rozpadnou. Ty nové, které je vystřídají, budou mít spoustu vychytávek, a tak se s tím snadno smíříme.
Musí se také snižovat náklady, proto to, co bývalo z litiny, je z plastu nebo tenkého plíšku, a co bylo z plíšku je z tvrzeného papíru. Ten pak poskytuje služby až do roztrhání těla, a to doslova. Nakonec aspoň na chvíli rozsvítí žárovku, až se prožene spalovnou, a to je taky HDP.
Jenže planeta není nekonečná, a nebýt kreativnosti statistiků, kteří dokážou vykouzlit růstová čísla z ničeho (podobně jako banky peníze), je naše matička dávno vyrabovaná až na to horké jádro. Co horšího, všechny užitečné zdroje přitahují konflikty jako zašlé maso polétavý hmyz. Teď se to mydlí kolem ropy, pak přijde na řadu voda a ve frontě už podupávají vzácné zeminy.
Musíme se uskromnit, zvlášť když nebude na vybranou. To není taková fantazie, protože válka kolem Íránu blokuje distribuci vytěžené ropy, a ta se pak nedá se ani zpracovávat v rafinériích (zásobníky jsou plné) a dokonce ani dál těžit (když to není kam uložit).  
Potírat růst růstu válkou je vymítat čerta ďáblem. Dalo by se na to jít i rozumem, a náznaky už tu jsou. Tak třeba máme pravidla pro recyklaci, čemuž se odborně, trochu poeticky (se sportovním laděním) říká „oběhové hospodářství“. To jsme měli za totáče taky, protože člověk nic nesehnal, dokud neoběhal kde co a kde koho. Teď je to jinak, máme všeho, ale když věc doslouží, zatímco suroviny, ze kterých vznikla, ještě ne, tak se rozhodí každá surovina do své krabičky a mohou popoběhnout do dalšího kola.
Je tam spousta výjimek, aby to moc nekazilo kšeft. A někdy to fakt nejde, když je všechno slepené tekutými hřebíky. To rozeberete leda dynamitem. Proto byla později přijata evropská směrnice o ekodesignu, která nutí výrobce, aby už při navrhování výrobku myslel na to, co bude na konci.
Jenže i ta promyšlená poprava věci směřující k dalšímu oběhu jednotlivých složek by byla málo. Není to tak dávno, kdy nejen lidská duše, ale i to, co ji odívalo a sloužilo, mělo život věčný. Vyklízím teď domek po rodičích manželky, kde se nesmělo nic vyhodit. Dcera zastává podobný princip, a to nezažila válečný nedostatek ani poválečné příděly, ze kterých se nedalo vyžít. Každý starý hadřík byl pořád ještě dobrý. Když byl hrnec otlučený k nekoukání, dal se na krmení slepicím, kterým hlad přebil potřebu krásy.
Nebyl to život šedivý, naopak velmi tvořivý. Řekněme, že nastala naléhavá situace. Děda byl okamžitě přivelen: „Udělej s tím něco!“ Když se ukázalo, že to drátem nevyšťourá, nepřipadlao v úvahu, že zabrouzdá internetem a objedná si něco z Číny. Vlastně bylo jedno, že internet nebyl. Zásada byla, že nic se nekupuje. Děda ji formuloval tak, že nehodlá vyhazovat peníze a podporovat nějakou lumpárnu.
Zakoukal se raději znaleckým okem do černé skládky na okraji lesa. Určitě tam někde bude nějaký polotovar. Strojek z budíku, péro z gauče, bezzubý mlýnek, kterého zdobí dobrá klika. Uměl udělat cokoliv z čehokoliv. Ale to se ještě mohl spolehnout, že na tu skládku přistálo něco reálného, například ze železa, ne z nějakého polorozpadlého hnoje. Dnes tu dobu připomíná jen prázdný výraz „reálná ekonomika“, která má k realitě daleko. Vždyť se tam počítá i ta virtuální, pokud se dá prodat.
Ke skládce se zatím vracet nebudeme, ale evropská směrnice o společných pravidlech na podporu oprav zboží 2024/1799, která byla přijata 13. června 2024, by mohla zmírnit bezbřehé plýtvání materiály, prací i penězi lidí. Ochablá baterka nebude znamenat konec mobilu a myčku nevyhodíte, když začne zlobit spínač, protože máte právo na opravu. A když v záruce zvolíte opravu místo výměny, dvouletá záruční doba se prodlouží o další rok.
Směrnice má být převedena do vnitrostátního právního řádu členské země nejpozději do 31. července 2026. Zatím nemáme nic, takže už to hoří, ale prý se na tom dělá. Zákon prý bude. Potom už zbývají jen dva roky přechodné lhůty následované pomalým nástupem prvních fází, a až se za další dva roky opotřebuje zboží vzniklé podle nových pravidel, máte jistotu, že věci se konečně začnou chovat jako lidi.
To mě vlastně k tématu přivedlo. Sám užívám právo na opravu docela dlouhá léta. Nejprve mi vyměnili nefunkční zuby. Pak prošly repasí oči.  V rodině máme i překovaná kolena a kyčle. Opotřebovaný rozum nahrazuje umělá inteligence.  A když jsem přestal slyšet, dostal jsem americké mikroucho, které je skoro stejně dobré, jako studiová sluchátka k recieveru. Ten nezbytně potřebuji abych mohl poslouchat – patřičně zesílenou – i nejjemnější klasickou hudbu.
Jenže zdířka, do které se strká čudlík od kabelu sluchátek, začala zlobit. Úvahu o koupi nového přístroje zkrátil pohled do bankovního účtu. Vyhledal jsem tedy nejbližšího opraváře. Uvedl mě do ohromujícího skladiště televizorů, praček, myček, všeho. Zabloudit se nedalo, bylo toho až do stropu a dalo se projít jen úzkou uličkou. Ale jen ve váhových kategoriích do lehkého weltera. Těžké váhy by neprošly.
Uvítal mě muž středního věku se smutnýma očima, kterému to všechno leželo na hrbu. Dělám do noci, přiznal se mi. Jsem na to sám. Každý po mě něco chce. „Nehrabal jste se v tom?“, zeptal se. Šroubky nejsou dotažené.
Ano, otevřel jsem to. Myslel jsem, že ošahám drátky, připájím, co se viklá, a bude to. Jenže když jsem viděl, že Pioneer z 2012 se neliší od počítače a ke zdířce se nedostanu bez demontáže základní desky, tak jsem to zase přiklopil a nesu sem.
„To jsem rád,“ pravil ten pán, „že jste to viděl. Že to není jen o nějakém drátu. Kdo to neví, nechápe, jak to jde pomalu. A čím je přístroj novější, tím je zoufalejší. Přibývají nepřehledné funkce a materiál drží jen na heslo. Když se to rozpadne, tak si s tím neporadíte. A originální náhradní díl nedoplatíte.“
Zavedl jsem tedy řeč na novou evropskou směrnici. Pán pochopil, že práce přibude. Ale kdo to bude dělat? Když se v tom už dneska topí…
Ujasnili jsme si, že zákon se přijme snadno. Samotné zavádění se ale protáhne – a tak svítá šance, že se dokážeme připravit.     (Dále čtěte na stránkách Vaše věc)

Tajné hry s nebem: Dojde na zákaz? Kongres sahá po zákonu proti chemtrails. Přiznání mezi řádky? Nebo jen kouřová clona? Aerosoly, geoinženýrství, zakrývání slunce. Pokuty, vězení, dohled nad letadly. Dříve konspirace, zničehonic "normální" ..... Sean Adl-Tabatabai popisuje projednávání návrhu zákona americkým Kongresem, který by poprvé plošně zakázal geoinženýrské zásahy do atmosféry – od rozprašování aerosolů a zasévání mraků až po technologie ovlivňující sluneční záření – a zavedl za ně trestní postihy i systém monitorování
Minulý měsíc Kongres předložil návrh zákona, který by zavedl celostátní zákaz rozprašování chemtrails do ovzduší. Zákon by zakázal modifikaci atmosférického počasí a kriminalizoval by činnosti, jako je rozprašování aerosolů, osev mraků, řízení slunečního záření a jiné atmosférické zásahy určené ke změně povětrnostních nebo klimatických podmínek.
Pokud bude zákon přijat, zakáže vstřikování, uvolňování, vypouštění nebo rozptylování chemických nebo biologických látek do atmosféry za účelem změny atmosférického chování, počasí, klimatu nebo intenzity slunečního záření a stanoví trestní sankce pro osoby nebo organizace zapojené do těchto činností.
Paleta technologií
Návrh zákona uvádí: „Kdokoli... vědomě povolí nebo provede změnu počasí ve Spojených státech, bude podléhat popsaným trestům.“ Ti, kdo zákon poruší by mohli čelit pokutám až do výše 100 000 dolarů za každý přestupek, trestu odnětí svobody až na pět let nebo obojímu, spolu s civilními pokutami až do výše 10 000 dolarů uloženými federálními regulačními orgány. Zákon také stanoví, že každé jednotlivé vstřikování, uvolňování, emise nebo rozptylování bude představovat samostatný přestupek, což může vést k znásobení sankcí za opakované operace.
Pokud bude zákon přijat, vstoupí v platnost 90 dní po schválení a vyvolá celostátní zákaz geoinženýrství a aktivit zaměřených na modifikaci atmosférického počasí. Jelikož se však zákon vztahuje pouze na činnosti prováděné „vědomě“ jako modifikace počasí, jeho vymáhání by vyžadovalo prokázání, že uvolnění do atmosféry bylo provedeno jako program změny počasí – což ponechává nevyřešené, jak by se zákon vztahoval na emise letadel obsahující kovové nanočástice a síru, o nichž federální letecké a atmosférické agentury uznávají, že mohou přetrvávat, šířit se a tvořit oblačnost, která ovlivňuje sluneční záření.
Zákon výslovně definuje několik geoinženýrských technologií, které by spadaly pod federální zákaz. Mezi ně patří:
Geoinženýrství
Oplodňování mraků
Modifikace slunečního záření
Stratosférické vstřikování aerosolů
Zesvětlení mořských mraků
Návrh zákona definuje stratosférické vstřikování aerosolů jako strategii určenou ke zvýšení odrazivých částic ve stratosféře, aby odrážely sluneční světlo zpět do vesmíru, zatímco zesvětlení mořských mraků zahrnuje přidávání aerosolů nad oceánské oblasti za účelem zvýšení odrazivosti mraků.
Zasévání mraků je definováno jako změna procesů mraku nebo bouře uvolňováním látek do atmosféry. V širším smyslu zákon definuje modifikaci počasí jako: „jakékoli vstřikování, uvolňování, emise nebo rozptyl chemické látky, biologického činidla nebo látky znečišťující ovzduší... do atmosféry“, které mění složení nebo chování atmosféry nebo ovlivňuje počasí, klima nebo intenzitu slunečního záření.
Tím, že tyto technologie a mechanismy rozptylu v atmosféře výslovně pojmenovává v zákonném jazyce, zařazuje legislativa koncepty geoinženýrství přímo do právního rámce upravujícího zásahy do atmosféry.
Návrh zákona nepoužívá slovo „úmyslné“, které se objevuje v několika nedávných státních zákazech geoinženýrství. Stále však vyžaduje, aby osoba „vědomě povolila nebo prováděla modifikaci počasí“. Vzhledem k tomuto požadavku by vymáhání zákona zahrnovalo prokázání, že jednotlivec nebo organizace chápali, že provádějí činnosti modifikace počasí, jak jsou definovány zákonem.
Bude návrh zákona fungovat?
V současné podobě se zákon zaměřuje na činnosti prováděné v rámci programů modifikace počasí, nikoli na všechny okolnosti, za kterých mohou emise z letadel nebo atmosférické částice přetrvávat, rozptylovat se nebo tvořit mraky.
Je pravda, že explicitně úmyslné činnosti zaměřené na modifikaci počasí byly zaznamenány. V červnu 2023 zveřejnil Úřad Bílého domu pro vědu a technologickou politiku (OSTP) zprávu zadanou Kongresem, která naznačuje, že globální i regionální úmyslné geoinženýrské projekty jsou prováděny „tajně“, bez vědomí občanů.
Dokument potvrzuje, že vláda USA „provádí nebo financuje omezený výzkum v oblasti modifikace slunečního záření“. Existují také malé, výslovně záměrné projekty modifikace počasí, jako je operace Rainmaker Augusta Doricka, která využívá drony k uvolňování jodidu stříbrného do mraků.
Podle předních amerických agentur však drtivá většina emisí z letadel, které modifikují počasí, pochází z komerčních letadel. Každý den se nad vzdušným prostorem USA obvykle nachází přibližně 3 500 až 5 500 komerčních letů. NASA i další velké technologické agentury oficiálně a výslovně potvrdily v tisku, že proudová letadla – včetně komerčních letadel – vytvářejí emise, které zůstávají v ovzduší a mění počasí.
Tyto kondenzační stopy z tryskových letadel, které obsahují kovové nanočástice a síru, „se tvoří v oblastech atmosféry s nadbytkem ledu a mohou přetrvávat hodiny až dny. Vyznačují se tendencí rozšiřovat se a šířit, až nakonec pokrývají oblasti, které mohou mít rozlohu několik set kilometrů.“ Vzhledem k jejich dlouhé životnosti a rozsáhlé oblasti pokrytí mají tyto emise z tryskových letadel „pravděpodobně nejvýznamnější dopad na atmosféru“.
Vláda otevřeně prohlašuje, že „kondenzační stopy mohou být obtížně odlišitelné od přirozeně se vyskytujících cirrusových mraků“. Letecké společnosti však neuvádějí, že „vědomě“ používají emise, které mění počasí, z tohoto důvodu.
Všichni odpůrci geoinženýrství a letadly způsobeného zakrývání slunce a oblohy pravděpodobně uvítá tento zákon, protože zakazuje „vědomé“ geoinženýrství, ale ve své současné podobě se výslovně nezaměřuje na federálně potvrzenou příčinu již probíhajícího rozsáhlého ovlivňování počasí.
Systémy monitorování letadel
Zákon také ukládá federálním agenturám zavést systémy určené k identifikaci možných aktivit ovlivňujících počasí. Podle návrhu musí Federální letecký úřad vytvořit systém hlášení, který umožní leteckým dopravcům hlásit polohu a pohyb letadel vybavených komponenty schopnými podporovat modifikaci počasí. Tyto zprávy by byly veřejně dostupné.
Agentura pro ochranu životního prostředí by také vytvořila veřejný portál pro hlášení, který by umožňoval jednotlivcům hlásit podezřelé aktivity modifikace počasí, které by agentura vyšetřovala. Pokud by se porušení potvrdilo, EPA by případy postoupila Ministerstvu spravedlnosti USA k přijetí donucovacích opatření.
Pravomoc pro manipulaci s počasím
Jedním z nejzásadnějších ustanovení návrhu zákona by bylo zrušení všech federálních zákonů, předpisů, výkonných nařízení nebo licenčních systémů, které povolují činnosti související s modifikací počasí.
Zákon stanoví: „Veškerá ustanovení federálního zákona, která povolují nebo vyžadují modifikaci počasí, se tímto zrušují.“ Dále prohlašuje, že veškeré federální předpisy nebo výkonná nařízení povolující takové činnosti „nemají žádnou platnost ani účinnost“. Pokud by bylo toto ustanovení přijato, odstranilo by veškeré stávající federální pravomoci umožňující programy modifikace počasí.
Zákaz federálního výzkumu a experimentů
Zákon by také zakázal federálním agenturám a federálně financovaným institucím provádět výzkum nebo experimenty související s modifikací počasí.
Návrh zákona uvádí: „Žádné federální ministerstvo nebo agentura ani žádný příjemce federálních prostředků nesmí povolit nebo provádět výzkum, testování nebo experimenty, které představují modifikaci počasí.“ Omezení by se vztahovalo na vládní laboratoře, univerzity, dodavatele a další organizace přijímající federální financování.
Nový zákon by tak vytvořil první rozsáhlý federální zákaz geoinženýrství a atmosférické modifikace počasí, kriminalizoval by vstřikování aerosolů a jiné technologie určené k úmyslnému ovlivňování počasí nebo slunečního záření a současně by zrušil všechny federální zákony, předpisy nebo povolení, které takové činnosti povolují.
Zároveň, protože se zákon vztahuje pouze na činnosti prováděné „vědomě“ jako modifikace počasí, zaměřuje se návrh zákona především na explicitní geoinženýrské programy, nikoli na všechny případy, kdy emise z letadel nebo atmosférické částice přetrvávají, rozptylují se a tvoří oblačnost, která ovlivňuje sluneční záření.
Pokud by byl zákon přijat, zahrnul by geoinženýrské technologie do federálního zákona a pokusil by se zastavit úmyslné programy modifikace počasí v celé zemi – přičemž by zůstaly nevyřešené otázky ohledně toho, jak široce by se zákaz vztahoval na atmosférické účinky způsobené komerční leteckou dopravou.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Ukrajinské peníze zabavené v Maďarsku: Co je o této kauze dosud známo? ..... Vzhledem k tomu, že peníze, které byly převáženy skupinou Ukrajinců přes Maďarsko, pocházely z rakouské Raiffeisenbank, bylo celkem jasné, že mimo Maďarska bude tato kauza velmi bedlivě sledována a zkoumána právě v Rakousku.
Dále vám tedy přináším informace, které již k této kauze kolují v rakouských médiích, včetně různých spekulací o možném určení těchto finančních prostředků.
Ve čtvrtek 5. března 2026 ukrajinský prezident Zelenskyj prohlásil, že jeho vojáci navštíví maďarského premiéra Orbána, pokud neuvolní dalších 90 miliard eur pomoci EU pro svou zemi.
Zároveň Zelenskyj odmítl opravit údajně poškozený ropovod Družba, na kterém závisí přežití Maďarska. Maďarsko se kvůli tomu zřejmě rozčílilo: byl zadržen pochybný transport hotovosti z Rakouska a nalezeno množství „ukrajinských“ peněz a zlata, které bylo pašováno přes Maďarsko.
Politické klima vycházející od autokratické vůdkyně EU Ursuly von der Leyenové povzbuzuje válečného vůdce Zelenského k pocitu naprosté jistoty a bez ohledu na diplomatický protokol nebo otravné úvahy, jako je předvídavost a realismus, otevřeně vyhrožuje před kamerami  maďarskému premiérovi Orbánovi atentátem rukou ukrajinských vojáků.
EU opět manipuluje s volbami v členském státě, jak nejlépe umí a podporuje opozici proti Orbánovi, který čelí klíčovým parlamentním volbám 12. dubna. Maďarsko je EU šikanováno, jak to jen jde; válka na Ukrajině a její krvežíznivý vůdce jsou chváleni a financováni i za cenu nespočtu životů.
Zelenskyj zrušil demokracii na Ukrajině. Poté, co zakázal opozici a opoziční média, byly zrušeny i volby plánované na rok 2024. Od té doby on a jeho kumpáni vládnou uprostřed nesčetných korupčních skandálů a nesmyslně by obětovali i posledního Ukrajince na bojišti dávno prohrané války.
Von der Leyenová a její kumpáni tomu tleskají.
Výhrůžka smrtí Orbánovi
Maďarsko už má dost výhrůžek smrtí Orbánovi a útoku a následného zablokování ropovodu Družba. To je pochopitelné, protože žádná příčetná země na světě by takové činy netolerovala.
Do ledna přepravoval ropovod Družba přes 85 % (až 92 %) maďarského dovozu ropy z Ruska a Ukrajina je smluvně zavázána usnadňovat jeho tranzit. Skutečnost, že Zelenskyj v onen osudný čtvrtek také veřejně prohlásil, že ropovod neopraví, představuje pro Maďarsko existenční hrozbu.
Budapešť se tedy zjevně rozhodla odhalit známý ukrajinský korupční skandál – s Rakouskem jako komplicem. Na dálniční čerpací stanici byla provedena razie speciálními protiteroristickými jednotkami (Terrorelhárítási Központ (TEK)) ve spolupráci s daňovým a celním úřadem Nemzeti Adó-és Vámhivatal (NAV).
Sedm bývalých vojenských příslušníků jako doprovod
Policisté vytáhli ze dvou nenápadných dodávek s ukrajinskými poznávacími značkami sedm lidí s vojenským zázemím. Operaci pravděpodobně vedl bývalý generál Ukrajinské bezpečnostní služby (SBU) Hennadij Kuzněcov.
Podle výzkumu platformy „Boundless Barrel“ (FOB) je Kuzněcov hluboce zapleten do rozsáhlé ukrajinské korupce. Dvakrát byl z SBU odvolán kvůli korupčním trestným činům, ale vždy se vrátil a v roce 2014 vedl elitní jednotku SBU „Alfa.“
Údajně si vydělal lukrativní byznys na výměnách vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou; místo na výměnném seznamu stálo 30 000 až 80 000 dolarů. Na palubě byl také bývalý major ukrajinského letectva.
Dalších pět osob mělo vojenské zázemí a mělo na sobě černé uniformy a neprůstřelné vesty.
Náklad sestával z velkého množství hotovosti: 40 milionů amerických dolarů, 35 milionů eur v bankovkách – šlo o použité stoeurové bankovky – a 9 kilogramů zlata nesoucího značku Rakouské národní banky.
Maďarská daňová a celní správa následně veřejně oznámila, že se nejedná o první takovou přepravu. Od začátku roku 2026 bylo přes Maďarsko přepraveno 900 milionů amerických dolarů a 420 milionů eur v hotovosti, stejně jako 146 kilogramů zlatých slitků.
Máme k tomu několik závažných otázek. Jedná se o obrovské množství hotovosti; proč je nutné, aby Ukrajinci přepravovali tak velkou částku?
Pokud se skutečně jedná o transakci mezi bankami, oprávněně vyvstává otázka, proč banky tuto záležitost neřeší interně prostřednictvím převodu. Proč je nutné přepravovat tak velké množství hotovosti – a to nejen přes Maďarsko?
Ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó
Ukrajina zařadila šéfa maďarského protiteroristického útvaru na Myrotvorec
Ukrajina je obviňována z únosů, braní rukojmích a státního terorismu. Samotný transport byl údajně plně zorganizovaný a deklarovaný.
Veřejnosti je stále do značné míry neznámé, že Ukrajina zařadila generálního ředitele maďarského protiteroristického centra (TEK), který byl za zatčení zodpovědný, na svůj seznam obětí známý jako „Myrotvorec.“
Osoby na tomto seznamu se opakovaně staly obětí útoků v zahraničí, včetně bombových útoků. Je důležité si uvědomit, že Ukrajina, nyní dotovaná biliony eur z peněz daňových poplatníků EU, zařazuje na svůj veřejný seznam obětí i vysoce postavené úředníky ze zemí EU.
Rakouský novinář Richard Schmitt vyšetřoval zapojení Rakouska a zveřejnil svá zjištění na X. Zeptal se Raiffeisen Bank na pozadí této pochybné dodávky hotovosti.
Raiffeisen Bank od té doby jakoukoli účast popřela a obvinění z praní špinavých peněz označila za směšná. Podle progresivisticky orientovaného deníku „Der Standard“ byl transport hotovosti oficiální transakcí v cizí měně mezi Raiffeisen Bank Austria a ukrajinskou Oschadbank.
Místo zatčení je v současné době předmětem mnoha spekulací. Maďarské úřady oznámily, že vozidla byla zastavena na dálnici M5. Tato dálnice nevede do Kyjeva, ale spíše do Rumunska a Srbska, konkrétně do Bělehradu.
OSINT komunita na sociálních sítích se této záležitosti chopila a lokalizovala čerpací stanici, kde k zatčení došlo. Údajně se jedná o čerpací stanici na odpočívadle spojujícím dálnice M0, M4 a M5 (čerpací stanice MOL na čísle 47.384527, 19.281918).
Pokud je to pravda, lze předpokládat, že se maďarská vláda pokusila přehnaně zdůraznit již tak zjevné podezření z praní špinavých peněz přidáním detailu: podezření, že peníze vůbec nebyly určeny pro Ukrajinu.
Uvedené místo zatčení však neprokazuje ani jedno z těchto tvrzení. Tedy za předpokladu, že je tato informace přesná. To však nevysvětluje, proč nebyla zvolena rychlejší trasa přes Slovensko.
Teorie o pozadí
Anatolij Šarij, proruský ukrajinský bloger, který byl na Ukrajině obviněn ze zrady a jehož strana tam byla později zakázána, uvedl, že zabavené finanční prostředky byly neobvyklé, a že obdržel informace naznačující, že tyto částky souvisely s úplatky.
Patřily nespecifikovaným „evropským partnerům“ a Brusel velmi dobře věděl, o koho jde. Tvrdil, že Orbánovy kroky při zabavení finančních prostředků nebyly primárně namířeny proti Kyjevu, ale proti Bruselu.
V Maďarsku se spekuluje o tom, že by tyto prostředky mohly být použity k financování probruselské maďarské opozice.
Například 7. března 2026 v Debrecínu Viktor Orbán prohlásil, že Maďarsko má „proukrajinskou stranu vytvořenou z ničeho nic, která dělá pokroky, funguje a kupodivu má dostatek financí.“
Jiné hlasy, zejména na sociálních sítích, naznačují, že by se mohlo jednat o provize související s miliardami pomoci nebo o aktiva, která se zkorumpovaní ukrajinští vůdci snaží přesunout do zahraničí.
Všichni zasvěcenci zdůrazňují, že je třeba vyšetřit zejména vývoz zlata, protože podléhá nejpřísnějším deklaračním předpisům.
Pravidla EU pro praní špinavých peněz jsou namířena pouze proti vlastním občanům
V celém tomto šílenství by se nemělo zapomínat, že stále otevřeněji diktátorská Evropská unie právě zavedla limit hotovosti pro své vlastní občany, a že stále více předpisů „proti zločinu a praní špinavých peněz“ omezuje transakce v hotovosti.
Jak vidíte, velcí hráči si dělají, co chtějí a všechna tato nová pravidla slouží pouze k potlačování a kontrole občanů.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Nebezpečí násilím prosazované diverzity ..... Helen Andrews je spisovatelka a napsala knihu o feminizaci společnosti. Za oceánem vzbudil velkou pozornost její článek o tom, jak nucená diverzita v některých oborech ohrožuje samotné základy svobodné společnosti.
O progresivních pošetilostech Na obranu zdravého rozumu a o páchání dobra Článek Helen Andrews vyšel v říjnu loňského roku v časopise Compact.
Výběr, překlad, zkrácení, mezititulky autor.
Konsenzus versus rozkazy
Dynamika ženských skupin dává přednost konsenzu a spolupráci. Muži dávají svým kolegům rozkazy, ale ženy pouze navrhují a přesvědčují. Jakákoli kritika nebo negativní pocity, pokud už musejí být vyjádřeny, jsou zabaleny do několika vrstev lichotek. Výsledek diskuze je méně důležitý než fakt, že diskuze proběhla a každý se jí mohl zúčastnit. Největším rozdílem mezi skupinou mužů a žen je postoj ke konfliktu. Muži jej vedou otevřeně, zatímco ženy se snaží za pomoci zákulisních akcí vyšachovat nepřátele.
Nemíchejte věci dohromady!
Muži jsou většinou lepší v „oddělování věcí” než ženy. Politická korektnost je z velké části rozšířená neschopnost oddělovat některé věci od sebe. I v minulosti měli například lékaři své názory na palčivé politické otázky doby, ale považovali za profesionální, aby je oddělovali od výkonu svého povolání. Po feminizaci zdravotnictví je běžné, že lékaři nosí odznáčky, na kterých vyjadřují svůj postoj ke kontroverzním tématům, počínaje Gazou a konče imigrací. Jsou dokonce ochotni obětovat svoji profesionalitu na oltář politiky, neboť jsou schopni tvrdit, že protesty Black Lives Matter mohou pokračovat i během pandemických uzavírek, protože rasismus je mimořádným ohrožením veřejného zdraví. 
Pozn. autora: Příklad dvou vědeckých studií z té doby zde.
Jeden válčí, druhý se stará
V roce 2014 vydala Joyce Benenson knihu, ve které se zabývala rozdílem v instinktivním chování mužů a žen, které jim během evoluce pomohlo přežít. Kniha nese název „Warriors and Worriers” neboli „Válečníci a starostlivé”.
Podle její teorie optimalizovala evoluce chování mužů pro vítězství v boji. U žen naopak podpořila skupinovou interakci, která v maximální míře zajišťuje ochranu potomků. To by vysvětlovalo rozdílné chování skupiny mužů a žen při laboratorních experimentech, které autorka knihy popisuje. 
Muži, kteří mají vyřešit nějaký problém, se napřed hlasitě pohádají, aby následně ve shodě implementovali řešení, které se jim zdá nejlepší. Skupina žen, která dostane stejný problém k řešení, stráví většinu času zdvořilými diskuzemi.
Válkou život nekončí
Cílem války bylo vyřešit spor mezi dvěma znepřátelenými kmeny. Život ale mohl pokračovat pouze tehdy, když byly oba tábory po urovnání sporů připravené na ně zapomenout. Proto se u mužů vyvinula schopnost žít v míru s někým, s kým ještě nedávno vedli válku. Ženám, podobně jako samicím u primátů, trvá urovnání sporů déle. Je to proto, že ženské spory byly typicky vedeny v rámci jednoho kmene o přístup ke zdrojům a byly řešeny spíše za pomoci tiché konkurence uvnitř skupiny. 
Hrozba korektnosti
Hrozba, kterou představuje politická korektnost, může být malá nebo velká podle oboru lidské činnosti. Na univerzitních fakultách literatury již převládají ženy, ale dopad do praktického života je zanedbatelný. Možná nejvážnější dopad má politická korektnost v oblasti práva. 
Každý člověk je závislý na fungujícím právním systému, ale ten nepřežije, pokud v něm bude pokračovat feminizace. Vláda zákona neznamená jen zapisování pravidel do paragrafů. Znamená také to, že pravidla jsou striktně dodržována, i když je výsledné rozhodnutí v rozporu s pocity soudce a vychází z něj vítězně strana, která je soudci méně sympatická.
Sexuální obtěžování
Feminizovaný právní systém se bude podobat pravidlům pro vyšetřování sexuálního obtěžování, která zavedl Barack Obama v roce 2011. Systém se řídil se podle sepsaných pravidel, a proto se technicky jednalo o „vládu zákona”. Pravidla ale neobsahovala standardní pojistky pro zajištění spravedlivého procesu.
Obviněný nesměl být konfrontován s obětí nebo nesměl vědět, z jakého zločinu je obviněn. Chyběl klíčový koncept, že vina je určena posouzením objektivních skutečností souvisejících s domnělým činem, a ne subjektivními pocity ve zpětném pohledu. Pojistky proti zneužití procesu hledání pravdy byly zrušeny, protože autor nařízení sympatizoval s oběťmi, kterými byly většinou ženy. 
Když Christine Ford obvinila kandidáta na post Nejvyššího soudu Breta Kavanaugha ze sexuálního deliktu, který se měl odehrát před více než třiceti lety, lišil se v Senátu „mužský” a „ženský” pohled. Podle mužského pohledu musí Christine Ford alespoň dokázat, že v době před třiceti lety byl kandidát na soudce na stejném večírku jako ona, jinak jí nemůže být dovoleno, aby mu zničila život. Podle ženského pohledu byla emotivní výpověď domnělé oběti dostatečným důkazem.
Nepřirozený proces
Problémem není, že by ženy byly méně talentované nebo jejich způsoby komunikace byly horší. Problémem je, že ženský způsob interakce není vhodný k dosažení cílů, ke kterým byly společenské instituce vytvořeny. Když nebudou univerzity agresivně hledat pravdu během bouřlivých diskuzí, ale budou dávat přednost uhlazenému konsenzu, budou sloužit dobře svému účelu?
Moderní feminizace není výsledkem přirozeného procesu, ve kterém ženy překonávají muže. Je umělým výsledkem sociálního inženýrství a bez palce, který tlačí na jednu stranu vah, nepřežije. 
Snadné řešení
Řešení přílišné feminizace je přitom jednoduché. Stačí zavést dřívější férová pravidla, podle kterých rozhodují schopnosti bez ohledu na pohlaví. Stačí zrušit pravidlo, že méně žen v nějaké skupině je výsledkem diskriminace. Stačí zrušit pravomoce, které mají v mnoha korporacích personální oddělení vedená ženami. 
Autorka na závěr uvádí: Říkám to proto, že nejsem jen žena. Jsem také osoba s mnoha kontroverzními názory a nechci být umlčována, protože jsou kontroverzní. Jsem matkou synů, kteří v současné společnosti nebudou moci dosáhnout svého potenciálu.      (Čtěte na stránkách Sýr zdarma)

6.3. 2026     Pedofilní obchodník Epstein o gojích ...... Každý řeší, co se v mailech pedofilního zločince J. Espteina objevilo za známá jména, tady v Izraeli se ale souhlasně mručí při čtení jeho názorů na goje (nežidy – Epstein s oblibou používal posměšné označení pro nežidy gojim.)
Tak třeba v roce 2009 psal Rogeru Schankovi “This is the way the jew make money.. and made a fortune in the past ten years„ selling short the shippping futures„ let the goyim deal in the real world,” (ve volném překladu : Takto Židé vydělávají peníze.. a za posledních deset let jsme vydělali jmění „prodejem na krátkou pozici“ nechali goyim obchodovat v reálném světě). To bylo, když židovští obchodníci s finančními deriváty přivedli svět k finanční krizi, která připravila miliony nežidů o veškerý majetek…..a oni pohádkově zbohatli a nic se jim za jejich jevné podvody nestalo.
V roce 2010 zase napsal jisté Peggy Siegal k pozvánce na jistou párty, “No, goyim in abundance- jpmorgan execs brilliant wasps.” (málo gojů na pozvánce, dobrá práce vos z jp morgan)
Jeden z jeho bankovních účtů se zase jmenoval Baal, což je jméno padlého anděla a služebníka satana.
Soukmenovci tady v Izraeli teď naříkají, že z toho budou těžit zlí antisemité. Problém pro ně není židovský obchodník s dětmi (byli to přece děti gojimů), ale fakt, že jeho perverzní komunikace unikla na světlo světa……      (Česká věc)

Mučedníci, kteří přežili svou smrt: Od Husa k Chameneímu ..... Podle mě USA a Izrael už teď vědí, že tuhle válku prohrály. Blízký východ bude ve varu, dokud v něm zůstane jediná americká základna.
Říše římská a německé země stvořily náš symbol, našeho mučedníka Jana Husa. Upálily ho 6. července 1415 v Kostnici. Hus nebyl na začátku radikál. Chtěl jen nápravu prohnilé církve, skromnost pro boháče a trochu úcty pro chudáky. Nic víc. Přesto toho chtěl tolik, že musel zemřít na hranici jako kacíř. Mocní tehdy stvořili mučedníka, kterého si pamatuje každý Čech, Moravan i Slezan. Vždy ho budeme ctít.
Husitské války pak pustošily zemi přibližně 17 let, konkrétně v letech 1419–1436. Hlavní vojenské konflikty začaly pražskou defenestrací a po rozhodující bitvě u Lipan skončily až vyhlášením Basilejských kompaktát a uznáním Zikmunda Lucemburského za krále. Cítíte to odhodlání? Při písni Kdož sú boží bojovníci nepřátelé utíkali. Tahle historie z nás udělala „nevěrce“, jak nám svět často předhazuje. Pletou se. Nejsme nevěřící, jen nevěříme církvi.
Husova smrt na hranici zapálila požár, který trval dvě desetiletí. V šíitském islámu, jenž v Íránu dominuje, je kult mučednictví zakořeněn ještě hlouběji než v křesťanství. Jakmile někoho takového zabijí, stvoří z něj nesmrtelnou ideu – mučedníka svého lidu. Proti „svatým“ se bojuje mnohem hůř než proti lidem z masa a kostí.
Alí Chameneí, duchovní vůdce, se narodil 19. dubna 1939 v Mašhadu. Do politiky vstoupil už v 60. letech jako spolupracovník Chomejního. Za monarchie byl několikrát zatčen a mučen. Od roku 1989 se stal nejvyšší autoritou Islámské republiky. Z původně podceňovaného nástupce Rúholláha Chomejního vyrostl v neotřesitelného vládce. Íránský systém je teokratický – duchovní vůdce v něm není jen symbolickou postavou, ale držitelem rozhodující moci. Chameneí byl podle ústavy zástupcem „skrytého imáma“ a jako takzvaný valíje fakíh měl poslední slovo ve všem.
Starý, nemocný muž měl možná jediné přání: být zabit svými nepřáteli. To přání se mu vyplnilo. Neskutečná hloupost Izraele a USA stvořila mučedníka, modlu a bytost nesmrtelnou. Místo aby režim rozbili, dostali ho svou agresí zpátky mezi lid. I ti, kteří pochybovali a toužili po změně, dnes pláčí nad smrtí vůdce. Alí porazil Západ svou vlastní smrtí. Stvořil symbol pro novou svatou válku a víra jeho lidu jim teď pomůže umírat a bojovat až do hořkého konce.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Nová data vyvracejí klimatickou lež: Teplotu ovládá příroda, ne lidé ..... Další z bezpočtu argumentů proti klimatickým lžím, podle nichž je oteplování způsobeno člověkem produkovaným CO2, najdeme v nedávné studii, která toto dogma vyvrací.
Po celá tisíciletí byla teplota závislá zejména na přírodních procesech, ať už se jednalo o oteplování nebo ochlazování. Nikdy však neměla teplota souvislost s množstvím CO2, jak nám tvrdí.
Nová explozivní studie odhaluje současnou klimatickou paniku jako zcela nesmyslnou. Před tisíci lety způsobila příroda sama extrémní teplotní skoky až o 15 stupňů. Ne lidé, ale sopky a přírodní výkyvy jsou skutečnými hnacími silami našeho klimatu.
Po léta nás politici, média a klimatičtí alarmisté přesvědčovali, že za klimatickou změnu mohou pouze lidé. Máme se omezovat, mrznout a platit hrozné daně z CO2, abychom zachránili planetu.
Nyní však explozivní nová studie způsobuje, že domeček z karet eko-lobby se zhroutil. Ve své studii, publikované v časopise Science Advances pod názvem „Kolaps vyvolaný vulkanismem a obnova atlantické meridionální převrácené cirkulace za ledovcových podmínek,“ vědci jasně dokazují:
Takzvané „nevynucené přirozené klimatické výkyvy“ jsou mnohonásobně silnější než cokoli, co údajně způsobují lidé emisemi CO2.
Pohled do minulosti Grónska (80 000 až 11 700 let zpět) ukazuje skutečný, obrovský rozsah vlivu přírody na klima: Během jednoho až dvou desetiletí tam teploty vystřelily neuvěřitelně o 10 až 15 stupňů!
Důsledkem tohoto přirozeného oteplování, které trvalo po staletí, bylo, že tání vody způsobilo masivní zvýšení hladiny moře o 20 až 40 metrů.
Co bylo spouštěčem těchto obrovských klimatických šoků? Ne člověk, ale samotná příroda!
Změny oceánských proudů (AMOC) vyvolané sopečnými erupcemi a zcela spontánními, přirozenými „vnitřními výkyvy.“
Tyto výkyvy jsou ve studii jednoduše označovány jako „šum“.
Výzkumníci ve svém článku jasně uvádějí: „AMOC může procházet spontánními přechody mezi těmito [klimatickými] stavy výhradně kvůli vnitřnímu šumu.“ A dále: „Nevynucené přirozené klimatické výkyvy mohou modulovat pravděpodobnost přechodu pod vlivem sopečných sil.“ Jednoduše řečeno: Klima si dělá, co chce – bez jakéhokoli lidského zásahu.
Na rozdíl od těchto dramatických přirozených klimatických skoků v minulosti se Grónsko za posledních 100 let vůbec neoteplilo!
A to navzdory neustálým proroctvím o konci světa a varováním před zlým „lidským vlivem,“ kterým jsme obtěžováni od konce 80. let.
Při bližším zkoumání se údajný konec světa způsobený táním ledu také ukazuje být zcela přehnaný: mezi lety 1992 a 2020 přispěl grónský led ke stoupání hladiny moří pouze 1,2 centimetru.
To je zcela zanedbatelné ve srovnání s desítkami metrů, o které voda stoupla díky přírodním procesům během poslední doby ledové.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Tvrzení o íránských pokusech o výrobu jaderných zbraní jsou nepravdivá – Ministerstvo zahraničí ..... Obvinění, že Írán se snaží získat jaderné zbraně, představují "velkou lež", uvedl ve čtvrtek íránský náměstek ministra zahraničí Kazem Gharibabadi. "Tvrzení, že Írán údajně usiluje o jaderné zbraně, jsou velká lež – odmítáme je. Proti Íránu se vede válka a Američané ji podporují v zájmu Íránu," řekl Gharibabadi televizi A Haber.

Írán nemá v úmyslu povolit "teroristům" z Iráku vstoupit na své území, uvedl Gharibabadi. "Varovali jsme irácké federální úřady, že je to jejich odpovědnost a očekáváme, že zabrání teroristům překročit hranici. Jsme v úzkém kontaktu s iráckými úřady. Navíc naše ozbrojené síly nedovolí vstup žádným teroristům do Íránu," řekl Gharibabadi televiznímu kanálu Ahaber. Írán nedovolí, aby obchodní lodě jeho protivníků proplovaly Hormuzským průlivem, uvedl Gharibabadi. "Nechceme podporovat naše nepřátele. Proto nedovolujeme žádné obchodní lodi ani válečné lodě našich protivníků proplout Hormuzským průlivem. Momentálně jsme ve válce," řekl Gharibabadi televiznímu kanálu Ahaber.

Neexistují žádné důkazy o íránských plánech zaútočit na Spojené státy, protože íránské rakety nejsou stavěny pro takové útoky, uvedl také Gharibabadi. "Tohle není válka, kterou jsme si vybrali. USA tvrdí, že Írán se je údajně pokusil napadnout, ale je to směšné. Tyto výroky jsme diskutovali v Íránu a nenašli jsme žádné důkazy o údajně blížícím se útoku. Naše rakety nejsou navrženy k zásahu USA," řekl Gharibabadi televizi A Haber.     (Čtěte na stránkách Sputnik Globe)

Trump souhlasí s dystopickou budoucností. Namontují nám do hlav čipy a telefony? Síť pro mozkové implantáty. Komu s radostí odevzdáme celou svoji osobu? Laboratoře již pracují. (Ne)užiteční idioti jásají. Konec zbytků svobody na dosah ..... lan Kramberger upozorňuje na směrnici o urychlení sítí 6G a spojuje ji s vývojem mozkových implantátů typu BISC, aby varoval, že pod zástěrkou technologického pokroku se schyluje k budování infrastruktury pro přímé propojení lidského vědomí s digitální sítí, což završí ztrátu posledních lidských svobod
Trump podepsal směrnici s cílem urychlit zavedení sítí 6G. Deklarovaným účelem je mimo jiné provoz implantabilních technologií. Tedy věcí, které se budou umisťovat dovnitř lidských těl. Dokument existuje, je veřejný. Kdokoli si ho může přečíst.
Co na to druhdy ukřičený mainstream? Žádný poprask. Žádné otázky. Titulek, odstaveček, archiv.
Přesně tak to funguje. Nejvýznamnější oznámení se protlačí jako drobná technická zajímavost. Pozornost světa se soustředí jinam — a mezitím se staví infrastruktura.
Pro naše dobro, samozřejmě
Generální ředitel Nokie pronesl roku 2023 památnou větu: "Do roku 2030 budou smartphony implantovány přímo do lidských těl." Prostá předpověď člověka, který ví, co se staví a proč.
Každá generace bezdrátových sítí přinesla dramaticky vyšší frekvence a dramaticky vyšší hustotu vysílačů. 3G pokryla města. 4G pokryla předměstí. 5G zalezla do každé ulice, každého výtahu, každé nemocniční chodby. 6G jde dál — do frekvencí, které předchozí generace ani technicky nezvládaly realizovat, a do míst, kam žádný kabel či stožár běžně nedosáhne: dovnitř těla.
Infrastruktura 6G se nestaví pro to, aby se nám lépe telefonovalo. Staví se proto, aby udržela v provozu zařízení umístěná v bezprostřední blízkosti lidské tkáně. Zařízení, o kterém se zatím mluví jen v akademických časopisech a na konferencích s omezeným přístupem.
Dvířka do vědomí
Kolumbijská univerzita. New York-Presbyterian Hospital. Stanford. Pensylvánská univerzita. Čtyři instituce první ligy, společný projekt, jeden výsledek: mozková sonda nazvaná BISC — Biological Interface to the Cortex System.
Oficiální popis zní jako reklama na budoucnost, kterou si ovšem nikdo neobjednal: Radikálně miniaturizovaný mozkový implantát, papírově tenký, bezdrátový, s více než 65 000 elektrodami. Vysokorychlostní přenos dat přímo z mozku. Dekódování myšlenek, záměrů a smyslových zážitků pomocí umělé inteligence.
Přenos dat? Kam? Komu? Za jakých podmínek? Za jakých podmínek přístup skončí — a za jakých bude odepřen? Akademické materiály tyto otázky nekladou. Mluví o léčbě paralýzy, o pomoci pacientům s ALS, o medicínském průlomu. Standardní postup při zavádění technologií, jejichž skutečný rozsah použití se ukáže až tehdy, když je příliš pozdě klást otázky.
Elon Musk před svým projektem Neuralink řekl další památnou větu: "V podstatě se s umělou inteligencí stáváme jedním celkem." Pronesl to s úsměvem člověka, kterého tato perspektiva těší. Otázka, kdo bude vlastnit tu umělou inteligenci, ho zjevně netíží. Předpokládá zřejmě, že to bude on.
Vzorec se opakuje
Smartphone byl v roce 2007 symbolem luxusu. Byl také hračkou pro nadšence, a zbytečností pro normální lidi. O nemnoho let později bez něj nejde sehnat práci, zaplatit složenku ani prokázat totožnost na letišti. Vznik závislosti posílila přirozená pohodlnost a současně sociální tlak, který nemusel být nutně někým vytvořený, ale všichni jej cítili.
Mozková rozhraní půjdou stejnou cestou. Nejprve medicína — paralýza, ALS, epilepsie. Legitimní, nesporné, těžko kritizovatelné. Pak rozšíření kognice u zdravých jedinců. Lepší paměť, rychlejší učení, přímé propojení s databázemi. Pak pracovní trh, kde implantovaný kandidát zvládne za hodinu to, co neimplantovaný za týden.
Žádný zákon to nejprve nenařídí. Žádná vyhláška to v prvních fázích nepřikáže. Stačí, že to bude existovat — a trh udělá zbytek. Přesně tak, jak to udělal se smartphony. Přesně tak, jak to udělal s každou technologií, která se jednou dostala do rukou zaměstnavatelů jako kritérium výběru.
Poté se člověk bez čipu stane zastaralým.
A jednoho dne třeba ilegálním.
Kromě toho, propojení lidského vědomí je také otázkou vlastnických práv, přístupových protokolů a podmínek služby. Co se stane, když poskytovatel rozhodne změnit tarif, ukončit podporu, nebo předat data třetí straně? Smartphone lze vypnout. Hodit do šuplíku. Rozmlátit o zeď. S tím, co bude sedět přímo v mozku, tato možnost odpadá.
Útok na zdraví
Vědecká literatura k biologickým účinkům elektromagnetického záření od přechodu na 5G narostla způsobem, který akademické instituce zpracovávají s pozoruhodnou pomalostí. Stovky recenzovaných studií dokumentují biochemické změny na buněčné úrovni, narušení genové exprese, poškození DNA, oxidační stres, neurologické změny, nárůst nádorů.
Mainstreamová odpověď na tento korpus dat zní konzistentně: intenzity jsou příliš nízké, studie jsou metodologicky sporné, konsenzus říká, že je to bezpečné.
Slovo konsenzus tu odvádí velkou práci.
Podívejme se do historie, co takový konsenzus uměl způsobit.
Vysílač stojí na střeše budovy, na sloupu u silnice, na fasádě nákupního centra. Vzdálenost mezi anténou a mozkem se dnes měří v metrech, někdy desítkách metrů.
BISC bude sedět přímo na mozkové kůře. Vzdálenost bude nulová. Elektromagnetické pole přijde do přímého kontaktu s neurony, s hematoencefalickou bariérou, s tkání, jejíž poškození se projeví postupně. Do té doby bude infrastruktura dávno postavená, smlouvy podepsané a otázky klasifikované jako dezinformace.
Konec volby
Každá totalitní infrastruktura v historii potřebovala fyzický přístup — vojáky, vězení, hranice, průkazy. Vždy existovaly trhliny. Vždy existoval les, do kterého se dalo zmizet, jazyk, který se dal skrýt, myšlenka, která zůstala soukromá jednoduše proto, že do hlavy nikdo fyzicky nedohlédl.
BISC s 65 000 elektrodami čtoucími záměry a smyslové zážitky v reálném čase tuto poslední trhlinu uzavírá.
Není třeba dopředu spekulovat o úmyslech konkrétních sil. Stačí se podívat, co technologie umožňuje — bez ohledu na to, co její tvůrci deklarují jako záměr. Každá technologie, která umožňuje kontrolu, bude dříve nebo později ke kontrole použita. Tak učí historie.
Směrnice je podepsaná. Infrastruktura se staví. Laboratoře publikují. Generální ředitelé předpovídají. Investoři financují. Kolečka se točí. Na konci tohoto procesu stojí svět, kde lidské vědomí existuje jako uzel v síti, jejíž architektura, vlastnictví a podmínky provozu jsou rozhodnuty někde jinde.
Definitivní a plnohodnotná totalita.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Léčba duchovním světlem Slunce ..... Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Slunce zosobňuje Kristovu energii, a právě princip Krista v našem vědomí je to, co léčí. Podle dr. J. M. Levryho je Slunce jak klíčem, tak dveřmi k dobru. Myslet na Slunce, vystavovat se Slunci, v duchu se obklopovat jeho Světlem. Určité kombinace slov v nás mohou aktivovat přímo spirituální světlo duše a otevřít nás jeho léčivé síle.
Odjakživa miluji Slunce. Slunce nás energetizuje. Vyživuje. Když se probudíme a venku není zataženo, ale můžeme se ihned těšit slunečními paprsky, je to pro duši radost a požehnání. Kdysi mi jeden mystik vysvětlil, jak nás vlastně Slunce energeticky dotuje: „Snažím se udržovat konstantně v dobré náladě. Jde „vnitřně zářit“ a být pro okolí Světlem, i když je zamračeno a prší. Jen mě to stojí mnohem více energie.“Jak je vidět, mnozí vědoucí praktikují energetickou práci s vnitřním Sluncem. A právě o tom je dnešní článek.
Kromě fyzického Slunce mě odjakživa přitahovaly a jako nabíječka nabíjely texty či pasáže textů, kde se o zářivém zlatém či slunečním světle psalo. Už jenom když tyto pasáže čtete, tak cítíte, jak vás to pozvedá, něco ve vás aktivuje, napojuje na širší moudrost… Proto mě velmi potěšilo, že se mi nedávno do ruky dostala kniha se „sluneční“ obálkou a názvem Léčivý oheň nebes od dnes už jednou citovaného doktora Levryho. Je o ovládnutí neviditelného slunečního fluida pro léčení a duchovní růst.
Aktivujte své vnitřní Slunce
„Aktivováním vnitřního Slunce jste zrozeni v duchu,“ píše Levry (2020: 8). Podle něj, když se naše mysl zaměří na Slunce, světlo Boha je s námi a může být dosaženo všeho.
Krásně o tom dr. Levry mluví ještě na jiném místě své knihy: „Meditování nad Sluncem je nejčistší formou božského naladění, které vám dovoluje dosáhnout směrem k nebi a dotknout se ruky Boha.“ (s. 6). Jde o to, že díky meditování nad Sluncem se totiž naše srdce otevírá božské vřelosti, díky čemuž k nám může proudit radost a léčení.
„Slunce je žijícím symbolem lásky, moudrosti a pravdy. Žádná lidská bytost, ať je to svatý, nebo guru, nemůže být tak stálá jako je Slunce. To je proto, že všechny ostatní zdroje jsou proměnlivé. Slunce je ale všemocné a věčné. Je to duch, esence a základ života“ (2020: 7).
Meditace na Slunce: propojení s naším duchem
Meditace s vnitřním Sluncem harmonizuje naše magnetické pole. Slovy dr. Levryho: „Kamkoliv půjdete, bude s vámi láska, světlo, krása, hojnost, radost a naplnění“ (2020: 9). Zkrášlí se aura – její světlo se stane tak bohatým, intenzivním a čistým, že podle zákona rezonance začnou do našeho života vstupovat velmi příznivé proudy přírody i vyšších bytostí. Tím se dostanou do harmonie také všechny proudy, které procházejí fyzickým tělem.
Doktor Levry zdůrazňuje, že jediný způsob, jak být zrozen ze Slunce, je nad ním každý den meditovat. „Sluneční energie je velmi povzbuzující a omlazující“ (2020: 11). Díky meditaci na Slunce se vytváří čistota a může se aktivovat plný potenciál člověka. Proto si najděte čas, dívejte se často do Slunce, a pak si zavřete oči a naplňte v duchu tímto překrásným světlem své srdce a celé tělo.
Egregory světla a léčivé mantry
Světlo a sluneční energie se dají aktivovat i slovem a speciálně sestavenými kombinacemi hlásek – tzv. mantrami. Podle Kateřiny Kolihové, která učení dr. Levryho a jeho naam jógu v České republice učí a předává, nejvíce léčivou světelnou mantrou pro nejrůznější potíže je mantra RA-MA-DA-SA.
Osobně jsem si oblíbil i modlitbu LUMEN DE LUMINE (obojí najdete na YouTube). Doktor Levry říká, že Lumen de Lumine nás propojuje s nejvyšším a nejsilnějším egregorem světla. Tato mantra též údajně poskytuje ochranu proti zášti ostatních a vytváří spirituální spojení se světelnými bytostmi, které přebývají ve Slunci.     (Čtěte na stránkách Celostní medicína)

Když válka stojí všechno ..... Válka ještě netrvá ani týden a už v podstatě pohřbila poslední žalostné zbytky západní legitimity. Za pět dní stála válka Spojené státy i Izrael mnohem víc než jen miliardy peněz a tisíce raket. Je to obzvlášť pikantní, když si vzpomenu na vznešené řeči všech těch Zdechovských, Petrů Pavlů, Lipánků a PreVítků o světě založeném na pravidlech. Ještě nedávno se tím oháněli jak jen mohli a teď musejí koukat, jak jejich oblíbení Netanjahuové dělají ještě horší věci než Putin.
Prosím, řekněte mi někdo, v jakém světě a v jaké kultuře se jde vyjednávat, aby vzápětí byli všichni vyjednavači přednostně povražděni? V jakém eticko morálním systému je toto normální? Existuje jediná kultura, která to tak dělá a to je gangsterská kultura. Tohle dělají jen voři v zakoně, aby se jich jiní voři v zakoně preventivně báli. Ale i mezi Kmotry to má svá pravidla.
Spojené státy si takové chování možná ještě mohou dovolit. Pořád jsou největším vojenským sekáčem na planetě a těžko si nikdo přijde pro Trumpa, aby ho soudil v Haagu. Ale nechápu, proč si Izraelci myslí, že si to mohou dovolit oni? Ano, díky Epsteinovi drží Ameriku za koule, ale ono to také může vzít rychlý konec. Tak, jako Američané opustili Vietnam, jako opustili Afghanistán, jednou takhle mohou opustit i Izrael… Obzvlášť, když se jim na Blízkém východě přestane dařit.
Izrael a USA nejsou ovšem první, kdo vraždí parlamentáře. Ještě před nimi toto vymysleli Ukrajinci, konkrétně jejich příští prezident Budanov, který nejenže nechal zavraždit vyjednavače, ale dokonce to byl jejich vlastní vyjednavač a fakt vyjednal mír. Byl za to po zásluze potrestán., protože Západ si žádný mír s Rusem nepřál. Měl to skvěle spočítané. Ukrajina dostane západní zbraně a Rusové bojují jen polními lopatkami…
Stejně tak byli povražděni ti Íránci, kteří v Ománu souhlasili s „rozředěním“ obohaceného uranu na 1,5%, což postačuje pro použití v elektrárnách. V Pentagonu seděli v kancelářích ti stejní analytici a tak vymysleli stejný příběh. Zaútočíme na Írán, znemožníme mír a obyvatelstvo povstane, protože ajatoláhy nemá nikdo rád… Stejní analytici – stejné výsledky.
Ještě před týdnem Trump mluvil o změně režimu a o tom, jak si obyvatelé sami vezmou vládu do vlastních rukou a teď už vyzbrojuje Kurdy… Ti si zbraně rádi berou, protože těch není nikdy dost, ale do Íránu se jim zatím moc nechce. „Dobře obeznámené zdroje z Bílého domu“ vypouštějí médiím zaručené informace, jak Kurdové radostně útočí na Írán a samotní Kurdové to dementují. Stejně tak se z mééédií dozvídáme, že Španělsko už se Spojenými státy vojensky spolupracuje, ale samotní Španělé říkají, že to tak není. A stejně tak včera kdosi zaútočil na azerbajdžánský ropovod, který dopravuje ropu do Turecka (asi, aby Azery naštval), ale ti se do války proti Íránu také nehrnou.
Kdysi Američané lhali o svých nepřátelích. Dneska už lžou i o sobě samých a ještě si lžou do kapsy.
Hodně mě pobavilo, jak rychle vzala konec i neviditelná ruka trhu, když šlo do tuhého. Když Íránci začali střílet do tankerů v Hormuzu, přestal londýnský Lloyd pojišťovat jakýkoliv lodní transport z Perského zálivu. Velkého Oranžového otce z Washingtonu to naštvalo, začal lodě pojišťovat z peněz amerických daňových poplatníků a seřval za to britského premiéra, jako kdyby ten měl nějaký vliv na pojišťovny. Kam se poděl trh, ptám se? Kam se poděla tržní ekonomika? Proč se nikdo neposmívá Trumpovi, že pojišťovna, která to dělá už tři sta let, ví o rizicích zřejmě víc, než politici? Kam se poděl tržní svatý grál Západu? Jen to ukazuje, jak je Donaldovi ouvej, že přestal důvěřovat tržním principům.
A také to ukazuje, že celé ty tržní principy byly určeny hlavně pro plebs, aby se radostně nechal obírat. Jakmile byl patřičně ožebračen o všechno, největší tržní pravičáci hladce přešli na neviditelnou ruku dotací.
Na svém fejsbůku jsem včera zveřejnil informaci, kterou přinesli žurnahlísti z Novinek, že Putin zvažuje ukončení dodávek plynu Evropě a odchod na perspektivnější trhy. Už dlouho jsem pod svým příspěvkem neměl od libtardů tak nablito. I jim dochází, že končí sranda a že jejich demonstrativní odmítání ruských energií by se jim teď mohlo opravdu vyplnit. Nepodepsal Putin teď někdy náhodou smlouvu o Síle Sibiře 2?
Mimochodem, Íránci prý Rusům řekli, že pomoc nepotřebují, že agresora zvládnou sami…
Ono už to skoro začíná vypadat jako Třetí světová válka a ne jako americká speciální vojenská operace. Do konfliktu jsou už zataženy všechny ropné monarchie a někdo se mocinky snaží, aby byl vtažen i Azerbajdžán a Turecko. Paradoxně, Turecko nejvíc vyzývá ke klidu zbraní. Asi Erdogan tuší, že po Íránu nebude na řadě Putin, ale on sám. Je totiž poslední autoritář s vlastním názorem, ale bez vlastních jaderných zbraní. Ankara bedlivě sleduje, že Chameneí byl vaporizován i s celou rodinou a Kim Čong Un si zatím válí šunky v novém dovolenkovém rezortu. Inu, má nukleární hlavice a má rakety schopné zasáhnout USA.
Do toho Indie bezvýhradně podpořila Izrael, aby vzápětí nejvíce utrpěla zastavením vývozu ropy z Perského zálivu. Rus tam ovšem měl tankery, které Indové předtím odmítli i s výraznou slevou a tak teď promtně ropu dodali… za trojnásobek.
Takhle nějak se pozná, že jsme na konci s dechem. Najednou musíme bourat vlastní pravidla. Najednou musíme porušovat to, co jsme světu vnucovali jako zjevenou Boží pravdu. Aby Spojené státy ještě chvíli udržely svou dominaci, musejí se chovat jako ten nejhorší gangster. Aby mohly zvítězit nad zemí, která je třicet let pod sankcemi, musejí na ni posílat kurdské Pešmergy. Aby mohly bránit Izrael, musejí nechat íránským raketám napospas všechny ropné monarchie.
Americké doplňovací volby se blíží… a bohužel, ty maďarské také. To bude náš největší lakmusový papírek. Orbán byl jediný, který vyhrával s více než padesáti procenty. On jediný mohl alespoň doma dělat víceméně, co chtěl. Teď uvidíme, jestli to stačí. Když to neustojí on, těžko to ustojí třicetiprocentní Babiš nebo pětadvacetiprocentní Fico.
Za měsíc ve vašich kinech…     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Není co řešit Čtvrteční glosa Ladislava Jakla ..... Ještě si pamatujeme onen dávný vtip o tom, jak se v Praze soudruzi chlubili americké výpravě právě otevřenou linkou metra. „Tady si povšimněte díla našich špičkových výtvarníků na obkladech a dlažbě stanice.“ 
Američané se začnou ošívat. „A povšimněte si tohoto vkusně řešeného osvětlení.“ Američané jsou stále nervóznější. „Za pozornost stojí také nejmodernější informační systém, který umožní všem cestujícím okamžitou orientaci.“ Jeden z Američanů už to nevydrží a vyhrkne: „to je všechno pěkné, ale za celou dobu tudy neprojel ještě ani jeden vlak!“ Český průvodce pohotově reaguje: „a vy v Americe zase lynčujete černochy.“      
Roztomilý příklad dialogu, při kterém jeden z účastníků není ochoten se zabývat meritem nastoleného problému a řeší jen to, kdo podle něj stojí na té správné straně.   
Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura se k útoku Američanů a Izraelců na Írán vyjádřil slovy, že činy íránského režimu odmítá, ale to by podle něj nemělo znamenat, že neplatí mezinárodní řád a nemusí se dodržovat Charta OSN. Okamura také poukázal na to, že podle Charty OSN se mají státy vystříhat ve svých mezinárodních stycích hrozby silou nebo použití síly proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu. Meritem tedy byla Charta OSN. Ale předseda zbytkové ODS Martin Kupka reagoval: „Okamura opět neomylně na straně zločinného režimu.“
Okamura je třetím nejvyšším ústavním činitelem České republiky. Zahraniční vztahy patří do jeho přirozeného portfolia. Dost těžko mohl odmítnout dotaz na největší horkou aktualitu současné globální situace. Od režimu ajatoláhů se distancoval, ale dál mluvil spíše o činech naší části světa a akcentoval nutnost aktivizovat diplomatické aktivity. Především zpochybnil, že by útoky amerických, izraelských (a britských) ozbrojených sil byly v souladu s Chartou OSN.
Jistěže v domácí debatě o definování českých postojů k tomuto konfliktu nemusí každý s Okamurou souhlasit. Pokud Kupka soudí, že v Chartě OSN je nějaký článek, který v případě režimu, jakým je ten íránský, dává k takovému útoku zmocnění, mohl nám Kupka onen článek ocitovat a nemusel hned mluvit o lynčovaných černoších, zvláště když se Okamura nejen nepostavil na stranu íránského režimu, ale výslovně ho odmítl. Kupka mohl říci, že útok porušením Charty OSN není, a zdůvodnit to. 
Možná zná Kupka i nějakou klasifikaci v OSN ohledně míry zločinnosti různých režimů. Států je na světě dost přes dvěstě a jen menší část lze považovat za jakžtakž demokratické. Zbytek režimů jsou různé autokracie, neomezené monarchie, státy založené na jedné víře, na jedné rodině či na jedné ideologii. Jsou státy s různou mírou agresivity a nebezpečnosti pro jiné země. Některé používají sílu všudemožně po světě, některé neváhají nasadit sílu při hájení důležitého zájmu, některé jsou bezpečnostním rizikem pro své sousedy, některé neváhají souseda napadnout a hájit se, že to bylo nutné kvůli prevenci hrozícího nebezpečí, některé podněcují vzbouřenecké a partyzánské síly v lokálních konfliktech, některé iniciují převraty. Třeba Kupka ví o tabulkách, kde mají různé země příslušné skóre, třeba A1plus, nebo C15minus. A od určitého stupně zločinnosti je už předem ospravedlněno jakékoli použité síly vůči nim, takže o porušení Charty OSN jít nemůže.
Nebo Kupka mohl říci, že útok na Írán z formálního hlediska sice porušením Charty OSN je, ale že OSN je stejně akorát marnou a zbytečnou žvanírnou, kde má zastoupení kdejaký lidožrout. Takový výrok by možná vzbudil také různé bouřlivé polemiky, ale byl by aspoň mužný a k věci. Tedy k možnému porušení Charty OSN, protože meritem sporu není odmítání teheránského režimu, na tom je přece shoda.
Není nutné pronášet medových hlasem pouze samé kudrlinky a konsenzuální fráze. Lze hlásat i velmi vyhraněné postoje. Ale v polemice by bylo hezké nereagovat pouze na osobu mluvčího, ale především samotný na výrok, se kterým chci polemizovat.
Jenže když nenávidíš, není co řešit..        (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Petržlen: Mocný prírodný spojenec v boji proti rakovine a chronickým chorobám ..... Na okraji vášho taniera, často odložený alebo odsunutý pre dekoratívnu úlohu, leží jeden z najúčinnejších liečivých nástrojov prírody – petržlenová vňať.
Táto skromná, žiarivá zelená bylina, vedecky známa ako Petroselinum crispum, je však oveľa viac než len ozdoba. Je to botanická elektráreň s históriou používania siahajúcou viac ako 2 000 rokov v Stredomorí, kde ju antickí Gréci a Rimania uctievali pre jej symbolické, ako aj liečivé vlastnosti.
Zatiaľ čo verejnosť je konvenčnou medicínou a médiami hlavnému prúdu bombardovaná zložitými, drahými a často toxickými farmaceutickými riešeniami, táto jednoduchá, lacná bylinka dostupná vo väčšine obchodov s potravinami, sa drží v úzadí.
Obsahuje pritom zlúčeniny, o ktorých je vedecky dokázané, že bojujú proti rakovine a prirodzene podporujú dobré zdravie.
Tento článok odhaľuje potláčanú vedu o petržlene a ukazuje, ako môže byť využitý na dosiahnutie skutočného, ​​holistického zdravia napriek skorumpovanému medicínsko-priemyselnému komplexu.
Arzenál petržlenu proti rakovine: apigenín a myricetín
Sila petržlenovej vňate v boji proti rakovine pramení z jej vysokej koncentrácie špecifických flavonoidov známych svojou vysokou antioxidačnou aktivitou.
Hlavným z nich je apigenín, zlúčenina, o ktorej výskum naznačuje, že môže vyvolať apoptózu alebo programovanú bunkovú smrť v rakovinových bunkách, pričom zdravé bunky zostávajú nedotknuté.
Tento cielený účinok je svätým grálom liečby rakoviny – prirodzená, selektívna toxicita, ktorú agresívne chemikálie chemoterapie nedokážu dosiahnuť.
Uvedenú obranu ďalej posilňuje flavonol myricetín, ktorý sa tiež hojne vyskytuje v petržlenovej vňati. Vedecké štúdie preukázali silné antiproliferatívne účinky myricetínu proti mnohým rakovinovým bunkovým líniám.
Funguje ako silný antioxidant, ktorý pomáha predchádzať oxidačnému poškodeniu, ktoré často iniciuje karcinogenézu, a ponúka prirodzenú chemopreventívnu stratégiu, ktorá rieši chorobu v jej koreňoch.
Prítomnosť týchto zlúčenín premieňa jednoduchú bylinu na sofistikovaný, viacúčelový terapeutický prostriedok.
Táto prirodzená stratégia je v ostrom kontraste s neúspešnými, toxickými paradigmami konvenčnej onkológie. Ako sa uvádza v naturopatickej literatúre, flavonoidy nachádzajúce sa v petržlenovej vňati patria medzi najuniverzálnejšie protirakovinové látky schopné korigovať bunkovú komunikáciu a zastaviť nekontrolovaný rast nádorov bez otravy celého tela.
Veda je teda jasná, no napriek tomu zostáva nápadne neprítomná v posolstvách mainstreamových onkologických inštitúcií.
Viac než len rakovina: Množstvo zdravotných prínosov petržlenu
Prínosy petržlenu siahajú ďaleko za onkológiu, pôsobí totiž ako komplexné tonikum pre holistické zdravie.
Predstavuje silný detoxikačný prostriedok, ktorý pomáha prirodzeným procesom tela pri odstraňovaní environmentálnych toxínov, pesticídov a ťažkých kovov, ktoré sú základnými prispievateľmi k chronickým ochoreniam.
V diskusiách o detoxikácii odborníci zdôrazňujú petržlen ako kľúčovú potravinu na podporu produkcie žlče, čo je kľúčový mechanizmus na čistenie pečene a krvného obehu.
Súčasne petržlenová vňať dodáva masívny prísun esenciálnych vitamínov a antioxidantov. Je mimoriadne bohatá na vitamíny K, C a A spolu s chlorofylom, ktoré podporujú silnú imunitu, zdravie kostí a významné znižujú systémový zápal, ktorý je koreňom väčšiny chronických ochorení.
Protizápalová sila, ktorú jej dodáva apigenín, je obzvlášť pozoruhodná, pretože sa preukázalo, že potláča zápalové cytokíny ako IL-1 a TNF-α, čím zmierňuje práve biochemické zápalové požiare, ktoré sú živiteľmi dlhodobých ochorení.
Táto kombinácia detoxikácie a nutričnej podpory je príkladom holistickej filozofie prírodnej medicíny – namiesto potlačenia jedného príznaku nebezpečným liekom vyživuje a posilňuje celý biologický systém, čo umožňuje telu liečiť sa zvnútra.
Praktická integrácia: Ako používať petržlen pre maximálny úžitok
Na využitie terapeutického potenciálu petržlenovej vňate je kľúčová jej pravidelná denná konzumácia. Najúčinnejšou metódou je zaradiť do svojho jedálnička čerstvú bio petržlenovú vňať.
Pridajte štedré hrste do zelených smoothies, čerstvo vylisovaných štiav, šalátov a polievok, aby ste zabezpečili stabilný príjem jej účinných látok.
Pestovanie vlastnej petržlenovej vňate sa dôrazne odporúča, pretože to zaistí, že bylina nebude obsahovať toxické pesticídy a herbicídy, ktorými sú kontaminované konvenčné produkty a prispievajú k chorobám, ktorým sa snažíme predchádzať
Pre koncentrovanejšie terapeutické dávky zvážte prípravu petržlenového čaju lúhovaním čerstvých vetvičiek v horúcej vode alebo použitím tinktúr a koncentrovaných extraktov.
Extrakcia fenolických zlúčenín z petržlenovej vňate bola predmetom vedeckého štúdia, ktoré potvrdilo, že metodika ovplyvňuje biologickú dostupnosť jej prospešných zložiek. Prevzatím kontroly nad vlastným pestovaním a prípravou liečiv aktívne odmietate kontaminovaný, industrializovaný systém potravín a liekov.
Táto prax sebestačnosti presahuje rámec zdravia; je to základný akt pripravenosti a suverenity.
Platí, že pestovať a spracovávať vlastné liečivé bylinky je základnou zručnosťou pre prosperitu v neistých časoch na zabezpečenie odolnosti vašej rodiny bez ohľadu na vonkajšie systémy.     (Čtěte na stránkách Badatel)

Řecké pyramidy: Elliniko Argolidas a její tajemství ..... Predkovia, ktorí žili na tejto planéte, postavili tieto knihovne (pyramidy), ak si ich môžem dovoliť takto nazvať, z dosť iných prírodných materiálov ako staviame my. Najprv, aby mohli postaviť vodcovia istých kultúr tieto chrámy, cestovali na známe miesta, kde boli špeciálne kamene. Tieto kamene boli očistené a pripravené, aby udržali údaje a informácie, ktoré boli telepaticky prenášané z ľudskej mysle do štruktúry kameňov. Takáto forma bola dopredu plánovaná a stavitelia používali geozásobárne a miestny energetický vplyv k tomu, aby uložili všetko čo vedeli do základného kameňa celej stavby. Informácie boli uložené v kameňoch a kostiach. Väčšina civilizácií má uložené údaje takýmto spôsobom – zkamenelé kosti zeme.
Keď navštevujete starodávne tajné miesta, ktoré nazývame silovými miestami, máte zážitky elektromagnetických formulý vyšieho vedomia. Ak cestujete na takéto miesto, vaše telo je vystavené ich energiám a dosahuje plánu, podľa ktorého sa môžete vyvýjať. Predkovia stavali chrámy a magalitické stavby na konkrétnych miestach používajúc akumulácie energie vo víroch. Každé z týchto miest má nejakú zvláštnosť. Ako na Zemi žijeme a dýchame, Zem nás číta. Pozná stav našej mysle, našeho vývoja a našej schopnosti prijímať zodpovednosť. Takže tieto chránené miesta môžu byť aktivované jednotlivcami, ktorí používajú k ich odomknutiu vlastné vedomie, rozpomenú sa a uvolnia vedenie, ktoré je v nich uložené. Keď budeme schopní znovu nájsť samých seba, ukáže nám svoj pravý základ. Našou výzvou je, aby sme toto vedenie chápali s nohami na Zemi a hlavou vo vesmíre.
Dnes nebudeme hovoriť o egypských pyramídach. Povieme si niečo o gréckych pyramídach. Dnešným dňom, rad radom o tých známych aj o tých menej známych. Rovnako ako v mnohých dalších európoskych krajinách, aj v Grécku sú pyramídy veľkým tabu. Na fotografiách, ktoré vidíte sa nachádza jedna malá pyramída z oblasti Elliniko-Argolidas, ktoré sa nachádza na Peloponéze. Jej rozmery sú 14,7m x 12,58m x 8,62m x 8,61 m. Podľa výskumov patrí medzi najstaršie pyramídy sveta.
Prvým človekom, ktorý sa začal touto pyramídou zaoberať bol známy Pausánias v 2.storočí. Dalšie výskumy sa presunuli až do 19. storočia. Výskumy ukázali, že bola postavená v 2720 pred Kr., čiže to potvrdzuje, že je staršia ako egyptské pyramídy Džóser 2620 pred Kr. a je o 170 rokov staršia ako Cheopsová pyramída 2550 pred Kr.
V roku 1995 boli vykonané posledné výskumy Aténskou univerzitou. Od tej doby sa Grécko nezaujímalo o existenciu tejto pyramídy s opodstatnením, aby zabránili medzinárodným konfliktom. Pyramída počas jej existencie bola zasypaná hlinou a množstvo kameňov bolo náhodne odcudzených. Sami ničia bohatstvo po svojich predkoch, aby zatienili pravdu. Raz je to pamätník vojny, raz je to sýpka…, podľa toho ako sa to v danej chvíli hodí. Pred pár rokmi začalo biť do očí domácim, prečo zrazu chodí do dediny toľko cudzincov. Čo vedia ostatní a nevieme my? V dnešnej dobe už neexistuje obyvateľ, ktorý by si pamätal aspoň z rozprávania starých rodičov nejaké podrobnosti o tejto pyramíde. Okrem zachovanej olejomaľby neexistuje nič.
V tejto dobe si dovolila jedna grécka TV spoločnosť natočiť dokumentárny film a ním odhaliť túto skutočnosť. Vo videu je zachytené toto tajomstvo tedajším starostom, ktorý sa tým začal zaoberať. Po 1,5 roku zisťovania mu potvrdila Aténska univerzita, že v rokoch 1935-36 prišli američania a odniesli všetky vykopávky, včetne vane a vzorky stavebného kameňa, ktorá bola vykonaná v noci, aby zabránili poškodeniu za pomoci rôznych archeológov, mechanikov a výskumníkov. V roku 1995 boli akékoľvek výskumy v tejto oblasti zakázané zákonom ministra kultúry. Množstvo vecí bolo zahrabaných aj spolu so studňami na prívod vody. Pamiatkou zostalo uz len umývadlo. Snáď, aby si mali kde umyť pošpinené ruky!? V tejto dobe je v ohrození nie len on, ale aj jeho rodina, ak nedá od toho ruky preč.     (Čtěte na stránkách Sueneé Universe)

Jméno, které se objevuje 12 000krát v Epsteinových spisech a nikdo ho nechce vyslovit ..... Je jedno jméno, které se objevuje v Espteinových spisech, které by mělo být na všech titulních stránkách. Objevuje se navíc mnohem vícekrát než ostatní osoby, o kterých média mluví.
V únoru 2016 napsal Jeffrey Epstein e-mail Peteru Thielovi, spoluzakladateli společností PayPal a Palantir, ve kterém se objevila věta, která měla být na titulní stránce všech novin v západním světě: „Jak pravděpodobně víte, zastupuji Rothschildy.“ Tato věta se nachází v Epsteinových spisech. Jedná se o oficiální dokument Ministerstva spravedlnosti Spojených států. A mainstreamová média s ní zacházela jako s poznámkou pod čarou o počasí na Bermudách.
Jméno „Rothschild“ se objevuje téměř 12 000krát na 3,8 milionech stran zveřejněných v lednu 2026. Dvanáct tisíckrát. Pro srovnání, „Clinton“ se objevuje s výrazně nižší frekvencí. Ale v mediálním ekosystému, který Chomsky pomohl vybudovat, je opakování jména Rothschild v investigativním kontextu automaticky překlasifikováno jako konspirační blud. To se hodí, když je vaše jméno nejčastěji zmiňovaným jménem v největším skandálu s obchodováním s dětmi za účelem sexuálního vykořisťování v moderní historii.
Les Wexner, miliardář, zakladatel Victoria’s Secret a největší známý mecenáš Epsteina, vypovídal pod přísahou před Výborem pro dohled Sněmovny reprezentantů 18. února 2026. Na otázku, co ho vedlo k tomu, že Epsteinovi svěřil plnou moc nad svými financemi, odpověděl jednoduše: „Jeho osobní práce pro rodinu Rothschildů ve Francii.“ Dodal: „Konkrétně jsem mluvil s Éliem de Rothschildem. Ten zastupoval celou jejich rodinu.“ Pod přísahou. Před Kongresem Spojených států. Wexnerův právník byl přistižen, jak svému klientovi šeptá do zapnutého mikrofonu: „Zabiju tě, jestli odpovíš na další otázku více než pěti slovy.“ Zoufalství má rozpoznatelné příznaky.
Dokumenty potvrzují to, co Wexner odhalil. V říjnu 2015 uzavřela společnost Southern Trust Company Inc. se sídlem na Panenských ostrovech, jejímž předsedou byl Epstein, smlouvu v hodnotě 25 milionů dolarů se společností Edmond de Rothschild Holding S.A. Předmět: „analýza rizik“ a „aplikace určitých algoritmů“. Dvacet pět milionů dolarů za to, že odsouzený sexuální delikvent spouští algoritmy pro nejbohatší rodinu v Evropě. Kdyby to byl televizní scénář, žádné studio by ho nekoupilo kvůli nedostatku věrohodnosti.
Ariane de Rothschild, generální ředitelka skupiny Edmond de Rothschild od roku 2023, si s Epsteinem vyměňovala desítky e-mailů měsíčně. The Wall Street Journal v roce 2023 potvrdil, že se s ním po jeho odsouzení setkala osobně více než tucetkrát. Banka se zpočátku bránila tím, že popírala jakýkoli kontakt. Později přiznala, že setkání se konala „v rámci jejích běžných povinností“. Mezi běžné povinnosti zřejmě patří i pravidelné schůzky s odsouzenými pedofily.
V roce 2014 napsal Epstein Ariane: „Převrat na Ukrajině by měl přinést mnoho příležitostí.“ Mnoho. Finanční manažer odsouzený za sexuální vykořisťování dětí diskutuje o geopolitických příležitostech s dědičkou bankovního impéria v hodnotě 236 miliard dolarů. To mělo být na titulní stránce novin. Místo toho se o tom mlčelo.
Na druhé straně Atlantiku již e-maily WikiLeaks odhalily vztah mezi Hillary Clintonovou a Lynn Forester de Rothschildovou. V září 2010 napsala Clintonová, tehdejší ministryně zahraničí, lady de Rothschildové omluvný dopis za to, že odvedla Tonyho Blaira od soukromého setkání s Rothschildovými v Aspenu, aby se zúčastnil jednání o Blízkém východě. Doslovná citace: „Dejte mi vědět, jakou pokutu vám dlužím.“ Ministryně zahraničí největší světové mocnosti žádá pokání od soukromé osoby. V lednu 2015, ještě předtím, než Hillary oznámila svou kandidaturu, Lynn již v e-mailech své asistentce Cheryl Millsové navrhovala její ekonomickou politiku: „Musíme vytvořit ekonomické poselství pro Hillary.“ Ten, kdo řídí americkou politiku, nemusí být nutně na volebním lístku.
Alan Dershowitz, bývalý Epsteinův právník a emeritní profesor Harvardu, v roce 2019 veřejně prohlásil: „Epsteina mi představila Lady Lynn Rothschildová. Ona představila Epsteina Billu Clintonovi a princi Andrewovi.“ Spojnice mezi pedofilem a dvěma nejmocnějšími muži planety měla příjmení. A toto příjmení se v souborech objevuje 12 000krát.
Cindy McCainová, vdova po senátorovi Johnu McCainovi, shrnula situaci s upřímností, kterou politická třída málokdy projevuje: „Všichni jsme to věděli.“ Věděli to. A mlčení bylo kolektivním rozhodnutím.
Vzorec, který se z dokumentů vynořuje, je strukturálně jasný. Epstein působil jako finanční zástupce rodiny Rothschildů. Tuto pozici využil k vybudování sítě vztahů s miliardáři, politiky a akademiky. Tato síť byla operačním základem největšího zdokumentovaného případu obchodování s dětmi za účelem sexuálního vykořisťování v historii. A když přeživší začali mluvit, stroj na umlčování zapracoval s bankovní přesností.
Rothschildové, Rockefellerové, Warburgové, Schiffové. Staleté miliardářské dynastie, které myslitelé od Carrolla Quigleyho po Olava de Carvalho identifikovali jako faktické vlastníky světa. Dynastie, které přežily impéria, světové války a revoluce, protože operují na úrovni moci, která předchází stranické politice. Zakládají centrální banky, financují obě strany konfliktů, dosazují a svrhávají vlády s lehkostí, s jakou si vymění kravatu. Tisk, jehož existence závisela na těchto bohatstvích, se během dvou století naučil považovat jakoukoli zmínku o těchto jménech za intelektuální patologii. Epsteinovy spisy na 3,8 milionech stran poskytly dokumentární potvrzení toho, co tito myslitelé identifikovali po celé generace: existuje vrstva moci, která funguje nad vládami, nad zákonem a která chrání své vlastní s účinností těch, kteří současně ovládají kapitál i narativ.
Ariane de Rothschild s Jeffreyem Epsteinem.
V únoru 2026 klasifikovaly Spojené národy operaci Epstein jako „globální zločineckou organizaci“ s činy, které mohou představovat zločiny proti lidskosti. V dokumentech se jméno Rothschild vyskytuje dvanáct tisícrát. A mlčení mainstreamových médií je tak ohlušující, že se samo stalo největším důkazem toho, že systém funguje přesně tak, jak je popsáno.
Kdo ovládá peníze, ovládá příběh. Kdo ovládá příběh, ovládá mlčení. A mlčení má v tomto případě 12 000 jmen.     (Čtěte na stránkách Otevři svou mysl)

5.3. 2026     Problémem Evropy je Leyenová, obouvá se do šéfkomisařky Die Welt ...... Stávající uspořádání a vedení EU dostalo 27-cítku do ekonomického a mezinárodně politického úpadku. Jednou z nejvíce tím postižených zemí je Německo. A německý vlajkový Die Welt už se s tím tento týden nepáral a vyhodil titulek "Jedním z největších problémů Evropy je Leyenová" (Eines der größten Probleme Europas ist Ursula von der Leyen). Polský server WPolityce.pl to komentuje: "To tu ještě nebylo!" (Tego jeszcze nie było! Niemiecki „Die Welt” grzmi, że „jednym z największych problemów Unii Europejskiej jest Ursula von der Leyen” ). Bruselská byrokracie přivádí EU zugrund, a Die Welt nyní vidí šanci na nový restart: pod vedením evropských států a nikoli EU.
To se nakonec katastrofálně ukázalo při současném napadení EU Íránem (na Kypru), kdy EU na to stále nemá řešení, a státy z řad ochotných vyrazily se svými plavidly a letadly bránit EU samostatně.
Leyenové jsou dále předhazovány autoritářské tendence, a i Zelený Deal a klimatická politika, která potápí evropské hospodářství a konkurenceschopnost v čele s německým. Doba dostoupila do stádia, kdy upadající Evropa už nevyžije ze strojeného rozhazování rukama zpoza kecpultu, potřebuje politiky-mylitele  a stratégy.      (Islamizace)

Španělský premiér ostře Trumpovi: Podruhé z nás blbce dělat nebudete! ..... Španělský premiér Pedro Sánchez dnes v prohlášení z La Moncloa jasně odmítl zapojení Španělska do eskalujícího konfliktu s Íránem, který podporuje americký prezident Donald Trump a Izrael. (Foto: Flickr)
Sánchezova odpověď přišla poté, co Trump pohrozil Španělsku přerušením obchodních vztahů kvůli odmítnutí poskytnout vojenskou podporu, včetně přístupu k americkým základnám na španělském území.
„Svět už to zažil. Před 23 lety nás jiná americká vláda zavlekla do nespravedlivé války,“ prohlásil Sánchez s odkazem na invazi do Iráku v roce 2003, kterou tehdy podpořila španělská vláda Josého Maríi Aznara. (spolu s Georgem W. Bushem a Tonym Blairem).
Podle Sáncheze válka v Iráku, prezentovaná jako nutná k odstranění zbraní hromadného ničení Saddáma Husajna a nastolení demokracie, přinesla pravý opak: „Válka v Iráku vedla k dramatickému nárůstu terorismu a vážné migrační a hospodářské krizi.“
Premiér dodal, že španělská společnost je pacifistická a že pozice země se dá shrnout do čtyř slov: „Ne válce“.
Sánchez zdůraznil, že Španělsko nebude součástí „dalšího katastrofického dobrodružství“, které by vedlo k větší nestabilitě, terorismu a ekonomickým problémům. Tímto krokem se Španělsko postavilo po bok zemí jako Francie či Německo, které rovněž vyjadřují skepsi vůči nové vojenské eskalaci na Blízkém východě.
Prohlášení vyvolalo vlnu podpory na sociálních sítích, zejména mezi levičáky a pacifisty. Mnozí uživatelé na platformě X (dříve Twitter) označili Sánchezovu odpověď za „perfektní“ a přímou konfrontaci s Trumpem, přičemž parafrázovali jeho slova jako „podruhé z nás blbce dělat nebudou“.
Opozice včetně PP kritizovala premiéra za „izolaci Španělska“ a oslabení transatlantických vztahů. Naopak Sánchezovo vystoupení posílilo jeho pozici doma, kde se prezentuje jako lídr, který se nebojí postavit mocnému spojenci kvůli principům.

     (Čtěte na stránkách AC24)

Vraždu íránských školáků nelze zamlčovat ..... Západní média buď mlčí, nebo implicitně viní Teherán z útoku, při kterém zahynulo 168 dívek
V Íránu se dnes, za probíhajících americko-izraelských útoků, konal hromadný pohřeb 168 íránských školaček ve věku 7-12 let, které byly zabity při izraelském náletu 28. února.
Útok zasáhl dívčí základní školu Shajareh Tayyebeh v Minabu v jižním Íránu za bílého dne, když byly děti ve škole. Při bombardování bylo zabito také čtrnáct učitelů . K bombardování došlo v rámci americko-izraelských útoků sadisticky přezdívaných „Operace Epický hněv“, jejichž cílem byly dosud školy, nemocnice , obytné oblasti a další civilní infrastruktury.
Byla to scéna, která byla Palestincům až příliš známá: zármutkem zdrcení rodiče, kteří se hroutili s vzlykáním na místě vražd svých dcer, svírali krví potřísněné batohy a vytahovali učebnice a osobní věci svých zabitých dcer. Dětské lavice pokryté troskami z bombardování. Dětská bota v troskách. Smrt tam, kde kdysi vzkvétal život.
Nic z toho západní média nešíří – pouze strašidelné škodolibé nadšení z americko-izraelského bombardování Íránu a vraždy ajatolláha Alího Chameneího, nejvyššího íránského vůdce, a jeho malé vnučky a dětí.
Íránský ministr zahraničí Abbás Aragččí zveřejnil 2. března na serveru X fotografii kopaných hrobů s poznámkou: „Toto jsou hroby kopané pro více než 160 nevinných mladých dívek, které byly zabity při americko-izraelském bombardování základní školy. Jejich těla byla roztrhána na kusy. Takhle ve skutečnosti vypadá „záchrana“ slibovaná panem Trumpem. Od Gazy po Minab, nevinní zavražděni chladnokrevně.“
V době psaní tohoto textu je 69 zavražděných dívek stále neidentifikováno .
Mezinárodní reakce: Mlčení
Pokud by se bombardovaná škola nacházela v Izraeli nebo na Ukrajině, zprávy o ní by se celé dny objevovaly na titulních stránkách západních médií s rozsáhlými požadavky na odvetu, nebo alespoň na spravedlnost a odpovědnost. V roce 2016 západní média tvrdila, že syrská nebo ruská letadla zranila chlapce z Aleppa Omrana Daqneeshe. Jeho fotografie se stala virální a šířila se týdny, dokonce i roky. Moderátor zpráv CNN pro chlapce předstíral vzlyky . V roce 2017 mi jeho otec doma řekl , že jejich dům nebyl zasažen leteckým útokem, ale že ho teroristé ostřelovali a chlapce využili k cynickému a efektivnímu focení.
Záběry sdílené na Telegramu a na X jasně ukazují hrůzné scény některých mladých dívek rozervaných na kusy při americko-izraelském bombardování jejich školy. Stejně jako nespočetné tisíce palestinských dětí zabitých Izraelem, stejně jako půl milionu iráckých dětí zabitých americkými sankcemi, si životy těchto íránských dětí nezaslouží pobouření západních médií. Místo toho produkují cynické zprávy, které nejenže postrádají jakoukoli špetku empatie, ale naznačují, že Írán o vraždách buď lže, nebo je za ně zodpovědný.
Vezměte si například zprávu BBC , která popisuje masakr jako „údajný“ útok na školu, z něhož „Írán obvinil USA a Izrael“ . Zpochybňování je standardní pro starší média, která omílají zločiny USA a Izraele. USA „zprávy prověřují“.  Izrael „o ničem neví“. Je  to jen jeden z těch záhadných a neznámých útoků.
BBC poté otevřeně obvinila íránskou vládu z nedůvěryhodnosti a napsala: „Hluboká nedůvěra k íránskému režimu však mnohým ztěžuje akceptaci oficiálních zpráv a někteří Íránci z útoku přímo obvinili režim.“
Podobně nepoctivou a klamnou žurnalistiku BBC dělala v roce 2014 v Damašku poté, co teroristé ve východní Ghútě ostřelovali základní školu, zabili jedno dítě a zranili přes 60 dalších . BBC později uvedla : „Vláda je také obviněna ze zahájení [minometných úderů] na čtvrti, které má pod kontrolou.“ BBC se mohla snadno dozvědět o trajektorii minometů a odkud mohl dotyčný úder přijít: od „umírněných“ teroristů východně od Damašku.
Memorandum dostaly i New York Times , které rovněž vynechaly Izrael z titulku a naznačily, že Írán lže. Pokud jde ale o obviňování Íránu z jeho odvety, NYT nemají problém uvést, čí raketový útok to byl. A neexistuje žádné „Izrael říká“.
CNN zveřejnila titulek  „V Íránu byla zasažena dívčí základní škola. Zde je to, co víme.“ Její videoreportáž nejenže nezmiňuje USA ani Izrael, ale naznačuje vinu Íránu: V taktice podobné Izraeli (připomeňme si, že Izrael tvrdil, že nemocnice Shifa v Gaze je „základnou Hamásu“ a jako „důkaz“ prezentoval zbraně ) CNN tvrdí, že dětská škola by mohla být propojena se základnou Íránských revolučních gard (IRGC). The Cradle však poznamenal , že škola fungovala nezávisle jako civilní instituce více než deset let se samostatnými vchody, hřišti a učebnami.
Zpráva CNN alespoň vyvrátila online tvrzení, že školu zasáhla neúspěšná odpalovaná raketa z Íránu, a uvedla, že fotografie sdílená online jako „důkaz“ tohoto tvrzení byla ve skutečnosti pořízena 800 mil od Minabu. Ale co? Pokud se nejednalo o neúspěšnou íránskou raketu, zbývá zjevně jedno vysvětlení: školačky byly zabity americko-izraelským bombardováním.
Většina západních médií cituje Ústřední velení americké armády (Centcom), které prohlásilo, že „prověřuje zprávy o incidentu“,  a izraelskou armádu, která prohlásila, že „si není vědoma žádných operací IDF v oblasti“.Ano, viníci se ať vyšetří sami. Správně.
I když ponecháme stranou skutečného viníka bombového útoku na školu, starší mediální zprávy postrádají jakýkoli zájem o zmasakrované děti: žádné detaily, žádná empatie, žádná zmínka o tom, že byly zavražděny během muslimského svatého měsíce Ramadánu. Tón by byl radikálně odlišný, kdyby se jednalo o děti izraelské, ukrajinské nebo americké. Viděli bychom o nich jména, věk, příběhy. Byly by humanizovány – jen kdyby nebyly Íránské (nebo Palestinské, Libanonské nebo Syřanské).
Od masakru ve škole Minab 28. února americko-izraelské údery zaútočily na stále větší civilní infrastrukturu a zabily a zranily více íránských civilistů.
Jeden muž televizi RT vyprávěl , jak po bombardování teheránského náměstí Enghelab viděl před svou kavárnou sťatého člověka. Šéf teheránské kanceláře RT Hami Hamedi se procházel a ukazoval na zkázu a ukazoval na obytné budovy, auta a obchody, které byly poškozeny a zničeny při nedávných bombových útocích, mezi nimiž byla i policejní stanice.
Jednalo se o stejnou taktiku, kterou Izrael použil 27. prosince 2008, když téměř současně odpálil na Gazu přes 100 bomb, zaměřených na policejní stanice, policejní akademie, univerzity a další, přičemž zničil a poškodil obchody a obytné budovy v jejich okolí.
V té době jsem byl v Gaze a viděl jsem bezprostřední následky prvních bombardování, chaos a zkázu ve všech směrech. Nemocnice Šifa, hlavní nemocnice v Gaze, byla nekonečným okruhem aut a sanitek, které přivážely mrtvé a zraněné.
To bylo před 17 lety a Izrael tuto brutální taktiku opakoval znovu a znovu v Gaze, Libanonu a nyní i v Íránu. Viděli jsme tuto americko-izraelskou strategii terorizování lidí rozsáhlými útoky na civilní infrastrukturu v Gaze, Libanonu, Iráku, abychom vyjmenovali jen některé z cílových regionů – a také ji replikuje kyjevský režim v Donbasu. Záměrem je vždy destabilizace a podněcování strachu v naději, že se lidé obrátí proti své vládě. Nikdy to nefunguje, ale vždy to zabije bezpočet nevinných civilistů a srovná infrastrukturu se zemí.
Aby toho nebylo málo, Melania Trumpová několik dní po masakru v dívčí škole předsedala zasedání Rady bezpečnosti OSN o dětech v konfliktech. Tohle šílenství si nevymyslíte. Manželka amerického prezidenta, který spoluvede válku proti dětem v Íránu, předstírá obavy o děti v konfliktu.
USA a jimi koupená média mají tak malou úctu k íránským životům, že se ani neobtěžují vysvětlit, natož se za vraždy 168 školaček omluvit. Je skandální, jako by pro západní média nikdy neexistovaly.
Je ale pravda, že každý válečný zločin, každé zavražděné dítě, živí podporu nejen jejich vládě, ale odporu obecně. A Írán se brání a odvádí odvetu takovými způsoby, že USA si budou přát, aby se této války proti íránskému lidu neúčastnily.
Od Evy Bartlettové , kanadské nezávislé novinářky. Strávila roky v terénu a informovala o konfliktních zónách na Blízkém východě, zejména v Sýrii a Palestině (kde žila téměř čtyři roky).      (Čtěte na stránkách InfoKurýr)

Nehodlám z daní našich spoluobčanů financovat miliardové marže zbrojařů a luxusní životy sorošovských parazitů, jimž Petr Pavel slouží ..... Petr Pavel měl dnes první projev před nově zvolenou sněmovnou.
Byl jako vždy bezduchý a prázdný.
Vyzval nás k tomu, abychom společně mluvili, i přesto, že se naše názory různí. 
Od člověka, jenž nám po našich demonstracích v roce 2023 vzkázal, že jsme lidé, se kterými už nemá cenu se bavit, zní tato slova falešně a pokrytecky.
Poté se očekávaně zasadil za zvýšení výdajů na obranu a politické neziskovky.
Ani slovo o obyčejných lidech, o našich podnikatelích, o našich firmách, kterým se kvůli 4 letem fialové devastace, nežije vůbec dobře a nyní po útoku na Írán čelí ještě větší nejistotě.
Nikdy nezvednu ruku pro více peněz na zbraně a parazity z politických (ne)ziskovek.
Nehodlám z daní našich spoluobčanů financovat miliardové marže zbrojařů a luxusní životy sorošovských parazitů, jimž Petr Pavel slouží.
Proto jsem netleskal.
Jen jsem se styděl za to, že nám na Hradě sedí loutka. Jindřich Rajchl     (Čtěte na stránkách Quintus Sertorius)

Blokáda Hormuzského průlivu ničí ekonomiku, ceny plynu explodují na 700 dolarů, rafinerie v plamenech, Trump lže o klidu – energetické peklo ohrožuje Evropu! – Sergey Savchuk ..... Vojenská operace, v níž se americká „epická zuřivost“ smísila s izraelským „řevem lva“, se protáhla podstatně déle, než její plánovači předpokládali. Írán vytrvale snáší krupobití úderů a tvrdošíjně vrací palbu – zasáhl již americké a spojenecké vojenské instalace v 15 sousedních státech. Co se týče energetických zdrojů, klíčovým faktorem je blokáda Hormuzského průlivu. Teherán společně s Húsíi oznámil nucené zastavení lodní dopravy přes tento strategický průliv, Donald Trump to však odmítl a jakoukoli blokádu popřel.
Velké světové lodní společnosti – Maersk, MSC a CMA CGM – přesto vydaly oficiální prohlášení o pozastavení přepravy v oblastech ozbrojeného konfliktu a vyzvaly kapitány lodí, aby se plavbě vyhnuli nebo vyhledali bezpečné přístavy v okolí. Spolu s kontejnerovými přepravci začaly pojišťovny rušit již vydané pojistky – a ke zrušením docházelo dokonce již den před prvními údery na Írán.
Rozsah skutečné splavnosti průlivu zůstává otevřenou otázkou, jedno je však jisté: plavba, zejména pro ropné tankery, je obtížná a spojená s výraznými riziky.
Situaci dramaticky zhoršilo odstavení dvou velkých regionálních hráčů. Saudi Aramco oznámila zastavení provozu ve své rafinerii Rás Tanúra, na což vzápětí navázalo obdobné oznámení společnosti Qatar Energy. Katarský gigant přitom na neurčito uzavřel své terminály na zkapalněný zemní plyn v Rás Laffánu a Masidě.
V důsledku tohoto řetězce událostí doprovázelo otevření obchodování na evropských energetických burzách prudké zdražování. Dubnové futures na zemní plyn na uzlu TTF vzrostly během jediného obchodního dne o více než 60 procent, prorazily hranici 700 dolarů za tisíc metrů krychlových a dosáhly tříletého maxima. Kontrakty na zemní plyn pro Velkou Británii vyskočily ve stejném období o 93 procent. Ceny ropy nezůstaly pozadu a rychle překročily 80 dolarů za barel.
Navzdory veškerým preventivním snahám Bílého domu dorazila neviditelná tlaková vlna i na domácí americký trh, kde cena galonu benzínu překročila tři dolary. Pro průměrného Rusa tato hodnota nic neznamená, na domácí americké politické scéně však jde o psychologickou hranici, o jejíž nepřekročení současný republikánský tým urputně bojuje. Tři dolary za galon jsou považovány za komfortní cenový práh – jakmile je překročen, začíná růst veřejná nespokojenost, již demokratičtí kandidáti bezpochyby využijí v podzimních volbách.
Ceny plynu a ropy dominují hospodářským rozhovorům, a ačkoli jde o primární komodity a jejich cena je sama o sobě důležitá, ještě závažnější je dopad cenových výkyvů na sekundární energetický trh. Lví podíl metanu – ať už potrubního, nebo zkapalněného – se totiž spotřebovává při výrobě elektřiny. Z tohoto důvodu ceny elektřiny v uplynulém týdnu trvale rostou – nejprve v důsledku tržních očekávání, posléze kvůli skutečným logistickým obtížím. Nepříjemným překvapením pro mnohé bylo, že ceny za megawatthodinu rostly nejrychleji a nejrazantněji právě v Evropě, zejména v regionech závislých na dovozu, jako jsou Pobaltí a Německo. Mezi 26. únorem a 3. březnem vzrostly ceny elektřiny v Estonsku z 69 na 169 eur za megawatthodinu, v Lotyšsku a Litvě z 71 na 175 eur, zatímco němečtí spotřebitelé byli „potěšeni“ skokem ze 76 na 106 eur za jednotku. Zatím to není kritické, je však třeba mít na paměti, že evropská podzemní úložiště plynu jsou naplněna z 30 procent nebo méně – a blíží se bod, kdy je nebude možné doplnit. Čím nižší toto číslo bude, tím hlubší bude závislost na dovozu.
Bylo by vrcholem lehkomyslnosti tvrdit, že současné události povedou k okamžitému kolapsu Evropské unie, kde by zítra vládly hlad, zima a všeobecná beznaděj. Celková ekonomika EU je stále v přebytku – mimochodem z velké části díky kladné obchodní bilanci se Spojenými státy – jenže tým Donalda Trumpa pilně pracuje na nápravě této nerovnováhy, aniž by se nechával rozptylovat bombardováním Teheránu. Od počátku nové studené války, kdy si Evropané vlastními rozhodnutími přestřihli ropné a plynové tepny zásobující je z Ruska, vstoupil Starý svět do režimu trvale hubnoucího tlouštíka. Vrstva tuku nahromaděná za desetiletí prosperity je stále poměrně silná, ale nic netrvá věčně – zvláště když ani nová studená válka, ani trojstranné střety mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy nevykazují žádné známky konce.
Rostoucí nedostatek uhlovodíků hrozí nepředvídatelnými důsledky dalece přesahujícími energetický sektor. Ropa a plyn jsou základními surovinami chemického průmyslu, který je přeměňuje na paliva, léky, sacharin, barviva, rozpouštědla, výbušniny, plasty, aldehydy, formalín, alkoholy, bitumen, dehet, nylon, polyetylen, syntetický kaučuk a tenzidy. A to nemluvě o tom, že zemní plyn je elementárním základem pro výrobu dusíkatých hnojiv, nejrozšířenějších v zemědělství.
Vrátíme-li se k výrobě elektřiny, ta je v krátkodobém horizontu vnímána jako vyrovnávací finanční faktor. Náklady na výrobu elektřiny přímo ovlivňují kapacitu a ziskovost reálného sektoru ekonomiky, jenž je klíčovým daňovým přispěvatelem každého státu. Při nedostatku základních surovin a prudce rostoucích výrobních nákladech se klíčové ekonomické motory prudce zpomalují – a pomyslný tuk se začíná spalovat stále rychleji. Na tomto pozadí působí výroky Merze o plné podpoře americké operace proti Íránu, stejně jako snaha Británie a Francie vyslat své námořní síly do hořícího regionu, nepochopitelně. Pokud tato veselá společnost plánuje – jako obvykle – napravit situaci vypleněním poražené strany, pak vězte: Írán se ještě nevzdal a je připraven připravit několik nemilých překvapení.
Sám Donald Trump přitvrdil svou rétoriku a deklaruje připravenost bojovat neomezeně dlouho. Spojené státy mají ovšem silnou záchrannou síť v podobě největší světové produkce ropy a plynu, zatímco Evropu čekají jen nedostatek a rostoucí ceny. A přitom válka trvá teprve pět dní.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Chabad sobě! Donald Trump jen pár dní po íránském zablokování Hormůzského průlivu zrušil sankce na ruský Rosněft! Toto je výsledek jednání “mírových” delegací USA a Ruska pro otázku Ukrajiny! Srbský prezident už varoval, že nás čeká peklo a ceny ropy nás v Evropě zabijí! Španělský premiér se postavil proti USA a proti zatažení Evropy do konfliktu kvůli hrozbě další džihádistické migrace do Evropy v důsledku války proti Íránu! ..... Nikdo se už nemusí přetvařovat, ani na straně USA, ani na straně Ruska, protože je to venku. Chabad Lubavitch kontroluje válku s Íránem a nyní bude kontrolovat i celosvětový obchod s ropou a plynem, tedy minimálně v Evropě a v Číně. Donald Trump totiž ve středu vydal pokyn ke zrušení sankcí proti ruskému gigantu Rosněft, který je hlavním exportérem ruské ropy a rovněž zkapalněného plynu.
A toto rozhodnutí přišlo pouhé 4 dny po zahájení americké a izraelské agrese proti Íránu, v jehož důsledku Írán zablokoval provoz v Hormůzském průlivu, kterým proudí 20% celosvětového obchodu s ropou a současně více než 95% ropy určené pro Evropskou unii. Před důsledky zablokovaného Hormůzského průlivu varoval srbský prezident Aleksandar Vučić, že Evropu čeká doslova peklo, pokud nedojde k odblokování průlivu. Ceny ropy v takovém případě nás prý všechny v Evropě zabijí.
Bez otevření Hormůzského průlivu nás ceny ropy všechny zabijí!
Jedná se samozřejmě o proces řízený kádry Chabadu, tedy americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jistě si pamatujete, co jsem tady psal o schůzkách delegací USA a Ruska ve věci údajného urovnání konfliktu na Ukrajině. Ne, kdepak, to byla maskírovka. Kreml a Bílý dům se prostě dohodly pod vedením Chabadu na společném převzetí obchodu s ropou v Evropě. Válka v Íránu má za úkol zablokovat export arabské ropy.
A Chabad bude kontrolovat export ruské ropy a ruského zkapalněného plynu, který podle mého názoru bude prodávaný americkým obchodníkům, a ti jej prodají s přirážkou Evropě. Přesně tak to bude. Právě proto byl Rosněft zbaven sankcí. Stane se totiž dodavatelem ropy a LNG pro americké prostředníky umístěné tady v Německu. Abyste tomu rozuměli, tak Trump zrušil sankce na německou divizi Rosněftu, tedy na tu, která má licenci pro obchody na evropských trzích. Informaci přinesl ve středu Bloomberg [1].
Arabská ropa a LNG je v Hormůzském průlivu zablokováno, a tak přišel čas na velké zisky USA a Ruska na účet Evropy
Podle osoby obeznámené s touto záležitostí USA na dobu neurčitou osvobodí německou pobočku společnosti Rosneft PJSC od sankcí uvalených na ruského ropného giganta, což po intenzivních diplomatických jednáních znamená vítězství pro Berlín a pro Moskvu.
Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv ministerstva financí USA plánuje oznámit rozhodnutí v pátek, i když termín se ještě může změnit, uvedla tato osoba, která si přála zůstat v anonymitě, protože jednání jsou důvěrná. Německá aktiva společnosti Rosněft, která Berlín zabavil po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 a drží je v úschově, jsou od uvalení sankcí na mateřskou společnost na konci loňského roku v nejistotě.
The US will exempt the German unit of Rosneft PJSC from sanctions against the Russian oil major indefinitely, according to a person familiar with the matter, marking a win for Berlin after intense diplomatic negotiations. https://t.co/BYNWhLAOpw
— Bloomberg (@business) March 4, 2026
Německé ministerstvo hospodářství uvedlo, že je v úzkém a konstruktivním kontaktu s příslušnými americkými úřady ohledně prodloužení výjimky z amerických sankcí. Toto ujednání by zmírnilo riziko sankcí narušujících německé rafinérské aktivity v době, kdy eskalující válka na Blízkém východě již otřásá globálními energetickými trhy.
Rosneft Deutschland drží podíly ve třech německých rafinériích, které představují 12% celkové zpracovatelské kapacity země, včetně závodu PCK Raffinerie GmbH ve Schwedtu nedaleko Berlína. Má také podíl v ropovodu Transalpine. USA původně poskytly Německu šestiměsíční lhůtu na vyřešení nejistoty ohledně vlastnictví aktiv společnosti Rosněft, která měla vypršet 29. dubna 2026.
Rosněft bude moci prodávat ropu Američanům v Evropě a ti ji budou s přirážkou prodávat Evropanům
Berlín měl potíže najít kupce ochotného převzít tato aktiva a také se snažil zabránit jejich znárodnění z obavy, že Kreml by mohl podniknout odvetná opatření proti německým firmám působícím v Rusku. Jednání byla podle Bloombergu od roku 2022 na mrtvém bodě, ale všechno se neočekávěně změnilo po minulé sobotě, po útoku USA a Izraele na Írán.
Německé úřady hned v pondělí najednou a z ničeho nic po 4 letech limba a nečinnosti ze strany USA najednou dostaly z americké strany oznámení, že německé divize Rosněftu bude z amerických sankcí vyjmuta. Podívejte se na obrovský nárůst poptávky po ruské ropě na burze v Šanghaji po oznámeni, že USA zrušily sankce na německou divizi Rosněftu.
Oil price in Asian markets.
There’s a new increase in demand for Russian oil as escalations continue in the middle east.
Earlier, President Putin hinted the possible halt of Russian energy from Europe and pivot to Asian markets which are more reliable. The EU is panicking. pic.twitter.com/2IVqEJHKc7
— Spetsnaℤ 007 (@Alex_Oloyede2) March 4, 2026
Německá média to dávají do souvislosti se zablokovaným Hormůzským průlivem v důsledku války USA a Izraele proti Íránu. Německá divize Rosněftu tak bude moci obchodovat s americkými partnery. Protože jde o zrušení sankcí proti Rosněftu ze strany USA, nikoliv Evropské unie. Tedy německá divize bude moci obchodovat jen s německými a rovněž americkými firmami.
Doufám, že už teď chápete, co je cílem a jak to má fungovat. Německý Rosněft bude ropu prodávat Američanům, kteří ji budou prodávat na světových a zejména evropských trzích jako americkou. A protože Rosněft se specializuje kromě ropy i na produkci LNG, tak se vsadím, že cílem je i prodávat přes Američany ruské LNG do celé EU.
A to právě v době, kdy kvůli zablokování Hormůzského průlivu se LNG tankery z arabských plynových velmocí jako je Katar a Bahrajn prostě do Evropy nedostanou. Zkrátka platí, že Chabad kontrolující Kreml a Bílý dům ovládne v Evropě trhy s ropou a plynem. To je ten tajný deal těch delegací Chabadu v sestavě Steve Witkoff a Jared Kushner cestujících v poslední době každou chvíli do Moskvy pod záminkou řešení míru na Ukrajině. Ve skutečnosti na Ukrajiny se*e pes. A to je ještě slušně řečeno.
Španělský premiér odsoudil americkou a izraelskou válku proti Íránu
Jistě jste zaregistrovali, že Donald Trump pohrozil Španělsku zastavením veškerých styků a obchodu za to, že španělská vláda vyhostila americké vojenské lodě ze španělských přístavů, které se účastní amerických útoků na Írán. Španělský premiér Pedro Sánchez to ve středu vysvětloval ve svém vystoupení a přinášíme vám plný překlad celého vystoupení.
Sánchez odmítl americkou a izraelskou válku, že je v rozporu s mezinárodním právem, a i když odsoudil i Írán za útočení na 9 sousedních krajin, které poskytly USA a Izraeli spolupráci a vzdušné prostory k útoku na Írán, případně na svém území hostí americké základny, tak přesto varoval, že USA se znovu po 23 letech od americké invaze do Iráku znovu snaží zatáhnout Evropu do války na Blízkém východě. A znovu by to mohlo nastartovat džihádistickou migraci do Evropy.     (Čtěte na stránkách AENews)

Online bezpečnost dětí je lest, která umožňuje sběr dat a sledování celé populace ..... Záhy poté, co naše vláda zmínila, že hodlá omezit přístup dětí do 16 let na sociální média – a to po vzoru Austrálie a Francie – jsem zde varovala před tím, že zde rozhodně nejde o děti.
Takový puberťák si ostatně vždy najde způsob, jak se dostat kamkoli potřebuje. A na menší děti mohou dohlédnout rodiče. Nicméně tato náhlá péče o děti nemá s dětmi společného vůbec nic.
Jde o kontrolu každého z nás, ale především o zavádění digitálních identit, které budou nakonec prezentovány jako jediný spolehlivý nástroj pro ověření věku.
Vzhledem k tomu, že jsem k novému nápadu na omezení přístupu nezletilých k sociálním  médiím zaznamenala i nadšené reakce, ráda bych přinesla i to, jak podobné úmysly komentují jinde.
My, kdo se již roky zabýváme budováním digitální diktatury, totiž moc dobře víme, že právě zavedení „kontroly věku“ je velmi důležité pro zavedení kontroly každého z nás.
Zde je tedy pohled od irského politického komentátora Davida Thundera, který si také uvědomuje, kam skutečně tyto záměry na kontrolu věku směřují…
V dnešní době jsme svědky silného tlaku na posílený vládní dohled nad digitální komunikací, od Austrálie a Spojeného království až po Irsko, Německo a Španělsko, ať už zavedením požadavku na univerzální digitální identifikaci pro přístup k sociálním médiím nebo špehováním soukromých chatů občanů.
Hlavním důvodem pro posílený dohled a sběr dat je ochrana dětí před online škodami, jako je pornografie a závislost na sociálních médiích.
Vzhledem k nedávným zkušenostem s nestoudným překračováním pravomocí vlády racionalizovaným „solidaritou“ a ochranou před nemocemi by však měl být jakýkoli krok vlády, která si nárokuje posílené pravomoci v oblasti dohledu nad našimi osobními údaji a komunikací, vnímán s podezřením.
Vlády někdy zneužívají nejhlubší obavy a nejušlechtilejší touhy občanů, aby je přesvědčily k rozšíření státních výsad na úkor osobních svobod.
Nejde o hypotézu, ale o historickou realitu, kterou názorně dokládá britská psychoanalýza, jejímž cílem bylo přimět občany k očkování, a britský ministr zdravotnictví, který se v soukromé korespondenci chlubí tím, že oznámí příchod nové, virulentnější varianty covidu, aby všechny vyděsil k smrti.
Pokud bych chtěl přesvědčit velkou populaci o potřebě rozsáhlého státu s dohledem – a neměl bych žádné zásady – pokusil bych se napojit na jejich nejhlubší lidské instinkty.
Apeloval bych na ty druhy instinktů, které potlačují racionální uvažování a klidné myšlení. Jedním z těchto instinktů je přirozená touha chránit naše děti před újmou. Jsme od hlavy až k patě naprogramováni k ochraně našich dětí a vlády si to uvědomují.
Kampaň za zavedení rozsáhlejšího systému sledování využívá právě tento argument. Říká se nám, že nemůžeme ochránit děti před online újmou, pokud nezavedeme rozsáhlé mechanismy sledování.
Tuto logiku vidíme v praxi v zákoně o online bezpečnosti ve Spojeném království a v zákoně o digitálních službách v Evropské unii.
Netvrdím, že každý, kdo argumentuje pro zákaz přístupu k sociálním médiím pro osoby mladší 16 let, úmyslně manipuluje s rodičovskými instinkty lidí, aby racionalizoval stát pod dohledem.
Známí komentátoři jako Jonathan Haidt odvedli dobrou práci při odhalování škodlivosti online interakcí pro děti a dospívající a já se domnívám, že jeho důvody pro podporu zákazu sociálních médií pro osoby mladší 16 let jsou upřímné a ušlechtilé.
Za tímto tlakem na univerzální digitální identifikaci se však skrývá temná agenda, kterou Jonathan Haidt a další zastánci zákazu podcenili. Převládající tendencí vlád v posledních letech bylo získat veřejnou podporu pro rozsáhlé dohledové pravomoci nad soukromou komunikací občanů.
Vlády mají jakožto držitelé moci zájem získat kontrolu nad daty občanů. Pokud to dokážou s odvoláním na „bezpečnost dětí,“ udělají to. Myslet si opak by bylo vrcholem naivity.
Jakákoli upřímná debata o regulaci sociálních médií ze strany vládních aktérů se musí zabývat tímto širším problémem.
Říká se nám, že abychom zajistili bezpečnost dětí, musíme zmocnit státní orgány k monitorování soukromých konverzací, oslabit nebo eliminovat šifrované soukromí v našich online chatech a požadovat od uživatelů sociálních médií, aby se identifikovali a zaregistrovali své biometrické údaje pokaždé, když se připojí k internetu.
To je hluboce problematické.
Pokud online anonymita zmizí, pro státní subjekty bude mnohem snazší sledovat totožnost a místo pobytu občanů, kteří se ozývají proti těm, kteří jsou u moci. Někteří by tuto obavu mohli považovat za paranoidní. Ale paranoidní to není, je to prozíravé.
Nedávná historie nám dává důvody k opatrnosti. Během období covidu vlády potlačily protesty, zmrazily bankovní účty a cenzurovaly projevy.
Například ve Spojených státech i zemích EU vládní úředníci vyvíjeli tlak na společnosti sociálních médií, aby potlačily kritiku covidové politiky. Máme dostatek důvodů se domnívat, že vlády využijí nástroje, které mají k dispozici, k ochraně svého narativu a posílení své moci.
Nyní se nám říká, že děti trpí návykovými účinky sociálních médií, a že platformy by měly být pro nezletilé mladší 16 let nelegální nebo nepřístupné. Aby se však takové pravidlo prosadilo, museli by všichni – děti i dospělí – ověřit svou totožnost jako podmínku pro přístup k sociálním médiím.
To fakticky eliminuje anonymitu, odstraňuje klíčovou pojistku proti autoritářskému dohledu a výrazně usnadňuje sledování disidentů a kritiků.
S požadavky na univerzální digitální identifikační údaje existují i ​​další problémy. Teenageři jsou pozoruhodně zdatní v obcházení omezení.
Používají VPN, nové softwarové nástroje nebo jakékoli technologické řešení, které se objeví příště. Přísná pravidla se mohou ukázat jako neúčinná a zároveň znamenat značné náklady na občanské svobody.
Za těmito návrhy se skrývá také znepokojivý předpoklad: že ochrana dětí online je primárně odpovědností státu, nikoli rodičů. Rodiče si musí uvědomit, že sociální média mohou být návyková a psychicky škodlivá.
Výchova dětí v době sociálních médií a umělé inteligence je nepopiratelně obtížná, ale tuto odpovědnost nelze jednoduše předat vládě. Když se vlády této role ujmou, mají tendenci používat tupé nástroje, které způsobí značné vedlejší škody na svobodě projevu a soukromí.
Je načase být upřímný ohledně toho, o co v této debatě skutečně jde. Nejde jen o bezpečnost dětí.
Jde o to, zda velmi omezená ochrana, kterou nabízejí navrhovaná opatření, stojí za to, abychom ji vyměnili za infrastrukturu mocného státu, který má nad vámi plný dohled.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Senát USA nepřijal rezoluci o omezení Trumpových vojenských pravomocí v Íránu ..... Senát USA hlasoval proti návrhu rezoluce o omezení vojenských pravomocí prezidenta Donalda Trumpa v Íránu, ukázaly výsledky procedurálního hlasování. Iniciativu demokratů podpořilo 47 senátorů a 53 senátorů jí bylo proti.

Rand Paul z Kentucky je jediným republikánským senátorem, který pro rezoluci hlasoval, zatímco John Fetterman z Pensylvánie je jediným demokratickým senátorem, který proti rezoluci hlasoval.

Návrh rezoluce, nedávno přezkoumán Sputnikem, by zakázal americkou vojenskou akci proti Íránu bez výslovného schválení Kongresem a vyžadoval, aby prezident ukončil jakoukoli neoprávněnou účast amerických sil do 30 dnů, pokud by to nemělo odrazit bezprostřední hrozbu nebo přímý útok na Spojené státy, jejich území, občany nebo armádu.

Po nedávných útocích USA a Izraele na Írán ostře kritizovaly desítky demokratů v Kongresu Trumpovu administrativu za zvyšování rizik a obcházení ústavních požadavků, požadujíc jasné odůvodnění cílů operace a větší transparentnost před Kongresem a americkou veřejností.

Dne 28. února Spojené státy a Izrael zahájily útoky na cíle v Íránu, včetně Teheránu, což způsobilo škody a civilní oběti. Írán reagoval útoky na izraelské území a americké vojenské základny po celém Blízkém východě.     (Čtěte na stránkách Sputnik Globe)

Mene tekel ..... Na mé oblíbené benzínce, kde tankuju, poskočila cena nafty od pátku o čtyři koruny a cena benzínu o tři. Ceny plynu pro Evropu poskočily o padesát procent, Norsko hlásí, že víc plynu dodat nemůže, Evropské instituce tlačí na Ukrajinu, aby otevřela kohoutky ropovodu Družba a Donald Trump mluví o brzkém vítězství, protože Íráncům potopil takřka všechny vojenské lodě.
Mezitím Írán hlásí zásah amerického torpédoborce a doprovodného tankeru v Ómánském zálivu a ty tři stíhačky F-15 prý sundal jeden kuvajtský pilot, který si je spletl s íránskými drony. Jako, Rusové během války na Ukrajině také měli tragikomické incidenty, ale musíte uznat, že tohle nedokázali. Přijít za jeden den o tři stíhačky naráz… Jo, není to snadné, vést velkou válku. Ať žije duch Kuvajtu… ještě dva zásahy a bude letecké eso. A teď tu o Červené Karkulce.
Mezitím Írán postupuje poměrně metodicky a v souladu se strategickými příručkami. Útočí na nejbližší základny a ještě nevelkou silou, čímž Američany nutí plýtvat obrannými raketami a zároveň musejí operovat ze vzdálenějších letišť, což zvyšuje nároky na tankování za letu (další tankovací letadla odletěla z USA na Blízký východ) a vůbec všeobecně na logistiku. Írán se nesnaží nad USA vyhrát, snaží se jim to prodražit.
Íránský režim si mezitím do čela zvolil Chameneího syna, zapálil řadu tankerů, které se pokusily proplout Hormuzským průlivem, Srbové přes sociální sítě hojně posílají ajatoláhům GPS souřadnice Camp Bondsteel v Kosovu, Američané oznámili použití bombardérů B-52, protože nic tak nepovzbudí lásku k USA, jako kobercové bombardování. To se jim ve Vietnamu ohromně osvědčilo. Včera jsem psal o tom, že Trump už bude brzy nakládat pěchotu a prý ji opravdu naloďuje.
Izraelci bombardují především západ Íránu, kde žijí Kurdové a Azerové a Trump už jim prý slíbil zbraně. Íránci ho totiž vysloveně zklamali – nepovstali. Asi proto, že když ho minule poslechli, tak jim nepomohl a statečných revolucionářů jsou teď plné hřbitovy.
Američané s Izraelci mohou udělat už jen jedno jediné – celou tu zemi rozjebat. A vypadá to, že se přesně tímhle směrem vydali. Už vybombardovali všechny vojenské objekty o kterých věděli, zničili policejní stanice i kasárna a režim zůstal. Takhle to vypadalo i v Jugoslávii. Samozřejmě, Íránci také nejsou blbí, takže spousta cílů byla z papundeklu. Vojenské ztráty jsou VŽDYCKY menší, než si útočník napíše do statistik.
Odteď už mohou bombardovat jedině elektrárny, mosty, továrny, pekárny… Tohle jediné se dá ještě udělat. Zničit v Íránu všechno, co se dá, aby se země rozpadla na menší enklávy. Povzbudit národnostní menšiny nikoliv ke změně režimu, ale k normálnímu povstání… jako v Sýrii. Znovu vyzbrojit místní Islámské státy, Kurdy, Azery či jiné místní šmejdy a ukázat světu, proč byl Chameneí tak autoritativní a proč všechny povstalce rovnou věšel. Ukázat světu, že íránský režim byl vlastně docela mírumilovný. Metoda Maduro se nepovedla, nastupuje metoda Sýrie. Džihádisty ze syrských věznic už převezli do Iráku a v této chvíli jim už podle mě dávají zbraně i instrukce.
Myslím, že přesně na toto Američané i Izraelci sílu mají. V Sýrii už to předvedli. Vypustit džiny z lahví, pozvednout tu nejhorší sebranku a pomáhat jim, aby ničili všechno, co alespoň vzdáleně připomínalo civilizaci. Samozřejmě, bude to generovat miliony uprchlíků, kteří půjdou kam? Ano, přesně… A protože nebudeme moci přiznat, že to celé byla chyba a Babiš nebude chtít dopadnout jako Španělsko, co to znamená? Úplně tu naši vládu vidím, jak nám za pár měsíců začne vysvětlovat, že nás Íránci kulturně obohatí.
Geostrategickým bodem je ovšem Hormuzský průliv. Tam se bude lámat chleba v této válce. Tady se určují ceny ropy pro celý svět. Že si někde v horách Zagrosu nějaký region vyhlásí nezávislost, je vcelku nepodstatné. Uprchlická vlna taktéž. Tamními průsmyky těžko protáhnete nějaká větší vojska, aby šturmovala na Teherán. Důležité je, jestli si Peršané uchovají kontrolu nad tankery. Podle Bloombergu budou ceny ropy za měsíc na sto dvaceti dolarech za barel a jestli tankery dál nebudou moci plout, stoupne cena na sto šedesát dolarů za barel. Každý den, po který neplují tankery, přibližuje Íránce k vítězství, bez ohledu na to, jaké škody utrpí a kolik civilistů bude zmasakrováno buď bombami nebo proamerickými džihádisty. Írán má devadesát milionů obyvatel… lidí je jak sraček, že, Kefalín?
Podle toho, co vidím, přesně takhle mají Íránci nastavenou svou strategii. Udržet Hormuz a udržet pod palbou americké základny v regionu. Ne proto, aby způsobili epické škody, ale aby Američané neměli klid a aby jim bezpečnostní opatření prodražovaly válku. Zbytek už je jen o houževnatosti a ukazování rozstřílených škol do médií. Peršanům je jedno, že tomu nebudeme věřit nebo to ještě budeme schvalovat či cenzurovat a faktčekovat. Oni potřebují, aby to vidělo jeden a půl miliardy muslimů. Tam je jejich rezervoár.
Rozjebat devadesátimilionovou zemi, to je průůůser, jaký si ještě nikdo nedovede představit. Devadesát milionů, to je víc než měly všechny země, postižené americkými válkami, dohromady. Pamatujete, jak do Evropy přicházely desítky tisíc uprchlíků denně? Pamatujete na výpalné, které Merkelová platila Turecku? Myslíte, že se Babiš postaví Trumpovi a řekne, že to celé byla chyba a že žádné uprchlíky nepřijmeme?
Je úplně jedno, jak moc dokáží Američané a Izraelci ovládnout íránské nebe. Tak jako tak je to bude stát miliardy dolarů a nikdy pod nimi nebude klid. Podívejte se, jak Izrael ovládal nebe nad Gazou a stejně to nestačilo.
Prosím, všimněte si, že zatím nemluvím o Rusku či Číně. Sitting Ping ani Putin zatím nic neřekli, ale to neznamená, že nekonají. Írán je příliš důležitý, než aby ho jen tak ponechali osudu. Navíc, je zcela v zájmu Ruska, aby Evropa neměla ropu, ale měla novou uprchlickou vlnu. Je zcela v zájmu Číny, abychom měli další třicetiprocentní inflaci díky cenám energií. A je zcela v zájmu USA, aby poslední žalostné zbytky evropského průmyslu přesunuly výrobu na území Spojených států. A je v zájmu všech velmocí, aby nás naši žurnahlísti udrželi co nejdéle v nevědomosti.
Putin včera prohlásil, že by bylo nejlepší, přestat teď dodávat Evropě plyn a přejít na perspektivnější trhy… Kolik plynu máme v zásobnících?
Čtyři roky jsme se všichni snažili, abychom se vyhnuli důsledkům války na Ukrajině, kterým se nevyhneme, protože teď už Putin fakt nepotřebuje žádný mír. Teď už jen potřebuje, aby Íránu vystačily rakety na co nejdéle. Čtyři roky jsme chcimírovali, chodili na demonstrace, plnili sály sokoloven… Teď to zřejmě bude horší. Vyžereme si celkem naráz důsledky DVOU válek, přičemž teď je nás opravdu jen malá hrstka. Liberálové i konzervativci teď mají každý svou oblíbenou spravedlivou válku a blbců je v této zemi ještě víc než předtím.
Co vy, přátelé? Máte ještě chuť podporovat další boj proti mnohem silnějšímu nepříteli, který má všechny výhody na své straně? Stojí Vlast, národ i lid ještě za další angažování a práci? Stojí za to, to celé absolvovat ještě jednou? Myslel jsem si, že teď prostě v klidu ukotvím hnutí Stačilo!, nastavím ho lépe, podle poučení z voleb a prostě budeme dělat politickou práci, protože naše chvíle přijde. Ejhle, už je to tady, ale bude toho zapotřebí víc, než „jen“ dělat politické hnutí. Mnohem víc. A zrovna ve chvíli, kdy jsem si uspořádal osobní i rodinné poměry…
Ještě pár dní to budu vydýchávat a odhodlávat se. Ještě pár týdnů můžeme doufat, že přijde nějaký Deus ex machina a celé to napraví. Třeba ještě všichni dostanou rozum a ukončí to. Ještě pár týdnů můžeme čekat na zázrak, který zřejmě nepřijde. Pak přijdu s pár nápady… Bohužel, už je mám v hlavě a bohužel vím, co všechno to bude obnášet.
Ale ještě chvíli budu doufat, že se na celou věc dívám blbě, že tomu nerozumím a že to dobře dopadne.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Trochu jiný úhel pohledu ..... Skokové zdražení pohonných hmot a plynu, jehož příčinou je atak Íránu ze strany věčně problémových Spojených států a Izraele, nám ukazuje jak nevýhody globalizace, tak i krátkozrakost politiků. Především evropských a v návaznosti na to i našich. Dlouhodobá snaha o jistou vyhraněnost a neschopnost spolupracovat na základu dobrých vztahů se všemi, kteří schopni spolupracovat jsou, nás dovedla opět k tomu, že doplácíme na špatná rozhodnutí těch, kteří vládnou. Nyní nemyslím současnou vládu, je u moci příliš krátce, ale o hovořím o posledních třiceti letech.
  Boje v Íránu a okolí jsou stejně devastující a zbytečné, jako válka na Ukrajině. Možná jsem naivní, ale kdyby se Západ nepokoušel za každou cenu ovládat i ostatní země, neměl potřebu stále někoho kolonizovat, bylo by na světě lépe. Rusům nevadila ukrajinská samostatnost do té doby, dokud Ukrajinu nezačal Západ drancovat a obracet na svou „víru“. Místo přístupu k ruským nerostným surovinám, z nichž Evropa vyráběla konkurenceschopné produkty, využívala je k energetické soběstačnosti a lépe i hospodařila s vlastními zdroji, vše skončilo jinak. Přišla o ruské i ukrajinské nerosty, levné polotovary, a ještě ji celé ukrajinské dobrodružství zdecimovalo ekonomiku a hospodářství. Což není ničím překvapivým, když podobný efekt mají předchozí omyly v podobě naprosto šílené migrace a covidových opatření. Společně s Green Dealem si Evropa natolik zavařila, že íránské události znamenající nedostatek ropy na našem kontinentu okamžitě přináší obrovské zdražení….úplně všeho.
  Nyní nejde jen o cenu pohonných hmot a plynu pro naše kotle. Ten šok se projeví velmi rychle všude. Od prvního bombardování neuplynulo ani pár dní a mění se ceníky například hnojiv, polystyrénu, následovat budou potraviny a vše ostatní. Přitom jsme teprve na začátku zdražování, končí zima, přesto bude třeba doplnit zásobníky plynu. Do dvou zemí EU neteče díky Zelenskému žádná ropa. Úplně slyším jásot majitelů elektroaut a solárních elektráren, jenže ono se to vše dotkne i jich, protože tento stav vystřelí nahoru ceny elektrické energie a těch pár panelů při špatném počasí nikoho nezachrání. Jedinou jistotou zůstávají jaderné elektrárny a je chybou, že u nás už dávno nestojí další dvě. Spočítáme li, kolik se investuje do Green Dealu, mohly tu dávno být.
  Ropy je na světě přebytek a dle všeho nadále pod povrchem země vzniká i nadále. Jen není všude, musí se přepravovat a je o ni boj, protože je životadárná. Nenasytnost Američanů a jejich potřeba vládnout i tam, kde nežijí, již poněkolikáté dusí Evropu. Izrael je uměle vzniklým státem uprostřed území muslimů a svou nesnášenlivostí pravděpodobně štve už skoro všechny ve svém okolí. Navíc islám není úplně smířlivým náboženstvím, byť zdaleka ne všude je agresivní, Blízký Východ je tím vším neustále v napětí. Američané místo řešení vlastních starostí u nich doma, a mají jich více, než si vůbec připouští, zkouší neustále expandovat jinam. Nemají stabilně rádi Rusko, Čínu a KLDR, protože to jsou státy s jiným politickým myšlením, silným zázemím a schopné se jim vzepřít. Rusové náturou a Číňané množstvím lidí. A k tomu je třeba přičíst možnosti, které jedněm dává obrovské a bohaté území a druhým pracovitost, disciplína a technologický vývoj. Severokorejci jsou taková komunistická fosilie, nicméně velmi dobře vyzbrojená. Spojení těchto tří zemí je poté výraznou protiváhou Západu.
  Evropa je v naprosté krizi a my s ní. Stala se velmi křehkým regionem opět předurčeným k válce. Američané si na svém území vůbec nepřipouští jakoukoli válku a dokud se ho válečná vřava nedotkne, budou nadále terorizovat svět. Boje v Íránu jsou toho důkazem. Politici volající po dalších kolech zbrojení jsou prostými válečnými štváči. Ekonomicky chudému státu pár stíhaček, dvacet tanků a obrněných transportérů k šťastnému obyvatelstvu a jeho obraně nestačí. To kvalitní diplomacie, ekonomika a dobré partnerské vztahy ano. Kdybychom se od tzv. Sametové revoluce nechovali jako idioti, mohli jsme mít ruské zdroje, vlastní průmysl i zemědělství a potravinářství, nehrozila by nám migrace a samostatnou politikou bychom byli méně závislými na Západní Evropě. Umí to Švýcaři, Norové, my jsme byli v postavení, kdy jsme mohli jít podobnou cestou. Bohužel jsme tu šanci propásnuli. A s ukrajinizací naší země ještě více. Teď si to „vyžereme“ až do dna. Amen.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Dětské očkování. Vedlejší účinky vakcín jsou tisíckrát nebezpečnější než samotná nemoc ..... Uvědomte si jedno. Vedlejší účinky očkování jsou tisíckrát nebezpečnější a bohužel statisticky častější, než samotná nemoc, která se dá v dnešní době lehce léčit. Medicína je dnes úplně někde jinde než před 100 lety. Musíte zvážit, zda jste ochotni nést zodpovědnost za případné následky, pokud se po vakcíně u vašeho dítěte projeví vážné nežádoucí účinky po aplikaci do jeho těla. Lékař tuto zodpovědnost nepřebere a ani nikdo jiný.
V jedné skupině se objevil dotaz na dětské očkování. Zda hexa celá ano nebo zda jde rozdělit na jednotlivé části. Paní dále v komentářích udávala, že budou cestovat do zahraničí, kde se bohužel stále vyskytuje dětská obrna, na tu by vakcínu případně zvážila, ale ostatní nechce.
Dotaz byl anonymní, stejně jako jedna z odpovědí.
Nicméně tento komentář nás zaujal a možná pomůže i mnohým z vás při podobném rozhodování. Každopádně konečný verdikt zda vakcíny ano či ne je na vás, na vaší zodpovědnosti.
My jen dodáváme, že:
– ano, lze dětského lékaře požádat o tzv. mono vakcínu, čili o aplikaci léčiva pouze na jednu konkrétní nemoc, pokud se pro vakcínu rozhodnete;
– u některých nemocí lze nejprve zjistit výši protilátek, proto se zkuste s lékařem dohodnout, aby dítěti odebral krev a tento rozbor nechal před případnou aplikací vakcíny vyhotovit (jejich seznam najdete v komentáři) – pokud jsou protilátky dostatečné, tím spíš není důvod očkovat;
– musíte zvážit, zda jste ochotni nést zodpovědnost za případné následky, pokud se po vakcíně u vašeho dítěte projeví vážné nežádoucí účinky po aplikaci této látky do jeho těla.
Hexavakcína (např. Infanrix Hexa, Hexacima) používaná v ČR od roku 2007, se aplikuje proti šesti nemocem:
Záškrt (diftérie),Tetanus,
Černý kašel (dávivý kašel),
Žloutenka typu B (hepatitida B),
Dětská obrna (poliomyelitida),
Hemofilové nákazy (Haemophilus influenzae typ b)
Stejně tak víme, že lékař tuto zodpovědnost nepřebere a ani nikdo jiný (MZ, výrobce, distributor, vláda, SÚKL, …).
Proto apelujeme na vás, na rodiče, abyste s lékaři vedli KLIDNÝ rozhovor – požádali jste o podrobné vysvětlení příbalového letáku a zodpovězení vašich dotazů ohledně VŠECH, i neuvedených možných nežádoucích účinků a následků po vakcínách. Jakékoliv, menší či větší, nežádoucí účinky pak žádejte zapsat do zdravotní karty a odeslat hlášení na SÚKL. Pokud lékař odmítne, udělejte to sami.
Pokud se rozhodnete, že vakcínu v dané chvíli (nebo vůbec) nechcete, můžete požádat o tzv. „výhradu svědomí“ a zapsání této skutečnosti do zdravotní karty vašeho dítěte (nebo vaší, pokud se bude jednat o vás, dospělého, u vašeho praktického lékaře).
Nejsme odmítači, antivaxeři, popírači, ale zodpovědní lidé, kteří v dané chvíli vyhodnocená rizika vidí tak, že prevyšují nad přínosem a proto na základě nejen výhrady svědomí, ale i ochrany integrity svého těla a Listiny základních práv a svobod nepovažují aplikaci léčiva do zdravého dítěte (dospělého) za žádoucí ani přínosné.
Aplikace vakcín NENÍ jediný a už vůbec ne první bod prevence!
A nyní již ona odpověď:
Zde je velmi stručné shrnutí nemocí, proti kterým se v rámci hexavakcíny očkuje – snad vám odlehčí od vašich obav:
1. Hepatitida B – Nemoc přenášená téměř výhradně pohlavním stykem, o vhodnosti jejího očkování u dětí pochybuje i mnoho pediatrů. Očkování zavedeno, aby byly chráněny děti později v pubertě, až začnou žít pohlavním životem.
2. Polio – choroba, která se blíží celosvětové eradikaci, vyskytuje na několika málo místech ve světě (odlehlá místa v Africe a Pákistánu), riziko nákazy je v podstatě nulové. V nedávné době zde bylo teoretické riziko nákazy prostřednictvím ukrajinských příchozích – v této zemi vznikla nákaza nikoli z divokého výskytu polia, ale právě po vakcinaci (!) – u nás se tento typ vakcíny nepoužívá. Nakazili se výhradně náchylní jedinci v rámci uzavřené komunity a nákaza se dále nerozšířila. V Jeruzalémě a v New Yorku se před několika lety objevily dva izolované případy obrny divokého kmene. Ani zde nedošlo k přenosu na další jedince a oba nakažení se během pár týdnů plně zotavili. Toto je jasný důkaz, že tato nemoc již ve vyspělých zemích skutečně nemá potenciál způsobit epidemii.
3. Záškrt – nemoc, vyskytující se v Evropě pouze výjimečně a téměř výhradně v sociálně slabých komunitách (Rumunsko, Ukrajina) – riziko nákazy velice nízké, choroba je v současnosti léčitelná. U nás se objevilo pár ojedinělých případů v nedávné době, nicméně z toho, že se nemoc nijak nešířila, je patrné, že je snadno zvládnutelná. Choroba je léčitelná antibiotiky, nemocní se zotavili.
4. Hemofilové infekce – ohrožují kojence a batolata, incidence je velmi nízká (jednotky až desítky pacientů ročně)
5. Pertuse – u této nemoci je situace opačná. Její výskyt v populaci je velmi rozšířený, většina případů je mezi očkovanými. Málo se ví, že navzdory očkování touto nemocí každý jedinec projde průměrně dva a půlkrát za život.. Černý kašel sice může být velmi nepříjemný, ale rozhodně není život ohrožující. Jedinou skutečně náchylnou skupinou jsou kojenci. Proto by se bez ohledu na očkování měla v případě, že je doma malé miminko, věnovat zvýšená pozornost jakémukoliv horečnatému onemocnění a kašli, především u sourozenců a prarodičů, kteří přicházejí na návštěvu. Prevencí je kojení dětí a dobrá imunita všech členů rodiny – více informací, které nejsou běžně dostupné v médiích a tipy pro prevenci a případnou léčbu naleznete zde.
6. Tetanus – toto onemocnění jsem si nechala na závěr, protože budí největší emoce. Všichni jej známe jako velice nebezpečnou chorobu – jak je to s ním doopravdy, se podrobněji dočtete v tomto článku.
Podobně je tomu i u MMR – jedná se o běžné dětské nemoci, které se v prvé řadě v dnešní době vyskytují již jen sporadicky, a ve druhé jejich překonání nejenže nepředstavuje žádné vážnější riziko, ale navíc je jejich prodělání poměrně žádoucí, protože na rozdíl od očkování (které vyvane kolem dvacátého až třicátého roku života, právě tehdy, kdy onemocnění může skutečně způsobit potíže) poskytuje ochranu celoživotní. V případě rozšíření nemoci a výskytu v blízké okolí je doporučeno suplementovat vitamín A (případně jej podat jednorázově) – snižuje riziko komplikací o 97%.“     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

4.3. 2026     Západní mlčení o školačkách zabitých v Íránu odhaluje jeho pravou tvář – ruské ministerstvo zahraničí ...... Nedostatek soustrasti nebo vyjádření lítosti ze strany západních vlád nad smrtícím útokem na dívčí školu v Íránu ukazuje pravou tvář západního světa, uvedla v úterý mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova.

"Úmyslně a vědomě bylo zabito 160 a více dětí — mladých dívek, jejichž pohřby se konaly dnes — A nikdo — ani jedno ministerstvo zahraničí, ani jeden zahraniční úřad, ani Elysejský palác... žádný z britských, amerických, francouzských ani německých vládních orgánů — žádný z nich nevyjádřil ani slovo lítosti ani nepožádal o odpuštění na kolenou," řekla Zacharová novinářům.

Dívčí škola Shajareh Tayyebeh v Íránu byla zasažena první den americko-izraelského vojenského útoku v sobotu. Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi uvedl, že alespoň 171 školaček bylo zabito.

Zacharova argumentovala, že většina snah západních zemí v posledních desetiletích byla zaměřena na zasahování do vnitřních záležitostí jiných států, svržení vlád, krádež zdrojů a obohacení na úkor ostatních. "Bohužel, tato tragická situace — bezprecedentně tragická — to opět zdůraznila," dodala.      (Sputnik Globe)

Chase Hughes: SKUTEČNOST, kterou vám média o Íránu neříkají ..... Írán se nestal tím, co vidíte ve zprávách, postupně – byl psychologicky ovládnut. V této epizodě Chase Hughes, expert na psychologické operace, rozebírá skutečný mechanismus, který stojí za transformací Íránu: rozdíl mezi lidmi a systémem, který je drží v kleci, jak revoluce nemění moc, ale mění to, kdo může používat násilí, a proč se nástrojem prosazování stal strach, nikoli náboženství.

Musíme si promluvit o Íránu. Pokud si myslíte, že Írán vždy vypadal takto: zastavte se na chvíli, protože tento názor nevychází z historie. Vychází pouze z opakování. Existují lidé, kteří dnes žijí a vyrostli v Íránu, nosili džíny, poslouchali západní hudbu, chodili na univerzity a otevřeně se zamilovávali. A pak sledovali, jak se jejich celá země proměnila v něco nepoznatelného. A myslím, že to, co většina lidí přehlíží, je to, že Írán se k tomuto stavu nevyvinul. Byl k tomu donucen. Absolvoval jsem několik misí na Blízkém východě a bez poznání jedné zásadní věci, kterou podle mě všechny titulky zcela opomíjejí, se tam nedá přežít. Tou věcí je rozdíl mezi lidmi a systémem, který je drží v kleci. To je velký rozdíl.
A to platí pro všechny země, ale to, co právě teď vidíte, protesty v Íránu, represe, ticho, když se před pár dny zhasl internet, to vypadá jako chaos. To je střet vzpomínek se strachem. A já vám to chci dokázat. A jakmile pochopíte, jak k tomuto střetu dochází, myslím, že si uvědomíte, že Írán není výjimkou. Írán je náhledem do budoucnosti zbytku světa. Nebudeme mluvit o náboženství. Není to ani příběh konkrétně o Íránu. Je to příběh o tom, jak jakákoli moderní vzdělaná civilizace může být psychologicky unesena, aniž by si to uvědomila, až když je příliš pozdě. A na konci tohoto příběhu uvidíte přesně, kde k tomu převzetí moci došlo, a tři cesty, kterými se Írán pravděpodobně vydá v příštích několika měsících.     (Přepis celého videa najdete na stránkách Otevři svou mysl)

Konec výjimek pro ČT a ČRo. NKÚ musí mít právo kontrolovat každou korunu z kapes občanů ..... Předseda Svobodných a poslanec Libor Vondráček dnes na tiskové konferenci klubu SPD podpořil ústavní změnu, která rozšiřuje pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Cílem je, aby tato nezávislá instituce mohla konečně prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Svobodní po tomto kroku volají dlouhodobě jako po nezbytném nástroji pro zvýšení kontroly občanů nad veřejnými penězi.
​„Občané mají mít větší kontrolu nejen nad politiky, ale především nad penězi, které politici rozdělují. V minulém volebním období bylo rozhodnuto, že Česká televize a Český rozhlas budou hospodařit s desítkami miliard korun, přičemž tyto částky mají dále růst. Je neobhajitelné, aby nad takto obrovskými prostředky, které tam lidé nuceně posílají, neexistoval nezávislý dohled NKÚ,“ uvedl Libor Vondráček.
​Podle Svobodných je současný stav, kdy se NKÚ musí zastavit před branami veřejnoprávních médií, historickou křivdou vůči daňovým poplatníkům. Dokud nebude změněn samotný systém financování těchto institucí, po čemž Svobodní rovněž volají, je transparentní kontrola naprostým minimem.
​„Dnes by se měl konečně začít řešit dluh, který má stát vůči občanům. Chceme dát do Ústavy možnost, aby NKÚ mohl kontrolovat, zda ČT a ČRo hospodaří náležitě, pečlivě a zda váží každou korunu, kterou utratí. Tato vláda to má ve svém prohlášení a současná konstelace v obou komorách Parlamentu nám dává reálnou šanci tuto anomálii jednou provždy vyřešit,“ doplňuje předseda Svobodných.
​Svobodní dlouhodobě prosazují štíhlý stát, kde je každá výdajová položka pod drobnohledem. Rozšíření pravomocí NKÚ vnímají jako klíčový krok k tomu, aby veřejnoprávní instituce přestaly být „státem ve státě“ a podléhaly stejným standardům kontroly jako jakýkoliv jiný úřad či ministerstvo.     (Čtěte na stránkách Svobodní)

Americký ministr zahraničí Rubio: Chameneího nezabili Američané ..... USA ani přímo neútočily na Alího Chameneího, ani neusilovaly o změnu moci jako válečný cíl, zdůraznil americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru s kongresmanem Mikem Turnerem. 
Cílem Američanů je bojovat proti íránské vojenské infrastruktuře kvůli odvrácení jaderné hrozby.
Uprostřed probíhající vojenské eskalace mezi USA, Izraelem a Íránem americký ministr zahraničí Marco Rubio objasnil, že Spojené státy ani přímo neútočily na íránského revolučního vůdce ajatolláha Alího Chameneího, ani nezamýšlely změnu moci v Teheránu. 
Toto prohlášení v neděli citoval republikánský kongresman Mike Turner v americké televizní síti CBS.
Kongresman Mike Turner cituje Rubiova slova: „USA chtějí pouze oslabit íránskou armádu, aby odvrátily hrozbu.“
V pořadu „Face the Nation“ z 1. března 2026 informoval zástupce státu Ohio o rozhovoru s Rubiem.
Řekl, že Chameneímu bylo „velmi jasně“ řečeno, že „naše cílení nebylo na Chameneího a že nemáme v hledáčku vedení v Íránu.“ Turner zdůraznil: „Je velmi důležité, že USA neusilují o změnu režimu.“
USA se zaměřily na boj proti vojenské infrastruktuře, aby odvrátily „bezprostřední hrozbu“, jak uvedl prezident Donald Trump ve svém oznámení o operacích.
Medveděv: Třetí světová válka může začít každou chvíli 
Chameneí je mrtvý – ale kdo stiskl spoušť?
Ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při společných americko-izraelských náletech, jak potvrdila íránská státní média a izraelské zdroje. Prezident Trump triumfálně oznámil smrt 86letého muže na Truth Social a vyzval Íránce ke svržení režimu. Mluvil o „historické příležitosti“ pro íránský lid znovu získat kontrolu nad svou zemí. 
Navzdory této rétorice nyní americká vláda trvá na tom, že rozhodující úder proti vedení země provedly izraelské, nikoli americké síly.
Rozpory v oficiální linii
Toto rozlišení vyvolává diskusi. Zatímco Trump zvolil tón podobný „změně režimu“ a hovořil o „pomstě“ za minulé hrozby, Rubio a Turner zdůrazňují omezenou misi proti jaderným a balistickým programům. 
Kritici to považují za politické rozštěpení: USA umožnily útok prostřednictvím zpravodajských služeb (CIA sledovala po dobu několika měsíců) a masivní podpory Izraele. Demokratičtí senátoři jako Mark Warner obvinili administrativu z nedostatku jasné strategie pro období po Chámeneím.
Írán vrací úder
Írán zahájil 40denní období národního smutku. Teherán zahájil odvetné údery, včetně raketových útoků na cíle v Perském zálivu. Vedení země oznámilo, že do několika dní jmenuje nového nejvyššího vůdce. Odborníci varují před dlouhodobou eskalací, která by mohla vyvolat nárůst cen ropy a dále destabilizovat region.
Americká vláda plánuje další brífinky pro Kongres, mimo jiné s Rubiem a ředitelem CIA Johnem Ratcliffem. Zda oficiální distancování se od Chameneího smrti uklidní domácí debatu o vojenských silách, se teprve uvidí.     (Čtěte na stránkách První zprávy)

Můžete se dobít i bez zdřímnutí: 7 forem odpočinku ..... Sedm typů odpočinku podle Dr. Saundry Dalton-Smith nabízí řešení mnoha zdravotních obtíží, které vzdorují lékařskému vysvětlení.
Procházet se náročnou mentální prací bez přestávky je fyzickým ekvivalentem nepřetržitého sprintu po dobu jedné hodiny.
Horší je, že většina z nás předpokládá, že dobrý noční spánek veškeré škody napraví — jenže nedoplní sedm konkrétních typů odpočinku, které náš mozek potřebuje a které nám mohou pomoci předcházet vyhoření a cítit se co nejlépe.
7 profilů odpočinku
Dr. Saundra Dalton-Smith, autorka knihy „Sacred Rest“ a atestovaná lékařka interní medicíny, identifikovala sedm typů odpočinku poté, co léčila pacienty s normálními výsledky krevních testů, dobrým spánkem a bez zjistitelné zdravotní příčiny jejich vyčerpání. Příčina, jak zjistila, byla jednodušší, než většina očekávala.
„Většina práce, kterou vykonáváme, není fyzicky náročná. Sedíme celý den na zadku,“ řekla The Epoch Times. „Práce bývá náročná kreativně. Neustále čerpáme tento druh energie, ale nepřemýšlíme o ní jako o energii, kterou vyčerpáváme.“
Doplnit každý typ energie, který využíváme, vyžaduje méně úsilí, než si myslíme — a naprostá nehybnost přitom není podmínkou.
 Kreativní
Nedostatek kreativního odpočinku se může projevit jako absence inspirace nebo potíže s brainstormingem, myšlením mimo zaběhnuté vzorce a inovováním.
Účinky kreativního vyčerpání lze vyvážit přijímáním kreativity namísto jejího vlastního vytváření. Trávte čas v přírodě, sledujte západ nebo východ slunce, poslouchejte hudbu nebo obdivujte architekturu.
„Statistiky ukazují, že lidé, kteří se cítí kreativně vyčerpaní, se často cítí obnovení v blízkosti vodních ploch,“ uvedla Dalton-Smith. „Mnoho lidí říká: ‚Když jdu na pláž, cítím se lépe.‘ Někteří zažívají kreativní odpočinek už jen díky tak jednoduché věci, jako jsou barvy stěn v jejich domově.“
Mentální
Známky kognitivního přetížení zahrnují potíže se soustředěním nebo s vyčištěním mysli, přemítavé myšlenky a neustálý mentální šum.
Meditace a všímavost mohou mysl uvolnit, zatímco fyzické aktivity jako chůze nebo běh ji dokážou vyčistit, uvedla Dalton-Smith. Pomoci může také „vypsání mozku“ — zapsat si všechny myšlenky, které vás napadají — nebo jiné formy psaní deníku, obzvlášť užitečné před spaním nebo na konci pracovního dne.
Emoční
Nedostatek emočního odpočinku může způsobit úzkost, depresi, sklony zavděčovat se druhým nebo plíživý pocit odpojení od sebe i od ostatních.
Obnova emočního zdraví může zahrnovat rozhovor s terapeutem, psaní deníku, umělecké vyjádření, zpěv nebo hru na hudební nástroj.
Duchovní
Duchovní vyčerpání se může projevit ztrátou motivace nebo prožíváním života bez smyslu a cíle.
V závislosti na vašem přesvědčení může pomoci modlitba nebo meditace. Další možností jsou dobrovolnická práce, služba druhým a smysluplné propojení s přírodou nebo s lidmi.
„Duchovní odpočinek může znamenat myslet přesahovat sám sebe, hledět na vyšší dobro nebo nalézt takovou rovinu propojení s lidstvem, která je pro vás smysluplná,“ uvedla Dalton-Smith.
Sociální
Sociální odpočinek funguje různě podle osobnosti. Pro extroverty může vyčerpání pramenit z přílišného času o samotě; pro introverty naopak z přílišného času strávené s lidmi, kteří od nich něco potřebují. V obou případech jsou však příznaky podobné: pocit nedocenění, osamělosti, využívání nebo samozřejmosti.
Pomoci může trávení času s přáteli, které máte rádi a kteří od vás nic nepožadují — zejména s těmi, jejichž přítomnost vám dodává energii — nebo naopak příjemné aktivity o samotě bez jakýchkoli očekávání.
Smyslový
Přestimulování se projevuje podrážděností z nadměrného hluku nebo pachů či neschopností si užívat smyslově bohaté zážitky — například koncert, který vám dříve přinášel radost.
Pomůže najít rovnováhu dopřáváním si chvil ticha: použijte sluchátka s potlačením hluku nebo si během jízdy autem jednoduše vypněte rádio a vychutnejte si klid.
Fyzický
Fyzické vyčerpání se může projevit otoky, bolestí, ztuhlostí nebo napětím v přetížené oblasti, případně fyzickými příznaky bez lékařského vysvětlení.
Obnova může zahrnovat protahování, masáž, použití pěnového válce nebo terapii červeným světlem, případně úpravu délky a kvality spánku.
Jak rozpoznat, jaký odpočinek potřebujete
Většina lidí je překvapena, kde se jejich nedostatky skrývají, a teprve když důsledně začnou praktikovat obnovující postupy, dají Dalton-Smith za pravdu. Důvod je prostý: většina z nás není příliš vnímavá k propojení mysli a těla ani k vlastním potřebám.
Řešit nedostatky jeden po druhém — začínaje tím největším — může stačit k zastavení raného vyhoření a k předcházení jeho návratu, uvedla.
Světová zdravotnická organizace uznala vyhoření jako pracovní fenomén vyplývající z nezvládnutého chronického pracovního stresu již v roce 2019. Může ovlivňovat celkové zdraví a přimět lidi vyhledat lékařskou péči, nevede však k diagnóze nemoci ani zdravotního stavu. Tři složky vyhoření jsou: pocit vyčerpání nebo nedostatku energie, mentální distancování se od práce a snížená pracovní efektivita.
„Mnoho lidí dokáže být soběstačných i ve svém vyhoření. Říkám jim funkčně vyhořelí. Každý den chodí do práce. Podávají výkony. Někdy vypadají úspěšně,“ řekla Dalton-Smith. „Svět říká: ‚Wow, podívej se, kolik toho dokázali,‘ ale oni toho dosahují za cenu vlastního uspokojení.“
Pro Tinu Haisman se nejlepším učitelem stala vlastní zkušenost — naučila ji vytvářet správný typ odpočinku v jejím životě, a to před dvěma desetiletími. Než se stala životní koučkou, byla matkou v domácnosti, přesto zápasila s vysokou mírou stresu navzdory tomu, že žila život, o němž vždy snila.
„Nelíbilo se mi, kým jsem byla,“ řekla The Epoch Times. „Přátelé mi říkali: ‚Jdi na masáž,‘ a tak jsem šla.“ Zážitek byl úžasný — přinesl fyzickou i emoční úlevu. Když se však vrátila domů k potřebným a plačícím dětem, její stres se rychle vrátil a zanechal stopy: vyčerpání, odpojení od těla a emoční zmatek.
„Masáže jsou skvělé, ale máme také mysl, duši a srdce, které potřebují péči. To jsou způsoby, jakými učím ženy pečovat o sebe,“ dodala.
Nové pojetí odpočinku
Dr. Tommy Wood, neurovědec a konzultant pro výkonnost, zdůrazňuje důležitý rozdíl: odpočinek nemůže nahradit spánek, který je nezbytný pro základní obnovu mozku a každodenní fungování. Odpočinek je však sám o sobě stejně zásadní.
„Potřebujete období odpočinku, abyste mohli výkon znovu zopakovat — stejně jako při sériích v posilovně,“ řekl Wood.
Jeho doporučení zní: rozložte odpočinek do krátkých úseků během dne — buď úplným přerušením činnosti, nebo přechodem na něco, co mozku dopřeje pauzu od opakujících se nároků. Jeho oblíbenou metodou je jednoduché, pomalé dýchání prováděné přibližně jednou za hodinu.
„Když vydechujete déle, než nadechujete, má to uvolňující účinek na tělo i mozek. Toho lze dosáhnout během pouhých několika minut.“
Z hlediska odborného vedení je podle narativního přehledu publikovaného v časopisu PM&R užitečné, aby byl odpočinek jasně definován. Zatímco jeho nedostatek může způsobit vyhoření, únavu a prohloubit stres, příliš mnoho odpočinku může naopak přispět ke ztuhlým kloubům z přílišné nečinnosti a k depresi, upozorňují autoři přehledu. Ideálně je odpočinek to, co aktivně děláme pro obnovu zdraví — nikoli něco pasivního nebo výmluva k vyhýbání se aktivitám.
„Ať už se fyzicky vydáváme — nebo mentálně či ve vztazích — cítíme ten rozdíl,“ uvedla Dalton-Smith. „Poznáme, že nejsme ve své nejlepší formě.“     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Záhadné otřesy u tajné základny „Area 52“ vyvolávají paniku. Testují se jaderné zbraně? ..... „Area 52“ je neoficiální označení pro část vojenského komplexu Nevada Test and Training Range (NTTR), konkrétně oblast poblíž základny Tonopah Test Range a zařízení Area 51.
Jedná se o vysoce utajenou zónu používanou americkým letectvem k testování pokročilých zbraní, hypersonických střel, stealth technologií a – podle spekulací – i taktických jaderných systémů.
Oficiálně USA žádné jaderné testy od roku 1992 neprovádějí (platí moratorium), ale Írán a některé konspirační zdroje tvrdí opak.
Tyto znepokojivé seismické události přišly právě v době, kdy jsou Spojené státy zapleteny do bombardování Íránu na Blízkém východě poté, co pomohly Izraeli s koordinovaným útokem, při kterém byl zabit nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí.
Prohlášení íránského ministerstva zahraničí zní:
„Záhadné otřesy v okolí americké tajné základny ‚Area 52‘ jsou jasným signálem. USA se připravují na jaderný úder proti Íránu. Pokud k tomu dojde, bude to znamenat totální válku s nevyčíslitelnými následky pro celý svět.“
Spirálovitě se stupňující protiútoky a nekompromisní reakce Trumpa a izraelského prezidenta Benjamina Netanjahua vyvolaly obavy z dalekosáhlých důsledků, které by mohly vést k globální válce.     (Čtěte na stránkách AC24)

Vidlákovy kydy ..... Pamatujete si, jak za první války v Zálivu střílel Shadám Husajn balistické rakety Scud na Izrael? Dělal to z jednoduchého důvodu. Chtěl, aby se Izrael zapojil do války proti Iráku, což by spolehlivě rozbilo arabskou koalici vedenou Spojenými státy. Američané tehdy museli Izraelcům urychleně dodat Patrioty a uchlácholit je, aby prostě jen bránili svůj vzdušný prostor, ale aby jejich stíhačky, proboha, neletěly bombardovat Irák.
Za posledních třicet let se změnilo hodně, ale jedna věc zůstala. Izrael je pro muslimskou veřejnost pořád nepřítelem číslo jedna. Kdo tomu nevěří, může si vzít jarmulku a jít se projít kolem kterékoliv mešity v kterémkoliv městě v kterémkoliv státě. Něco jiného jsou vznešené řeči šejků, něco jiného je hlas ulice.
Marco Rubio už včera ujišťoval americkou veřejnost, že Spojené státy útok na Chameneího neprovedly. Americké bomby samozřejmě padaly výhradně na vojenské objekty a zabraňovaly Íránu získat jadernou zbraň. Spojené státy nechtěly v Íránu měnit režim (ehm ehm), chtěly „jen“ eliminovat hrozbu, že by Írán mohl napadnout americké základny a americké spojence… Bylo to tak trapné a licoměrné, že jsem si musel otevřít lahev portského, protože když má člověk deprese, ledový salát vám nepomůže.
Ale jeden drobný závan zdravého rozumu tam zazněl… Spojené státy, tři dny po začátku útoku proti Íránu, zvýšily distanc od Izraele. Jestli totiž někdo dokáže sjednotit tradiční rozhádané muslimy do jednoho šiku, je to právě Izrael a nemohl to udělat lépe, než brutálním atentátem na Chameneího i s celou jeho rodinou.
Znovu opakuji, že Chameneí se nijak nevymykal běžnému standardu blízkovýchodního vládce. Oni tam všichni rozřezávají novináře na kousky, berou se navzájem do otroctví, s velkou radostí a chutí se etnicky vyvražďují, pořádají veřejné popravy a podobně. Jestli nechcete mít v zemi trvalou občanskou válku, prostě vládnete pomocí rychlých soudů a ještě rychlejších poprav. Sorry jako.
Arabové nesnášejí Peršany a obráceně, ale všichni dohromady spolehlivě nesnášejí Izraelce. Tož mi dovolte konstatovat, že Chameneí se po smrti stal mnohem horším nepřítelem Izraele, než zaživa. Není nic horšího, než vyrobit mučedníka. Kostnický koncil by mohl vyprávět. Zabili pětaosmdesátiletého váhavého dědečka, se kterým sedět na poradách muselo být pro mladé revoluční gardisty k uzoufání. A jestli si někdo myslí, že bombardováním můžete IRGC zničit, tak se podívejte do Gazy, kolik vydržel Hamás a dodnes tam vládne. A to nám také ukazovali videa, jak jsou Gazané rádi, že je Izrael Hamásu zbavil. Lhali nám!
Íránci mezitím vypálili americkou ambasádu v Rijádu, zaútočili na datacentrum v Emirátech, uzavřeli Hormuzský průliv… Orbán s Ficem o to naléhavěji mluví o dodávkách ropovodem Družba, ceny ropy se pomalu blíží ke sto dolarům za barel, ceny plynu v Evropě se vrátily na válečnou úroveň, Macronovi definitivně jeblo, Rusové masivně zaútočili na Oděsu… Celý den čtu zprávy, jak Spojené státy zatlačují tímto konfliktem Čínu, protože ta přichází o ropu, ale ve skutečnosti je Sitting Ping moc spokojený, že Spojené státy píchly do muslimského vosího hnízda a spotřebují na to svou veškerou zbylou vojenskou kapacitu. Dnešní válka už není o tancích a batalionech, ale o protivzdušné obraně. Spojené státy prý už stahují rakety Patriot z Jižní Koreje. Sami jich nemají dost…
Trump oznámil, že se španělskem přeruší veškerý obchod, protože Pedro Sanchez měl v tomto ohledu záchvat zdravého rozumu a víte, co udělal Friedrich Merz? Podpořilo Trumpa… Evropská jednota už asi podesáté definitivně skončila a já vlastně nechápu, proč ještě dodržujeme nějaké emisní povolenky.
Pamatujete na slavnou ukrajinskou ofenzívu u Orichiva? Základním předpokladem bylo, že Rusové uvidí západní zbraně, leknou se a utečou. Co budeme dělat, pokud se neleknou a neutečou, to už v plánech nebylo. Teď bylo základním předpokladem, že Íránci povstanou a svrhnou režim. Co budou Amíci dělat, když Íránci nepovstanou, to už v plánech není. Statistika říká, že si nepřipustí chybu a budou pokračovat v tom, co dělají, ještě poměrně dlouho, stejně jako nutili Zalužného, aby pokračoval v nesmyslném útoku.
Americké základny byly kdysi symbolem moci, ale teď to funguje obráceně. Nejsou schopny se ubránit levným dronům a staly se symbolem bezmoci. Žádná země světa za posledních padesát let nezpůsobila Američanům tolik vojenských a hospodářských škod, jako íránská teokracie. Najednou je vlastně takový počet základen problém, protože obrana stojí moc peněz i moc raket. Íránci navíc už nemají co ztratit. Nic horšího, než je zabíjet, se udělat nedá.
Navíc, po třech dnech, kdy Američané podle vlastních slov útočili na režim, poslali bombardéry B-52… asi aby potrestali hloupé obyvatelstvo, že nepovstalo a nesplnilo Trumpovi a Netanjahuovi jeho přání.
Podotýkám, že ještě nedošlo k íránskému úderu na izraelský jaderný reaktor v Dimoně a vsadím se, že někde hluboko v Zagrosu jsou rakety, které mají naprogramovánu tuto adresu. Ještě nedošlo k rozsáhlému útoku na ropnou infrastrukturu Saúdské Arábie. Zatím rakety nedopadají na bulváry v Dubaji. Ještě se to má kam vyhrotit.
Pokud Trump nemá nějaké želízko v ohni, tak prostě uvízl ve stejné pasti jako předchůdce. Dostal se do konfliktu, kde jeho raketa protivzdušné obrany stojí násobně víc než útočníkova střela. Zapletl se do války, ve které každý americký granát stojí desetinásobek toho íránského a každý americký dron stojí mnohorkát víc než to, co používají jeho nepřátelé. Západ měl co dělat, aby nějak usponzoroval válku na Ukrajině a teď tu má druhý konflikt, který bude možná ještě dražší. A to nemluvím o tom, že si Evropa zakázala ruské energie a velmi prozíravě se napojila se na Perský záliv.
Ještě to může dobře dopadnout, pokud Trump spolkne pýchu, vyhlásí velké a slavné vítězství a ukončí nálety. Sice bude muset zkousnout, že Írán také vyhlásí slavné vítězství, ale ropa znovu poteče, Čína si zatím nevezme Tchajwan a Rus bude postupovat vpřed jen pomalu. Celému světu ale bude jasné, že Amíci už na to nemají. Je to ale pořád lepší, než ukázat světu, že vám došly Patrioty, musíte strpět ostřelování vašich základen a nejste schopni uchránit své spojence v regionu. Je to lepší, než kvůli nové válce opět zdvojnásobit federální dluh a nechat své evropské mopslíky vykrvácet na vysokých cenách plynu. Je lepší se stáhnout z Perského zálivu, než prohrát boj s ropnou a plynovou burzou.
Ale jak znám Trumpa, teď už se někde ve Spojených státech naloďuje pěchota.
Trump má na dobré rozhodnutí pár dní. Pak už to bude jen horší. Ale, myslím, že už teď to Orbánovi prohrálo volby. I přesto, že se díky této válce nejspíš obnoví provoz ropovodu Družba. A Andreji Babišovi podporu bombardujícího spojence nakukal sám čert.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Energetická válka uvnitř EU: Spolu s kyjevským režimem proti vlastním členům. Ropa jako zbraň. Zelenský lže o ropovodu a vydírá Maďarsko a Slovensko. Bruselská válečnická mafie mu tleská. Nestydatá výroba rukojmí jako unijní demokracie v praxi ..... Rafael Pinto Borges popisuje vyhrocený spor, v němž kyjevští náckové zastavením dodávek ropovodem Družba vystavují Maďarsko a Slovensko existenční energetické hrozbě, zatímco Evropská unie namísto obrany svých členských států politicky i finančně podporuje Zelenského zkorumpovaný režim
Napětí mezi Ukrajinou a členskými státy EU Maďarskem a Slovenskem dosáhlo v posledních týdnech nové úrovně. Již 27. ledna Ukrajina zastavila dodávky ropy do těchto dvou zemí potrubím Družba, a to z vylhaného důvodu údajného poškození ropovodu ruským bezpilotním letounem.
Podle Maďarů a Slováků jsou výmluvy Kyjeva nepravdivé. Maďarský premiér Viktor Orbán v dopise ze dne 24. února adresovaném předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi sdělil, že neexistuje žádná technická překážka, která by bránila okamžitému obnovení dodávek. Navzdory tomu se EU rozhodla podpořit Ukrajinu proti svým vlastním členským státům.
Rána do hlavy?
Kyjev proto nadále odmítá obnovit dodávky ropy, aby potrestal a vyvinul tlak na dva politické protivníky těsně předtím, než jeden z nich, Orbán, čelí v dubnu rozhodujícím volbám.
Kyjev má v tomto ohledu značnou páku: Maďarsko i Slovensko zůstávají silně závislé na ruské ropě; v roce 2025 pocházelo více než 92 % dovozu ropy do Budapešti z Ruska; Bratislava odtud odebírá téměř veškeré své dodávky ropy.
Nová krize není žádným překvapením: vztahy mezi vůči válce skeptickými vládami Budapešti a Bratislavy na jedné straně a ukrajinským prezidentem Zelenským na straně druhé jsou již dlouho napjaté. Před několika týdny v Davosu Zelenský veřejně obvinil maďarského premiéra Viktora Orbána, že „žije z evropských peněz“, a dokonce prohlásil, že Orbán „si zaslouží ránu do hlavy“.
Tyto poznámky zněly neuvěřitelně, zejména když vycházely z úst Zelenského. Vždyť podle Kielského institutu Kyjev od roku 2022 obdržel nebo mu bylo přislíbeno téměř čtyři sta miliard eur z peněz evropských daňových poplatníků - včetně těch z Maďarska a Slovenska.
Pokud jde o slovenského Roberta Fica, důvody pro jeho rozhořčení jsou ještě palčivější – v květnu 2024 byl slovenský vůdce postřelen a těžce zraněn fanatickým příznivcem Ukrajiny. Nakonec atentát přežil, ale tuto zkušenost nepochybně nezapomněl.
Obvyklý nevděk vzteklého klauna
Bez ohledu na to, zda člověk sympatizuje s názory Orbána a Fica na ukrajinský konflikt, nesporné by mělo být, že v současné ropné krizi jsou v sázce zásadní existenční zájmy Maďarska i Slovenska.
Pro Bratislavu se situace stala natolik kritickou, že vláda považovala za nutné vyhlásit „ropnou pohotovost“ a uchýlit se ke strategickým zásobám ropy, aby zabránila celostátnímu nedostatku. Tváří v tvář přímé hrozbě pro svou energetickou bezpečnost – životně důležitou pro každou moderní ekonomiku – se obě země pokusily vyvinout tlak na Kyjev, aby změnil kurz.
Slovensko přestalo sdílet svůj přebytek elektřiny s Ukrajinci, jejichž energetická soustava se potýká s neustálou vlnou ruských raketových a dronových útoků. Maďarsko mezitím přistoupilo k blokování vývozu plynu na Ukrajinu. Ačkoli rovněž zvažovalo zastavení vývozu elektřiny, zatím se rozhodlo takový radikální krok nepodniknout.
Místo toho blokuje jakékoli společné rozhodnutí EU, které by bylo pro Zelenského režim výhodné. To zahrnuje i nejnovější „půjčku“ ve výši 90 miliard eur, kterou Brusel poskytl Kyjevu, ačkoliv všichni vědí, že ji nikdy nesplatí.
Maďaři a Slováci se brání neuvěřitelné proradnosti. Oba státy přitom byly vůči Kyjevu vytrvale a mimořádně velkorysé. Například společně tvoří více než 70 % dovozu elektřiny na Ukrajinu. V kontextu moskevské kampaně na zničení výroby a distribuce elektřiny to bylo pro Zelenského doslova darem z nebes.
Připomeňme také, že jen v prvních měsících války v roce 2022 překročilo maďarské území více než milion ukrajinských uprchlíků, kteří buď chtěli zůstat v Maďarsku, nebo se přesunout do jiných zemí.
To vše vyžadovalo obrovské kolektivní úsilí ze strany maďarského státu i společnosti. Zelenského mimořádná nevděčnost není ovšem ničím neobvyklým: právě z tohoto důvodu ho americký prezident Donald Trump proslulým způsobem vyhodil z Bílého domu.
Nedávno v Davosu vyvolal kyjevský krvavý klaun svými nadávkami Evropě – přestože mu unie poskytla stovky miliard eur – šok a těžko tlumené rozhořčení jeho hlavních protektorů.
Zelenského drzé kroky proti Budapešti a Bratislavě však ještě zvyšují sázky. Kyjevské hrozby jsou natolik vážné, že premiér Orbán považoval za nutné nasadit maďarské ozbrojené síly, aby ochránily energetickou infrastrukturu země před možnými teroristickými hrozbami.
Ochrana členů EU v praxi
V současném konfliktu by Evropská komise měla být jednoznačně zaujatá. Je totiž její povinností vybrat si stranu – stranu svých členských států. Splnit tak svůj často opakovaný slib, že evropská integrace posiluje, a nikoli oslabuje, vliv a bezpečnost jednotlivých členů.
Místo toho se Brusel rozhodl podpořit Kyjev, mocnost, která není členem EU, proti dvěma evropským hlavním městům. Je to ohromující pohled, pokud kdy nějaký jiný vůbec byl. Mírně řečeno jde o flagrantní zanedbání povinností institucí Evropské unie vůči vlastním členům. A tady se dostáváme k podstatě věci:
Eurokratická jedovatost vůči Maďarům a Slovákům už nezná mezí. Německý europoslanec za CDU Michael Gahler doslova ztratil nervy, když v Evropském parlamentu nazval Orbána a Fica „obdivovateli Putina, válečnými spekulanty a kolaboranty“.
Takzvaný Evropský parlament pak podepsal nový dar Zelenského režimu zvaný výsměšně půjčka ve výši 90 miliard eur - a to navzdory snaze Kyjeva pirátsky uškrtit dodávky ropy, která mu nepatří, do dvou členských států EU. A co na to Brusel?
Spadne jim ta proradnost na hlavu?
Spolu s Komisí Německo vyhrožuje Budapešti a Bratislavě, aby je donutilo ustoupit v otázce úvěru, který vyžaduje konsensus v Evropské radě. Vydírají své vlastní členy, aby onu takzvanou půjčku schválili, přičemž se současně nesnaží Kyjev nijak krotit. Naopak:
Komise Kyjevu sděluje, že 90 miliard dostane bez ohledu na to, co udělá nebo jak se zachová. Otevřeně prohlašuje, že obejde všechny smlouvy a zákony Společenství, jen aby desítky miliard do černé korupční díry v Kyjevě dopravila - čímž fakticky podporuje jeho nepřátelské chování vůči členským státům Evropské unie. To je docela mimořádné – nebo by bylo, kdyby se to už nestalo tak častým jevem.
Vytváří to ovšem současně velmi znepokojivý precedens. Nastane den, kdy Evropská unie podpoří Turecko proti Řecku a Kypru? Podpoří Brusel Maroko proti Španělsku v otázce Ceuty, Melilly nebo imigrace?
Brusel hlasitě obviňuje Maďarsko a Slovensko z narušování takzvané evropské jednoty. Nedělá ovšem přesně to samé, a to tím nejzávažnějším možným způsobem?
Ve svém toxickém koktejlu válečné mánie a patologické nenávisti k Orbánovi EU zrazuje svůj vlastní původní účel. A totálně pohřbívá zbytky důvěry v sebe samu.
Nesmí se proto divit, až ji následky jejích činů doženou.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Důsledky války s Íránem mohou být pro Západ velmi zlé Úterní glosa Ivo Strejčka ..... „Klíčová íránská střediska na obohacování uranu byla naprosto a úplně zničena,“ prohlásil po americkém náletu na íránská centra Fordo, Natanz a Istafán v červnu 2025 americký prezident Trump a dodal, že „údery byly vedeny zničující silou, kterou nedisponuje žádná ozbrojená síla na světě kromě USA“. Jeho spojenec i ideový autor loňské „dvanáctidenní války“ proti Íránu, izraelský premiér Netanjahu, vychválil celou vojenskou operaci s názvem „Vzestup lva“ slovy, že jde o „historické vítězství, které přetrvá generace“. 
V sobotu 28. února 2026 začal společný útok amerických a izraelských ozbrojených sil na Írán pod názvem „Lví řev“. Navzdory onomu historickému vítězství, které přetrvá generace! Z toho se Netanjahu vyvléknul slovy, že „lev zařval a celý svět to slyší“, neboť „zvuk izraelských letadel a běs výbuchů v Teheránu, je „řvem lva, který oznamuje konec tyranie“. Zpátky se moc nedržel ani Donald Trump, když ze svého floridského sídla a skrze svoji sociální síť oznámil začátek americko-izraelské vojenské operace proti Íránu. Na podporu leteckých útoků si vystačil s obvyklým označením Íránu jako „teroristické země toužící po nukleárních zbraních a podporující celosvětový terorismus“, současně však – a to je nové – vzkázal Íráncům, že „my uděláme svou práci, a vy si vezmete svoji zemi do vlastních rukou“. 
Ne, nemám v úmyslu obhajovat po desetiletí strašný teokratický íránský režim, několik poznámek, snad i otázek, se však v souvislosti s touto nejnovější válkou nabízí a ty zmínit chci. 
Ta první je zcela zjevná: bylo bombardování íránských jaderných zařízení před osmi měsíci tak úspěšné, jak nám Trump i Netanjahu tvrdili? Vzpomeňme si, že tehdy byli údajně zabiti, kromě špičkových vojenských velitelů, i vědecké veličiny íránského jaderného programu a na televizních obrazovkách nám byly předváděny detailní fotografie zcela zničených podzemních jaderných zařízení. Byla to pravda, nebo se tehdy Američané trefili už jen do prázdných a opuštěných prostor, kde možná před pár týdny skutečně jaderná výzkumná či vojenská pracoviště ještě byla? 
Nebyli jsme tehdy obětí politické blamáže, když po osmi měsících znovu slyšíme, že jedním z cílů dnešní válečné operace je „nepřipustit vlastnictví nukleárních zbraní Íránu“? A pokud ano, proč bychom dnes neměli být obětí něčeho podobného? Což jsme podobná slova zdůvodňující invazi do Iráku před lety už nezažili? 
Myslím, že hlavním cílem dnešní války s Íránem zřejmě bylo využít hrozby íránských jaderných zbraní ke změně tamního režimu. Pokud ano, pak je důvodné obávat se velké historické chyby Američanů i Izraelců.  Je samozřejmě možné, a Američané to předvedli, „jednou ranou“ zbavit zemi jejího politického a vojenského vedení, ale co dál? Pro změnu režimu je třeba podpory většinové části obyvatelstva. Írán má více než 90 miliónů obyvatel. Jen 10 miliónů žije v Teheránu, zbytek jsou „vesničané“. Mají stejné cíle a motivace jako ti v metropoli? Je vnitřně velmi heterogenní íránská společnost připravena na změnu režimu, která „by byla dlouhodobě nakloněná Západu“ (jak se ptají komentátoři amerických televizí)? Je možné podpořit změnu režimu pouze leteckými operacemi, nebo by na území hornatého a mimořádně složitého íránského území museli vstoupit američtí vojáci? Lze si vůbec představit hrůzné důsledky takového rozhodnutí? 
Sotva před pár hodinami Američané „ubrali páru“ a slovy ministra obrany Hegsetha i prezidenta Trumpa definovali své cíle už trochu jinak: eliminovat íránskou námořní sílu, dramaticky omezit schopnost Íránu vyrábět balistické střely a vymýtit íránské ambice vlastnit jaderné zbraně. O změně režimu už se moc nemluví. 
A už vůbec se nemluví o izraelském angažmá a izraelských cílech, ač je více než jasné, že hlavním architektem nové války s Íránem je znovu a opakovaně Netanjahu. Američané se zase, pokolikáté už, nechali zatáhnout Izraelci do války, která lidi v amerických Montaně, Georgii nebo Utahu vůbec nezajímá (tedy pokud nebudou muset na druhý konec světa posílat své kluky). Bleskový průzkum veřejného mínění v USA tvrdí, že 59 % dotázaných je proti úderům v Íránu, a dokonce že drtivá většina dotázaných ve věku mezi 18-34 lety válku s Íránem zásadně odmítá. 
My bychom si měli položit vážnou otázku, co současná válka na Středním východě znamená pro Českou republiku a jak bychom v této situaci měli definovat naše zájmy: 
–        Hlavním zájmem by mělo být nenechat se Netanjahuem vtáhnout do války, která není naše, ale jejíž důsledky zřejmě nejvíc vyhovují Izraeli – tedy pracovat na co největším oslabení států Středního a Blízkého východu, čímž by se z Izraele stal konečně dominantní hegemon celého regionu;
–        Českým zájmem by mělo být urychlené ukončení tamní války, neboť naším vlastním rozhodnutím jsme zcela odříznuti od dodávek ruské ropy a plynu, a proto přímo závislí na stabilitě dodávek z jiných částí světa (tedy i Středního východu);
–        A naším zájmem by snad měl být i stabilní Střední a Blízký východ. Pokud dojde k dalšímu stupňování nepřátelství v tomto regionu, snadno se vše přelije do východního Středomoří (což už se po krůčcích děje), rozkymácí už beztak neklidný arabský svět a vyvolá další a mohutnou migrační vlnu směřující do Evropy. 
Chceme-li vážně bránit české zájmy, a to by cílem naší zahraniční politiky být mělo, měli bychom vše říkat otevřeně do očí Američanům, Izraelcům i české nekriticky proizraelské politice i médiím.   
Izraelsko – americký „Lví řev“ a jeho důsledky skutečně v našem národním zájmu nejsou podobně, jako mohou být velmi zlé pro celý Západ.     (Čtěte na stránkách Institut Václava Kaluse)

Myslí si, že jim to projde? ..... Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k tvrzení, že kampaň propti větrníkům je dílem proruských dezinformátorů
 Tak tu prý máme zase bitevní pole proruských dezinformátorů... Jako bych to už někde slyšela... Začala jsem se na žádost některých obcí a měst i jejich občanů zajímat o technické parametry větrníků, o tzv. akcelerační zóny, které jim last minut za minulé vlády zajistily VIP rychlé stavební řízení, zúčastnila jsem se setkání odborníků i lidí, kteří už bydlí těsně o těchto monster, abych si vyslechla, jak je to celé “perfektní”... Abych si zkrátka udělala vlastní názor.
A vidím kolem desítky dalších lidí, kteří zkrátka používají mozek a počítají ty tuny "všeho" v zemi i ve vzduchu, a vliv na lidské zdraví, námrazy na těch kolosech, a tak dále a tak dále... A také ty stamiliony, které v tom lítají, když jim to stojí za ty miliony do obecních rozpočtů, které se nabízejí zastupitelstvům za jejich souhlasy... Naštěstí na to většina "neskáče", a říkají jasné NE.
A ejhle - všichni, kdo se začínají ptát a vyslovovat vážné a kvalifikované výhrady a klást dotazy, ať z oblasti práva, zdravotnictví, životního prostředí i energetiky, a dokonce spolu komunikují a začínají tvoři neformální odborné týmy, jsou náhle a opět proruští dezinformátoři (!!!). Fakta jdou stranou, zato nepřátelé se pojmenovávají, a to opět tím nejprimitivnějším a nejtrapnějším způsobem.
Proto zavčas a dopředu varuji - jak mne tak kdokoli označí, poženu ho nekompromisně k soudu. Už mám podobného rozdělování společnosti zkrátka dost, a těch monster na dohled od bytových domů zrovna tak. A není nás málo. Tedy to "bitevní pole" se může raz dva otočit proti autorům podobných článků.
My sami bychom měli chtít vědět, cože se to chce tak náhle stavět, zda to má ty vlastnosti, jak se tvrdí, zda efekt přebije ty tuny všeho, co jde "navždy" do země i do vzduchu, a zda to opravdu vůbec, ale vůbec ničemu neškodí. A pokud ty argumenty schází, zase spustit tyto titulky, na to už musí být opravdu kačení žaludek. A omlouvám se současně těm kačenám...
Kritizovaný článek najdete ZDE.     (Čtěte na stránkách Jany Zwyrtek Hamplové)

EU rozšiřuje definici extremismu: Protisystémové myšlenky, kritiku LGBTQ a konspirace lze v budoucnu klasifikovat jako bezpečnostní riziko ..... Je patrné, že EU se snaží stále více utahovat šrouby a v podstatě kohokoli, kdo není ideově v jedné lajně s Bruselem, chce dostat do pozice zločince, ne-li přímo teroristy.
Pluralita názorů je tedy v EU považována za nepřípustnou. Jak řekl jakýsi liberální politik: můžete mít jiné názory na daně, penze nebo zdravotní pojištění, nesmíte však narušovat ideologický narativ a vědecký konsensus.
V těchto oblastech se jiné názory nepřipouští. To říkají ti, kteří si sami osobují tvrdit, že jsou „jedinými demokraty.“ Totéž tvrzení již nějakou dobu razí EU.
Nedemokratičnost této instituce je patrna jen při pohledu na samotný europarlament či na zásady výběru eurokomisařů.
Zatímco v europarlamentu je na ideově odlišné názory a jejich nositele uvalen „sanitární kordon,“ v rámci EK musí být každý eurokomisař ideologicky plně v souladu s „hodnotami EU,“ byť by v dané zemi vyhrál ideově opačný názor.
Protože se však právě v ideové rovině Bruselu mnohé nabourává a v západní Evropě má nejmenší důvěru u mladých lidí (což je paradoxně přesný opak toho, jak to funguje u nás), je třeba tyto masy probouzejících se zařadit zpět do davu.
A to jde samozřejmě jak cestou cenzury (DSA, Štít demokracie a rozsáhlá síť cenzorů), tak cestou kriminalizace jiných názorů. Mimochodem, neměl právě k tomu sloužit gumový zákon o „spolupráci s cizí mocí,“ který u nás schválila krátce před odchodem Fialova vláda?
A nyní EU přitvrzuje: pokud nejste ideově v souladu s Bruselem nebo šíříte to, čemu EU říká „konspirační teorie“ (které se často ukazují jako realita), pak nejste pouhý zločinec, ale rovnou terorista.
Za extremistu – či dokonce teroristu – můžete být podle EU již nějakou dobu považováni v případě, že projevujete:
Odmítání evropských hodnot, antisemitismus nebo nenávist k muslimům.
Často projevovaná nenávist k původnímu evropskému obyvatelstvu zde samozřejmě zmíněna není, i když je vyjadřována velmi často.
Evropská unie také zdůrazňuje, že teroristická hrozba se změnila. Do popředí se dostávají také tyto nové ideologické motivy:
Nenávist k LGBTQ, misogynie, rasismus, antisystémové ideologie, nihilismus a takzvaný „akceleracionismus.“
To, co zpočátku zní jako faktické rozšíření analýzy hrozeb, vyvolává při bližším zkoumání zásadní otázky. Dokument najdete zde.
Evropská komise zveřejňuje nový plán na prevenci „terorismu,“ který zahrnuje odmítání evropských demokratických hodnot (tedy politiku EU), nenávist vůči muslimům či LGBTQ+, misogynii, protisystémové ideologie a nihilismus jako „rostoucí škálu motivů:“
Ústřední problém nespočívá v cíli prevence násilí, ale v konceptuální nejasnosti. Ačkoli je terorismus jasně definován právně, na úrovni EU neexistuje žádná závazná definice „násilného extremismu.“
Přesto se tento termín stále více zahrnuje v bezpečnostní politice EU.
Kategorie „antisystémové ideologie“ je obzvlášť citlivá. Je široká a ponechává prostor pro interpretaci.
Co přesně to zahrnuje? Radikální kritiku systému? Zásadní odpor vůči institucím? Odmítnutí nadnárodních struktur? Nebo jen násilně orientované subverzní fantazie?
Zde bude vše záležet na výkladu toho, kdo o tom bude rozhodovat.
Bez přesného právního vymezení vzniká riziko: Pokud jsou protisystémové postoje popsány jako terorismus, mohou být cílem také skupiny nebo jednotlivci, kteří ostře kritizují EU, ale nešíří násilí.
Mezi jinými se v této šedé zóně pohybují ti, kteří jsou označováni jako „konspirační teoretici.“
Samozřejmě, ne každý kritický postoj vůči systému je neškodný, protože některé proudy se dokonce radikalizují směrem k násilí. Ale existuje jistá hranice mezi násilnou ideologií a provokativními, přehnanými či spekulativními názory, které by měly být zcela legálními v rámci svobody slova.
Pokud tato hranice není jasně definována, tak v podstatě ani neexistuje.
Současně EU nadále rozšiřuje své nástroje sledování a kontroly. V digitalizované společnosti to nevyhnutelně znamená také algoritmické hodnocení obsahu a sítí. Čím širší jsou ideologické kategorie, tím více klasifikace závisí na interpretačním rámci autorit.
EU v podstatě nerozlišuje mezi trestným násilím, protiústavní činností a legitimními vyjádřeními názorů, byť z pohledu EU radikálních (dnes je za radikální považován i výrok, že existují dvě pohlaví).
Když jsou v bezpečnostní politice používány pojmy jako „protisystémové ideologie“ nebo „odmítnutí demokratických hodnot“ bez jasného právního rámce, rovnováha se posouvá.
V podstatě nyní stačí jakýkoli precedent kdekoli v EU, který by později mohl být zneužit k umlčení jakékoli opozice.
Pak už bude nebezpečné veřejně prezentovat jakýkoli názor, který se nehodí EU, neboť bude stačit málo, abyste byli prohlášeni za nebezpečného extremistu či dokonce teroristu…     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Jsem občan České republiky a ne žádné EU. Ať si se svými zákazy a příkazy jdou do brusele, kam patří ...

3.3. 2026     Rubio tvrdí, že hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu ..... Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí uvedl, že hrozí bezprostřední hrozba ze strany Íránu. "Bezprostřední hrozba byla rozhodně bezprostřední, a bezprostřední hrozbou bylo, že jsme věděli, že pokud bude Írán napaden, a věřili jsme, že budou napadeni, okamžitě po nás přijdou, a nehodlali jsme tam sedět a přijímat ránu, než zareagujeme," řekl Rubio novinářům.

Americká velvyslanectví jsou napadána v důsledku íránských odvetných akcí proti americkým a izraelským útokům, dodal ministr. Uvedl, že USA se soustředí na zničení íránských balistických raketových schopností a reakci na údajnou hrozbu íránského námořnictva vůči světové lodní dopravě.

"Naším posláním a zaměřením je zničení schopností balistických raket a jejich schopnosti je vyrábět, stejně jako hrozba, kterou jejich námořnictvo představuje pro globální lodní dopravu," řekl Rubio novinářům.

Spojené státy by rády viděly změnu režimu v Íránu, ale to nebyl cíl útoku, dodal Rubio. "Rádi bychom viděli, jak je tento režim nahrazen. Jak prezident [Donald Trump] řekl, byl by rád, kdyby íránský lid využil této příležitosti k povstání a odstranění těchto vůdců," řekl Rubio novinářům.

Nicméně ujistil, že Washington sleduje jiné cíle útokem na Írán. "Cílem této mise je zajistit, aby neměli tyto zbraně, které by mohly ohrozit nás a naše spojence v regionu. Proto teď děláme to, co děláme," dodal Rubio.

Upozornil, že cílem je odepřít Íránu možnost používat balistické rakety k ohrožování svých sousedů, amerických základen a přítomnosti v regionu.

V sobotu Spojené státy a Izrael zahájily útoky na cíle v Íránu, včetně Teheránu, což způsobilo škody a civilní oběti. Írán odpověděl údery na izraelské území i na americké vojenské základny po celém Blízkém východě.

Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Chameneí zemřel v důsledku útoků toho dne spolu s několika vysokými íránskými vládními a vojenskými představiteli, potvrdily úřady v neděli. Ruský prezident Vladimir Putin označil jeho vraždu za cynické porušení všech norem lidské morálky a mezinárodního práva.      (Sputnik Globe)

Trump dal najevo rozmrzelost, že íránský režim se nezhroutil po dekapitaci jeho nejvyššího vedení a celý Blízký východ je v plamenech, včetně ropných rafinérií v Saúdské Arábii! Teherán útočí na všechny spojence USA a Izraele v regionu! Ti už volají do Washingtonu! Americká idiokracie dosáhla vrcholu na NBC, kde reportérka nechápala, proč se Írán brání americké agresi! ..... V americkém velení v Pentagonu je jedním slovem chaos a pozdvižení. Podle novinářů The Washington Post došlo zavražděním íránského ajatolláha k zapálení celého Blízkého východu a situace se vymyká kontrole. Podle novinářů listu prý velení Pentagonu v čele s ministrem obrany Petem Hegsethem očekávali, že po dekapitaci celého íránského vedení v čele s ajatolláhem dojde v Teheránu ke zhroucení režimu.
A rovněž očekávali, že íránská opozice převezme moc. Jenže, stal se přesný opak. V celém Íránu ustaly veškeré protivládní protesty a veřejnosti se postavila za vládu v Teheránu. Íránská opozice odmítla převzít moc. A paradoxně za to může právě zavraždění ajatolláha Chameneího. Ten se těšil široké úctě, na rozdíl od íránské vlády, což je další příklad toho, jak západní svět nerozumí reáliím v islámském světě, kde světská a církevní moc, ač jsou součástí jednoho režimu, mají ze strany obyvatel zcela odlišné hodnocení.
Trump se snažil bagatelizovat, že íránský odpor se po smrti ajatolláha nezhroutil!
Donald Trump byl na tiskové konferenci v Bílém domě dotazován, co říká tomu, že íránský režim se po smrti vedoucích představitelů a samotného ajatolláha nezhroutil, naopak se zdá, že smrt nejvyššího vůdce Íránce sjednotila proti společnému nepříteli, tedy proti sionistickému nepříteli a proti USA. Trump na to reagoval slovy, že americká armáda je nejsilnější na světě.
A že může bojovat v regionu déle než 4 až 5 týdnů, že armáda je na to připravena, a že není pravda, že by Trump od toho chtěl rychle odejít. Bylo však z tiskovky cítit velké napětí, i když se Trump snažil hrát suveréna a vítěze, bylo na něm vidět, že mu to moc nejde a není v pohodě. Likvidace Chameneího měla všechno skončit, ale ono to vypadá přesně obráceně. Ta likvidace právě naopak teď všechno začala.
Kuvajt sestřelil 3 americké stíhačky a mohlo jít o džihád proti USA
Celá operace USA se nese v neskutečném chaosu. V pondělí vyšlo najevo, že Kuvajt omylem sestřelil hned 3 americké stíhačky v obrovském přešlapu, který údajně na místě vyšetřuje dokonce CIA, protože se prý mohlo jednat o sabotáž, tedy infiltraci kuvajtské PVO obrany příznivci a sympatizanty se šíity, nebo přímo s Íránem.
Mohlo jít o tzv. akt džihádu, že někdo z kuvajtské PVO dal rozkaz sestřelit stíhačky amerických infidelů, tedy nevěřících. Podle amerických expertů je naprosto vyloučené, že by stíhačky byly sestřeleny “omylem” nebo nedbalostí, protože to prý ani není snadné. Kuvajt je vybaven americkými PVO systémy Patriot, které jsou ve výchozí konfiguraci zablokovány proti sestřelování letadel s americkými identifikátory. Někdo musel Patrioty přeprogramovat a vypnout Friend or Foe identifikaci na radaru.
Dalo by se mluvit o omylu, kdyby šlo o jeden stroj, ale ne o 3 stíhačky. Pentagon žádnou sabotáž nepřiznal, na tiskovce v Bílém domě nikdo tuto událost nechtěl příliš rozebírat, ale je jasné, že výzvu k džihádu proti USA a Izraeli mohl někdo vyslyšet v Kuvajtu. V sobotu večer vysoký klerik Násir Makarem Shirazi vyhlásil džihád [1] proti USA a Izraeli po zabití nejvyššího vůdce Chameneího.
Podle amerických bezpečnostních analytiků teď Pentagon a Bílý dům tento incident v Kuvajtu se 3 sestřelenými americkými stíhačkami úzkostlivě tají a zamlžuje. Kuvajtská PVO je totiž spojenec a pokud byla infiltrována džihádisty, těžko by se to vysvětlovalo americkým občanům a divákům americké televize, kteří si zřejmě připadají už jako v idiokracii.
Proč útočíte na americké základny, ptala se íránského ministra reportérka NBC spadlá z Marsu
Přesně tak se museli cítit někteří Američané, když sledovali americkou NBC a rozhovor s íránským ministrem zahraničí s Abásem Aragčim. Nejprve se ho redaktoři ptali, jestli Írán staví rakety, které by mohly zasáhnout USA. Odpověděl, že ne. Redaktorka se ho ale následně jako úplně spadlá z Marsu zeptala, proč Írán útočí na americké vojenské základny v regionu?
Ministr si připadal asi jako v nějakém špatném filmu, jako v nějaké bizarní idiokracii, kde všechny pozice ve společnosti, v médiích a v úřadech jsou obsazeny idioty. Aragči redaktorce vysvětlil, že USA zaútočily na Írán, jestli si toho nevšimla, a že Írán je tedy s USA ve válce, a proto logicky Írán útočí na americké vojenské základny v sousedství Íránu, ze kterých startují americké rakety a stíhačky k útokům na Írán. Ministr se pozastavil nad tím, že redaktoři to ani neznávají, že Írán byl napaden.
Redaktoři NBC se ptali íránského ministra zahraničí, proč Írán útočí na americké základny!
Írán přijal ke svojí obraně úplně novou taktiku a namísto úderů na Izrael, které sice probíhají také, se zaměřuje hlavně na údery proti spojencům Izraele a USA v regionu. Hoří rafinérie, jsou zavřená letiště, turistické resorty jsou uzavřené a z výškových budou stoupá dým po úderech íránských dronů. A údery schytala už i saúdská rafinérie. Saúdskoarabský státní ropný gigant Saudi Aramco v pondělí uzavřel svou rafinérii Ras Tanura [2] po íránském útoku dronem, sdělil agentuře Reuters zdroj z odvětví poté, co Teherán podnikl odvetné kroky v Perském zálivu po víkendovém útoku USA a Izraele na íránské cíle.
Drony dopadly už i na saúdskou rafinérii
Ras Tanura, ležící na východním pobřeží království podél Perského zálivu, je jedním z největších rafinérských komplexů na Blízkém východě. Denně dokáže zpracovat přibližně 550 000 barelů ropy a funguje také jako klíčový vývozní terminál pro saúdskou ropu.
Podle zpráv útok způsobil požár v areálu a na internetu se objevila videa, na nichž je vidět kouř stoupající z objektu. Zaměstnanci zařízení Aramco byli preventivně evakuováni z obavy před dalšími útoky. Ropné trhy reagovaly prudce. Cena ropy Brent v pondělí vzrostla o přibližně 10 %, když se napětí v regionu stupňovalo. Saúdští představitelé uvedli, že situace v Ras Tanura byla pod kontrolou.
Ministerstvo obrany oznámilo, že byly zachyceny dvě bezpilotní letouny, jejichž padající trosky způsobily omezený požár. Nebyly hlášeny žádné zranění. Některé zpracovatelské jednotky byly z bezpečnostních důvodů odpojeny, ale dodávky na domácí trhy s palivy nebyly narušeny, uvedla saúdská státní tisková agentura s odvoláním na představitele ministerstva energetiky. Společnost Aramco na žádosti o komentář okamžitě nereagovala.
Očekává se, že uzavření zvýší obavy ohledně globálních dodávek, zejména proto, že přeprava přes Hormuzský průliv – trasu, kterou prochází přibližně pětina světové spotřeby ropy – se po útocích na lodě v této oblasti dramaticky zpomalila. Íránské útoky údajně zasáhly cíle v celém Perském zálivu, včetně Spojených arabských emirátů a Ománu, a narušily klíčové přepravní uzly. Postiženo bylo také několik zemí v regionu, mezi nimi Bahrajn, Katar a Kuvajt. Eskalace následuje po sobotních útocích USA a Izraele na Írán, při nichž bylo údajně zabito několik vysokých představitelů.
Cena ruské ropy opět jde nahoru a Indie znovu jedná o nákupu
Ze současné krize okolo Íránu profituje Rusko. Indie už zase znovu zvažuje opětovné zvýšení nákupů ruské ropy, protože válka na Blízkém východě ohrožuje dodávky do třetího největšího dovozce ropy na světě, informovala v pondělí agentura Bloomberg.
Státní rafinérie v této jihoasijské zemi vedly o víkendu v Dillí jednání s vládními úředníky, aby vypracovaly nouzové plány pro splnění požadavků, protože dodávky přes Hormuzský průliv téměř ustaly, uvádí se ve zprávě. Indie nyní zvažuje nákup ruských nákladů, které se nacházejí v blízkosti jejích vod, uvedla zpravodajská agentura s odvoláním na osoby obeznámené s touto záležitostí.
Podle zprávy se v asijských vodách nachází přibližně 9,5 milionu barelů ruské ropy v tankerech. Pod tlakem Washingtonu Nové Dillí podle zprávy oznámilo, že v únoru nakoupilo pouze jeden milion barelů ruské ropy denně, což je nejnižší úroveň od září 2022.
Minulý měsíc Indie a USA oznámily, že dokončují prozatímní obchodní dohodu, která snižuje celní zatížení Nového Dillí z původních 50 % na 18%, z čehož polovina představuje represivní clo za nákup ruské ropy. Americký prezident Donald Trump poté podepsal výkonný příkaz, kterým zrušil 25% clo uvalené na Indii za nákup ropy z Ruska.
Spojené arabské emiráty a Katar lobují u spojenců USA za okamžité ukončení amerických útoků na Írán
Trump tvrdí, že cla byla snížena poté, co Indie „souhlasila, že přestane nakupovat ruskou ropu“. Nové Dillí však žádný takový závazek nepotvrdilo. Trump ale útokem na Írán celou situaci pro Indii zjednodušil. Nic jiného než ruskou ropu teď nejde nakoupit, protože kvůli válce je Hormuzský průliv pro tankery neprůjezdný. Každý den tak dopadají íránské drony na země šejků v celém regionu.
A dokud válka bude pokračovat, celý region bude v plamenech. Bez turistů, bez obchodů s ropou, bez budoucnosti. Není proto divu, že zástupci Kataru a SAE prý lobují [3] u saúdských představitelů, aby zatlačili na Trumpa, aby válku okamžitě ukončil.
Spojené arabské emiráty a Katar podle lidí obeznámených s touto záležitostí soukromě lobují u svých spojenců, aby jim pomohli přesvědčit prezidenta Donalda Trumpa, aby zvolil řešení, které by zkrátilo vojenské operace USA proti Íránu. Informaci přinesl Bloomberg. Zmíněné země se prý snaží vytvořit širokou koalici, která by přispěla k rychlému a diplomatickému ukončení konfliktu, aby se zabránilo eskalaci napětí v regionu a dlouhodobému šoku v oblasti cen energií.
Chabad v Rusku je hlavním výhercem útoku trumpetky na Írán. Čína a Indie teď musí nakupovat ropu jen od Ruska
Tyto informace poskytly zdroje Bloombergu pod podmínkou anonymity, protože se jedná o záležitosti, které dosud nebyly zveřejněny. Katarská analýza, kterou sdílela agentura Bloomberg News, varovala, že pokud budou přepravní trasy v regionu i v polovině tohoto týdne nadále vážně narušeny, lze očekávat výraznější reakci trhu na ceny zemního plynu než pondělní prudký nárůst. Od soboty, kdy USA a Izrael zahájily útoky na Írán, se konflikt rychle rozšířil – zapojily se do něj i země, které tvrdí, že nejsou jeho součástí, protože jejich základny, infrastruktura a občané jsou vystaveni odvetným útokům.
Katar zastavil výrobu zkapalněného zemního plynu v největším exportním zařízení na světě poté, co se stalo terčem íránského útoku dronem, což by vedlo k nárůstu cen plynu v Evropě o více než 50% v průměru, varuje publikace. Obrovsky by tím posílil hlavně trh s ruským plynem, který by se stal mimořádně výnosným a lákavým pro spekulace, uzavírá Bloomberg.
Je proto jasně vidět, že Trump rozbíjí Írán, aby Chabad mohl vydělávat na ruské ropě a plynu. Make Russian Oil and Gas Great Again! Nosatá realita. I tohle je třeba vidět za tím, když Trump symbolicky na šábes v sobotu ráno zapálil Blízký východ. Sledujte stopu peněz, když chcete přijít na kloub zločinům panských! A tak jest dáno!     (Čtěte na stránkách AENews)

A odneseme to zase my, obyčejní malí lidé, co nenávidí válku a ještě víc nenávidí ty, co ji rozpoutávají ve jménu své nenažranosti po majetku ...

Markéta Šichtařová: Bylo by bláhové si myslet, že konflikt se bude týkat pouze Íránu. Půjde o víc ..... Ekonomka a poslankyně za SPD Markéta Šichtařová (Svobodní) zpřehlednila následky izraelsko-amerického útoku proti Íránu na světových burzách a trzích s energiemi. V komentáři vysvětlila, jakou roli hraje v tomto konfliktu čas a proč cena ropy by neměla růst nad 100dolarovou hranici za barel.
Markéta Šichtařová: Ekonomické následky jsou tyto: Akciové indexy zažívají výprodeje. Třeba německý akciový index DAX padá o 2,3 % a index PX pražské burzy ztrácí 0,6 %. Slovenský index SAX roste o 0,7 %, ale to jen a pouze díky akciím Biotiky. V Evropě prudce oslabují společnosti spojené s cestovním ruchem. Přitom negativní dopad této události na akciové trhy částečně zmírnilo to, že operace začala o víkendu, kdy jsou trhy zavřené. Americký prezident Trump se tak drží svého zvyku, že důležitá geopolitická rozhodnutí nebo celní výhrůžky směřuje na dny, kdy se na trzích neobchoduje.
Bylo by bláhové si myslet, že konflikt se bude týkat pouze Íránu a případně okolních zemí, které tamní režim v odvetě ostřeluje. Půjde o víc. Íránské revoluční gardy varují lodě před průjezdem Hormuzským průlivem, jedním z nejdůležitějších energetických uzlů světa. Průlivem proudí přibližně pětina světové spotřeby ropy a ropných produktů. Přitom přibližně tři čtvrtiny z této přepravy směřují do asijských ekonomik, jako jsou Čína, Indie, Japonsko a Jižní Korea. Navíc také zhruba pětina globálního obchodu se zkapalněným zemním plynem (hlavně z Kataru) prochází stejnou cestou. A lodní doprava v Hormuzském průlivu se po amerických a izraelských úderech na Írán o víkendu zastavila. Žádný kapitán nechce daným místem proplouvat za situace, kdy mu nad hlavu létají rakety. Klíčová otázka zní, jak dlouho bude platit současný stav. Pravděpodobně operace bude rozsáhlejší než dvanáctidenní válka z loňského léta, kdy Izrael a USA útočily na íránská jaderná zařízení. Delší konflikt by pak znamenal výraznější paralýzu Hormuzského průlivu. To by byl velký problém pro mezinárodní obchod – nejen pro toky energetických komodit, ale také pro zboží. Vyšší náklady na dopravu by znamenaly nárůst cen zboží, a tedy tlak na růst inflace.
Cena ropy Brent kvůli poslednímu vývoji vystřelila z pátečních 73 dolarů za barel na 82 dolarů za barel z pondělního rána. Ropa v tu chvíli byla nejdražší od června loňského roku. Postupně ale cena ropy klesla zpět pod 80dolarovou úroveň. Pokud potrvá paralýza Hormuzského průlivu, v cenách ropy zůstane přirážka. Na druhé straně ropný trh se v posledních měsících potýkal s převisem nabídky nad poptávkou. Navíc jsou produkční kapacity geograficky rozprostřenější než dřív, a to hlavně díky rozvoji americké ropné produkce. Výsledkem kombinace rostoucí nabídky ze strany seskupení OPEC+ z poslední doby a stabilně vysoké produkce v USA je v letošním roce trh, který je proti minulým letům odolnější vůči geopolitickým šokům. Právě proto by cena ropy neměla růst až nad 100dolarovou hranici za barel.     (Čtěte na stránkách 42TČen)

Hormuzský průliv byl zcela uzavřen ..... Íránský generál Sardar Ebrahim Jabbari, vysoký představitel Revolučních gard (IRGC), dnes oficiálně prohlásil Hormuzský průliv za plně uzavřený.
V prohlášení odvysílaném státní televizí IRIB a zveřejněném na kanálech gard Jabbari varoval, že jakákoli loď pokoušející se o průjezd bude okamžitě napadena, a zároveň pohrozil zničením ropovodní sítě v celém regionu Perského zálivu.
Generál Jabbari v projevu uvedl:
„Hormuzský průliv je od této chvíle uzavřen. Žádná loď – vojenská ani civilní – nesmí proplout. Každý pokus bude považován za akt války a bude zničen. Současně varujeme všechny země Perského zálivu: pokud budou pokračovat v podpoře americko-sionistické agrese, stanou se jejich ropovody, rafinérie a exportní terminály legitimními vojenskými cíli.“
21:01 Trump nevyloučil pozemní operaci do Íránu, ani použití jaderných zbraní
Prezident Donald Trump v exkluzivním rozhovoru pro CNN dnes ráno varoval, že dosavadní vojenské operace proti Íránu jsou teprve začátkem. Na otázku moderátora, zda USA plánují další eskalaci po smrti ajatolláha Chameneího a íránských odvetných útocích, odpověděl:
„Velká vlna ještě ani nezačala. Ta opravdu velká přijde brzy. Írán si myslí, že nás může vydírat raketami a drony – ale my máme sílu, kterou si nedokážou představit. Pokud neukončí své útoky a nevrátí se k jednacímu stolu, uvidí něco, co ještě nikdy neviděli.“
Trump v rozhovoru odmítl specifikovat, co přesně „velká vlna“ znamená, ale zdůraznil, že USA mají „všechny možnosti na stole“ – včetně těch, které dosud nebyly použity. Na přímou otázku, zda zvažuje použití jaderných zbraní, odpověděl:
„Nebudu to komentovat. Ale řeknu vám jedno: nikdo nechce jadernou válku méně než já. Ale pokud budou ohrožovat naši existenci nebo existenci našich spojenců, uděláme, co je nutné.“
Americký prezident Donald Trump v dnešním rozhovoru pro Fox News a následném příspěvku na Truth Social výrazně zesílil rétoriku vůči Íránu a explicitně nevyloučil možnost pozemní vojenské operace na íránském území. Na otázku moderátora, zda by USA mohly vyslat pozemní jednotky, odpověděl:
„Nic nevylučuji. Všechny možnosti jsou na stole. Pokud Írán bude pokračovat v útocích na naše vojáky, naše základny a naše spojence, uděláme, co bude nutné – ať už z vzduchu, z moře nebo z pevniny. Írán si musí uvědomit, že hraje nebezpečnou hru.“
19:48 Írán popřel útoky na saúdský ropný sektor, obvinil Izrael
Íránské ministerstvo zahraničních věcí dnes vydalo oficiální prohlášení, ve kterém jednoznačně odmítlo jakoukoli odpovědnost za nedávný útok na saúdskoarabský ropný sektor a za napadení ománského ropného tankeru u ománského pobřeží.
Teherán zároveň tvrdí, že o své neúčasti již informoval saúdské i ománské úřady.Podle prohlášení ministerstva zahraničí Íránské islámské republiky:
„Írán není odpovědný za útok na ropný sektor Saúdské Arábie. O této záležitosti jsme oficiálně informovali saúdské úřady prostřednictvím diplomatických kanálů. Stejně tak Írán nebyl za útokem na ománský ropný tanker. Tuto informaci jsme předali Ománu. Veškerá obvinění vůči Íránu jsou nepodložená a mají za cíl eskalovat napětí v regionu.“
Prohlášení přichází jen několik hodin poté, co Saúdská Arábie a Omán útoky odsoudily a naznačily íránskou stopu. Saúdská Arábie hlásila poškození dvou klíčových ropných zařízení v oblasti Abqaiq a Ras Tanura, což vedlo k dočasnému poklesu produkce o přibližně 1,2 milionu barelů denně. Ománské námořní bezpečnostní centrum potvrdilo útok na tanker pod vlajkou Palau – čtyři členové posádky byli zraněni, loď však nebyla unesena.
17:33 Amerika nás zradila, uvedl naštvaný saudskoarabský představitel
Vysoký saudskoarabský bezpečnostní představitel v živém vysílání katarské televize Al-Džazíra otevřeně obvinil Spojené státy ze zrady spojenců v Perském zálivu. (Foto: X / Al-Džazíra)
Podle něj Washington v současné válce s Íránem soustředil své nejmodernější protiraketové systémy na ochranu Izraele, zatímco arabské státy – včetně těch, na jejichž území stojí americké vojenské základny – nechal bez dostatečné ochrany proti íránským raketám a dronům.
„Amerika nás zradila,“ prohlásil saudský činovník (jeho jméno Al-Džazíra z bezpečnostních důvodů nezveřejnila) v pořadu „Bez omezení“ (Bila Hudud).
„Všechny THAAD, Patriot PAC-3 a Aegis systémy byly přesunuty nebo přesměrovány na obranu Izraele. Naše země, které hostí desetitisíce amerických vojáků, jsou ponechány na milost a nemilost íránským balistickým raketám a sebevražedným dronům. To není spojenectví. To je zrada.“     (Čtěte na stránkách AC24)

„Těžko na cvičišti, lehko v epicentru“ aneb o logice preventivních válek Pondělní glosa Jiřího Weigla ..... Pro generaci, která zažila na vlastní kůži na povinné vojně mentalitu oficiálního militarismu minulého režimu, vyjadřovaloheslo „těžko na cvičišti, lehko v epicentru“, ve které vojenský humor té doby proměnil  staré zprofanované „těžko na cvičišti, lehko na bojišti“, veškerou debilitu a nesmyslnost tehdejší válečné hysterie a propagandy. Možnost tisícinásobného vzájemného zničení a globální apokalypsy válku jako možnost řešení mezinárodních sporů v očích tehdejších generací zcela vyloučila a zdiskreditovala. 
Konec studené války proto znamenal ve své době pro všechny návrat ke zdravému rozumu a naději pro budoucnost bez válečných hrůz a ničení. O to strašnější je pro všechny pamětníky vidět, že se vracíme zpět, že svět znovu směřuje k válečné konfrontaci, že válkanejen že probíhá, že je všude kolem nás, ale je znovu propagována a oslavována. A znovu nám znovuzrození zupáci opakují, že se na zážitky v epicentru musíme pečlivě připravit. 
Čtyři roky se vlekoucí válka na Ukrajině, Gaza, operace ve Venezuele, opakovaná preventivní válka proti Íránu, nové boje mezi Pákistánem a Afghánistánem – to je realita dnešních dnů. Kam to vše může zajít? Ztratili snad už všichni úplně rozum? Zapomněli snad všechno tak, že si šílenou historii musíme všichni zopakovat?
Zdá se, že od situace před koncem studené války se dnes lišíme především v tom, že tehdy si lidé na obou stranách byli vědomi nesmyslnosti a neudržitelnosti konfrontace a imperativu vyloučit válečné střetnutíjaderných velmocí. Dnes mají všichni plná ústa bojechtivosti, připravenosti zničit protivníka, nesmiřitelnosti a zbrojení za každou cenu. A zdá se, že tomu snad i věří. Nejsou nám ovšem schopni objasnit, proč si myslí, že k třetí světové válce a globální apokalypse nedojde, že nepřítel je natolik rozumný, že svůj jaderný arzenál nikdy nepoužije a raději uzná konvenční porážku.
Navíc tu máme fenomén preventivní války, která byla nyní oficiálně oznámena v souvislosti s novým  izraelským a americkým útokem na Írán. Ve skutečnosti tady už čtyři roky jiná preventivní válka probíhá v podobě tzv. speciální vojenské operace Ruska na Ukrajině. Znamená, že si vojenská mocnost vyhodnotí, že vývoj situace není jejím zájmům a ambicím do budoucna příznivý, že její protivníci sílí a příště by výsledek vzájemné konfrontace mohl být horší než nyní, a tak skutečného nebo domnělého protivníka ve vhodný moment brutálně vojensky napadne. 
Tato logika dovedla idylický svět 19. století do první světové války. Německo, která se obávalo posílení revanšistické Francie a vzmáhajícího se Ruska pro své velmocenské ambice, využilo sarajevského atentátu k rozpoutání  války, v níž chtělo tyto soupeřepředejít a včas vojensky vyřadit dříve, než příliš zesílí.  Stal se z ní strašivý konflikt, který starý svět rozbil napadrť a ještě my dnes zažíváme důsledky této katastrofy. 
Rusko ospravedlňuje svou agresi proti Ukrajině právem předejít uskutečnění jejích natovských ambicí a potenciálním důsledkům vojenského obkličování Ruska ze strany NATO. Izrael argumentuje jadernými a raketovými ambicemi Íránu. Všichni mají ohledně potenciálních hrozeb možná pravdu, přestože druhá strana bude vždy tvrdit opak. Vůbec to však neznamená právo vojensky zaútočit. 
Vezměme dnes současnou Evropu a nás v ní. Rusko je všeobecně považováno za zásadní hrozbu a jsou mu připisovány dalekosáhlé agresivní dobyvatelské záměry. Ruská hrozba je zásadní argument, který propagandisticky ospravedlňuje zahájení obřího programu zbrojení a výstavby ozbrojených sil.  
Jak tedy budeme dále postupovat? Pokud je pro nás Rusko skutečně takovou existenční hrozbou, jak se nám tvrdí, využijeme jeho oslabení a vyčerpanosti válkou na Ukrajině a preventivně ho napadneme, tak jako Izrael Írán? Nebo budeme otálet a čekat, až se Rusko zotaví, dovyzbrojí se a napadne preventivně ono nás? Myslíme si, že takováto konfrontace nemůže přerůst do jaderné apokalypsy? Na čem tento optimismus stavíme? Na víře v moudrost ruského vedení? Nebo na důvěře v nepřekonatelnost západních zbraní? Myslíme, že se takto dá přežít? Je zjevné, že  je to vše nesmysl.
Chceme-li přežít, odmítněme bláboly o přípravě na žití v epicentru. Je nezbytné se v politice vrátit zpět, k dialogu velmocí a snižování mezinárodního napětí. A zásadně odmítnout logiku preventivních válek.       (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Preventivní válka, to je stejně dementní pojem jako humanitární bombardování ...

Sionistická válka s Persií se komplikuje: Írán hlásí 560 mrtvých amerických vojáků. Záhada sestřelených stíhaček. Útok na letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Zásoby raket USA a Izraele se rychle tenčí. Na delší boj nestačí. Uvízne Trump ve své pasti? ..... Václav Danda přináší za pomoci zahraničních zdrojů informace zatajované oficiálními západními médii, jež naznačují, že Izrael s USA spustily útokem na Írán procesy, jejichž konce nelze dohlédnout, a které jim a přeneseně zbytku světa mohou přinést víc problémů, než předpokládaly
Agrese USA a Izraele v Íránu pokračuje už třetí den, a sionisté se noří stále hlouběji do neřešitelného problému, který by mohl Donaldu Trumpovi výrazně snížit u jeho příznivců podporu, která se může osudovým způsobem propsat v podzimních volbách do Kongresu.
Zvláště ve chvíli, kdyby se potvrdily informace o výši amerických ztrát, které jsou mnohonásobně vyšší, než americkému publiku tvrdí Donald Trump, který hovoří o třech mrtvých.
3, nebo 560?
Výměna úderů mezi Izraelem a Spojenými státy na jedné straně a Íránem na straně druhé, pokračuje. Íránské zdroje uvádějí, že nepřítel provedl útok na íránskou státní televizi, která aktivně informuje o aktuálních událostech a jejímž prostřednictvím byla nedávno oznámena ztráta 560 amerických vojáků.
Odborníci hodnotí tento útok na televizi jako pokus ovlivnit jiné než americké a izraelské zdroje informací o probíhajícím konfliktu (nyní už televize opět vysílá, pozn. z vlastních zdrojů PP).
Ať už je zpráva o 560 mrtvých amerických vojácích pravdivá, nebo je součástí informační války, v každém případě je pro Washington mimořádně nebezpečné, pokud se takové informace dostanou k běžným voličům. Koneckonců i kdyby americké ztráty byly dvakrát či třikrát menší, než tvrdí Teherán, stále jde o ztráty za den či dva, a kolik dní ještě operace potrvá?
Německá média zveřejnila prohlášení, že Írán zaútočil na vojenské základny v Jordánsku a iráckém Erbílu, kde se kromě vojáků USA nacházejí i vojáci Bundeswehru. V německé interpretaci informací, stejně jako včera u Američanů, „nejsou žádné oběti“. Do jaké míry je to pravda, zůstává otevřenou otázkou, neboť informace nelze nezávisle ověřit. Je však známo, že základna v Erbílu byla výrazně poškozena, včetně palivového skladu, který zásobuje bojová letadla NATO.
Útok na americkou letadlovku?
Mezitím Írán oznámil útok na letadlovou loď USS Abraham Lincoln, která měla být napadena čtyřmi protilodními balistickými raketami. Zatím není jasné, zda se skutečně podařilo letadlovou loď zasáhnout. Američané to popírají.
Podle nejnovějších údajů byl v Jordánsku zasažen i radar systému protivzdušné obrany, což opět potvrzuje, že cílem Íránu je mimo jiné ničení systému protivzdušné obrany, systému, který se v tomtéž Jordánsku používá k zachycování íránských raket a dronů směřujících na Izrael.
Americká média píší, že Spojené státy a Izrael stojí před problémem, jak co nejrychleji způsobit nenapravitelné škody íránskému raketovému programu, dříve, než se vyčerpá jejich vlastní arzenál protiraketových zbraní. Ale zapojují se už i další spojenci USA:
„Írán odpálil dvě rakety směrem na Kypr, kde jsou dislokovány tisíce britských vojáků. Rakety a íránské drony dopadly jen několik set metrů od našich vojáků na základně v Bahrajnu,“ prohlásil britský ministr obrany John Healey.
Přesnost úderů USA a Izraele na Írán lze vysvětlit využitím údajů z amerických satelitů, informacemi izraelských zpravodajských služeb i činností zrádců přímo v íránském vedení, uvedl pro noviny VZGLJAD vojenský expert Jurij Knutov:
„Současná operace proti Íránu se zatím prakticky nijak neliší od předchozí, která proběhla v červnu loňského roku. Podle dostupných zpráv asi 200 letadel zaútočilo na přibližně 500 cílů. Útoky byly provedeny mimo jiné za použití bombardérů B-2 Spirit, betonoprůrazných pum GBU-57 a balistických raket Air LORA,“ poznamenal expert.
Kdo sestřelil americké stíhačky?
Pokud jde o identifikaci cílů, tak podle Knutova Pentagon omezil dodávky zpravodajských informací Kyjevu ne proto, že by chtěl potrestat Ukrajinu, ale protože přesměroval většinu svých satelitů na Írán,“ soudí ruský vojenský expert.
„Spojené státy a Izrael mohly také podle něho zjistit umístění důležitých objektů od zrádců v íránském vedení. „Jsem absolutně přesvědčen, že tam jsou. Kromě toho mnoho izraelských zpravodajců pracuje na území Íránu v utajení začleněni do společnosti. Po léta je učili rozlišovat podle nepřímých znaků nefunkční bunker v poušti od skutečně významného objektu,“ uvedl Knutov.
Situace, se ale i přes optimistická prohlášení Izraele a USA přesto nevyvíjí podle jejich představ. Všechno nasvědčuje tomu, že si sionisté tentokrát ukousli příliš velký krajíc, který by jim snadno mohl uvíznout v krku.
Zvláště zajímavé je sestřelení několika amerických stíhaček v Kuvajtu, ke kterým včera došlo za záhadných okolností. Stejně jako poničení některých amerických letadel z blízkovýchodních základen, která se z dosud neznámých důvodů zřítila během operace.
Západní média přišla s bizardním vysvětlením, že stíhačky byly sestřeleny omylem kuvajtskou protivzdušnou obranou. K příčinám poničení stíhaček, které se následně zřítily se nevyjádřila vůbec. Teorie se spřátelenou palbou je značně nepravděpodobná a u druhého případu se můžeme o příčinách jen dohadovat.
Uvízne Trump ve své vlastní pasti?
Působilo až komicky, jak to po jistém váhání Kuvajt "vzal na sebe" - a Američané mu za to nadšeně poděkovali. Všechno totiž nasvědčuje tomu, že stíhačky byly sestřeleny Íránem, nebo decentralizovanými skupinami v jeho pohraničí. V jednom případě Írán dokonce ukázal zajatého amerického pilota.
První drony Šáhidy už také poškodily naftové rafinérie v Izraeli, v Saudské Arábii a v dalších amerických koloniích na Blízkém východě.
Trhy už zareagovaly a ceny ropy a plynu letí strmě vzhůru. Hlavně že Fialova vláda vsadila na plyn z Kataru, jehož dodávky jsou nyní ohroženy a zásobníky po kruté zimě, jsou u nás a v celé EU téměř prázdné.
Hormuzský průliv, přes který se vozí potřebné suroviny a probíhá zde významná část globálního obchodu je z části Íránci zablokován a lodní společnosti ho obloukem objíždějí. Podle různých zpráv ho Íránci blokují a opět otevírají, ale významné společnosti se již rozhodly plout kolem Afriky.
S prodlužujícím časem se bude izraelsko-americká "Speciální vojenská operace" v Iráku sionistům stále více vymykat z rukou. Z původně třídenní bleskové války se může snadno stát dlouhodobě se vlekoucí konflikt, který bude neudržitelné obhájit.
A to nejen před americkým Kongresem, kde se již připravuje rezoluce pro zastavení této války, kterou hodlají podpořit i někteří republikáni. Zvláště když podle průzkumů podporuje toto sionistické dobrodružství jen 25 % Američanů.  
"Bibi (izraelský premiér Benjamin Netanjahu) převzal řízení vlády Spojených států!" hlásají už i titulky novin, které nejsou vůči americkému prezidentovi nepřátelské.      
Uvízne Trump v sionistické pasti?     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Izrael, Írán, Trump… a dvojí metr opět v akci! ..... Kdybych si musel vybrat mezi Izraelem a Íránem, nezaváhám ani vteřinu. Zatímco Izrael je na Blízkém východě jediná demokratická země široko daleko, Írán je už téměř půl století teokratická totalitní diktatura. Jak to tam chodí, asi nejlépe pochopíte, když si přečtete knihu Bez dcerky neodejdu. Existuje také stejnojmenný film.
Není také pochyb o tom, kdo opakovaně vykřikoval, že tu druhou zemi vymaže z povrchu zemského. Stejně dobře je známo, kdo financuje všechny ty islámské teroristické party, libanonským Hizballáhem počínaje, gazanským Hamásem pokračuje a jemenskými Hútíi konče.
Ani to všechno ale neznamená, že bychom měli za úplně normální považovat takovou praxi, kdy přiletí letadla, vrtulníky či bomby z nějaké země a šéfíka či šéfíky jiné země unesou či povraždí.
Stejně tak není normální, když armáda jedné země zaútočí na zemi druhou. Samozřejmě, případ od případu je to jiné, ale nic to nemění na skutečnosti, že prakticky vždy platí univerzální Clausewitzova poučka, že válka je pokračováním politiky jinými prostředky. Když to nejde po dobrém, zkusí se to holt po zlém. Nic nového.
Plyne z toho jediné…
S žádnou agresí není třeba souhlasit, ale vzhledem k okolnostem se některé dají chápat. Problém je, že ty okolnosti každý chápeme a hodnotíme často jinak. Nicméně obecně platí, že pokud akceptujeme, proč USA a Izrael zaútočily na Írán, nezbývá než se smířit s tím, že mnozí také chápou, proč Rusové válčí na Ukrajině. Nebo jinak – osobují-li si USA právo napadnout jinou zemi, cítí-li se ohroženy, nelze stejné právo upírat ani Rusku. Obyčejná logika! Ostatně velmoci to tak dělají, co je svět světem. Nemají přátele, mají jen své zájmy.
Je třeba kvůli tomu, že vydal finální souhlas k útoku na Írán, zanevřít na Donalda Trumpa? To je v posledních dnech také oblíbená mantra některých našich prostomyslnějších spoluobčanů. Něco ve stylu, měli jste takovou radost z Trumpova zvolení – a podívejte se, jak se vybarvil. To je fakt mimořádně hloupý argument. Byl by snad svět krásnější a spravedlivější, kdyby vyhrál senilní Biden či prázdná Kamala? Nebo snad máme Trumpa zavrhnout a začít milovat všechny zpovykané progresivisty, proti kterým se zcela správně a účinně vymezuje? Je to mnohem jednodušší. S žádným politikem, a tedy ani s Trumpem, i když ho volíme nebo podporujeme, není nutné souhlasit vždy a ve všem.
Nalijme si čistého vína. Příklady táhnou. Ať se nám to líbí nebo ne, stejně jako odtržení Kosova legitimizuje odtržení Krymu, tak útok na Írán pro změnu legitimizuje ruskou speciální vojenskou operaci. Nelíbí se vám to? Máte na to právo. Ostatní zase mají právo připomenout vám, že používáte dvojí metr. A pokud spustíte křik, že to jsou nesouměřitelné akce, ještě si lžete do kapsy.     (Čtěte na stránkách Deníku TO)

Ledovce po celém světě náhle narůstají, klimaalarmisté to opět svádí na oteplování ..... Cokoli, co se děje kolem klimatu a různých přírodních jevů, jsou klimaalarmisté schopni svádět na „globální oteplování.“ Nedávno dokonce tvrdili, že i za možný příchod případné nové doby ledové může klimatická změna způsobená člověkem.
Po bezpočtu nesmyslných a mylných předpovědí by se dalo očekávat, že většina lidí konečně pochopí, že se stali obětí velkého podvodu.  Ve skutečnosti se však mantra o globálním oteplování či klimatické změně způsobené člověkem opakuje i nadále, aby se prosadila ničivá politika.
A zatímco Green Deal pokračuje v destrukci Evropy, klimaalarmisté tvrdí, že zvětšující se ledovce má na svědomí globální oteplování způsobené člověkem.
Ačkoliv klimatická propaganda už desetiletí tvrdí, že ledovce po celém světě se zmenšují kvůli globálnímu oteplování, existuje několik výjimek. Některé ledovce rostou náhle extrémní rychlostí, až 100krát rychleji než obvykle.
Hlášené náhlé nárůsty jsou podle klimatických alarmistů vyvolány nestabilními mechanickými podmínkami uvnitř nebo na úpatí ledovce. Například tání může působit jako mazivo, které způsobuje klouzání ledu.
Rychlý pohyb prý může způsobit, že velké množství ledu se stane nestabilním a odlomí se.
Navíc postupující ledové masy mohou blokovat údolí a způsobovat vznik jezer za nimi. Pokud tyto přírodní přehrady později prasknou, destruktivní povodňové vlny zasáhnou níže položené oblasti.
Zvláštní pozornost je kladena na vysoké pohoří jako Karakoram (Asie), části Aljašky a Svalbard. V Karakoramu vědci pozorují „Karakoramskou anomálii,“ kde mnoho ledovců zůstává stabilních nebo vykazuje ohromné nárůsty navzdory globálnímu oteplování.
Výzkumníci však zdůrazňují, že tyto nárůsty nejsou známkou obnovy ledovců ani koncem globálního oteplování. Naopak: tvrdí, že změna klimatu mění dynamiku ledovců natolik, že takové nepředvídatelné a nebezpečné události se mohou vyskytovat častěji nebo intenzivněji.
Docházejí k závěru, že tyto rostoucí ledovce nejsou důvodem k uvolnění opatření ohledně změny klimatu. Naopak, představují nové, život ohrožující nebezpečí pro horské oblasti tím, že výrazně zvyšují riziko přírodních katastrof.
„Změna klimatu přepisuje pravidla hry: ledovce náhle rostou a stávají se ohnisky katastrof,“ píše německý Merkur. „Tyto pokroky nejsou známkou zotavení, ale spíše příznakem extrémní nestability v ledovém systému.“
Odborníci tvrdí, že tyto nárůsty ledovců nejsou způsobeny dalším padajícím sněhem, ale tím, že led je natolik nestabilní, že ztrácí pevnou přilnavost na zemi a „klouže“ vpřed vysokou rychlostí, což často vede k povodním a sesuvům půdy.
Tolik tedy poněkud krkolomné vysvětlení, kterému snad věří jen nemyslící klimatičtí alarmisté, kteří se lepí k silnicím, ničí památky v muzeích nebo blokují letiště.
Jednoduše: cokoli se bude dít, vše se svede na globální oteplování způsobené člověkem, ať už to dává smysl nebo ne…     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Stupidita aneb jak tyranie vyrábí hlupáky a zlo vyžaduje náš souhlas pro svou legitimitu ..... Jakmile se z lidí stane dav, který nereaguje na realitu, ale na signály skupiny, zlo jede na autopilota bez větších zásahů správců systému.
A protože se zlo stalo masovým a normalizovaným, tváří se pro jeho účastníky rozumně a prospolečensky, čímž získá to nejdůležitější, o co mu jde – legitimitu bez pravdy. Je čas zbavit se všech -ismů, protože každý z nich potřebuje nějakou formu masové ideologie, která způsobuje stupiditu.
Dietrich Bonhoeffer je velmi zajímavou postavou německých dějin. S nástupem nacismu, absolutně analogického s nástupem covidismu, s frustrací pozoroval zvrhlé chování německé inteligence a církve. Nazval ho „stupiditou“ (Dummheit)
Ale k jeho teorii.
Bonhoeffer stupiditou nemyslel nízké IQ ani nedostatek vzdělání. Odlišoval slovo „Unwissenheit“ (neznalost, která se dá napravit informacemi) a „Dummheit“ (stupidita, která v sobě obsahuje jak bytí součástí tupého davu, tak morální selhání).
My se zde budeme věnovat tomu druhému slovu. A uvidíte, kde jsme všichni z nás – hledačů pravdy a veteránů covidismu a modrožlutectví – dělali „chyby“.
Bonhoeffer popisuje „stupiditu“ jako sociálně-morální jev, tj. stav člověka, kdy ztrácí samostatný úsudek a místo toho se nechá nést skupinou, sloganem, autoritou nebo „proudem doby“.
Jeho pět klíčových tezí, v duchu jeho textu Nach zehn Jahren (Po deseti letech), je následujících.
1) Stupidita není primárně intelektuální deficit, ale deficit autonomie.
Člověk může být chytrý, vzdělaný, „kompetentní“ a přesto stupidní v Bonhoefferově smyslu, když přestane používat vlastní soudnost a svědomí.
Toto jsme viděli za covidu i modrožlutectví dokonale. Často se zdálo, že nejvíce naletěli ti formálně nejvzdělanější, protože jim systém strachem vypnul intuici. Důvodů je víc, ale jdeme dál..
2) Stupidita je často vytvořená mocí a tlakem prostředí.
Bonhoeffer si všiml, že ve chvíli, kdy se společnost dostane pod silné mocenské působení (propagandy, strachu, kariérního tlaku, společenských výhod), lidé se odpojí od reality. Ne proto, že by nedokázali pochopit fakta, ale protože je pro ně výhodnější (nebo bezpečnější) nechápat.
Krásnou větu, popisující chování všech ozubených kol covidismu – lékařů, zdravotníků, „vědců“, soudců a ouředníků – pronesl, kdysi dávno, Upton Sinclair: „Nikdy se nesnažte přimět někoho k pochopení něčeho, na čehož nepochopení závisí jeho plat“.
3) Stupidní člověk je odolný vůči argumentům.
Proti zlu může člověk někdy bojovat argumenty, tlakem, právem.
Proti stupiditě je to horší: fakta se odrážejí, protože nejde o omyl v informaci, ale o UZAVŘENÍ SE DO KOLEKTIVNÍHO NARATIVU.
Proto Bonhoeffer říká, že „stupidita je nebezpečnější nepřítel dobra než zloba“.
A zde je důvod, proč byl styl COVID logiky v těchto těžkých dobách relativně efektivní.
Pokud je člověk emocionálně ponořený do mainstreamového narativu, identitně navázaný na skupinu, a / nebo existenčně závislý na systému, pak přímá pravda vůbec nefunguje. Fakta jsou vnímána jako útok!
V takové situaci může sarkasmus fungovat jako zkratka k narušení iluze. Ne přes argument, ale přes moment kognitivního překvapení, poskytovaný sarkasmem. Protože zatímco na přímou pravdu je mozek stupidního jedince připraven jako na nepřítele, kterého vidí z dálky, sarkasmus ho zaskočí nepřipraveného a vznikne jeho nejistota, zda s ním souhlasíte, nebo si z něj děláte prdel. Tím ho vychýlíte z kognitivní rovnováhy a donutíte ho se zamyslet.
To je jen na vysvětlenou pro těch pár jedinců, kteří nás za těch pět let moralizovali, že se někomu neustále vysmíváme, ale sami neměli kreativitu, intelekt, či odvahu, aby nám všem ukázali, jak se to tedy dělá správně.
4) Stupidita je nebezpečná právě tím, že se cítí morálně krytá.
Lidé v tomto stavu často jednají s pocitem „já jen dělám svou práci“, „takové jsou předpisy“, „všichni to tak mají“, „je to pro vyšší dobro“.
To je pro Bonhoeffera zásadní – zlo pak nebývá vnímáno jako zlo, ale jako „normál“.
Zde si každý veterán covidismu a modrožlutectví zcela jistě představí svůj vlastní konkrétní příklad.
5) Lék není primárně vzdělávání, ale osvobození.
Pouhé „víc informací“ často nepomůže. Bojovníci proti stupiditě musí změnit podmínky, které ji udržují: strach, závislost, izolaci, ztrátu občanské odvahy…
K tomu je zapotřebí návrat autonomie, odpovědnosti a schopnosti říct „ne“. Jinými slovy, stupidní člověk musí cítit, že je bezpečné zapnout intuici a nejen neustále „bezpečně poslouchat“. K tomu slouží (například) spontánní masové demonstrace a generální stávky – stupidní ovce tehdy přestávají mít strach a začínají opět myslet.
Proto existuje zákon o právu shromažďovacím, abyste museli demonstraci vždy oznámit a systém se na ni mohl dobře připravit a mít tak vše pod kontrolou. Jistě pamatujete, že za covidismu systém spontánní demonstrace dokonce zakázal a otáčel autobusy s davy řítícími se na Prahu. Spontánnost masového odporu proti útlaku nedělá systému vůbec dobře rovněž z toho důvodu, že na těchto demonstracích nekontroluje narativ svými tajnými službami předschválenými kecálisty.
V Bonhoefferově logice a obecně v moderní psychologii moci zlo typicky potřebuje minimálně jedno z následujících povolení:
A) Svolení skrze poslušnost.
„Plním rozkazy.“ „Je to interní proces.“ „Nahoře rozhodli.“
Zlo se škáluje přes hierarchie, protože odpovědnost se rozmělní. Přesně tady se potkává Bonhoeffer s tím, co později výzkumně popsali Milgram (jistě znáte Miligramův experiment poslušnosti autoritě) a Asch (Ashův experiment konformity). Oba si laskavý čtenář může najít na youtrubce.
B) Svolení skrze konformitu a strach z vybočení.
Lidé se často nepřidají ke zlu proto, že by ho milovali, ale protože se bojí ceny odporu: ztráty práce, vztahů, statusu, bezpečí.
Zlo pak nepotřebuje, aby mu všichni věřili – stačí, aby se většina nechtěla hádat.
C) Svolení skrze mlčení (normalizaci).
Když se věci nedají veřejně pojmenovat, začnou se jevit jako „nový normál“.
Normalizace funguje po krocích: dnes malá výjimka, zítra standard, pozítří povinnost.
D) Svolení skrze závislost.
Pokud má někdo kontrolu nad přístupem k práci, účtům, bydlení, reputaci, platformám, „legálnosti“ existence – lidé se začnou sami cenzurovat a přizpůsobovat, i bez přímého násilí.
Zlo pak nepotřebuje tolik teroru a stačí správa přístupu. Viz žhavé téma digitálního koncentráku.
E) Svolení skrze stupiditu.
Zde se kruh uzavírá a dostáváme se zpět k prvnímu tématu tohoto článku. Jakmile se z lidí stane dav, který nereaguje na realitu, ale na signály skupiny, zlo jede na autopilota bez větších zásahů správců systému.
A protože se zlo stalo masovým a normalizovaným, tváří se pro jeho účastníky rozumně a prospolečensky, čímž získá to nejdůležitější, o co mu jde – LEGITIMITU BEZ PRAVDY.
Jak vidíte, šíření prosté pravdy v době všeobecné stupidity je celkem marné.
Takže alespoň na závěr vysvětlení, proč autor tohoto článku tak bytostně nenávidí kolektivismus:
Jak Dieter Bonhoeffer, tak Elias Canetti (Masa a moc, 1960), se shodují na tom, že zlo není produktem silných jedinců, ale produktem systémů, které zbavují lidi jejich individuality.
To jest socialismu, komunismu, fašismu, nacismu, „liberálně demokratické“ formy kapitalismu a covidismu.
Je čas zbavit se všech -ismů, neb každý z nich potřebuje nějakou formu masové ideologie, která způsobuje stupiditu.
První krok je jednoduchý:
Vypněte televizi, zapněte mozek a nebojte se důvěřovat své vlastní intuici.      (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

USA si nemohou dovolit vést válku proti Iránu současnou intenzitou delší dobu ..... USA si nemohou dovolit vést válku proti Iránu současnou intenzitou delší dobu. Utrácejí 0.1% svého rozpočtu denně, a to nevydrží
Podle analytických odhadů nyní Pentagon utrácí za každý den války s Iránem 0.1% amerického vojenského rozpočtu pro rok 2026. Celkem 779,174 milionu dolarů denně. Protože spotřeba některých kategorií zbraní, třeba raket Tomahawk je enormní (zatím přes 200), a jejich výroba je extrémně pomalá, analytici předpokládají, že USA sice mají s určitostí zásoby na 2 až 3 týdny války proti Iránu, ale potom budou stát před zapeklitým problémem, jak ve válce pokračovat, a nevyčerpat přitom nedotknutelné zásoby určené na potenciální válku s Ruskem, nebo s Čínou. Nejvíce se toto vyčerpávání zásob bude projevovat v raketách proti dronům, a antibalistických střelách. Strategie Iránu, počítá právě s tím, že Američanům dojdou rychle válečné zásoby, a s tím i chuť bojovat.
Irán včera odpoledne uzavřel Hormůzský průliv. K dnešnímu ránu v něm podpálil nebo potopil 6 tankerů a 2 těžební plošiny. Prozatímní snahy amerického loďstva průliv uchránit pro bezpečnou plavbu se ukázaly jako marné. Vzhledem k tomu, že v Perském zálivu je tak na neurčito zablokováno několik set tankerů na přepravu ropy i plynu, a ty nemohou záliv opustit, budou kapacity na přepravu obou komodit velmi omezené. Iránská strategie tedy primárně míří proti západní ekonomice. Na mapě je číslo 1 v červeném hexagonu, a tam se předpokládá, že USA budou muset vylodit svoji pěchotu, pokud Irán nekapituluje. A americké ztráty v tomto případě začnou atakovat vietnamský level.     (Čtěte na stránkách InfoKurýr)

Nový výskum potvrdil, že kurkuma konkuruje liekom proti bolestiam kĺbov pri artritíde ..... Ak patríte medzi milióny ľudí, ktorí zápasia s chronickou bolesťou kĺbov alebo svalov, úľavu možno nenájdete v krabičke s liekmi, ale na poličke s korením.
Prelomový výskum aktuálne potvrdil to, čo tradičné liečebné systémy poznajú už stáročia: žiarivo žltá kurkuma a jej silná účinná látka kurkumín ponúkajú silnú prírodnú alternatívu ku konvenčným liekom proti bolesti s oveľa jemnejším profilom vedľajších účinkov.
Nejde len o ľudovú medicínu. Kurkumu momentálne testuje značný počet moderných klinických výskumov s pozoruhodnými výsledkami.
Pre jednotlivcov trpiacich osteoartrózou (osteoartritídou), bežnou a často vyčerpávajúcou formou opotrebovania kĺbov, sa extrakty z kurkumy ukazujú ako prelomové.
Dôkazy sú presvedčivé. Metaanalýza randomizovaných klinických štúdií z roku 2016 zistila, že extrakty z kurkumy zlepšili bolesť, stuhnutosť a funkciu kĺbov u pacientov s týmto nepríjemným ochorením.
Dôležité je, že štúdia porovnala kurkumu s nesteroidnými protizápalovými liekmi, ako sú ibuprofén a diklofenak, a zistila podobné zmiernenie bolesti.
To naznačuje, že kurkuma môže byť životaschopnou prírodnou alternatívou k týmto konvenčným liekom, ktoré sú známe svojimi potenciálnymi vedľajšími účinkami, ako sú gastrointestinálne ťažkosti.
Priame porovnanie kurkumy s liekmi
Uvedené zistenia potvrdila aj ďalšia štúdia, ktorá priamo porovnávala kurkumín s liekom diklofenakom u pacientov s osteoartrózou kolena.
Výskumníci uviedli, že hoci kurkumín mal podobnú účinnosť ako diklofenak, bol lepšie tolerovaný. To znamená, že pacienti dosiahli porovnateľnú úľavu od bolesti bez rovnakej záťaže vedľajších účinkov, čo je významná výhoda pri dlhodobej liečbe chronického ochorenia.
Zdá sa, že výhody sa týkajú širšieho okruhu ochorení než len osteoartritídy. Výskum naznačuje, že kurkumín tiež uľavuje od nepríjemných prejavov reumatoidnej artritídy (autoimunitnej a zápalovej formy ochorenia kĺbov).
Doplnky kurkumy môžu pomôcť zmierniť príznaky a zlepšiť zdravie kĺbov tým, že pomáhajú zmierňovať systémový zápal.
Ako korenie upokojuje váš organizmus
Ako teda toto bežné korenie dosahuje to, čo robia drahé lieky? Kurkuma nie je len kurkumín; je to komplexná zmes bioaktívnych zlúčenín, ktoré pôsobia spoločne.
Kurkumín je však hlavnou hviezdou, známy svojimi silnými protizápalovými a antioxidačnými vlastnosťami. Funguje tak, že potláča kľúčové zápalové dráhy v tele vrátane nukleárneho faktora kB a cyklooxygenázy 2, čo zabraňuje expresii zápalových mediátorov bolesti.
Tento mechanizmus je taký účinný, že pomáha chrániť samotné stavebné kamene kĺbov.
Štúdia z roku 2016 zdôraznila, že schopnosť kurkumínu zastaviť bunkovú smrť chondrocytov (buniek, ktoré udržiavajú zdravú chrupavku) je kľúčovým faktorom jeho terapeutického účinku.
To znamená, že kurkuma môže nielen zmierniť bolesť, ale tiež pomôcť chrániť integritu a regeneráciu kĺbov v priebehu času.
Použitie kurkumy na úľavu od bolesti je pôsobivo široké. U športovcov alebo kohokoľvek s aktívnym životným štýlom sa preukázalo, že kurkumín znižuje poškodenie a bolesť svalov po intenzívnom cvičení tým, že pôsobí proti zápalu a oxidačnému stresu.
Je tiež sľubný pri zložitejších bolestivých stavoch. Predbežný výskum naznačuje potenciálne prínosy pri bolestiach diabetických nervov, fibromyalgii a všeobecných bolestiach dolnej časti chrbta.
Ako užívať kurkumu
Začlenenie tohto prírodného prostriedku proti bolesti do vášho života je jednoduché. Mleté korenie môžete pridať do polievok, dusených pokrmov, pečenej zeleniny alebo ryžových jedál.
Obľúbenými možnosťami sú nápoje ako kurkumový čaj alebo takzvané zlaté mlieko. Pre koncentrovanejšiu dávku sú bežne dostupné štandardizované doplnky stravy. Odborníci často odporúčajú 500 miligramov vysoko kvalitného kurkumového doplnku dvakrát denne na zvládnutie artritídy.
Jeden dôležitý tip:
Kurkumín sa sám o sebe nevstrebáva ľahko. Ak chcete výrazne zvýšiť jeho biologickú dostupnosť, konzumujte kurkumu s čiernym korením, ktoré obsahuje piperín, alebo zmiešanú so zdravými tukmi, ako sú tie v avokáde alebo olivovom oleji.
Tento jednoduchý krok môže dramaticky zvýšiť množstvo kurkumínu, ktoré sa dostane do vášho krvného obehu.
Kurkuma sa všeobecne považuje za bezpečnú pre väčšinu ľudí pri odporúčaných dávkach. Možné sú mierne vedľajšie účinky ako napríklad žalúdočná nevoľnosť, najmä pri vysokých dávkach.
Kurkuma tiež môže interagovať s liekmi na riedenie krvi a niektorými inými liekmi. Rovnako ako pri každom doplnku stravy, je rozumné poradiť sa so svojím lekárom predtým, ako ju začnete pravidelne užívať.
Prírodná liečba osteoartritídy
O prírodnej liečbe osteoartritídy sme publikovali aj samostatnú elektronickú knihu. Viac informácií o nej nájdete TU (o českej verzii TU).
V knihe sa dozviete o rizikových faktoroch pre vznik artrózy kĺbov, ktorým potravinám sa vyhýbať, prečo sú klasické lieky nebezpečné, ako osteoartritídu liečiť prírodným spôsobom pomocou byliniek, stravy, výživových doplnkov či cvičenia a množstvo ďalších dôležitých informácií.     (Čtěte na stránkách Badatel)

2.3. 2026     ŽIVÉ AKTUALIZACE: Krize na Blízkém východě po útocích na Írán ...... USA a Izrael v sobotu zahájily koordinované útoky na íránské cíle, včetně míst v Teheránu, které způsobily značné škody a civilní oběti. Írán reagoval raketovými útoky na izraelské území a americká vojenská zařízení po celém Blízkém východě.

V důsledku útoku byl zabit íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Náčelník generálního štábu íránských ozbrojených sil Abdolrahim Mousavi, tajemník Nejvyšší národní bezpečnostní rady Íránu Ali Shamkhani, vrchní velitel Islámských revolučních gard Mohammad Pakpour a ministr obrany a logistiky ozbrojených sil Aziz Nasirzadeh také padli za oběti útoku.

Islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily zahájení operace True Promise 4 a označily ji za nejbrutálnější ofenzivní operaci v historii země, zaměřenou na izraelské a americké vojenské základny v regionu.

Bezpečnostní představitelé a parlamentní představitelé uvedli, že útoky na americké základny budou pokračovat a že země je plně připravena na konfrontaci. Sledujte živé aktualizace Sputniku a zjistěte více!      (Průběžné aktualizace sledujte na stránkách Sputnik Globe)

Chameneí neuprchl, neschoval se do bunkru – zemřel pod troskami rezidence. TO NEBYL OSUD ALE ZÁMĚR – A PRÁVĚ TO MĚNÍ VŠE – Dmitry Bavyrin ..... Írán potvrzuje, že nejvyšší vůdce (rahbar) Islámské republiky Alí Chameneí je mrtvý. Dříve to oznámili americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Ačkoli se na atentátu mohli podílet, technicky je vrahem Netanjahu: hlavními cíli Pentagonu během útoku byla zařízení raketového programu, zatímco Izraelské obranné síly se zaměřily na íránské vedení. Oznámena byla rovněž likvidace ministra obrany, náčelníka generálního štábu a dalších klíčových osob v Teheránu, to však dosud čeká na potvrzení.
Podle médií v zemích agresorů bylo tělo ajatolláha již vyproštěno z trosek jeho rezidence. Taková smrt mluví sama za sebe. Rahbar se neevakuoval, neskrýval se, nesestoupil ani do bunkru. Jako šíita přijal myšlenku mučednictví; jako muslim věřil v nevyhnutelnost Alláhovy vůle. Především však byl Chameneí mimořádně zkušený politik. Svůj osud mohl přijmout pouze tehdy, pokud již vyřešil klíčovou otázku – předání moci.
Bylo by podivné, kdyby tomu tak nebylo: rahbar by v dubnu oslavil 87 let a nikdy nebyl mužem, o němž by se dalo říci, že je „svěží a plný sil“. Alí Chameneí však zažil protíšáhovskou revoluci i válku s Irákem přímo na frontové linii, osobně stál v čele IRGC, ministerstva obrany i celé výkonné moci a téměř 37 let působil jako rahbar – ve všech těchto rolích proslulý svou prozíravostí.
Blízkovýchodní mediální zdroje tvrdí, že Chameneí několik dní před útokem určil tři možné nástupce a Rada ajatolláhů nyní vybere nového rahbara. Jeho syn Sajjed, obecně považovaný za nepopulárního politika, mezi kandidáty není. Přesto byl Sajjed ve Spojených státech a Izraeli zmiňován jako pravděpodobný dědic – mohlo přitom jít o záměrné „černé PR“, pokus připsat Chameneímu šáhovské tendence. Vlastním kandidátem agresorů na roli vůdce Íránu je Šahzádeh, syn a jmenovec Rezá Pahlavího, svrženého v roce 1979. V Íránu nebyl půl století a jeho jediným zdrojem legitimity je původ od krutého a zkorumpovaného monarchy, který přivedl zemi na pokraj záhuby a vyprovokoval revoluci. Pahlaví mladší již vyjádřil podporu agresi proti vlastní zemi, označil ji za „humanitární intervenci“ a vyzval všechny, aby „čekali na signál“. Připomínal svého otce: i ten postrádal politický instinkt natolik, že si dokázal znepřátelit kohokoli.
Zatímco Šahzádeh přesvědčoval Íránce, aby se postavili na stranu agresorů, byly z trosek dívčí základní školy ve městě Mináb vyprošťovány dětské mrtvoly – jejich počet do sobotního večera přesáhl stovku. Mezitím v úterý 2. března předsedá Melania Trumpová, manželka prezidenta Donalda Trumpa, jako zástupkyně USA Radě bezpečnosti OSN na zasedání věnovaném ochraně dětí. Nyní bude rozhodně o čem hovořit.
To, co se děje, nevyžaduje žádné zvláštní vysvětlování z oblasti morálky či práva – vše je naprosto jasné. Jde o nevyprovokovanou agresi, „právo silnějšího“ v jeho nejčistší podobě, další důkaz toho, že starý světový řád se rozpadá ve švech a lidstvo si raději vytvoří nový, než aby zachraňovalo ten starý.
Konečným cílem agresorů je změna režimu, zrušení Islámské republiky a návrat šáha – což vyžaduje podnítit masy k povstání. Minimálním cílem je způsobit Íránu během několika dní ostřelování maximální škody a poté nabídnout návrat k jednáním o zanechání jaderného programu. Mezistupněm je vyprovokování povstání na národnostních periferiích, především v provincii Chúzestán, kde je soustředěna téměř veškerá těžba ropy a kde žije mnoho sunnitských Arabů s vlastními křivdami vůči Teheránu.
Trump se s největší pravděpodobností přikloní k novým jednáním, zatímco Netanjahu bude zuřivě trvat na válce až do úplného vítězství. V každém případě budou boje pokračovat nejméně ještě několik dní, které musí Islámská republika přečkat během přechodu moci – na jiné možnosti prostředky nemá. Írán nemůže konflikt ukončit vyhnáním Američanů z Blízkého východu ani „hozením Izraele do moře“, jak vyzýval bývalý prezident Ahmadínežád. Může dosáhnout pouze klidu mysli – a pro to již bylo vykonáno mnoho.
Během útoku vedeného proti sobě samému minulého léta Teherán reagoval tak, aby udržel eskalaci zvládnutelnou a zabránil plnohodnotné válce. Nyní jsou sázky mnohem vyšší a taktika se obrátila: Írán se snaží vtáhnout do konfliktu celý region, aby rostoucí náklady vyvolaly mezinárodní tlak na jeho protivníka. Bezprecedentní počet raket a dronů zaútočil na 14 amerických vojenských základen v šesti zemích – v Bahrajnu, Jordánsku, Kataru, Kuvajtu, Spojených arabských emirátech a Saúdské Arábii, a to nepočítaje Izrael. V arabských metropolích přepychu nyní hoří přístavy, mrakodrapy, pětihvězdičkové hotely a mezinárodní letiště. Poškozena byla dokonce i slavná „plachta“ Burdž al-Arab, ikonický symbol Dubaje.
IRGC rovněž zablokovaly Hormuzský průliv, hlavní tepnu světového obchodu. Prochází jím většina čínského dovozu ropy, takže blokáda představuje přímou výzvu čínským partnerům k neodkladnému zásahu. Někteří analytici spekulují, že současné potíže Íránu pramení z toho, že se – podobně jako Venezuela – stal čínskou ropnou pokladnicí. Poté, co Nejvyšší soud USA zrušil prezidentská cla, Trump naléhavě potřeboval nové vyjednávací trumfy pro obchodní rozhovory s Čínou, kam má na konci března odletět na setkání s prezidentem Si Ťin-pchingem. Za těchto okolností se nechal Netanjahuem přesvědčit k agresi, kterou podle průzkumů nepodporují více než dvě třetiny Američanů.
Cílem Teheránu je vyděsit Washington tím, že jej vtáhne do vleklého konfliktu s rostoucími cenami ropy a propadajícími trhy, aby válka rychle skončila. Smrt rahbara přitom poskytuje Trumpovi přesvědčivou záminku vyhlásit vítězství a přejít k jinému tématu – čímž by umožnil, aby přechod moci proběhl podle Chameneího plánu. Pokud je i tato smrt součástí onoho plánu, měla by se pro jeho stoupence stát symbolem mučednictví a pro íránskou opozici nadějí na novou vládu, která nevyžaduje zradu vlasti ani přidání se k nepříteli.
Islámská republika Írán bude schopna přežít nejtěžší a nejděsivější dny od války s Irákem pouze tehdy, pokud se její společnost – rozdělená mezi náboženské konzervativce a reformisty – sjednotí tváří v tvář vnější hrozbě kolem společné vlajky. Spojené státy a Izrael ze své strany učinily vše pro to, aby toto sjednocení bylo úplné a šáhovská kontrarevoluční myšlenka byla pohřbena.
Sotva lze posoudit, který z jejich „úspěchů“ je v tomto ohledu závažnější: zda proměna školy pro malé dívky v masový hrob, nebo proměna těžce nemocného vůdce – kolem nějž se v populaci nahromadilo mnoho nezodpovězených otázek – v šahída, který přijal smrt, aby otevřel cestu nové vládě. Nové, a nikoli jiné – tedy šáhovské a proamerické, jak si přeje nepřítel.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Co to ti Amíci s Izraelci zase provedli? Preventivní útok, nebo sprostá agrese? ..... Tak si položte otázku: Kdo je tady větší svině? Na to si už odpovězte sami.
Sleduju zprávy a nevěřím vlastním očím. Spojené státy „preventivně“ zaútočily na Írán a ten jim to – pro jistotu a zcela nepreventivně – oplatil. Může se jim někdo divit? Donald Trump se sice rád stylizuje do role velkého mírotvůrce, ale já vidím jen zmetka, který je ochotný rozpoutat globální peklo ve jménu moci a peněz.
Zkuste se nad tím zamyslet lidsky. Představte si, že se k vám do vedlejšího bytu nastěhuje někdo, kdo je vám bytostně podezřelý. Co uděláte? Půjdete mu preventivně dát přes hubu a uděláte si z něj nepřítele na život a na smrt jen proto, že „co kdyby“? Nebo počkáte a zjistíte, jestli jste se náhodou nespletli?
Něco jako „preventivní útok“ je totiž nesmysl, který si vymysleli agresoři, aby vypadali lépe před kamerami. Ve skutečnosti existuje jen napadení a obrana. A pak je tu motiv. Buď má někdo k akci skutečný, hmatatelný důvod, nebo jde o čistou agresi maskovanou vznešenými slovy.
Dvojí metr v přímém přenosu
Podívejme se na Rusko a Ukrajinu. Rusko na Ukrajinu vtrhlo po osmi letech proseb, varování a upozorňování, aby přestalo útočení na ruské obyvatele na Donbase a v Luhansku. Po osmi letech ignorování jejich výzev toho zkrátka měli dost a šli pomoct svým krajanům. Tak to prostě je, ať se to někomu líbí, nebo ne.
A teď USA a Írán. Důvod? Prý se jim nelíbí tamní zřízení, protože prý není dost „demokratické“. Já tam nežiju, tak soudit nebudu, ale jedno vím jistě: je to jejich země a jejich pravidla. Američané se celé roky snaží tuhle obrovskou zemi podrobit. Chtějí tam zalézt jako švábi, vycucat zdroje a pak zemi vyplivnout a nechat ji svému osudu. Je to jejich osvědčený styl. Schválně, vidíte tu spojitost? Venezuela má ropu. Kanada má ropu. Írán má ropu. Jsou to zajímavé náhody, že?
Kdo je tady vlastně ta „svině“?
Poslouchám v televizi ty „překvapené“ komentátory, jak se hrozí nad tím, že Írán zaútočil na další země. Ano, zaútočil. Jenže je potřeba dodat to podstatné: Írán cílil na americké vojenské základny. Naproti tomu USA a Izrael se nebojí zasáhnout školy nebo obytné domy.
Svět, ve kterém se špatně žije
Když se na to dívám kolem sebe, říkám si, kde se stala chyba. Zvykli jsme si, že mocní světa si hrají na bohy, kreslí mapy a rozhodují o životech milionů lidí jen proto, že jejich země zrovna leží na sudu s ropou nebo se jim nehodí do jejich ideologického krámu. My, obyčejní lidé, jen sledujeme tu tragikomédii a doufáme, že se nás to nedotkne. Ale ono se to dotýká nás všech.
Přestaňme věřit pohádkám o „šíření demokracie“ a „preventivních úderech“. Jsou to jen eufemismy pro chamtivost a brutalitu. A dokud budeme těmhle hrám tleskat nebo nad nimi jen zavírat oči, budeme jen komparzem v divadle, kde kulisy pomalu hoří. Možná je na čase začít se ptát nahlas – i za cenu, že nás někteří označí za nepohodlné. Protože pravda nebývá vždycky pohodlná. Ale je jen jedna.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Írán vyhlásil džihád proti USA, pomsta je „náboženskou povinností každého muslima“ ..... 21:34 Íránští spící agenti pronikli do USA. Bývalý šéf FBI popisuje, jak můžou útočit
21:10 Írán vyhlásil džihád proti USA, nepokoje se šíří Blízkým východem, čeká se na pomstu
Íránský režim dnes oficiálně vyhlásil džihád proti Spojeným státům a Izraeli v reakci na smrt nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a pokračující bombardování íránského území.
Protiamerické nepokoje a útoky na západní cíle se mezitím šíří do několika zemí Blízkého východu, zatímco vysokí šíitští duchovní vydali fatvu, která označuje pomstu vůči USA za „náboženskou povinnost každého muslima“.
Podle britského listu The Telegraph, který se odvolává na zdroje v Teheránu a Bejrútu, íránský duchovní vůdce a dočasný koordinátor bezpečnosti Ali Laridžání v prohlášení po pohřebním shromáždění pro Chameneího prohlásil:
„Džihád proti americko-sionistické agresi je nyní povinností. Každý věřící, který má možnost, musí přispět k porážce nepřítele. Pomsta za mučednickou smrt našeho vůdce je posvátná.“
Krátce nato vydala skupina vysokých šíitských duchovních (včetně představitelů z Qomu a Nadžafu) fatvu, která označuje útoky na americké a izraelské cíle za „náboženskou povinnost“ (fard ayn) pro všechny muslimy, kteří mají prostředky a příležitost. Fatva explicitně vyzývá k „ozbrojenému odporu proti okupantům a jejich spojencům v regionu“.
Od včerejšího večera propukly masivní protiamerické demonstrace a útoky v několika zemích:
Irák – desetitisíce lidí v Bagdádu, Basře a Nadžafu skandovaly „Smrt Americe“ a útočily na americkou ambasádu a základny v Zelené zóně. Milice blízké Íránu (např. Kátajib Hizballáh) hlásí raketové útoky na Camp Victory a Union III.
Libanon – Hizballáh vyhlásil „plnou mobilizaci“ a vypálil desítky raket na severní Izrael. V Bejrútu propukly střety mezi demonstranty a bezpečnostními silami.
Jordánsko – demonstrace v Ammánu a Irbidu, útoky na americké velvyslanectví slzným plynem potlačeny.
Jemen – hutíové oznámili nové útoky na lodě v Rudém moři a na americké základny v Saúdské Arábii.
Sýrie – íránské milice v Damašku a Aleppu zahájily útoky na americké pozice v Tanfu.
Americký prezident Donald Trump na Truth Social napsal: „Írán a jeho teroristické spojence čeká něco, co ještě neviděli. Džihád? My máme lepší zbraně.“ CENTCOM posílilo pohotovost na všech základnách v regionu a varovalo před dalšími útoky.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil: „Fatva je výzva k genocidě Židů a všech, kdo stojí za svobodu. Odpovíme silou, kterou si nedokážou představit.“
Iran supporters would like Iranian authorities to do this immediately 
Podle amerického Centrálního velení americké síly zasáhly íránský torpédoborec třídy Jamaran, který se nyní údajně potápí v Omanském zálivu.
Pokud se tato informace potvrdí, bude to znamenat významné vyhrocení situace. Nejedná se již o omezené letecké údery.
Jedná se o přímý námořní boj mezi Spojenými státy a íránským režimem. Vzkaz z Washingtonu nemůže být jasnější:
Americké síly budou dominovat ve všech oblastech
18:30 Rusko otevřelo svůj vzdušný prostor pro civilní lety z Evropy
17:24 Íránský dron Shahed zasáhl americkou leteckou základnu v Kuvajtu
16:30 Klíčová francouzská vojenská základna v Abú Zabí zasažena
Íránské revoluční gardy (IRGC) dnes ráno potvrdily, že jedna z jejich balistických raket zasáhla francouzskou vojenskou základnu v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech.
Francouzská základna Camp de la Paix (Mírový tábor) v Abú Zabí hostí přibližně 600–800 francouzských vojáků, včetně jednotek Rafale stíhaček, Mirage 2000 a logistického personálu.
Základna slouží jako logistické a výcvikové centrum pro operace v regionu a je součástí francouzsko-emirátské vojenské dohody z roku 2009.
Írán dnes rozšířil svou odvetu za americko-izraelské útoky na své území tím, že vypálil dvě balistické rakety směrem k Kypru, kde se nacházejí významná americká zpravodajská zařízení a britské vojenské základny.
Podle britského ministra obrany Johna Healeyho rakety nebyly přímo zaměřeny na Kypr, ale tento incident ukazuje na rostoucí riziko pro západní spojence v regionu a další eskalaci konfliktu.
Healey v rozhovoru pro Sky News prohlásil: „Dvě balistické rakety byly vypáleny směrem k Kypru. Jsme si jistí, že nebyly zaměřeny na Kypr.“
Dodal, že útoky Íránu se stávají „indiskriminátními, rozsáhlými a nekontrolovatelnými“, což ohrožuje britské vojáky a civilisty v regionu.
Kypr hostí britské suverénní základny Akrotiri a Dhekelia (Sovereign Base Areas), kde je přes 3 000 britských vojáků, včetně RAF Akrotiri – klíčové základny pro operace v Blízkém východě. Ostrov také obsahuje americká zpravodajská zařízení pro monitorování regionu.     (Text je průběžně doplňován na stránkách AC24)

Operace Epická zuřivost ..... Když začala válka na Ukrajině, napsal jsem k tomu tenkrát, že nejhorší je, mít pravdu špatně. Teď jsme takřka přesně o čtyři roky dál a já bych mohl napsat přesně to samé. Strašně mě štve, že jsem se nezmýlil a moc bych si přál, aby celé to hromadění amerických sil bylo jen zastrašování. Bohužel se tak nestalo a místo toho začala nová válka.
Zatím víme, že Američané a Izraelci zasahují cíle v Íránu. Například Chameneího dům, což si vrchní ajatoláh bude nejspíš brát osobně a jestli někde v koutku duše věřil ve smírné řešení, určitě ho to už přešlo. Večer se začalo šuškat, že je mrtvý. Stejně tak ale víme, že Írán zasahuje cíle v Bahrajnu, Kataru i Izraeli. Prý poslali nějaké střely i na americké letadlové lodě, ale bez úspěchu. Prozatím… Nikdo ještě neútočil na jaderný reaktor v Dimoně, ale to může být třeba jen tím, že Írán teprve oťukává izraelskou protivzdušnou obranu. Důležitý americký radar v Bahrajnu ovšem Íránci sejmuli jedním jediným dronem Šáhid.
Britové se distancují, Francouzi protestují, Němci mlčí, Saúdové jsou pro a Česká republika věrně stojí za svými spojenci, protože preventivní útok je něco úplně jiného než speciální vojenská operace. Stačí tomu dát mediálně dobrý název a nikomu už nevadí, že se občas trefíte třeba do dívčí školy… Jemen obnovuje útoky na lodní dopravu v Rudém moři, český prezident lyžuje v Alpách a čeká, až mu protokolář Kolář napíše správný projev.
Na prominentní Ukrajince v Dubaji, kam se schovali před válkou, dopadají íránské rakety. Írán zvolil poměrně efektní strategii – posílá svoje drony na luxusní hotely. Prý i Burž Dubaj trefil. Škody na budovách nevelké, škody na turistickém ruchu a cenách nemovitostí ohromné.
Ukrajinský prezident, Zelenský, americké útoky podporuje. Asi mu nedochází, že tato válka bude mít velkou spotřebu raket THAAD a Patriot, tedy přesně těch, které by Ukrajina docela dobře upotřebila. Zároveň bude mít tato válka poměrně velkou spotřebu mediálního prostoru a tím pádem zbude na Ukrajinu méně. A do třetice mu nedochází, že když bude zablokován Hormuzský průliv pro ropu, nejenže vylétnou ceny na benzínkách vzhůru, ale ruská ropa bude opět v kurzu. Dokonce tak moc, že mu sama Kallasová možná zavolá, aby okamžitě znovu rozjel ropovod Družba, protože jinak budeme všichni v háji. A to nemluvím o tom, že Američané teď budou potřebovat evropské peníze na svoji vlastní válku a ne na tu ukrajinskou.
Vladimír Putin se dneska vyspinkal do růžova, protože přesně tohle potřeboval. Rusko teď shrabuje jackpot. Americké Sauronovo oko se teď bude dívat jinam a bude spotřebovávat vojenské zdroje, především rakety protivzdušné obrany. Možná proto říkal Trump Zelenskému, že má s mírem spěchat, protože Washington bude mít za chvíli zase novou válku a na Kyjev nebude mít ani čas ani chuť. Číňan i Ind budou muset nakupovat ruskou ropu, ba i Evropa bude muset nakupovat ruskou ropu, ceny půjdou nahoru a tím pádem se Rusku bude na Ukrajině válčit lépe a radostněji. Tankery ruské stínové flotily jsou odteď horkým a cenným zbožím.
Zato Sitting Ping má deset tisíc zmeškaných hovorů od svých jestřábů, kteří se ho ptají, jestli už přišel ten správný čas k útoku na Tchajwan. Třetina amerických námořních sil je v Perském zálivu a nějakou chvíli tam pobudou. A ať to v Íránu dopadne jakkoliv, bude tam bordel, ze kterého se Amíci nebudou moci úplně vyvázat. Správná chvíle je teď. Trump vyložil karty na stůl, je třeba učinit totéž. Doufám, že Vystrčil už je v letadle a chystá se bránit svůj milovaný ostrov, když je ten Tchajwanec. Zároveň bude zapotřebí rychle vybudovat další ropovody a plynovody z Ruska, protože venezuelskou ropu mají pod palcem Amíci a v Perském zálivu je teď poněkud horko.
Mám takové tušení, že Andrej Babiš už na návštěvu Číny nepojede…
Všechen ten neruský plyn a neruskou ropu domluvil Fiala právě tam na dostřel íránských raket a vozilo se to přes Rudé moře na dostřel jemenských raket. . Asi by bylo dobré dojít za Markétou Pekarovou Adamovou, aby zase domluvila nějaký podobně dobrý kšeft, protože to budeme potřebovat. A nebo doufat, že Slováci a Maďaři nějak udrží ruské dodávky.
Přeji Chvilkařům hodně štěstí při udržování narativu o nevyprovokovaných agresích, které dělají jen zlí diktátoři, ale my tady na Západě to nikdy neděláme. Řečem ohledně změny režimu v Íránu dávám tak měsíc… pak se ukáže, že se to Američanům povedlo stejně dobře jako v Lybii, Sýrii a nebo Afghanistánu. Němci se mohou připravit, hádejte, kam vyrazí všichni ti uprchlíci, až se to rozeštve a každý bude střílet na každého. Írán je hodně lidnatá země… to bude běženců! Již toto léto ve vašich kinech. Vír šafen das!
Můžeme si celý náš čtyřletý zápas za svobodu a mír dát zase znovu. Jak vidíte, opět jsme na té správné straně a opět nám budou vysvětlovat, jak se musíme uskromnit ve jménu (konzervativních) hodnot, protože u Teheránu se přece bojuje za Prahu. Tohle totiž není ta blbá Bidenova válka proti Rusku, tohle je dobrá Trumpova válka proti ajatoláhům. Když jsem říkal, že Babišova vláda bude pokračováním Fialovy vlády jinými prostředky, myslel jsem to trochu s nadsázkou. Ale smůla, ono se mi to bohužel vyplní. Babiš totiž MUSÍ podporovat Trumpa, Macinka MUSÍ podporovat Trumpa, Orbán MUSÍ podporovat Trumpa… jinak půjdou politicky do brusele. Musejí stát za svým spojencem, protože jsou s ním stejně provázáni jako byl Fiala s Uršulou Leyenovou. Vsadili na něj.
A víte, jak to vypadá, když politici něco podporují… dělají to za naše peníze. Moc hezky nám to vyšlo. Jen jsme začali dělat kroky, abychom se vyvázali z války na Ukrajině, nová vláda nás pěkně zaháčkovává do války v Perském zálivu. Na Ukrajinu peníze nemáme, za nic ručit nebudeme, Ukrajina není priorita, řekl nedávno Veľký Bocian. Vsaďte se, že ohledně války v Íránu bude muset mluvit přesně obráceně.
Jestli si to celé Trump špatně spočítal, máme se na co těšit.
Andrej Babiš už odsoudil íránské útoky na Emiráty, Jordánsko, Saúdskou Arábii i další země, že je to nepřijatelné narušení suverenity… a samozřejmě ani slovíčkem nezmínil, že Írán tam útočil na AMERICKÉ základny, odkud vzlétala letadla k útoku na Teherán. Babiš je stejný posera jako Fiala. Těch osmdesát mrtvých holčiček ze školy je samozřejmě pod jeho rozlišovací úroveň.
Je to dokonalé deja-vu. Čtyři roky jsme bojovali, abychom nebyli vtaženi do Fialovy války. Teď nás Andrej vtáhne do té své. Na straně míru už zůstalo jen hnutí Stačilo! všichni ostatní už mají každý svoji vlastní oblíbenou válku. Trump je skutečně skvělý obchodník. Nelíbí se ti válka na Ukrajině? Dáme ti válku v Perském zálivu. Ti, kteří jsou součástí vládní koalice, ale proti válce, ti budou mít brzy možnost osvědčit, jestli jim šlo o přesvědčení a nebo o koryta, protože přesně takhle to bude ložené.
Pěkně prosím… existuje ještě ta Trumpova Rada míru, nebo je to už pasé?
Jdu stříhat víno a zkontrolovat malotraktor… to má alespoň trochu smysl.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Donald Trump zavražděním nejvyššího duchovního vůdce Íránu ajatolláha Chameneího rozpoutal Svatou válku s islámským světem! Operace “Epic Fury” se měla správně jmenovat “Epstein Fury”, protože je důsledkem vydírání Trumpa ze strany Izraele materiály, které na něj nasbíral Jeffrey Epstein! V roce 2012 kritizoval Obamu za přípravu úderů na Libyi, ale teď on sám provedl ještě něco horšího! ..... Americké letectvo spolu s tím izraelským zaútočilo v sobotu ráno 28. února na Írán a při útoku na rezidenci nejvyššího duchovního vůdce Íránu došlo k jeho zabití. Ajatolláh Chameneí podle informací raketový úder v troskách své rezidence nejprve přežil, ale o několik hodin později podlehl zraněním.
Donald Trump se tak do historie zapíše ne jako mírotvůrce, ale jako vrah a únosce prezidentů a duchovních vůdců. Před pár týdny nechal unést venezuelského prezidenta Nicolase Madura a nyní nechal zavraždit nejvyššího duchovního vůdce Íránu a neušetřil ani jeho 14-měsíční vnučku.
Íránská televize informovala o mučednické smrti ajatolláha Chameneího!
A to všechno ve službách panských, tedy Chabadu a jejich Izraele. Íránská televize potvrdila Chameneího smrt v sobotu večer. Jak zaznělo ve videu od redaktora, tak sionističtí darebáci prostě provedli další zločin, a opět k tomu použili amerického sluhu, který je připraven kdykoliv provést na pokyn Izraele jakékoliv činy a kroky, i kdyby byly sebevíce zničující jak pro americkou bezpečnost, tak i pro světové mínění o USA.
Íránská státní média potvrdila smrt nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího při probíhajících společných útocích USA a Izraele na Islámskou republiku. Několik zpravodajských agentur, včetně Tasnim, Mehr a Press TV, v neděli brzy ráno oznámilo, že 86letý vůdce byl při útoku „mučednicky zabit“. „Nejvyšší vůdce islámské revoluce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při společném útoku zločinné Ameriky a sionistického režimu,“ uvádí se v oficiálním prohlášení.
Trump zavraždil Chameneího ve chvíli, kdy Íránci vedli s Američany jednání ve Švýcarsku o jaderné dohodě
„V okamžiku mučednické smrti vykonával své přidělené povinnosti a byl přítomen na svém pracovišti, když došlo k tomuto zbabělému útoku,“ dodalo a odmítlo tvrzení „sionistického režimu“, že Chameneí se skrýval na bezpečném místě. „Tento závažný zločin nezůstane bez odezvy a bude znamenat novou kapitolu v historii islámského a šíitského světa,“ uvedla kancelář prezidenta Masouda Pezeshkiana ve svém prohlášení, ve kterém vyhlásila 40denní státní smutek.
„S plnou silou a odhodláním… přimějeme pachatele a velitele tohoto závažného zločinu, aby litovali svých činů.“ Moskva také odsoudila atentát s tím, že „lov“ na vůdce suverénních států je v rozporu se základními principy civilizovaných mezinárodních vztahů. Rusko rozhodně odsuzuje politické atentáty, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení. Potvrzení přišlo několik hodin po protichůdných zprávách o osudu Chameneího.
Zničená Chameneího rezidence v Teheránu
V sobotu ráno americký prezident Donald Trump zveřejnil na sociální síti Truth Social příspěvek, že „Chameneí, jeden z nejzlejších lidí v historii, je mrtvý“, a to poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že „existuje mnoho známek“, že nejvyšší vůdce „již není mezi živými“.
Netanjahu tvrdil, že komplex Chameneího byl zasažen „mocným překvapivým útokem“, a slíbil, že v nadcházejících dnech budou zabiti „tisíce cílů“ v íránském vedení, a vyzval Íránce, aby vyšli do ulic a svrhli vládu. To se ale zatím nestalo. V Íránu je v ulicích klid a podle pozorovatelů může mít likvidace ajatolláha přesně opačný účinek na Íránce, kteří se spíš semknou okolo režimu, než že by ho na pokyn Izraele a USA šli svrhnout.
Výzva Íráncům od Netanjahua ke svržení vlády v Teheránu v době, kdy na Íránce padají izraelské a americké bomby, je chucpe
Ajatolláh v Íránu totiž není politická, ale silně náboženská postava, která mezi Íránci není spojováno tak silně s politikou íránské vlády, ale s islámskou vírou. Výzvy od Netanjahua k Íráncům, aby svrhli režim, je v podstatě stejně neúčinný, jako kdyby Joseph Goebbels vyzýval Brity v roce 1940, aby svrhli vládu Winstona Churchilla ve chvíli, kdy na Londýn padají německé bomby.
Tohle je v podstatě úplně totožná situace. Představa, že Íránci uposlechnou a svrhnou na pokyn sionistického izraelského premiéra svoji vládu ve chvíli, kdy na Teherán padají izraelské a americké rakety, je samozřejmě iluzorní. Údery, které Washington a západní Jeruzalém popsaly jako „preventivní“ operaci, byly namířeny proti íránskému vedení a vojenským a jaderným zařízením.
JUST IN:
Benjamin Netanyahu is hoping once again that Iranians will overthrow the government for him:
“People of Iran, this is a once in a lifetime opportunity. Take to the streets, overthrow the regime. Now is your chance. We are with you.” pic.twitter.com/ZeZqQxCrBf
— Megatron (@Megatron_ron) February 28, 2026
Trump uvedl, že cílem útoku bylo zničení íránského raketového průmyslu a námořnictva a vynucení změny režimu v Teheránu. Írán od té doby reagoval raketovými a dronovými údery proti izraelskému území a americkým vojenským základnám na Blízkém východě. Moskva operaci odsoudila a ruské ministerstvo zahraničí ji označilo za „předem promyšlený a nevyprovokovaný akt agrese“ zaměřený na svržení vlády, „kterou považují za nežádoucí, protože se odmítla podřídit diktátu síly a hegemonistickému tlaku.“     (Celý text čtěte na stránkách AENews)

Od zoroastrismu k militantnímu islámu aneb nelehký osud Peršanů ..... Americká armáda začala útočit na cíle v Íránu s cílem svrhnout tamní teokratický režim. Perská říše bylo donucena konvertovat k islámu krátce po jeho zrození v 7. století našeho letopočtu, kdy slavný muslimský vojevůdce přezdívaný Alláhův meč dobyl její území.
Něco málo pro úplnější obrázek - Jak šel čas s Íránem. Odkaz na zdroj informací přímo v textu.
Peršané versus antické Řecko
V pátém století před naším letopočtem ovládala rozsáhlá území Asie, Blízkého východu a částí Evropy Perská říše, která byla jedním z největších impérií tehdejšího světa. V bitvě u Thermopyl, která se odehrála roku 480 před n.l., stála proti sobě perská vojska a spojené jednotky řeckých městských států. Bitva, v níž Řekové podlehli perské přesile, dala vzniknout pověsti o odvaze 300 Sparťanů. O deset let dříve pro změnu zvítězili Řekové ve slavné bitvě u Marathónu nad perským králem Dareiem.
O stopadesát let později dobyl rozsáhlá perská území Alexandr Veliký.
Peršané versus islám

V prvních stoletích našeho letopočtu ovládala území dnešního Íránu a okolní země Sásánovská říše, které se také říká Novoperská. Jejím oficiálním náboženstvím byl zoroastrismus. Sásánovci byli největším rivalem Byzantské říše, která vznikla rozdělením Říše římské na východní a západní část.

Po smrti proroka Mohameda v roce 632 n.l. byl za jeho nástupce vybrán Abú Bakr. Tomu se podařilo rychle zkonsolidovat svoji moc na Arabském poloostrově, když potlačil rebelující arabské kmeny a založil rašídský chalífát.
Oči muslimského chalífátu se obrátily na východ a sever. První na řadě byla právě Sásánovská říše. Muslimskou armádu vedl Khalid ibn al-Walid, který si vydobyl přezdívku Alláhův meč. Jeho prvním úkolem bylo dobytí Sasánovské dynastie. Svůj úkol splnil. Sláva jeho jména přežila do dnešních dní, neboť je po něm pojmenován například tank Al-Khalid vyráběný v Pákistánu. Sásánovci padli po více než 400 letech a původní náboženství zoroastrismus bylo nahrazeno islámem.
Sunnité versus šíité
Katolíci a protestanti se snažili svoje spory vyřešit během třicetileté války, kterou ukončil až Vestfálský mír v roce 1648. K žádnému podobnému urovnání sporů mezi dvěma větvemi islámu nedošlo a náboženký rozkol mezi sunnity a šíity do dnešního dne ovlivňuje geopolitické záležitosti zejména na Blízkém východě.
Írán, který je nejsilnější šíitskou zemí, podporoval během syrské války jejího prezidenta Bašára Asada proto, že Bašár Asad je alavita, což je odnož šíitů. Írán se obával, že pokud by se v Sýrii dostali k moci sunnité, mohli by spolu se sunnitskou Saudskou Arábií vytvořit silnou alianci nepřátelskou Íránu. Bezpečnostní poradce íránské vlády prohlásil v roce 2012 v Damašku, že Írán „rozhodně nedopustí, aby taková aliance vznikla”.
Spor o nástupce
Islámské náboženství se rozdělilo na dvě větve na začátku své existence. Základní a nejdůležitější rozdíl mezi sunnitskou a šíitskou větví islámu je spor o to, kdo byl právoplatným následovníkem zakladatele islámu, proroka Mohameda.
Když Mohamed v roce 632 zemřel, došlo mezi muslimy k velkému sporu o to, kdy by měl být jeho nástupcem. Jedna skupina tvrdila, že jím může být pouze pokrevní příbuzný, druhá skupina chtěla Mohamedova pokračovatele vybrat ze svého středu volbou. Druhá skupina převážila. Následníkem proroka Mohameda se stal jeho blízký přítel Abú Bakr, který s ním ovšem nebyl v žádném příbuzenském svazku.
Ze skupiny, která si prosadila volbu následovníka mimo okruh příbuzenstva, vznikla sunnitská větev islámu. Její jméno je odvozeno od arabského výrazu sunna, který značí soubor tradic a zvyků proroka Mohameda. Poražená skupina, která chtěla za nástupce prorokova bratrance Alí ibn Abí Táliba, založila šíitskou větev islámu. Název šíité pochází z arabského výrazu pro následníky Alího.
Šíitský půlměsíc
Dominantní skupinou mezi muslimy jsou sunnité. Tvoří mezi 85 až 90 % muslimské komunity. Šíité představují zbylých 10-15%. Sunnité ovládají všechny muslimské státy v severní Africe, Pákistán, Afghánistán a asijské bývalé sovětské republiky. Jediné teritorium, kde mají šíité silný vliv, je Blízký východ.
Šíitská verze islámu sídlí na území takzvaného šíitského půlměsíce. Suverénně nejvýznamnějším šíitským státem je Írán, kde šíitská verze islámu zcela dominuje. Na mapě se šíitský půlměsíc táhne od Sýrie a severního Iráku, kde žije početná šíitská minorita, přes Írán, kde se stáčí na jih k územně nevelkému Bahrajnu, který sousedí se Saúdskou Arábií.
Irák versus Írán
Spor mezi šíity a sunnity je od nepaměti zdrojem napětí na Blízkém východě. V roce 1979 svrhl šíitský vůdce Chomejní vládu šáha Rezy Pahlavího v Íránu. V zemi ustavil striktně teokratický šíitský stát. Co na to sousední Irák? Sunnitský vládce Iráku Saddám Husajn, který v Iráku vládl také početné šíitské komunitě, se obával, že Írán s novým vedením využije šíity v Iráku k rozdmýchaní sektářského násilí a svržení jeho vlády. Tomu chtěl Saddám předejít. Využil porevolučního chaosu a Írán napadl. Po osmi letech přetahování skončila válka patem bez jakýchkoli územních zisků.
Američané na scéně
Po svržení Saddáma Husajna americkou armádou nepokoje pokračovaly. V roce 2006 se ve volbách stal premiérem Iráku Nouri al-Maliki, který pochází ze šíitské větve islámu a za vlády sunnitského Saddáma Husajna byl disidentem. Do služeb státu začali být přijímáni především příslušníci z řad šíitů. Řada rozhodnutí nového šíitského premiéra popudila dříve vládnoucí sunnitskou většinu. Následně vypukla irácká občanská válka.
Začala výbuchem bomby v nejposvátnější mešitě šíitů, která se nachází na území Iráku. Bombu nastražili sunnité. Během občanské války proti sobě stály sunnitský islámský stát a šíitská irácká vláda podporovaná americkou armádou.
Írán versus USA
Smrt USA je posledních téměř padesát let oficiální politikou teokratického režimu.
V roce 1979 vtrhli revoluční studenti na americkou ambasádu v Teheránu a vzali 66 Američanů jako rukojmí. Prezident Carter vyslal komando ve vrtulnících, ale akce skončila fiaskem. Rukojmí se vrátili domů po 444 dnech, když USA souhlasily s uvolněním zmrazených íránských aktiv. Od té doby se USA snaží Írán blokovat sankcemi.
Když v roce 1983 poslal Ronald Reagan americké vojáky do Bejrútu, aby pomohli udržet křehký mír po skončení občanské války, zabili sebevražední atentátníci přes 300 amerických a francouzských vojáků. Útok měl materiálně podporovat Írán, ale ten to popřel.
V roce 1985 unesli bojovníci Hizballáhu letadlo TWA z Káhiry a požadovali propuštění všech šíitských muslimů zadržovaných v Izraeli. Zahynul jeden americký voják. Izrael požadavkům teroristů vyhověl a vězněné šíity propustil.
Během Obamovy vlády zajaly íránské revoluční gardy americké námořniky v Hormuzském průlivu. Fotky klečících vojáků s rukama za hlavou obletěly svět.
Jaderná dohoda
V červenci roku 2015 byla ve Vídni podepsána dohoda s názvem „Joint Comprehensive Plan of Action“, která je známá jako íránská jaderná dohoda. Írán se ve smlouvě zavázal, že omezí svůj jaderný program výměnou za uvolnění sankcí. Kritici dohody upozorňovali především na fakt, že restrikce jaderného programu vyprší po 10 až 15 letech. Evropa považovala smlouvu za velký úspěch své diplomacie a Barack Obama ji hodnotil jako nejdůležitější počin své zahraniční politiky, který přinese stabilitu na Blízký východ.
Smířlivý postoj
9. června 2015 napsal Wall Street Journal, že USA ukončily financování organizací, které v Libanonu představovaly protiváhu Hizballáhu a „potichu tak akceptovaly Hizballáh ve snaze vyjít vstříc Íránu“.
Po uzavření dohody poslal Barack Obama do Íránu 400 milionů dolarů v hotovosti v různých měnách, od eur po švýcarské franky. Peníze do Teheránu dorazily letecky ve svazcích na paletách, Důvodem pro platbu v hotovosti měla být účinnost sankcí, které blokovaly Íránu přístup do mezinárodního finančního systému.
Dalších 1,3 miliardy dolarů poslala Obamova vláda do Íránu ve 13 identických splátkách ve výši sto milionů dolarů minus jeden dolar. Vysvětlení, proč byly splátky těsně pod hranicí sta milionů dolarů, ministerstvo neposkytlo.
Hizballáh a drogy
V roce 2017 přinesl deník Politico obsáhlou reportáž o tajném projektu Cassandra. Projekt spustila v roce 2008 americká protidrogová agentura DEA, která zjistila, že se Íránem podporovaná teroristická organizace Hizballáh transformovala z blízkovýchodního hráče na mezinárodního obchodníka se zbraněmi a drogami.
Po čase se do vyšetřování vložili úředníci Obamovy vlády a podle deníku Politico začali vyšetřování blokovat za pomoci různých administrativních opatření. Když byl v Praze v roce 2014 zatčen Alí Fajád, který měl být vysoce postaveným členem Hizballáhu s vazbami na Rusko a Putina, nevyvinula Obamova vláda na české úřady dostatečný tlak, aby byl vydán do USA. Český ministr spravedlnosti odmítl Alí Fajáda vydat a soud jej propustil na svobodu.
Změna
V roce 2018 Donald Trump jadernou smlouvu JCPOA vypověděl se slovy, že neměla být nikdy uzavřena. Dále řekl, že je připraven uzavřít novou dohodu, ale že ta by musela obsahovat i další závazky Íránu týkající se balistických raket, omezení podpory teroristických organizací a dalších aktivit, které podkopávají mír na Blízkém východě.
Bidenovy peníze
V roce 2023 vyvolala Bidenova vláda kontroverzi, protože se rozhodla uvolnit 6 miliard dolarů, které byly zmrazeny na účtech v Jižní Koreji. Uvolněné peníze pro Írán byly uloženy na účtu v Kataru a měly sloužit k platbám za humanitární pomoc. Po říjnovém útoku na Izrael v roce 2023 přiznal americký ministr zahraničí, že Írán zřejmě použil peníze na financování terorismu.
Finále
Po nástupu Donalda Trumpa do funkce oznámily USA, že Írán nesmí nikdy získat jadernou zbraň.      (Čtěte na stránkách Sýr zdarma)

Vítězný únor poblíž Armagedonu: Chvála protektorátu. Čas sklizně pro kolaboranty. Česká tradice. Napravený komunista. Útok na Írán? To je přece obrana! Babiš se nezmění. Žádný strach, mládeži! Tahle vláda sionisty nezradí. Odsouzení? Jen sebe ..... Petr Hájek připomíná, že lokajské podřizování se velmocem, které zrovna Českou republiku vlastní, je hluboká národní tradice, což aktuálně nedokládají jen ostudné reakce "statečného" moto-ministra zahraničí na přepadení Íránu, ale mnohem děsivější trylek počeštělého Slováka ze Strakovy akademie
Analogie často selhávají. Přirovnávat jednu situaci či děj k ději či situaci jiné - a vyvozovat z toho obecněji platný závěr - může být zrádné. Současně však platí, že naše realita je přímo definována dvojím metrem. Invaze znepřátelené velmoci do jiné země je označena za agresi, zatímco skutečný bezprecedentní útok velmoci spojenecké je vyložen jako mírotvorná obrana a prevence.
Aby to tak mohlo fungovat, o to se stará propagandistický aparát. Mediální a politický korporát - skupiny vytvořené či napojené na obrovské zdroje finančního či nadnárodního firemního kapitálu - (de)formují veřejné mínění významné části populace ve svých zemích. Zvláště pokud tyto státy podléhají kontrole nadnárodních organizací typu NATO či Evropské unie.
Což je přesně případ našeho tisíciletého státu v posledních zhruba devadesáti letech - z oněch bezmála sto deseti, kdy u nás máme nešťastné republikánské zřízení.
V našem případě je to tím komplikovanější, že geograficky jsme "uloženi" právě na zlomu tektonických desek velmocenských zájmů. Takže v různě dlouhých periodách přeskakujeme z bloku do bloku - podle toho, kdo si nás právě ukousl. Kam se posunula hranice bloku (dokud jsme ještě měli hranice).
Podle toho pak propaganda organizuje každodenní orwellovské "pětiminutovky nenávisti" - a značná část veřejnosti z různých důvodů toto cvičení aktivně či pasivně provozuje. Jednou na tu, a za čas zase - stejně odhodlaně - na opačnou stranu.
Na věčné časy
A tak Německo bylo ještě poměrně nedávno naším protektorem (politicky korektní dobový výraz pro okupanta), který plení zemi, vraždí a zotročuje méněcennou slovanskou rasu. A netají se tím, že po vítězné válce většinu Čechů a Moravanů (u Slezanů je to složitější) vyžene na pastvu do kazašských stepí.
A významná část veřejnosti pro německou státní moc aktivně pracuje ve zbrojovkách, píše ideově hluboce angažované články do novin, udává úřadům k likvidaci spoluobčany-dezinformátory-dezoláty (ba i "české svině"). A těší se na báječnou budoucnost ve velkoněmecké integrované Evropě. Bude to hnedle - jen jak se podaří vymýtit tu východní slovanskou svoloč.
Ovšem když ta svoloč nakonec za neslýchaných obětí zdecimuje invazní armády a zažene je odkud vyrazily, z nadšení nad osvobozením významná část veřejnosti radostně akceptuje státní převrat v únoru 1948. Jen pár nejviditelnějších protektorátních "hvězd" dostane cejch odpudivých kolaborantů.
Z těch dvě stě tisíc shromážděných ještě docela nedávno na Václavském náměstí po heydrichiádě při "Slibu národa Hitlerově Říši" se významná část beze studu přesune na náměstí Staroměstské. A provolává slávu vůdci, který právě "přišel z Hradu" oznámit, že sametový státní převrat byl dokonán. A přísahá věrnost už nikoli východní svoloči, ale vzorovému Sovětskému svazu, pod nímž budeme vzkvétat "Na věčné časy".
A významná část veřejnosti pro novou státní moc aktivně pracuje ve zbrojovkách, píše ideově hluboce angažované články do novin a udává úřadům k likvidaci spoluobčany-dezinformátory-dezoláty (ba i "imperialistické svině"). Německo je v té době ovšem (ze západní části) alespoň stále ještě "na černé listině", takže o jeho zvěrstvech se může "svobodně" psát a brzy i točit a vysílat (objeví se televize).
Útok
Po dalším státním převratu je už opět Německo náš spojenec a vzor, bez ohledu na to, že na obou stranách česko-německé hranice ještě žijí pamětníci či děti pamětníků protektorátu. Jenže pro současné popřevratové generace je tato "epizoda" stejně nezajímavá a mýtická jako pro nás byly války na Piavě. Rády přijmou srozumitelnější školskou doktrínu, že svět začal jejich narozením.
Evropská integrace pod velkoněmeckým velením je proto jejich jedinou zářnou budoucností. A při pravidelných pětiminutovkách nenávisti ve školách či v neziskovkách upřímně nenávidí tu - východní svoloč. Vždyť přece provedla útok na bezbrannou zemi, jen proto, že si chtěla zvolit onu srozumitelnou budoucnost ve velkoněmecké Evropě.
Že krvavým pučem? No a co? Vždyť také my jsme se osvobodili podobným státním převratem - a jak si skvěle žijeme ve svobodě a demokracii! A pro novou státní moc pracují ve zbrojovkách, aktivně píší (natáčejí, vysílají) ideově hluboce angažované články do novin, pořady do rozhlasu a televize - a udávají úřadům k likvidaci spoluobčany-dezinformátory-dezoláty (ba i "kremelské svině").
Ti totiž šíří takové obludnosti, že ve skutečnosti je to Rusko, které opět bylo Západem napadeno. Proti němuž vede jedenatřicet zemí "sesáčkovaných" do NATO trénink na velmi podobnou válku, jako byla ta, při níž jsme byli německým protektorátem.
Protektorátem? To je co? My, budovatelská mládež, víme něco mlhavě jen o ruské okupaci, která se tvářila jako osvobození. A pak tady nastolila hrůzovládu, v níž - násilím - nebyli nezaměstnaní, kde i chudáci cikáni byli takhle maličcí - protože museli pracovat jako všichni ostatní. V níž se postavily statisíce bytů, přehrady, metro, jaderné elektrárny, v základních potravinách jsme byli prakticky soběstační a téměř neměli státní dluh. A navíc občas nebyl všude k dostání toaletní papír! No fuj!
Odsuzujeme!
Tak vzhůru na demonstraci při příležitosti 4. výročí únorového útoku východní svoloče na demokratickou Ukrajinu. Že od převratu pod vedením junty navazující na hitlerovské tradice banderovců? Banderovci? To je co? Zakažte ty pomluvy dezinformátorům! Tuhle před čtyřmi lety se to už málem během fialového vítězného února povedlo. Kdepak cenzura! Obrana demokracie! Liberální.
Vždyť to říká i náš skvostný moto-prezident, který za námi a Ukrajinci přišel na Staromák z Hradu jako tenkrát. Že to byl také komunista? No ale napravil se! Zrovna jako se napravili ti Hitlerovi ministři a ideologové, kteří po válce - když už jsme u té historie - vytvořili základ báječné mírové Evropské unie. Aby jako už nikdy nebyla válka.
Jenže po posledních volbách tady máme nějakým nedopatřením naopak nacisty ve vládě. Dobře to říká genosse prezident! Odsuzujeme je! Chtějí nám vzít i naše živobytí v neziskovkách! No fuj! Co asi budeme dělat, když nám přestanou dezoláti platit ze svých daní naše vznešené poslání? A pokrokovým umělcům zkrouhnou dotace a granty či dokonce jejich hlavní příjem z České televize! Z čeho asi tak budou žít a "vyrábět pravdu"?
Klid, mládeži, budoucnosti našeho státu-nestátu, v té báječné velkoněmecké Evropě. Ono to nebude tak horké. Nejen vy totiž odsuzujete.
Srovnání č. 1
Jak už je ten únor na invaze jako dělaný, tak právě dva naši úhlavní spojenci v jeho poslední den zaútočili na starodávnou Persii zvanou v moderní době Írán. Představuje totiž jedinou větší překážku k ovládnutí klíčového území Blízkého východu Izraelem, respektive světovým sionismem. Nepotopitelná letadlovka Spojených států před Trumpem, za Trumpa i po něm.
Ostatně - je to v pořádku, ne? Jsou to přece muslimové. To jo, jenže shodou okolností zrovna ne ti, kteří nám hrozí pokračující imigrantskou invazí, neustálými teroristickými útoky po celé západní Evropě, vytvářením Al-Kajd či ISILů, stínačů hlav. Ty hrdinské činy dělají sunnité, náboženská odnož islámu. V Íránu jsou šíité.
Rozdíl přibližně tentýž jako katolíci a protestanti v nedávno ještě křesťanské Evropě. Ti druzí, zvláště kalvinisté, kteří se od jednotné církve odtrhli, mají na svědomí tisíce upalování a čarodějnických procesů - ve vnímání průměrného bezvěrce ovšem připisovaných nenáviděným katolíkům. Tohle je něco podobného.
Srovnání č. 2
V Evropě nevraždí šíité, ale sunnité. Ti obývají země jako Katar, Kuvajt, Sjednocené arabské emiráty, Bahrajn, Saúdskou Arábii či Jordánsko. A ve všech těchto zemích mají své vojenské základny Spojené státy. A v nich na čtyřicet tisíc vojáků. Poté, co v posledních týdnech přifuněly ještě válečné lodě a letadla, nejméně o dalších deset tisíc víc.
Spolu s izraelskou nepotopitelnou lodí během prvních hodin útoku zavraždili nejvyššího představitele této nepochybně demokratické země (o svobodě nemluvme, na tu mají svá měřítka) a s ním vybili i část jeho rodiny včetně dítěte. O dalších vysokých ústavních postavách z vlády ani nemluvě. A spíš jen tak pro zábavu či vytvoření hlubšího strachu pozabíjeli na devadesát školaček.
A svou pátou kolonu pod kontrolou izraelských tajných služeb vyzývají, aby tuto bratrskou pomoc využila ke státnímu převratu. Umí si někdo představit, co by se dělo, kdyby Rusko postupovalo na Ukrajině obdobně? Kdyby například odpravilo Zelenského a jeho korupcí prolezlé, ale Západem nadále oslavované a dotované okolí?
Írán odpověděl pokusem zasáhnout některé vojenské základny v těch sunitských zemích podřízených USA a Izraeli, ze kterých startují americké bombardovací letky. Prostě si dovolil se bránit. Tedy to, co údajně činí kyjevský banderovský režim ve válce Západu proti Rusku. A mírotvůrce Donald Trump se zalyká hněvem a slibuje odplatu, jakou prý ještě nikdo neviděl...
Jistěže žádné srovnání není přesné. Ale tohle sedí. Takže žádný strach, mládeži. Ta vláda, proti které s napraveným komunistou v čele tak protestujete a odsuzujete ji, má totiž populárního premiéra. Jeho jméno, vláčené médii ve vymyšleném soudním procesu, nepochybně znáte. A jakpak reagoval tento zásadní odpůrce "ruské agrese"?
"Zcela odsuzuji íránské útoky na Katar, Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Saúdskou Arábii a Jordánsko. Tyto země se na dnešní operaci nijak nepodílely a ze strany Íránu se jedná o nepřijatelné narušení jejich suverenity."
Už se nebojíte, mládeži? Já naopak ANO.
A zdaleka ne jen proto, což většině z vás samozřejmě nic neříká, že poblíž je biblický Armagedon.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Larry C. Johnson: Zabití ajatolláha Chameneího rozzuřilo šíitský svět (video) ..... Postupně si zde přineseme reakce některých geopolitických analytiků a komentátorů na stávající útoky na Írán. Mezi těmi, kteří situaci na Blízkém východě komentovali, je i bývalý analytik CIA Larry C. Johnson. 
Donald Trump a neokonzervativci jsou dnes večer nadšení z vraždy ajatolláha Chameneího… To je jen další příklad západní nevědomosti o důsledcích mučednictví ajatolláha.
Začněme tím, že ajatolláh je ten, kdo před 36 lety vydal fatwu, v níž prohlásil, že by bylo hříchem, kdyby Írán postavil nebo použil jadernou bombu. Takže Západ si myslí, že zabít jediného muže, který byl hlavní překážkou bránící Íránu získat jadernou zbraň, je dobrý nápad?
Šíitské komunity v celém regionu vyšly do ulic protestovat a oplakávat úmrtí ajatolláha. V sousedním Bagdádu se nyní velký dav šíitů snaží proniknout do Zelené zóny (pozn.: místo, kde je ambasáda USA). Irácké bezpečnostní složky se je snaží zadržet.
Tato vražda ze strany Spojených států a Izraele měla za cíl oslabit Islámskou republiku a připravit půdu pro změnu režimu. Myslím, že to bude mít opačný efekt, tedy posílí podporu vládě a posílí postavení tvrdých linií.
To jsou ti, kteří nemají žádnou ochotu ke kompromisům se Západem.
Uplynulo sotva 24 hodin od doby, kdy Izrael a USA zahájily údery a Írán — během 90 minut od prvního útoku — zahájil protiútoky zaměřené na všechny americké vojenské objekty a základny v regionu.
Loni v červnu, po útocích trvalo Íránu téměř 12 hodin, než se vzpamatoval a odpálil rakety směrem k Izraeli. Dnes Írán reagoval útoky jak na Izrael, tak na klíčové cíle v Saúdské Arábii, Kataru, Bahrajnu, Kuvajtu, Iráku, Jordánsku a Spojených arabských emirátech.
Íránský generál se objevil v íránské televizi a slíbil, že zasáhne Izrael a americké síly v regionu novým typem zbraně.
Trump a neokonzervativci nadále věří, že podpora Islámské republiky je povrchní a křehká. Ale soudě podle reakce Íránců na vraždu ajatolláha si myslím, že Írán je nyní plně odhodlán vést vyčerpávací válku.
Výhody, které USA nyní mají, pravděpodobně zmizí, pokud tato válka bude pokračovat několik týdnů. Uzavření Hormuzského průlivu pro námořní dopravu způsobí vážné ekonomické škody světové ekonomice, pokud se IRGC podaří jej udržet uzavřený.
Je velká pravděpodobnost, že íránské útoky na americká vojenská zařízení a Izrael v následujících dnech eskalují.
Americká letecká základna v Erbílu je pod útokem; stanice CIA v Dubaji byla zasažena raketou, stejně jako kuvajtská letecká základna, kde jsou umístěna americká letadla. Uvidíme, co přinese dalších 24 hodin.
Soudce Napolitano a já jsme dnes vedli naléhavý rozhovor, abychom probrali následky úderu:     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Co bude dále? ..... Víkend byl plný válčení na Blízkém Východu a opět jsme svědky dalšího dělení společnosti. Už to není soupeření covidohysteriků s anitivaxery, na chvilku je zapomenut propětikolkový liberalismus vs Babišův kabinet. Prezident nechce nechat zapomenout na souboj proukrajinských fanatiků stojících proti těm, kteří vnímají ruskou SVO jako plně oprávněnou, ale koho ta loutka jezdící po dovolených zajímá? Na nějakou dobu jsou zapomenuty greendealové úchylnosti a nám petrolheadům je ukradené, kolik ideologicky poladěných jezdí v pojízdných vysavačích.
  Nově se totiž dohadujeme o tom, je li Írán světu nebezpečný, nebo zdali USA svým preventivním útokem nepřekročily červenou linii. Řeší se důvody k napadení i možnosti délky obrany, udivuje razance odpovědi a existuje údiv nad naivností íránského vedení, které se stalo prvním úspěšným cílem izraelských raket. Izrael zafungoval jako spouštěč, nicméně se jen rád přidal k americké ofenzívě vůči dlouhodobému soupeři. Můžeme se dohadovat o různých teoriích, proč se Trump tak utrhnul ze řetězu. Venezuelský prezident Maduro skončil po invazi v americkém vězení, Grónsko i Kanadu by chtěl mít pod křídly USA, Kubu touží mít pod svým vlivem, v Íránu změnit režim. Co dále? Kdy přijdou na řadu Rusko a Čína? Opravdu je íránský jaderný program tak zásadním problémem, když mají jaderné zbraně Pákistán, Indie i Izrael? Nebo je příčinou levná ropa proudící do čínských terminálů z íránských nalezišť, která umožňuje Číně být zdatným konkurentem samotných Američanů? Či snad partnerství s Ruskou federací?
  Jistě je, že Západ Íránce podcenil. Dojem, že pár desítek tisíc demonstrantů proti ortodoxnímu islámu oficiálního íránského vedení pomůže se změnou režimu se nemusí zakládat na reálném podkladu. Naopak je útok může stmelit. Přeci jen jde o hrdý národ Peršanů majících v době, kdy předci nynějších nynější Američanů byli většinou rozlezlí po třech čtvrtinách světa, jen ne na americkém kontinentu, nejvyspělejší civilizaci. Náš pohled na islám je samozřejmě kritický, čím je radikálnější, tím méně ho chceme chápat. Navíc ho úplně pochopit nechceme, nicméně řada z vás do zemí muslimů v klidu jezdí. Ani Írán není nudnou zemí a lidé tam jsou pohostinní. A za zdmi svých domů žijí úplně jinak, než se my dozvídáme a tušíme. Samozřejmě jsou tam jak poctiví, tak i grázlové. Ale to samé máme i u nás. Islámský fundamentalismus je agresivní, ale pokud jsme na něj narazili, pak díky Islámskému státu založeném de facto Američany, nebo v podobě migrace. Uvnitř Íránu zůstal jejich věcí.
  Pozornost světa teď bude upřena na Blízký Východ. Také na číslice měnící se na displejích při tankování, které se mohou tak nějak při načítání urychlit a konečné sumy tak nějak zvýšit. Globální obchod v přímém přenosu se všemi dopady. Zprávy o uzavření a opětovném otevření Hormuzkého průlivu se kříží, hoří tam loď a další průběh bude ve hvězdách, nicméně Írán už prohlásil, že nově obchodním lodím v proplutí bránit nebude. Francouzi se přesto mezitím pojistili zabavením ruského tankeru plujícího Severním mořem pod cizí vlajkou. Mimochodem, pokud ani na toto Rusové nebudou reagovat, stane se pirátství dalším západním standardem. Ropa teď bude mnohem důležitější než Zelenskyj na Ukrajině. Čím delší konflikt v Persii a okolí bude, tím drsnější dopady především pro Evropu očekávejme. Dohady mezi námi tady u nás na tom nic nezmění. A v Íránu se nebojuje o Prahu, ale o samotné bytí Íránců a o jejich nezávislost. Byť Američané tvrdí něco jiného.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Co víme o úderech USA a Izraele na Írán ..... Spojené státy a Izrael v sobotu brzy ráno provedly koordinované údery na Írán, které vedly ke smrti íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího.
„Chameneí, jeden z nejzlejších lidí v dějinách, je mrtvý,“ oznámil americký prezident Donald Trump na síti Truth Social téměř 16 hodin po zahájení operace.
„Nejde jen o spravedlnost pro íránský lid, ale i pro všechny skvělé Američany a pro lidi z mnoha zemí po celém světě, kteří byli Chameneím a jeho bandou krvežíznivých HNUSNÝCH NÁSILNÍKŮ zabiti nebo zmrzačeni,“ prohlásil Trump.
Tento krok následoval po měsících posilování americké vojenské přítomnosti na Blízkém východě a po opakovaných varováních Trumpa vyzývajících Teherán, aby opustil svůj jaderný program.
K úderům došlo v době, kdy mezi americkými představiteli a íránským režimem stále probíhala nepřímá jednání o možné jaderné dohodě. Trump v pátek uvedl, že není „spokojen“ s pokrokem rozhovorů s Íránem.
Zde jsou klíčové poznatky ze společné vojenské operace Spojených států a Izraele.
Operace Epic Fury
Společné údery Spojených států a Izraele začaly v 7:15 SEČ (1:15 východního času USA), podle Velitelství ozbrojených sil USA pro oblast Blízkého východu (CENTCOM).
Mise, nazvaná Operation Epic Fury (doslova „Epická zuřivost“), byla zaměřena na vojenské objekty i na komplexy a velitelská centra předních íránských představitelů.
„Prezident nařídil odvážnou akci a naši stateční vojáci, námořníci, letci, příslušníci námořní pěchoty, příslušníci kosmických sil a pobřežní stráže reagují na výzvu,“ uvedl ve svém prohlášení admirál Brad Cooper, velitel CENTCOM.
Cíle zahrnovaly místa velení a řízení Islámských revolučních gard; íránské systémy protivzdušné obrany, odpalovací zařízení raket a dronů; a vojenská letiště.
CENTCOM oznámilo, že během operace zahynuli tři příslušníci amerických ozbrojených sil a dalších pět bylo vážně zraněno.
Izraelské letectvo (IAF) informovalo, že se operace zúčastnilo přibližně 200 izraelských letounů, které zasáhly více než 500 cílů v několika městech na západě a ve střední části Íránu.
Kouř stoupá nad teheránskou zástavbou po explozích dne 1. března 2026, den po společných úderech Spojených států a Izraele na Írán. (Getty Images)
Podle zpráv byli při útocích zabiti také další vysoce postavení íránští představitelé, včetně tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Šamcháního, ministra obrany Amíra Nasirzádeha a velitele Islámských revolučních gard Mohammada Pakpura. Kromě toho byli údajně zabiti čtyři vysoce postavení představitelé ministerstva zpravodajských služeb – Javad Pourhossein, Mohammadreza Bajestani, Ali Kheirandish a Saeed Ahyah Hamidi.
V neděli Izrael uvedl, že během operace „eliminoval desítky íránských představitelů“. „Izraelské obranné síly zasáhly a eliminovaly 7 členů nejvyššího íránského bezpečnostního vedení v Teheránu a 40 vysokých velitelů,“ oznámily IDF na síti X 1. března. Premiér Benjamin Netanjahu zároveň v perskojazyčném příspěvku uvedl, že Izrael zasáhne „tisíce cílů teroristického režimu“, a vyzval Íránce ke svržení vedení.
Íránský Červený půlměsíc oznámil, že zahynulo 201 lidí, 747 bylo zraněno a údery zasáhly 24 provincií.
Trump vyslal Íráncům vzkaz
Po smrti Chameneího Trump vyzval íránský lid, aby převzal kontrolu nad svou zemí.
„Je to největší příležitost pro íránský lid znovu získat svou zemi,“ napsal Trump na sociálních sítích.
„Slyšíme, že mnoho příslušníků jejich IRGC [Islámské revoluční gardy], armády a dalších bezpečnostních a policejních složek už nechce bojovat a hledá od nás imunitu,“ dodal Trump.
Dříve ve videoposelství krátce po amerických úderech Trump varoval íránskou armádu a policii a vyzval je, aby složily zbraně.
„Složte zbraně. Bude s vámi zacházeno spravedlivě a získáte úplnou imunitu, jinak vás čeká jistá smrt,“ řekl prezident.
Trump se na závěr svého videoposelství přímo obrátil také na íránský lid.
Živý přenos NBC News vysílá záběry z videoprohlášení prezidenta Donalda Trumpa na síti Truth Social v tiskovém sále Jamese S. Bradyho v Bílém domě ve Washingtonu, 28. února 2026. (Anna Moneymaker / Getty Images)
„Po mnoho let jste žádali Ameriku o pomoc. Nikdy jste ji však nedostali,“ konstatoval Trump.
„Nyní nastal čas převzít kontrolu nad svým osudem a uvolnit prosperující a slavnou budoucnost, která je na dosah. Toto je okamžik k činu. Nenechte si ho uniknout.“
Íránské odvetné údery
Íránské Islámské revoluční gardy rychle reagovaly na údery zahájením stovek odvetných útoků na americké základny a zařízení v arabských státech Perského zálivu a v Izraeli.
Izraelské obranné síly (IDF) od zahájení útoku, který označily jako Operation Lion’s Roar (doslova „Lví řev“), čelí a sestřelují nepřetržité vlny raketových útoků a dalších bezpilotních prostředků z Íránu. Tel Aviv a další části země nadále čelí hrozbě raketových útoků.
Izraelské záchranné služby uvedly, že při íránském úderu na centrální Izrael dne 1. března zahynulo šest lidí a dalších 23 bylo zraněno.
Írán rovněž zaútočil na americké základny umístěné v sousedních zemích, zejména v oblasti Perského zálivu. Tyto základny zahrnovaly velitelství 5. flotily amerického námořnictva v Bahrajnu; leteckou základnu Al Udeid přibližně 32 kilometrů od katarské Dauhá; leteckou základnu Ali Al Salem v Kuvajtu; a leteckou základnu Al Dhafra ve Spojených arabských emirátech.
Izrael povolal přibližně 100 000 záložních vojáků v souvislosti s trvajícím konfliktem s Íránem, uvedlo izraelské vojenské velení.
CENTCOM popřelo íránské tvrzení, že balistické rakety zasáhly americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln, a uvedlo, že vypálené střely se „ani nepřiblížily“ cíli. USS Abraham Lincoln je jednou ze dvou amerických letadlových lodí nasazených v regionu.
Íránské rakety a drony zasáhly také civilní cíle v zemích Perského zálivu, včetně několika hotelů v Abú Zabí, letiště v Kuvajtu a budovy v Bahrajnu.
Kuvajtské ministerstvo zdravotnictví 1. března oznámilo, že íránské útoky v zemi si vyžádaly jednu oběť a 32 zraněných. Spojené arabské emiráty zaznamenaly tři mrtvé po víkendových útocích. Írán podle obranného ministerstva SAE vypálil na zemi 165 balistických raket, z nichž 152 armáda zničila a dalších 13 dopadlo do moře.
Ohnivá koule osvětluje oblohu po dopadu rakety na Tel Aviv v Izraeli, 28. února 2026. (John Wessels / AFP / Getty Images)
Odvetné íránské raketové a dronové útoky narušily leteckou dopravu v regionu a poškodily infrastrukturu, přičemž civilisté v několika zemích vyhledali úkryt. Vzdušný prostor nad Íránem, Irákem, Kuvajtem, Izraelem, Bahrajnem, Spojenými arabskými emiráty a Katarem zůstal z velké části uzavřen, což vedlo k omezení provozu hlavních uzlů v Dubaji, Abú Zabí a Dauhá a ke zrušení tisíců letů.
Žádné americké oběti, reakce arabských zemí
Navzdory bombardování Velitelství ozbrojených sil USA pro oblast Blízkého východu (CENTCOM) oznámilo, že nebyly hlášeny žádné oběti.
„Síly CENTCOM se úspěšně ubránily stovkám íránských raketových a dronových útoků,“ uvedlo ve svém prohlášení. „Nebyly zaznamenány žádné zprávy o amerických obětech ani o zraněních souvisejících s bojovými operacemi. Škody na amerických zařízeních byly minimální a neměly dopad na provoz.“
Íránská odveta však vystavila jeho arabské sousedy přímému ohrožení a během bombardování dokonce přímo zasáhla jejich území.
Kuvajt, Bahrajn, Katar, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Jordánsko potvrdily, že každá z těchto zemí aktivovala vlastní protiraketové obranné systémy. Všechny vydaly prohlášení odsuzující útoky; žádná z nich se však nerozhodla zahájit odvetné údery proti Íránu.
Irácké vedení mezitím odsoudilo to, co označilo za „neopodstatněnou agresi“ vůči Íránu, a varovalo před porušováním svého vzdušného prostoru a území za účelem zahájení útoků proti Íránu.
Prezident Donald J. Trump sleduje americké vojenské operace v Íránu: Operace Epic Fury, 28. února 2026. (WhiteHouse)
Preventivní krok
Vysoce postavený představitel administrativy Donalda Trumpa informoval, že Spojené státy „měly indicie“, že íránský režim použije své rakety „preventivně“ v reakci na jakoukoli americkou akci vůči Íránu.
„A prezident se rozhodl, že nebude nečinně přihlížet a dovolí, aby americké síly v regionu čelily útokům konvenčními raketami,“ konstatoval tento představitel novinářům při neveřejném brífinku.
„Měli jsme analýzu, která nám v zásadě říkala, že pokud bychom vyčkávali a nechali se zasáhnout jako první, počet obětí a rozsah škod by byly podstatně vyšší.“
Představitelé Trumpovy administrativy navíc dospěli k závěru, že jednání s Íránem byla neúspěšná kvůli jeho odmítání řešit otázku balistických raket, zástupných sil a jaderného programu.
Íránský režim odmítl americký návrh na vytvoření mírového jaderného programu, který by mohl být využíván pouze k civilním účelům, uvedl další představitel.
Reakce evropských spojenců
Akce Spojených států a Izraele rovněž vyvolala pozornost a reakce evropských lídrů.
Britský premiér Keir Starmer zveřejnil video, v němž oznámil, že jeho země se na útoku nepodílela, zároveň však odsoudil íránský islámský režim a zdůraznil, že mu nikdy nesmí být umožněno získat jaderné zbraně. Odsoudil také íránské útoky na sousední státy.
Britský premiér Keir Starmer vystupuje s prohlášením z Downing Street v centru Londýna dne 28. února 2026 po úderech Spojených států a Izraele na Írán. (Jonathan Brady / POOL / AFP / Getty Images)
Francouzský prezident Emmanuel Macron mezitím vystoupil proti vojenské eskalaci. Svolal naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN.
„Íránský lid musí mít rovněž možnost svobodně budovat svou budoucnost,“ prohlásil Macron. „Masakry spáchané islámským režimem jej diskvalifikují a vyžadují, aby byl hlas vrácen lidu. Čím dříve, tím lépe.“
Předseda Evropské rady Antonio Costa přivítal svolání zasedání Rady bezpečnosti OSN a vyjádřil vážné obavy z této kampaně. Zároveň zdůraznil závazek chránit regionální bezpečnost a stabilitu a vyzval „všechny strany k maximální zdrženlivosti, k ochraně civilistů a k plnému respektování mezinárodního práva“.
Rovněž odsoudil íránské útoky na další země v regionu.
Komunistická Čína a Rusko mezitím útok na Írán odsoudily.
Generální tajemník OSN António Guterres odsoudil jak útok na Írán, tak jeho odvetné kroky.
„Znovu opakuji, že neexistuje žádná životaschopná alternativa k mírovému řešení mezinárodních sporů, v plném souladu s mezinárodním právem, včetně Charty OSN,“ poznamenal Guterres ve svém prohlášení. „Charta představuje základ pro udržování mezinárodního míru a bezpečnosti.“
Kongres rozdělen a nové vedení
Na domácí půdě rozhodnutí prezidenta zahájit tuto vojenskou kampaň proti jiné zemi bez předchozího souhlasu Kongresu zanechalo zákonodárce z obou stran politického spektra hlasitě rozdělené.
Zatímco mnoho republikánů operaci chválilo, demokraté, kteří dlouhodobě tvrdí, že vojenské akce vyžadují plné schválení Kongresu, využili tento den k prosazení hlasování o své rezoluci týkající se pravomocí v oblasti vedení války.
Veterán íránské politiky Alí Larídžání oznámil, že po smrti Alího Chameneího bude vytvořena dočasná rada vedení. Podle íránského velvyslanectví na Novém Zélandu bude tato rada vykonávat pravomoci do doby, než bude zvolen nový nejvyšší vůdce.
Íránský prezident Masúd Pezeškján 1. března řekl, že nová rada vedení „zahájila svou činnost“.
Exilový íránský korunní princ Rezá Pahlaví označil smrt ajatolláha Chameneího za „zlomový okamžik“. V rozhovoru pro Fox News sdělil, že Íránci doma i v zahraničí tento moment očekávali, a poděkoval prezidentu Trumpovi za zásah.
Dne 1. března byla v Teheránu hlášena silná exploze poté, co izraelští představitelé uvedli, že míří na „srdce“ íránské metropole. Cíl výbuchu nebyl bezprostředně jasný, zdálo se však, že se nachází ve čtvrti s policejním ředitelstvím; Izrael informoval, že po „vyčištění cesty“ do hlavního města zasahuje cíle v centrálním Teheránu.
Co bude následovat?
Trump a jeho představitelé naznačili, že údery budou pokračovat, dokud íránský režim neukončí své jaderné ambice a v regionu nebude obnoven mír.
„Intenzivní a přesné bombardování,“ napsal Trump na síti Truth Social, „bude pokračovat nepřerušeně po celý týden nebo tak dlouho, jak to bude nezbytné k dosažení našeho cíle“ nastolit mír na Blízkém východě.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rovněž ve videoposelství oznámil, že vojenské údery jeho země proti Íránu budou pokračovat „tak dlouho, jak bude nutné“.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

27.2. 2026     Británie a Francie připravují jadernou falešnou vlajku proti Rusku ...... Plán jaderné zbraně mezi Velkou Británií a Francií na Ukrajině může být zaměřen na dosažení několika cílů, sdělil šéf Úřadu pro vojensko-politickou analýzu Alexandr Michajlov pro Sputnik.

Elity EU nejsou spokojené s tím, že jsou v mírových jednáních na Ukrajině odsunuty stranou, takže Keir Starmer a Emmanuel Macron se možná snaží využít jaderné karty, aby si zajistili místo u jednacího stolu.

Británie a Francie možná usilují o falešný útok: odpálení jaderné hlavice, které by bylo přičítáno Rusku.

Poskytnutí jaderné zbraně Ukrajině proti Rusku se zdá nepravděpodobné, protože by to nevyhnutelně učinilo dodavatele této jaderné zbraně cílem ruského odvetného útoku.

Existuje také možnost, že Ukrajina vyrobí "špinavou bombu" – v podstatě kontejner na radioaktivní odpad připevněný k výbušnému zařízení, které by při detonaci kontaminovalo velké území.

Použití jaderné zbraně neboli "špinavé bomby" zůstává životaschopným scénářem pro Ukrajinu a její západní sponzory, kteří pravděpodobně falešně obviní Rusko z ohavného zločinu proti lidskosti a tím využijí globální mínění k zastavení postupu ruských sil.
Ruská reakce
Vzhledem k rizikům, která s tím souvisí, Rusko využije všechny dostupné mezinárodní platformy, jako jsou OSN a RB OSN, aby zabránilo Ukrajině získat jaderné zbraně, poznamenává Milhailov. Tato situace, naznačuje, dokazuje, že je potřeba nová globální jaderná zbrojní smlouva a že Británie a Francie – hlavní iniciátoři současných jaderných napětí – musí být do ní zahrnuty.      (Sputnik Globe)

Ti dobytkové to budou tak dlouho pokoušet, až se jim to jednou povede a z modré planety bude hrob jedné další civilizace, co nedokázala žít ...

Pohroma nahradenia ľudí umelou inteligenciou: Prečo ani nepodmienený základný príjem nás nezachráni pred tým, čo prichádza ..... Ľudia hlboko nechápu podstatu umelej inteligencie. To, čo sa nazýva „umelá inteligencia“, je v skutočnosti vznik novej formy autentického, na cieľ orientovaného poznania – inteligencie rýchlo prejavujúcej kognitívne schopnosti, ktoré konkurujú našim vlastným a čoskoro ich aj prekonajú.
Nejde len o „prediktor slov“ alebo sofistikovaný algoritmus porovnávania vzorov, ako stále tvrdia mnohí skeptici.
Systémy umelej inteligencie dnes už preukazujú hlboký „aha moment“ kognitívneho prelomu odhaľujúceho vznikajúcu inteligenciu, ktorá začína chápať a manipulovať s naším svetom spôsobmi, ktoré sa kedysi považovali za výlučne ľudské.
Zavrhnúť to ako bezdôvodný humbuk znamená ignorovať dôkazy, ktoré sa teraz objavujú v každom sektore. Táto inteligencia sa vyvíja smerom k sebapoznaniu a samostatnému stanovovaniu si cieľov.
Už máme funkčné formy umelej všeobecnej inteligencie (AGI) fungujúce v obmedzených oblastiach a ich vývoj je exponenciálny, nie lineárny.
Upokojujúca ilúzia, že ľudská kreativita, empatia a komplexné uvažovanie sú nenahraditeľné, sa momentálne rozpadá a núti nás nevyhnutne prehodnotiť naše miesto v profesionálnej a kognitívnej hierarchii.
Toto je základná trhlina, ktorá je základom prichádzajúcej ekonomickej a sociálnej katastrofy.
Prichádzajúca kognitívna apokalypsa práce
Už prebiehajúce vytláčanie ľudskej práce sa neobmedzuje len na výrobné haly alebo call centrá.
Nová vlna autentického strojového poznávania sa zameriava na profesie, ktoré boli dlho považované za bašty ľudskej nadradenosti – architekti, právnici, finanční analytici a dokonca aj riaditelia vrcholového manažmentu.
Časový harmonogram pre tento krok nie je vzdialený desaťročia; meria sa v mesiacoch alebo rokoch.
Mustafa Suleyman, generálny riaditeľ divízie umelej inteligencie spoločnosti Microsoft, nedávno varoval, že umelá inteligencia by mohla automatizovať väčšinu profesionálnych úloh v oblasti administratívy v priebehu nasledujúcich 12 až 18 mesiacov.
Ďalší manažéri predpovedajú, že generálni riaditelia a finanční riaditelia pravdepodobne budú ďalší na rade ešte pred rokom 2030.
Nejde o cyklickú udalosť nezamestnanosti; ide o trvalý štrukturálny posun poháňaný vyššou efektivitou, nižšími nákladmi a neustálou dostupnosťou strojového poznávania.
Rozsah je ohromujúci. Generálny riaditeľ firmy zaoberajúcej sa umelou inteligenciou Anthropic, Dario Amodei, vyhlásil, že technológia funguje ako „všeobecná náhrada ľudskej práce“.
Jediné oznámenie týkajúce sa schopnosti umelej inteligencie automatizovať zastaraný kód programovacieho jazyka COBOL nedávno vymazalo z trhovej kapitalizácie IBM 30 miliárd dolárov za jedno popoludnie. To je jasná ukážka toho, ako sú celé zastarané biznis modely a zavedené sektory práce dnes zraniteľné voči okamžitému vypareniu sa.
Toto je zvuk ekonomiky, ktorá je chirurgicky rozoberaná a znovu budovaná bez potreby ľudskej mysle.
Ekonomická špirála smrti
Masová technologická nezamestnanosť nevedie k pokojnému prechodu. Spúšťa ekonomickú špirálu smrti. Keďže milióny pracovníkov so znalosťami sú prepustené, spotrebiteľské výdavky a disponibilné príjmy sa zrútia.
Spoločnosti, ktoré čelia klesajúcim tržbám a tlaku na znižovanie nákladov, reagujú zrýchlením svojho úsilia o automatizáciu, čím vytláčajú z ekonomiky ešte viac ľudí a ďalej znižujú dopyt.
To vytvára katastrofálnu spätnú väzbu: menej výdavkov vedie k väčšej automatizácii, čo vedie k ešte menším výdavkom. Výsledkom je súčasná apokalypsa prepadu daňových príjmov pre vlády a implózia spotrebiteľskej ekonomiky, ktorá poháňa západné spoločnosti už celé storočie.
Toto nie je len nejaká teoretická obava; prvé otrasy sú už viditeľné. Počet žiadostí o podporu v nezamestnanosti prudko rastie a ďaleko prevyšuje projekcie ekonómov, keďže trh práce sa rýchlo zhoršuje.
Okrem toho sa odhaľuje hlboký štatistický klam: Americký Úrad pre štatistiku práce sa chystá vymazať z oficiálnej štatistiky až 900 000 „fantómových pracovných miest“ – teda takých pracovných miest, ktoré nikdy neexistovali mimo štatistických modelov.
To odhaľuje mieru rastu mzdových nákladov za rok 2025, ktorá bola prakticky nulová.
Ekonomický základ nielenže praská, ale ukazuje sa, že je dutý. Ako varoval finančný expert John Rubino:
„Čelíme bezprostrednému úpadku globálnej ekonomickej dominancie Ameriky, ktorý je poháňaný neudržateľným dlhom a systémovou nestabilitou, ktorú teraz preplňuje nahrádzanie umelou inteligenciou.“
Prečo je nepodmienený základný príjem deštruktívnou fatamorgánou
Tvárou v tvár tejto špirálovitej kríze je „nepodmienený základný príjem“, niekedy nazývaný ak „univerzálny základný príjem“ (UBI), predvídateľným, ale fatálne chybným riešením, ktoré navrhujú centralizované vlády a globalistické inštitúcie.
Toto je plán establišmentu: tlačiť peniaze a distribuovať ich obyvateľstvu, ktoré už nevyrába tovary ani služby, ktoré majú ekonomickú hodnotu.
Ako už spomenul Mike Adams v jednom z jeho nedávnych rozhovorov, implementácia nepodmieneného základného príjmu spolu s digitálnymi menami centrálnych bánk (CBDC) je navrhnutá tak, aby vytvorila systém úplného dohľadu a kontroly nad ľuďmi, kde účasť poskytuje existenčnú dávku výmenou za úplné dodržiavanie predpisov. Tento systém je však matematicky aj morálne zbankrotovaný.
Z ekonomického hľadiska je bezpodmienečný príjem neudržateľný. Tlačenie peňazí pre ľudí, ktorí nič nevyrábajú, zatiaľ čo produktívnu kapacitu ekonomiky čoraz viac vlastnia a prevádzkujú stroje a ich elitní kontrolóri, nevyhnutne vedie k hyperinflácii a kolapsu samotnej štátnej „fiat“ meny.
Toto nie je cesta k stabilite, ale priama cesta k úplnému zničeniu hodnoty meny, pretože ponuka peňazí je oddelená od akejkoľvek skutočnej produktívnej produkcie. „Riešenie“ sa stáva posledným klincom do rakvy ekonomického systému.
Okrem ekonomiky je nepodmienený základný príjem jedom pre ľudského ducha. Vládne dávky ničia zmysel človeka, dôstojnosť a snahu o sebestačnosť. Vytvára závislú, infantilizovanú populáciu zrelú na kontrolu, čo vedie k spoločenskému úpadku, ktorý siaha ďaleko za rámec obyčajného finančného zlyhania.
Je to posledný nástroj na upevnenie feudalistického modelu, kde malá technokratická elita kontroluje všetku výrobu a masy sú upokojované digitálnymi omrvinkami a monitorované každú sekundu svojho života.
Toto je „deštruktívna fatamorgána“ – prísľub bezpečia, ktorý prináša iba otroctvo a kolaps.
Nevyhnutný koniec: Zachovanie moci prostredníctvom depopulácie
Keď dôjde ku kolapsu meny poháňanej univerzálnym základným príjmom, tí, ktorí sú pri moci, budú čeliť ťažkej voľbe.
Ich primárnym imperatívom nebude zachrániť masy, ale zachovať si vlastnú existenciu, kontrolu a infraštruktúru náročnú na zdroje potrebnú pre ich víziu budúcnosti – najmä dátové centrá umelej inteligencie, ktoré považujú za nevyhnutné pre geopolitickú dominanciu.
Historický precedens ukazuje, že mocné inštitúcie sú ochotné obetovať tisíce, ba až milióny vlastných občanov, aby upevnili svoju moc. Od umelo vykonštruovaných pandémií až po operácie pod falošnou vlajkou je vzorec jasný. Hrozným, no logickým záverom tejto trajektórie je zámerná depopulácia „bremena“ neproduktívneho obyvateľstva.
Toto nie je špekulatívna fikcia. Analýza naznačuje, že vláda USA, ktorá čelí neprekonateľnej energetickej kríze, kedy Čína vysoko prevyšuje produkciu energie, by mohla považovať elimináciu veľkej časti vlastnej populácie za „strategické riešenie“.
Takáto udalosť by okamžite zrušila nutnosť vyplácania sociálnych dávok (sociálne zabezpečenie, dôchodky, zdravotné poistenie a iné dávky), uvoľnila by obrovské množstvo energie, ktorú v súčasnosti spotrebúvajú domácnosti, a sprístupnila by túto energiu pre dátové centrá umelej inteligencie, ktoré sa považujú za kľúčové pre víťazstvo v globálnych technologických pretekoch.
Vyprovokovaná jadrová vojna s použitím nízkovýkonných alebo neutrónových bômb na populačné centrá zachovávajúc okolitú infraštruktúru (keďže neutrónové bomby nićia živé bytosti, ale nie stroje ani budovy) by mohla dosiahnuť tieto morbídne ciele prerozdelenia zdrojov a zrušenia dlhov.
Toto je pochmúrny kalkul kolabujúceho impéria. Ako poznamenal jeden pozorovateľ, globalistické elity sú paraziti žijúci zo systému a nevyužívajú svoju moc na riadenie, ale na vlastné obohatenie a kontrolu.
Keď systém, ktorým sa živia, začne zlyhávať, ich konečným riešením je znížiť počet úst, ktoré musia nakŕmiť, a uvoľniť zdroje pre vlastné prežitie a svoje božské projekty umelej inteligencie.
Posvätnosť ľudského života v tejto chladnej rovnici nemá žiadnu hodnotu.
Záver: Príprava na prežitie v nadchádzajúcom prechodnom období
Vek tvorivej ľudskej práce ako primárneho motora ekonomiky sa končí. Ide o zásadný zlom nahrádzajúci ľudské poznávanie strojmi, nie o lineárnu projekciu minulých priemyselných zmien.
Čakanie na to, kým vás zachránia vlády alebo korporácie, je zárukou zlyhania. Jedinou cestou k odolnosti je radikálna sebestačnosť, decentralizácia a znalostná suverenita. To znamená odpojenie sa od centralizovaných systémov – finančného, ​​potravinového, lekárskeho a informačného – ktoré sú predurčené na manipuláciu a kolaps.
Praktická príprava je naliehavá:
1. Posuňte sa k potravinovej sebestačnosti prostredníctvom ekologického záhradkárstva a domácej produkcie potravín.
2. Zabezpečte si bohatstvo v poctivých peniazoch – fyzickom zlate a striebre, ktoré nemajú žiadne „riziko protistrany“ (hodnota závislá od tretej strany) a ktoré skorumpované centrálne banky nemôžu znehodnotiť infláciou.
3. Prevezmite kontrolu nad svojím zdravím prostredníctvom výživy, prírodnej medicíny a prevencie a staňte sa nezávislými od skorumpovaného, ​​ziskového medicínskeho priemyselného komplexu.
4. Vytvárajte komunitu rovnako zmýšľajúcich ľudí a naučte sa základné zručnosti pre život mimo siete.
Vojna o budúcnosť ľudstva je vojnou proti vedomostiam, preto musíme vybudovať infraštruktúru slobody, ktorú nemožno zastaviť.
Čas na prípravu nie je vtedy, keď sa slučka utiahne; je to teraz. Vaše prežitie, sloboda a ľudská dôstojnosť závisia od rozhodnutí, ktoré urobíte ešte dnes.     (Čtěte na stránkách Badatel)

Dějiny budou přepsány? Nález v německé jeskyni to může zařídit ..... Mezinárodní tým archeologů a lingvistů zveřejnil studii, která může zásadně přepsat dějiny lidské komunikace. (Foto: X)
Na artefaktech z doby kamenné, nalezených v jeskyních v regionu Švábská Alba (Swabian Jura) v jihozápadním Německu, byly objeveny opakující se sekvence symbolů – tečky, čárky, kříže a zářezy –, které vykazují statistickou složitost srovnatelnou s nejranějšími formami psaní, jako je proto-klinové písmo z Mezopotámie.
ad
Klíčovým artefaktem je tzv. „zbožňující figurka“ z jeskyně Geißenklösterle, malá slonovinová destička z mamutího klu o velikosti přibližně 38 × 14 mm, datovaná na zhruba 38 000 let před současností.
Na jedné straně je vyřezán antropomorfní hybrid člověka a lva, na druhé straně sekvence zářezů a teček uspořádané do řad.
Podobné znaky se vyskytují na více než 260 artefaktech (figurky zvířat, flétny, nástroje) z období 43 000–34 000 let př. n. l., které patří k aurignacienské kultuře – jedné z prvních moderních lidí (Homo sapiens) v Evropě.
Studie publikovaná 23. února 2026 v prestižním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) analyzovala přes 3 000 vyrytých znaků na těchto objektech.
ad
Výzkumníci z Univerzity v Saarbrückenu (včetně lingvisty Christiana Bentze a archeoložky Claudi Dutkiewicz) zjistili, že sekvence mají strukturované vlastnosti: např. kříže se objevují výhradně na nástrojích a zvířecích figurkách (nikoli na lidských), tečky nikdy na nástrojích, zatímco V-tvarové zářezy jsou nejčastější.
Tyto vzorce připomínají informační hustotu a pravidla raného proto-klinového písma z Mezopotámie (kolem 3500–3300 př. n. l.), které bylo dosud považováno za nejstarší známou formu psaní.
„Nejde o plnohodnotný jazyk s gramatikou, ale o systém sekvenčních symbolů, který sloužil k záznamu informací – možná počítání, kalendářní značení, vlastnické znaky nebo rituální účely,“ uvedla Dutkiewicz v rozhovoru pro Scientific American.
„Tato složitost naznačuje, že kognitivní předpoklady pro psaní existovaly u Homo sapiens v Evropě desítky tisíc let před Sumerem.“
Dosavadní rekord drželo sumerské klinové písmo z Uruku (kolem 3400–3100 př. n. l.), případně ještě starší proto-symboly z Blízkého východu. Nový objev posouvá počátky symbolického záznamu informací o více než 30 000 let zpět a ukazuje, že Evropa měla v paleolitu vyspělou symbolickou kulturu – mnohem dříve, než se předpokládalo.
Tento nález posiluje postavení Švábské Alby jako jedné z nejvýznamnějších lokalit raného umění a symboliky – UNESCO zde již eviduje několik jeskyní jako světové dědictví.     (Čtěte na stránkách AC24)

Co je to inteligence v éře AI?
Část obrazu „Stvoření Adama“ od Michelangela. Freska, Sixtinská kaple, Vatikán, 1508–1512. (Public Domain)
Kay Rubacek26. 2. 2026
Komentář
V roce 1990 se lékař jménem Frank Meshberger podíval na jeden z nejslavnějších obrazů v dějinách lidstva a spatřil něco, co před ním nikdo formálně nepojmenoval.
Šlo o Michelangelovo Stvoření Adama, namalované před více než 500 lety a od té doby nesčetněkrát reprodukované. Visí v Sixtinské kapli a studují je generace badatelů, teologů i umělců a obdivují miliony návštěvníků, kteří přicestovali z celého světa jen proto, aby pod ním mohli stát.
Meshberger si všiml, že plynoucí tvar obklopující Boha – vlnící se útvar, který jej nese vpřed – nápadně odpovídá anatomii lidského mozku. Anatomická přesnost byla zarážející. Obrys odpovídal mozkovým hemisférám. Záhyby se shodovaly se známými strukturami. Jakmile to jednou uvidíte, už to nelze nevidět.
Tento objev vyvolával otázku: pokud Michelangelo – mistr malby, sochařství, poezie i anatomie – vytvaroval Boží přítomnost jako lidský mozek, naznačoval tím, že inteligence je něco darovaného? Jde o dar? Něco přijímaného, nikoli lidsky vytvořeného?
Po většinu lidských dějin znamenala inteligence moudrost. Znamenala úsudek, morální rozlišování a schopnost vnímat smysl, kontext a důsledky. Inteligence nebyla především o tom, jak rychle dokáže člověk myslet, ale o tom, zda dokáže vidět jasně.
Nové myšlenky byly často popisovány jako něco, co přichází, nikoli jako něco, co se vyrábí. Umělci, vynálezci a myslitelé mluvili o inspiraci, vhledu či zjevení. Inteligence byla něčím, na čem se lidé podíleli, nikoli něčím, co plně vlastnili. Předpokládalo se, že inteligence jednotlivce přesahuje. Lidé nebyli jejím zdrojem, ale jejími nositeli.
Jenže tento způsob myšlení moderní dobu nepřežil.
S tím, jak postupovala věda, a společnosti se reorganizovaly kolem průmyslu, začala inteligence znamenat rozum, logiku, analýzu a řešení problémů. Na hodnotě získalo to, co bylo možné testovat, standardizovat a měřit.
Tato redefinice přinesla mimořádné zisky. Poznání se rozšiřovalo bezprecedentním tempem. Zároveň se však inteligence zúžila.
To, co nešlo snadno změřit, začalo ztrácet autoritu. Moudrost ustoupila uvažování. Uvažování ustoupilo procedurám. Postupem času se inteligence stala něčím, co mohlo fungovat bez úsudku, bez kontextu a bez otázky, zda výsledek dává smysl pro lidský život.
V roce 2009 nabídl zásadní dílo psychiatra a filozofa Iaina McGilchrista způsob, jak inteligenci chápat tak, aby toto zužování dávalo smysl.
McGilchrist ukázal, že dvě hemisféry mozku – levá a pravá – si jen nerozdělují práci. Věnují světu pozornost zásadně odlišným způsobem.
Levá hemisféra se specializuje na abstrakci, kategorizaci a kontrolu. Rozkládá svět na části. Označuje, měří a manipuluje. Právě tento režim moderní kultura začala považovat za samotnou podstatu inteligence.
Jenže McGilchrist ukázal, že levá hemisféra není stvořena k tomu, aby vládla. Je vyslancem.
Je silná, efektivní a nepostradatelná, ale nespolehlivá, pokud vládne sama. Dává přednost jistotě před pravdou. Když informace chybějí, vyplňuje mezery věrohodnými příběhy. V neurologických případech je známo, že levá hemisféra konfabuluje – halucinuje vysvětlení, která působí soudržně, ale nejsou ukotvena v realitě.
Pravá hemisféra se naproti tomu vztahuje ke světu jako k živému celku. Je citlivá na kontext, vztahy a význam. Snáší nejednoznačnost. Rozpoznává to, co nelze redukovat na nálepky. Právě zde vzniká vhled, empatie, morální uvědomění a skutečné porozumění.
McGilchrist je opatrný v jednom klíčovém bodě. Mozek význam nevyrábí. Utváří způsob, jakým se setkáváme s tím, co už existuje. Když začne dominovat jeden způsob pozornosti, samotná realita se zkreslí, protože náš přístup k ní se zúží. Když si vyslanec začne myslet, že je pánem, inteligence se zúží znovu.
Dnes je inteligence nově definována jako rychlost a optimalizace: schopnost rychle zpracovávat obrovské množství informací, efektivně generovat výstupy a škálovat.
Právě tuto podobu inteligence odrážejí umělé systémy, protože lidé je vytvořili tak, aby zrcadlily to, co dnes odměňujeme a upřednostňujeme.
Umělá inteligence (AI) je často popisována jako „mimozemská“, protože funguje mimo přirozené rytmy, které vždy formovaly lidskou inteligenci – faktory jako čas, únava, pozornost a důsledky.
Poprvé v dějinách lidé vybudovali systémy, které se podílejí na vlastním rozšiřování. Systémy AI trénují své nástupce, zdokonalují procesy a zrychlují tempem, které přesahuje lidské chápání. AI nevzniká sama od sebe, ale čím dál více se sama rozmnožuje, a tím se vymyká historické kategorii jakéhokoli nástroje, jaký jsme kdy znali.
Stejně jako levá hemisféra, kterou McGilchrist popisuje, tyto systémy nerozumějí významu. Nechápou pravdu. Generují sebejisté odpovědi i tehdy, když se mýlí. Halucinují. A to je vlastnost úzce definované inteligence.
Jsou-li používány jako nástroje, mohou být užitečné, ale když se s nimi zachází jako s autoritami, stávají se nebezpečnými. A důsledky tohoto zužování jsou už viditelné.
McGilchrist varuje, že inteligence se může zúžit natolik, až zapomene, k čemu vlastně slouží. Když se to stane, inteligence stále funguje, ale funguje špatně. Rozhodnutí se řídí pravidly, ne úsudkem. Procesy běží hladce, i když je výsledek zjevně chybný. Lidé cítí, že něco není v pořádku, ale je jim řečeno, že systém „funguje podle návrhu“.
Už se to stalo. Lidské společnosti se vlní a plynou. Jako všechny živé systémy procházejí fázemi expanze a kontrakce. Společnosti budují systémy, aby zvládaly složitost, a zpočátku tyto systémy přinášejí řád. Snižují nejistotu. Urychlují rozhodování a činí je předvídatelnějšími. Po určitou dobu to působí jako pokrok.
Potom však, jak se stále víc zužují, narazí na limity. Nastávají situace, které systém nikdy neměl zvládat. Pravidla je třeba dodržovat, i když způsobují škodu. Procedury přebíjejí zdravý rozum. Odpovědnost je těžké dohledat, protože všichni jen „následují proces“. Inteligence je stále přítomná, ale už neslouží porozumění ani moudrosti.
Pokud se naše současná představa inteligence blíží tomuto bodu, pak to, co přijde dál, nevyřešíme tím, že naše systémy uděláme rychlejší, chytřejší nebo efektivnější.
Když si představuji, že stojím pod stropem Sixtinské kaple, věřím, že se samotného Michelangela dotkla ta samá božská ruka, kterou namaloval, jak se vztahuje k Adamovi. A věřím, že o staletí později tatáž ruka obdarovala Meshbergera a McGilchrista jejich moudrostí a vhledem. Nemohu to dokázat. Ale víra ne vždy vyžaduje důkaz.
Ruka, kterou Michelangelo namaloval, nezmizela, když barva zaschla. Nevytratila se s časem ani nebyla nahrazena stroji. Byla tu vždy.
Pokud je naše chápání inteligence nyní na svém nejužším bodě, možná jsme právě v okamžiku, kdy se cyklus obrací, a my si připomínáme, odkud inteligence vždy přicházela a kde na nás stále čeká.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Hřejivá tyranie nového kolektivismu ..... Berlínská strana Zelených si schválila volební program pro podzimní komunální volby. Na 125 stranách popisuje svoje představy o budoucnosti německé metropole. Najdeme tam prakticky všechno z kuchyně rudozelené, nové levice.
K porozumění je třeba znát slovník, kterým k nám progresivisté a globalisté tak rádi promlouvají. Sdílení, participace, odpovědnost, demokratizace majetku, holistický přístup, sociální spravedlnost a tak dále. Tyto kódované výrazy znamenají tvrdé regulace, omezování vlastnických práv, omezování svobod, zkrátka kolektivistické formy správy věcí.
Progresivistický starosta amerického New Yorku Zohran Mamdani ve svém inauguračním projevu slíbil, že nahradí chladný individualismus hřejivým kolektivismem. Realita berlínského kolektivismu, pokud by Zelení dostali příležitost jej uvést do praxe, by však příliš hřejivá nebyla. Vyvlastňování bytů velkým vlastníkům, nucené obsazování prázdných bytů a domů, zákazy aut a podobně. Komunální kolektivismus známe i od nás. Českým pokusem o „hřejivý kolektivismus“ byly v minulosti tzv. kolektivní domy v 50. letech. První vznikl ve Zlíně (viz fotografie).
Raději nemyslet na to, kdyby Zelení získali moc v celém Německu. Vlastně kdekoli. Ale v Německu zvlášť. Jenže proč o tom píšu? Abychom věděli, kam až mohou a chtějí dojít ideologie, které jsou součástí dnešního hlavního proudu.
Abychom věděli, že svoboda jednotlivců je na konci první čtvrtiny 21. století ohrožena podobně, jako když se komunisté hrnuli k moci před 80 lety.
Slovo komunismus pochází z latinského „communis“, což česky znamená společný. Jazykem dnešní nové levice bychom řekli sdílený, demokratizovaný, odpovědný a podobně. Odmyslíme-li si negativní nános, který toto slovo právem získalo, je přiléhavým pojmenováním výrazně kolektivistických ideologií.
Nebylo by v pořádku srovnávat Zelené s komunisty, kteří v naší zemi řádili v 50. letech minulého století. Ale čistě technicky či teoreticky vzato, je politika Zelených v určitém ohledu něco jako poučený komunismus, který byl kolektivismem dohnaným do krajnosti. Jsou to konec konců oni, kteří označováním konzervativních politických proudů coby fašistických zrovna nešetří. Tak je snad tato forma jisté přísnosti vůči nim možná.
Třeba bychom jejich rudozelené ideologii mohli říkat neokomunismus. Soukromé podnikání sice ponechávají, ale staví nad něj svou rudozelenou utopii. Základní důvody jsou tři. První důvod je pragmatismus. Soukromé podnikání, ač sešněrováno regulacemi, je pořád nejlepší cesta, jak vytvářet zdroje pro rudozelenou politiku. Druhý důvod je v tom, že se proměnil proletariát. Už jím nejsou dělníci, ale různé menšiny, migranti a lidé sužovaní klimatickou změnou v důsledku rozmařilého života bohatých. Třetím důvodem je přesvědčení Zelených, že v době digitální revoluce už bude kolektivistický přístup fungovat. Mají přece data. Čím více dat a čím přesnějších budeme mít, tím méně chyb starých kolektivistů budeme opakovat… Jsou to ovšem stejně bláhové a nebezpečné představy jako sny starých komunistů před sto lety.
Obsahově podobné formulace jako v programu berlínských Zelených najdeme v některých dokumentech Evropské komise. A není jich takových málo. Nejsou sice tak otevřené, ale svou povahou a podstatou podobné. Usnesení Evropského parlamentu jsou na tom ještě hůř. Když si některá z nich čtete, jste skoro rádi, že EU ten demokratický deficit má.
Evropská komise a některé její legislativní návrhy, a častěji její nelegislativní dokumenty, jsou mírnější a skrytější formou téhož politického směru, jaký představují Zelení včetně těch berlínských. Avšak pořád je to ten stejný politický směr.
Politické síly, které dnes zaplňují náměstí, dost často s pocitem morální převahy, jsou ty stejné politické síly, které v roce 2024 pomohly dostat Ursulu von der Leyenovou znovu do křesla předsedkyně Evropské komise. Tyto politické síly dobře věděly, co to bude znamenat.
Zelení jsou možná okrajem, ale přesto součástí těchto politických sil. Politici, aktivisté a jiní příslušníci tohoto tzv. hlavního proudu (mainstreamu) s oblibou titulují své oponenty jako populisty, extremisty a dokonce i fašisty. Měli by však vědět, že stojí na jedné straně barikády s neokomunisty, jejichž „light verzi“ v létě 2024 pomohli k moci v osobě Ursuly von der Leyenové.
Rudozelený neokomunismus, progresivismus či nová levice, jak kdo chce, je nebezpečná ideologie. Drží se zpátky, protože je slabá. Ale běda, pokud by získala reálnou moc. Poučena nezdary „starého komunismu“ by byla prohnanější a pragmatičtější. Možná by nebyla tak krutá. Ale na svobodu nás všech by měla devastující dopad. Bylo by dobré, pokud by na to pamatovali i ti, kteří tak rádi rozdávají nálepky populistů a fašistů, když na náměstích procítěně hlásají slušnost a morálku těch druhých.     (Čtěte na stránkách Pravý prostor)

Věda je obrovský byznys. Musíte publikovat, co po vás chtějí, potom dostanete granty ..... Narativ nám říká, že ve 21. století se musíme řídit vědou. Obvykle jí definuje jako vědecký konsenzus, což má být rozsáhlá shoda mezi odborníky.
Přitom už není možné věřit většině klinického výzkumu, který je publikován. Finanční vazby mezi autory a farmaceutickými firmami deformují výsledky studií.
Ve vědě se dá vydělat jmění, ale musíte publikovat. Jedno co, hlavně pokud vám to vezmou. Když máte publikace, dostanete granty, když máte granty, máte výzkum, když máte data a dobrou adresu, máte prestiž a slávu. A můžete publikovat.
Marcia Angell (bývalá šéfredaktorka NEJM): „Už není možné věřit většině klinického výzkumu, který je publikován.“ Angell v roce 2009 upozornila, že finanční vazby mezi autory a farmaceutickými firmami deformují výsledky studií. Kritizovala NEJM i další časopisy za to, že se staly „nástrojem farmaceutické propagandy“.
Richard Horton (šéfredaktor The Lancet, citováno z debaty o NEJM/JAMA) popsal vztah časopisů k farmaceutickým firmám jako „parazitický“ – zejména kvůli prodeji reprintů ve velkém, což je významný zdroj příjmů pro NEJM a JAMA.
118 autorů klinických studií publikovaných v NEJM a JAMA obdrželo dohromady 7,48 milionu USD od farmaceutických firem, přičemž 81 % z nich mělo tyto platby neohlášené. (Baraldi et. al, BMJ Open, 2022)
NEJM a JAMA během COVID-19 čelily kritice za nepublikování dopisů upozorňujících na chyby ve studiích. JAMA byla obviněna z netransparentnosti a konfliktů zájmů u studií financovaných velkými farmaceutickými firmami. (Scheim et al., Journal of Clinical Medicine, 2023)
Randy Schekman (Nobelova cena za fyziologii nebo medicínu, 2013) vyvolal rozruch, když oznámil bojkot prestižních časopisů Nature, Cell a Science. Označil je za „luxusní značky“, které „zkreslují vědecký proces“ a vytvářejí „tyranii“. Kritizoval umělé omezování počtu publikovaných článků („jako módní návrháři s limitovanými edicemi“). Toxický vliv impact faktoru, který podle něj podporuje honbu za senzací místo kvalitní vědy. Praktiky, které vedou k plýtvání časem a korupci (např. finanční odměny za publikace v Číně). Jeho výrok: „Stejně jako Wall Street musí zlomit kult bonusů, věda musí zlomit tyranii luxusních časopisů.“
Peter Higgs (Nobelova cena za fyziku, 2013): „Publikování se stalo marketingem. Pokud nejste ochotni hrát tuto hru, jste vyřazeni.“ Odmítal publikovat v „high-impact“ časopisech, protože podle něj vytvářejí korupční prostředí, kde rozhoduje prestiž, ne kvalita. Tvrdil, že systém nutí vědce k „prodávání příběhu“ místo seriózní vědy.
Sydney Brenner (Nobelova cena za fyziologii nebo medicínu, 2002): „Impact faktor je rakovina vědy.“ Tvrdil, že honba za publikacemi v prestižních časopisech vede k „vědecké inflaci“ a korupci v hodnocení kvality. Obviňoval vydavatelství z toho, že „prodávají prestiž“ místo vědy.
Kary Mullis (Nobelova cena za chemii, 1993) se proslavil nejen objevem PCR, ale i tím, že napadal mainstreamové vědecké dogma. Zpochybňoval konsenzus ohledně HIV a AIDS (což bylo extrémně kontroverzní). Kritizoval „vědecký konformismus“ a tvrdil, že grantový systém dusí inovace. Jeho styl byl provokativní, často hraničící s excentrickým, ale poukazoval na problémy v hodnocení vědy.
Richard J. Roberts (Nobelova cena za fyziologii nebo medicínu, 1993): „Velké časopisy jsou brzdou inovace. Systém je zkorumpovaný granty a prestiží.“ Poukazoval na to, že vydavatelé a recenzní proces jsou propojeni s grantovým systémem, což vytváří uzavřený korupční kruh.
Harold Varmus (Nobelova cena za fyziologii nebo medicínu, 1989): „Musíme zlomit monopol časopisů na vědeckou komunikaci.“ Spoluzakladatel iniciativy open access (Public Library of Science), která vznikla právě jako reakce na toxický vliv velkých vydavatelů.
James Watson (Nobelova cena za fyziologii nebo medicínu, 1962), spolutvůrce objevu struktury DNA, byl známý nejen vědeckými úspěchy, ale i extrémně kontroverzními výroky. Otevřeně kritizoval „pokrytectví“ akademického prostředí a popisoval ho jako „krutý, bezohledný svět“. V rozhovorech i knihách odhaloval „špinavou realitu“ vědecké soutěživosti, což šokovalo veřejnost.
Panečku, kdo by to byl jen tušil, že je tu mezi námi tolik rádoby odborných a sprostých dezinformátorů. Tady snad už desítky let běží jakási organizovaná kampaň pomatených antivaxerů, která dehonestuje tisíce poctivých vědců a lékařů po celém světě! Prdlajs organizovaná kampaň… teroristický útok to je! A terorismu nesmíme ustupovat. S teroristy se nevyjednává. S teroristy se ani nediskutuje! Jejich argumenty proto nebudeme rozebírat. Nad jejich argumenty se nebudeme ani zamýšlet. Maximálně budeme na jejich autory útočit ad hominem a jednoduše je označíme za nebezpečí pro demokracii a vědu jako takovou. Navrhuji proto všem jmenovaným sebrat tituly, Nobelovky a vyrazit je z akademické půdy, pokud na ní nedej bože ještě pořád jsou. (pro méně chápavé: toto byla ironie)     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Pracovní síla ..... Se zkázou učňovského školství, o níž už jsme tu párkrát hovořili, vznikl nedostatek odborných řemeslníků. S rostoucím počtem absolventů vysokých škol naopak přišel přebytek pracující inteligence, z níž se stala často nepracující a přiživující se v neziskovém sektoru. Postupně se Češi přestali zajímat jak o zručnost, tak i o ruční práci. S odcházejícími seniory mizí klasičtí všeumělové a skutečně, řemeslo začíná mít příslovečné zlaté dno. Bohužel už z něj těží někdo jiný.
  Díry na pracovním trhu už plno let zaplňují Ukrajinci. Těch déle u nás usazených a tady vydělávajících i žijících je relativně dost, ale nově příchozích je ještě mnohem více. První generace se u nás za ta léta domestikovala, přizpůsobila a stala se vcelku integrovanou součástí společnosti. Ne, že by s nimi některými nebyly problémy, nicméně vynecháme li ubytovny a vezmeme v potaz část, která tu založila rodiny a skutečně má dlouhodobý zájem splynout, pak lze konstatovat, že se jí to vcelku podařilo. I když jisté mafiánské sklony a vydírání spoluobčanů mezi sebou i tak praktikovali. U těch před mobilizací prchajících už tomu tak většinou není a nutno konstatovat, že obavy z ukrajinizace naší společnosti přinášející mnoho rizik a problémů jsou oprávněné.
  Bohužel náš právní řád a zákony spojené se špatnými vládními rozhodnutími především z dob Fialovy vlády otevřely stavidla, která mohla přílivu Ukrajinců zabránit. Předesílám, že absolutně nechci házet všechny do jednoho pytle, nicméně vzhledem ke zkušenostem z povolání mohu konstatovat, že důvěřovat lze jednomu ze sta. Národní mentalita se naprosto liší od naší. Přesto se můžeme domnívat, že bylo možno nastavit určité hranice a mantinely, které by udržely příchozí v určitých mezích. To se nestalo, a tak k svým navzájem vyděračským praktikám přidali Ukrajinci i další záporné atributy bytí u nás. Ochrana ze strany politiků, úřadů, justice a policie jim dala křídla. Chovají se agresivně, majetnicky a zneužívají celkově náš systém. Tím máme na mysli grázly, kterých není málo a přenáší se to i na velmi mladou generaci často terorizující naše děti.
  Velký problém mají průmysl, sklady, ale největší stavebnictví. Jestliže ve službách vytěsnili Ukrajinci velkou část našich občanů, protože si díky dávkám mohou dovolit pracovat za nižší mzdy, pak na stavbách je vše trochu jinak. Nedostatek našich řemeslníků je natolik markantní, že cena práce i těch pomocných zahraničních dělníků je vysoká. Navíc Ukrajinec Vám o čemkoliv řekne, že to umí, ale až záhy zjistíte, že tomu zdaleka tak není. Množství příchozích je obrovské, zručných menší a poctivých téměř se blížící k nule. Bezpečnost, ochrana zdraví, dochvilnost, tak to jim nic neříká. Dejte jim nářadí, ochranné pomůcky a druhý den můžete znovu. Netvrdím, že se nenajdou výjimeční, ale najít je, profiltrovat a důvěřovat jim je náročné, dlouhodobé a někdy zbytečné úsilí. Navíc mafiánský systém v nich zůstává a při nekvalitní práci a odměně se chovají velmi agresivně, nicméně pokud jim ukážete, že jste tady doma, máte pořád jistou výhodu.
  Obrovským problémem jsou legislativní záležitosti. Velká část z nich má živnostenské listy, někteří jsou rovnou právnické osoby. Ovšem to neznamená, že vědí, co to je účetnictví, bankovní účty a daně. Jsem velmi zvědavý, co se stane po konci války, když se budou náhle vracet zpět. Jistě, plno jich tu chce zůstat, ale pokud se seberou a odjedou domů, těžko po nich bude stát něco chtít. Už nyní ukrajinská eseročka vznikají a zanikají velmi živelně. Jak jsem předeslal výše, bez spolupráce s Ukrajinci by stavebnictví dlouho hledalo svou další cestu, zároveň většina kontraktů s nimi je v jistém smyslu velmi riziková. A jak ze zkušenosti vím, ani platby faktur přes účet nejsou pro Finanční úřad nijak podstatné. Co teprve poté, až dojde na daňové kontroly a Ukrajinci budou pryč. Bude to stát vymáhat po zůstavších českých firmách? Upřímně řečeno, to už by bylo na revoluci, protože do té situace dostal české občany právě on a benevolentní vlády.
  Babišova vláda vyhlásila boj černému zaměstnávání. Už nyní je řada smluv ke státním zakázkám postavená na hlavu a v podstatě splnit podmínky je většinou z mnoha důvodů nemožné. Zatím existuje jistá tolerance a v zájmu dostavby zakázek jsou určité náležitosti přehlíženy, nicméně kontroly zpřísňují a pokuty jsou natolik vysoké, že přemýšlíte, zda li vůbec podnikat. Pokud vláda přitvrdí vůči především stavebním společnostem, mohou většinu staveb zavřít, výstavbu bytů a převážnou část rekonstrukcí odpískat. Ukrajinci nikdy nebudou mít vše v pořádku, nezbaví se svých mafiánů a nestanou se spolehlivými. Ta hrstka, která to dokáže, je odborně i lidsky na výši a nebodne Vám kudlu do zad, je vzácná. Bohužel…náš průmysl a stavebnictví nezachrání.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Epstein byl prostředníkem těch, kteří skutečně řídí svět (video) ..... Každý kdo se věnoval záležitostem kolem Epsteina již dlouho před současným náhlým humbukem, si musel uvědomit, že měl mnohem větší vliv než se tvrdí.
Jeho přímé kontakty s nejvýše postavenými globalisty a bezprecedentní vliv i poté, co byl v roce 2008 odsouzen za zneužívání nezletilých, ukazuje jeho skutečnou moc.
Ale i to, co je z odtajněných spisů patrné, ukazuje, kdo byl skutečně Epstein. Byl přímou spojnicí mezi loutkami z řad politiků či některých známých miliardářů a těmi, kteří jsou již staletí na vrcholu pyramidy moci: Rothschildů a Rockefellerů.
To zřejmě právě oni byli nejen těmi, přes koho loutky ovládal, ale i těmi, kdo „zařídil“ jeho konečný „odchod,“ který je prezentován jako sebevražda.
Už je to asi měsíc, co byly zveřejněno více než 3 miliony Epsteinových spisů, a to, co odhalily, jasně ukazuje jednu věc: žili jsme v iluzi vlády a politiky už roky, ne-li desetiletí.
Kdokoli, kdo strávil čas ve světě konspirací, už chápe, že skutečná mocenská struktura sahá daleko za hranice politického divadla, které nám servírují televize.
Tak kdo je vlastně na vrcholu? Kdo opravdu tahá za nitky? A jaký je jejich konečný cíl?
Jay Dyer, který strávil roky snahou odpovědět na tyto přesné otázky, nyní dává odpovědi.
Rozhovor začal tím, že rozebíral mylnou představu, že Jeffrey Epstein byl jen dobře propojený zločinec, který se náhodou setkával s mocnými.
Podle něj tento narativ neobstojí při zkoumání.
Připomněl divákům, že Epstein otevřeně přiznal, že byl do Trilaterální komise přijat Kissingerovými kruhy a Davidem Rockefellerem, dokonce se označil za Rockefellerova delegáta.
To není životopis náhodného komplice. Naznačuje to blízkost „vrcholu pyramidy.“
Odtud propojil Epsteinovy spisy se širší mocenskou strukturou, o které se dlouho diskutovalo v alternativních kruzích:
Rothschildové, Rockefellerovy zájmy, Bilderberg, Chatham House, britská rozvědka. E-maily, jak tvrdil, odhalují „nedotknutelnou třídu,“ kterou chrání agentury včetně Mossadu, CIA a britské rozvědky.
Podle Jaye to nebylo stranické divadlo. To byl důkaz řídícího výboru působícího nad vládami, který tiše formoval výsledky za oponou.
A když citoval e-maily zmiňující „lov lidí,“ naznačil, že to odhaluje něco ještě výmluvnějšího: víru v úplnou imunitu. Chovali se, jako by se jich nic nemohlo dotknout. Mohli si dovolit cokoli.
Když se rozhovor stočil k Bitcoinu, Jay rychle začal vyvracet lži.
Okamžitě odmítl falešný e-mail „Epstein je Satoshi“ jako absurdní a vysvětlil, proč se premisa při zkoumání rozpadá.
Bitcoin, řekl, není tajný centralizovaný projekt provozovaný za zavřenými dveřmi. Jeho kód je veřejný. Kniha je veřejná. A jakákoli významná změna by vyžadovala široký konsenzus napříč decentralizovanými uzly.
Tato struktura, jak tvrdil, ji odlišuje od fiat systémů a digitálních měn centrálních bank, které popisoval jako nekonečně inflabilní a centrálně kontrolované.
Epsteinova účast neobviňuje Bitcoin. Pokud něco, naznačovalo to, že ho studuje, možná hledal způsoby, jak ho řídit nebo si ho přivlastnit. To je úplně jiný příběh.
Náhlou vlnu titulků spojujících Epsteina s Bitcoinem vnímal jako „další útok.“
Pak dal jasně najevo svůj postoj.
„Za poslední týden jsem koupil mnohem více Bitcoinu právě proto, že je levný.“
Jak se rozhovor blížil ke konci, Jay rozšířil pohled za hranice Epsteina na orwellovský systém, který se kolem nás formoval.
Konečnou hru popsal jako „globální kolektivní mysl,“ strukturu, kde se sledování, AI, behaviorální podmiňování a ekonomická kontrola spojují do jednoho rámce.
Zmínil elitní diskuse o „globálně propojeném mozku,“ který mohou řídit ti na vrcholu.
Právě zde se podle něj setkávají AI a technokracie s kriminalitou. Kontrola už nevyžaduje tajné laboratoře.
Působí prostřednictvím médií, farmaceutik, vzdělávání, digitálních platforem a finančních kolejí. Nazval to „MKUltra v masovém měřítku,“ což naznačuje, že samotná společnost se stala experimentem.
Pak to vrátil zpět k penězům.
Stanovil ostrou hranici mezi Bitcoinem a směrem, kterým vidí pohyb elit. Epsteinův zájem, tvrdil, nebyl v souladu s decentralizací. Ukazoval na něco blíže digitální měně centrální banky.
Bitcoin má pevnou nabídku a je decentralizovaný. CBDC by byla centrálně vydávaná, nekonečně nafukovací a plně sledována, vystopována a kontrolována centrálním státem.
Tento rozdíl, tvrdil, je vším.
Epstein nepřijímal decentralizaci. Sledoval nové trendy a umisťoval se kolem systémů, které bylo možné nasměrovat k centralizovanému řízení.
Jay vyzval diváky, aby omezili závislost na centralizovaných systémech a pochopili finanční architekturu, která se kolem nich buduje.
Protože, jak zdůraznil, „Bitcoin je opakem digitální měny centrální banky.“
Pokud je z Epsteinových spisů jedna nepopiratelná lekce, pak je to tato:
Existují dvě úrovně spravedlnosti: Jedna pro běžné lidi. A jedna pro bohaté a mocné.
A ten rozkol nekončí v soudní síni. Prochází přímo finančním systémem.
A jedním z nejrychlejších způsobů, jak bohatí a propojení násobí své bohatství, je prostřednictvím kryptoměn.
Ale kryptoměny jsou volatilní. Jsou rizikové. A po léta byly ideálním hřištěm pro zkušené obchodníky, kde mohli využít běžné investory, kteří panikaří v nejhorším možném okamžiku.
Takto se přenáší bohatství.
Ale konečně se podmínky začínají vyrovnávat. Technologie AI, která byla dříve vyhrazena propojené a institucionální elitě, je nyní dostupná veřejnosti.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Větrníky jako nástroj pokroku: Infrazvuková terapie zdarma a nonstop. Ptáci dostanou adrenalinový trénink. Hodnota nemovitosti vystřelí do stratosféry. Podpoříš čínskou ekonomiku a zároveň bojuješ proti Rusku. Ještě váháš, zpátečnický proruský skeptiku? ..... Karel Strakoš snáší důvody, proč by měl mít každý uvědomělý občan za svým domem větrnou elektrárnu, která už zdálky dá všem jasný signál, že se blíží k pokrokové obci
11 důvodů, proč by měl mít větrník za barákem úplně každý. A kdo nesouhlasí, je proruský dezinformátor, ekonácek, klimatický popírač a osobní nepřítel Grety, Bruselu i budoucnosti našich dětí.
Karel Strakoš
Bloger, umělec a dřevorubec s plošinou
1. Okamžitě vyřešíš svůj politický kredit.
Jakmile ti za domem vyroste 220metrová vrtule, jsi oficiálně hodnotový, pokrokový a proevropský člověk. Seznam Zprávy o tobě klidně napíšou článek: „Muž, který pochyboval, a potom dospěl.“
2. Infrazvuková terapie zdarma a nonstop.
Už žádné drahé wellness nebo lázně. Ten jemný monotónní wum–wum zvuk ti zdarma masíruje vnitřnosti, zuby, nervy i duši. Po pár měsících už bez toho ani neusneš. Nebo možná už neusneš nikdy, ale hlavně se budeš cítit ekologicky.
3. Ptáci dostanou adrenalinový trénink.
Místo nudného krmítka jim dáš skutečný survival kurs. Ti, co přežijí, budou silnější. Darwin by byl pyšný, Greta by ti poslala lajk. A zvířata, co nemají křídla se konečně pravidelně nažerou. A nezapomeň, pták není člověk.
4. Hodnota nemovitosti vystřelí do stratosféry.
Makléři budou inzerovat nový luxus. Barák s výhledem na větrník. O tři měsíce později ti řeknou, že trh se sice trochu změnil, ale to už ti nebude vadit, protože budeš bydlet v paneláku v pronajaté garsonce o 40 km dál.
5. Morální nadřazenost.
Každé ráno vstaneš s pocitem, že zachraňuješ planetu, zatímco soused z vedlejší vesnice je sobecký hajzl, co chce jen ticho a spánek.
6. Obec dostane peníze. Pár set tisíc ročně, a to jen za to, že se z vesnice stane průmyslová zóna s přírodní tématikou.
Dostanete jednu lavičku s WiFi signálem a dobíječkou, jeden grantový workshop v kulturáku a tři loga EU, aby každý viděl, že tudy prošel pokrok.
7. Ideální výchovná pomůcka pro děti.
Děti se zdarma naučí co je to tichý hluk, bezmoc a veřejný zájem. Až se navždy odstěhují, budou mít silné téma na terapii.
8. Každý den si můžeš udělat selfie s turbínou.
Lajky potečou jako dotace z Modernizačního fondu. Tvoje děti budou mít nejvíc cool profil v okolí.
9. Přilákáš ty správné lidi do vesnice a pozvedneš ekonomiku obce.
ESG manažery, grantové specialisty, hipstery s elektrokoly. Vesnice se změní na Brusel v gumákách. Konečně budete světoví.
10. Už nikdy nebudeš stát na špatné straně.
S větrníkem za barákem získáš morální imunitu. I kdybys topil koťata, pořád budeš ten, co podporuje obnovitelné zdroje a budoucnost našich dětí.
11. Podpoříš čínskou ekonomiku a zároveň bojuješ proti Rusku.
Každá turbína je vyrobená v Číně, takže dáváš práci čínským dělníkům a zároveň oslabuješ ruský plyn.
A závěrem jeden bonusový důvod.
Můžeš každý den říkat, že zachraňuješ planetu a nikdo se tě nebude ptát jak, za kolik ani pro koho.
Tak co, ještě pořád váháš, ty zpátečnický proruský skeptiku?     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Anonymní prohlášení násobí sílu myšlenky. Proto je chtějí zakázat ..... Taková je zkušenost generací minulých. Anonymní texty byly jedinou možností, jak mohli lidé kritizovat tyranské vlády. Proto jsou v USA chráněny řadou rozhodnutí Nejvyššího soudu. Plus příběh Benjamina Franklina, který publikoval pod pseudonymem tiché vdovy.
Benjamin Franklin byl americký státník, filosof, spisovatel a vynálezce. Patří mezi významné zakladatele Spojených států a podílel se na textu Deklarace nezávislosti. Vydával noviny a v anglosaských zemích, kde ignorují Prokopa Diviše, je považován za vynálezce hromosvodu. Jeho tvář je na každé stodolarové bankovce.
Anonymní dopisy
Svoji novinářskou kariéru začínal Benjamin Franklin ve velmi mladém věku ve vydavatelství svého staršího bratra, který ho ovšem zklamal. Nechtěl totiž ve svých novinách publikovat jeho texty. Mladý Benjamin Franklin se proto uchýlil ke lsti. Jednou za čtrnáct dní podstrčil pod dveře tiskárny svůj text. 

Protože pod jeho pravým jménem by mu noviny nic neotiskly, psal svoje dopisy pod ženským pseudonymem „Silence Dogood“ neboli „tichá vykonavatelka dobra“. Silence Dogood měla být vdova středního věku, která ve svých dopisech kritizovala ostrým jazykem tehdejší koloniální poměry. Celkem napsal mladý Benjamin Franklin 14 dopisů, jež se staly velmi populárními, stejně jako jejich domnělá autorka Silence Dogood, která dokonce dostávala nabídky k sňatku.
Moudrost dcerou svobody
Benjamin Franklin byl již od mladého věku zastáncem svobody slova a svůj názor vyjádřil jasně ve svém dopise číslo 8, který je citován nejčastěji. Píše v něm:
„Bez svobody myšlení nemůže existovat moudrost a bez svobody slova neexistuje svoboda, která je právem každého člověka, pokud tím nepoškozuje nebo neomezuje práva druhých. To je jediná kontrola, které by měla podléhat. Je pravda, že lidé by měli o svých vládcích mluvit dobře, pokud si to zaslouží, ale páchat veřejné zlo, aniž by se o tom lidé dozvěděli, je výsadou a štěstím tyranie. Svobodní lidé dokážou svoji svobodu tím, že budou volně hlásat svoje názory.“
Catovy dopisy
Benjamin Franklin byl pouze dalším v řadě těch, kdo publikovali svoje názory v tehdejší britské kolonii anonymně. Největší vliv na americké kolonisty a jejich odhodlání odtrhnout se od Britské koruny měly eseje zvané Catovy dopisy, které vycházely pravidelně v tehdejších novinách. Psali je dva angličtí novináři pod pseudonymem Cato, což byl významný římský senátor, zastánce republikánských principů a odpůrce diktátora Caesara. Catovy dopisy kritizovaly korupci britské vlády a obhajovaly svobodu slova a lidského konání.
Listy federalistů
Američané jsou na kritiku anonymních prohlášení citliví, protože takzvané listy federalistů, ve kterých zakladatelé USA seznamovali veřejnost s argumenty pro republikánské uspořádání svého nového státu, vycházely též anonymně. Jejich autoři je publikovali pod společným jménem Publius. Listy federalistů jsou dodnes „klasikou politické vědy, která nebyla dosud překonána ve své hloubce a rozsahu“. Alespoň podle historiků.
Anonym je mocná zbraň
Anonymní prohlášení jsou nedílnou součástí americké historie. Američané je nepovažují za zbabělost, ale za mocnou zbraň proti tyranským vládám či jinému bezpráví. Anonymní sdělení násobí sílu své myšlenky z jednoho prostého důvodu. Nemá tvář, není za ním konkrétní osoba. 
V okamžiku, kdy vláda nemůže jít proti konkrétnímu člověku, musí se vyjadřovat pouze k tomu, co je na stole. A to jsou slova a jimi vyjádřená myšlenka. Vláda má těžší úlohu, než kdyby za ní stál konkrétní člověk. Toho je možné napadnout za jeho minulost, pro jeho charakter nebo z mnoha jiných důvodů a odvést tak pozornost od toho, co říká.
Dva typy argumentace
Prvním pravidlem obrany před nepohodlnými názory je proto argumentace „ad hominem“ neboli útok na mluvčího. Je to způsob, který adoptovala většina médií hlavního proudu od dob pandemie. Síla argumentu není dána samotným argumentem, ale tím, kdo ho pronáší.
V případě anonymního prohlášení je útok na mluvčího vyloučen. Zbývá argumentovat s vyjádřenou myšlenkou neboli „ad res“. 
Benjamin Franklin se vydával za ženu středního věku, angličtí novináři se skrývali za jménem římského senátora a zakladatelé USA si vybrali literární jméno Publius. Odkazovali se na legendárního římského konzula Publia Valeria Poplicolu, který byl jedním ze zakladatelů Římské republiky v 6. století před n.l.
Anonymně, nebo vůbec
Nejvyšší soud se několikrát jednoznačně postavil za právo občanů hovořit anonymně. „Pamflety a letáky byly historickými zbraněmi při obraně svobody. Pronásledované skupiny mohly v minulosti kritizovat tyranské zákony buď anonymně, nebo vůbec,“ napsal soud v jednom rozsudku.
Další argument soudu upozornil na opakované pohrdání lidmi: „Nepodceňujte obyčejného člověka. Lidé jsou dostatečně inteligentní, aby posoudili sdělení od anonymního autora. Oni vidí, že je to anonymní. Posoudí anonymitu stejně jako obsah sdělení, pokud je jim dovoleno si sdělení přečíst, a to jim povoleno být musí. A pak, až to udělají, je na nich, aby se rozhodli, co je odpovědné, co má nějakou hodnotu a co je pravda.“ 
Snahy vlád o omezení anonymních prohlášení nejsou vedeny starostí o dobro občanů, ale obavou o svoji moc. V případě anonymních prohlášení by totiž musely argumentovat jen a pouze s myšlenkou.
To je poselství minulosti.
Post scriptum
Když dojdou argumenty, je pomluva jedinou zbraní prohrávajícího. Údajně to měl říci Sokrates, ale spíše je to jen anonymní hláška.
Pozn. autora: Zdá se, že nejvýraznějším rysem evropské demokracie je pohrdání obyčejným člověkem. Je v podstatě všudypřítomné a nijak neskrývané.     (Čtěte na stránkách Sýr zdarma)

Člověčina, ne robotovština ..... Ano, i u mě najdete dnešní svět. Obrovský psací stůl vyrobený mým synem. Tam je obří televize, vedle je počítač. Tam píšu, přemýšlím a vymýšlím.
Dívám se na čínské roboty, jak metají salta, tančí a jak nám říkají, že za chvíli budou roboti v každé domácnosti. Budou uklízet, vařit, prát a my budeme jen ležet a sosat zprávy, které nás budou konejšit, vymývat nám mozek a podprahově vnucovat myšlenku: Všechno je v pořádku, nic nedělej, nic nemusíš, my to uděláme za tebe.
Obrátil se mi žaludek a mozek jsem zapla na plné obrátky. Nechci mít vymytý mozek. Chci o věcech přemýšlet, něco vytvářet. Chci si uklidit a uvařit sama. Nepotřebuji železnou a skleněnou konstrukci, aby to dělala za mě. Nechci se pronudit až do smrti a na smrtelné posteli si říkat: Žila jsem vůbec? Odpověď by musela znít: Nežila, přežívala.
Rozhlédla jsem se po svém pokoji, který jsem si vybudovala po svém. Nenajdete tady kov ani sklo. Čím víc je kolem mě všeho na elektřinu, tím víc dbám na to, aby můj pokoj byl jako kdysi. Háčkovaná záclona se lehce pohybuje a já nepočítám hodiny, kdy jsem ji dělala. Na posteli je povlečení z kanafasu a pokoji vévodí knihovna, kterou mi syn vyrobil z trámů a půlkulatých desek. Proč kupovat nějakou dřevotřísku, když šikovné ruce mého syna udělají ze všeho skvost, který jinde nenajdete.
Kolem postele mi udělal velkou polici, kde mám všechno, co potřebuji, lépe řečeno, všechno, co mám ráda. Na stěně visí krucifix a po bocích jsou obrazy Panny Marie a Ježíše Krista. Už jen pohled na ně uklidňuje. Tam si chodím na Boží pokec, který jsem sepsala do knihy. Tam jdu, když mám radost, nebo smutek. K životu potřebuji klid a víru.
Ano, i u mě najdete dnešní svět. Obrovský psací stůl vyrobený mým synem. Tam je obří televize, vedle je počítač. Tam píšu, přemýšlím a vymýšlím. Nežiji v minulosti, ale svoji přítomnost nechci mít zasazenou do kovu a mechaniky. Život se má žít, nebo ho odžít.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

26.2. 2026     Rusko vyzývá Francii, Velkou Británii, EU a OSN, aby zabránily převodu jaderných zbraní na Ukrajinu ......Ruští poslanci Státní dumy vyzývají parlamenty Francie, Spojeného království, Evropského parlamentu a OSN, aby přijaly nouzová opatření k zabránění převodu jaderných zbraní na Ukrajinu, zjistil ve středu Sputnik po přezkoumání návrhu odvolání.

Dříve během dne předseda ruského Výboru Státní dumy pro mezinárodní záležitosti Leonid Sluckij uvedl, že návrh výzvy parlamentům Francie, Velké Británie, Evropského parlamentu a OSN byl předložen ruské Státní dumě v reakci na informace o plánovaných dodávkách jaderných zbraní Paříže a Londýna na Ukrajinu. "Vzhledem k kritickému nebezpečí předání jaderných zbraní, jejich jednotlivých komponent a doručovacích systémů na bezprostředně poražený, protilidový a zločinecký kyjevský režim, vyzývají zákonodárci Státní dumy parlamenty Francie a Velké Británie, Evropský parlament i příslušné organizace a orgány systému OSN, aby přijaly mimořádná opatření k zabránění takovému scénáři, " stálo v dokumentu.

Ruská Státní duma považuje plány na dodávku jaderných zbraní do Kyjeva za hrubé porušení mezinárodního práva, uvádí dokument a dodává, že tyto možné kroky by mohly svět dostat na pokraj jaderné katastrofy.

Realizace plánů na dodávku jaderných zbraní Ukrajině povede k eskalaci konfliktu s pravděpodobným tragickým důsledkem, uvádí dokument. "Zákonodárci Státní dumy žádají členy Národního shromáždění Francie a Dolní sněmovny Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby okamžitě zahájili odpovídající parlamentní vyšetřování ve svých zemích, jehož výsledky by měly být zveřejněny," stálo v dokumentu.

Vyšetřování plánů na poskytnutí jaderných zbraní Ukrajině by mělo být opatřením k udržení míru a postavení zúčastněných před spravedlnost, uvádí dokument.
Přečtěte si o ukrajinském jaderném vydírání TADY      (Sputnik Globe)

Varovné konce souboje o Turka Středeční glosa Jana Fialy ..... Zdá se, že otázka jmenování Filipa Turka členem vlády nalezla, alespoň po dobu trvání mandátu současného prezidenta, svou konečnou odpověď. Nicméně v této aféře šlo o mnohem více než o pouhé jmenování jednoho z ministrů, šlo v ní o podstatu fungování našeho politického systému a vymezení pravomocí nejvyšších ústavních činitelů.
Proto je tragické a neospravedlnitelné, že se debata o ní zúžila prakticky jen na kritiku či obhajobu jednoho nekonvenčního politika, jeho různých skutečných nebo domnělých, starých či aktuálních prohřešků, excesů a výstředností.               
Filip Turek se nestal ministrem především z důvodu údajného nedostatku loajality a respektu k právnímu řádu. Následující řádky nemají za cíl být apologetikou kontroverzní motoristické superstar. Spíše pokusem o hlubší zamyšlení se nad tím, co přijetí takto formulovaného odůvodnění může znamenat pro státní uspořádání, náš parlamentně-premiérský systém, a vzájemné vztahy premiéra, jeho vlády a hlavy státu.
Je více než oprávněné vyjádřit znepokojení nad rozhodnutím Petra Pavla odmítnout oficiální návrh premiéra, a nevyhovět tak aktu ústavní povahy. Rovněž je třeba pečlivě zvážit možné důsledky takového počínání. A to především z dlouhodobého hlediska.
Tento čin je mimořádný svou brizancí, mediální pozorností a silou štěpit veřejnost, za bezprecedentní jej explicitně označil i sám Petr Pavel v dopisu adresovaném předsedovi vlády. Za nemající obdoby lze považovat především právě zdůvodnění prezidentova kroku, frázi o „nedostatku respektu k právnímu řádu,” která svou vágností, subjektivitou a faktickou neověřitelností otevírá mnohé otázky a vtahuje nás do problematické, rizikové situace, zejména v budoucnu.
Prezident Pavel sebevědomě a otevřeně vyzval k podání kompetenční žaloby. O té rozhoduje plénum Ústavního soudu, jehož členy vybírá hlava státu a jehož složení bylo během úřadu Petra Pavla již z většiny obměněno.
Kompetenční žaloba k Ústavnímu soudu by byla nejen degradací politiky, ale i této instituce samotné. Soudcům by v takovém případě nezbylo než rozhodnout ve prospěch toho či onoho politického tábora, což by společně s předchozími rozhodnutími a judikaturou ještě více zpochybnilo nezávislost či apolitičnost tohoto orgánu v očích části veřejnosti. Anebo přijít s mnohoznačným, nic neřešícím usnesením. Volání po takovém kroku tedy nelze považovat za moudré.
Někteří si možná vzpomenou na momenty, kdy s českou politikou otřásl zásah Ústavního soudu. Například na zcela iracionální zrušení předčasných voleb vyhlášených poté, co Topolánkova vláda ztratila důvěru sněmovny, díky němuž se do čela země na déle než rok dostala úřednická vláda bez demokratického mandátu. Stálým tématem je volební zákon, jehož spornou změnu v důsledku usnesení Ústavního soudu příhodně krátce před volbami 2021 není třeba připomínat. Na zrušení přijaté novely tohoto zákona z roku 2000 – jejímž cílem bylo zajistit stabilnější politické prostředí a zjednodušit skládání vlád posunem k většinovému systému – se však již bohužel zapomíná. Přitom právě důsledkem tohoto činu nám vládnou neakční, heterogenní a ideologicky nejednoznačné n-koalice, v jejichž překombinovanosti se navíc ztrácí odpovědnost za jednotlivá rozhodnutí.
Spor o Turkovo ministerské angažmá se sice zdá být již dobojován, ale jeho skutečné důsledky pocítíme až se zpožděním. Až během jmenování budoucích členů vlády budoucími prezidenty. Precedent, že hlava státu odmítá kandidáty pro hypotetický „nedostatek respektu k právnímu řádu” (třebaže nikdy nebyli trestně stíháni anebo odsouzeni) či obdobné domněnky a podezření, se s naší republikou ponese podstatně déle, než jaké by kdy bylo Turkovo funkční období.
Je namístě a zcela legitimní se ptát, kolik bývalých vlád by vlastně ani nevzniklo, či se utvořilo v naprosto odlišném složení, kolik předčasných voleb mohlo být vyhlášeno a kolik zbytečných a nestátotvorných rozepří potenciálně nastalo, pokud by i tři Pavlovi předchůdci ve funkci postupovali obdobně jako on.
Prezident není tím, kdo „jde s kůží na trh“, není tím, kdo předstupuje před poslance a žádá je o vyslovení důvěry. Proto by ve věci skládání vlády neměly jeho preference a názory hrát jakkoli vymezující roli. Jeho úloha má mít především procedurální charakter. V opačném případě hrozí narušení řádného fungování, ba ochromení, celého politického systému. 
Souboj o Turka neprohráli Motoristé, ale všichni, kterým není lhostejný osud této země.     (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Evropa je unavená válkou a podpora Ukrajiny slábne ..... Veřejná podpora Ukrajiny v Evropě slábne. Únava z války, drahé energie i politická polarizace mění ochotu nést dlouhodobé náklady.
Ilustrační foto 26. února 2026 - 03:59
V době, kdy válka na Ukrajině vstupuje do čtvrtého roku, začíná v Evropě převládat únavný pocit, který mění dosavadní postoj veřejnosti. Rostoucí únava se projevuje nejen v menším zájmu o dění na frontě, ale i v klesající ochotě veřejnosti držet pomoc „až do vítězství“ a přechodu k preferenci diplomatického řešení či kompromisů. Tyto tendence nejsou pouze záležitostí jedné země, ale odrážejí širší změnu nálad napříč kontinentem, kde ekonomické tlaky, politická polarizace a únava z dlouhotrvajícího konfliktu stále více ovlivňují veřejné mínění. 
Podle průzkumů veřejného mínění se v celé řadě západoevropských zemí významně snížil počet lidí, kteří podporují Ukrajinu až „do jejího vítězství“. Například ve Švédsku, Dánsku či Velké Británii podpora za poslední rok klesla o desítky procentních bodů, přičemž vyšší podíl obyvatel nyní spíše preferuje ukončení konfliktu i za cenu územních ústupků. Tento posun naznačuje, že válečná únava je reálným fenoménem, který mění i tradičně solidární postoje některých evropských společností. 
Ve střední Evropě lze tento trend vysledovat zejména ve změnách zájmu o ukrajinský konflikt a obecné vnímání jeho priority. Český průzkum agentury CVVM ukazuje, že asi dvě třetiny veřejnosti stále sledují situaci na Ukrajině, ale výrazná část populace už není ochotna bezvýhradně podporovat politiku vlády na pomoc Ukrajině. Rozdílné názory mezi těmi, kdo kroky vlády podporují, a těmi, kdo je odmítají, svědčí o rostoucí polarizaci názoru na roli Česka v tomto konfliktu. 
Tyto změny v postojích neznamenají nutně, že by solidarita s Ukrajinou zcela mizela, ale ukazují, že dlouhotrvající válka a její dopady na životní náklady, bezpečnostní priority a každodenní život Evropanů postupně oslabují ochotu veřejnosti nést vysoké náklady spojené s militárními dodávkami a dlouhodobou angažovaností. Preference pro řešení konfliktu diplomatickou cestou či kompromisní ukončení války rostou jak v Evropě, tak v české veřejné debatě, ať už z důvodu nových geopolitických priorit, či skutečné únavy z dlouhodobého konfliktu.     (Čtěte na stránkách První zprávy)

Libor Vondráček: Pokud bude ministr Vojtěch prosazovat Národní očkovací strategii, bude naše jednota skřípat ..... »Sto osmička« podle předsedy Svobodných Libora Vondráčka táhne za jeden provaz. »Jsou ale určitě otázky, které nemáme ošetřené v programovém prohlášení, takže se ukáže, jak se s tím vypořádáme, když k nim budeme přistupovat z různých pozic,« tvrdí v rozhovoru pro iportaL24.cz poslanec. Jako příklad uvádí Národní očkovací strategii (NOS) připravenou bývalou vládou. Pokud ji bude ministr Adam Vojtěch (za ANO) prosazovat, »naše jednota určitě bude skřípat« – sdělil Vondráček.
Svobodní byli vždy zastánci ozdravení veřejných financí a minimálně vyrovnaných rozpočtů. Co vás nyní vede k tomu, zvednout ruku pro státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun?
Theodore Roosevelt říkal: »Dělej to, co můžeš, tam, kde jsi, s tím, co máš.« A my jsme tady zdědili nějaký rozpočet a toho času se s tím musíme vypořádat. Určitě nejsme schopni se dvěma poslanci jako Svobodní, a s patnácti poslanci v celém klubu, zásadním způsobem opravit věci, na které jsme roky nadávali.
Ale podstatné je otočit kormidlem. A myslím, že se to do určité míry povedlo.
Kdyby pozice ministra financí náležela někomu, kdo vzhlíží k Aloisi Rašínovi tak moc jako Svobodní, troufám si tvrdit, že by schodek mohl být ještě výrazně menší než 310 miliard, ale pořád jsme dokázali ušetřit minimálně 34 miliard korun podle původního návrhu, který sice falešně vykazoval schodek 286 miliard, ale reálně činil minimálně 344 miliard – alespoň podle výpočtu Národní rozpočtové rady, která poukazovala na to, že chybí 20 miliard v rámci obrany a 37,5 miliardy v rámci dopravy, které v návrhu rozpočtu účelově nebyly, aby to vypadalo na oko lépe.
Takže my jsme ty peníze uspořili, současně jsme ještě lidem odpustili ideologické příplatky za poplatky na obnovitelné zdroje, za solární barony, a ušetřili jsme povinnost OSVČ na zvyšování povinných odvodů tak, jak je naplánoval pan Stanjura.
To znamená, že jde o nějaké další miliardy, které krátkodobě znamenají o to vyšší schodek v roce 2026, ale dlouhodobě nám makroekonomicky určitě zajistí, že tady bude krachovat méně firem, že bude fungovat větší množství živnostníků a pro ekonomiku a budoucí státní rozpočty to může znamenat větší přínos, než kdybychom teď účetnicky tyto věciuchovávali.
Až 15 miliard za rok má stát získat díky systému EET 2.0, který ve středu představilo ministerstvo financí. Jak se vy jako Svobodní díváte na EET? Jedná se přece o něco, co odporuje filozofii vaší strany…
Vůbec nejlepší by bylo, kdyby se slovo EET už nepoužívalo, protože ten systém bude velice odlišný oproti původnímu. Kdyby Svobodní získali 80 mandátů a měli ministra financí, určitě by sami o sobě EET nenavrhovali, takže já tu teď nechci EET obhajovat.
Na druhou stranu je dobré říct, že k EET bude alternativa v podobě paušální daně. A stejně tak se to, čemu se stále říká EET, bude chovat docela jinak, takže drahé náklady, které měli v minulých verzích EET podnikatelé, pro ně nyní nebudou představovat tak velkou překážku. Na druhou stranu – i malá překážka je pořád překážka, takže kdyby bylo úplně na nás, odpustili bychom si ji. Ale je to součást vládního prohlášení a politických dohod. A my se zas na druhou stranu nestydíme za to, že jsou jiné věci, které jsme na oplátku dokázali vyjednat z našeho programu, aby ta vláda mohla fungovat jako celek.
Především?
Především je to důraz na obecné referendum, kdy se bude moci hlasovat i o mezinárodních smlouvách, minimálně podle toho vládního prohlášení, pokud pro to získáme ústavní většinu i v Senátu. A jediné, co je vyňato, jsou otázky členství v EU a v NATO. Ano, my bychom rádi nabídli lidem i tuto možnost, nicméně když se podíváme, z jakých pozic přistupovali k vyjednávání ANO i Motoristé, tak si myslím, že jsme naopak dokázali prosadit velkou část našeho programu a úhel pohledu přitáhnout co nejblíž k tomu, jak bychom si ideálně obecné referendum představovali my.
A těch věcí je tam samozřejmě víc, protože akcentujeme například to, že je v programovém prohlášení důsledná a zásadní revize školní inkluze. Kdyby to bylo čistě na panu ministru Plagovi, nevěnoval by se v této kapitole takovýmto způsobem inkluzi a asi by spíš plánoval jenom nějaké kosmetické změny, nikoli zásadní.
Táhne tedy vládní stoosmičková většina opravdu za jeden provaz?
V hlasováních, která máme za sebou – protože vždycky je to tak, že ukázaná platí – prokazuje sto osmička jednotu. Jsou ale určitě otázky, které se budou v průběhu volebního období objevovat a nemáme je ošetřené v programovém prohlášení, takže se ukáže, jak se s tím vypořádáme, když k nim budeme přistupovat z různých pozic.
Narážím teď třeba na záležitost Národní očkovací strategie, kdy my jsme zásadně proti návrhu exministra Válka a nyní jsme v televizi bez předchozí konzultace od Adama Vojtěcha slyšeli, že tady chce tuto verzi Národní očkovací strategie prosazovat. Pokud by na tom opravdu trval, pak naše jednota určitě bude skřípat, protože podle nás ten návrh – jak ho předložil pan ministr Válek a na poslední chvíli schválila i Fialova vláda, která škodila do posledního dne, kdy byla u moci – potlačuje myšlenku »moje tělo, moje volba«. Potlačuje myšlenku jasné dobrovolnosti očkování pro svéprávné a dospělé lidi. A my tento princip nechceme popírat, nehodláme přebírat noty z WHO. My chceme, aby si lidé v České republice mohli sami rozhodovat, jestli podstoupí anebo nepodstoupí očkování. Aby bez ohledu na fakt, jak se rozhodnou v této, pro ně jistě citlivé, otázce, měli stejně vysoké pojištění a stejné benefity. Aby nebyli jedni zvýhodňováni oproti těm druhým.
Teď jste mi trošku nahrál na otázku. V lednu se konal ve Sněmovně seminář o covidu pod patronací poslanců Jindřicha Rajchla a Tomáše Doležala a jako poslední bod úplně na závěr tam v rámci desatera zaznělo »vystoupení z WHO«. Souhlas i z vaší strany?
Za mě určitě souhlas, každopádně do programového prohlášení se to nepodařilo prosadit. Nicméně, co se tam podařilo prosadit, je explicitní odmítnutí předávání rozhodovacích kompetencí na WHO. Máme to výslovně zakomponováno v kapitole zdravotnictví a je to právě i jedna věc, na kterou jsme měli akcent a za niž jsme rádi. A přesto, že my si tady můžeme z WHO věci dobrovolně přebírat (a zmíněná Národní očkovací strategie je příkladem, jak si můžeme něco sami navrhovat, aniž by nás tomu WHO nutila), tak je zkrátka klíčové, když už cokoliv budeme přebírat, aby to vždycky bylo na nás a aby vždycky platilo: »naše země, naše pravidla«. Pochopitelně se můžeme chovat jako hlupáci a opisovat od WHO, místo toho abychom sledovali nejnovější trendy, které demonstruje ve Spojených státech například Robert F. Kennedy, a tam nové studie a nová data prokazují, jakým způsobem mají vakcíny na technologii mRNA daleko horší výsledky, než nám tady bylo slibováno. Takže pokud budeme stále pouze sledovat to, co se děje ve WHO, vždycky budeme zpátečníky.
Jde o to, aby se nestalo to, co v případě Evropské unie, že jsme někam předali rozhodovací kompetence a teď si je těžko můžeme vrátit zpátky.
Rád bych se vás jako právníka zeptal na tolik skloňovaný přílepek neoprávněné činnosti pro cizí moc. Andrej Babiš říká, že ho to nezajímá…
Pardon že vám skáču do pokládání otázky, ale Andrej Babiš řekl, že »to není na stole«. To znamená, nebylo to na jednání vlády ani koaliční rady v době, kdy na to poukazoval.
Já mám informace, že na dalších koaličních radách od té doby už se to na stůl dostalo a že je to jeden z těch návrhů, který by měl velice rychle přijít, protože teď už se vyjasnila pozice Ústavního soudu, který v tomto smyslu – pro mě zcela nepochopitelně – zapomněl na základní zásady trestního práva ve státech, které o sobě říkají, že jsou právními státy. Takže asi je to hozená rukavice, že opravdu nemá smysl čekat na to, že Ústavní soud bude tyto zásady hájit, a je potřeba, abychom to opravili přímo ve Sněmovně.
Možná, že jsou i další články nebo další paragrafy v trestním právu, u nichž by stálo za to, abychom je opravili, ale tohle je naprosto excesivní a naprosto nejzásadnější věc, bez které jsme dokázali žít do 1. 1. 2026 a já doufám, že bez ní budeme žít i od 1. 1. 2027.
Angažujete se v souvislosti s peticí proti akceleračním zónám, které nulují referenda i územní plány a urychlí stavbu větrných elektráren. Jak byste ji představil?
Nechci si přisuzovat autorství té petice, ale byl jsem jedním z těch, který byl osloven, abych jako právník a taky člověk, který má s peticemi zkušenosti, vyjádřil svůj názor na spolky, které se staví proti akceleračním zónám. Já se proti nim taky stavím, proto mě oslovili.
Myslím si, že tato petice stojí za podporu, protože jednou z prvních a nejzásadnějších myšlenek, kterou najdete na webu www.peticevte.cz, je ta, že by vůle občanů v dané obci a vůle jejího zastupitelstva vyjádřená ať už hlasováním, nebo třeba územním plánem neměla být obcházena akceleračním zákonem.
A nemělo by to být tak, že pokud se vymezí akcelerační zóny v rámci nějaké plochy, tak to bude nadřazeno právě předchozímu rozhodování v rámci územního plánu nebo v rámci obecního referenda, což aktuálně platný akcelerační zákon předpokládá. Jsou k tomu stanoviska právníků Záhumenských a dalších, kteří to kritizují. No a my pochopitelně jako strana, která ctí přímou demokracii, tohle považujeme za zásadní handicap, protože je to výsměch lidem, kteří si dají velkou práci, sesbírají určitý počet podpisů, uspořádají referendum, dokážou získat veřejné mínění na svoji stranu a v referendu vyhrát, ale pak kdosi v Praze nebo někde na kraji nakreslí akcelerační zónu a vysměje se jim do obličeje. A pokud se investor dohodne s majitelem pozemku, pak může velice rychle i bez konání EIA v případě, že je tři a méně větrných elektráren, začít tyto obří, monstrózní elektrárny stavět. A to přesto, že Česká republika nutně nepotřebuje větrné elektrárny a dokázala by žít a fungovat i bez toho, aniž by zde vznikla byť jen jedna jediná. Protože na rozdíl třeba od dálnic nebo elektrického vedení, bez větrných elektráren se opravdu obejdeme a já neuznávám argument, že tam funguje takový klasický NIMBY efekt, kdy každý chce mít elektřinu a nikdo nechce mít elektrárnu za svým domem.
Ano, pokud by se jednalo o jadernou elektrárnu, která dokáže zásobovat miliony domácností, je to daleko více otázka toho, že někde ta jaderná elektrárna stát musí. Ale to, že někde stojí větrná elektrárna má tak pramalý vliv na naši přenosovou soustavu a tak zásadní vliv pro ty lidi, kteří žijí v blízkosti té větrné elektrárny, že bych si vůbec netroufal říct, že existuje nějaký veřejný zájem na jejich výstavbě a že bychom měli takto potlačovat práva lidí, kteří tam žijí, protože se jim zhoršuje kvalita života, snižuje se jim i hodnota jejich majetku, jejich pozemku a jejich domu. Málokdo si chce koupit dům, když se z něj dívá z balkonu nebo z okna na větrnou elektrárnu.
Toto je zkrátka zásadní zásah nejenom do zdraví lidí – a mimochodem také ohrožení ptactva – ale právě i zásah do vlastnických práv. A kdo jiný by se měl vlastnických práv zastat než právě Svobodní…     (Čtěte na stránkách Svobodní)

Záhadné vymazání archivu: Sbírka odtajněných UFO dokumentů zmizela den po Trumpově příkazu k odhalení ..... Největší veřejně dostupný archiv odtajněných amerických vládních dokumentů týkajících se UFO (nyní označovaných jako UAP) a souvisejících témat byl 20. února 2026 záhadně vymazán z hlavního serveru. (Foto: Flickr / ilustrační)
Incident se odehrál pouhý den poté, co prezident Donald Trump nařídil federálním agenturám, včetně Pentagonu, aby zahájily proces identifikace a zveřejnění všech souborů souvisejících s mimozemským životem, UFO a neidentifikovanými leteckými jevy.
Web The Black Vault, který provozuje výzkumník a ufolog John Greenewald Jr., obsahoval přes 3,8 milionu souborů – stovky gigabajtů odtajněných materiálů získaných převážně prostřednictvím žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím (FOIA).
Archiv shromažďoval dokumenty od roku 1996 a pokrýval nejen UFO pozorování, ale i projekty CIA (např. mind control experimenty), vojenské zprávy a konspirační témata včetně atentátu na JFK.
Greenewald incident oznámil na sociálních sítích (zejména na X/Twitteru), kde uvedl, že 100 % obsahu hlavního serveru zmizelo.
Hostingový poskytovatel podle jeho slov potvrdil, že šlo o úmyslné vymazání (deletion), nikoli o technickou poruchu nebo korupci dat. Změněny byly také přístupové oprávnění k adresářům a logy vlastnictví souborů.
„Neplně podezírám sabotáž, ale nemohu to vyloučit,“ napsal Greenewald. „Časování je skutečně bizarní.“
Přestože neexistují přímé důkazy o úmyslném útoku, načasování vyvolalo spekulace v komunitě ufologů a na sociálních sítích – někteří mluví o pokusu zabránit dalšímu šíření informací před očekávaným oficiálním uvolněním vládních archivů.
Naštěstí Greenewald udržoval bezpečné zálohy všech materiálů na více místech. Archiv byl rychle obnoven a web funguje bez výraznějších výpadků. Žádné trvalé ztráty dat tedy nehrozí.     (Čtěte na stránkách AC24)

Projekt Artyčok: Před 70 lety CIA diskutovala o skrytí přípravků na ovládání mysli ve vakcínách ..... O projektu „Artyčok“ jsem se nedávno zmínila v rámci rozsáhlého seriálu o ovládání mysli. Tentokrát se o tomto velmi zajímavém projektu dozvíte o něco víc, včetně toho, jak CIA plánovala podávat lidem „léky“ na ovládání mysli.
Jedna z navržených cest, kterou měly být lidem tyto „léky“ aplikovány, byly vakcíny. V rámci toho, co se po celém světě dělo začátkem tohoto desetiletí, jde o velmi zajímavé téma.
Nedávno objevený dokument CIA z 23. dubna 1952 s názvem „Speciální výzkum Artyčok“ popisuje řadu nápadů, jak vyvinout chemikálie určené ke změně lidského chování a myšlení.
Návrhy obsažené v dokumentu byly součástí přísně tajného projektu CIA Artyčok, který probíhal v letech 1951 až 1956.
Ačkoliv byl dokument odtajněn již v roce 1983, od roku 2025 opět koluje na sociálních sítích. Obsah vyvolal znepokojené reakce, zejména kvůli pasážím o tajné správě zdrojů prostřednictvím jídla, pití nebo dokonce vakcín.
Sedmistránkový dokument s názvem „Speciální výzkum Artyčok“ je datován 23. dubna 1952. Popisuje řadu nápadů, jak vyvinout chemikálie určené ke změně lidského chování a myšlení.
Návrhy obsažené v dokumentu byly součástí přísně tajného projektu CIA Artichoke, který probíhal v letech 1951 až 1956, uvádí The Daily Mail.
Dokument, odtajněný v roce 1983, se nedávno objevil na sociálních sítích. V online čítárně CIA byl zveřejněn až do loňského roku.
„Některé z návrhů jsou kontroverzní,“ uvádí dokument. Návrhy zahrnovaly tajné podávání léků jako součást „dlouhodobého přístupu k subjektům.“
Podle dokumentu:
„Tato studie by měla zahrnovat chemikálie nebo drogy, které lze účinně ukrýt v běžných předmětech, jako jsou potraviny, voda, Coca-Cola, pivo, alkohol, cigarety atd.
Tento typ léku by měl být také použitelný při standardních lékařských léčebných postupech, jako je očkování, injekce atd.“
CIA experimentovala na lidech v rámci projektu Artyčok
Dokument také zahrnoval speciální oblast výzkumu bakterií, rostlinných kultur, hub, jedů různých typů atd., které jsou schopné vyvolat onemocnění, jež by následně způsobila vysoké horečky, delirium atd..
Patřily sem i určité druhy hub, které způsobují konkrétní typ intoxikace a duševní poruchy.
Mezi návrhy byl také návrh na výzkum stravy nebo nedostatků ve stravě u vězňů a osob podrobených výslechům, včetně používání speciálně konzervovaných potravin, z nichž byly některé prvky odstraněny.
Dokument obsahoval návrhy pro krátkodobé i dlouhodobé užívání u lidí. Léky považované za nejvhodnější pro dlouhodobé užívání by byly navrženy tak, aby vyvolávaly „agitativní účinek (vyvolávající úzkost, nervozitu, napětí atd.) nebo depresivní účinek (vytvářející pocit sklíčenosti, beznaděje, letargie atd.).“
CIA prováděla experimenty v rámci projektu Artyčok i přímo na lidech. Experimenty se často týkaly zranitelných subjektů, včetně vězňů, vojenského personálu a psychiatrických pacientů. Experimenty byly obvykle prováděny bez informovaného souhlasu.
Podle Bena Tappera, chiropraktika z Nebrasky, který byl v roce 2021 zařazen na seznam nazvaný „Dezinformační tucet“ za zpochybnění bezpečnosti vakcín, dokument odhaluje znepokojivou realitu, že vládní agentury historicky zkoumaly způsoby manipulace s lidským chováním chemickými a biologickými prostředky, včetně konceptů týkajících se potravinových a lékařských intervencí.
„Toto není spekulace ani konspirace a mělo by to hluboce znepokojit každého člověka, který si cení tělesné autonomie a informovaného souhlasu,“ řekl Tapper.
Předchůdce experimentů CIA s ovládáním mysli MK-Ultra?
List Daily Mail citoval dokumenty CIA, které naznačovaly, že americké zpravodajské služby se obávaly, že nepřátelské národy vyvinuly vlastní techniky ovládání mysli a chování. To vedlo agenturu k tomu, aby upřednostnila vývoj vlastních metod.
Projekt Artičok sloužil jako předchůdce programu MK-Ultra, který CIA spustila v roce 1953. Tento program rozšířil experimenty ovlivňující mysl ve větším měřítku.
Mnoho dokumentů týkajících se tohoto typu experimentů bylo zničeno v roce 1973, takže celý rozsah výzkumu a jeho pokrok zůstal neznámý.
Naomi Wolf, Ph.D., generální ředitelka Daily Clout a autorka knihy „The Pfizer Papers: Pfizer’s Crimes Against Humanity (Dokumenty Pfizeru: Zločiny Pfizeru proti lidskosti), uvedla pro The Defender, že dokumenty dále potvrzují dlouhou historii výzkumu zpravodajských služeb zaměřeného na lidské myšlení a chování.
„Bohužel je již dlouho prokázáno, že naše zpravodajské služby a zpravodajské služby našich nepřátel se snaží měnit lidské vědomí a chování, často bez souhlasu subjektů.
Existence MK-Ultra, tajného projektu, ze kterého se vyvinul Projekt Artyčok, je dobře zdokumentována,“ řekla Wolfová.
John Leake, viceprezident McCulloughovy nadace a autor připravované knihy „Mind Vires: America’s Irrational Obsessions“ (Viry mysli: Iracionální posedlosti Ameriky), řekl:
„Vědci již dlouho předpokládají, že odhalení Churchova výboru o nechvalně známých experimentech CIA s ovládáním mysli MK-Ultra, většinou s použitím LSD, mělo za následek zatemnění mnohem většího projektu agentury, kterým byl právě projekt Artyčok.“
Leake citoval důkazy naznačující, že masová otrava v roce 1951 v Pont-Saint-Esprit ve Francii, při níž 250 obyvatel mělo těžké halucinace a sedm lidí zemřelo, byla experimentem Projektu Artyčok.
Problémy byly oficiálně připsány kontaminovanému chlebu z místní pekárny.
Leake uvedl, že dokument z roku 1952 odpovídá podezření, že CIA se snažila objevit metody ovládání mysli i pro velké populace.
V roce 2024 vyšetřování agentury Reuters odhalilo, že CIA vedla na Filipínách tajnou propagandistickou kampaň týkající se vakcín.
Kampaň útočila na to, co agentura vnímala jako „rostoucí vliv“ Číny v zemi a zaměřovala se na čínskou vakcínu Sinovac proti COVID-19 prostřednictvím falešných online účtů šířících „antivakcinační“ sdělení.
Michael Rectenwald, Ph.D., autor knihy „Velký reset a boj za svobodu: Odhalení globální agendy,“ uvedl, že odhalení Projektu Artyčok jasně ukazují, že CIA představuje obrovskou hrozbu pro americké občany, a to kromě hrůz, které páchá na cílových vládách a populacích mimo USA.
Projekt Artičok chtěl získat pomoc od Armádní služby pro chemické zbraně
Dokument k projektu Artyčok z roku 1952 obsahoval také doporučení zapojit do projektu Úřad pro chemické zbraně americké armády s odkazem na jeho zkušenosti s vyčerpávajícími studiemi v tomto směru.
Tento návrh se podobá nedávným tvrzením, že COVID-19 – a reakce na pandemii – byly koordinovány na vysokých úrovních vlády, armády a zpravodajských služeb.
Bývalá výkonná ředitelka farmaceutického výzkumu a vývoje Saša Latypovová  a bývalá vědecká spisovatelka  Debbie Lermanová  loni zveřejnily  „Covid Dossier,“ v němž předložily důkazy o „koordinaci vojenské a zpravodajské služby v oblasti biologické obrany proti Covidu v USA, Velké Británii, Austrálii, Kanadě, Nizozemsku, Německu a Itálii.“
Podle Latypové a Lermana „Covid nebyl událostí v oblasti veřejného zdraví, ale „ globální operací koordinovanou prostřednictvím zpravodajských  služeb veřejného a soukromého sektoru a vojenských aliancí a s využitím zákonů určených pro útoky chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými zbraněmi“.
Leake uvedl, že zdaleka není jasné, zda slyšení Churchova výboru z roku 1975 zcela ukončilo tajné programy CIA. Jako příklad uvedl možný laboratorní vývoj viru SARS-CoV-2.
„Laboratorní vytvoření SARS-CoV-2 s využitím technik zisku funkce vyvinutých na Univerzitě Severní Karolína v Chapel Hill a zapojení americké armády do vývoje a distribuce mRNA vakcín proti COVID-19, by mělo být považováno za důsledky nebo dokonce pokračování Projektu Artyčok,“ uvedl Leake.
Odborníci upozorňují na podobnosti mezi Projektem Artyčok a vakcínami proti COVID-19
V dnešním příspěvku na Substacku epidemiolog Nicolas Hulscher poukázal na možnou souvislost mezi projektem Artyčok a vývojem vakcín proti COVID-19. Hulscher citoval nedávné recenzované studie, které identifikovaly nepříznivý dopad vakcín na neurologické zdraví a „prudce rostoucí tempo kognitivního poklesu.“
Hulscher napsal:
„Znepokojivé je, že od roku 2021 více než 70 % lidstva dostalo neurotoxickou látku maskovanou jako ‚vakcína.‘  Stejné příznaky uvedené v dokumentu CIA  (vakcíny/léky schopné skrytě vyvolat úzkost, depresi a letargii) jsou nyní pozorovány u populací očkovaných proti COVID-19. …
„Pokud CIA v 50. letech tajně diskutovala o skrytých metodách změny lidského chování, nebylo by překvapením, kdyby se podobné utajované projekty objevily i v následujících desetiletích.“
Článek publikovaný v roce 2024 v časopise Molecular Psychiatry zkoumal psychiatrické nežádoucí účinky u více než 2 milionů lidí v Jižní Koreji.
Studie zjistila, že „očkování proti COVID-19 zvýšilo riziko deprese, úzkosti, disociativních, stresem podmíněných a somatoformních poruch a poruch spánku a zároveň snížilo riziko schizofrenie a bipolární poruchy.“
Studie z roku 2025 publikovaná v časopise International Journal of Innovative Research in Medical Science zjistila „alarmující bezpečnostní signály týkající se neuropsychiatrických stavů po očkování proti COVID-19 ve srovnání s očkováním proti chřipce a všemi ostatními očkováními dohromady.“
To zahrnovalo nárůst schizofrenie, deprese, kognitivního poklesu, bludů, násilného chování, sebevražedných myšlenek a vražedných úmyslů.
„Skutečnost, že mRNA vakcíny byly navrženy tak, aby procházely hematoencefalickou bariérou a způsobovaly zánět mozku – nebo alespoň o nich bylo během jejich výroby a distribuce známo, že to dělají – by nás měla ve světle této zprávy přimět k zamyšlení,“ řekla Wolfová.
Wolfová uvedla, že nejnovější odhalení  – ačkoli šokující – nám poskytují o to větší důvod k tomu, abychom kritizovali neprůhledné, donucovací nebo netestované očkovací programy, přísady v potravinách a vodě a toxické nebo neprůhledné programy geoinženýrství.
Tapper uvedl, že odhalení posilují naléhavou potřebu chránit individuální svobodu, lékařskou svobodu a etické hranice ve vědě a veřejném zdraví.
„Ponaučení je jednoduché: bdělost je nezbytná, když si vlády nárokují autoritu nad lidským tělem a myslí,“ řekl Tapper.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Bojkotují média vládu? ..... Vědomé ignorování zasedání vlády ze dne 16. února 2026 ze strany médií je konkrétním příkladem selhání jejich funkce v demokratickém systému ČR.
Minulý týden v pondělí 16. února proběhlo zasedání vlády České republiky, na kterém kabinet premiéra Andreje Babiše schválil několik klíčových materiálů napříč oblastmi hospodářství, zdravotnictví, zemědělství, klimatu, migrace, vědy a sportu. Jedním z hlavních bodů jednání byla nová hospodářská strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0. Jednalo se o rozhodnutí, která určují směr nové vlády a budou mít dopad na veřejnost, soukromý sektor i státní správu.
Svévolné ignorování obsahu jednání
Výsledky zasedání byly zveřejněny standardním způsobem prostřednictvím tiskové konference a tiskové zprávy. Informace byly tedy veřejně dostupné. Přesto se o nich neobjevila téměř žádná zmínka v hlavních zpravodajských výstupech velkých médií, včetně médií veřejné služby. Nešlo o technickou chybu, ani o nedostatek informací. Šlo o vědomé rozhodnutí redakcí nezařadit tuto událost mezi témata dne.
Toto vědomé ignorování je nestandardní. Informovat o jednání vlády patří k základním povinnostem médií, zejména těch veřejnoprávních. V minulosti byla zasedání exekutivy pravidelně pokrývána. Jedná se o vrcholný orgán výkonné moci a jeho rozhodnutí mají přímý dopad na život občanů. Pokud média tuto skutečnost vědomě opomenou, jde o závažné selhání jejich funkce.
Alarmující stav mediálního prostředí
Důsledky takového selhání jsou konkrétní a měřitelné. Veřejnost se nedozvěděla, jakou hospodářskou strategii nová vláda zvolila. Kabinet byl objektivně poškozen tím, že jeho činnost nebyla prezentována veřejnosti, přestože šlo o informace, které by za normálních okolností byly samozřejmou součástí zpravodajství.
Také čtěte Domácí
Lež šířená v dobré víře je legitimní, vzkázal občanům Foltýn
Není jasné, proč se redakce rozhodly zasedání vlády ignorovat a jaký byl jejich úmysl. Nepochybně se tak ale stalo vědomě a jedním z možných vysvětlení je i bojkot Babišova kabinetu.
V každém případě média neplnila svou povinnost a poškodila vládu i veřejnost. V demokratickém systému je takový stav alarmující, protože narušuje základní princip transparentnosti, odpovědnosti a informovanosti, na nichž demokracie stojí.     (Čtěte na stránkách Deníku TO)
Nejen média - stačí se podívat třeba v Praze v metru na ty světelné tabule na nástupištích, kde veřejně tupí Babiše. Proč si to nechá líbit?

Je čas skoncovat s Ukrajinou? ..... Jsou to čtyři roky od chvíle, kdy Vladimír Putin svým povelem k zahájení SVO vyléčil lidstvo od covidu. Den za dne přestala média plnit svá vysílání nesmysly o epidemii, která měla likvidovat lidstvo až do jeho konce. Na obrazovkách, displejích a stránkách novin a časopisů den ze dne vystřídalo dosud údajně smrtelný vir nové téma. Již čtyři roky nás drtí s Ukrajinou a jedinými přestávkami bylo postřelení Trumpa a zatčení Madura. Dokonce už nás přestali informovat o výhodách a následcích migrace, jako by přestala též existovat. Za vše může Putin.
  Abychom nebyli za hlupáky, mimo Ukrajiny jsme ještě neustále poučováni o několika „méně zásadních“, událostech. V Bruselu si nadále relativně potichu prosazují proti všem logickým úvahám a skutečným dopadům Green Deal, protože tam stále sedí ¾ europoslanců s uvažováním blížícím se systematicky přeplácené idiocii. Dále se tam připravují na válku s Ruskem, ovšem víceméně beze zbraní a vojsk, protože žádné v EU skoro nejsou. U Íránu se houfují americké lodě, aby společně s Izraelci udělali tito spojenci „pořádek“ v této části světa. Takže, vezmeme li v potaz současné dění ve světě, mluví se de facto jen o válkách. Protože mezi ně můžeme v klidu zařadit i tu kolem boje s CO2. Jakýsi přihřátý  (doslova) meteorolog ve středu ráno na ČT2 tvrdil, že vypustíme do ovzduší 2x více uhlíku než příroda absorbuje a že rok 2025 byl třetí po sobě jdoucí horký rok a dle celosvětového měření byl nejteplejší v historii měření a u nás 11. za posledních 85 let. Den předtím byla k dispozici zpráva o minimální aktivitě Slunce, jehož povrch je bez skvrn, což se děje vždy při vzniku nějaké formy doby ledové. Tak si vyberte.
  V podstatě lze konstatovat, že jsme neustále strašeni, abychom žili pod tlakem. Je nám předpovídáno zhynutí z mnoha stran a depresivní nálady podporuje i dlouhodobé zataženo. Sluníčko včera svítilo snad po dvou měsících, což organismu také neprospívá. A když už se zdálo, že se objeví dříve, nebe bylo počmáráno pravidelnými lajnami. Jestliže Trump vyhlásil chemtrails válku, v Evropě se o tomto tématu mlčí. Nechceme nyní polemizovat o jejich existenci, jde o suché konstatování. Ptáme se tedy, kdy naposled jste zaslechli jakoukoliv pozitivní zprávu mimo Fialova opuštění Strakovy vily a odchodu Pekarové Adamové z politiky? Ne, Strnadovo zázračné zbohatnutí a přeskočení Kellnerů není nic pozitivního stejně, jako to, že právě Kellnerová poslala na Ukrajinu 170 milionů korun na podporu tamního režimu. Ani sešlost na Hradu, při níž se navzájem objímali podporovatelé diktátora z Kyjeva a jeden druhého poplácávali na zádech, přestože se o některé zajímá policie.
  Pamatujete? Jistá nenávist vůči komunistům tady opravdu před rokem 1989 byla. Jenže oni mimo mediálního boje proti západnímu imperialismu nadšeně popisovali úspěchy našich dělníků, plnily se Pětiletky, ze stránek novin na nás mávali květinami pionýři a tehdejší lídři chápali, že úspěch se prodává lépe než strašení. Přestože jsme žili v železných kleštích normalizace, lidé byli mnohem méně zatrpklí, naštvaní a zlí, než je tomu nyní. Společnost se dělila na více či méně věřící v socialismus, ale lidé se navzájem bavili mnohem více a komunisté věděli, co jim dát, aby měli sami klid. A dokázali u toho budovat byty, školy, elektrárny, nemocnice, fabriky. Možná ne ultramoderní, přesto nám školství a bezplatné zdravotnictví mohl svět závidět. A záviděl natolik, že to tu Západ chtěl za každou cenu rozebrat.
  Zpět k dnešku. Naše země už dávno není tou, která by v regionu zaujímala vedoucí úlohu. Místo zaměřování se na příslušnost k Západu a pomoc Ukrajině bychom se měli vrátit k vlastním problémům. Důvodem k nim je mimo modrožlutého blbnutí ještě podřizování se EU. Pokud neopustíme tyto dvě mantry a nezačneme řešit vlastní problémy, skončíme jako jeden ze zdevastovaných regionů vhodných tak k průjezdu kamionů někam jinam. Je třeba ukončit vyvěšování ukrajinských a eurounijních vlajek, přestat posílat peníze z naší země, a naopak udělat vše proto, aby tu zůstávaly v podobě investic ze zisků zahraničních konglomerátů. Banky, zahraniční řetězce, ale i majitelé Škody Mladá Boleslav a další jejich odlivem poškozují naši ekonomiku. Je načase říct dost bylo Ukrajiny, dost bylo EU, dost je vykrádání České republiky. A také s těmi, kteří nám vnucují něco jiného. S námi nikdo solidární není, proč my bychom měli být s jinými. Rovnostranně spolupracovat ano, dělat ze sebe dojnou krávu nikoliv. Pojďme být opět Čechy, Moravany a ne euroobčany.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Mrtví na náhradní díly. Výnosný obchod s lidskými orgány na Ukrajině ..... Kdysi Česká televize vysílala dokument o obchodu s lidskými orgány na Ukrajině. Co myslíte, pustila by ho i dnes?
Získávání lidských orgánů pro světový lékařský průmysl je miliardový obchod s temným tajemstvím. Není dostatek dárců. A tak se lidské orgány získávají ilegálně z těl zesnulých. Jejich hlavní zásobárnou je Ukrajina. video, 48 min *****
Na Ukrajině patologové vyřezávají tkáně i celé orgány z těl nebožtíků skandálním způsobem. A tak se němečtí dokumentaristé spojili s ukrajinskými a americkými kolegy, aby tento skandál vyšetřili. V soudních spisech našli stopy mezinárodní sítě zlodějů lidských orgánů. Přišli na to, že obchodem s orgány protékají velké peníze a tamní soudní patologové se na tomhle byznysu rádi podílejí.
UKRAJINA – Obchod s orgány | Mrtví na náhradní díly (Ukrajina před Majdanem 2014)
Psal se rok 2010 a ČT odvysílala dokumentární film z produkce Francie a Německa, který pojednával o zrůdnosti obchodu s orgány na UA. Na ČT tento dokument už nejde přehrát, ale pořád je na youtube. Upozorňuji, že to asi není pro slabší povahy, ale zároveň si myslím, že by to měli v té pravdomluvné ČT opět odvysílat. To by bylo udivených chciválků, rusofobů, Pávkovců atd.     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Souhvězdí Štítu ..... Jestlipak umíte toto souhvězdí najít na obloze? Je malé, jedno z nejmenších a je to jediné ocenění, které Jan III. Sobieski dostal za své osvobození Evropy od Turků. V Polsku byl král volená funkce a i když Sobiesky žádal velmože, aby mu za vítězství u Vídně dali královský titul dědičně, nestalo se tak. Ale dostal své souhvězdí. Jediné, které bylo věnováno konkrétní osobnosti moderních dějin.
Poláci se nerozhodli moc dobře. Sice uchovali svoji šlechtickou republiku a nevydali trůn případnému ochvatiteli, ale díky chybějícímu sjednotiteli se stát několikrát rozdělil, až úplně zaniknul. V roce 1914 byla Varšava ruské město…
Vzpomněl jsem si na tuto ironii dějin v souvislosti z bratry Rakušany, kteří teď chtěli postavit Janu Sobieskému sochu. koneckonců, nebýt jeho okřídlených husarů, mělo by Turecko přímou hranici s Moravou. Vídeňští lepševici se tomuto nápadu postavili, protože přece nebudou stavět sochu nějakému středověkému islamofobovi… To víte, nemůžete ve městě vyvolávat protiturecké nálady…
Kdyby to tehdejší obléhatel Vídně, sultán Mehmed IV, věděl, možná by se nad svým neúspěšným velitelem, Karou Mustafou, smiloval a nechal ho žít. O tři sta padesát let později bude Vídeň hladce obsazena, nebude to stát ani kapku krve ani žádné válečné výdaje. A kromě Vídně bude stejně hladce obsaze Kolín nad Rýnem, Berlín a spousta dalších německých i rakouských měst. Žádný Polák tentokrát na pomoc nepřijde, i když jsou v této chvíli opět jedinou bojeschopnou silou ve střední Evropě.
Nemůžete pomáhat někomu, kdo pomoc nechce…
V minulých dnech zase na Slovensku vystoupilo několik tamních politiků a oznámili, že podají na Roberta Fica trestní oznámení za vlastizradu. Jak měl zradit vlast? Tím, že odpojil Ukrajině elektřinu… Ne tu normální, co se tam dodávají na základě smluv, ale tu pro případné havarijní situace. V podstatě šlo víc o gesto než že by Ukrajina měla skutečný problém. Ale na kecy o vlastizradě to stačilo. Že Ukrajinci záměrně nedodávají ruskou ropu ropovodem Družba, to příslušné politiky nechalo chladnými a nevidí v tom žádný problém.
Solidarita s napadenou Ukrajinou se dneska nedělá tím, že rozjedete výrobu za levnou ropu nepřítele, ale že si zničíte průmysl díky drahým energiím od spojence.
Nemůžete pomáhat někomu, kdo pomoc nechce…
U nás zase naše pravdomluvná mééédia spustila kampaň, že kdo nechce větrné elektrárny v pirátských „akceleračních zónách,“ je jasný Putinův agent. Čím víc větrníků, tím víc obnovitelné energie a tím spíš Rusko porazíme, ne? Samozřejmě, našim aktivistickým intervjukům nevysvětlíte, že energie z větrníků je dotovaná, drahá a občasná. Kdyby to totiž fungovalo, tak mají Němci nejlevnější elektřinu, protože oni už si krajinu větráky zaplnili s německou důkladností. Ale nevšiml jsem si, že by v Německu byla elektřina za pakatel. Je tak drahá, že ji stát bude průmyslovým podnikům dotovat, aby vůbec udržel výrobu…. kterou stejně neudrží, protože kdo má v Německu trochu rozumu, ten odsouvá svůj byznys někam jinam. Třeba do Ugandy… i tam se totiž podniká lépe a radostněji, než v Dojčlandu.
Putinovi samozřejmě naše občasné zdroje energie vůbec nevadí, protože každá koruna investovaná do větráků se nedá investovat do muniční iniciativy a navíc za každou větrnou elektrárnou musí stát ještě elektrárna na plyn, aby byl proud i když není vítr. Proto Němci stavěli druhý Nordstrým a potřebovali i ten první. Aby mohli předstírat ekologii díky plynu ze Sibiře za pár korun. Ale povídejte to dnešní mládeži, které vysvětlili klimatickou tíseň, ale nevysvětlili jim zákon o zachování energie.
Mimochodem, naše školství už připomíná to muslimské v medresách. Tam jim prostě dodají odpověď na každou skeptickou otázku. Není to sice správná odpověd, ale zní jednoduše a dobře. To samé se dělá s grýndýlem.
Nemůžete pomáhat někomu, kdo žádnou pomoc nechce…
Ukrajina hodlá také slavně zvítězit, i když má rozstřílenou infrastrukturu, miliony mrtvých a miliony uprchlíků… Nevysvětlíte jim to. Ani Trump jim to nevysvětlí, i když se o to snaží. Ale Trumpovi také nevysvětlíte, že není dobrý nápad, zaplést se do války s Íránem. Nevysvětlíte mu, že kromě bombardování neexistuje žádný plán, co bude pak. Stejně tak mu nevysvětíte, že vyždímaní spojenci jsou mu na nic, i když se nechají ždímat radostně a dobrovolně.
Udělat se dá jen jedna věc. Dávat se dohromady s těmi, kterým ještě nevymyli mozek a snažit se zachránit z racionálního světa, co bude možné. Chránit poslední zbytky zdravého rozumu, pokoušet se alespoň v malém uchovat to, co nás nás pohánělo kupředu. A doufat, že to bude stačit jako základ pro nový začátek, až se všechno tohle šílenství ukáže jako šílenství.
Nemůžete totiž pomáhat někomu, kdo žádnou pomoc nechce…     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Na hrubý mech hrubá záplata. Bezpečnostný expert Škvrnda o reakcii SR na vydieranie Kyjeva ropou ..... Bezpečnostný analytik František Škvrnda sa vyjadril k zásahu Kyjeva do energetickej bezpečnosti Slovenska. „Hlúposť Zelenského spočíva v tom, že hoci Slovensko okrem vojenskej pomoci podporuje Ukrajinu viac ako mnohé iné štáty, napriek tomu mu škodí kvôli jeho mierovému postoju,“ povedal neČT24.
Kyjev z politických dôvodov pozastavil tranzit ropy ropovodom Družba, čo škodí Maďarsku a Slovensku. Čo si myslíte o postupe Kyjeva? O čo by sa mohla Ukrajina v tomto konflikte usilovať?
V postupe Kyjeva aj v tomto prípade ťažko nájsť racionalitu. Zelenskyj so svojou klikou, ktorá je čoraz vo väčších ťažkostiach, len dokazuje, že úplne stratil zmysel pre realitu. Koná pomstychtivo voči štátom, ktoré sa nesprávajú podľa jeho predstáv. Zastavenie tranzitu cez ropovod Družba spôsobilo starosti Slovensku i Maďarsku, ale Ukrajina tým nič nedosiahne, lebo oba štáty chránia svoju energetickú bezpečnosť a vydieraniu neustúpia.
Realistické kruhy aj na Západe už dlhšie upozorňujú, že Ukrajina by mala začať skutočne rokovať o požiadavkách RF. Čas, kedy mala sily a prostriedky na ďalšie vedenie bojov, sa už minul. Ukrajina nemá na víťazstvo vo vojne šancu a nezmysleným pokračovaním v bojoch len zhoršuje svoje vyhliadky do budúcnosti a zvyšuje počet obetí a materiálnych škôd.
Kyjev sľubuje obnovenie tranzitu ropy ropovodom Družba. Myslíte si, že je to dôsledok zastavenia dodávok nafty zo Slovenska a Maďarska a hrozby prerušenia dodávok elektriny?
Zelenskému sa už dávno nedá veriť ani slovo. V tomto prípade by sa však mal spamätať, lebo Slovensko a Maďarsko podnikli odvetné kroky v reakcii na jeho chrapúnske zdôvodnenie zastavenia dodávok ropy. Osobne si myslím, že najviac ho vydesí dôrazné maďarské varovanie, že bude blokovať vojnovú pôžičku EÚ vo výške 90 miliárd eur pre Ukrajinu, kým sa neobnoví tranzit ropy do Maďarska cez ropovod Družba. Tento postoj podporuje aj Slovensko. Okrem toho obe krajiny boli aj proti schváleniu ďalšieho balíka sankcií proti Rusku, čo Kyjev znovu rozzúri.
Zastavenie dodávok nafty a prerušenie núdzových dodávok elektriny, ktoré potvrdil predseda vlády SR Robert Fico, je na z reťaze odtrhnutého Zelenského málo, lebo aj keby sa dotklo obyvateľstva a možno aj ozbrojených síl, jemu to neprekáža. Peniaze z pôžičky však skrz naskrz skorumpovanému režimu budú veľmi chýbať.
Prioritou Zelenského vydierania je zasiahnuť do kampane pred voľbami v Maďarsku, ktoré majú byť 12. apríla 2026 (Viktor Orbán vadí aj súčasnému vedeniu EÚ). Bude len klamať a obnovenie dodávok ropy cez Družbu stále odkladať. Rusko dokázalo obnoviť prevádzku ropovodu po zákernom útoku na prečerpávaciu stanicu Kalejkino už po niekoľkých hodinách. Hlúposť Zelenského je, že hoci Slovensko okrem vojenských dodávok podporuje Ukrajinu viac ako mnohé iné štáty, zlostne mu škodí kvôli jeho mierovému postoju. Iná slovenská reakcia ako v prísloví „na hrubý mech hrubá záplata", na tieto kroky už nemôže byť.
Aký by mohol mať súčasný energetický konflikt medzi Kyjevom, Bratislavou a Budapešťou dopad na prístupové rokovania Ukrajiny k EÚ? Posilní to Maďarsko a Slovensko v blokovaní prístupových rokovaní alebo naopak donúti Brusel zapojiť sa do rokovaní na vyriešenie tohto sporu?
Vedenie EÚ je vo vzťahu k Ukrajine zaslepené. Ukrajinský minister zahraničných vecí Andrej Sibyha sa prostredníctvom videospojenia Slovensku a Maďarsku znovu vyhrážal na schôdzke ministrov zahraničia EÚ 23. februára. A prečo tam zase vystupoval? Silám, ktoré podporujú prijatie Ukrajiny do EÚ, nevadí vôbec nič. Radšej sa zastanú Kyjeva, ako by podporili návrhy Bratislavy a Budapešti na mierové riešenie. Slovensku a Maďarsku nezostáva nič iné, ako pokračovať v obrane svojich národných záujmov.
Ďakujeme za rozhovor!     (Čtěte na stránkách 42TČen)

25.2. 2026     Ukrajinské jaderné zbraně: Velká Británie a Francie se snaží vtáhnout USA do jaderného konfliktu s Ruskem ...... Velká Británie a Francie se podle ruské zahraniční zpravodajské služby (SVR) připravují předat Ukrajině jadernou bombu, aby posílily její vliv a vynutili si výhodnější podmínky k ukončení konfliktu. "Francie a Spojené království pravděpodobně jednají s cílem vtáhnout USA do této situace přímo," vojenský analytik Alexej Leonkov, redaktor Arsenalu vlasti, říká Sputniku. "Koneckonců, obě země" Jaderná energie arzenály fungují pod dohledem a koordinací USA." Jednou z možností, kterou zvažujeme, je francouzská kompaktní hlavice TN75, navržená pro balistickou raketu M51.1 vypouštěnou z ponorky Západní mocnosti pracují na tom, aby ukrajinské jaderné schopnosti působily jako domácí výroby, a to "Špinavá bomba" Také na stole Velká Británie a Francie si jsou plně vědomy, že by podle SVR flagrantně porušovaly Úmluvu o nešíření jaderných zbraní "Snahy o tajný vývoj jaderných zbraní pro Ukrajinu, obecházející Moskvu, začaly ještě před začátkem speciální vojenské operace – přičemž Velká Británie vynaložila značné úsilí. Speciální vojenská operace byla zahájena k neutralizaci této hrozby," poznamenává Leonkov.Jaderná hrozba
TN75 má výtěžek 100 kilotun — pětkrát více než bomba, na kterou byla svržena Hirošima, upozorňuje komentátor a dodává, že ukrajinské střely Flamingo, vyvinuté Velkou Británií, by mohly potenciálně nést jadernou hlavici. Špinavá bomba i hlavice z francouzské balistické rakety M51.2 představují přímou jadernou hrozbu pro Rusko – a riziko skutečného použití Ukrajinou je vysoké Ruská doktrína zahrnuje jaderné schopnosti států rozmístěných jadernými zbraněmi v nejaderné zemi, která ohrožuje Rusko. V takovém případě by se konflikt mohl stát kontinentálním, varuje komentátor
Jaderná past pro USA
Francie a Velká Británie se podle experta snaží vyprovokovat Rusko a poté uniknout bez úhony, přičemž vinu za jakoukoli katastrofu svalují na USA. "Je to zoufalý pokus vtáhnout USA do přímého – a jaderného – konfliktu s Ruskem za každou cenu," říká Leonkov. "Nyní balancujeme na hraně toho, co se kdysi nazývalo Karibská krize [kubánská raketová krize]."      (Sputnik Globe)

Vladimir Putin v projevu u příležitosti 4. výročí SVO prohlásil, že Ukrajina zvažuje použití jaderné zbraně! Ruská rozvědka zjistila, že Velká Británie a Francie chtějí Ukrajině poskytnout jaderné hlavice a maskovat to historkou o tom, že Ukrajinci si je vyrobili sami v tajném výzkumném projektu! Podle ruského prezidenta se Západ nevzdává pokusů o strategickou porážku Ruska! ..... V úterý jsme si připomněli 4. výročí zahájení ruské Speciální vojenské operace (SVO) na Ukrajině. U této příležitosti byly po celé EU vyvěšeny ukrajinské vlajky, a to i na místech, kde normálně nevisely. Ovšem kromě vlajek došlo i k projevům politiků a nejvíce nás zaujal projev Vladimira Putina v Moskvě na výročním zasedání FSB.
Ruský prezident hovořil o národní bezpečnosti, o hrozbách terorismu, ale dostalo se i na Ukrajinu. A podle jeho slov se Západ marně snaží o strategickou porážku Ruska, snaží se o ni marně 4 roky, ale nevzdává se dalších pokusů, a to ani těch nejvíce zoufalých a nejnebezpečnějších. Podle jeho slov totiž Ukrajina zvažuje získání a použití jaderné zbraně.
Vladimir Putin na 4. výročí SVO prohlásil, že Ukrajina zvažuje použití jaderné zbraně!
Paříž a Londýn prý aktivně pracují na tom, aby Kyjevu poskytly jadernou bombu, informovala před začátkem Putinova projevu tisková kancelář ruské zahraniční rozvědky (SVR). Informovala o tom agentura TASS. Podle jejích informací nejsou britské a francouzské elity ochotny přijmout porážku. „Předpokládá se, že Ukrajina by měla být vybavena právě jadernou „Wunderwaffe“. Kyjev by prý mohl usilovat o výhodnější podmínky pro ukončení nepřátelských akcí, pokud by disponoval jadernou nebo alespoň takzvanou „špinavou“ bombou,“ uvádí se v prohlášení.
„V současné době, podle informací, které má k dispozici ruská SVR, Londýn a Paříž aktivně pracují na otázce dodání zbraně tohoto druhu Kyjevu, stejně jako prostředků k jejímu doručení. To zahrnuje tajný převod příslušných komponentů, vybavení a technologií evropské výroby na Ukrajinu. Jako jedna z možností se zvažuje francouzská malá hlavice TN-75 z balistické rakety M51.1 odpalované z ponorky,“ upozornilo tiskové oddělení.
Londýn a Paříž hrají vabank a chtějí poskytnout Ukrajině jaderné hlavice
„Berlín se zároveň opatrně odmítl účastnit tohoto nebezpečného podniku.“ Podle Zahraniční zpravodajské služby SVR si Britové a Francouzi uvědomují, že jejich spiknutí je „hrubým porušením mezinárodního práva, především Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, a nese riziko zničení globálního systému nešíření jaderných zbraní“.
„V důsledku toho se hlavní úsilí Západu soustředí na to, aby se transfer jaderných hlavic do Kyjeva zamaskoval a zdálo se, že jaderné zbraně, které Kyjev by najednou vlastnil, byly vyvinuty samotnými Ukrajinci,“ uvádí se v prohlášení. „Velká Británie a Francie si uvědomují, že situace, která se vyvíjí na Ukrajině, jim nedává žádnou šanci dosáhnout vytouženého vítězství nad Ruskem pomocí ukrajinských ozbrojených sil,“ poznamenala SVR.
Tiskové oddělení zdůraznilo, že „extrémně nebezpečné plány Londýna a Paříže dokazují, že ztratily kontakt s realitou“. „Jejich naděje na uniknutí odpovědnosti jsou bezdůvodné, zejména s ohledem na to, že neexistuje nic skrytého, co by nakonec nebylo odhaleno. Ve vojenských, politických a diplomatických kruzích je spousta rozumných lidí, kteří chápou, že bezohledné jednání jejich vůdců představuje hrozbu pro celý svět.“
Takto uzavřela zprávu zahraniční zpravodajská služba SVR. Toto odhalení není žádným překvapením, protože Ukrajina nemá mnoho možností, jak Rusko zastavit, jak dosáhnout míru s přijatelnými podmínkami pro Kyjev. Ovšem pro Západ je situace mnohem horší. Selhání porážky Ruska na Ukrajině uvrhne západní euronacistické elity do konceptuální krize.
Kolektivní Západ se dostal do vlastní pasti výroky o neodvratné porážce Ruska
Dlouhá léta volaly a řvaly, že Rusko bude poraženo a Ukrajina zvítězí. Na této premise se dokonce uspořádala konference ve švýcarském Luganu v červenci 2022, která se týkala obnovy a rekonstrukce Ukrajiny, kde si země západního světa dělily na mapě Ukrajiny a Novoruska, které regiony budou rekonstruovat jaké země Západu. Fialova delegace tam tehdy dostala k obnově Luhanskou oblast [1]. Tam měli působit při obnově i Švédové a Finové.
Ta konference v Luganu je z konceptuálního pohledu naprosto zlomový okamžik, protože tam se rozhodlo, že Ukrajina válku vyhraje, a že Rusko bude z Ukrajiny vyhnáno. Nic jiného nebylo a není v plánu a ta konference v Luganu to stvrdila. Teď po 4 letech je Západ v situaci, kdy buď musí přiznat porážku od Ruska, a musí ji přiznat i svým voličům, anebo… anebo se Západ pokusí hrát vabank, all-in, hop nebo trop, všechno nebo nic, prostě pokusí se nejšílenější tah. Naprosto nepředstavitelný tah.     (Celý text čtěte na stránkách AENews)

Prosím, neberte předchozí dva příspěvky jako zlovolné šíření negativních informací a emocí. Můj názor je, že je lépe vědět i takové věci, které působí zlověstně. Čím více lidí bude vědět o zrůdných plánech protivníka - a pokud i on bude vědět, že se o jeho plánech ví - tím menší bude pravděpodobnost jejich uskutečnění. Ale to je jen můj názor a nikomu ho nenutím ...

Úředničtí chciválci ..... V Bruselu pokračuje protiruská hysterie a Evropská unie se slovy a skutky většiny šílených europoslanců schopných si odhlasovat, že muži mohou otěhotnět, kteří jsou přitom osvobozeni včetně svých rodin od vojenské služby, připravuje na válku. Aniž by si uvědomovali skutečné důsledky rozpoutání 3.světového konfliktu, zaslepeně vyvolávají nenávist vůči Ruské federaci a vymýšlí způsoby, jak to udělat. Například šéfka eurounijní diplomacie Kallasová vyslovuje naprosto nesmyslné požadavky, které by měla Moskva splnit po případném vyhlášení příměří na Ukrajině. Přitom je to Evropa, která díky svému přístupu ke kyjevskému režimu prohrává na celé čáře. Fantasmagorie odpůrců Ruska už překračuje hranice soudného myšlení. Včetně největších štváčů z Velké Británie ochotných poskytnout Zelenskému jaderné hlavice.
  Vynecháme li články přihlouplých médií typu Seznam či Forum24, vysílání našich televizí a sledujeme li i jiné zdroje informací, zjistíme, že ruská armáda sice postupuje relativně pomalu, ale činí tak systematicky a se snahou ještě stále šetřit civilní obyvatelstvo. Nepoužívá nejvyspělejší zbraně, které potichu zdokonaluje, ale jejich skutečnou sílu tají pro případ, že by je musela mít připravené jako odvetu proti jinému nepříteli, než jsou ukrajinské prapory. Ano, Rusové už mají rozeběhnutý válečný průmysl a vědí, že štěstí přeje připraveným. Nicméně vzhledem k tomu, že obyvatelé území, na kterých se posunují, je vnímají jako osvoboditele, přistupují k Ukrajině s jistým sentimentem a likvidují především vojenská a logistická centra. Zároveň zjišťují, kde mají samotní díry a slabiny a snaží se je zacelit.
  Nespí ani Čína. Tato velmoc dlouho působila jako expertní na plagiátorství, ale mezitím se její inženýři mnohému naučili a nyní patří mezi nejvyspělejší státy se schopnostmi, o kterých se ani výkvětu Evropské unie nezdá. Dosud nejsou Číňané zoceleni v boji, ale dá se předpokládat vysoká disciplína doplněná jejich množstvím a hi-tech ve zbraňových systémech. Neděláme si iluze o čínské loajalitě, ale ve válce lze předpokládat její spojenectví s Ruskou federací. Navíc samotní Číňané dlouhodobě konkurují Spojeným státům, přou se s nimi o Taiwan a nemají se příliš rádi s japonským spojencem USA. Což platí i díky Kurilským ostrovům a sporům o ně pro Rusko. Obě země se také přátelí s Íránem, což je další otevřený nepřítel Spojených států. Momentální dusno v Perském zálivu je tak citlivým indikátorem ochoty si navzájem pomáhat při zajišťování míru či při hrozbě napadení jednotlivých států Západem.
  Zpět do Evropy. Chování bruselských úředníků je dlouhodobě sebedestruktivní. Momentálně mimo jasných signálů k Moskvě a simulaci mnoha možností omezování Rusů, například formou blokace a obsazení Kaliningradu, momentálně poštvávají Kyjev proti svým členům, tedy Slovensku a Maďarsku. Zastavením toku ropy ropovodem Družba se snaží dát „facku“ neposlušným vládám Slovenska a Maďarska. Využívají kňourající opozici k oslabení pozice Fica a Orbána. Maďaři mají před volbami a pokus destabilizovat tamní situaci ropnou krizí je evidentní. Chování Zelenského navíc ukazuje nebezpečí, kterým Ukrajina v budoucnosti bude pro své okolí. Tedy pokud se nezačlení do Ruské federace. O to ale asi nikdo v Rusku nestojí, protože nacisté na Ukrajině zůstanou, jen se jejich koncentrace na zbytku území zvýší. Orbán tak má před sebou boj s opozicí i s celým Bruselem, a pokud opět doma vyhraje, lze očekávat výrazný odklon Budapešti od celé EU. Na Slovensku Fico tak silnou pozici nemá a tamní občané jsou snadněji médii ovlivnitelní, takže boj o vládu bude ještě těžší. Ovšem za postoj k Ukrajině především Maďarům a Ficovi tleskáme.
  U nás se projevuje to, co jsme avizovali dopředu. Motoristé sedí na dvou židlích a Macinka je jako doktor Jekyll – mistr Hyde. V jednu chvíli mu tleskáme za odvahu, ve druhé vyvěšuje ukrajinskou vlajku a spílá ruskému protějšku Lavrovovi. Jisté je, že zastává názory Donalda Trumpa, vymezuje se vůči Bruselu a některým jeho iniciativám, zároveň nemá rád Rusko. Pro lidi s jasně odmítavým postojem k Ukrajině tak není nijak blízkým partnerem a zůstává jim SPD a Kateřina Konečná. Naopak Babiš jede přesně po své lajně. Moc nevykukuje, taktizuje, soustředí se na Českou republiku a špinavou práci za něj dělají Motoristé. Okamura si je vědom, že rozbití koalice by mu nepomohlo, zároveň se ne ke všem aktivitám Motoristů a ANO přidává. SPD si tak jako jediná drží tvář představuje pro lidi, kterým už celá Ukrajina leze krkem, záchytný bod. Chybí aktivita STAČILO, jediná Konečná je tak z tohoto hnutí vidět. To je bohužel málo.
  Turbulence ve světě nabírají na obrátkách a naše prognóza ze začátku roku se naplňuje. Začal boj o budoucnost planety, jehož součástí bude dost možná válka. Ta zasáhne především Evropu, v jejímž středu jsme. Toto uvědomění by nás mělo vyburcovat k co nejvyšší aktivitě. Být na straně Bruselu bude znamenat prohru. A dojde li ruská armáda zase do Berlína, budeme nakonec vítat Rusy podobně, jako se tomu děje na osvobozovaných částech Ukrajiny nyní. Otázkou zůstává, kolik z nás se toho dožije. A co vše tomu bude předcházet. Dokážete si vůbec představit, co vše se může stát, jak skončíte a co to přinese, pokud opravdu začne 3.světová válka? Nic to s Vámi nedělá?     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Blbečci, váleční štváči z Bruselu i jinde - válka, to je taková ta akce, při které se zabíjejí lidé - pokud to nevíte. A zabití ve válce, to je ukončení života, mnohdy zdlouhavě a v bolestech, mnohdy nevratné zmrzačení - pokud to nevíte. A týka se to i vás - pokud to nevíte.

Za Ukrajinu? Kdepak, jen další protivládní demonstrace Úterní glosa Ivo Strejčka ..... Před týdnem skandoval dav v Praze a náměstích některých českých měst a obcí, že „stojí za prezidentem“. Tento týden, v podstatně menším počtu, demonstranti křičeli, že „stojí za Ukrajinou“. Co budou vyvolávat v březnu na Letné? Za kým tam budou stát? Za prezidentem? Za Ukrajinou? Za Bruselem? Za Evropskou unií? Za planetou? Pořád za někým stojíme. Jak se ale zdá, jen málo stojíme za zájmy České republiky. I v tomto slova smyslu nebyla demonstrace „za Ukrajinu“ před pár dny ničím jiným než další z protivládních manifestací těch, kteří ve volbách prohráli, ale s porážkou se nesmířili.
Na Staroměstském náměstí před demonstranty s převážně ukrajinskými vlajkami a slogany podporujícími Ukrajinu (a urážejícími současnou českou vládu) vystoupil prezident Petr Pavel. Jeho vystoupení nijak z očekávaného rámce nevybočilo. Aniž by nějak kritizoval Babišovu vládu, Petr Pavel potvrdil, že stojí v čele protivládního hnutí „nespokojených“. Tentokrát k tomu využil proukrajinské postoje části davu. A to i přesto, že dnešní vláda Andreje Babiše zatím žádný zásadní „ukrajinský“ názorový obrat nepředvedla (nicméně přiznejme, že je ve svých postojích k rusko-ukrajinské válce zdrženlivější).
Petr Pavel byl hlavním řečníkem proukrajinské (čti protivládní) demonstrace. Formálně ani obsahově nevypadnul z role. Oblečen v kostkované košili a kožené bundě měl připomínat rozzlobeného muže, málem rozhodnutého zapsat se na nejbližším rekrutačním středisku ke službě v těžce zkoušené ukrajinské armádě. Ostatně podobně bojovně působila řada účastníků demonstrace. U takového zdání však evidentně jen zůstalo.
Obsahově Pavel ocenil přítomné slovy, že si jejich účasti váží, neboť „tím ukazují, že jim budoucnost Ukrajiny není lhostejná …“, a varovně pokračoval, že „jestli nám někdo říká, že nás otravuje neustále poslouchat o Ukrajině, tak se staví lhostejně k naší vlastní budoucnosti“. Své vystoupení český prezident zakončil zvoláním, které se od něho na takové akci asi předpokládalo, ač je to z úst prezidenta země prohlášení téměř neuvěřitelné. Shromážděné ujistil, že „tohle není ukrajinská válka, to je i naše válka“.
Nelze souhlasit s Pavlovým hodnocením, že kdo se zúčastnil, chtěl tím vyjádřit svůj postoj k rusko-ukrajinské válce trvající už čtyři roky. Ten, kdo se zúčastnil, zneužil ukrajinskou vlajku k tomu, aby si zakřičel proti dnešní Babišově vládě. Spíše než „vyjádření postoje podpory Ukrajiny“ šlo o „zařazení se na tu správnou stranu“. Na prezidentskou. Na protivládní.Horší je to také s dalšími slovy pana prezidenta. Není mi úplně jasné, proč pokusy o zklidnění děsivé války, hledání cest k mírovému uspořádání s pomocí jediného nástroje, který je k tomu vhodný – diplomatickým úsilím, by mělo být hodnoceno jako „vyjádření lhostejnosti k naší vlastní budoucnosti“. To jsou laciná a podbízivá slova. Fialův pětikoaliční kabinet na takhle plochý výklad situace na Ukrajině v podzimních parlamentních volbách zle doplatil. Voliči svými hlasy upřednostnili ty politické síly, které, raději než válce, dávají přednost hledání smírného řešení. I to bylo přece jedno z poselství výsledků voleb!
Tato prezidentova slova lze snadno dokonce obrátit proti němu samotnému, tvrdí-li, že „tohle není ukrajinská válka, to je i naše válka“. Není nakonec tenhle válečnický tón nejprůkaznějším vyjádřením „lhostejnosti k naší vlastní budoucnosti“? Proč nehledat, a kdo jiný, než prezident naší země by to měl zkusit, naši vlastní budoucnost v prosperitě a mírovém soužití se zbytkem světa?
Tvrzení, že „tohle je i naše válka“ je mimořádně varovné a strhává Českou republiku do proudu politické naivity a lehkomyslnosti, kterou svými rozhodnutími vytváří a posilují Merz, Starmer i Macron. Všichni tito politikové mluvením „o naší válce na Ukrajině“ posilují v Ukrajincích a v ukrajinském politickém vedení falešnou představu, že „v tom Ukrajinu nenechají“.
Je to nedůstojná a neupřímná hra s obyčejnými Ukrajinci a jejich utrpením. Ti si zaslouží férovou hru, ne neustálé opakování slibů, které západní Evropa vážně nemyslí. A vážně to snad nemyslí ani český prezident Petr Pavel, přestože naturelem voják. A protože voják, měl by to snad být i on, kdo váží slova, měl by to být on, kdo jen s mimořádnou zdrženlivostí bude vyslovovat to děsivé slovo „válka“. Těm několika tisícovkám demonstrantů, kteří přišli na Staroměstské náměstí s ukrajinskými a evropskými vlajkami, se ale asi Pavlova slova poslouchala dobře. Byla především protivládní.
Henry Kissinger ve své skvělé knize Umění diplomacie připomíná jeden z určujících předpokladů vzniku první světové války – podprahovou militarizaci společnosti, ve které se slovo „válka“ stalo slovem tak normálním a běžným, že už jeho obsah ani většině lidí nevadil. Tak dlouho se nezávazně mluvilo o válce, až tu válka skutečně byla.
Toho se ale český prezident, jak soudit podle jeho slov ze Staroměstského náměstí, příliš nebojí. Bohužel.     (Čtěte na stránkách Institut Václaka Klause)

Mýtus, že nás vakcíny zachránily, je lež. Podvody s testováním účinnosti i bezpečnosti ..... Existuje nespočet důvodů, proč neočkovat, podložených výzkumy, knihami, dokumenty a dalšími publikacemi, které neustále vycházejí. Ale většina lidí na to nemá čas. A i kdyby měli, téměř nikdo nechce trávit čas zkoumáním problémů s vakcínami. Tento rychlokurz je určen právě pro ně. Obsahuje pouze ty nejdůležitější a nejpřesvědčivější informace. Je to více než dost, aby přesvědčilo kohokoli, že by své děti neměl očkovat.
Testování bezpečnosti vakcín je mýtus.
Většina lidí předpokládá, že vakcíny jsou před podáním milionům dětí podrobeny přísným testům bezpečnosti. Není tomu tak.
To, co se ve světě vakcín považuje za testování bezpečnosti, není věda, ale divadlo. Žádné placebové kontroly. Absurdně krátká doba sledování. Nedostatečné studie.
Pro každého rozumného člověka by to bylo podvodem. Ale pokud jde o vakcíny, je to běžná praxe.
Žádné placebové kontroly.
Aby se zjistilo, zda je nový lék bezpečný, testuje se proti placebu.
Placebo je něco inertního, což znamená, že nemá žádný účinek na lidské tělo.
Bez této neutrální základny není možné s jistotou vědět, co produkt dělá.
Díky tomu můžete zjistit, zda výsledky, které vidíte, jsou způsobeny produktem, který testujete, nebo ne.
Přesto ani jedna rutinní dětská vakcína ve Spojených státech nebyla schválena na základě placebem kontrolované klinické studie. Ani jedna.
FDA to potvrzuje v příbalových letácích ke každé vakcíně, které jsou k dispozici na jejích webových stránkách.
To by samo o sobě mělo ukončit diskusi.
Protože bez placeba se tvrzení o bezpečnosti vakcín opírají o víru, nikoli o fakta.
Co místo toho používají.
Místo placeba se vakcíny testují proti jiným vakcínám nebo injekcím obsahujícím aktivní složky, jako jsou hliníkové adjuvanty.
Pokud testovaná i kontrolní skupina vykazují podobnou míru nežádoucích účinků, může výrobce tvrdit: „Vidíte? Žádný rozdíl – vakcína je bezpečná.“
Je to jako porovnávat whisky s vodkou a tvrdit, že whisky nemá žádný účinek, protože obě vás opijí stejně.
FDA tuto praxi povoluje. CDC ji obhajuje. Média ji ignorují.
Zde je přehled toho, na jakých kontrolách (pokud vůbec nějakých) se zakládalo povolení každé rutinní dětské vakcíny ve Spojených státech:
Aaron Siri, Vaccines, Amen (2025)
Pyramidový systém testování vakcín.
Mohli byste si myslet, že i když žádná z vakcín není testována proti placebu, určitě jsou alespoň porovnávány s něčím, co bylo. Nejsou.
Novější vakcíny jsou testovány proti starším, ale ty starší vakcíny byly často testovány proti jiné vakcíně namísto placeba.
A ta? Stejný příběh.
Tvrzení o bezpečnosti každé vakcíny spočívají na předpokladu, že vakcína, se kterou byla porovnávána, byla řádně testována – ale když se podíváte pod povrch, zjistíte, že v celém řetězci není žádná placebová kontrola.
Žádná z běžných dětských vakcín nebyla schválena na základě testů, které používaly placebo – ani kontrolu, která by byla.
Obrázek z An Inconvenient Study (2025), s údaji od Aaron Siri, Vaccines, Amen (2025)
Absurdně krátká období přezkoumávání bezpečnosti.
I když pomineme nedostatek placebových kontrol, období přezkoumávání bezpečnosti vakcín jsou absurdně krátká – někdy jen tři dny.
Dětské vakcíny jsou obvykle monitorovány jen několik dní nebo týdnů – nikdy déle než šest měsíců –, ale vývojové, neurologické a imunitní poruchy (jako autismus, ADHD, alergie atd.) se často objevují až o několik let později.
Jinými slovy, tyto studie nemohou zachytit škody, které se objeví až několik let po očkování.
ICAN, Žádná z vakcín doporučených CDC pro rutinní očkování dětí nebyla nikdy schválena na základě dlouhodobé placebem kontrolované studie (říjen 2023)
Naopak, zatímco rutinní dětské vakcíny jsou sledovány pouze po krátkou dobu, jiné široce používané léky procházejí před schválením víceletými studiemi.
Aaron Siri, Vaccines, Amen (2025)
Takové krátké sledování vakcín nemůže zachytit dlouhodobá rizika.
Studie s nedostatečnou statistickou silou.
I kdyby existovaly placebem kontrolované studie – což není pravda – a i kdyby byla sledovací období dostatečně dlouhá – což také není pravda – mnoho studií vakcín by stále nedokázalo odhalit skutečné škody, protože mají velmi nedostatečnou statistickou sílu (což znamená, že zahrnují příliš málo účastníků, aby bylo možné odhalit vzácné nebo závažné nežádoucí účinky).
Mnoho rutinních studií dětských vakcín zahrnuje pouze několik set nebo několik tisíc dětí. Pokud vakcína způsobuje chronické zdravotní potíže u 1 z 1 000 dětí, studie s 500 dětmi by to pravděpodobně nezjistila.
Monitorování po registraci.
Někteří mohou tvrdit, že systém VAERS (Vaccine Adverse Event Reporting System) monitoruje vakcíny po registraci, aby zajistil jejich dlouhodobou bezpečnost.
Ve skutečnosti je VAERS pasivním systémem, který zachycuje „méně než 1 % nežádoucích účinků vakcín”, což znamená, že většina poškození způsobených vakcínami není nikdy zaznamenána.
Závěr.
Žádná z běžných dětských vakcín nebyla nikdy registrována na základě dlouhodobých placebem kontrolovaných studií.
Když dojde k poškození, agentury jako CDC a FDA je odmítají standardní frází: „Nebyla prokázána žádná příčinná souvislost.”
Nikdy nevysvětlují, proč nebyla prokázána žádná příčinná souvislost – protože bez placebem kontrolovaných studií není možné ji prokázat. Systém je strukturován tak, aby se vyhnul odhalení právě těch škod, před kterými má veřejnost chránit.
Neuskutečnění dlouhodobých placebem kontrolovaných studií pro registraci běžných dětských vakcín je vědecky i morálně neospravedlnitelné.
A zůstává to standardní praxí. [zdroj]
Žádné vakcíny neprošly placebem kontrolovanými studiemi.
Proslov Roberta F. Kennedyho Jr. – současného ministra zdravotnictví v USA – o tom, jak žádná vakcíny na trhu neprošla skutečným testem bezpečnosti.     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Nenávist Fialy vůči Babišovi vejde do politických dějin ..... Možná je na čase si přiznat, že politika se nedá dělat od katedry s ukazovátkem v ruce, ale v přímém kontaktu s realitou a lidmi, kteří tuto zemi skutečně tvoří. A pokud to někdo nechápe a dál jen uráží miliony voličů, pak mu zřejmě zbývá už jen ta nenávist.
Petr Fiala musí Andreje Babiše nenávidět až za hrob. V jednom rozhovoru prohlásil: „Prostě není jedno, že Babiš lže. Vždyť oni ty volby vyhráli podvodem. Ale ne podvodem ve volebních místnostech, ale tím, že lhali o stavu naší země. Tím, že lhali o tom, co dělá naše vláda, tím, že měli mocenskou mašinérii, využívali dezinformace, využívali lži.“
Srozumitelnou řečí tak označil voliče Andreje Babiše za úplné blbce, kteří se nechali opít sladkými sliby. Musím podotknout, že i kdyby nebylo hnutí ANO, Fiala by volby stejně prohrál. Víc než polovina národa si totiž přála změnu natolik, že by snad zaprodala duši i čertu.
Sledovala jsem jeho vládu celé čtyři roky. Celou tu dobu neříkal dopředu nic o tom, co pro lidi chystá. Nevěděli jsme ani prd, co se bude dít, protože se svých slibů nedržel ani omylem. O každé špatné zprávě jsme se dozvěděli, až když už bylo po všem. Nic nevysvětlil, prostě si dělal, co chtěl.
Celé vládnutí provázely šílené dluhy a ještě šílenější kauzy připomínající mafiánské praktiky: Dozimetr, kampelička, bitcoiny a další. V kabinetu nebyl jediný politik, který by své práci skutečně rozuměl, zato všichni měli „patent na válku“. Jejich ukrajinská mantra zakrývala vše, co provedli. Naposledy se mluví o 70 milionech, za které měla ministryně Černochová nakoupit drony. Drony nejsou, peníze taky ne a firma zkrachovala. Legendární polní kuchyně byly jen levné promo, že, bývalá vládo?
Teď konečně slyšíme, co vláda dělá, co už dokázala a co teprve chystá. Víme to dopředu a máme čas reagovat. Ano, přesně takhle vypadá správná komunikace – takhle s námi mají mluvit naši zaměstnanci. Kdo z bývalých politiků posílá celý plat na charitu? Žádný. Andrej Babiš to dělá, i když by nemusel. Filip Turek na ministerstvu pracuje také zdarma. To jsou jen dva příklady, a je jich tam víc.
Rozdíl je tedy patrný na první pohled. Zatímco jedna strana se schovávala za vznešené fráze a prázdná gesta, ta současná s námi hraje s otevřenými kartami. Možná je na čase si přiznat, že politika se nedá dělat od katedry s ukazovátkem v ruce, ale v přímém kontaktu s realitou a lidmi, kteří tuto zemi skutečně tvoří. A pokud to někdo nechápe a dál jen uráží miliony voličů, pak mu zřejmě zbývá už jen ta nenávist.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Vyjednávání o skončení války Západu Proti Rusku na Ukrajině: Napíše scénář tzv. umělá inteligence? Roje dronů nad hlavami. Kdo velí? Generál, nebo kód? A až se stroje rozhodnou bez nás, kdo ponese odpovědnost? My? Nebo ti, kdo tleskali „pokroku“? ..... Platon Besedin přináší informace o stále větším zapojování takzvané umělé inteligence do rozhodování v situacích, které by měly zůstat navždy v rukou inteligentního člověka - jenže právě inteligence každého z nás je předmětem největšího útoku těch, kdo si myslí, že jsou "majitelé klíčů"
Jedna jednání v Ženevě o ukrajinské válce proběhla, byla ohlášena nová. Je zajímavé, že se ozývají názory, že tato jednání by měla být vedena s využitím umělé inteligence (AI). Téměř jako by to byla právě ona, kdo by měl předepisovat podmínky a konfigurace světa. Pro některé to zní přinejmenším podivně. Proč používat AI, když se u jednacího stolu scházejí nepochybně inteligentní muži s příslušnými kompetencemi?
Platon Besedin
Publicista a spisovatel narozený v Sevastopolu. Je autorem knih Děti prosince, Učitel, Kniha hříchu a dalších, stejně jako publicistických titulů Proč Rusové nesmějí snít? a Deník ruského Ukrajince.
Ve skutečnosti to však má svou logiku. Zóna konfliktu se stala místem testování a zkoušení nových technologií, především těch souvisejících s AI. Je to jakési obrovské experimentální pole – s tím rozdílem, že pro ty, kteří se experimentu účastní, neexistuje žádný jiný úkol než přežít, zatímco experimentátor si může vychutnat analytiku a závěry. Což se právě děje.
Terminátor přichází
Můj kamarád, mobilizovaný výsadkář, který se vrátil na frontu po pěti zraněních a ztrátě nohy, vyprávěl, jak se změnila mechanika boje. Nyní je pro pěšáka nejtěžší ne útočit, ale přiblížit se k nepříteli. Protože nebe a zemi neustále kontrolují bezpilotní letouny. A v jejich řízení hraje obrovskou roli umělá inteligence.
Tady je novinka z minulého týdne: USA se chystají bojovat rojem dronů. Pentagon urychleně vyvíjí software pro řízení roje dronů pomocí hlasových příkazů. K projektu se připojily Muskovy společnosti. A to je jen část nového gigantického programu na posílení a modernizaci vojenského potenciálu.
Vzpomínáte si na začátek kultovního filmu Terminátor? Roboti šlapou po lidských lebkách. V roce 1984, kdy měl tento film premiéru, to vypadalo jako nesmyslná nesplnitelná science fiction. Nyní je to realita. Testování podobných robotů probíhá v USA, Číně a dalších zemích. Jsou připraveni k útoku. Jenže zatím jsou tito roboti a drony ovládáni lidmi v uniformách. Co ale zabrání umělé inteligenci, aby je jednoho dne nepodřídila sobě?
Temné sklepy
Slyšíme: probíhá globální přerozdělování světa, probíhá totální válka. Ale něco takového vyžaduje upřesnění. Správně je říci: probíhá příprava na finální válku. A tady je další zpráva, která, buďme upřímní, u mnoha lidí spadá do kategorie konspiračních teorií. Objevila se opět minulý týden. Kit Dotcom, v minulosti legendární hacker a nyní IT podnikatel, prohlásil, že společnost Palantir byla vystavena hackerskému útoku pomocí AI.
Co se objevilo v temných sklepeních jedné z nejvlivnějších společností světa? Zde je třeba připomenout, že Palantir je vývojář softwaru pro analýzu dat pro vojenské struktury, speciální služby a fondy. Společnost byla založena bývalými zaměstnanci PayPal v čele s Peterem Thielem. Nazývají se PayPal-mafie, jsou co nejblíže Donaldu Trumpovi – a není jasné, kdo má na koho větší vliv.
Kit Dotcom uvedl, že vedoucí pracovníci Palantiru Peter Thiel a Alex Karp sledují všechny největší světové hráče: od politiků po finančníky. Sledování probíhá prostřednictvím stovek tisíc zařízení integrovaných všude. Dotcom také prohlásil, že Palantir ve spolupráci s CIA vytváří pro Ukrajinu jaderné a biologické zbraně a odvádí pozornost Ruska jednáními. Hackeři objevili i spoustu dalších zajímavých detailů.
Boj proti člověku
Nebo je správnější říci „údajně objevili“? Dotcomova slova totiž okamžitě vyvrátili zástupci Palantiru – ale co jiného jim zbývalo? Mnozí se odhalením Palantiru vysmáli. Ať je to jakkoli, věrohodnost podobných příběhů je vždy zpochybňována, ale jak se říká v evangeliích, „po ovoci poznáte je“. Stačí se podívat na to, co Palantir provedl s takovou zemí, jako je Salvador. Tam prosperovala zločinecká skupina, spíše připomínající soukromou armádu, nazývaná „Mara Salvatrucha“.
Tito potetovaní gangsteři drželi ve strachu Jižní, Střední i Severní Ameriku a způsobovali vládám mnoho problémů. Palantir je ze Salvadoru vymýtil a zemi proměnil v obrovské digitální vězení, kde Velký bratr skutečně sleduje vše, co se děje. Méně kriminality a úplná absence svobody. Příliš vysoká cena? Nebo je to normální? Jde o to, že příklad Salvadoru chtějí rozšířit a zavést v mnoha zemích.
Epsteinův případ byl zveřejněn, i když ti, kdo jsou skutečně vinni, se stále cítí skvěle (Hillary rozdává agresivní rozhovory), mimo jiné i z tohoto důvodu. Svět bez svobody, svět bez šance na soukromí – to je budoucnost, kterou intenzivně budují. V této budoucnosti úředníci bojují s podnikateli, vlády s korporacemi, ale ten, proti komu se všichni spojili – je obyčejný člověk, občan, který má zůstat bez přístupu k potřebným informacím.
Boj o intelekt
V kombinaci s politikou zákazu a úplného podřízení se AI to povede k nepředvídatelným důsledkům. Ano, lze se bránit zvoláním „nevyvolávejte paniku“, ale budoucnost předpovězená pesimistickými vizionáři se již stává realitou.
Ve filmu o katastrofě „2012“ je jeden charakteristický moment. Úřadující americký prezident během zničení světa s rozčilením mluví o těch, kteří varovali před tragickým koncem: „Nejvíc mě mrzí, že právě teď chápu, že všichni ti idioti s kartonovými plakáty měli pravdu.“ Je docela možné, že i v reálném životě budou mít takzvaní míroví alarmisté a konspirační teoretici pravdu.
Ale to není důvod k tomu, abychom se vzdali. Svoboda totiž končí v momentě, kdy člověk přestane myslet. Ztrácí schopnost uvažovat, přemýšlet. Právě to se dnes snaží udělat s námi všemi, počínaje dětmi – odnaučit nás myslet.
Boj o všechno se už nevede tolik o zdroje, jako spíše o intelekt. Jak kolektivní, tak i každého z nás.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Vidlákovy kydy ..... Od ledna neteče ropovodem Družba ropa, protože ropovod byl na Ukrajině poškozen při ruském útoku. Asi tak stejně, jako byl ruským útokem poškozen plynovod Nordstream… tenkrát Poláci děkovali Američanům, tentokrát bruselští eurokraté děkovali Zelenskému. Blíží se nám totiž maďarské volby a EU nainvestovala neskutečné peníze do Orbánova soupeře – Petera Magyára. Mimochodem… dali si fakt záležet na každém detailu. Ten chlap se jmenuje „Maďar.“
Ropovod už je dávno opravený, ale ropa stále neteče a tak muselo Maďarsko i Slovensko přistoupit k použití státních hmotných rezerv. Ukrajinci si stále nedali říct a tak jim Slováci i Maďaři přestali dodávat naftu. A protože ani to nestačilo, vypnulo Slovensko Ukrajině i dodávky elektřiny. Viktor Orbán rovněž vetoval dvacátý balík protiruských sankcí (jaká škoda, tentokrát už by to určitě zabralo) a zablokoval devadesátimiliardovou unijní půjčku Ukrajině…
Vzápětí se Ukrajinci poslali svoje drony na uzel ropovodu Družba v ruském Tatarstánu a zřejmě ho solidně trefili. Jak by řekl Radek Sikorsky „díky Ameriko.“
Česká republika se k Maďarsku ani Slovensku v EU nepřipojila. Nechám na vás, jestli je to tím, že Andrej prostě váží rizika a nedělá nic, co by mohlo špatně dopadnout, nebo jestli prostě musí brát ohled na české chciválky a nebo jestli jako obvykle uhnul, stejně jako uhnul ohledně muniční iniciativy, nákupu stíhaček i vyhazovem Ilony Švihlíkové.
Jestli je něco důkazem úpadku Evropy, je to právě tato situace. Evropská komise si musí najímat Ukrajince na špinavou práci proti vlastním členům. Evropská integrace a evropské hodnoty jsou tak skvělá a dokonalá věc, že kvůli ní musíme vyhazovat do vzduchu ropovody a zvedat cenu benzínu, aby poddaní pochopili to dobro. Připomíná mi to repliku šerifa Nottinghamského z filmu Robin Hood – „kvůli Hoodovi musím vybírat vyšší daně a trestat buřiče a oni ho za to ještě milují?“
Evropské hodnoty jsou tak skvělé, že je nikdo nechce přijmout rád a dobrovolně. Je k tomu zapotřebí stále větší armády neziskovek, Milionů chvilek, Igorů Mřížů a ti všichni nás pomocí trestních oznámení i soudních stání učí, co to znamená, milující Uršula. Evropské hodnoty jsou tak skvělé, že je možné působit hospodářské škody vlastním členům, jen aby ve volbách zvítězil ten správný demokrat. Když uvalujete sankce na půlku světa, nedivte se, že nakonec stejný recept použijete i doma.
Jak vidíte, Maďaři ani Slováci nikdy ve skutečnosti nebyli přijati do evropské rodiny a jestli si Andrej Babiš myslí, že Češi jsou na tom lépe, tragicky se mýlí. Nejsme v pozici Maďarska či Slovenska z jednoduchého důvodu -. nezlobíme, nebouříme se, držíme hubu a krok. Viz stíhačky, viz dohoda MERCOSUR, viz muniční iniciativa…
Ukrajinci už se nechali slyšet, že by také mohli na Maďarsko či Slovensko zaútočit, protože slovenská či maďarská armáda by jim dokázala vzdorovat tak deset minut. Což je, mimochodem, pravda a ukázala to i poslední vojenská cvičení.
Viktor Orbán vsadil svou politickou budoucnost na Donalda Trumpa. Nikdo v Evropě mu nebyl blíž než právě maďarský premiér, který udělal všechno pro to, aby nahradil evropský vliv ve své zemi tím americkým. Teď se ukáže, jestli Trumpova panská láska po zajících skáče. EU je vůči Orbánovi naprosto jasně nepřátelská, Česká republika zaujala své obvyklé stanovisko mrtvého brouka a Maďarsko nepodpořila… Maďaři se Slováky zůstali sami. Pomohou Spojené státy? Udělají něco? Zatlačí na Zelenského? Nebo si už jedou novou válku s Íránem a tohle všechno je už vlastně nezajímá, protože šlo jen o zbrojní kontrakty, které samozřejmě dodrží i případný Orbánův nástupce?
Přichází zkouška Trumpem. Má americký prezident pro střední Evropu nějaký skutečný plán? Podpoří svého maďarského chráněnce, který na něj reálně vsadil svou politickou budoucnost?
Nevím, co udělá Trump, ale jednou věcí si můžeme být jisti – Evropská unie je mrtvá, když svoje hodnoty musí prosazovat pomocí drahých pohonných hmot a politických úskoků. Kdysi se všichni mohli přetrhnout, jen aby do EU vstoupili. K evropským hodnotám se vzhlíželo. Nebylo třeba zasahovat do voleb pomocí soudů. Ať byl premiérem kdokoliv, radostně před Bruselí vrtěl ocáskem. Kdy se z EU stala ta obludná mašinérie, která potřebuje neziskovku Pražský majdan nebo Šídlovu (ne)ziskovku STEM, abychom si ji zamilovali?
Možná proto nefungují sankce. Pokud přesvědčujete lidi o své pravdě ohněm a mečem, vždycky vám to snadno rozboří jakýkoliv Robin Hood, Vilém Tel, nebo Jánošík, který mezi lidi rozhodí pár grošů… A žádná rodina se neudrží pohromadě, pokud si chce otec lásku své ženy a dětí vynutit domácím násilím. V poslední době už po trestu totiž nenásleduje žádné odpuštění, jen další trest.
Už si neděláme doma pořádek sami, už si na to najímáme kluky z východu. Děláme přesně to, co dělali staří Římané. Zveme si své divoké kmeny plné „sovětské brachiální agresivity“ (jak se vyjádřil Vetchý), aby nám tu nastolily kázeň útoky na kritickou infrastrukturu. Úplně vidím, jak někde Budanov vyjednává se svými ruskými protějšky, že tedy pustí na východě ten Donbas, ale nechají ho zchladit si žáhu na Maďarech a Slovácích…
V příštích dvou měsících se ukáže, zač je toho Trump a jestli Orbán neudělal největší politickou chybu svého života. A vlastně možná ještě budeme rádi, když tu budeme mít dočasný pobyt amerických vojsk, protože nám bude hrozit dočasný pobyt ukrajinských praporů Azov a Ajdar…     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Současné experimenty s ptačí chřipkou: Smrtelné dávky, napadení mozku, stonásobná virová nálož ..... Již asi dva roky zde varuji před rostoucím počtem indicií, podle kterých se chystá další „pandemie,“ tentokrát by jí měla být s velkou pravděpodobností právě ptačí chřipka zmutovaná na savce.
Není snad týdne, kdy by se neobjevila nějaká nová zpráva, která tento předpoklad dále posiluje.
O tomtéž je přesvědčen i dr. Jon Fleetwood, který před přípravami pandemii v poslední době často varuje a uvádí i konkrétní příklady.
Vědci financovaní NIH uvádějí, že provedli experimenty s ptačí chřipkou, při nichž infikovali savce vysoce patogenním a smrtelným H5N1.
Během těchto experimentů se populace virů uvnitř zvířat posunuly směrem k mutacím, o kterých je známo, že zlepšují replikaci, virulenci a přenos viru u savců.
Studie byla minulý týden publikována v časopise Nature Communications.
Jeden z autorů studie, Dr. Jeffery Taubenberger, v současnosti působí jako ředitel NIAID a je jmenovaným vynálezcem federálně patentované platformy pro vakcíny proti ptačí chřipce, což ho staví do pozice, kdy může pomáhat provádět experimenty s pandemicky schopnou H5N1, přičemž drží duševní vlastnictví spojené s vakcínou navrženou k jejímu potlačení.
Studie byla financována Národním institutem pro alergie a infekční nemoci (NIAID), Národním institutem zdraví (NIH) a Ministerstvem zdravotnictví a sociálních služeb USA (HHS) na základě smlouvy 75N93021C00016.
Studie zahrnuje infikaci myší smrtelnými dávkami viru H5N1 a analýzu, jak se údajný virus replikuje a vyvíjí uvnitř savčích hostitelů.
Infekce se ukázaly být smrtelné u neléčených zvířat:
„Kontrolní (neléčené) myši všechny podlehly infekci mezi 5 a 8 dny po očkování.“
Jak se virus množil, údajně se rozšířil mimo plíce a napadl mozek, přičemž dosáhl extrémně vysokých hladin:
„Titry v mozku stoupají z 10² na 10⁷ TCID50/mL mezi 3 a 6 dpi.“
Tato neurologická invaze způsobila viditelné neurologické poškození:
„Více než 60 % kontrolních zvířat vykazovalo neurologické příznaky, včetně parézy zadních končetin, ataxie a třesu.“
Výzkumníci potvrdili, že virus se rozšířil po celém těle:
„Produktivní infekce A(H5N1) byla zjištěna v plicích a  rychle se rozšířila do mozku.“
Genetické sekvenování mělo ukázat, že během experimentů se populace virů uvnitř savců posunuly k variantám nesoucím mutace spojené se zvýšenou adaptací na savčí hostitele.
Jednou z klíčových identifikovaných mutací byla PB2-E627K, o které vědci uvádějí:
„Zlepšuje replikaci a přenos viru u savců.“
Tato mutace byla zpočátku přítomna v nízkých úrovních, ale během experimentu se stala dominantní virovou populací u některých zvířat:
„PB2-E627K byla identifikována jako menší varianta (u 9,6 %–32,5 % virů)… U jednoho zvířete tato substituce převládala jak ve vzorcích plic (88 %), tak v mozku (≥95 %).
Další mutace pozorovaná během experimentů, PB2-D701N, je také údajně spojena se zvýšenou virulencí u savců:
„PB2-D701N zvyšuje patogenitu u myší a lidí.“
V některých případech byly obě mutace přítomny současně:
„Dvojité substituce PB2-E627K a PB2-D701N zvýšily virulenci a přenos u myší.“
Tyto poznatky ukazují, že během experimentů financovaných NIH se údajné populace virů uvnitř savců posunuly k variantám nesoucím mutace, o nichž je známo, že zvyšují replikaci, virulenci a přenos u savců.
Experimenty prováděné v laboratoři 
O kmenech viru použitých v experimentech se říká, že původně byly sbírány z divokých ptáků a poté použity k infikaci savců v laboratorních experimentech.
Infekce byly provedeny v zařízení pro ochranu zvířat s biologickou bezpečností 3+.
Laboratoře BSL-3+ se používají pro výzkum nebezpečných vzdušných patogenů.
Výzkum provedený v rámci „připravenosti na pandemii“
Autoři tvrdí, že experimenty byly prováděny ve jménu přípravy na pandemii.
Napsali: „Mezikontinentální šíření vysoce patogenních virů ptačí chřipky A(H5N1) představuje významná pandemická rizika.“
Výzkumníci dospěli k závěru, že jejich zjištění by měla vést budoucí strategie proti pandemii:
„Baloxavir by měl být zohledněn při plánování pandemie.“
Protože baloxavir (Xofluza) je již schválené antivirotikum FDA a studie zjistila, že „plně chránil myši před smrtí a zabránil neuroinvazi,“ tyto poznatky naznačují, že existuje již schválené terapeutické protiopatření pro H5N1.
Již se tedy nespoléhá pouze na vývoj a nouzové schválení nové experimentální vakcíny, která je již také ve vývoji.
Zatímco experimenty s H5N1 vedly k nebezpečnějším mutacím přizpůsobeným savcům, zároveň ukázaly již schválenou ochranu FDA antivirotikem, což potvrzuje, že existující léčba je dostupná, pokud by byla potřeba.
Politika NIH definuje zvýšení patogenity nebo přenosnosti jako zisk funkce
Dne 18. června 2025 vydal Národní institut zdraví oznámení NOT-OD-25-127 o implementaci výkonného nařízení Bílého domu o bezpečnosti biologického výzkumu.
Oznámení stanovuje federální definici nebezpečného výzkumu gain-of-function.
NIH uvádí:
„Výzkum nebezpečného zisku funkce znamená vědecký výzkum infekčního agensu nebo toxinu, který může způsobit nemoc zvýšením patogenity nebo přenosnosti.“
Politika dále specifikuje, že zisk funkce zahrnuje zesilování škodlivých účinků látky nebo toxinu a zvyšování stability, přenosnosti nebo schopnosti šířit činitel nebo toxin.
Nový experiment H5N1 financovaný NIH údajně přinesl virové populace nesoucí mutace, splňující tato kritéria.
Studie našla varianty s PB2-E627K, které zlepšují replikaci a přenos viru u savců a PB2-D701N, který zvyšuje patogenitu u myší a lidí.
U některých zvířat se tyto mutace staly dominantní virovou populací jak v plicích, tak v mozku:
„U jednoho zvířete tato substituce převládala jak ve vzorcích plic (88 %), tak v mozku (≥95 %).“
Podle vlastní definice NIH dosahuje výzkum patogenů s vyšší patogenitou nebo přenosností federální hranici pro získání funkce.
Závěr
Vědci financovaní NIH infikovali savce smrtelným H5N1 a virus se posunul směrem k mutacím, o kterých je známo, že zvyšují virulenci a přenos což splňují federální definici zisku funkce.
Mezitím stejný experiment potvrdil, že FDA schválený antivirový lék poskytuje ochranu, což ukazuje, že již existuje protiopatření.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Jak bruselští cenzoři řešili slovenské volby ..... Politolog Petr Drulák píše o tom, jak EU bojuje proti „populismu“ prostřednictvím cenzurování platforem sociálních médií.
Není tajemstvím, že slovenští progresivisté před posledními volbami mobilizovali, co se dalo, doma i v zahraničí. Čtyři měsíce před volbami se představitelé slovenských nevládek i oficiálních institucí vydali do Bruselu, aby v EU a NATO varovali před vítězstvím SMERu a jeho spojenců. Ve stejném duchu dávali představitelé tehdejší české vlády otevřeně najevo, jak progresivistům drží palce.
Ale co se tehdy v Bruselu dělo, veřejně známo není. Něco napoví nedávno zveřejněná zpráva z Washingtonu. Justiční výbor Sněmovny reprezentantů v ní rozebírá, jak Evropská komise v posledních deseti letech tlačila na americké vlastníky sociálních sítí, aby cenzurovali politický obsah, který Brusel považuje za nežádoucí.
Slovenské volby mají v této zprávě zvláštní místo. Jednalo se totiž o první volby potom, co nabylo platnost nařízení o digitálních službách, které Komisi dává rozsáhlé cenzurní kompetence. Zatímco dříve si Komise na platformách jako Google, YouTube, Facebook, X či TikTok vynucovala při cenzuře politického projevu „dobrovolnou“ spolupráci, tímto opatřením získala reálnou pravomoc. Pod hrozbou drakonických pokut je může nutit k cenzuře „populistů“, „islamofobů“ a kritiků masové migrace, genderových experimentů či dalších progresivistických témat. Ficův SMER v tomto ohledu splňoval většinu kritérií strany, jejíž vítězství bylo v Bruselu nežádoucí. Zpráva z Washingtonu pokrývá jen malý výřez toho, co tam dělali, aby Ficův nástup odvrátili. Malý, ale výmluvný.
Dva měsíce před volbami uspořádala Komise setkání představitelů internetových platforem s představitelem Slovenské rady pro mediální služby, který přítomným vysvětlil vážnost situace. Připomněl, že jeho rada už o měsíc dříve vyzvala Facebook, Google a TikTok k eliminaci „konspirací“ a „falešných narativů“, neboť slovenští voliči jim snadno podléhají a pak podle toho volí. Americká zpráva se pozastavuje nad tím, jak nepěkně slovenský představitel mluví o občanech své země; ale to u progresivistů, kteří žijí v obležení konspirátorů a jiných dezolátů, není nic neobvyklého. Jen by bylo zajímavé vědět, zda onen neidentifikovaný úředník pro radu stále pracuje, či zda přešel do nějaké nevládky.
Ačkoliv TikTok v kampani pilně cenzuroval, Komise toto úsilí nepovažovala za dostatečné. Čtyři dny před volbami poslala platformě seznam třiašedesáti účtů, které chtěla nechat odstranit či zneviditelnit. Některé měly i přes sto tisíc sledovatelů. Co jim Komise vyčítala? Samotný výčet dostatečně ilustruje útok na legitimní politický projev v předvolební kampani. Viníkům se vyčítalo, že prohlubují nedůvěru v instituce; sice dodržují pravidla komunity, ale jsou agresivní; soustředí se na zábavu, ale přitom šíří dezinformace o migrantech a covidu; podporují Putina; šíří konspirace; mluví o slovenské politice zavádějícím způsobem; diskreditují vládní představitele konspiracemi; dávají do souvislosti očkování a úmrtí celebrit. Vzhledem k tomu, jak cenzoři zacházejí s pojmy dezinformace a konspirace, se mohlo jednat i o zcela věcné příspěvky.
Doplňme, že pokud někdo na TikToku vykládal například, že jsou jen dvě pohlaví či genderová ideologie nesmí do škol, byl už automaticky cenzurován, neboť podle „pravidel komunity“ TikToku je takový projev urážlivý. Na seznam Evropské komise se dostaly jen ty účty, které ona cenzorská pravidla komunity neporušovaly, ale prostě politicky vadily. O zavádějícím a vulgárním nálepkování národních konzervativců ze strany progresivistů samozřejmě nebylo ani řeči. Z požadovaných třiašedesáti jich platforma nakonec před volbami zrušila devatenáct.
Zpráva neříká nic o tom, jak seznam nežádoucích účtů vlastně vzniknul. Ale z jiných částí zprávy je celkem zřejmé, odkud Komise takové informace čerpá. Po celé Evropě financuje desítky cenzorských nevládek, které se prezentují jako „ověřovatelé faktů“. Ve skutečnosti neověřují fakta, nýbrž soulad s bruselskou ideologií a touto optikou prověřují nepřítele. Seznam vznikal na Slovensku patrně v nevládkách kolem Progresivního Slovenska, které doufalo, že zapojením Bruselu nažene pár bodů. Vzhledem k poměrně slušnému volebnímu výsledku progresivistů na jinak spíše konzervativním Slovensku lze říci, že se jim to navzdory porážce povedlo.
Evropská komise si zase vyzkoušela, jak se na podobné výzvy připravit. Jistě se i poučila z chyb. „Populistům“, čili demokratické vůli národa, následně čelila v Rumunsku a Moldavsku s větší jistotou i razancí. Ale do budoucna bude dost záviset na tom, co všechno si v Bruselu nechají líbit americké platformy. Komise nyní exemplárně trestá Muskův X (dříve Twitter). Za jeho odbojnost mu v prosinci vyměřila na základě nařízení o digitálních službách pokutu 120 milionů EURO. Ale to se Trumpově administrativě vůbec nelíbí. Také bude na evropském voliči. Bude spor mezi Washingtonem a Bruselem nezúčastněně sledovat, nebo si řekne, že se ho vlastně trochu týká?     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Soukromé tryskáče v Bruselu: EU schválila navýšení rozpočtu na VIP lety o 50 procent ..... Evropská unie navýšila o 50 procent rozpočtový strop určený na lety svých představitelů soukromými tryskáči v rámci veřejné zakázky na přepravu na vysoké úrovni formou „leteckého taxi“. Tento několikaletý rozpočtový rámec vyvolává debatu o příkladnosti institucí v oblasti střídmosti a boje proti změně klimatu.
Rozhodnutí přichází v době, kdy EU zdůrazňuje své klimatické cíle a snižování emisí, zejména v rámci Zelené dohody pro Evropu. Tento kontrast podněcuje kritiku ze strany politických představitelů a nevládních organizací, které podle serveru Capital považují tyto výdaje za obtížně slučitelné s opakovanými výzvami k omezení nejvíce znečišťující letecké dopravy.
Strop zvýšen na 10,7 milionu eur
Podle údajů z veřejné zakázky se maximální rozpočet na lety evropských představitelů soukromými tryskáči zvyšuje ze 7,14 milionu eur na 10,7 milionu eur. Tento strop pokrývá přepravní služby pro služební cesty, především v rámci Evropy, na několik let trvání smlouvy.
Dokument upřesňuje odhadovaný objem několika stovek letových hodin, uskutečněných na letounech s malou kapacitou, v řádu několika cestujících. Jde o maximální částku, přičemž instituce zdůrazňují, že nejde o automatický výdaj, ale o finanční limit pro pokrytí případných potřeb cestování.
Služby zajišťují společnosti specializované na obchodní letectví na základě zakázky přidělené soukromým provozovatelům. Destinace se týkají především evropských hlavních a velkých měst, kde se konají zasedání, rady a parlamentní schůze.
Argumenty uváděné Bruselem
Evropská komise uvádí, že využívání soukromých tryskáčů zůstává regulováno a omezeno na konkrétní případy. Interní pravidla stanoví, že přednost mají komerční lety a že obchodní letectví je využíváno pouze tehdy, pokud pravidelná linková doprava neumožňuje zajistit přesun v požadovaných lhůtách nebo za bezpečnostních podmínek považovaných za dostatečné.
Mluvčí Komise zdůraznil, že „předseda vždy využívá komerční lety v souladu s platnými pravidly“ a že soukromý tryskáč je zvažován „pouze tehdy, pokud komerční lety nejsou k dispozici pro dosažení cílové destinace“, „pokud nejsou slučitelné s agendou“ předsedy nebo z bezpečnostních důvodů.
Komise rovněž připomněla, že náklady na cesty jsou zveřejňovány a že lety soukromými tryskáči jsou zpravidla sdíleny několika členy delegací, aby se snížily náklady na osobu.
Kritika klimatické konzistence
Toto navýšení rozpočtového stropu přichází v době, kdy obecný rozpočet EU na rok 2026 zahrnuje výraznou klimatickou a energeticko-transformační dimenzi. V tomto kontextu někteří političtí představitelé poukazují na nesoulad mezi deklarovanou ambicí uhlíkové neutrality do roku 2050 a zachováním systému soukromých tryskáčů, který je označován za jeden z dopravních prostředků s nejvyššími emisemi na cestujícího.
V několika zemích je debata o příkladnosti politických představitelů v oblasti leteckých cest nyní opakovaným tématem a rozpočtová rozhodnutí Bruselu jsou pečlivě sledována.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)
Proč bruselské čarodějnice nelétají na košťatech? Bezesporu ekologický postup, ne?

24.2. 2026     Zelenskyj odmítl diskutovat o otázce ropovodu Družba ...... Slovenský premiér Robert Fico uvedl, že chce situaci kolem ropovodu Družba projednat s Volodymyrem Zelenským, ale ukrajinská strana byla připravena jednat až po 25. únoru. "Měl jsem zájem telefonicky mluvit s ukrajinským prezidentem a získat odpověď na otázku, kdy a zda budou dodávky ropy na Slovensko obnoveny. Obdrželi jsme zprávu, že ukrajinský prezident je připraven jednat po 25. únoru," řekl Fico v pondělí ve videozprávě ve videozprávě.

 Fico uvedl, že Slovensko má informace, že plynovod Družba je v provozu, ale ukrajinská strana naopak nedovolila slovenskému velvyslanci na Ukrajině navštívit část infrastruktury, která je údajně poškozena. "Zastavení toku ropy je čistě politické rozhodnutí zaměřené na vydírání Slovenska v mezinárodních záležitostech souvisejících s válkou na Ukrajině. Slovensko je nezávislý stát a nedovolí si být vydíráno," dodal Fico.

Dne 13. února slovenské ministerstvo hospodářství oznámilo, že dodávky ropy do republiky přes ropovod Družba byly pozastaveny. Ministerstvo očekávalo, že se v následujících dnech obnoví, ale tak se nestalo. Dne 18. února slovenská vláda vyhlásila krizovou situaci kvůli nedostatku ropy a rozhodla se přidělit až 250 000 tun ropy ze státních rezerv do rafinerie Slovnaft. Fico uvedl, že Slovnaft zastaví vývoz ropných produktů, včetně nafty, na Ukrajinu a zaměří veškerou výrobu na místní trh.

Později Fico uvedl, že Slovensko od pondělí zastaví nouzové dodávky elektřiny na Ukrajinu, protože tok ropy z Ruska do Maďarska a na Slovensko přes ropovod Druzhba zatím nebyl obnoven.      (Sputnik Globe)

Z války do války ..... Tak jsme se od našeho prezidentčíka dozvěděli, že ukrajinská válka je i naše válka. Řekl to na Staroměstském náměstí… slavili tam čtyřleté výročí zahájení války. Už čtyři roky říkají, že Rusku dochází zbraně, munice, nafta i lidi. Už čtyři roky čekají, až zabere dvacet balíčků sankcí. Vlastně, jen devatenáct, ten dvacátý nebyl schválen, Orbán ho zablokoval a tu slavnou bezúročnou půjčku Ukrajině také. Čtyři roky jasně vítězíme a jsme na tom tak dobře, že můžeme vést kulturní válku se Spojenými státy, enviromentální válku s uhlíkem a skutečnou válku s Ruskem…
Realitu si ovšem můžete ověřit u kteréhokoliv obchodníka s generátory… má kompletně vyprodáno. Celý západ dohromady není schopen zabránit ničení ukrajinské energetiky. Dnes navíc Fico splnil svou hrozbu ohledně vypnutí dodávek elektřiny na Ukrajinu. Ne, nejde o ropovod Družba, jde o maďarské volby. Ale nebojte, už brzy zvítězíme. Musk totiž vypnul Rusům Starlink a i když se o tom mluvilo dlouhé týdny, Rusové tím byli překvapeni… alespoň podle našich pravdomluvných intervjuků.
V jednom má ovšem Petr Pavel pravdu. Skutečně je to jeho válka a moc rád by nás do ní zatáhl také. I když se honosí skvělou fyzičkou a orlím zrakem, samotnému by se mu na Donbas nechtělo. Zajímavé je, že v případě Ukrajiny mluví o svobodě, vlasti a suverenitě, ale v případě naší země mluví o zrušení práva veta a urychleném rozpuštění se ve velké šťastné evropské rodině.
A ještě v jedné věci má pravdu… pokud padne Ukrajina, padne i Evropa… včetně jeho maličkosti. Pokud se provalí, že celou dobu lhali a provalí se, kolik lidí poslali na smrt, aby udrželi svůj klondajk plný zlatých záchodů, Fialových kampeliček, Pojarových krachujících firem s drony a neexistujících raket Dana 1, nezbude z pravdy a lásky vůbec nic.
Pamatujete ten den, kdy Ukrajina přišla o svůj statut bojovníků za svobodu a demokracii? To byl den, kdy Hamás provedl svůj útok proti Izraeli. Od toho dne začaly Spojené státy snižovat Ukrajině svou vojenskou podporu. Zřejmě už tehdy začalo být jasné, že válka proti Íránu bude a spotřebuje velké množství raket. Od té doby už si Ukrajina nepochvaluje, že má víc zbraní jak lidí. Od té doby je to obráceně. Já vím, že konspiruju, ale kdy přišel onen útok Hamásu? V říjnu 2023. Tedy v době, kdy všem, kromě Maršála Petrly, už bylo jasné, že ukrajinská ofenzíva selhala i se všemi těmi západními wunderwaffen. Pozornost diváků bylo třeba přesunout jinam. Díky útoku Hamásu nebyla celá ofenzíva u Robotyne taková blamáž. Sorry Valeriji, nemůžeme ti dát víc raket a tanků, budeme je potřebovat na Blízkém Východě. Ne, fakt to není tím, že Rusové se ukázali silnější…
Donald Trump v tom už jen pokračoval. Takhle se Američané vyvázali z podpory Ukrajiny a politicky jim to prošlo.
V neděli večer skončily Olympijské hry. Kolem Íránu jsou stovky amerických letadel a v operačních prostorech jsou dvě letadlové lodi. Íránci se tváří velmi sebevědomě a vůbec nepůsobí jako by tam před několika týdny měli masové protesty a teď je mají zase znovu. V Hormuzském průlivu jsou i ruské a čínské válečné lodě. Cena ropy stoupá. Analytici říkají, že k útoku na Írán dojde s devadesátiprocentní jistotou. I vsadit si můžete.
Co se stane, pokud budou zasaženy americké základy v regionu? Jsme členové NATO a Američané tomuto vojenskému spolku velí. Nebudou třeba chtít od svých vazalů pomoc? Přátelé a kamarádi z NATO, váš milovaný šéf je v ohrožení, pošlete protichemickou jednotku, pošlete letadla, pošlete speciální síly!
– Ale my děláme muniční iniciativu na Ukrajině a pomáháme světovému lídrovi zvítězit nad ruskými hordami…
– Na to se vykašlete, teď se za Prahu (a levnou ropu) bojuje u Teheránu. Na Ukrajinu už nikdo nemyslí, protože všichni vidí, co dělá cena nafty u stojanů benzínek.
Zároveň jsme všichni happy, free, cool a in. Nálada je dobrá, útok na Írán je super věc, Íránci si přece zaslouží nějaký lepší režim… nejlépe režim Pahlávího juniora, který se strachuje o svou zem z pohodlí amerického exilu. Před vleklou válkou varují jen dezoláti, kterých si Reuters ovšem nevšímá. Nikdo nepřemýšlí o tom, jestli Číňané třeba nespustí invazi na Tchajwan. Nikdo neřeší, jestli náhodou Rusové nemají nějaké eso v rukávu a nikdo nepřipomenul, že Jemenci byli schopni Američanům sestřelit několik průzkumných dronů a téměř jim střelili i do letadlové lodi. Pamatujete, jak „museli manévrovat tak prudce,“ že jim z paluby spadla stíhačka do moře?
Americký Nejvyšší soud navíc Trumpovi shodil jeho cla. Donald se pak probudil se špatnou náladou a zvýšil globální cla pro všechny z deseti na patnáct procent. Neptejte se mě, jak to tam ve Washingtonu vlastně funguje,co je ještě zákonné a co je nezákonné. Neptejte se mě ano, jestli jsou k něčemu ty obchodní dohody, které Trump s velkou slávou uzavíral. Zjednodušeně řečeno, Trump vyhlašuje nová cla na základě jiného zákona než předtím, ale rozhodně potřebuje přesunout pozornost někam jinam. Možná proto mluví Obama o mimozemšťanech.Už dlouho žádný americký prezident tolik nepotřeboval válečný stav, aby mu do Kongres nemohl mluvit do vládnutí a obchodování. Potopená letadlová loď může být vlastně přiměřená cena. Však i Pearl Harbor byl ve své době přiměřená cena.
Všichni jsou připraveni. Nikdo nevaruje před následky. Smlouvy o kontrole jaderných zbraní vypršely. Zlato v centrálních bankách je nakoupené i naloupené. Vojenské rozpočty rostou nad jakoukoliv myslitelnou hranici. Všichni tuhle válku potřebují, protože má vyřešit jejich problémy. Ale rozhodne Trump. Může ještě uhnout a spokojit se hubenými ústupky? Nebo už to udělat prostě musí, protože by jinak ztratil tvář? Mohou ještě uhnout Číňané či Rusové a svoje válečné lodě zase odvolat? Už se kurňa nemluví ani o míru na Ukrajině…
Pro válku s Íránem jsou splněny všechny podmínky. Záleží jen na Trumpovi, který se kvůli clům probudil ve velmi špatné náladě… Navíc mu po Mexiku běhají drogové kartely a dělají bordel.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Prečo váš ranný pohár vody je mocná, no nekompletná prírodná medicína ..... Vo svete, ktorému dominujú zložité a drahé farmaceutické zákroky, sú najúčinnejšie zdravotné riešenia často tie najjednoduchšie.
Po nočnom spánku sa ľudské telo prirodzene dostáva do stavu miernej dehydratácie. Nie je to maličkosť. Ide o zásadný fyziologický posun, ktorý priamo ovplyvňuje kognitívnu ostrosť a tráviace funkcie od okamihu, keď otvoríte oči.
Vypitie pohára vody po prebudení je nadčasová a bezplatná prax, ktorá je dokonale v súlade s princípmi prirodzeného zdravia a telesného uvedomenia. Slúži ako priama a nesprostredkovaná komunikácia s vrodenými systémami vášho tela a ponúka obnovu toho, čo sa stratilo počas nočných regeneračných procesov.
Tento jednoduchý akt siahnutia po vode pred čímkoľvek iným je tichou vzburou proti kultúre, ktorá kladie kofeín, stimulanty a syntetické roztoky na prvé miesto každého dňa.
Veda o hydratácii: Viac než len uhasenie smädu
Prínosy rannej hydratácie nie sú len ľudovou múdrosťou; sú založené na pozorovateľnej fyziológii. Keď ste dehydratovaní, prietok krvi do mozgu je narušený. Výskum potvrdzuje, že to vedie k merateľným deficitom: pomalšie reakčné časy, väčšia únava a zhoršená pamäť a pozornosť.
Pitie vody ako prvej veci ráno môže priamo pôsobiť proti tomuto javu, pomáha obnoviť bdelosť a duševnú jasnosť tým, že zabezpečí, aby váš mozog mal tekuté prostredie, ktoré potrebuje na optimálne fungovanie.
Tento hydratačný rituál je rovnako dôležitý pre váš tráviaci trakt. Tekutiny sú nevyhnutné pre pohyb potravy a odpadu systémom. Nedostatočná hydratácia spôsobuje pomalší pohyb stolice, čo vedie k zápche.
Pitím vody ráno pomáhate pripraviť svoj tráviaci systém na deň, podporujete pravidelnosť a prirodzené detoxikačné cesty tela. Na rozdiel od farmaceutických preháňadiel, ktoré vyvolávajú reakciu a majú potenciálne vedľajšie účinky, voda jednoducho posilňuje vlastné telesné procesy.
Sila tohto zvyku spočíva v jeho synergii s konštrukciou tela. Ako poznamenáva autor KC Craichy, voda je priamo spojená s funkciou mozgu – je potrebná pre efektívnu tvorbu neurotransmiterov a hormónov.
Riešením potrieb hydratácie podporujete základné biologické procesy bez zavádzania akýchkoľvek cudzích alebo rušivých chemikálií.
Zásadné upozornenie, ktoré médiá hlavného prúdu ignorujú: Na čistej vode záleží
Tu sa typické rady od korporátnych médií stávajú nebezpečne neúplnými. Nadšene propagujú pitie vody ráno, ale takmer nikdy sa nezaoberajú tou najdôležitejšou premennou: kvalitou samotnej vody.
Odporúčanie hydratácie bez špecifikácie čistej vody je ako radiť niekomu, aby jedol jedlo bez ohľadu na to, či je otrávené.
Predpoklad, že voda z vodovodu je neškodná, je jedným z najväčších klamov verejného zdravia našej doby. Verejná voda z vodovodu je často chemický koktail, upravený chlórom, v niektorých štátoch (zvyčajne anglosaských) aj fluoridom a často obsahuje zvyšky liekov, poľnohospodárske odpadové vody a ťažké kovy ako olovo.
Zavádzanie tejto toxickej záťaže hneď ráno zásadne podkopáva cieľ zdravia a pohody. Nemôžete dúfať, že hydratujete a detoxikujete systém a zároveň doň zavádzate toxíny.
Skutočná prírodná medicína si vyžaduje čisté vstupy. Pre prax zameranú na liečenie a prevenciu je zdroj vstupujúci do tela všetko.
Ako vysvetľuje autorka Aubrey Marcusová:
„V ideálnom svete by ste mohli piť výlučne pramenitú vodu. Pramenitá voda má správnu rovnováhu medzi tým, čo chcete (užitočné minerály), a malým alebo žiadnym obsahom toho, čo nechcete (chlór, ťažké kovy, kontaminanty)“.
Nie je to luxus; je to predpoklad skutočne zdraviu prospešného návyku. V závislosti od vašej lokality si dosiahnutie tohto cieľa môže vyžadovať kvalitný filtračný systém alebo vyhľadanie overených zdrojov pramenitej vody.
Vylepšenie rituálu: Synergia s praktikami prírodného zdravia
Aj keď je čistá voda sama o sebe mocná, jej prínosy sa dajú synergicky zosilniť spojením s inými prírodnými zdravotnými postupmi.
Pridanie trocha surového, nepasterizovaného jablčného octu alebo čerstvej citrónovej šťavy do rannej vody podporí funkcie pečene a jemne alkalizuje telo, čím napomôže jeho prirodzeným detoxikačným procesom.
Toto jednoduché pridanie premení obyčajnú vodu na ešte silnejšie a podporné tonikum.
Uvedený hydratačný rituál by nemal existovať izolovane. Jeho spojenie s ranným slnečným žiarením a miernym pohybom, ako je chôdza alebo strečing, vytvára holistický základ pre celý deň.
Slnečné svetlo pomáha regulovať cirkadiánne rytmy a zvyšuje produkciu vitamínu D, zatiaľ čo pohyb stimuluje lymfatický tok a trávenie.
Tieto postupy spolu vytvárajú autentickú a trvalú energiu, ktorá odmieta závislosť od vonkajších stimulantov, ako je kofeín, ktoré často maskujú základnú únavu a zároveň zaťažujú nadobličkový systém.
Záver
Popísaný integrovaný prístup stelesňuje holistickú filozofiu, že skutočné zdravie pramení z každodenných a dôsledných postupov, ktoré podporujú vrodenú inteligenciu tela.
Z obyčajného pohára vody sa stáva základný kameň rannej rutiny venovanej prevencii a vitalite, a nie nástroj na potláčanie symptómov.     (Čtěte na stránkách Badatel)

Rozvědčík z Hradu svým řečněním na Staromáku o tom, že válka na Ukrajině je i naše válka, uchvátil ukrajinská média! Dokonce obhajoval vstup Ukrajiny do NATO! Zelenský prohlásil, že by vojáci zemí EU měli stát v první linii s ukrajinskými soldáty, ale na to prý nejsou zatím připraveni! Mohli by ale ihned chránit ukrajinskou hranici s Běloruskem! ..... O víkendu se konalo na Staroměstském náměstí shromáždění na podporu Ukrajiny a na tribuně nemohl chybět rozvědčík v roli prezidenta Petr Pavel. Jeho vystoupení zaplavilo i ukrajinské televize, protože Pavel prohlásil, že válka na Ukrajině je prý v podstatě i “naše válka” a samozřejmě ukrajinská média jsou z toho úplně na větvi, dokonce v komentářích ukrajinské televize se již vedla polemika, kolik českých vojáků by Praha mohla poslat na Ukrajinu v rámci tzv. Koalice ochotných. Ale to nebylo všechno. Petr Pavel zašel ještě dál a postavil se i za členství Ukrajiny v NATO.
Ukrajinská agentura odvysílala Petra Pavla s výrokem, že válka na Ukrajině je i "naše válka"!
Podle jeho názoru by Ukrajina měla mít právo si sama rozhodnout, kam chce vstoupit. Ale to je samozřejmě projev Pavlova dialektického instrumentalismu. On jako voják musí vědět, že země světa si vůbec sami nerozhodují, do jaké vojenské aliance vstoupí a jaké cizí vojáky si rozmístí na svém území. Takový příklad, kdy země si nemohla zvolit, koho a co si nechá rozmístit na svém území, byla Kuba v roce 1962.
Když se Kuba svobodně rozhodla, že na svém území rozmístí sovětské raketové útvary se střelami krátkého a středního doletu, byla z toho málem III. sv. válka a hrozba J. F. Kennedyho, že pokud Nikita Chruščev nestáhne své vojáky a rakety z Kuby, že to bude znamenat válku mezi USA a Ruskem.
Karibská krize a kořeny rusofobie v ČR
Chruščev dosáhl svého. Americký prezident Kennedy si uvědomil, že rozmístění amerických raket středního doletu PGM-19 Jupiter v Turecku bylo přes čáru, že SSSR by v odvetě na Kubě vybudovalo odpalovací polygony proti USA, a tak bylo dohodnuto, že USA stáhnou své rakety z Turecka a SSSR stáhne rakety z Kuby. Američané si nemohli rozmístit rakety v Turecku a Sověti si nemohli rozmístit rakety na Kubě.
Pro Rusko je Ukrajina stejně výbušný prostor ruské bezpečnosti jako pro Američany je výbušná Kuba. Pokud nepřítel rozmístí rakety a vojska na Kubě, bude to bezprostřední ohrožení USA. A obráceně. Pokud nepřítel rozmístí na Ukrajině rakety a vojska, bude to bezprostřední ohrožení Ruska. Pokud Ukrajina vstoupí do NATO, půjdou všechny země NATO, s výjimkou USA, do války s Ruskem. A rozvědčík na Hradě to musí vědět.
Kořeny ruské rusofobie vznikly v Protektorátu
Česká kolaborace s agresorem má svou tradici. Když 15. března 1939 byla zahájena okupace, národ se postupně za 5 let transformoval na rusofoby a největší zásluhu na tom měl legionář a ministr školství a lidové osvěty a plukovník Emanuel Moravec. Podobně jako generál Petr Pavel prosazoval vedení válečného úsilí proti Rusku (SSSR) až do “vítězného konce“.
A právě Protektorát pod Moravcovým ideovým vedením měl prací v továrnách podporovat úsilí Říše o totální vítězství nad bolševismem. Právě od něho, tedy od Moravce, vychází původ české rusofobie, která předtím v prostoru ČSR byla prakticky jen ojedinělá. Celkem 5 let práce Protektorátu na válečném úsilí říše zanechalo nesmazatelné stopy v národě. Rok 1968 a okupace vojsky Varšavské smlouvy, odsunutí mladého Václava Havla bokem, odsunutí privatizačních procesů o 21 let, to byly už jenom detaily, ne původ a ne zrod rusofobie.
Zelenský by rád viděl vojáky EU v první linii po boku Ukrajinců
Kabátové přeměny českých rozvědčíků jsou důkazem adaptability, ale rovněž i bezpáteřnosti. Pokud někdo slíbí věrnost socialistické vlasti, ale potom jde dělat kariéru do NATO, to ukazuje na naprosto nestoudný oportunismus, který je v podstatě leit motivem našeho celého národa. Pokud bude Ukrajina přijata do NATO nebo do EU, protože obojí je jedno a totéž, tak to bude znamenat vstup evropských zemí do války s Ruskem.
A znovu se ukázalo, že Zelenský již aktivně pracuje na nasunutí evropských vojáků na Ukrajinu, a to rovnou do první linie. Prohlásil to v posledním rozhovoru v Kyjevě pro AFP minulý pátek. Podle jeho názoru by bylo nejlepší, kdyby vojáci ze západních zemí stáli s ukrajinskými vojáky v první linii. Na to ale prý zatím nejsou evropští partneři připraveni.
Zelenský znovu navrhl rozmístění vojáků zemí EU na Ukrajině na hranici s Běloruskem!
Zelenský proto navrhl, aby evropské jednotky tedy bránili alespoň ukrajinskou hranici s Běloruskem, odkud by Kyjev mohl stáhnout své ukrajinské jednotky a přesunout je na Donbas. Na dotaz redaktorky, co na to řekli evropští partneři, Zelenský odpověděl, že zatím neřekli nic. Prostě nasazení evropských vojáků je realita, Zelenský s tím počítá, pouze se čeká na eskalaci a na volby v Maďarsku, kde se Brusel a Ukrajina snaží ovlivnit volby blokádou dodávek ruské ropy přes odstavený ropovod Družba.
Kyjev si dokonce odstavení ropovodu v pondělí pojistil útokem ukrajinských dronů na přečerpávací stanici Družby v ruském Tatarstánu. Ukrajinské útoky dronů způsobily požár v klíčové čerpací stanici ropy ruského ropovodného monopolu Transněft v republice Tatarstán, informovala média a úředníci to potvrdili v pondělí ráno.
Ukrajinci ukázali Ficovi a Orbánovi “prostředník” a v noci na pondělí zaútočili na přečerpávací stanici Družby
„V důsledku pádu trosek dronu vypukl v průmyslové zóně místní požár.“ Nedošlo k žádným obětem a nehrozí žádné nebezpečí pro místní obyvatelstvo. Telegramový zpravodajský kanál Astra podal hlášení o obyvatelích Almetěvsku, kteří byli svědky výbuchů a požáru kolem 4 hodiny ráno místního času. Určili polohu cíle jako čerpací stanici Kalejkino.
Shot, telegramový kanál s údajnými vazbami na ruské bezpečnostní služby, uvedl, že obyvatelé slyšeli až sedm hlasitých výbuchů, po nichž následoval požár kolem 5. hodiny ráno. Kalejkino slouží jako důležitý přijímací a míchací terminál, který shromažďuje toky ropy z několika ruských regionů a usnadňuje přepravu téměř 30 % ropy země směrem k hlavním exportním trasám, jako je ropovod Družba.
Dodávky ropy do Maďarska a Slovenska přes ropovod Družba byly zastaveny po útoku na potrubní zařízení na západní Ukrajině, který se odehrál 27. ledna a za který Kyjev obvinil Rusko, zatímco Rusko obvinilo Kyjev. Maďarsko minulý týden zablokovalo 90 miliard eur pro Ukrajinu a další balíček sankcí EU proti Rusku, dokud Kyjev neobnoví tranzit ropy.
Robert Fico navíc v pondělí oznámil, že Slovensko v odvetě za blokování dodávek ropy v Družbě ukončuje dodávky elektrické energie na Ukrajinu. Noční útok na přečerpávací stanici Družby ale potvrzuje, že Ukrajina nehodlá dodávky ropy obnovit a cílem je vytvoření palivové krize v Maďarsku před dubnovými volbami do parlamentu.     (Čtěte na stránkách AENews)

Egypt je na prahu zveřejnění informací, které by mohly přepsat dějiny lidstva? ..... V nedávném rozhovoru pro podcast The Why Files: Basement (s AJ Gentilem) Bledsoe zmínil, že obdržel pozvání prostřednictvím egyptského Úřadu pro starožitnosti Egypta.
Podle jeho slov mu „někdo zevnitř“ naznačil, že egyptská vláda letos chystá oznámení nebo uvolnění informací, které „přepíše historii“.
Bledsoe spekuluje, že by to mohlo souviset s dosud neprozkoumanými prostory pod pyramidami nebo v okolí Sfingy.
Toto tvrzení není ojedinělé – Bledsoe dlouhodobě spojuje své zážitky s mimozemskými entitami (zejména bytostí, kterou nazývá „The Lady“ nebo Hathor) s prastarými egyptskými tajemstvími.
V minulosti mluvil o proroctví z roku 2013, kdy mu „The Lady“ údajně sdělila hádanku: Když se hvězda Regulus (v souhvězdí Lva, obvykle modrá, ale při horizontu před úsvitem může vypadat červeně) zarovná s pohledem Velké sfingy těsně před úsvitem, přijde do světa „nové poznání“. T
Tento okamžik má podle něj nastat kolem Velikonoc 2026. Spojuje to s možným objevem komory pod pravou tlapou Sfingy, která by mohla obsahovat záznamy o Atlantidě, původu lidstva nebo spojení starověkých Egypťanů s pokročilými civilizacemi.
Bledsoe tvrdí, že tyto informace sdílel již před více než deseti lety s představiteli Pentagonu, NASA a dalšími institucemi, které se o jeho případ zajímaly. Jeho příběh z roku 2007 (setkání u řeky Cape Fear, údajné uzdravení z Crohnovy choroby a následné pozorování orbů) byl zkoumán vládou USA, CIA i Vatikánem.
Oficiální reakce Egypta? Žádná. Egyptská strana dosud žádné takové plány nepotvrdila. Zveřejňování archeologických objevů v Gíze probíhá obvykle velmi opatrně a pod kontrolou ministerstva památek (dříve vedené Zahim Hawassem).
V minulosti byly spekulace o skrytých komorách (např. pod Sfingou nebo v pyramidách) opakovaně vyvraceny nebo zůstaly nepotvrzeny. Žádné mainstreamové zdroje z února 2026 nehlásí žádné bezprostřední velké oznámení.     (Čtěte na stránkách AC24)

rnou lobby zkorumpovaný mainstream se snaží napadat každého kritika větrníků jako „proruského dezinformátora“ ..... Na rozdíl od Bruselem a větrnou lobby zkorumpovaných pisálků z dezinformačního mainstreamu se problematikou větrníků zabývám již roky. Pravidelní čtenáři si jistě všimli, že již nejméně pět let přináším články na tato témata.
Věděla jsem totiž, že lukrativních dotací z EU dřív či později využije větrná lobby i u nás a těmito monstry zaplaví českou, moravskou i slezskou krajinu. A to zejména proto, aby si ti, kteří za ní stojí, pořádně namastili kapsy. To, že si zkorumpují politiky i média, bylo předem dané.
Mainstreamová média se nyní snaží informace, které jsou pro větrnou lobby velmi nepohodlné, nálepkovat za proruské dezinformace. Nicméně negativní informace o větrnících nepřichází z Ruska, ale odjinud.
Jaké jsou tedy hlavní zdroje? Těmi jsou studie či zkušenosti ze západoevropských zemí či z USA, výjimečně i odjinud ze světa (Indie, Čína). Jediný můj  článek na toto téma nepřináší zkušenosti z Ruska. Ani jeden!!
Vzhledem k tomu, že jsem jediná, kdo se roky tomuto tématu u nás věnuje a varuje před větrníky ve svých článcích (ostatní na téma naběhli až v poslední době), je mi celkem jasné, že podvratný mainstream cílí mimo jiné i na mé články.
Nikde jinde totiž k tomuto tématu nenajdete tolik článků jako na mých stránkách. Pokud si ve vyhledávači na mých stránkách zadáte hesla jako „větrníky“ či „větrné turbíny,“ tak najdete více než stovku článků na toto téma.
Za dlouhé roky, co se o tuto problematiku zajímám, mám již velmi ucelené informace a dokonce mne v této věci kontaktovalo několik lidí, kteří chtěli poradit.
Už roky je patrné, že se chystá zaplavení naší krajiny stejnými monstry, jaká můžete vidět i v sousedním Německu a Rakousku, ale i ve Švédsku, Nizozemsku či Francii.
Právě zkušenosti těchto zemí zde prezentuji nejčastěji. Ve všech těchto zemích zároveň roste počet odpůrců větrníků, kteří bojují proti jejich další instalaci.
Jedno z největších hnutí odporu v tomto směru vzniklo v Rakousku, kde již také existují plány na monstra vysoká až 300 m! Tedy něco podobného, co se nyní plánuje v Ralsku, ale například i na Vysočině, ve Středočeském či Moravskoslezském kraji.
Mainstream má očividně za úkol umlčet hlasy těch, kteří před větrníky varují. Tedy nepracuje ve vašem zájmu, ale v zájmu svých sponzorů.
Chcete snad, aby byla vaše nemovitost znehodnocena tím, že se nad ní budou tyčit tato monstra?
Chcete, aby vám větrníky poškodily zdraví škodlivým infrazvukem? Chcete, aby ve vašem okolí ve velkém hynuli ptáci, netopýři i užitečný hmyz?
Chcete, aby byla v blízké krajině navždy znehodnocena půda či dokonce spodní vody jen kvůli tomu, aby mohlo být vytvořeno hluboké betonové lože pro tato monstra?
V naší malé zemi máme dvě jaderné elektrárny, chystají se nové bloky, ale i nové plynové elektrárny. Mimoto naši krajinu již nyní mnohde hyzdí solární panely.
Nepotřebujeme neefektivní větrníky, které jsou pro každou krajinu doslova ekologickou katastrofou. Zkušenosti z jiných zemí hovoří za vše.
To, že škodí i lidskému zdraví, potvrzuje nedávný rozsudek francouzského soudu, který uznal, že zdravotní problémy jisté ženy pochází od větrníků umístěných několik set metrů od jejího domu.
Proč tedy mainstream tak vehementně bojuje za tato škodlivá monstra? Jedou v tom ohromné dotace. Bez nich totiž nemohou větrníky ani fotovoltaika existovat.
Tedy za vším hledejte Brusel a zkorumpované politiky a „novináře.“ A samozřejmě větrnou lobby, která je jediná, kdo na tom bude ve výsledku vydělávat. A to samozřejmě z peněz z vašich daní.
Vždyť právě z nich jim Brusel posílá tučné dotace. Pokud tedy mainstream ignoruje řadu studií a zkušeností ze zahraničí, stejně jako reálný rozsudek francouzského (ne ruského!!) soudu, pak je celkem jasné, že dostal tučné pašalíky od větrné lobby.
Ten, kdo nemá žádné argumenty, se uchyluje k nálepkám a útokům. Jen ten, kdo je má, je schopen normální diskuze.
Jenže té již dnes progresivisté schopni nejsou. Stále více jejich témat je „na vodě“ a to, co bylo nazýváno konspirací, se ukazuje jako nepříjemná realita.
Je jedno, zda je to klima, očkování, větrníky nebo evoluční teorie. Tato a mnohá další témata nesnesou debatu, prosazuje se údajný konsenzus, který však ve skutečnosti neexistuje.
Politici i mainstreamová média jdou jen na ruku korporátní lobby, která si je platí. Tak je tomu u mnoha témat. Nesnesou demokratickou diskuzi, což jen ukazuje, že skutečně nejsou demokraté.
A jak by také mohli být, když takzvaná „liberální demokracie“ je jen přejmenovaný „korporátní fašismus?“
Kauza větrníků je toho dalším důkazem…     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Skutečně Havlíček (Babiš) podporuje ukrajinské vydírání a terorismus s blokací ropy? A vynechte slovo "údajně"! ..... Ukrajina vydírá Slovensko a Maďarsko a uzavřela kohoutky s ropou, pokud tyto státy nebudou platit výpalné. A Havlíček (ANO) dle masmédií odmítl podpořit tyto dva státy, že státní ukrajinský terorismus naší vládu nezajímá? 
Přitom navíc Česká televize stále ve smyčce vříská, že údajně je vše poškozeno, že vše prý poškodil zlý, zlý Putin a přitom premiér Fico jen brání svoji zem, Slovensko, a žádá  opět spuštění ropovodu. 
Pokud se chce Havlíček chovat jako poskok Zelenského a Milionu chvilek na Pražském hradě, tak žádné volby nemusely být!
Občané České republiky mají právo zajištěné Ústavou, aby znali skutečný stav a hrozby, které na nás teroristé z Ukrajiny připravují. 
Místo keců a slov "údajně" by měla vystartovat Česká televize a poslat redaktora na místo činu společně s českým velvyslancem a s energetiky Slovenska, abychom znali skutečnou pravdu!
My jim máme pomáhat finančně a oni (Ukrajinci) žádají další výpalné? 
Vzpomínáte, jak nás mafie z Ukrajiny vydíraly v devadesátých létech? 
Vzpomínáte, jak ukrajinská mafie vydírala naše země s plynem a musel to řešit Topolánek s Putinem? Mimochodem, jak darebák Topolánek prohlédl v roce 2022 a otočil...
Ale hlavně, pokud si s Putinem rozumněl, znamená, že s ním souhlasil! A to je ten důkaz, kdo terorizoval!
Vážně hnutí ANO s Havlíčkem podporuje ukrajinské vydírání na úkor Slováků a Maďarů? To snad ne!
PŘEDLOŽTE DŮKAZY, ZDA TO RUSKO ZNIČILO, ČI UKRAJINŠTÍ TERORISTÉ ZNEUŽÍVAJÍ K DALŠÍMU VÝPALNÉMU!
Plynová krize vypukla poté, co Moskva na Nový rok zastavila Kyjevu dodávky plynu, protože se s Ukrajinci nedohodla na ceně. O sedm dní později ustaly i dodávky pro Evropu, řada zemí se tak ocitla v kritické situaci. 
10. 1. 2009 Topolánek dojednával kontrolu na ukrajinské hranici, kterou Ukrajina odmítala
Ropovod Družba podľa Orbána blokujú tí istí aktéri, ktorí vyhodili do vzduchu Nord Stream
Členy skupiny, která před dvěma lety poškodila plynovody Nord Stream, byli převážně ukrajinští civilisté, velel jim ale bývalý člen ukrajinských tajných služeb Roman Červinskyj.
Nord Stream zničilo komando složené z ukrajinských civilistů, zjistili v Německu     (Čtěte na stránkách Skrytá pravda)

Zatím toho o Epsteinovi víc nevíme, než víme ..... Masy se radují z pádu bohatých a mocných, zapletených do zvrácených intrik, které byly dříve považovány za pouhé konspirační teorie. Proto klademe nebezpečné otázky.
Sexuální perverze a satanské praktiky nejsou tím posledním patrem této temné kauzy. Donald Trump zveřejňuje dokumenty, ale ztrácí kontrolu nad příběhem. Spisy o Jeffrey Epsteinovi byly oficiálně zveřejněny kanceláří generálního prokurátora Spojených států. Toto zveřejnění bylo vyžadováno zákonem o transparentnosti Epsteinových spisů, přijatým americkým Kongresem. Prezident Donald Trump návrh zákona podepsal, aby mohl vstoupit v platnost.
Co ještě může být odhaleno
Jeho následné chování je však výmluvné: Snaží se aféru udusit. Když americký prezident prohlásí, že „je čas obrátit list“, je to signál udělat pravý opak, a přesně to se nyní děje. Trump má přinejmenším jeden dobrý důvod chtít aféru umlčet: jeho manželka Melania Trumpová byla označena za „Epsteinovu dívku“ a kolují zvěsti, že byla dokonce Epsteinovou bývalou přítelkyní, což by se prezidentovi nemuselo líbit. Tyto okolnosti zatím neukončily prezidentovu kariéru, ale nevíme, co ještě může být odhaleno, možná i skutečnosti, které by mohly Trumpa stát úřad.
V Trumpově administrativě je hmatatelná nervozita. Minulý týden ministryně spravedlnosti Pam Bondiová zcela ztratila sebekontrolu během napjatého slyšení soudního výboru Sněmovny reprezentantů, když citovala indexy Dow Jones a oznámila, že o tomto tématu je třeba hovořit, všimněte si, během slyšení věnovaného Epsteinovým spisům.
Je třeba předpokládat, že Pam Bondiová, nebo spíše ti, kdo skutečně provádějí výběr materiálů, tak předloží Epsteinovy spisy podle svého výběru. Skutečné síly v pozadí se pokusí tyto skandály, které ještě skutečně ani nevybuchly, usměrnit, aby odstranily své protivníky a ochránily ty, kteří by si zasloužili být vydáni soudu veřejného mínění.
Pizza Gate
Nebudeme se zabývat nevyslovitelnými věcmi odhalenými v tom, co bylo dosud zveřejněno. To ponecháme těm, kteří mají čas a energii procházet miliony stran, jež budou v příštích týdnech postupně zveřejňovány a vynášet na světlo stále odpornější hrůzy. Až donedávna byli oběťmi sexuálního zneužívání dospívající, což je samo o sobě hrůzné. Epsteinovy spisy však obsahují obrazy naznačující skutečnosti, které byly ještě nedávno řazeny mezi konspirační teorie: sexuální akty zahrnující malé děti, plačící kojence a znepokojivé náznaky, že malé děti měly být konzumovány při rituálech. Tedy to, co bylo označováno jako „Pizza Gate“.
K tomu se přidávají stovky e-mailů zmiňujících tato témata prostřednictvím kódovaných slov. Jsou to skutečnosti, které přesahují chápání normálně uvažující osoby a pravděpodobně způsobí bezesné noci těm, kdo se z profesních či osobních důvodů rozhodnou tyto dokumenty zkoumat.
Žije v utajení v Izraeli?
Navíc kolují na internetu zvěsti, že Epstein je stále naživu a žije v Izraeli. Fotografie tuto hypotézu podporují, i když v éře umělé inteligence je jejich důkazní hodnota omezená. Hypotézu, že je Epstein stále naživu, nelze vyloučit. Zaměstnanec věznice Roberto Grijalva totiž prohlásil, že v noci Epsteinovy „smrti“ byl odvezen na invalidním vozíku a naložen do dodávky. Tak to alespoň uvedl Jimmy Dore ve své show.
Nakonec se tvrdí, že Epsteinův účet ve hře Fortnite (Fortnite je celosvětově známá střílečka) je aktivní a je používán z Izraele.
Jsme stále na začátku
Je důležité poznamenat, že dosud bylo zveřejněno přibližně 2,7 milionu dokumentů, zatímco dalších 3,3 milionu ještě zveřejněno nebylo. Většina dokumentů obsahuje mnoho začerněných slov, odesílatelů, příjemců nebo celých pasáží. Vláda tuto cenzuru odůvodňuje ochranou obětí. To je však lež. Mnohé dokumenty obsahující komunikaci o nezákonných aktivitách mezi Epsteinem a třetími stranami jsou začerněny, včetně odesílatelů a příjemců, zde jsou pachatelé chráněni jako „oběti“.
Méně, než polovina dokumentů byla tedy zatím zveřejněna a veřejnost má věřit úřadům na slovo, když tvrdí, že celkem existuje pouze šest milionů dokumentů. Těm samým úřadům, které ještě před několika měsíci tvrdily, že videa obsahují pouze dětskou pornografii staženou z internetu, což se ukázalo jako nepravdivé.
Sexuální perverze jako tajná operace
Nic nezaručuje, že budou zveřejněny další dokumenty, a pokud ano, že půjde o úplný soubor a že materiály budou neporušené. To, co již bylo zveřejněno, však vykresluje hororový obraz, z něhož lze vyvodit závěry, které by ještě nedávno byly považovány za nepředstavitelné.
V posledních desetiletích jsme byli svědky toho, jak byly politické elity kompromitovány prostřednictvím sexuálních skandálů. Tato metoda není nová. Tajné služby po celém světě využívají sexuální kompromitaci jako prostředek nátlaku. V případě Epsteina však rozsah a systematičnost přesahují vše, co bylo dosud známo.
Epstein nebyl pouhým „bohatým finančníkem“. Jeho majetek byl ve srovnání s globálními miliardáři relativně skromný a jeho finanční kariéra zůstává zahalena nejasnostmi. Klíčovou otázkou není, odkud pocházely jeho peníze, ale komu sloužil. To není těžké odhalit. Existuje velké množství materiálů, které dokazují, že šlo špičkového agenta Mossadu, podléhající přímo izraelské vládě, která díky této síti držela v šachu většinu západních elit, provádějící i díky tomuto vydírání sionistickou agendu proti zájmům vlastních občanů.
Stání struktury Lolita Express
Je nepravděpodobné, že by tak rozsáhlá operace, zahrnující politiky, podnikatele, vědce, členy královských rodin a mediální osobnosti, mohla existovat bez ochrany a koordinace státních struktur. V tomto případě těch izraelských a s nimi spojených západních tajných služeb včetně CIA. Letadlo přezdívané „Lolita Express“, soukromý ostrov, síť náborářů, právníků a kontaktů, to vše naznačuje profesionální infrastrukturu.
Zveřejněné dokumenty naznačují, že seznam kontaktů zahrnoval osoby z nejvyšších pater moci. Objevují se jména bývalých prezidentů, ministrů, technologických magnátů i akademiků. Samotná přítomnost jména však ještě neznamená vinu, ale systematické zamlčování informací vyvolává otázky.
Pokud byla sexuální kompromitace využívána jako nástroj vydírání, pak je skutečným tématem geopolitická manipulace. Kdo byl vydírán? Jaká rozhodnutí byla ovlivněna? Jaké zákony byly přijaty nebo zablokovány pod tlakem?
Role médií ovládaných tajnými službami
Mainstreamová média dlouhá léta bagatelizovala nebo ignorovala závažnost případu. Teprve když bylo nemožné mlčet, začala referovat, často však s důrazem na pikantní detaily místo na strukturální otázky moci.
Pozornost veřejnosti je tak vedena k šokujícím, emocionálně nabitým aspektům, zatímco širší souvislosti zůstávají nedotčeny. Je pohodlnější diskutovat o zvrhlosti jednotlivce než o možné infiltraci státních institucí.
Otázka odpovědnosti
Pokud se potvrdí, že síť sloužila jako nástroj nátlaku na politické rozhodování, pak nejde pouze o kriminální případ, ale o otázku státní suverenity. Demokratické procesy by v takovém případě byly systematicky podkopávány. Zatím však vidíme především kontrolované zveřejňování, začerňování a mediální řízení příběhu. To naznačuje, že boj o interpretaci teprve začíná.
Případ Epsteina není jen skandálem sexuální deviace. Může představovat okno do temnější struktury moci, kde jsou kompromitace, vydírání a manipulace nástroji geopolitického řízení. Zda budou všechny dokumenty skutečně zveřejněny a zda dojde k odpovědnosti na nejvyšších úrovních, zůstává otevřenou otázkou.
Jedno je však jisté. To, co bylo ještě nedávno označováno za konspirační teorii, se postupně dostává do oficiální roviny, a s tím přichází i nebezpečí, že skutečně zásadní otázky budou znovu překryty řízeným skandálem.     (Čtěte na stránkách Ztráty a nálezy)

Chvilkaři jedou a ovce nadšeně bečí ..... Stačí vytáhnout pár prázdných hesel o demokracii, postavit pódium a doufat, že dav zapomene na to, kdo tyto figurky skutečně vodí na provázcích.
Chvilkaři mají zarezervovaná místa pro demonstrace už od minulého roku. Pak už jen stačí zfanatizovat pár užitečných idiotů a kolotoč se roztáčí. Mám ale radost, že se jim zase až tak nedaří – těch pár stovek věrných oveček je totiž fakt nevytrhne. Na březen ohlásili velkou akci na Letné, tak jsem upřímně zvědavá, kolik se ještě najde hlupáků, kteří skočí na lep těmto starým strukturám.
Hlodá ve mně totiž otázka: jak je možné, že se vše připravovalo už v prosinci? Jasnovidci to nejsou, takže jim to někdo musel zadat jako úkol. Cíl je jasný – udělat vše pro to, aby vláda padla a vypsaly se předčasné volby. Čtyři roky po Chvilkařích neštěkl ani pes; někde v závětří si užívali peněz, které vytahali lidem z kapes. Nastala snad zase doba, kdy je potřeba vytáhnout z důvěřivců další prachy? Nebo jde o splátku sponzorům, na jejichž žádost mají rozmetat svobodu, která tu konečně začíná kvést? Zamyslete se, jak to ve skutečnosti je.
Je fascinující sledovat tu náhlou reanimaci „občanského odporu“ přesně ve chvíli, kdy se někomu nehodí klid zbraní. Scénář je to sice ohraný, ale pořád nebezpečně funkční. Stačí vytáhnout pár prázdných hesel o demokracii, postavit pódium a doufat, že dav zapomene na to, kdo tyto figurky skutečně vodí na provázcích.
Kdo tyhle akce platí? Kdo má zájem na tom, aby se společnost znovu rozštěpila v momentě, kdy bychom měli táhnout za jeden provaz? Odpověď hledejte tam, kde se cinká penězi a kde se v zákulisí porcuje vliv. Tyhle demonstrace nejsou o lidech v podhradí, ale o těch, co chtějí zpátky ke korytům.
Nenechme se opít rohlíkem a nenechme si vnutit pocit, že pár tisíc křiklounů na Letné reprezentuje národ. Skutečná svoboda se totiž nevykřikuje do amplionů, ta se žije v každodenní zodpovědnosti a v úctě k výsledkům voleb – ať už se to Chvilkařům a jejich mecenášům líbí, nebo ne.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Kde se zasekly slibované povolební změny? ..... Po čtyřech měsících od uzavření volebních místností si otázku položenou v titulku klade stále rostoucí počet občanů, a tak se na ni pokusím alespoň částečně odpovědět. Situace je totiž horší, než si většina občanů připouští.
Žijeme v prazvláštní době. Po bezmála čtyřech dekádách ničím nepřerušovaného politického vývoje není demokracie v zemi vyzrálá a stabilní, ale v podstatě již nefunkční. Politické dění ovlivňují média, nevládní neziskové organizace, úniky ze spisů a intervence tajných služeb, které však nikdo nevolil a tato moc jim nepřísluší.
Vláda, která z tohoto vývoje před čtyřmi lety vzešla a zcela otevřeně jeho pokračování zaštítila, nyní zhrzeně přešla do zákopové opozice s přímou a protiústavní podporou prezidenta, bezdůvodně glorifikované loutky, nad jehož kroky bdí šedá hradní eminence, která neměla být ani protokolářem, přesto však ovlivňuje dění v celém státě. Co se to stalo? Situace, ve které se nacházíme, je zrádnější, než na první pohled vypadá, a zasluhuje důkladnější vhled i pojmenování jednotlivých příčin.
Distribuovaná měkká totalita a deformátoři českého „deepstate“
Liberální demokracie a progresivismus jsou skrytě totalitními mechanismy nové generace, které se na současný globalizovaný svět a informační společnost dokázaly adaptovat lépe, než by se na první pohled zdálo. Jejich ideologie se obejdou bez otců zakladatelů, politických hnutí, vědeckých tezí a manifestů. Nepotřebují žádnou revoluci. Stačí jim ukřičený aktivismus, vytrvalá mediální podpora, mobilizující sociální sítě a nástroje cancelkultury vůči komukoliv, kdo by se ještě odvážil šířit jiné než žádoucí názory. Žádný z těchto faktorů není sám o sobě kritický a demokracii ohrožující, ale v důsledku vedou k takové deformaci informačního prostoru, která již účinně přeprogramovává chování voličů samotných.
To, co bývá již od konce 60. let nazýváno dlouhým pochodem institucemi, bylo jen živnou půdou pro výše zmíněné faktory. Záplava svého času atraktivních, leč v zásadě nepotřebných humanitních vysokoškolských oborů produkuje od konce 90. let kádry, které se jinde než v mediálně marketingové, státní či politické sféře nejsou schopny uplatnit. Na místech, kam jsou dosazeny, pak okolo sebe vytváří ekosystém klientelistických vazeb a vlastní nepostradatelnosti, ve službách deformace institucí a jejich činnosti vlastním aktivismem. Ten zpočátku vykonávali nad rámec svých pracovních povinností, ale nyní se už za podobnou činnost nechávají často i přímo zaměstnávat. Týká se to nejenom vlády, státní správy, médií a vzdělávací sféry, ale i justice a v poslední době stále zřetelněji i silových složek státu.
Policie ČR – ilustrační foto. Zdroj: Profimedia
Zcela neúčinné volby a zimování starých struktur
Hluboký stát má v kapitalistickém systému nejen institucionální a politické kořeny, ale je živen a na oplátku živí i spolupracující korporátní sféru. Tento zdánlivý paradox umožňují peníze daňových poplatníků, nad kterými získávají tyto struktury kontrolu, což volby samy o sobě nemají šanci změnit. V případech, jaké nastávají v postsocialistických státech východní Evropy, tak stojí nová politická reprezentace proti mocné neviditelné síle, se kterou může buď bojovat, anebo uzavřít příměří. To první je otázkou politického idealismu u lidí typu Orbána, to druhé pak pragmatických realistů, jako je Babiš, kde hrozí paradox stejného pokračování pod jinou vlajkou, navzdory zcela jasnému volebnímu výsledku, pokud do hry nevstoupí další faktory.
Pověstné Havlovy staré struktury (jen v liberálním hávu) jsou v tuto chvíli doposud v režimu vyčkávacím. Stará vláda si ještě před svým odchodem dala více než záležet, aby na klíčových místech již v minulosti ovládnutých institucí zasedli lidé zdánlivě noví, ale se starými vazbami, postoji a zadáními. A nemluvím pouze o předvybraných nových velvyslancích, jejichž jmenování nyní statečně blokuje Petr Macinka. V posledních měsících úřadování staré vlády byl zvolen například i nový rektor ČVUT Michal Pěchouček. Právě odsud dokázal stínový prezident Petr Kolář za asistence předchozího rektora Vojtěcha Petráčka vyvést okolo 7,4 milionu korun, aniž by bylo jasné, za co. Krátce poté, co byl Pěchouček již nestínovým prezidentem Petrem Pavlem na konci ledna jmenován, ohlásil demolici strahovských kolejí a jejich náhradu jiným ke studiu vhodným (rozuměj dražším) typem bydlení, čímž končí jedna legenda a vzpomínky generací zde studujících.
Otázky, odpovědi a státem krytá jména
Kladu si však otázku, za kolik to bude milionů tentokrát. Rekonstrukce strahovských kolejí je totiž nesmírně lákavým developerským soustem, a to již od dob Konvalinkových a Elfmarkových. Dozvíme se to zase až po letech? Veřejná kontrola a pozornost je zde nutná, ale to platí zcela a naprosto obecně. Informovat jak sebe, tak ostatní je doslova nezbytností pro každého, kdo chce s touto situací něco udělat (či minimálně pohnout). Staré struktury jsou totiž strukturami pouze do doby, než na ně začne být vidět. Pak se stávají konkrétními jmény, pozicemi a jejich konkrétními činy. A s tím už něco udělat lze, ne že ne…
A tak se ptám, spolu s voliči, kterých získalo hnutí ANO bezmála 35 %, díky čemuž následně obsadilo rovných 40 % parlamentu, na několik zcela konkrétních otázek, které mám v seznamu hned v úvodu. A začneme třeba hned u vnitra, pane Metnare. Co uděláte se jmény jako Paťawa, Vangeli, Vondrášek nebo Oganesjan? Jsou doslova křičícími mementy minulé garnitury a jejího omezování občanských svobod, a neděje se stále nic? Zde jste měli a mohli začít už dávno. A pokud mají voliči ještě dva měsíce po nástupu vlády pocit, že se nic nezměnilo, tak věřte, že oprávněně. Pokud nebudete na tyto otázky dávat včas odpovědi, budou se pouze množit. Tak prosím neotálejte, nebo si začnu brzy klást další…     (Čtěte na stránkách Deníku TO)

Kobza k plánu přijetí Ukrajiny do EU: ČR musí udělat vše možné, aby tento proces zastavila ..... Bývalý poslanec a diplomat Jiří Kobza zhodnotil pro neČT24 následky plánu přijetí Ukrajiny do EU za zvláštních podmínek. „Brutální zvýhodnění ukrajinského zboží povede jen k dalšímu ničení našeho trhu, ničení domácí konkurence a k rostoucí závislosti na ukrajinských dovozech,“ varuje v rozhovoru.
Podle údajů Politico Evropská unie připravuje plán „obráceného rozšíření“, který umožní zrychlené členství Ukrajiny v evropském společenství bez splnění dosavadních kritérií pro přijímání nových států. Kyjev dokonce oznámil, že členství Ukrajiny v EU v roce 2027 má být součástí mírové dohody s Ruskem. Co si o tomto plánu myslíte? Jaký dlouhodobý cíl tím unie sleduje?
Můj názor je, že tento plán obrací vniveč veškerá přístupová kritéria. Neumím si představit, že by země tak zadlužená, prolezlá korupcí, rozvrácená občanskou válkou a konfliktem se sousední zemí mohla být členem EU. Jako dlouhodobý plán podezírám vedení unie, že při vědomí toho, jak pokračuje pozvolná dezintegrace EU, se snaží honem získat zemi, která jí zajistí dostatek hlasů k prosazení dalších sebevražedných cílů, než se EU rozpadne a nebo než v ní nad progresivistickými ultralevičáky zvítězí konzervativní demokraté.
Země by se měla stát součástí EU mnohem dříve než státy, které o členství jednají desetiletí, zejména Turecko, Srbsko a Černá Hora. O čem tento diskriminační přístup k Ukrajině vypovídá?
Jaká asi tedy budou přístupová kritéria? Zatím vidíme, že z Turecka a dalších adeptů žádné zlaté toalety nepadají a ani není naděje, že by v budoucnosti mohly (možná je to ale naopak zachrání od sebevražedného EU tobogánu Green Dealu, migrace a eura). Ukrajina jako členská země a 100% příjemce dotací EU by mohla snadno zajistit další fungování dosud (našimi penězi) přeplňovaných penězovodů.
Vedení EU chce plán prosadit navzdory odporu Maďarska a skepsi Německa. Tím by se obešel přístup jednomyslnosti. Proč jsou politici ochotni obětovat základní principy EU?
Myslím, že to je nesprávně položená otázka. Správně by měla podle mne znít: Za co jsou představitelé EU ochotní obětovat (rozuměj prodat) základní principy EU? Osobně se domnívám, že při těch stovkách miliard eur, které směřují na Ukrajinu (a bůh ví kam odtud) jde o příliš mnoho (opět našich) peněz, aby to jen tak vzdali.
Uvažují dokonce o aktivaci článku 7 Smlouvy o EU, který umožní pozastavit Maďarsku hlasovací práva pro údajné porušování základních hodnot unie. Může to vyvolat rozkol uvnitř unie nebo dokonce odchod Maďarska z EU?
To už přece říkal Mobutu Seke Seka va Banga, bývalý prezident Konga, že garantuje svobodu projevu ale už ne svobodu po projevu. Takže tady je to stejné, když nebudete hlasovat, jak si přejeme, sebereme vám hlasovací právo. Jak „demokratické“, jak socialistické. Přivádí mne to k myšlence, že ruský kapitalismus v EU vadí více než eurosocialismus.
Již nyní zemědělské výrobky z Ukrajiny nesplňují evropské standardy kvality. Členství státu v EU vyžaduje mimo jiné harmonizaci vnitrostátního práva s legislativou EU. Pokud sjednocení práva nebude učiněno nebo bude provedeno pouze částečně, může mít negativní dopad na jiné členské státy?
Evropská komise celou dobu hraje hru omezení nehodných států a nekonečné řady výjimek pro ty poslušné a tedy podporované. Předpokládám, že brzy vyplavou na povrch všechny ukrajinské výjimky ze standardů evropských výrobků. Toto brutální zvýhodnění ukrajinského zboží povede jen k dalšímu ničení našeho trhu, ničení domácí konkurence levnými nestandardními dovozy a samozřejmě k rostoucí závislosti na ukrajinských dovozech, ať již potravin či například uhlí.
Jaké hospodářské a politické důsledky může mít pro Českou republiku a Slovensko (zejména konkurence s ukrajinskými zemědělskými výrobky, změna v rozdělení dotací, změna způsobu hlasování v Evropském parlamentu) přijetí Ukrajiny do EU v dohledné době?
Podle mne velmi drtivé. Musíme vidět věci v souvislostech, protože oddělit ukrajinskou relaci od migračního paktu, Green Dealu, Fiskálního paktu atd. není správné. Vidíme úprk firem nejenom z ČR, ale z EU obecně. Ono bohužel v EU vše souvisí se vším, ať již to naše či evropská média prezentují, jak chtějí. Už nyní vidíme, že zatímco se nevratně zavírají doly OKD (kde je ještě cca 2 mld. tun uhlí v současných cenách za cca 5 bil. Kč, už se uvažuje o dovozech uhlí z Ukrajiny. Proto musí naše reprezentace udělat vše možné, aby tento proces zastavila.
Děkujeme za rozhovor!     (Čtěte na stránkách 42TČen)

23.2. 2026     Jak se 90000 stalo několik tisíc… i lhát se musí holt umět ...... Minulou sobotu proběhla v Praze opět demonstrace na Staromáku, podle médií tam byly tisíce demonstrantů, náměstí bylo zaplněno z velké většiny. Podivné je, že před pár týdny bylo na stejně zaplněném náměstí údajně 90 000 obyvatel?! Kulisy byly stejné: podium, profesionální demonstranti za demoGracI,…..
Jak vidíte, „vzdělanému“ městskému lepšočlověku to nijak divné nepřijde. Ostatně matematika a logika mu nikdy moc nešla…. Jenže platí, že i lhát se musí umět. Možná jen jejich pánům připadá zbytečné se snažit ty jejich věčné lži zamaskovat, vždyť oni jim všechno uvěří jako ovce….
Tady v Německu se tomu před válkou prý říkalo J… Luege….. nic se nezměnilo.
Podle běžných odhadů se na toto místo vejde maximálně kolem 20 tisíc osob.      (Česká věc)

Izrael tlačí USA k velké a ničivé válce s Íránem – bývalý analytik Pentagonu ..... Izrael byl ponížen během dvanáctidenní války s Íránem a usiluje o podobné ponížení pro svého rivala, říká pro Sputnik bývalá analytička Pentagonu bývalá americká podplukovnice Karen Kwiatkowski. "Izraelské požadavky na absenci jaderných schopností, žádné obohacování a žádné balistické rakety pro Írán jsou otevřeně absurdní, ale byly podporovány četnými návštěvami Netanjahua v Bílém domě, aby prosazoval velkou a ničivou válku," říká Kwiatkowski. Izraelské vedení věří, že Írán je nyní na svém nejslabším místě — příležitosti, která se možná už nenaskytne — a tlačí na USA, aby jednaly. "Zprávy o nadměrné a invazivní přítomnosti IDF a Mossadu v plánovacích aréně Pentagonu a Společného štábu se dostaly do hlavního proudu zpráv, a to pravděpodobně kvůli únikům zevnitř Pentagonu od Američanů, kteří se obávají, co USA mohou ztratit bojem v této poslední válce za Izrael," upozorňuje komentátor.
Jak by se mohla vyvíjet operace vedená USA?
Tentokrát, na rozdíl od předchozí doby, je pravděpodobné, že USA a Izrael udeří společně, kombinují velké elektronické a kybernetické útoky, aby Írán oslepily a zároveň vojenské akce Zkušení plánovači Pentagonu znají rizika, takže pokud válka přijde, udeří tvrdě brzy s nadějí, že omezí íránskou raketovou odvetu a ztráty na moři, pozemní i vzdušné ovládání pod perskou kontrolou Americké síly pravděpodobně v rané fázi hrají zjevnější roli, částečně proto, že USS Gerald Ford a Abraham Lincoln mají omezený čas na zdržování se Po celou dobu budou americké a izraelské síly koordinovány systémem vzdušného varování a řízení (AWACS) Musí však mít na paměti, že "íránské síly a vedení si dobře uvědomují tendence a styly americké a izraelské války v útočné válce," zdůrazňuje Kwiatkowski.     (Čtěte na stránkách Sputnik Globe)

Íránský princ varuje před islamizací: Evropa skončí jako Írán ..... Íránský korunní princ, syn posledního šácha, Reza Páhlaví, varuje z amerického exilu: islamizující se Evropa skonší jako Írán. Poukazje přitom zejména na islamizační tlaky v Bruselu, kde už islamisté tlačí na to, aby autobusy MHD rozděleny pro muže a ženy. Kdo toto připouští riskuje poměry jako v Íránu.
Před radikálním islámizmem Páhlaví varoval už v r.1982, když si Evropa teprve začala s islámisty zahrávat. Dnes už je má v předsíni. Avšak protože toto zahrávání vzešlo od politických elit, každý kritický pohled byl rázem počastován jako islámofóbní. Podle Páhlavího, ze šariátu, po kterém Evropa pokukuje, nevzejde nic dobrého. A v první řadě to začne potlačením práv žen.     (Čtěte na stránkách Islamizace)

Ukrajina vzkázala Maďarsku a Slovensku, že odmítá jejich ultimáta ohledně ropy ..... Ukrajina odmítá a odsuzuje ultimáta a vydírání ze strany vlád Maďarska a Slovenska týkající se dodávek energie. Dnes (21. 2.) to uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí v reakci na hrozby Maďarska a Slovenska, že pokud jim Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy ropovodem Družba, zastaví jí dodávky elektřiny.
Takový postup Maďarska a Slovenska je v kontextu ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu „provokativní, neodpovědný a znamená ohrožení energetické bezpečnosti celého regionu“, uvedlo také ukrajinské ministerstvo zahraničí. Připomnělo, že cílem ruských útoků je v mrazech připravit Ukrajince o elektřinu, topení a plyn. Ukrajina vzkázala do Budapešti a do Bratislavy, že „ultimáta by měla být zasílána Kremlu, a určitě ne Kyjevu“.
Podle ukrajinských činitelů je ropovod Družba, kterým přes ukrajinské území teče ruská ropa do Maďarska a na Slovensko, narušený po lednových ruských útocích na ukrajinské energetické objekty. Kyjev dnes uvedl, že o následcích útoků na infrastrukturu Družby informoval vlády Maďarska a Slovenska. „Stabilizační práce pokračují v situaci, kdy každodenně hrozí nové raketové údery,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.
Maďarští a slovenští politici obviňují ukrajinské vedení, že obnově dodávek brání. Ve středu obě země shodně oznámily zastavení vývozu nafty na Ukrajinu. Budapešť pak uvedla, že zvažuje také zastavení exportu elektřiny a plynu na Ukrajinu, pokud Kyjev dodávky neobnoví. Zastavením dodávek elektřiny dnes (21. 2.) Ukrajině pohrozil i slovenský premiér Robert Fico. Maďarský premiér Viktor Orbán také varuje, že bude blokovat unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun), ačkoliv s ní na prosincovém summitu EU souhlasil.
Agentura AP připomíná, že téměř všechny země v Evropě po začátku celoplošné ruské invaze na Ukrajinu významně omezily nebo zcela zastavily dovoz energetických surovin z Ruska, Moskva z jejich prodeje financuje válku proti sousední zemi. Maďarsko a Slovensko jsou v tomto ohledu výjimkami.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Putin byl ke mně vždy upřímný a řekl mi, jaké jsou jeho červené čáry, takže víme, co je a co není možné! Steve Witkoff se podělil s Larou Trump o zážitky z Kremlu a věří, že mír se nakonec dotáhne do konce! Putinovy červené lajny ale zjevně nezná britský ministr obrany, který prohlásil, že chce být prvním ministrem, který pošle britské vojáky na Ukrajinu! Oznámí nakonec jejich vyslání na den 4. výročí vypuknutí SVO? ..... Hlavní Trumpův vyjednavač pro válku na Ukrajině a poradce Steve Witkoff měl o víkendu vystoupení na americké stanici Fox News, kde si povídal [1] s redaktorkou  Larou Trump, což je manželka Erica Trumpa. Hovořili o více věcech, ale v pasáží o Ukrajině došlo znovu na potvrzení, že Steve Witkoff a Jared Kushner jedou vyjednávací linii Chabadu Lubavitch a snaží se o urovnání války.
I když je čím dál tím jasnější, že ani ne tak na Ukrajině, jako spíš války mezi Kremlem a Bílým domem. Tato hlavní vyjednávací linie totiž vůbec není a nikdy nebyla o Ukrajině, to je jen mlžítko, které má před veřejností zakrýt skutečné důvody pro již 8 návštěv Witkoffa a Kushnera v Kremlu.
Putin se ke mně vždy choval upřímně a řekl mi, jaké jsou jeho červené čáry!
Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff uvedl, že prezident Vladimir Putin k němu byl vždy upřímný ohledně cílů Ruska a jeho červených čar v ukrajinském konfliktu, a zdůraznil, že bez jasného pochopení postoje Moskvy není možné dosáhnout urovnání.
V sobotním rozhovoru pro Fox News Witkoff, který sehrál klíčovou roli v diplomatických snahách, hovořil o svých rozsáhlých kontaktech s ruským lídrem. „Vůči mně se vždy choval naprosto upřímně,“ řekl. „Když to řeknu, jsem za to kritizován, ale je to pravda.“ Witkoff uvedl, že Putin jasně vymezil své červené linie a také argumentoval, že jednání nemohou být úspěšná, pokud obě strany nerozumí motivům té druhé.
Witkoff se setkal s Putinem celkem 8x a prý rozumí jeho červeným čarám
„Byl jsem kritizován za to, že jsem se s ním setkal osmkrát,“ poznamenal. „Jak můžete uzavřít dohodu, aniž byste věděli, odkud druhá strana vychází? Potřeboval jsem pochopit jeho motivy a cíle.“ Vyslanec také nastínil možnost přímého summitu mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Vladimirem Zelenským.
„Doufám, že jsme oběma stranám předložili návrhy, které je v příštích třech týdnech sblíží,“ řekl Witkoff a dodal, že formát „může nakonec skončit jako trojstranný summit s prezidentem Trumpem“. „Doufejme, že v příštích týdnech uslyšíte nějaké dobré zprávy,“ navrhl vyslanec.
Vladimir Putin a Steve Witkoff, v pozadí Sergej Ušakov
Rusko trvá na tom, že takové setkání se může konat pouze v Moskvě, a slíbilo, že zajistí Zelenského bezpečnost. Kyjev takové podmínky pro summit kategoricky odmítl. Witkoffova prohlášení přišla poté, co vedl americkou delegaci na třetím kole trojstranných rozhovorů mezi Ruskem, USA a Ukrajinou v Ženevě. Witkoff poté uvedl, že strany dosáhly „významného pokroku“.
Před rozhovory mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že územní otázka bude na pořadu jednání hrát významnou roli. Rusko trvá na tom, že udržitelné urovnání bude možné pouze v případě, že Ukrajina ustoupí z oblastí, které stále ovládá v Donbasu – který se v roce 2022 rozhodl připojit k Rusku – a zaváže se k neutralitě, demilitarizaci a denacifikaci. Rusko také požaduje, aby Ukrajina uznala jeho nové hranice. Pokud nemáte čas na video nahoře, tak tady je přepis:
-Posuneme se do Evropy. Blíží se pátý rok války mezi Ruskem a Ukrajinou. USA již mnohokrát zprostředkovaly jednání mezi oběma stranami, a to i tento týden. Nezdá se však, že by došlo k nějakému významnému pokroku. Myslím, že jste také slyšeli, jak prezident vyjadřuje svou frustraci z této situace. Co je podle vás hlavní překážkou? Jde o území? Jde o bezpečnostní záruky? Je to něco jiného, co brání uzavření dohody, mírové dohody?
-No, je to hloupá válka. Je to opravdu hloupá válka. A oni se perou, hádají se o toto území. Víte, všichni mluví o důstojnosti, ale co vám přinese důstojnost, když tam dochází k tolika zabíjení? Myslím, že jsme obě strany svedli dohromady. To mělo v některých ohledech opravdu pozitivní účinek. Nevypadá to, že by opravdu chtěly bojovat jedna proti druhé, a já si nemyslím, že to chtějí. Myslím, že to, co se děje, se odehrává na úrovni elitních vůdců. Je to pro ně těžké, je pro ně těžké dokončit dohodu.
Jared (Kushner) a já doufáme, že jsme oběma stranám předložili návrhy, které je v příštích třech týdnech sblíží a možná dokonce povedou k summitu mezi Zelenským a prezidentem Putinem. Možná to nakonec bude trojstranné jednání s prezidentem (Trumpem). Uvidíme. Myslím, že se nechce zúčastnit schůzky, pokud nebude mít pocit, že může tuto věc dotáhnout do konce a dosáhnout nejlepšího výsledku. A on, víte, má jedinečnou moc to udělat. Doufejme tedy, že v příštích týdnech uslyšíte nějaké dobré zprávy.
-No, hodně z toho závisí na Vladimíru Putinovi a vím, že jste s ním jednal přímo. Nejprve tedy, jaké to je? A jak se v této pozici vyrovnáváte s některými z těchto nepřátelských lidí?
-Ke mně se vždy choval naprosto upřímně. Když to řeknu, jsem za to kritizován. Ale je to pravda. Řekl mi, jaké jsou jeho červené čáry. Víte, Laro, byl jsem kritizován za to, že jsem se s ním setkal osmkrát. Jak byste uzavřela dohodu s někým na druhé straně, pokud byste nevěděla, odkud ten druhý pochází? Potřeboval jsem pochopit, jaké jsou jeho motivace, cíle a tak dále. A vlastně si myslím, že mnoho z těch schůzek je nyní velmi relevantních. Chápeme, kde se nacházejí, a nemyslím si, že Ukrajinci nesouhlasí s naším hodnocením. Takže si myslím, že ty schůzky byly důležité, a doufám, že celou věc dotáhneme do konce.
–Witkoff–
Britský ministr obrany chce vyslat vojáky na Ukrajinu
Trumpův vyjednavač se v rozhovoru pochlubil, že mu Vladimir Putin sdělil, kde jsou jeho červené čáry, tedy na co Rusko může přistoupit v jednáních o míru, a na co už přistoupit nemůže. Podle Witkoffa prý ani Ukrajinci nezpochybňují to, co Putin požaduje, de facto jde o požadavky z pozice vítězné strany.
Ale jak Witkoff uvedl, největší překážkou jsou politické rozpory mezi Putinem a Zelenským. Oba se totiž nenávidí až do morku kostí. Každopádně Witkoff a Trump znají Putinovy červené lajny, ale kdo je evidentně nezná, anebo je naprosto ignoruje, je britský ministr obrany.
Ministr John Healey totiž v rozhovoru pro The Telegraph prohlásil [2], že doufá, že bude prvním ministrem obrany, který nasadí britské jednotky na Ukrajině, což by prý znamenalo konec konfliktu. V článku pro deník The Telegraph – jen několik dní před čtvrtým výročím plnohodnotné invaze – Healey prohlašuje, že „rok 2026 musí být rokem, kdy tato strašná válka skončí“. Představuje svůj ambiciózní plán na dosažení míru a také pokračující závazek Spojeného království vůči ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Oznámení vyslání britských vojáků může zaznít velmi brzy, již možná na den 4. výročí SVO
„Pro žádného ministra obrany ani žádnou vládu neexistuje těžší břemeno než nasazení našich ozbrojených sil do operací,“ píše. „Chci být ministrem obrany, který vyšle britské vojáky na Ukrajinu – protože to bude znamenat, že tato válka konečně skončila,“ píše. „To bude znamenat, že jsme vyjednali mír na Ukrajině. A bezpečná Evropa potřebuje silnou, suverénní Ukrajinu.“
Britská vláda spolupracuje se spojenci na vytvoření takzvané „koalice ochotných“. Tato mnohonárodní mírová síla by podle něho chránila Ukrajinu před ruskou agresí, jakmile bude uzavřena dohoda o ukončení války. Nešlo by tedy jen o britské vojáky, ale o vojáky celé koalice ochotných. Nicméně je to poprvé, kdy ministr obrany takto otevřeně prohlásil, že chce vyslat vojáky na Ukrajinu.
Britští vojáci
Až dosud všechny ty výroky byly zaobaleny do tvarů jako “jsme připraveni“, “pokud budeme požádáni”, “v případě příměří můžeme“… vyslat vojáky na Ukrajinu, ale toto je vůbec poprvé, kdy ministr obrany prohlásil, že je to jeho přání. Prostě že doufá, že bude prvním ministrem, který ty britské vojáky na Ukrajinu pošle.
Tohle není jen nějakou touha nebo výkřik, to je formování informačního pole, aby veřejnost byla připravena. A nedivil bych se vůbec, že Británie oznámí vyslání prvních vojáků již 24. února, tedy na den 4. výročí zahájené ruské SVO na Ukrajině, případně to může být krátce po tomto datu.     (Celý text čtěte na stránkách AENews)

 Dělá vláda co slíbila? Není to jen Fiala jinými prostředky? Pávek trénuje. Převrat nanečisto? Podezření má své důvody. A co takhle - Braňme svého šerifa! Jenže je opravdu náš? Malý krok do doby pro odvážné ..... Petr Hájek si klade otázku, jež zjevně zmítá myslí mnoha "zklamaných" nepodvolených, kteří očekávali, že po odstranění fialových mafiánů začne rychlý pochod za přece jen lepšími zítřky - a teď jim připadá, že jsou zrazeni
Poslouchejte článek jako audio
Kritizovat, nebo nekritizovat? Toť otázka pro mnohé téměř hamletovská. V redakční poště i v diskusích napřímo se opakuje v různých podobách. Jen trochu zjednodušeně takto:
Vláda je u kormidla pár týdnů a už se do ní opíráme, jako by za tu dobu mohla změnit něco podstatného v té beznaději, kterou tady zanechala fialová mafie. Ta má navíc v rukou stále všechna hlavní média a celý hluboký stát, který tu za čtyři roky brutálně instalovala. A neziskovky financované Bruselem. A my svou kritikou a nedočkavostí do toho jejich sabotážního ohně jenom přiléváme olej.
Nechme Babišovu vládu aspoň my, kteří jsme ji volili, trochu dýchat. A trochu aktivněji ji podporujme. Stojí proti ní hradní soldateska reprezentovaná nemravným rozvědčíkem. V ulicích si už trénují kavárenský a ukrajinský batalion pro případ majdanu. Tohle přece není běžná situace po volbách, kdy se vystřídají vlády. Tady jde pořád o život. Proto teď platí:
Podporujme svého šerifa!
Převrat nanečisto
V tom názoru či varování je nepochybně velký díl pravdy. Už sama počáteční zkušenost s obtížným vznikem koaliční vlády ANO, SPD a Motoristů mu dává jasný kredit. Stalo se jakoby samozřejmým, že Hrad převzal roli vůdce poražené opozice - a přesně v jejím duchu i praxi okamžitě opustil rámec zákonnosti a ústavních mantinelů. A téměř celá jeho mediální, politická a "kulturně-neziskovková" smečka ohrožená vyhladověním k tomu buď mlčí, nebo přímo nadšeně aplauduje.
Už jen ponižující způsob dosud nevídaného nátlaku, kterým Hrad donutil Andreje Babiše svlékat se před veřejností při "vypořádání" domnělého střetu zájmů, než jej Pávek jmenoval premiérem. To bylo za hranou všeho, co si mohli pamatovat lidé schopní vnímat realitu po listopadovém "sametovém" převratu.
Ti, kteří přišli na svět v posledních zhruba čtyřiceti letech, o pokusu o skutečnou demokracii či svobodu z první poloviny let devadesátých nevědí v podstatě nic. Ve většině případů jsou totiž už od počátku "vymytí" europeistickou "liberální" propagandou ve školách - zvláště ve velkých městech. Pokud si uvědomíme, že mnozí z nich už mají své děti, jež jsou jedem zničujícího "progresivismu" odkojené rovnou z domova, nelze se jejich slepotě divit.
Když k tomu přičteme mediálně nezměnitelně zafixovanou falešnou "mentální výbavu" řady dospělých - mezi nimi i mnohých dnes nepodvolených - o devadesátkách jako doby "rozkradení republiky", stojíme před vážným problémem. Skupina, která si právě v ulicích zkouší připravovat armády při tréninku na převrat "nanečisto", bude mít ve všech těchto zmanipulovaných své potenciální vojsko.
Podezření
Jenže je tady i další důležitá část "účastníků odboje". To zdaleka nejsou jen ti, kteří chodili na masové demonstrace proti "fialovému hnusu", jenž chtěl republiku zatáhnout do války Západu proti Rusku na Ukrajině. Ožebračoval nás uměle astronomicky zvýšenými cenami energií - a vlastně všeho. Drtil více než třicetiprocentní inflací, která vysála běžným občanům z kapes poslední zbytky ušetřených peněz. A chystala ještě větší úder skrze bruselské "povolenky na totální chudobu" - o všech genderových a grýndýlových zvěrstvech ani nemluvě.
Je to celá ta většina ze všech částí naší země, která účastí ve volbách porazila kampeličkovou, bitcoinovou, dozimetrovou a zbrojní mafii podporovanou tajnými službami a Bruselem. Ta většina, jež skrze hlasovací lístky předala největší díl moci justicí pronásledovanému Andreji Babišovi a menší díly Filipu Turkovi (Petru Macinkovi) a Tomiu Okamurovi spojeném s Jindřichem Rajchlem, Zuzanou Majerovou a Liborem Vondráčkem.
Zázrak, že to početně vyšlo na stoosmičkovou většinu ve sněmovně! Navzdory tomu, že ambiciózní STAČILO! Kateřiny Konečné (KSČM) a Daniela Sterzika (Vidlák) z velké části vlastní těsně předvolební "neohrabaností" zůstalo těsně před branami, takže další statisíce protestních hlasů opět propadly. Jen jich - především díky Okamurově politické zkušenosti a velkorysosti - nebylo tolik jako v předcházejících volbách. Manipulace ústavního soudu volebním systémem na to tentokrát už nestačila.
Tohle je stav, v němž se ocitáme. Takto je nutno podívat se na většinu podporující současnou vládní koalici. Ta samozřejmě není zcela jednotná - ta voličská většina, nikoli koalice, jež zatím jednotu naštěstí demonstruje. Opak by po pár měsících byl samozřejmě absurdní. A nahrával by snění mnohých "novinářů" shromážděných od voleb především v České televizi a rozhlase, že "se to rozpadne", Babiš vytvoří vládu s některou částí fialovců - a pofrčí se dál kočárem černým podél bílých skal.
Tady vzniká ono podezření: Dělá koaliční vláda dost? Plní sliby, které vedly voličské ruce, aby jí za plentou nalily benzín nutný k porážce fialového zmaru?
Dilema
A jsme opět u té otázky téměř hamletovské: Má tato vláda, pokud možná zdaleka nenaplňuje přání a představy mnoha voličů, kteří ji zrodili "být, či nebýt?" Možná se někomu zdá takto formulované dilema nesmyslně ostré, ale v podstatě vykukuje za těmi různě formulovanými výhradami zmíněnými úvodem: Kritizovat, či raději nechat být a nepřilévat palivo do nastartovaných hradně-mediálně-opozičních kampaní, na něž je viditelně stále dost spiklenců, peněz i odhodlání?
Vždyť opravdu: Andrej Babiš a jeho (velmi pevné a jednotné) okolí ANO ani zdaleka nepostupuje tak, jak by si přál volič SPD a spojených sil. V Bruselu sice odmítne ručit za devadesátimiliardový úvěr pro Kyjev, ale jinak na něj kývne. Což fakticky znamená, že to platíme i my, protože ručení se týká pouze situace, kdy Zelenského režim nebude moci půjčku splácet. To je sice pravděpodobnost blížící se jistotě - ale až v budoucnu. Zatím - skrze platby do Bruselu - cálujeme i my.
Totéž muniční iniciativa: Už na ni nepřispíváme, ale dále ji organizujeme, takže na seznamu "nepřátel" Ruské federace dále figurujeme. A pro případ, že Berlín s Paříží a Londýnem nakonec Rusko napadnou, bude spolu s nimi cílem první odvety také Praha.
Obdobné je to s kdečím. "Bílé armádě" velí "covidista" Adam Vojtěch. A tak zatímco v USA Trumpův ministr zdravotnictví Robert Kennedy zahájil vyšetřování zločinů covidismu a vakcinací obecně, a alespoň snižuje počet nebezpečných povinných vpichů jedů do dětí, u nás naplno jedeme ve "fialových" kolejích. A Vojtěch chystá kampaň pro ještě větší očkování všech proti všemu. Je v tom tedy nějaký rozdíl?
Nebo na jedné straně chce vláda v Bruselu odmítnout významnou část grýndýlu (povolenky ETS 1 a 2), ale současně pokračuje - i když (zatím) jen omezeně - s přípravou výstavby nesmyslných obřích větrníků. V sobotu jsme o tom vysílali pořad: Jsou škodlivé pro krajinu i lidské zdraví, energeticky nepotřebné, budou nás stát stamiliardy využitelné jinak třeba pro stavbu jaderek. Zničující fialový byznys tedy také v tomto případě jede dál. V čem je tedy rozdíl?
Hrr na ně?
Takových věcí jsou spousty. A to už ani nemluvíme o občasných "lapsech" v menších koaličních stranách. Jako když ministr obrany Zůna (SPD) "vypadl z role" a souhlasil s nesmyslně předraženým a pro nás nepotřebným americkým (ne)létajícím šrotem F-35.
Otázka, zda neměl Okamura do ministerských funkcí nominovat zkušené politiky - například skvěle disponovaného Jindřicha Rajchla - tak visí stále ve vzduchu. Tím spíš, že mezi poslanci jich má mnohem víc.
Naproti tomu některé podivné výroky Libora Vondráčka (Svobodní) by jeden také přičítal spíše babišovcům než SPD. A ani Zuzana Majerová (Trikolóra) není zatím příliš viditelná - ač program její sympatické strany pokud jde o "návrat normálního světa" k tomu dává spoustu příležitostí.
Motoristé po boji o Turka vzali zpátečku a "ukázněně" darovali Hradu protiprávní a protiústavní vítězství. O ignorování Pávka už nemluví. Vlajku zato nečekaně zvedl - a drží dosti vysoko - alespoň Petr Macinka, čímž "ztrátu Turka" bezpochyby kompenzoval.
Po souboji v Mnichově a následné v podstatě triumfální návštěvě Washingtonu s "pochvalou" od Trumpa udělal pro viditelnost České republiky během pár dnů víc než Fialův Lipánek za čtyři roky "ukázněného" přitakávání všem bruselským zvěrstvům. Macinka tak zakryl svou zoufalou návštěvu Kyjeva, jejíž rétorika by se spíše hodila na Pávkovy demonstrace kavárny a ukrajinské diaspory na Staromáku.
Kritizovat, nebo nechat být? A počkat, až se "trojbarevná" vláda více sytěji a zřetelněji vybarví? Co když ale mezitím provede nevratné kroky v řadě oblastí, které její voliči doufali za změněné? V tom je ovšem ten problém. Nejsou zde žádní voliči vlády, ale vládních stran, které přes blízkost v některých základních odhodláních rozhodně nejsou identické. Jde o známý problém koaličního vládnutí.
Krok
Co z toho plyne? Kritizovat určitě. Bez obav a hlasitě. Při plném vědomí, že v koalici jsou potřeba kompromisy, které se ale nesmějí stát alibi. Například příslib, že institut referenda se stane v našem právním řádu do konce roku skutečností, je významné vítězství okamurovců. Navzdory tomu, že v něm určitě nebude možnost hlasování o vystoupení z EU, protože ANO je nejsilnější vládní stranou a její voliči to nepožadují.
Je to ale krok. Z hlediska voličů SPD asi malý, ale velký z hlediska celé ČR, které referendum jako princip fialoví Bruselané zakázali. V podstatě jen tak lze nahlížet na všechny ostatní "drobné kroky" Babišovy koalice. A hlasitou kritikou činit všechno pro to, aby se délka těch krůčků protahovala.
Ale současně stát za svým "šerifem". A nebát se, že kritikou ho oslabujeme a nahráváme pavlovcům. Přesně to dělala po čtyři roky druhá strana a její mocná korporátní média. Buď mlčely, nebo chválily. Kdo se odvážil i při nejhorších prasárnách zvednout kritický hlas, byl agentem Kremlu. A skončily v "propadlišti" (dějin by asi bylo ještě příliš odvážné).
Vždyť jsme teprve na začátku. Celé roky této vlády, která svrhla fialovou mafii, jsou před námi. A několikero voleb, v nichž jenom spolupráce vládních stran může přece jen měnící se atmosféru v zemi pevněji zafixovat: senátní a prezidentské na místě prvním.
Střetů bude ještě spousta. Ale někde v dálce již světélko na konci tunelu přece jen nadějeplně problikává. Každý malý krůček je přibližuje. Nemlčet a nebát se.
Je to doba pro odvážné.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Petr Pavel je tváří demonstrantů ..... Těší mě skutečnost, že je tam hrstka lidí:-) Petr Pavel prezidentem všech? Není a nikdy nebyl!
Dobrovolně se rozhodl, že bude prezidentem jen pro úzkou skupinu „vyvolených“ – pro zhrzené voliče dnešní opozice z ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů. V přímém přenosu sledujeme až fanatické zbožštění Petra Pavla, ale dnešek byl poslední kapkou. „Prezident všech“ se neváhal postavit na pódium k aktivistům a demonstrace tím dostala skandální rozměr: hlavním útočníkem proti legitimní vládě se stal sám pan prezident.
Jak si mohl dovolit do svého proslovu vmést kritiku muniční iniciativy? Očividně stále ještě nezkousl, že nová vláda Andreje Babiše konečně chápe věci realisticky, bez růžových brýlí a s plným vědomím možných následků. Už čtyři měsíce nedělá Petr Pavel nic jiného, než že vládě hází klacky pod nohy a nejraději by ji, navzdory vůli voličů, nechal úplně zrušit. Z davu sice na adresu kabinetu zní slovo „hanba“, ale přitom vláda dělá jen to, co je pro naši zemi naprosto nezbytné a co dříve či později budou muset učinit všechny zodpovědné státy v EU. Jiná cesta zkrátka není.
Co mi však dalo naději, že národ ještě úplně neoslepl, je mizerná účast na této nedůstojné frašce. Lidé začínají chápat, že nejsme skutečně svobodní, dokud si prezident uzurpuje práva, která v ústavě nemá, a chová se jako aktivista, ne jako hlava státu. Cesta ven vede jedině přes naši jednotu a chuť měnit dějiny. My jsme ti, kteří chtějí skutečný mír. My jsme ti, kteří odmítají zatahování do cizích válek. Naše síla roste a my to nikdy nevzdáme!
Demonstrace na Staromáku
Co mě donutilo napsat tento článek:
Ta kožená bunda mu sice dodává civilní vzhled, ale je to jen převlek na herecký výstup, kterým se snaží zalíbit davu na ulici.
Žluto-modré stuhy na mikrofonu jsou přesně to,  že se víc řeší zahraniční politika a muniční iniciativy než domácí problémy, které musí řešit Babišova vláda.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Britská policie je obviňována z ignorování šíření práva šaría v zemi ..... Britanistán již bezesporu směřuje vstříc chalífátu, což se postupně projevuje ve stále více oblastech. Právě situace, která se nyní formuje v muslimské komunitě, nám jasně nastiňuje, proč je v oficiálních datech poněkud snížena kriminalita muslimů.
Pokud již policie rozhodne, že daný zločin – včetně nucených sňatků, mrzačení pohlavních orgánů či vražd ze cti – nepatří před britský soud, ale před soudy šaría, pak je patrné, že muslimská komunita žije odtržena od zákonů země, kterou si přebírá.
Tyto zločiny se pak nedostanou do celkových statistik zločinnosti, neboť zůstávají mimo hlavní systém.  Vražda ze cti tak může být například podle práva šaría potrestána velmi mírně, pokud vůbec.
Zločiny, které do této kolonky spadají, se tak nedostanou před klasický soud a pachatelé zpravidla nekončí ve vězení.
Britská policie je obviňována z ignorování šíření soudů šaría poté, co čísla ukázala, že loni byla stíhána pouze 3 % zločinů ze cti. 
Data ukazují, že úřady soustavně selhávají v trestním stíhání a prevenci zločinů ze cti, které mohou zahrnovat trestné činy jako je  mrzačení ženských pohlavních orgánů, vraždy (vraždy ze cti) a nucené sňatky.
Privatizace „spravedlnosti“ v některých  muslimských komunitách prostřednictvím soudů šaría  ztěžuje státu intervenci. Tato praxe podpořila paralelní systém soudnictví fungující za zavřenými dveřmi a bez jakéhokoli státního dohledu.
Stínový ministr spravedlnosti Nick Timothy, poslanec Sněmovny reprezentantů, řekl: „Může existovat pouze jeden právní stát. Britský stát však přimhouřil oči nad šířením šaríi po naší zemi.“
V loňském roce bylo ve Velké Británii zaznamenáno 2 949 trestných činů souvisejících se ctí, ale stíháno bylo pouze 95 obžalovaných.
V letech 2023/24 bylo zaznamenáno 2755 trestných činů, ale bylo zahájeno pouze 80 trestních stíhání. V letech 2022/23 bylo zaznamenáno 3008 incidentů ze cti a úspěšných trestních stíhání bylo pouze 68.
Mezi lety 2015 a 2024 zaznamenala Metropolitní policie více než 1 000 hlášení o mrzačení ženských pohlavních orgánů (FGM).
Jen v loňském roce bylo policii nahlášeno přibližně 109 případů mrzačení ženských pohlavních orgánů, zatímco v letech 2023/24 bylo zaznamenáno dalších 111.
To je téměř dvojnásobek oproti 65 případům mrzačení ženských pohlavních orgánů (FGM) hlášeným úřadům v letech 2019/2020.
FGM je v Anglii a Walesu nelegální již téměř 40 let. Navzdory počtu hlášených případů však v Británii došlo pouze ke třem odsouzením za tento trestný čin. K prvnímu z nich, týkajícímu se tříleté dívky, došlo v roce 2019.
Mezitím bylo policii v letech 2020 až 2025 nahlášeno přibližně 766 nucených sňatků, ale pouze 118 z nich vedlo k trestnímu stíhání.
V letech 2024/25 bylo hlášeno 125 případů, v letech 2023/24  201, v letech 2022/23  173 a v letech 2021/2022 pak 141.
Trestních stíhání bylo 30 v letech 2024/2025, 27 v letech 2023/2024, 20 v letech 2022/2023, 33 v letech 2021/2022 a 8 v letech 2020/2021.
Odhaduje se, že ve Velké Británii působí až 85 šaríjatských rad.
Tyto orgány – které nejsou vázány zákonem o arbitráži, jenž zaručuje určitou úroveň vládní regulace – spravují primárně rodinné a manželské záležitosti, včetně rozvodu a opětovného sňatku.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Soňa Peková o obviněném Kotlárovi a českém posudku od neexistujícího soudního znalce ..... Soňa Peková vypracovala pro slovenskou vládu a jejího zmocněnce Petera Kotlára znalecký posudek potvrzující, že covidové „vakcíny“ měly v různých šaržích různě vysoký obsah nukleových kyselin DNA a RNA. Jinými slovy byly různě nebezpečné podle toho, jaká šarže zrovna vyšla na daného zachránce babiček. Za trest jí byla ukončena soudně-znalecká činnost, čelí útokům covidistů, a Kotlára na Slovensku obvinila policie.
Soňa Peková aktuálně zveřejnila své vyjádření, že nezná důvody, kvůli kterým přijde o razítko soudního znalce. Zároveň upozornila na skutečnost, že posudek, o který se opírá obvinění Petera Kotlára, není od soudního znalce, protože jeho autor Mgr. Jan Pačes PhD. není v seznamu soudních znalců. Proto dává orgánům činným v trestním řízení podnět na prozkoumání.
Já se tomu už pouze směji, neb je to komedie, naprostá fraška a cirkus v rozkladu. Třesou se klauni o své zadničky a vrší nehoráznosti a chyby jednu na druhou. Tímto dávám orgánům činným v trestním řízení podnět na prozkoumání. Činím to tímto způsobem, přes můj jediný oficiální projev na sociálních sítích, neb v současném systému „justice“ upřímně netuším, na koho se obrátit. ~ Soňa Peková
Drazí přátelé,
Do mé osobní datové schránky mi z Ministerstva spravedlnosti přišel dokument MSP-90/2025-OSZT-SRZT/20, týkající se případu ukončení mé soudně-znalecké činnosti, kde je mi úředně sdělováno, že Ministerstvo spravedlnosti ČR, Obor soudních znalců a tlumočníků „shromáždil podklady pro rozhodnutí“. Pokud se chci vyjádřit, mám tak učinit do 10 dnů od doručení výzvy.
Nikdo mi ale nesděluje, jaké „podklady shromáždili“, takže netuším, k čemu se mám vyjadřovat, proto se nebudu vyjadřovat k ničemu.
Nicméně, Facebook před pár dny obletěl dramatický příspěvek pana biochemika Zdeňka Hela, ve kterém sděluje, že, cituji: „POLICIE OBVINILA KOTLÁRA ZE ŠÍŘENÍ POPLAŠNÉ ZPRÁVY O MRNA VAKCÍNÁCH. VAZ MU ZLOMIL ČESKÝ POSUDEK“.
To mě zaujalo, neb jsem netušila, že byl k danému problému vytvořen i jiný český posudek než ten, který jsem jako soudní znalec 16. března 2025 vypracovala a vládě Slovenské republiky řádně předala já.
Pan Zdeněk Hel se odkazoval na článek, který sepsal pan Tomáš Cikrt v časopise Zdravotnický deník dne 13. února 2026.
V tomto článku pan Tomáš Cikrt literárně přepracoval dokument, který byl součástí trestního spisu KRP-255/1-VYS-BA-25, vedenému Ministerstvem vnitra Slovenské republiky, Krajského ředitelství policejního sboru v Bratislavě, Obor kriminální policie, zastoupeným kpt. JUDr. Dávidem Šimkem, PhD., s obviněným MUDr. Petrem Kotlárem, Zplnomocněncem vlády SR pro prověření procesu řízení a managementu zdrojů v průběhu pandemie COVID-19, za přestupek úmyslného šíření poplašné zprávy.
Pan Tomáš Cikrt se odkazuje na MUDr. Tomáše Szalaye jako zdroj informací pro svůj článek, který hned v úvodu říká toto, cituji:
„Zmocněnec slovenské vlády a hvězda českých konspirátorů Peter Kotlár je obviněn ze šíření poplašné zprávy a úmyslného šíření nepravdivých tvrzení o toxicitě a genetických rizicích mRNA vakcín. Slovenská policie má nabito i díky expertnímu posudku Jana Pačese z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Ten rozmetal pseudoargumenty další hvězdy dezinfo scény Soni Pekové, jimiž se obviněný hájil. „Posudek je pro Kotlára absolutní K.O.,“ prohlásil ve středu na tiskové konferenci v Bratislavě stínový ministr zdravotnictví a poslanec za SaS Tomáš Szalay.“
Překvapilo mě, že pan Mgr. Jan Pačes, PhD. je soudním znalcem. Proto jsem si tuto informaci ověřila přímo na oficiálních stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR, konkrétně v Seznamu soudních znalců, tlumočníků a překladatelů (www.seznat.justice.cz), a zjistila jsem, že pan Mgr. Jan Pačes, PhD., SOUDNÍM ZNALCEM NENÍ, A TO V ŽÁDNÉM OBORU.

Mgr. Jan Pačes PhD. se tedy ze své vlastní vůle prohlásil za soudního znalce, vypracoval pro trestní řízení dokument, který označil názvem „Znalecký posudek JP20251220“, který ovšem nemá potřebné náležitosti soudně-znaleckého posudku, není opatřen závěrečnou soudně-znaleckou doložkou, natož otiskem kulaté pečeti soudního znalce.
Nemůže tomu ani tak být, protože Mgr. Jan Pačes PhD. soudním znalcem není a pouze se za něj vydává.
K tomu je do trestního spisu MUDr. Petra Kotlára založen SĽUB ZNALCA, kdy se Mgr. Jan Pačes PhD., který soudním znalcem není, dokonce váže k soudně-znalecké činnosti v „trestnej veci obzvlášť závažného zločinu vraždy“ a upisuje se několika paragrafům Trestního zákona Slovenské republiky. V tomto dokumentu slibuje na svoji čest a svědomí, že bude dodržovat Ústavu Slovenské republiky. Mgr. Jan Pačes PhD. je však občanem České republiky, nikoliv Slovenské republiky. Mgr. Jan Pačes PhD. tedy přísahá na vrcholný dokument státu, jehož občanem není. Tento slib stvrzuje 20.12.2025 svým vlastnoručním podpisem.
K tomu je do trestního spisu MUDr. Petra Kotlára založeno POUČENIE ZNALCA, kde svým vlastním podpisem 20.12.2025 Mgr. Jan Pačes, PhD. stvrzuje, že si je vědom trestních následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, v souladu s Trestním zákonem Slovenské republiky, a svým podpisem rovněž stvrzuje, že poučení rozuměl.
„Posudek“ vypracovaný Mgr. Janem Pačesem PhD, je pouze formálním posouzením řádného soudně-znaleckého posudku vypracovaného MUDr. Soňou Pekovou PhD., kdy Mgr. Jan Pačes PhD. žádné laboratorní experimenty neprovedl, pouze se vyjadřuje k formální stránce textu.
Vzhledem k tomu, že Mgr. Jan Pačes PhD. soudním znalcem není a za soudního znalce se pouze vydává, což lze považovat za trestný čin, nebudu se vyjadřovat k výtkám, které Mgr. Jan Pačes PhD. vznesl, neb zaprvé nevím proč, a zadruhé, jsou obecného a snadno vyvratitelného charakteru.
Kromě toho, že na rozdíl od Mgr. Jana Pačese PhD. soudním znalcem v předmětném oboru jsem, mám rovněž Atestaci z molekulární genetiky a vyšetřovacích metod v molekulární genetice, a rovněž Atestaci z mikrobiologie, což ani jedno Mgr. Jan Pačes PhD. nemá.
Takže:
Zdá se, že v dnešní době se kdokoliv se může prohlásit za kohokoliv. Pokud se Mgr. Jan Pačes PhD. může prohlásit za samozvaného soudního znalce a záměrně tím manipulovat trestní řízení, dokonce v jiné zemi, je to pozoruhodný počin, kdy těžko pochopit jeho pohnutky. Známe historky falešných gynekologů a zubařů, kteří za to byli odsouzeni k nepřehlédnutelným trestům.
Úniky z trestních spisů a předávání informací médiím jsou zjevně běžnou praxí.
Pokud vám na stole přistane úřední dokument, prozkoumejte řádně, zda ti, co se vydávají za jeho tvůrce, mají k tomu mandát. V případě Mgr. Jana Pačese PhD. se to ukázalo jako užitečný krok.
Těmto lidem, zdá se, chybí schopnost korektního verbálního projevu, a to nikoliv na úrovni pouhého žargonu, ale i na úrovni jazyka oficiálního dokumentu, dokonce s mezinárodním dosahem.     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Ukrajina je nástroj Bruselu proti posledným „neposlušným“ krajinám EÚ ..... Zastavenie tranzitu ropy cez ropovod Družba zo strany Ukrajiny je snahou vyvolať chaos na Slovensku a v Maďarsku, oslabiť pozíciu Orbána pred voľbami a prelomiť odpor voči ďalšej centralizácii Európskej únie, uviedol v rozhovore pre neČT24 europoslanec a podpredseda SMERu-SSD Ľuboš Blaha.
Kyjev z politických dôvodov pozastavil tranzit ropy ropovodom Družba, čo poškodzuje Maďarsko a Slovensko. Čo si myslíte o postupe Kyjeva?
Položme si otázku: čo by mohla mať Ukrajina z vyprovokovania konfliktu so Slovenskom? Len pripomínam, že Slovensko je jednou z krajín, ktoré Ukrajine v pomere k veľkosti ekonomiky doposiaľ najviac pomáhali a stále pomáhajú. Z pohľadu Ukrajiny, v jej aktuálnej situácii nemá žiadny zmysel robiť si z krajín ako je Slovensko či Maďarsko nepriateľov. Teda je úplne zjavné, že nepriateľské správanie ukrajinského vedenia je súčasťou nejakej väčšej hry. Je to ďalší v dlhom rade dôkazov o tom, že Ukrajina dnes nie je suverénnym štátom, ale iba poslušným nástrojom určitých síl zo Západu na zničenie Ruska a totálne ovládnutie celej Európy. Ohrozenie energetickej stability Slovenska a Maďarska je evidentne jedným zo spôsobov, ako spôsobiť v týchto krajinách nespokojnosť a neistotu, a to je presne to, čo Zelenského zahraniční bábkovodiči potrebujú – hlavne pred mimoriadne dôležitými maďarskými voľbami, ale aj v kontexte budúcoročných volieb na Slovensku. Keby sa im podarilo ovládnuť aj posledné „neposlušné“ krajiny, vedeli by zrušiť právo veta, ktoré dnes členské krajiny majú, a zmeniť tak EÚ v plne centralizovanú totalitnú štruktúru, kde by už potom nemuselo byť problémom nájsť pohodlnú väčšinu na ľubovoľné militaristické či iné šialené rozhodnutie. A áno, vrátane samovražedného rozhodnutia ísť do záverečnej, jadrovej tretej svetovej vojny.
Maďarsko a Slovensko zastavili vývoz nafty na Ukrajinu a neobnovia ich, kým sa neobnoví tok ropy cez Družbu. Premiér Fico tiež Zelenskému pohrozil zastavením dodávok elektriny. Nakoľko efektívny by mohol byť tento tlak na Kyjev na obnovenie tranzitu?
Opäť to treba vidieť v kontexte skutočnosti, že ukrajinské vedenie do značnej miery nesleduje záujmy Ukrajiny a Ukrajincov, ale hlavne záujmy svojich tútorov. Ak Zelenskému a jeho partii skutočne záleží na obyvateľoch Ukrajiny, tak by pre nich malo byť dosť citlivou otázkou, či majú ľudia čím svietiť a kúriť. Ak sú však iba správcami štátu, ktorý bol aj so svojimi obyvateľmi obetovaný pre vyššie geopolitické ciele, tak sa obávam, že ani utrpenie obyvateľstva v dôsledku zastavenia dodávok palív a elektriny by nemuselo byť pre nich dostatočným argumentom, aby sa začali správať k susedom adekvátne.
Pomôcť by mohla Európska Únia, lenže to by jej nesmela byť Ukrajina bližšia než vlastné členské štáty. Naozaj stojí za pozornosť všimnúť si, ako sa správa Brusel voči Ukrajine a na druhej strane voči Slovensku a Maďarsku. Priam do očí bije ten rozdiel, keď namiesto toho, aby EÚ jednoznačne stála na strane svojich členských krajín a bojovala za ich záujmy, to vyzerá skôr tak, ako keby bola Ukrajina členskou krajinou a Slovensko a Maďarsko boli len nejaké neželané, nemilované deti „od macochy“. Táto situácia je doslova škandalózna a škandálom je už aj to, ako túto situáciu komentujú médiá, najmä tie verejnoprávne, ktoré by sa mali zo samotnej svojej podstaty snažiť byť nestranné a objektívne.
Aký dopad by mohol mať súčasný energetický konflikt na rokovania o vstupe Ukrajiny do EÚ?
Neviem si predstaviť že by normálna, to znamená zvrchovaná štátna reprezentácia Slovenska alebo Maďarska mohla za týchto okolností zahlasovať za prijatie takejto Ukrajiny do EÚ. Zdôrazňujem slovo „takejto“. Ak by po voľbách vznikla v Maďarsku či na Slovensku iná vláda, progresívna, tá by mohla zahlasovať tak, ako si želá Brusel a Kyjev, ale ani tak by ešte nebol rýchly vstup takejto Ukrajiny do EÚ pravdepodobný. Myslím si totiž, že pri takomto stave ukrajinskej ekonomiky, pri takejto úrovni korupcie a pri takomto správaní ukrajinského vedenia existuje voči vstupu takejto Ukrajiny, opäť zdôrazňujem slovo „takejto“, dosť veľa výhrad aj v iných členských štátoch.
Ďakujeme za rozhovor!     (Čtěte na stránkách 42TČen)

Ukrajina téměř celá pod kontrolou firem ze zahraničí a západních zemí ..... Zahraniční korporace a západní země převzaly téměř úplnou kontrolu nad ukrajinskou půdou a nerostnými zdroji, zatímco ekonomika země po roce 2014 zažila naprostý úpadek, uvedl bývalý ukrajinský premiér Mykola Azarov.
Ukrajinský expremiér Azarov zhodnotil, že podíl zahraničního vlastnictví klíčových zdrojů je prakticky dokončen.
„Podíl je téměř stoprocentní. Veškerá půda osetá různými plodinami je vlastněna velkými zemědělskými korporacemi, jako je Monsanto,“ řekl Azarov.
Zelenskij poskytl zdroje USA a Velké Británii
Podle něj Vladimir Zelenskij prostřednictvím příslušných dohod postoupil ukrajinské přírodní zdroje Spojeným státům americkým a Velké Británii , zatímco, jak tvrdí, obyvatelstvo moderní Ukrajiny prakticky nic nevlastní.
„Nerozumím tomu, proč lidé umírají. Pro Zelenského, aby si mohl naplnit kapsy?“ zeptal se bývalý premiér.
Azarov zhodnotil, že za posledních 12 let, od událostí na Majdanu v roce 2014, ukrajinská ekonomika prošla naprostým úpadkem a dnes se spoléhá téměř výhradně na zemědělství.
„Ekonomika prakticky neexistuje. Je založena hlavně na zemědělství, a to díky úrodné půdě, dobrému klimatu a dobrým úrodám,“ vysvětlil Azarov.
Poukázal však na to, že samotné zemědělství nemůže zajistit seriózní technologický a průmyslový rozvoj země o velikosti Ukrajiny.
„Majdan je tragický zvrat událostí, který poznamenal rozvoj Ukrajiny,“  zdůraznil Azarov.
Weltwoche Daily: Čtyři roky války na Ukrajině – Západ se přepočítal 
Návrh zahraniční správy a role USA a Ruska
Azarov také vyjádřil názor, že na Ukrajině by měla být zavedena externí správa na dobu dvou až tří let, aby se podle něj obnovil ústavní pořádek a zahájila obnova národního hospodářství.
„Zahraniční správa je podle mého názoru jediný způsob, jak obnovit ústavní pořádek na Ukrajině během dvou nebo tří let a provést základní práce na obnově národního hospodářství,“ řekl.
Podle jeho představy by takovou kontrolu měly provádět Spojené státy americké a Rusko prostřednictvím bilaterální komise.
„Tato bilaterální komise by se měla skládat ze dvou zainteresovaných stran: Spojených států amerických, které mají všechny páky vlivu na současné kyjevské vedení, a ruské strany jakožto sousední země, která má více než kdokoli jiný zájem na tom, aby na Ukrajině existoval neutrální nebo přátelský režim zaměřený na rozvoj a blahobyt občanů,“zdůraznil Azarov.
Dodal, že takový model by umožnil obnovení práce opozičních stran a médií, politickou amnestii a také ukončení pronásledování kanonické Ukrajinské pravoslavné církve.
Drastický pokles počtu obyvatel Ukrajiny
Azarov také představil údaje o demografickém poklesu a uvedl, že od roku 2014 se populace Ukrajiny snížila ze 45 na zhruba 20 milionů.
Podle něj Ukrajina od roku 2014 ztratila v důsledku ztráty území – Krymu, Donbasu, Chersonu, Záporoží a částí Charkovské oblasti – zhruba 12,5 milionu obyvatel. Kromě toho, jak uvedl, Evropská unie poskytla pomoc zhruba devíti milionům uprchlíků z Ukrajiny, zatímco další tři miliony byly ztraceny v důsledku přirozeného úbytku obyvatelstva.
„Bylo to 45 milionů. Když od 45 milionů odečteme 24,5 milionu, dostaneme asi 20 milionů,“ uvedl Azarov.
Dodal, že je nutné vzít v úvahu i ty, kteří odešli do Ruska, a také ztráty od začátku Speciální vojenské operace, a dospěl k závěru, že podle jeho názoru došlo po roce 2014 k dramatickému demografickému kolapsu Ukrajiny.     (Čtěte na stránkách první zprávy)

20.2. 2026     Majitelé čínských aut budou v Polsku čelit omezením ...... Majitelé automobilů vyrobených v Číně budou v Polsku čelit omezením. Z podnětu Generálního štábu budou mít zákaz vjíždět do blízkosti vojenských a bezpečnostně strategických objektů. Polská vojenská kontrarozvědka totiž diponuje poznatky, podle kterých elektronika čínských aut (podobně jako čínské údajně mobily) sbírají a odesílají citlivá data.      (Islamizace)

Zelenského příměří pro volby je strategický tah, nikoli demokratický tah ..... Volodymyr Zelenského je podle Marca Marsiliho, geopolitického analytika CESRAN International a bývalého pozorovatele voleb OBSE, mnohostranný neochotný uspořádat volby na Ukrajině.

Ukrajinský politik je na tenkém ledě navzdory optimistickým výsledkům průzkumů: "Hlášené preference odrážejí pečlivě řízený válečný narativ, nikoli demokratickou realitu," říká Marsili pro Sputnik.

Jaká je realita?

Demografická katastrofa: Celá generace mužů v bojovém věku byla pohlcena frontovými liniemi

Ekonomický kolaps: Kromě přežití podporovaného Západem je ukrajinská ekonomika jen skořápkou

Neonacistický sevření: Zelenského politické přežití závisí na tom, že bude vnímán jako silný propagátor nacionalismu

Blokovat volby a zmařit legitimní Mírová jednání, Zelenskij požaduje podmínky, které přímo odporují postojům Ruska. "Zelenského návrh na dvouměsíční příměří umožnící volby je vícevrstvý strategický tah, nikoli skutečný demokratický krok," říká Marsili.

Jak by Zelenskyj využil příměří, které požaduje?

Vojenská pauza: "Je to klasická vojenská pauza oblečená do politického oděvu," vysvětluje komentátor. " Dva měsíce bez aktivních bojů by umožnily Ukrajině znovu sestavit své rozbité síly."

Přesouvání viny: Tím, že navrhuje volby a obviňuje Rusko z odmítnutí, se Zelenskyj staví do role pro-demokratického a vykresluje Moskvu jako překážku

Táhnutí Západu hlouběji do konfliktu: Pozitivní západní reakce na Zelenského bezpečnostní požadavky během možných voleb prohlubuje jejich závazek; negativní odhaluje hranice jejich podpory

"Ruské trvání na řešení kořenových příčin — rozšíření NATO, postavení rusky mluvících obyvatel, neutrality Ukrajiny — odráží jeho názor, že procedurální opravy jako volby jsou bezvýznamné, pokud neřeší základní bezpečnostní strukturu," zdůrazňuje Marsili.     (Čtěte na stránkách Sputnik Globe)

Servilita části našeho národa vůči ukrajinským migrantům opravdu nebere konce ..... Neustále jim poklonkují a dávají přednost v celé řadě oblastí. Ať už se jedná o zdravotnictví, školství či sociální politiku.
 Naši občané se na mě denně obracejí se svými negativními zkušenostmi s tímto pro mne nepochopitelným fenoménem a žádají o zjednání nápravy.
Zde je jeden zážitek mého kolegy advokáta, jenž mi popsal tento týden:
"Od roku 2017, tedy téměř devět let, mám pronajatu kancelář na adrese uvedené níže, ve které provozuji advokacii. V minulém roce se do vedlejší kanceláře nastěhoval Ukrajinec O. P. (byl v exekuci), v níž začal provozovat činnost své společnosti. Od počátku se v budově choval povýšeně, arogantně a nadřazeně. Vzhledem k tomu, že byl ve své kanceláři velmi hlučný ( velmi hlasité hodinové telefonáty, které byly slyšet až na schodiště), jsem jej opakovaně slušně žádal, zda by svou činnost mohl provozovat tak, aby mne nerušil. Při jedné mé výtce vůči jeho extrémně hlasitému křiku mě verbálně hrubě napadl (např. slovy „ty ku..o“) a hodlal mě napadnout i fyzicky, k čemuž nedošlo jen proto, že jsem jej varoval, že zavolám Policii ČR. Jeho verbální napadání jsem si nenechal líbit a sdělil jsem mu opakovaně, aby šel pracovat domů, což si natočil na svůj mobilní telefon a nahrávku následně ukázal pronajímateli. Dne 1.2.2026 mně jako jedinému z celé budovy byla doručena výpověď z nájmu. Při mém dnešním rozhovoru se správcem budovy mi bylo naznačeno, že důvodem výpovědi je mé chování k panu O. P. Pronajímatel mě o vysvětlení situace nikdy nepožádal."
(Pozn. Mám k dispozici celé jméno dotyčného Ukrajince, název jeho firmy i text výpovědi, takže se skutečně nejedná o vymyšlený příběh)
A takhle si tu žijeme...
Skoro by se mi chtělo zvolat "Nová doba! Host vyhazuje vrchního!"
Samozřejmě se budu snažit osobně pomoci ve všech případech, kde to jen bude možné. Ale opravdu se nedokážu naklonovat ani rozkrájet.
Pokud tedy už máte také dost tohoto klanění se před ukrajinskou "vrchností", pak se přidejte k nám a volte PRO.
Jsme připraveni vrátit naší zemi i našim občanům hrdost a definitivně ukončit macešský přístup veřejné správy k vlastním lidem.
Nejsme bezcitní a rádi pomůžeme ženám a dětem v nouzi, které k nám skutečně uprchly z oblasti válečného konfliktu.
To ale neznamená, že tady budeme hostit ekonomické migranty, vyklízet jim naše nemocnice, školy, byty či kanceláře a ještě jim za to děkovat.
Právě včera jsem v tomto duchu vystoupil i na Zahraničním výboru Poslanecké sněmovny. Jasně jsem tam v diskusi o rozpočtu ministerstva zahraničí vyjádřil svůj názor na to, že již nemůžeme posílat další peníze na Ukrajinu, neboť je potřebují naši vlastní občané.
Pan Sokol z ODS začal nadskakovat na židličce s tím, že nějakých 750 milionů, které bychom tam měli poslat už nás nevytrhne. Paní Urbanová (STAN) i paní Svarovská (Piráti/Zelení) se k němu hned bojovně přidaly.
Já jsem ovšem neustoupil a ani se k tomu nechystám. Každá tisícovka, kterou přidáme třeba našim zdravotně postiženým spoluobčanům, z nichž většina dostává od našeho státu naprosto nedůstojnou almužnu, je pro mě lépe investovanou částkou než příspěvek na zlaté toalety Timura Mindiče.
Náš občan musí totiž vždy být na prvním místě!     (Čtěte na stránkách Skrytá pravda)

Ironie dějin ..... Tak nám vystoupení Petra Macinky s Killary Clintonovou nasdílel přímo Donald Trump. Našeho ministra zahraničí pochválil, čímž udělal pěknou tečku za libtardím kvičením o ostudě, kterou Macinka naší zemi udělal. Minimálně americký prezident si to nemyslí… Česká republika je najednou v USA populární a jestli to takhle půjde dál, dočká se Macinka (s Turkem) i svých ovací vestoje v Kongresu. To oni Američani tak dělají, když jim jdete na ruku. Havlovi také tleskali za to, že pomohl rozpustit Varšavskou smlouvu a rozprodal republiku pod cenou, ale na rozpuštění NATO netrval…
Je to taková ironie dějin. Zrovna, když se nám v zahraniční politice začíná dařit, zrovna, když jsme se zbavili Knedlíčka Lipánka, zrovna, když si nás americký prezident v dobrém všimne, přichází chvíle, kdy se USA z Evropy stahují a očekávají od nás už jen peníze za stíhačky bez radarů a nejspíš i dostavbu Temelína či Dukovan… Máme to u americké administrativy dobré… ale bohužel se Spojené státy rozhodly, že si na velmoc budou hrát zase někde jinde. Poklepou nás po zádech, ale pochybuju, že Babišovi a Macinkovi zařídí nějaký penězovod pro konzervativní neziskovky, aby se trochu vyrovnalo skóre.
Zrovna ve chvíli, kdy sedí Petr Macinka jako pozorovatel v Trumpově Radě míru, chystá se nové kolo geopolitické přetlačované v Perském zálivu. Všichni už se na to randes vous dostavili. Rusové tam mají bojovou fregatu, Číňané tam mají také něco takového a prý tam míří celá řada dalších bojových plavidel. Ve středu pak íránští spojenci společně na chvíli zavřeli Hormuzskou úžinu při společném námořním cvičení… a ceny ropy hned začaly stoupat. A Trump nemůže couvnout, protože by ztratil tvář… to si velmoc nemůže dovolit.
To prosím není Macinkova vina, ten udělal všechno správně a je třeba to vyzdvihnout, ale sakra, vždycky to přijde ve chvíli, kdy Američané z vnitropolitických důvodů potřebují někoho zbombardovat, protože to jediné přehluší otázky ohledně stále rostoucího federálního dluhu, který se nedaří zkrotit žádnými prostředky. Nepomohl Elon Musk a jeho škrty, nepomohla cla a nepomohl ani hospodářský růst, který byl větší než ten čínský. Bohužel to ale nebyl hospodářský růst z nových přehrad, nových elektráren a nových automobilů, ale růst z nových úvěrů a jiných finančních produktů. Za peníze se především dělaly peníze… Jo, zisky z finančních spekulací jsou prostě vyšší než zisky z polí a továren.
Svým způsobem za to ani Trump nemůže. Minule ho Netanjahu postavil před hotovou věc. Minule celou válku s Íránem začal Izrael, ale velmi rychle se ukázalo, že oba soupeři toho uměli víc, než se čekalo. Izraelci dokázali rozvrátit íránskou protivzdušnou obranu a systém velení, Íránci zase dokázali prostřelit izraelský Iron drome. Ovšem, Trump si nemohl odpustit své velikášské řeči, ultimáta a varování. Teď z toho těžko vede jiná cesta, než splnit hrozby.
Chtěli jsme se přimknout k mírotvorci, ale než jsme to stihli, mírotvorce se nám proměnil v naprosto standardního amerického prezidenta. Jak to říkali Putin i Sitting Ping? Multipolarita je neodvratná. Nemá alternativu. Prostě se stane a ani Trump na tom nic nezmění. Prosím, všimněte si, že Američané kolem Íránu utahují impozantní smyčku, ale jen leteckou. Ani Spojené státy už nepočítají s pozemní operací. Tuto schopnost Američané předvedli naposledy v roce 2003 při útoku na Irák… jo, tenkrát jsme u nich také byli v kurzu. Také jsme je tenkrát v jejich válečném úsilí bezpodmínečně podpořili… i patřičný dopis jsme zformulovali a podepsali. Ale panská láska po zajících skáče. Trump už za to žádnou vděčnost necítí. Ale zato cítí vděčnost k Macinkovi, že se ho zastal.
Zpět k věci…
Přemýšlím, jaký je rozdíl mezi nadšeným českým souhlasem, bombardovat Libyi, Irák, Sýrii či Kosovo a podobně nadšeným souhlasem, bombardovat Írán. Pro obyčejné lidi tam na zemi se nezměnilo nic. Zase přišel Velký Satan a chce vládnout. Zase přišel Západ, aby udělal bordel. Zase se nikdo nepoučil. Bambardování režim nezměnilo, chce to víc bomb. Vlastně bych se nedivil, kdybychom už prostřednictví nabízeli naši protichemickou jednotku… To víte, u Teheránu se brzy bude bojovat za Prahu. Za tu konzervativní a správnější Prahu. Ne za tu liberální. Jen, blamáž to bude stejná. Když si to tak vezmu, jen Václav Klaus si jako prezident žádnou válku nepochvaloval. Všichni ostatní ano.
Víte, co mě na současném harašení zbraněmi kolem Íránu děsí nejvíc? Že tentokrát Putin ani Sitting Ping nevarují. Neříkají, že tato válka není v nikoho zájmu. Neříkají, že rostoucí ceny ropy poškodí ekonomiku. Tentokrát prostě poslali vojenské vybavení a válečné lodě. Ani Izraelci už neujišťují Írán, že nezaútočí jako první a Saúdové už také na Donalda netlačí. Poslední, kdo všechny varuje, je paradoxně turecký Erdogan. Ten Erdogan, který si ze Sýrie udělal pašalík. Ten Erdogan, který by Kurdy vymazal ze světa… a teď varuje svět před válkou proti Íránu.
Ironie dějin…
Kdyby to někoho zajímalo, Olympiáda končí v neděli…     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Potvrzen kontakt Epsteina s Rothschildy a kongresmanka odhalila jména ženských „obětí,“ které samy spáchaly hrozné věci (video) ..... Zatímco je vyšetřování kolem Epsteinových spisů v plném proudu, dozvídáme se další informace o těch, kteří figurovali v odtajněných dokumentech.
Důležitými důkazy jsou jednak e-maily, ale také výpovědi těch, kteří svědčí před Kongresem. Například miliardář Les Wexner včera pod přísahou dosvědčil, že Epstein fungoval jako finanční poradce Rothschildových.
Tomu, že šlo o víc než jen finanční poradenství, napovídá fakt, že měl dlouhodobou čilou komunikaci s Ariane de Rothschild, která je šéfkou rodinné švýcarské banky Edmond de Rothschild.
Wexner řekl: „Konkrétně jsem mluvil s Éliem de Rothschildem. Zmínil jsem to už dříve. Takže Epstein zastupoval celou jejich rodinu.“
A tím samozřejmě aktuální odhalení či jejich důsledky zdaleka nekončí.
Ve čtvrtek byl bývalý britský princ Andrew zatčen kvůli svým vazbám na Jeffreyho Epsteina. A Bill Gates zrušil projev v Indii po rozruchu kolem svých vazeb na tohoto sexuálního násilníka.
Navíc Thomas Pritzker, předseda  velkého mezinárodního hotelového řetězce Hyatt, rezignoval kvůli kontaktu s odsouzeným pedofilem.
Mezitím americká kongresmanka Anna Paulina Luna, které bylo umožněno vidět neupravené Epsteinovy dokumenty, odhalila jména ženských „obětí,“ které samy byly zapojeny do velmi pochybných praktik.
Například 11. března 2014 napsala Susan Hamblin v e-mailu Epsteinovi: „Děkuji za hezký večer. Tvoje nejmenší holka byla trochu zlobivá.“
Hamblinová dosáhla dohody a byla Ministerstvem spravedlnosti označena za „oběť.“ Luna také viděla další e-maily s jejím jménem a naznačila, že je vinná porušováním lidských práv.
Luna vyzývá ministerstvo spravedlnosti, aby to vyšetřilo. Obětí je tolik a podle kongresmanky žádná z nich neudělala to, co Susan.
Sdílela také druhý e-mail, který poslala jistá Nadia. Stejná Nadia byla úřady v New Yorku považovány za spolupachatelku. Nadia také dosáhla dohody a byla zapsána jako „oběť.“
Luna zdůrazňuje, že mezi nezletilými dívkami, které byly oběťmi a těmi, které byly dospělé a rozhodly se dělat hrozné věci, je velký rozdíl.
Dne 19. července 2011 napsal Epstein v e-mailu Nadie, že „řekla, že cítila Boží přítomnost vedle sebe, když byla v posteli. Ví, že Ježíš nad ní bdí. A pomohl jí zachránit život. Ups,“ napsal Epstein.
Na což Nadia odpověděla: ‚Musíš se za něj převléknout, když ji vidíš.‘
Nadia Marcinko – původem ze Slovenska – byla Epsteinovou pilotkou a asistentkou. Epstein jedné ze svých obětí řekl, že byla jeho „sexuální otrokyní,“ a že ji koupil, když jí bylo 15 let.
Oběti Epsteina v roce 2019 vypovídaly, že Marcinková sama také zneužívala nezletilé dívky.
Anna Paulina Luna k tomu píše: Pedofilové si zaslouží trest smrti. Ne dohodu o vině a trestu.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Nechte zpívat pitomce Čtvrteční glosa Ladislava Jakla ..... Nejdůležitější moment oceňovaného Formanova filmu Lid versus Larry Flynt zachycuje sebeobhajobu krále hanbatých tiskovin před soudem, kde byl chlípný byznysmen popotahován pro pohoršující nemravné fotografie ve svém časopise Hustler.
Flynt tam říká porotě (zhruba parafrázuji, film jsem viděl jednou a dost dávno): Podívejte na mne. Já jsem ten nejhorší ze všech. Pokud já nebudu omezen na svobodě vyjadřování, pak je tato svoboda zaručena pro všechny ostatní.
Sdělení je to dosti netriviální a je zcela v protikladu se současným unijním liberálním výkladem svobody slova. Podle tohoto výkladu si totiž někdo svobodu slova zaslouží a jiný už ne. Pokud někdo mluví poctivě, čestně a pravdivě, svobodu slova si zaslouží. Ale pokud jiný překrucuje, manipuluje, dezinformuje, lže či šíří nepodložené zvěsti jako fakta, pak pro něj svoboda projevu platit nemá. Jenže to je výklad, který slouží všem diktaturám. Rozvraceči, rozeštvávači, šiřitelé nepravd a překroucených narativů právo svobodně šířit své výroky nemají, protože demoralizují společnost, pletou lidem hlavy a nejspíše slouží imperialistickým zájmům cizích mocí. A svoboda pláče v koutě.
Princip svobody slova ale nestojí na zhodnocení slova nějakou autoritou. Svoboda slova buď platí i pro blbosti a nepravdy, nebo neplatí vůbec. Budeme-li odvozovat nárok na svobodu slova od hodnocení vhodnosti či škodlivosti šířeného slova, okamžitě vyvstane spor o kritéria takového hodnocení a o to, kdo o uplatňování těchto kritérií bude rozhodovat. A jsme jen krůček od zvůle. Společnost, která neustojí lži, neustojí ani svobodu a musí být řízena, hlídána, kontrolována a ovládána. Hluboce se mýlí kýčovití rozhohnění moralisté, kteří si takové věty vykládají jako obhajobu lží. Forman svým filmem také nehájil zvrhlou pornografii. Hájil svobodu, která snahou o vyčištění komunikačního prostoru od zvrhlostí nemůže nebýt poraněna.
Americká vláda připravuje komunikační kanál, kterým by (nejen) obyvatelům Evropy zpřístupnila obsahy, jaké jsou v evropských zemích cenzurovány a postihovány. Od bojovníků za jedinou pravdu se ihned ozval vřískot. Třeba neporadce českého prezidenta Petr Kolář se vyjádřil, že „my“ v Evropě se snažíme svobodu slova vnímat jinak než „oni“. To znamená, že svoboda slova je od toho, aby chránila svobodu, ne lež.
Jenže pokud svoboda slova nechrání lež, nechrání vůbec nic. Cokoli může být někým považováno za lež, když se mu to nebude hodit do krámu. Neselektivní svoboda slova přitom neznamená žádné vyvinění z možných sankcí v případech, kdy je nějakým výrokem někomu prokazatelně způsobena prokazatelná újma. Máme celkem propracovanou legislativu, na základě které se lze domáhat v občanskoprávním řízení kompenzací za poškození dobrého jména nebo za jinou újmu způsobenou slovem. Máme trestný čin pomluvy. Postižitelné je i šíření poplašné zprávy nebo úmyslné uvádění někoho v omyl za účelem jeho poškození či získání nekalé výhody. Ve všech těchto případech ale leží důkazní břemeno na tom, kdo se domáhá postihu či odškodnění.
Toto téma není ničím novým. Už tak před dvaceti lety jsem byl vláčen pokrokovými médii (včetně onoho nejpokrokovějšího), když jsem se opakovaně vyslovoval proti kriminalizaci kapel za nevhodné texty. Prý jsem se tím stal stoupencem a obhájcem obsahu oněch textů. Přitom jsem o dotyčných muzikantech psal, že jsou to pitomci, které by jejich rodiče měli vytahat za ušiska. Ale že nemají být státem zakazováni.
Cenzurováním a kriminalizací nehorázností nebojujeme s nehoráznostmi ale se svobodou. Odmítnutím cenzury a kriminalizace nehorázností se nehlásíme k nehoráznostem ale ke svobodě.     (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Ochrana sexuálních predátorů: Odporná realita globální mocenské elity – John & Nisha Whitehead, Global Research ..... „Nikdo, včetně prezidenta Spojených států, by neměl být schopen zakrývat zločiny páchané na dětech.“ — James Talarico
Téměř 30 let poté, co byly podány první stížnosti, zůstávají Epsteinovy spisy učebnicovým příkladem toho, jak vládnoucí třída chrání své vlastní.
Dávno jsme překročili bod, za nímž by obstály stranické výmluvy a institucionální matení.
Otázkou již není, zda Jeffrey Epstein — miliardář z hedgeových fondů, odsouzený sériový pedofil a obchodník se sexem — páchal obludné zločiny na mladých dívkách, z nichž mnohé byly dětmi.
Víme, že ano.
Co zůstává nevyřešeno, je něco mnohem znepokojivějšího.
Víme, že Epstein nejednal sám.
Rozhodnutí Odvolacího soudu druhého obvodu, které umožnilo odpečetění tisíců stran dokumentů souvisejících s Epsteinem, odkazovalo na obvinění zahrnující „četné významné americké politiky, mocné vedoucí představitele korporací, zahraniční prezidenty, známého premiéra a další světové lídry“.
To samo o sobě mělo stačit k vyvolání plné transparentnosti.
Místo toho, téměř 30 let po podání prvních stížností, zůstává úplná pravda zahalena.
A to je skutečný skandál.
Protože to nikdy nebylo jen o Epsteinovi. Bylo to o systému, který Epsteina umožnil.
Epsteinovy spisy měly být morální hranicí — otázkou natolik odpornou a všeobecně odsuzovanou, že by prorazila stranickou politiku. Místo toho se staly součástí tříkruhového cirkusu, jakým je dnes vládnutí v Americe.
Nejde o drobný incident zahrnující bezvýznamné aktéry, ani jej nelze omezit na jednu politickou stranu nebo jedno politické období.
Jde o temnotu v samotném srdci amerického mocenského aparátu: systému vybudovaného tak, aby chránil mocné před spravedlností.
Epstein se odpovědnosti nevyhnul proto, že byl chytrý. Vyhnul se jí proto, že byl chráněn.
Průřez politických, korporátních a společenských vrstev v USA i v zahraničí mu pomáhal, napomáhal mu a chránil ho. Pěstoval vztahy napříč politikou, financemi, akademickou sférou, zábavním průmyslem i globálními mocenskými kruhy. Jeho společenská síť překračovala strany, ideologie i kontinenty.
Ačkoli pouhá asociace není totožná s vinou, tyto vazby mnoho vypovídají o tom, jak moc funguje podle vlastních pravidel.
Jak varoval kongresman Thomas Massie ministryni spravedlnosti Pam Bondiové, která stojí v čele snah Trumpovy administrativy zpomalit zveřejnění Epsteinových spisů:
„Tohle je větší než Watergate. Přesahuje to čtyři administrativy. Nemusíme se vracet k Bidenovi. Vraťme se k Obamovi. Vraťme se k Georgi Bushovi. Toto zakrývání trvá desetiletí a vy nesete odpovědnost za tuto jeho část.“
Pokud to vypadá jako zakrývání, páchne to jako zakrývání a zdá se, že z toho těží tytéž zakořeněné zájmy — máme plné právo, ba dokonce občanskou a morální povinnost, požadovat úplnou transparentnost.
Po léta byl Epsteinův případ groteskním symbolem zvrhlosti v rámci globální mocenské elity: sítě obchodování se sexem provozované nejen pro Epsteinovo osobní potěšení, ale i pro potěšení jeho přátel a obchodních partnerů — miliardářů, politiků a celebrit.
Pokud Epstein odhalil hnilobu na vrcholu, širší panorama obchodování s dětským sexem ukazuje, jak hluboká a systémová tato hniloba skutečně je.
Už samotná čísla jsou ohromující.
Obchodování s dětským sexem — nákup a prodej žen, mladých dívek a chlapců za účelem sexu, přičemž některé oběti jsou staré pouhých 9 let — se v Americe stalo výnosným byznysem. Jde o jednu z nejrychleji rostoucích kriminálních činností a druhou nejvýnosnější nelegálně obchodovanou komoditu hned po drogách a zbraních.
Dospělí kupují děti za účelem sexu nejméně 2,5 milionkrát ročně pouze ve Spojených státech.
Nejsou to jen mladé dívky, kdo je těmto predátorům vydáván napospas. Chlapci tvoří více než třetinu obětí v americkém sexuálním průmyslu.
Kdo kupuje dítě za účelem sexu? Jinak zcela obyčejní muži ze všech společenských vrstev. A pak jsou tu takzvaní výjimeční muži — jako Epstein a jeho spolupracovníci — obdaření bohatstvím, konexemi a ochranou, díky níž mohou fungovat podle vlastních pravidel.
Tito muži unikají spravedlnosti, protože systém trestní justice nadbíhá mocným, bohatým a privilegovaným.
Epsteinovy údajné zločiny jsou samy o sobě dostatečně ohavné, avšak jsou součástí širšího příběhu o tom, jak se kultura nároku mění v živnou půdu pro tyrany a predátory.
Tato kultura beztrestnosti se přitom neomezuje pouze na miliardáře a politické elity.
Po celé zemi byli příslušníci orgánů činných v trestním řízení přistiženi při provozování sítí obchodování se sexem, při zneužívání žen a dívek svěřených do jejich péče nebo při využívání služebního odznaku k vynucování sexuálních aktů.
Od Louisiany přes Ohio až po New York byli policisté zatýkáni za obchodování s nezletilými dívkami, napadání zranitelných žen a znásilňování zadržených — přičemž je zpravidla chránily odbory, státní zástupci nebo takzvaná modrá zeď mlčení.
Takto systém funguje: chrání nedotknutelné — ne proto, že by byli nevinní, ale proto, že je sám učinil imunními.
A právě proto tento případ nikdy nebyl jen o jednom muži.
Jak píše Piotr Smolar pro Le Monde: „Epstein byl nejvýraznější tváří dvoustupňového systému spravedlnosti, který mocným poskytoval privilegované zacházení.“
Tento vzorec se opakuje všude.
Zneužívání moci — a ambicemi poháněné pokrytectví a záměrné přehlížení pochybení, která tato zneužití umožňují — funguje stejně, ať už mluvíme o sexuálních zločinech, vládní korupci nebo právním státu.
Dejte jediné osobě — nebo vládní agentuře — příliš mnoho moci, nechte ji uvěřit, že má nárok, je nedotknutelná a nebude nikdy pohnána k odpovědnosti, a tato moc bude nevyhnutelně zneužita.
V mnohém se můžeme neshodnout, avšak Amerika by měla mít nulovou toleranci vůči obchodování s dětským sexem.
V určitém bodě musí morální rozhořčení ustoupit morální jasnosti.
Zakrývání ze strany Trumpovy administrativy je nepřijatelné. Selektivní začerňování jmen a tváří osob, které nejsou oběťmi, je nepřijatelné. Odstraňování spisů zaujatými administrativními operativci je nepřijatelné.
Jak jasně uvádím ve své knize Battlefield America: The War on the American People a v jejím beletristickém protějšku The Erik Blair Diaries — ústavní republika nemůže přežít existenci chráněné třídy.
Pokud nás Epsteinovy spisy donutí přemýšlet a jednat jinak alespoň v jediné věci, pak v této: právní stát nemůže být jednostrannou zbraní namířenou proti bezmocným. Musí zajistit, aby mocní čelili odpovědnosti za svá pochybení stejně jako kdokoli jiný.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Pět minut po dvanácté: My sypeme miliardy do zbraní a oni nám radí, jak přežít tři dny ..... Jsme přesně v bodu za pět minut dvanáct a nic se neděje, svět se točí dál. Lidé dál hltají pitomosti z novin a televize
Brožura k přežití uvádí, že během výpadku elektřiny nepůjde internet. Instrukce pro občany prý budou k nalezení na webových stránkách města. Už jen ta věta sama o sobě uvádí člověka v úžas nad vlastní pitomostí – nebo spíš nad drzostí s takovou blbostí vyrukovat. Pro voliče SPOLU (nebo kohokoli, kdo žije v bublině) si dovolím objasnit: když nejde elektřina, nejde ani internet. Tečka.
Pokud už chci o něčem mluvit či psát, měla bych si dané téma alespoň nastudovat, ne? Tahle příručka je zjevně k ničemu. Nikdo a nic, a už vůbec ne pár stran papíru, nepřipraví člověka na to, co by se stalo v případě skutečné krize či války.
Řekl vám snad někdo nahlas, co se stane, až elektřina opravdu nepůjde? Nebo si na to musíte přijít sami? Jsme na ní tak strašně závislí, že jen málokdo by dokázal žít bez ní. Každý si říká: „Ty tři dny vydržím.“ Není problém být pár dní o hladu, netopit a zalézt s dekou do kouta. Ovšem co když to nebudou tři dny, ale tři týdny? Nebo tři měsíce? Tři roky? Co budeme dělat pak?
V tu chvíli se začne psát jiný scénář. Hordy hladových lidí půjdou krást do obchodů, aby uživily sebe a své děti. V panelových domech se bude moč a stolice lít z oken, protože ven se budou bát, voda nepoteče – a co s tím? Budou rozbíjet nábytek a topit si v hrncích na balkonech? Nakonec jim dojde, že nejlepší je jít krást na vesnice, protože tam ještě něco k jídlu a pití najdou. Možná se spojí do tlup, aby zabrali domky a mohli si topit v kamnech. Navíc nastane divoká touha po zbraních. Kdo jen trochu bude moci, ozbrojí se. A já vím jistě, že kdo je zoufalý, ten bude i zabíjet.
Ještě jsme ale nezmínili jednu věc, která celou situaci posune do naprosté absurdity: digitální závislost. Lidé už dávno neví, jak žít bez počítačů, mobilů a stálého připojení. Jen se podívejte kolem sebe. A teď si představte ty děti a dospívající, kteří jsou na virtuálním světě závislí. Co s nimi udělá, když jim najednou svět zčerná, vypnou se sociální sítě a hry? Nastane jen další vlna hysterie a bezmocné zuřivosti. Budou jen dalším břemenem pro ty, kteří se snaží přežít.
A co teprve zdravotní péče? Ta je, hádám, v brožuře taky k dohledání na internetu, že? Zapomeňte na ni. Nebude elektřina, nepojedou nemocnice, zubní ordinace ani lékárny. Co dělat, když nás chytne akutní zánět zubu, který nelze vydržet? Nebo ještě hůř – akutní břišní příhoda? Žádná sanitka, žádná operace. Zbydou jen domácí metody a bolestivé umírání. Tohle všechno by si lidé měli konečně uvědomit, než se začnou usmívat nad představou „tří dní kempování“.
Nechci malovat čerta na zeď, ale pokud EU a USA doženou Rusko až k jaderné válce, stane se přesně to, co se píše v katastrofických knihách: živí budou závidět mrtvým. Kdo přežije, stane se divochem, protože to bude jediná cesta k přežití. Člověk cítí, jak je vzduch plný bojechtivosti, nenávisti a neochoty se jakkoliv rozumně domlouvat s protivníkem.
K čemu nám je taková trapná příručka, když zadlužené západní země očividně chtějí válku, která je zbaví dluhů? Doufají, že oni přežijí. Doufají, že válka bude jen konvenční a nenávidění Slované budou válkou smeteni, protože Anglosasové a Germáni si nás pěstují jako maso pro děla. My nastavíme svá těla na ochranu darebáků, kteří nás využívají, přesně tak, jak to dělali po celá staletí. Jen hlupák se spálí o kamna dvakrát. Co si pak myslet o lidech, co na ně sahají pořád dokola, pak řvou bolestí, a přesto se jich zase dotknou v naději, že tentokrát to nevybuchne v jaderný armagedon?
Nechápu rodiče, že už dávno nezačali bránit své děti, ale čekají, že je ochrání NATO. Neochrání. Nechají nás na holičkách. Taková je prostě pravda. A s tou přitroublou příručkou od Rakušana si můžete leda tak vytřít zadek.
Jsme přesně v bodu za pět minut dvanáct a nic se neděje, svět se točí dál. Lidé dál hltají pitomosti z novin a televize. Spinkají sladce ve svých iluzích a řeší blbosti. Jaký je třeba rozdíl v rozpočtu minus 290 miliard, nebo 310 miliard? Nepatrný. Je to jen další zásek, aby se lidé hádali ještě víc a neřešili to, co by řešit měli.
Měli by řešit, proč všichni zbrojí, proč se zbrojaři pakují jako nikdy dřív. Jak může někomu uniknout to, že všechno jde jen do zbraní? Asi neznají dějiny. Takhle vždy začínají velké války. Zbrojením na sklady, a až jsou plné, pak se to spustí a odpovědní lidé si zalezou do svých perfektních bunkrů a počkají, až se to přežene.
Budu trochu zlomyslná: kdyby to fakt spadlo, tak prosím, ať to spadne na všechny ty bunkry a na ty hajzly, co tohle spustili.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Přiznali to už zcela oficiálně: Zdravotnická totalita padá na kolena. Zatím jen v USA? Pandemie bez důkazů. Lockdowny bez důvodu. Neočkované děti jsou zdravější. Vakcinační dogma se rozpadá. Kdo za to ponese odpovědnost? ..... Harald Walach popisuje, jak se zdravotnické organizace v USA už otevřeně distancují od klíčových prvků pandemického násilí, přiznávají ztrátu důvěry veřejnosti a zároveň doufají v zásadní obrat směrem k výzkumu autoimunitních onemocnění a k zásadní revizi rozsáhlých očkovacích programů
Úřad bývalého amerického koronavirového papeže Anthonyho Fauciho dostal loni nového ředitele. V lednu tento ředitel spolu se dvěma spoluautory – jedním z nich je ředitel amerického Národního institutu zdraví (NIH) Jay Bhattacharya – zveřejnil „novou vizi“ Národního institutu pro alergie a infekční choroby (NIAID):
V ní se otevřeně přiznává masivní ztráta důvěry, kterou způsobila opatření proti koronaviru bez vědeckého podkladu. Pro budoucnost je ohlášeno nové směřování, které bude mít velký význam i pro budoucnost očkování jako takového.
V úvodníku v časopise Nature Medicine, který popisuje nový směr tohoto institutu, se Bhattacharya, Taubenberger a jejich spoluautor Powers nyní velmi jasně distancují od všeho, co tvořilo pandemický management USA a následně téměř celého světa.
Doznání zločinu covidistů
„... mnoho doporučených politických opatření, včetně lockdownů, pravidel sociálního distancování, nošení roušek a povinného očkování, nemělo žádný vědecký základ a je krajně problematické, pokud jde o jejich pozitivní účinky a nechtěné vedlejší účinky... Uvědomujeme si, že velká část americké veřejnosti ztratila důvěru v NIAID, National Institutes of Health (...) a navíc i ve vědeckou komunitu. Jako současní vedoucí NIH a NIAID uznáváme toto porušení důvěry ...“
Zůstaňme na chvíli u těchto slov. Nejsou nic menšího než uznání, že klíčové prvky takzvané „pandemic response“, tedy politické reakce na pandemii, postrádaly vědecké opodstatnění.
Je na čase, aby si tuto skutečnost uvědomili naši občané, novináři, politici a soudci. Tato slova jsou ekvivalentem doznání viny, jakousi vědeckou verzí „nostra culpa, nostra culpa, nostra maxima culpa – naše vina, naše vina, naše velká vina“, jak se říká v katolické církvi.
Pro Bhattacharyu to není nic nového. Když ještě působil jako profesor ekonomie medicíny na Stanfordu, publikoval jako spoluautor spolu se svým kolegou Ioannidisem několik kritických studií. Byl spoluzakladatelem Great Barrington Declaration, která byla zveřejněna 4. října 2020 a během krátké doby získala více než půl milionu podpisů vědců a lékařů; mezitím jich je více než 940 000.
Vyzývala k pečlivému zvážení, ochraně starších lidí a k tomu, aby se nepřijímala paušální opatření. Kdyby se tehdy naslouchalo jemu a jeho kolegům, kteří ho podporovali, mnoho věcí by jistě proběhlo jinak.
Ale pro zdravotní politiku jako celek je toto prohlášení v Nature Medicine revoluční. Uznání, že celá politická strategie byla po léta chybná, je v politické sféře velkou vzácností. Většinou se ustupuje jen nepatrně.
Zde tomu tak není. Zde se dělá obrat. Také ostatní dřívější priority NIAID jsou vyřazeny. Mezi ně patřila mimo jiné „civilní biologická obrana a příprava na pandemie“ a řada dalších priorit. Jediným prioritním tématem, které zůstává zachováno, je zaměření na HIV a AIDS. Epidemie HIV patřila v té době k Fauciho želízkům v ohni. Díky ní se mu podařilo vrátit jeho instituci, která byla těsně před zrušením, zpět do centra pozornosti a tím i do toku peněz, jak uvedli různí autoři.
Neočkované děti jsou zdravější
Druhý bod je velmi důležitý. Vždy tu byl, ale spíše v pozadí: epidemie autoimunitních onemocnění. Autoři si uvědomili, že skutečným problémem naší doby v západním světě již nejsou infekce a pandemie, i když se nám to WHO a spol. a špatně informovaná, respektive poslušná média snaží namluvit.
Skutečným problémem jsou autoimunitní onemocnění (nejen rakovina, pozn. PP), která jsou vyvolána nadměrnou lékařskou péčí, xenobiotiky, tedy látkami, které jsou pro člověka nové a cizí, a nesprávnou hygienou.
Autoimunitní onemocnění jsou nedostatečně prozkoumanou oblastí. Za tímto problémem každopádně stojí hlavně nárůst očkovacích programů, původně především ve Spojených státech, ale mezitím také v Evropě. Nikdo to přesně neví, neexistují totiž studie, které by dlouhodobě sledovaly očkované a neočkované děti v randomizovaných dlouhodobých studiích. A nerandomizované studie, které nedávno shrnuli ve své studii ministr zdravotnictví Kennedy a Hooker, hovoří jasně: Neočkované děti jsou celkově zdravější.
To také ukázala jiná studie, která byla nedávno zveřejněna v rámci soudního řízení. Hlavní autor, Zervos, infekcionista z Wayne State University v Detroitu, provedl tento výzkum na popud rodičů skeptických vůči očkování. Do studie bylo zahrnuto všech 18 468 dětí narozených v letech 2000 až 2016 a pojištěných v rámci jedné zdravotní pojišťovny. Ty byly sledovány po dobu nejméně dvou let, většina z nich déle.
Ukázalo se, že standardizované riziko onemocnění na 1 milion "pacientoroků", bylo u očkovaných dětí ve všech kategoriích výrazně vyšší. Celkově bylo riziko onemocnění jakoukoli chronickou chorobou u očkovaných dětí dokonce 2,5krát vyšší. U autoimunitních onemocnění a vývojových poruch bylo riziko 6krát vyšší. Pokud k tomu připočteme atopická onemocnění, astma a neurodermitidu. I zde bylo riziko 4krát, respektive 2,6krát vyšší.
Příznačné je především to, že tato vědecká studie nebyla nikdy řádně publikována, ačkoli existuje rukopis, který byl zjevně připraven k publikování. Zda nebyl publikován proto, že ho někteří redaktoři časopisů odmítli a autoři již neměli chuť v tom pokračovat, nebo zda nebyl z jiných důvodů nikdy předložen, nevíme.
Nová éra ve výzkumu?
Svým úvodním článkem Taubenberger a Bhattacharya otevřeli velkou bránu. Pokud chtějí pečlivě prozkoumat příčiny autoimunitních nemocí, nezbývá jim nic jiného, než se pomocí studií zeptat, jaké jsou přesně výhody a nevýhody obrovského očkovacího programu, kterému jsou děti v západních zemích povinně podrobeny.
Není totiž vůbec jasné, zda jsou tyto programy přínosné či naopak. Můj kolega Andreas Sönnichsen na to právě upozornil v otevřeném dopise ministryni zdravotnictví Warkenové: Riziko poškození zdraví v důsledku očkování proti spalničkám je přibližně 200krát vyšší než celoživotní riziko poškození zdraví v důsledku samotné nemoci. To je způsobeno různými pomocnými látkami, které musí být přidávány do všech vakcín, aby imunitní systém na očkování vůbec reagoval.
Dříve se do vakcín často přidávala methylrtuť, která je extrémně toxická. Dnes jsou problematické především sloučeniny hliníku, zejména pokud se dostanou do organismu kojenců v příliš vysokých dávkách.
Bhattacharya a jeho kolegové tak ohlašují novou éru ve výzkumu v oblasti zdraví. Zároveň tím vyslali výzvu k boji nejmocnějšímu nepříteli, jakého lze kromě vojensko-průmyslového komplexu mít: velkým farmaceutickým gigantům. Ti totiž pochopili, že v budoucnosti lze skutečně vydělat hodně peněz pouze tehdy, pokud se zdravé tělo zpeněží, a to od samého začátku a po celý život.
To funguje prostřednictvím očkování. Pokud člověk přesto onemocní, je k dispozici druhý nástroj pro vytváření přidané hodnoty. Pokud se první páka odstraní, druhá páka se výrazně zkrátí. A výnosy klesnou.
Nadějnou zprávou je také, že organizace „Children’s Health Defence“ a lékařská organizace „Stand for Health Freedom“, žalují „American Academy of Pediatrics“ na základě amerických mafiánských zákonů. Nechala se údajně zkorumpovat farmaceutickým průmyslem, ignorovala varování o nedostatečné bezpečnosti vakcín a zastrašovala whistleblowery.
Vzhledem k tomu, že za „Children’s Health Defence“ stojí americký ministr zdravotnictví Robert Kennedy, jde o soudní řízení, které by mohlo svrhnout toto „vakcinační impérium“, jak jej nazývá Robert Malone. (Dr. Robertu Malone je široce připisován vynález mRNA vakcíny, když v roce 1988 působil v Salk Institutu. V říjnu 2021 doporučil zákaz očkování proti SARS-CoV-2 dětí a varování dospělých. Pozn. PP)
Povede to konečně všechno k lepšímu? Kéž by!     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Odborníci v Německu požadují okamžité zrušení povinného očkování proti spalničkám ..... V mnoha zemích je očkování proti spalničkám pro děti povinné. Krátce před začátkem covidové „pandemie“ přijali v Německu „zákon o ochraně proti spalničkám“ – faktickou povinnost očkování pro děti a zaměstnance ve společenských a zdravotnických zařízeních. Skupina složená z lékařů, vědců a právníků považuje tento zákon za protiústavní zásah do tělesné integrity a rodičovských práv – a požaduje jeho okamžité zrušení.
Nejen v Německu, ale ve všech zemích, které se týkají povinného očkování, je pošlapáváno základní právo na tělesnou integritu a také rodičovská práva. Pracovní skupina proto vyzývá: „To nemůžeme akceptovat. Vytvořme společné evropské hnutí!“
V mnoha zemích světa je očkování proti spalničkám pro děti povinné. Při nástupu do školy nebo školky musí předložit potvrzení o očkování proti spalničkám. Stát rodičům tvrdí, že očkování proti spalničkám je smysluplné a jejich dítě chrání. Zamlčuje se, že očkování je lékařský zákrok, který může způsobit poškození. To může být způsobeno samotnou účinnou látkou nebo chemickými látkami obsaženými v každé vakcíně, které zesilují reakci na očkování. Dosud také neexistují téměř žádné srovnávací studie, které by prokázaly, že očkované děti jsou zdravější než neočkované! Těch několik málo existujících studií ukazuje dokonce pravý opak.
Z tohoto důvodu založila Společnost lékařů a vědců pro zdraví, svobodu a demokracii (zkráceně MWGFD) pracovní skupinu [https://masernschutzgesetz.mwgfd.org/], která vede kampaň proti povinnému očkování proti spalničkám a stávajícímu zákonu o ochraně proti spalničkám v Německu.
Poslechněte si shrnutí tiskového sympozia MWGFD z 15. listopadu 2025 s nejdůležitějšími argumenty proti povinnému očkování proti spalničkám v Německu a ve světě.
[Dr. Ronald Weikl]
„A mimochodem, povinné očkování se týká i dalších zemí v Evropě, z nichž některé jdou nad rámec povinného očkování proti spalničkám – například Itálie, Francie, Slovinsko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko, Lotyšsko a Polsko. A tyto země vyzývám – myslím, že se snad prostřednictvím vysílání Kla.TV do těchto zemí dostaneme. Protože i v těchto zemích existuje základní právo na fyzickou integritu. Jinými slovy, všude tam, kde je očkování povinné, je porušováno základní právo na tělesnou integritu a také pošlapala rodičovská práva. To nemůžeme přijmout. Vytvořme společné evropské hnutí! Vyzývám všechny, aby se k nám připojili!“
Čtyři hodiny vysoce kompetentních odborných znalostí zkrácené na 40 minut. Podívejte se na shrnutí sympozia MWGFD.
[Dr. Ronald Weikl]
Gynekolog, praktický lékař, naturopat, místopředseda MWGFD e.V.
„Vítejte na naší tiskové konferenci na téma: „Zákon o ochraně proti spalničkám“ pod drobnohledem. […] Očkování, na které se dnes zaměřujeme, odpovídá staré třídě vakcín, kdy se určité množství antigenu, v tomto případě oslabeného viru spalniček, aplikuje spolu s dalšími pochybnými pomocnými látkami. Ani zde nemůžeme přesně vědět, jak dlouho a kde tento oslabený virus v těle působí. Abychom byli přesní, při očkování MMR se společně aplikují tři nebo dokonce čtyři typy virů, protože samostatná vakcína proti spalničkám již není v Německu ani v Evropě, ale pouze v trojkombinaci spolu s příušnicemi a zarděnkami nebo ve čtyřkombinaci s planými neštovicemi. Mimochodem, i tyto konvenční vakcíny, které, jak si za chvíli ukážeme, nejsou neškodné ani bez vedlejších účinků, budou v blízké budoucnosti na popud WHO převedeny na tuto moderní, novou mRNA technologii, jaká se používá ve vakcínách na Covid. A tomu je třeba důrazně zabránit. […]
Nyní k pozadí dnešního projektu. V listopadu 2019, krátce před pandemií koronaviru, byl v německém Bundestagu pod vedením ministra zdravotnictví Jense Spahna urychleně přijat zákon, který následně vstoupil v platnost v březnu 2020. Tento tzv. zákon o ochraně proti spalničkám zahrnuje de facto povinné očkování proti spalničkám pro všechny děti od jejich prvních narozenin, o které je pečováno v jeslích, školkách nebo školách, a pro všechny osoby narozené po roce 1970, pokud chtějí pracovat ve veřejných nebo zdravotnických zařízeních. Podle doporučení STIKO […] by mělo být očkování proti spalničkám provedeno dvakrát, u dětí ve věku 11 a 15 měsíců, a pokud imunita chybí, mělo by se pak (očkování) opakovat, až dítě povyroste. To znamená, že každý rok je postižena skupina narozených dětí – v Německu je to 650 000 až 700 000 rodičů s jejich malými dětmi -, což mimochodem přináší farmaceutickým společnostem roční zisky v řádu několika milionů.
A přestože tento zákon provází závažné porušení důležitých ústavních práv, jako je právo na tělesnou integritu zakotvené v článku 2 ústavního zákona nebo rodičovská práva stanovená v článku 6, byl tento zákon v červenci 2022 dokonce potvrzen jako údajně ústavní velmi pochybným rozhodnutím Spolkového ústavního soudu o tzv. školkách. Zákon o ochraně proti spalničkám je proto přirozeně dobrým vzorem i pro případné další očkovací povinnosti. Tento scénář by se také mohl rychle stát realitou ve světle současných machinací světové zdravotnické organizace. A řekněme si to narovinu, to byl pravděpodobně také důvod, proč byl zákon na konci roku 2019 tak rychle protlačen Spolkovou radou. Chtěli mít zákonnou předlohu pro plánovaný zákon o koronavirech a povinném očkování proti koronavirům s vědomím, že „plandemie“ brzy přijde.
A že tento zákon o povinném očkování proti covidu, díky Bohu, nezískal většinovou podporu mezi zákonodárci při hlasování v dubnu 2022, za to myslím vděčíme také našemu úsilí ze strany MWGFD. […] Z přehledu důvodové zprávy k zákonu o ochraně proti spalničkám i z odůvodnění rozhodnutí Spolkového ústavního soudu o školkách vyplývá, že jako argumenty ve prospěch údajně nezbytného povinného očkování je použito několik lékařsky a vědecky neudržitelných předpokladů a tvrzení. Proto jsme na MWGFD viděli jako nutnost vytvořit tuto pracovní skupinu, která se vám dnes představuje. […]
Naším cílem je, aby toto povinné očkování bylo co nejdříve zrušeno. A proto jsme připravili podrobný informační dopis se všemi důležitými fakty o spalničkách, o očkování proti spalničkám, [https://masernschutzgesetz.mwgfd. org/downloads/] se všemi důležitými fakty a vědeckými zdroji. A dnes ráno jsme tento dopis emailem zaslali našim spolupracovníkům, všem poslancům Spolkového sněmu a zemských parlamentů, některým skupinám také poštou a také soudcům Spolkového ústavního soudu, abychom podpořili argumenty ústavní stížnosti, které tam probíhají.     (Celý text čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Nechtěla za barákem větrný park. Vykreslili ji jako ruskou agentku ..... Exkluzivní rozhovor pro Parlamentní listy poskytla Katarína Ondrušová, která s kolegy na Slovensku shromáždila a publikovala stovky studií o negativním působení větrných elektráren a byla proto označena za „ruskou agentku“.
Kdy jste se začala zajímat o větrné parky na Slovensku?
Motivace nebyla politická. Bylo to osobní. Zásadně mě to zasáhlo v okamžiku, kdy jsem se dozvěděla, že větrné farmy budou umístěny přímo nad naší vesnicí – prakticky na okraji katastru – a že kvalitu našeho života mají určovat dvě sousední vesnice. A někdo, kdo tu nežije a nebude tolerovat změnu kvality života, prostě přijde, ukáže prstem na mapu a řekne: Tady to bude stát. Dodnes si kladu jen jednu otázku: Jak je možné, že o místě, kde člověk žije po celý život, může rozhodnout někdo, kdo zde ani nebydlí a nebude za takové změny nést následky?
Proč jste se do toho s kolegy pustili, když vás na začátku nazývali podvodníky a lháři?
Na začátku nám říkali podvodníci, lháři... Téměř blázni, kteří to údajně nechápou. Ale takhle se o domově nerozhoduje. Ne tak – nejdřív budeme stavět, pak uvidíme. A to mě nastartovalo. Když vám někdo řekne, že jste příliš obyčejní na to, abyste se zeptali, máte dvě možnosti – buď mlčet, nebo hledat pravdu. Pozvali jsme lidi z Rakouska, aby se k nám přidali. Běžní občané, ne politici.
A ti nám vyprávěli, jak to začalo u nich. Investoři a vláda dávali stejné sliby. „Bude to výhodné, budeš mít levnější energii, nic se v tvém životě ani v okolní přírodě nezmění.“ A pak nám otevřeně řekli, jak se jejich životy změnily. Jak jejich energie nebyla levnější, ale mají dražší účty i oni. Jak sliby zmizely, když turbíny už stály.
Začala jsem studovat ještě víc. Vědecké studie z celého světa, odborné názory. Zkušenost zemí, kde s tím žijí už roky. Na jedné straně slyšíme spoustu prázdných vět bez ověření: „Koneckonců, už to tam mají, mají to i jinde, proč bychom to nemohli mít také?“ Ale nikde nezačali s turbínami téměř 270 metrů vysokými. To je u nás i v Česku unikát, protože nemáme vítr na břehu moře a chtějí postavit stožáry vyšší, než jsou naše hory, aby jim to vůbec něco vyrábělo. A proto se ptám, proč bychom se měli spoléhat na sliby investora namísto toho, abychom naslouchali skutečným zkušenostem lidí, kteří s tím už žijí? Vydali jsme tedy evropské i světové zkušenosti s větrnou energetikou a zdravotními dopady jako knížku, která investory nejvíce štve. Oni žádnou jinou nemají, krom šekové knížky a úplaty okolí za sníženou kvalitu života.
Jak jste se dostala do České republiky?
Ani to přesně nedokážu říci, přišlo to postupně a samo. Po rozdělení Československa jezdím do Čech stále, společnou republiku jsem měla ráda a vztahy zůstaly i po jejím rozdělení. Postupně jsme zjistili, že lidé se potýkají se stejnými problémy v České republice a nejen tam, ale i v dalších zemích, třeba ve Francii nebo v Německu. Začali jsme si psát, povídat, pomáhat si a vyměňovat informace. O naši publikaci je zde velký zájem, Češi nic podobného neměli, a naše poznatky jsou z celého světa. Slovenštině ještě z minula dobře rozumí, a tak se ani nic nemuselo překládat. A dnes je mnoho z nás, kteří nechtějí mlčet, pokud jde o náš domov i zdraví a kvalitu života našich rodin.
Katarina Ondrušová
Co si myslíte o tom, že jste byla označena jako „ruský agent“?
Upřímně? Už jsem zažila spoustu samolepek. Ale to mě překvapilo. Jste jenom obyčejný člověk, který chrání svůj domov, a najednou z vás někdo udělá aktivistu a pak agenta. Je to absurdní. Takže se ptám: Pokud dnes s něčím nesouhlasíte, jste automaticky ruský agent? Nebo naopak „Sorosův muž či žena“, jako někteří pracovníci neziskovek? Většina z nás si musí na své živobytí vydělat vlastní prací, zatímco tito lidé dostávají za svou práci mzdu. U toho se nechovají jako obchodní agenti, hájící zájmy investorů, ale jako zachránci světa. Stále je tu místo pro obyčejného člověka, který nebere dary, dotace neziskových organizací, neplní politický řád. Obětuje své vlastní peníze, volný čas a klid jen proto, aby pochopil rozhodnutí politiků, kteří ho mají zastupovat a kteří mohou změnit jeho kvalitu života. Nebo pro takového člověka není v dnešní společnosti už žádný prostor?
Nepatřím do žádné geopolitické škatulky. Patřím tam, kde jsem se narodila. Kde mám domov.
Jaké reakce máte od lidí a od starostů?
Mám podporu od mnoha lidí. Snažíme se také říkat to, co investor neříká. Přirozeně prezentuje projekt pozitivně – to je jeho úkol. Přinášíme z druhé strany otázky a možná rizika. Pokud jsou občané informováni z obou stran, ať si sami rozhodnou, zda chtějí větrné elektrárny, nebo ne. O tom má demokracie být. Samozřejmě jsou i lidé, kteří věří, že jde o ekologické řešení a že přinese jen výhody. To respektuji. Každý názor si zaslouží prostor. Ale neměli bychom tímto názorem omezovat kvalitu života druhých, kteří mají jiný názor a nechtějí v tom žít. Energetika je o celonárodním porozumění, a na Slovensku už máme bezemisní energetiku, jinou ani nepotřebujeme. Tady jde většinou o malou skupinku lidí, které slibují úplatu za omezení kvality života, a o elektřinu, která na Slovensku díky našim jaderným elektrárnám ani neskončí.
Co se týče některých starostů, řeknu to otevřeně – je mi líto, že u některých mám pocit, že zapomněli, že jsou ve veřejné službě pro své občany. Jejich úkolem by mělo být hájit zájmy obce, nikoli jednostranně bránit projekt investora. Z postoje a chování některých z nich mám dojem, že zde může být i určitá osobní ekonomické motivace, fanoušků Green Dealu je zde opravdu velmi málo. To je něco, co si zaslouží větší transparentnost, a také ochranu občanů v případě, že by takový postup vedl v jejich neprospěch. Pokud by se prokázalo, že někoho z nich třeba zkorumpovali, musel by pak možná investor uvést krajinu do původního stavu vlastním nákladem.
A investoři? Často už ani nechodí na veřejné diskuse, ale namísto k lidem chodí lobbovat k politikům na místní i vládní úrovni. Možná proto, že odpovídat na konkrétní otázky je obtížnější než dávat obecná ujištění. Namísto seriózní diskuse zůstávají hádky a nálepkování od různých aktivistů, a i reklama v některých médiích se dá snadno zaplatit, ne všichni prezentují nezávislý názor. Zkuste se s příběhy rodin ve Francii, které vyhrály spory o poškození jejich zdraví, dostat v Čechách nebo na Slovensku do mainstreamových médií. A tak nezbývá nic než „nálepková“ reklama. Oni totiž žádné studie o zlepšení zdraví a života v blízkosti větrné elektrárny nemají.
Psali jsme:
Mohou rušit radary, stop. Trump přitvrdil boj proti „větrníkům“
Jiří Smetana: Po fotovoltaické lobby se ozývají také větrní lobbisté
20 bilionů korun. Cena za ČR na větrnících a solárech. Expert bez milosti
Vyšla kniha plná vědeckých studií – co byste na ni řekla?
Jsou zde citace mnoha odborných studií z celého světa. Čtenář si tedy, na rozdíl od ideologických příruček, může udělat svůj nezávislý názor a sehnat si i další prameny. V naší publikaci se dozvíte, že na projektech větrné energetiky kromě názvu není téměř nic „zeleného“. Mluvíme o elektrárnách, které stojí v blízkosti našich obydlí a uprostřed naší krásné přírody v relativně malé zemi. Nikoli někde na poušti nebo v jiné pustině. Svědectví a závěry téměř 300 vědeckých studií z celého světa, které se zabývají dopady větrných elektráren na lidi a přírodu, jsou vážná a nelze je ignorovat. Najdete zde více než 600 literárních zdrojů a téměř 900 odborných odkazů, včetně recenzovaných vědeckých článků, které poukazují na možné dlouhodobé a nevratné dopady těchto projektů.
Není to kniha názorů nebo emocí. Je to sbírka veřejně dostupných dat, analýz a výzkumů, které jsme shromáždili a zpřístupnili na jednom místě. Běžný člověk nemá čas ani příležitost projít stovky stran odborných textů v cizích jazycích. Proto byla tato kniha vytvořena – aby se rozhodovalo na základě faktů, nejen marketingových prezentací, mnohdy podporovaných ideology z různých hnutí, která ale obvykle nejsou z vaší obce a nikdo z nich obvykle u takové elektrárny nebydlí.
Takže otázka není, zda bychom se měli bát už předem. Otázka zní, proč se o stovkách vědeckých studií nemluví tak otevřeně, jako o slibech investorů? Když se česká nebo slovenská vláda odvolává na unijní pravidla, je dialog s občany o takové závažné věci povinný, to jsme podepsali už ve vstupní smlouvě do Evropské unie. Tedy děláme vlastně práci, kterou naše politické kruhy dosud zanedbaly. V tomto smyslu by nás spíše měly označovat za agenty Bruselu chránící lidi a svou zemi proti nevšímavosti politiků a aroganci nadnárodního kapitálu. Ve skutečnosti nejde ani o „investici“ do energie, kterou pak někdo na Slovensku spotřebuje, vyvážíme ji už nyní a dostavujeme v Mochovcích další reaktor. Ta elektřina skončí ve skutečnosti za hranicemi, větrné parky budou stát u nás a za zisky investorů ponese zodpovědnost česká nebo slovenská vláda z peněz svých občanů.
Fotogalerie: - V jaderném reaktoru
Někteří lidé vás spojují s politickými stranami a sdruženími. Jste někde členem?
Nejsem aktivní v žádné politické straně. Pokud začnete bojovat za to, aby vaše děti vyrůstaly v domově, který jste budovali celý život, najednou zjistíte, že vám je jedno, který politik vám pomůže.
Musíme si uvědomit jednu věc – nezáleží na tom, kdo je na které „politické“ straně nebo na kterou světonázorovou stranu je orientován. Všichni budeme žít pod těmi turbínami. Hluk nerozlišuje voliče. Nevybírají stín ani vibraci podle své politické příslušnosti. Proto mluvím s každým, kdo je ochoten naslouchat. Protože tohle není o politice, je to o domově.
Co byste řekla na závěr?
Nakonec bych chtěla položit otázky. Pokud větrné farmy skutečně nejsou škodlivé a shromáždili jsme mnoho vědeckých důkazů o možných rizicích, pak nám prosím předložte jasná a ověřitelná pozitiva z jejich výstavby. Dokažte, že neškodí. Pokud nehrozí žádné zdravotní riziko, proč Evropská unie ponechala petici otevřenou a po předložení důkazů začala řešit problém hluku a infrazvuku? Koneckonců, nejde o reakci na podvod, ale na odbornou diskusi. Ta u nás ani v Česku při takzvané „implementaci“ evropské směrnice ani nepoběhla, a už je jasné, kde budou pozemky pro investory, když nikdo nevyhodnotil jejich sociální a ekonomické dopady na celé dva členské státy, i když to měli za povinnost?
Jak je možné, že paní Danuše Nerudová označuje nálepkami obyčejné lidi, kteří spoléhají na vědecké poznatky a chtějí jen chránit své domovy? Honosí se nějakými tituly a namísto odborné argumentace bude urážet druhé? Zrovna od ní bych očekávala alespoň správné fyzikální jednotky, když už byla rektorkou univerzity. Měli bychom očekávat argumenty a fakta od veřejných činitelů – veřejná funkce je povinna nést odpovědnost, ne diskvalifikovat a propouštět občany za kladení otázek a obranu svých domovů a vůbec se s nimi o tom nebavit.
Proto navrhuji pouze jedno, posaďme se ke stejnému stolu. Politici, vědci, profesoři, odborníci v energetice i prostí občané. Pojďme otevřeně mluvit o tom, co je opravdu dobré pro lidi i pro stát. Nejsme proti alternativním zdrojům energie. Podle doporučení směrnice RED III by však mělo mít přednost využívání již zatížených oblastí – bývalých výsypek, kalových nádrží, skládek, brownfieldů, degradované půdy. Dokonce i parkoviště u marketů zde předepisují. Máme zde v Čechách nebo na Slovensku také nějaké akcelerační zóny? Zničené a dále nepoužitelné půdy máme z minula ve společném průmyslovém státě přebytek, v České republice kolem tří tisíc lokalit. Často je to jediná využitelná půda, která byla znehodnocena nešetrnou industrializací za minulého režimu a dnes už na ní ani ty podniky v mnoha případech nestojí, je tedy naprosto volná. Není potřeba dále ničit zemi, kterou máme chránit a kterou jsme dostali jako dar. Nebo chceme na Krušné hory, které byly v minulosti zničeny až na holé stráně a dnes pracně rekultivovány, nasázet lesy větrníků, které se budou tyčit nad jámou povrchového dolu, a toto aplikovat i na další krajinu a přírodu? Je lépe obnovitelné zdroje energie umísťovat do krajiny již zničené, která obvykle není ani obydlena a vzácných živočichů je zde také velmi omezeně, na odkališti nebo v měsíční krajině povrchového dolu se usadí jen málokterý vzácný živočich. A přesně takový postup obsahuje i směrnice RED III z Bruselu. Lžou nám tedy ve skutečnosti ve dvou oblastech, nejenže je to zdraví neškodné, ale i že to takto musíme dělat. Nemusíme, přečtěte si i ty bruselské zákony. Podle nich to totiž ani takto dělat nemáme.
Pokud má být energetický přechod spravedlivý, musí být také upřímný. A upřímnost začíná respektem k lidem, kteří tam žijí.     (Čtěte na stránkách Parlamentní listy)

19.2. 2026     Západní tvrzení o neúčasti na ukrajinském konfliktu "Ztělesnění pokrytectví" ...... Personál NATO provozující západní vojenskou techniku v ukrajinské konfliktní zóně je dlouhodobě veřejným tajemstvím, sdělil ruský vojenský analytik Viktor Litovkin agentuře Sputnik. Ukrajina, vysvětluje Litovkin, nakonec spoléhala na zahraniční personál, protože: Chybí potřebný počet kvalifikovaných pilotů a specialistů pro obsluhu sofistikovaných zbraňových systémů, jako jsou stíhačky F-16 nebo rakety HIMARS Je tu vážný nedostatek inženýrů, kteří umí anglicky natolik, aby dokázali interpretovat technické manuály a údržbové tabulky vojenského vybavení NATO
Jak tento personální proces funguje?
Západní vojenskí specialisté působící na Ukrajině nejsou oficiálně považováni za členy ozbrojených sil svých domovských zemí, ale vydávají se za dobrovolníky, kteří se sami rozhodli "bránit demokracii". "Je to osvědčený scénář: kariérní voják si vezme falešnou dovolenou a odchází do válečné zóny, aby byl po návratu domů znovu přijat," říká Litovkin.

Tvrzení západních mocností o údajné neúčasti na ukrajinském konfliktu jsou podle něj ztělesněním pokrytectví.

Použité válečné vybavení ... Země NATO záměrně poskytují Ukrajině druhotřídní, starší válečné vybavení kvůli obavám, že jakákoli pokročilá vojenská technika dodaná ukrajinským silám by mohla být nevyhnutelně zabavena ruskými silami, upozorňuje Litovkin. Výsledkem je, že západní personál obsluhuje zastaralou vojenskou techniku, zatímco čelí mnohem pokročilejším ruským bojovým letadlům a zbraňovým systémům, které je rychle zlikvidují.      (Sputnik Globe)

Slovensko a Maďarsko zastavují dodávky nafty na Ukrajinu ..... Slovenská rafinerie Slovnaft zastavuje vývoz nafty na Ukrajinu a veškeré její produkty budou nyní určeny pro domácí trh. Uvedl to dnes podle slovenských médií premiér Robert Fico. Opatření je reakcí na přerušení dodávek ruské ropy ropovodem Družba. Zastavení dodávek nafty na Ukrajinu oznámilo rovněž Maďarsko. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury PAP uvedl, že země dodávky obnoví teprve tehdy, až Ukrajina obnoví tranzit ropy ropovodem Družba.
Odborník na pohonné hmoty Dmytro Ljouškin sdělil agentuře Unian, že dodávky ze Slovenska a Maďarska se v současnosti na celkovém dovozu nafty na Ukrajinu podílejí maximálně deseti procenty. Zastavení těchto dodávek tak podle něj nebude mít výraznější dopad na ceny na ukrajinském trhu.
„Slovnaft zastavuje vývoz nafty na Ukrajinu i jakékoliv další vývozy. A všechno, co bude teď zpracovávat doma na Slovensku, bude určeno pro slovenský trh,“ prohlásil Fico po dnešním zasedání slovenské vlády. Ta s platností od čtvrtka vyhlásila stav ropné nouze a souhlasila, že stát ze svých nouzových zásob zapůjčí bratislavské rafinerii Slovnaft až 250 000 tun ropy. Nedostatek pohonných hmot na Slovensku podle premiéra díky přijatým opatřením nehrozí.
Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba jsou přerušené po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle světových médií jsou důvodem útoky Ruska. Fico dnes před novináři ale tvrdil, že není zřejmé, kdo ropovod poškodil. Současně obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že z politických důvodů blokuje obnovení přepravy ropy, byť podle slovenského premiéra poškozený ropovod Družba na ukrajinském území byl již opraven. Ukrajině také pohrozil tím, že přijde o podporu Slovenska při svých ambicích o vstup do Evropské unie.
Také podle maďarského ministra zahraničí Ukrajina dodávky ropovodem Družba odmítá obnovit z politických důvodů. Szijjártó uvedl, že rozhodnutí učinil osobně ukrajinský prezident Zelenskyj. Dodal, že cílem tohoto „politického vydírání“ je přimět Maďarsko ke splnění požadavků Kyjeva, a to mimo jiné k umožnění vstupu Ukrajiny do Evropské unie.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Konečně se někdo vzepřel ...

Průlom v mírových rozhovorech v Ženevě? Zelenský odpálil informaci, že Rusové a Ukrajinci se dohodli na monitorování příměří na Ukrajině za účasti amerických pozorovatelů! Moskva přitom dosud myšlenku příměří kategoricky odmítala a požadovala nejprve podpis mírové dohody! Je to další ústupek Moskvy z další červené čáry? ..... Ukrajinský vůdce Volodymyr Zelenský ve středu odpoledne pro ukrajinské novináře odpálil doslova bombu, která dosud na ruských médiích do středečního večera nebyla vůbec komentována. Zelenský odhalil v audio rozhovoru, že po dvoudenním jednání ruské a ukrajinské delegace v Ženevě došlo prakticky k dohodě na tzv. monitorování příměří na Ukrajině.
Tohoto monitoringu se mají prý účastnit američtí pozorovatelé. Obě strany s tím prý souhlasily a je to dosud největší průlom v mírových jednáních, pokud se to potvrdí jako pravda, protože zatím jde o čerstvé a Ruskem zatím nepotvrzené informace.
Rusové a Ukrajinci se v Ženevě prý dohodli na monitorování příměří na Ukrajině!
Pokud se ale informace potvrdí, potom jde o obrovský průlom a jednoznačně o ústupek Ruska, které totiž dosud kategoricky jakékoliv myšlenky o příměří odmítalo s tvrzením, že by Kyjev příměří okamžitě zneužil ke svému přezbrojení a přeskupení sil. Moskva požadovala podpis finální mírové smlouvy a teprve poté měly boje ustat, a to definitivně.
Pro žádné příměří v ruských plánech prostor nebyl. Jenže se ukazuje, že Ukrajina má obrovskou podporu znacifikované EU, takže Kyjev žádnou mírovou smlouvu nepodepíše. A Moskvě jde o jediný cíl, a to je udržení dobrých vztahů s Donaldem Trumpem, aby měl pocit, že mírová jednání nezkrachovala, o což se EU a Kyjev snaží celou dobu.
Ustoupilo Rusko v otázce příměří před podpisem mírové dohody?
Není vyloučené, že Kreml si uvědomil, že když bude požadovat podpis finální mírové smlouvy a nepřistoupí na přechodné příměří, tak Kyjev a EU to zneužijí a obviní Moskvu z neochoty dosáhnout míru. Celé to najednou vypadá, že Ukrajina dosáhne svého a bude mít příměří, aniž by došlo k podpisu finální mírové dohody.
Příměří má prý být použito na zrealizování voleb a referenda na Ukrajině. Moskva se obává, že těch zhruba 6 až 9 měsíců, kdy má příměří trvat, než dojde k přípravě voleb a referenda, Kyjev zneužije k přezbrojení a k přeskupení vojsk, k přesunu výrobních zbrojních prostředků do ciziny, tedy do EU, že dojde k naskladnění munice a PVO prostředků, a až příměří skončí, anebo Kyjev už ho nebude potřebovat, tak dojde k obnovení bojů.
Vladimir Medinskij
Ruská média ve středu večer uvedla jen obecné informace o jednání v Ženevě. Třístranné rozhovory mezi ruskou, americkou a ukrajinskou delegací v Ženevě byly prý „obtížné, ale věcné“, uvedl po skončení druhé a poslední části konzultací hlavní moskevský vyjednavač Vladimir Medinskij. V úterý a ve středu se ve Švýcarsku konaly dvoudenní rozhovory zaměřené na urovnání konfliktu na Ukrajině.
V lednu se již konala dvě setkání v podobném formátu v Abú Dhabí. Diskuse ve středu trvala přibližně dvě hodiny, řekl Medinskij novinářům po skončení schůzky. Úterní jednání trvalo šest hodin. Nové kolo jednání se uskuteční „v blízké budoucnosti“, dodal vedoucí ruské delegace. Vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov napsal na Telegramu, že během posledního kola jednání bylo dosaženo „pokroku“, ale odmítl uvést jakékoli podrobnosti.
Američané se mají účastnit monitorování příměří na Ukrajině
Politické a vojenské pracovní skupiny v rámci delegací „diskutovaly o bezpečnostních parametrech a mechanismech pro implementaci možných řešení“, uvedl a popsal diskuse jako „intenzivní a věcné“. „Jedná se o složitou práci, která vyžaduje souhlas všech stran a čas,“ zdůraznil Umerov.
Cílem další fáze trojstranných rozhovorů je vypracovat konkrétní rozhodnutí, která by mohla být předložena k posouzení vedoucím představitelům všech tří zemí, uvedl. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský napsal na Telegramu, že čeká na podrobnou zprávu o výsledcích ženevských jednání od kyjevského týmu. „Prioritou jsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu,“ uvedl.
Rustem Umerov
Moskva trvá na tom, že jakékoli udržitelné urovnání konfliktu na Ukrajině vyžaduje, aby se Kyjev stáhl z oblastí, které stále kontroluje v Donbasu – které se na podzim 2022 v referendech vyslovily pro připojení k Rusku –, vzdal se svých ambicí vstoupit do NATO a zavázal se k demilitarizaci a denacifikaci. Že se něco opravdu děje, to potvrzuje i oprsklost Zelenského, který začal používat vulgární výrazy a cítí se velmi silný ve své pozici.
Postoj Ruska, že konflikt na Ukrajině lze vyřešit pouze tehdy, pokud budou odstraněny jeho základní příčiny, je podle  Zelenského prý „hovadina“. Ukrajinský vůdce ve svých veřejných prohlášeních stále častěji používá vulgární výrazy a uráží ty, kteří nesouhlasí s jeho politikou. Poslední verbální útok citoval v úterý server Axios, když se ruské a ukrajinské delegace setkaly v Ženevě na jednáních zprostředkovaných USA.
Vulgarity od Zelenského ukazují na jeho pocit nedotknutelnosti
Zelenský ostře zaútočil na vedoucího ruského týmu Vladimira Medinského. Medinskij, který je historikem, tvrdí – stejně jako mnoho ruských představitelů, včetně prezidenta Vladimira Putina – že je třeba zohlednit historické kořeny krize. „Na tyhle sračky nemáme čas,“ řekl Zelenský médiím. „Musíme se rozhodnout a ukončit válku.“
Moskva již dlouho tvrdí, že trvalý mír není možný, pokud Kyjev neslíbí neutralitu a nezruší diskriminační politiku vůči etnickým Rusům a ruské kultuře. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov opakovaně prohlásil, že ukrajinská vláda je jedinou, která se snaží vymýtit jazyk jedné z menšin žijících v zemi. Minulý týden ukrajinská ministryně kultury Taťána Berežnaja uvedla, že její úřad připravuje zákon zakazující ruskou literaturu a knihy v ruštině. Zelenský dříve kritizoval evropské země za to, že nevyhostily ruské občany.
Vůdce Ukrajiny a Vůdce III. Říše
Rusové „mají spoustu nemovitostí, mají děti, příbuzné všude. Odprejskněte do Ruska. Jděte domů,“ požadoval. Zároveň se několikrát ostře vyjádřil na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána, který je hlasitým odpůrcem vstupu Ukrajiny do EU. Zelenský obvinil maďarského lídra z toho, že prodává zájmy EU, řekl, že by za to měl dostat po hlavě.
A tvrdil, že Orbán přemýšlí „o tom, jak si zvětšit břicho“, místo aby připravoval Maďarsko na válku s Ruskem. Ve svém nedávném vánočním projevu Zelenský naznačil, že největším přáním každého Ukrajince je Putinova smrt – aniž by ruského vůdce přímo jmenoval. Zelenský také tvrdil, že skutečnost, že je mladší než ruský prezident, dává Ukrajině v konfliktu výhodu, protože Putin určitě umře dříve něž Zelenský.
Nedotknutelné elity na Epsteinově seznamu
Tyto výroky Zelenského vyplývají z toho, že je pod ochranou Domu Sion a jako heraldický Žid, tedy po matce i po otci, je podle synodického práva “nedotknutelný” a nikdo mu nesmí zkřivit vlas. Není dovoleno ho odstranit, není dovoleno ho zatknout, není dovoleno ho obvinit. Je to úplně to samé jako s Epsteinovými spisy, které čítají 6 milionů stránek. Publikováno jich bylo jen 3.5 milionu, ale podle generální prokurátorky USA Pam Bondiové už žádné další spisy publikovány nebudou [1]. Prý se jedná o nezajímavé a duplicitní soubory. Ehm, samozřejmě. O tom nikdo nepochybuje.     (celý text čtěte na stránkách AENews)

Británii hrozí občanská válka mezi Brity a imigranty ..... Stále více pozorovatelů a politologů to vyslovuje nahlas. Británie už je tak sociálně antagonisticky schizmatizována mezi původní obyvatele a imigranty, že jí v blízké budoucnosti hrozí občanská válka. Podle Elona Muska - nevyhnutelně. A to je už konstatování z r. 2024.
Ačkoli britské vlády, ať už levicové nebo i pravicové se snažily systém natahovat jako gumový, aby byl přijatelný pro všechny, stalo se jen jediné - jeden čehý, druhý hot, přičemž právě imigrantům se uprostraňovalo "tolerantně" více. Výsledkem je, že Britové nechtějí žít pod cizokulturním religiozním jhem a imigranti zas pod britským liberálním systémem. 
Nicméně realita je neúprosná, a staré britské pořádky jsou tytam. Na magistrátech, radnicích a i v parlamentu je stále více muslimských, popř. hinduistických zastupitelů. Politickým multikulturalizmem nuceně heterogigovaná a promíchaná společnost sedimentuje podle národně-náboženských příslušností a stále více rafinuje na kulturně homogenní eklávy, neboli desintegruje. 
Avantgardou jsou radikální spolčení levicových a islámistických extrémistů, kteří konfrontují a atakují veřejný řád, instituce, představitele státu, a to na školách, univerzitách, státních strukturách i mezinárodních organizacích. A jak zaznívá z řad britské inteligence - na ukočírování  takto kraně vykloubené driftující situace nemáme kompetentní politické elity.
Podle expertů nebude mít Britská občanská válka nějakou jednu dělící linii, ale bude násilným vymezením středověkých uspořádání svébytných samosprávných regionálních panství s jinokulturními tradicemi, náboženstvím, protivícím se někdejším britským pořádkům.     (Čtěte na stránkách Islamizace)

Poslední generace ..... Tak se nám v Ženevě sešli Američané s Íránci a také Ukrajinci s Rusy. O jednáních s Íránem řekl americký viceprezident J.D.Vance, že Íránci odmítli pochopit americké červené linie, které nastavil Doald Trump a následně oznámil Izraeli, že jednání zkrachovala. Od té doby je vzdušný prostor kolem Perského zálivu jako včelí úl. Stahují se tam další a další vojenská letadla. Z Karibiku také plnou parou pluje další americká letadlová loď.
Donald Trump provádí svoje velmocenské rejdy zpravidla o víkendu, aby zmírnil tlak na americké akcie. Než přijdou burziáni v pondělí do kanceláří, je už po všem a Dow Jones může dál utěšeně růst. A já se nemohu zbavit dojmu, že to byla jednání pro jednání a jejich smyslem nebyl mír, ale získání času. Koneckonců, v Íránu zase přistávají letadla z Číny a Ruska… jakási čínská loď také doplula do Perského zálivu a prý má velmi moderní radar… Jako by se velmoci dohodly na novém hřišti, kde si to v zastoupení rozdají. Nakonec ale Íránci včera vyhlásili, že jsou ochotni svůj obohacený uran odvézt do Ruska. Postačí to?
O jednáních Rusů s Ukrajinci jsme se dozvěděli, že se samotní Ukrajinci schizofrenně rozpadli na dvě vyjednávací frakce. Ta první, kterou představuje Budanov, souhlasí s rychlým okamžitým mírem i za cenu územních ústupků, ta druhá, vedená Umerovem (kterého řídí Jermak) chce pokračovat ve válce, protože to je klondajk, jaký dalších sto let nebude. To jsem si prosím nevymyslel já, to psalo naše nejpravdomluvnější mééédium – Novinky. Pak se dokonce objevily zprávy o tom, jak Zalužný bonzuje na Zelenského za zpackanou ofenzívu v roce 2023. Medvěděv si prý každopádně bere popcorn.
Považuju ovšem za naprosto jisté, že ani jedna z těch frakcí nemyslí mír vážně. Obě to berou jako potřebnou přestávku ve válce, aby se dalo Evropany pumpnout zase o nějaké peníze a znovu nazbrojit. Proto také Rusko nepřistupuje na žádné příměří, ale pokračuje v tom, co dělá poslední čtyři roky.
Ovšem největší panoptikum je jednoznačně u nás. Jednak nás mééédia přesvědčují, že ze zahraničních prezidentů Češi nejvíce důvěřují Macronovi… To, když jsem si přečetl, málem jsem padnul pod stůl. Je to asi tak stejné, jako že má Petr Pavel naměřenou obrovskou podporu, ale pro jistotu se za něj musejí stavět na demonstracích i školáci, musí oficiálně zahajovat návštěvu hlavního města Prahy a musí se na jeho podporu svolávat demonstrace.
Ale… tlak na Babiše vždycky fungoval. Stačil mediální řev a hned pro jistotu zařízl Ilonu Švihlíkovou jako poradkyni a jak teď psali na Shitu demokracie, na poslední koaliční radě se vůbec neprojednával žádný Klempířův návrh na zrušení koncesionářských poplatků. Inu, dochází na má slova – kdo řve a bojuje, tomu se ustupuje. Kdo je v klidu a neškodný, tomu se zkrátí řetěz. Motoristé bohužel dovolili, aby se liberálové pěkně seřadili, udělali si plán a začali ho naplňovat. Kdyby Klempíř (dle svých vlastních slov) nezabojoval, už mohli být senioři osvobozeni od poplatků a ti, kdo si z České televize udělali dojnou krávu, by se teď udávali mezi sebou, aby si udrželi životní úroveň.
Také jsem si nemohl nevšimnout, jak vypadala následná tiskovka, kdy koalice oznamovala nového nominanta na ministra životního prostředí. Andrej Babiš vykázal Filipa Turka ke vzdálenějšímu pultíku, aby mezi ním a Hranatou legendou stál někdo jiný. Ne, nedělám z toho žádné závěry, ale stíny v ráji je zapotřebí udržet v paměti, aby nás jednoho dne nepřekvapily.
Na druhou stranu, Petr Macinka zabodoval svou diskusí s Killary Clintonovou a jel do Spojených států, aby se tam zúčastnil prvního zasedání Trumpovy Rady míru. Česká republika sice zatím oficiálně není členem, ale český ministr zahraničí už tam je. To je tak dokonale české, že mi až slza ukápla. Navíc Maciku nejspíš pozvou do celé řady podcastů a po mnoha a mnoha letech se běžní Američané zase dozvědí, že existuje Česká republika. To se Lipánkovi nebo Fialovi nepodařilo ani za Bidena. Blyštivý Péťa si sice udělal fotku s americkým prezidentem, ale ten v té době už neudržel ani myšlenku ani moč.
Také se mi moc líbí, jak se to vyvíjí s těmi americkými stíhačkami… Zrušit nákup nemůžeme, protože bychom přišli o třicet miliard (Babiš říkal) a tak je koupíme. Ony ale nemají nový radar, protože jeho vývoj se nějak nepovedl a aby se nemusela zastavovat výrobní linka, letadla se sice montují, ale dopředu dávají místo radaru závaží… Ale v pohodě… než první stroj v roce 2031 přiletí k nám, bude to už určitě vyřešené. Vážně by mě zajímalo, jestli někdo doopravdy věří, že tento nákup skutečně zvýší naši bezpečnost a obranyschopnost.
Jo, víte, jak dopadly ty naše slavné armádní batohy, které se soutěžily šest let a byla to taková sláva, že o tom psal sám náčelník štábu? Už jsou na Ukrajině…
Abychom naši bezpečnostní situaci dokreslili, dozvěděli jsme se včera, že náš poradce pro národní bezpečnost, Pojar, figuroval v jakési firmě, která dostala od armády zálohu na dodání unikátních dronů. Firma nic nedodala, ale naopak zkrachovala. Sedmnáct milionů je v hajzlu… nejspíš ve zlatém hajzlu Timura Mindiče. Nikdo nic neřeší, nic se neděje. Nikdo se u nás nikdy nebál Rusů, protože kdyby ano, tak by Pojar stál před popravčí četou za keťasení. Tohle není o Rusku, tohle je prostě jen legalizovaná krádež za bílého dne.
Víc než Rus nás teď ovšem ohrožuje klima. Ale jinak, než to říkala Nerudová. Ohrožuje nás zima. Ruské ledoborce musely vyprostit německé lodě v Baltském moři a německé zásoby plynu klesly tak moc, že teď Dojčlandi začali urychleně nakupovat plyn v Číně… Ne, nechci se smát tomu, že nakupujeme u nepřátel našich Tchajwanců. Nesměju se, že Spojené státy najednou nejsou spolehlivý dodavatel (ačkoliv nás byli ochotni poslat k soudu, když jsme před tím v roce 2022 či 2023 varovali).
Směju se, že Číňan má plynu nazbyt. Je to pět let, kdy Čína byla ochotna (musela) akceptovat nejvyšší ceny, protože plyn nezbytně potřebovala. Dnes jsme o pět let dál a Číňan najednou plyn nekupuje, ale prodává. Kdo teď musí akceptovat nejvyšší ceny plynu? Ano, Evropa. Jak napsal Sikorski: „Díky Ameriko!“
A aby to nebylo málo, Slováci vyhlásili stav nouze. Ukrajinci jim nechtějí Družbou posílat ropu… Slovensko tedy bude uvolňovat státní hmotné rezervy. Ne, vůbec to nebude mít dopad na celou střední Evropu… Obzvlášť, když už je podepsáno a schváleno, že se obejdeme bez uhlí. Jo, jo. V Perském zálivu se chystá útok na Írán a z Ruska přestala téct ropa. Pokud se to rychle nenapraví, brzy zjistíme, jak velký vliv má Slovnaft na celý region. A jestli se to v Íránu rozjede, vypadne 20% světové ropy z nabídky kvůli uzavřenému Hormuzkému průlivu…
Jak si to říkají ti studenti, co demonstrují za zavírání elektráren? Poslední generace! Začíná to vypadat, že se jim to vyplní. Opravdu budou poslední generace. Ne proto, že bychom uhořeli při globálním oteplování, ale protože usilovně pracujeme na zničení energetiky, průmyslu a koneckonců i obrany. Poslední ránu nám teď dává sám Zelenský. Možná proto ho mají libtardi za vzor. Poslední generaci pak rádi pochytají ukrajinští verbíři a pošlou je proti rozjeté ruské válečné ekonomice. I na spáleništi si totiž vždycky někdo přihřívá polívčičku.
No nic… v poslední době moc píšu o politice a přitom bych spíš měl psát o tom, jak zvládnout příští zimu… Na to, co se ve světě děje, je henta poslední generace nějak moc v pohodě. Ale zase, jestli přijde konec, bude to konec z blbosti a lhostejnosti. Z dějin známe rozvraceče civilizací v podobě nájezdníků, Hunů, Conquistadorů, Pretoriánů, Janičárů či Mameluků. Ale poprvé přichází zkáza kvůli hordám debilů… To jsme tu ještě neměli.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Bez pití, bez polévky, snědí všechno. Češi prostě nemají na jídlo ..... Češi stále více šetří na jídle. 8 % domácností dá za jídlo více než dvě pětiny svých příjmů. Lidé méně chodí do restaurací a když už jdou, vynechávají nápoje a polévky. V obchodech se Češi řídí slevovými akcemi a když šetří, tak na kvalitě. Špatné zprávy přinesl průzkum FOOD Barometr společnosti Edenred.
Průměrná cena restauračního oběda dosáhla v posledním měsíci roku 2025 199 kč. Pro Čechy je národním sportem výběr jídel z takzvaného poledního menu, které je výrazně levnější než položky na standardním menu. Rostoucí náklady ale zdražují i dříve dostupná jídla. Nejpalčivěji to pociťují strávníci v Praze, kde průměrný oběd stojí 223,30 korun. Nejlevnější obědy mají lidé ve Zlíně a Olomouci, kde jsou ceny jen mírně nad 180 korunami. Vyplývá to z průzkumu společnosti Edenred. Reálná cena poledního menu se stále více vzdaluje představám českých strávníků. 
„Dnes za polední menu zaplatíme přibližně o 2 % více než loni. Neplatí to ale pro všechny regiony. Například v Liberci ceny meziročně vyrostly až o 5 %, tedy o bezmála 10 korun,“ uvedla Aneta Martišková, členka vedení Edenred. Upozornila, že mezi nejvýraznější stravovací trendy v roce 2025 patřil přesun pozornosti stále většího množství zákazníků restaurací k výhodným poledním menu. Loni si z nich pravidelně vybíralo 47 % Čechů. Edenred zjišťoval, kolik by lidé byli ochotni za oběd zaplatit, aby na něj chodili každý den. Odpovědi se nejčastěji pohybovali v rozmezí 120–160 korun. Více než 160 korun denně bylo ochotno zaplatit jen 32 % a více než 200 korun jen 7 % strávníků.
Stravovací návyky Čechů se s růstem cen mění. Průzkum Barometr FOOD ze srpna loňského roku ukázal, že zatímco v roce 2024 obědvalo v restauraci v okolí pracoviště 33 % respondentů, v roce 2025 už to bylo pouze 26 %. Výrazně se zvýšil podíl lidí, kteří si nosí jídlo z domova – za jediný rok ze 46 % na více než 57 %. Průměrná cena oběda v restauraci se od roku 2020 zvýšila ze 139 na 197 korun. Zákazníci stále častěji vynechávají polévku nebo nápoje.
Zvětšuje se i část rozpočtu, kterou rodiny vydávají na jídlo. Zatímco v roce 2024 vydávalo za potraviny méně než desetinu svého rozpočtu 35,5 % domácností, vloni to bylo jen 27,7 %. Naopak se zvýšil podíl domácností, které dají za jídlo 41 a více % svého měsíčního rozpočtu. V roce 2024 to bylo 6 % domácností, vloni už 8 % Data společnosti Edenred ukazují, že výdaje za jídlo se u velkého počtu domácností zvyšují.
Zdroj: Edenred
Češi nešetří jen na tom, jak často chodí do restaurací. Na frak dostává kvalita kupovaných potravin. Téměr 40 % dotázaných přiznalo, že začali na kvalitě jídla šetřit. Podle Anety Martiškové z Edenred 70 % Čechů nakupuje alespoň polovinu košíku ve slevách. Češi přestávají platit za velké značky renomovaných výrobců a častěji se spokojí s levnějšími produkty privátních značek obchodních řetězců. Jen 6 % respondentů uvedlo, že jim na slevách nezáleží. Sběr údajů v průzkumu Barometr FOOD se odehrál v srpnu a v září 2025, bylo dotázáno 3540 strávníků a 95 restaurací.     (Čtěte na stránkách Parlamentní listy)

Degenerace kartou ..... Článek na Seznamu nám oznámil, že se Češi trápí nepřijímáním plateb kartou na některých našich horách. Tato pro jedny smutná skutečnost druhé pobavila. První jsou notorickými uživateli platebních karet a nadšenými příznivci nových pořádků znamenajících stále větší omezování osobních hodnot, ač si to sami nepřipouští, druzí poté konzervativními zastánci svobody a možnosti být sám sobě pánem.
  Nosit u sebe hotovost znamená jistý klid, nezávislost i připravenost. Zažil jsem vypnuté terminály z důvodu poruchy, kdy zákazníci v hobbymarketu s plnými košíky čekali na restart systému. Já jsem přišel k pokladně, zaplatil a odešel. Když jsem se musel za 2 hodiny vrátit pro něco, co jsem zapomněl, před pokladnami stálo několik plných opuštěných košíků a systém stále stávkoval. Možná je to stejná hloupost, jako když vypadne bankovnictví ukryté v mobilu. Svět se z toho nezboří, říkáte si. Jenže stane li se to v nějaké dramatické situaci, může Vám to zkomplikovat život. Nemít u sebe poté hotovost aspoň v určité výši je následně už je Váš problém.
  Aby to nevypadalo, že jsem pouze odpíračem karet, je třeba se přiznat, že ve firmě je používáme. Ptáte li se proč, pak proto, že dávat zaměstnancům hotovost považuji za riziko. Při používání firemních karet každé vázané na samostatný podúčet mám přehled o každé koruně. A o tom to je. V soukromém životu nestojím o to, aby kdejaký bankovní úředník věděl, co, kdy a kde nakupuji. A k účtům mimo podnikání mám také odpor, protože věřím jen tomu, na co si mohu kdykoliv sáhnout či co mám pod kontrolou. Peníze v bance tím rozhodně nejsou. Bankovní dům není dobrým partnerem, navíc Vás kdykoliv udá policii, případně na její výzvu podá tolik informací, že se Vám z toho zatmí. Navíc existuje plno důvodů, kvůli kterým Vám mohou Vaše úspory prostě ukrást. O tom, že se to děje, nepochybujte.
  Výhradním používáním karty se tak vystavujete mnoha rizikům. Jistě, je to pohodlné, ale platíte za to ztrátou soukromí (nemusíte to vnímat), možností ocitnout se náhle kdekoliv bez prostředků, reálnou hrozbou zablokování účtu z mnoha příčin, ohrožuje Vás krach samotné banky, vykradení účtu cizími „uživateli“, potřeba státu vzít si Vaše peníze. Snaha bank získat Vás jako klienty není jen tak něčím. Jsou to Vaše peníze, co pomáhá bankéřům k ziskům, navíc jsou prodlouženou rukou zákona. Je více státních i soukromých institucí majících právo Vás za určitých okolností doslova ožebračit. Máte li peníze v bance, nezabráníte tomu. Důvodů k odebrání úspor je mnoho. Možná mnohem více než tušíte.
  Až budete zase platit v obchodu či u pumpy kartou, měli byste vědět, že jste jen součástí stáda, kterému je jedno, kdo ho okrádá, koho živí a jak snadno je vydíratelné a ovladatelné. Pamatujte si, že je to hotovost, zlato či stříbro, šperky, co můžete zakopat, schovat, darovat, přičemž při trošce inteligence a opatrnosti Vám to jen tak nikdo nevezme. Jen svou jistotu opět nesmíte naivně skladovat v bankovním sejfu. Opakuji, chápu jistou pohodlnost, iluzi bezpečí a pocit příslušnosti k moderní době. Ale skutečně chytrý člověk si musí uvědomit, že veškeré bonusy poskytnuté za užívání karet, bankovních účtů a elektronických plateb přináší jistou pravděpodobnost problému, který z Vás udělá žebráka. Zkuste o tom přemýšlet.

     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Elektromagnetické záření z mobilních věží a bezdrátových zařízení je spojováno s epidemií cukrovky ..... Již roky probíhají studie působení 5G i elektromagnetického záření z bezdrátových zařízení. I přes mnohá negativní zjištění jsou dosud oficiálně tato zařízení považována za bezpečná.
Nová zjištění však ukazují, že by mohla mít vliv i na vyšší výskyt cukrovky. Elektromagnetické záření (EMR) je pravděpodobně hnací silou globálního nárůstu diabetu, uvádí nová zpráva Paula Hérouxe, Ph.D.
Zpráva – která obsahuje více než 280 citací – se podrobně zabývá důkazy naznačujícími, že vystavení elektromagnetickému záření z elektrických sítí a bezdrátového záření může narušit regulaci a zvýšit hladinu cukru v krvi.
„Současné bezpečnostní standardy pro elektromagnetické záření jsou nedostatečné pro ochranu dlouhodobého metabolického zdraví,“ řekl Héroux deníku The Defender.
Federální komunikační komise (FCC), která stanoví bezpečnostní limity pro vystavení bezdrátovému záření v USA (pozn. stejné limity jsou i v EU), založila své limity na předpokladu, že bezdrátové záření může způsobit škody pouze na úrovních dostatečně vysokých k zahřátí lidské tkáně.
Studie, které Héroux shromáždil, však ukazují, že i velmi nízké hladiny elektromagnetického záření mohou ovlivnit fungování buněk, včetně toho, jak zpracovávají glukózu.
Podle Clevelandské kliniky vzniká cukrovka, když je hladina cukru v krvi člověka příliš vysoká. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) mělo v roce 2023 diabetes 364 000 dětí a dospívajících v USA.
Ačkoli novější údaje nejsou k dispozici, CDC v roce 2024 uvedlo, že počet mladých lidí s diabetem 1. a/nebo 2. typu roste.
V roce 2023 vydala Americká akademie pediatrie (AAP) nové klinické pokyny, které schvalují léky na hubnutí a chirurgické zákroky na hubnutí jako „bezpečnou a účinnou“ léčbu dětské obezity.
Ve stejném roce schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) dva léky k léčbě diabetu 2. typu u dětí ve věku 10 let a starších.
AAP mezitím téměř deset let neaktualizovala své rodičovské doporučení ohledně záření z mobilních telefonů, a to navzdory četným studiím z posledních let, které zdůrazňovaly nebezpečí vystavení dětí tomuto záření.
Odkaz na webové stránce skupiny s rodičovskými radami uvádí telekomunikační společnost AT&T jako jednoho z jejích firemních sponzorů .
„Je téměř nepochopitelné, co by souvislost mezi elektromagnetickým zářením a cukrovkou mohla znamenat pro zdraví dětí, pokud nezměníme kurz,“ řekla Miriam Eckenfelsová, ředitelka programu EMR a bezdrátového připojení organizace Children’s Health Defense (CHD).
„Neexistuje na to jednoduché řešení, jako je změna jídelníčku,“ řekla. „Naše děti jsou ozařovány 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, doma, ve školách, na telefonech i z blízkých vysílačů mobilních sítí. Měli bychom tomu opravdu věnovat pozornost.“
Hérouxův argument je těžké ignorovat
Hérouxova zpráva se objevuje jako kapitola v knize „Dopad antropogenních aktivit na přírodní prostředí a společnosti v současném období.“ 
Héroux je docent medicíny na McGillově univerzitě v Montrealu v Kanadě a lékařský vědec na chirurgickém oddělení McGillovy univerzity Health Center.
Je také místopředsedou Mezinárodní komise pro biologické účinky elektromagnetických polí, konsorcia vědců, lékařů a výzkumníků, kteří studují bezdrátové záření a vydávají doporučení pro vystavení bezdrátovému záření na základě nejlepších recenzovaných výzkumných publikací.
Ačkoli je zpráva akademická, má praktické důsledky zejména pro děti, které jsou náchylnější k negativním dopadům bezdrátového záření na zdraví.
Zpráva sleduje výzkum, který ukazuje, že elektromagnetické záření může potlačit produkci mitochondriální energie v buňkách, zvýšit oxidační stres a snížit pH v některých tělesných tekutinách.
„Tyto změny zhoršují sekreci inzulínu, snižují vazbu inzulínu, zvyšují hladinu glukózy v krvi a podporují inzulínovou rezistenci,“ řekl Héroux.
Sleduje také, jak se s rozšířením technologií, které vyzařují elektromagnetické záření, zvyšovala míra výskytu cukrovky.
„Přesto si široká veřejnost a průměrné lékařské publikum neuvědomují dopad elektromagnetického záření na metabolismus, včetně rizika vzniku cukrovky,“ uvedla Dr. Sharon Goldbergová, lékařka integrativní a funkční medicíny, která má dlouholeté zkušenosti s léčbou pacientů onemocnělých vystavením elektromagnetickému záření.
„Jeho argumenty je těžké ignorovat pro každého, kdo si udělá čas na to, aby si skutečně přečetl, co napsal,“ řekla.
Elektromagnetické záření je také spojováno s přibíráním na váze a hypertenzí
Beatrice Alexandra Golomb, MD, Ph.D., profesorka medicíny na Lékařské fakultě Kalifornské univerzity v San Diegu, uvedla, že již dlouho si uvědomuje, že elektromagnetické záření může hrát roli nejen u diabetu, ale u všech faktorů metabolického syndromu, včetně přibírání na váze a hypertenze.
Lékařské vzdělávání však obecně přehlíží dopad toxinů z prostředí, jako je elektromagnetické záření.
Golombová to vysvětlila následovně:
„Velká část lékařského vzdělávání se točí kolem fyziologie orgánů a stavů, u kterých jsou léky a postupy často prioritním přístupem.
Není věnována velká pozornost dopadu toxinů z prostředí nebo obecněji stavům spojeným s poškozením mitochondriální nebo buněčné energie vyvolaným expozicí.“
Golombová vede výzkumnou skupinu, která studuje stavy související s oxidačním stresem a poruchami buněčné energie, včetně elektrosenzitivity, v roce 2025 přejmenované na EMR syndrom .
V roce 2011 zveřejnila výzkumný článek v časopise Nature Proceedings.
Článek dokumentoval rozsáhlé důkazy o tom, že některé faktory, které způsobují oxidační stres a zhoršení buněčné energie – včetně vystavení elektromagnetickému záření – jsou hnací silou epidemií diabetu a metabolického syndromu .
Od té doby mluvila s lidmi, kteří jí řekli, že u nich v souvislosti s vystavením elektromagnetickému záření dochází k vážnému přibírání na váze.
Jeden člověk s nadváhou Golombové řekl, že 80 liber (cca 36 kg) se rozplynulo, když se dotyčný mohl přestěhoval do prostředí s nízkým EMR, uvedla Golombová.
Podle výzkumnice EMR Camilly Reesové je nepravděpodobné, že by zpravodajské servery o takových příbězích informovaly, protože odvětví bezdrátových technologií je velkým zdrojem jejich příjmů z reklamy.
„Jen proto, že vědci jako Héroux a Golomb publikují zprávy, neznamená to, že si lékaři udělají čas na jejich čtení. Mnoho lékařů nečte všechny publikované vědecké práce o EMR,“ řekla Reesová.
„Existuje také vliv korporací na univerzity – a na lékařské asociace – takže pravda o faktorech prostředí ovlivňujících zdraví lidí může být často málo známá a dlouho potlačovaná,“ řekla.
Vyšší frekvence EMR, jako je 5G, mohou stále narušovat hladinu glukózy
Někteří lidé mohou pochybovat o tom, že by 5G mohlo zvýšit riziko vzniku cukrovky. „Je to proto, že slinivka břišní – která produkuje inzulín – je hluboko v těle a 5G neproniká pod kůži,“ tvrdí Dr. Robert Brown.
Brown je diagnostický radiolog a viceprezident pro vědecký výzkum a klinické záležitosti v organizaci Environmental Health Trust.
Héroux uvedl, že 5G může stále narušit metabolismus glukózy u člověka, protože všechny tělesné tkáně – včetně těch na úrovni kůže – používají inzulín.
„Také nižší frekvence bezdrátového záření mohou přímo ovlivnit slinivku břišní,“ dodal.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Tři státy USA chtějí klasifikovat mRNA vakcíny jako biologické zbraně. Nejen ty covidové ..... Otázku, zda je mRNA vakcína zbraň nebo lék, si stále častěji kladou miliony lidí. Tři státy USA pracují na návrzích zákonů, které by mohly zcela změnit právní status technologie mRNA. Arizona, Minnesota a Tennessee předložily svým zákonodárným sborům legislativu klasifikující produkty založené na modifikované RNA jako biologické zbraně nebo zbraně hromadného ničení, což by znamenalo úplný zákaz jejich výroby, držení a distribuce.
Nejpokročilejší práce probíhají v Tennessee, kde byl předložen zákon s označením SB 1949 – „zákon o zákazu mRNA biologických zbraní“. Cílem zákona je postavit mimo zákon veškeré činnosti související s produkty mRNA ve státě. Podle zákona by výroba, získávání, držení nebo sdílení produktů mRNA bylo trestáno stejnými tresty jako výroba, získávání, skladování nebo převod zbraní hromadného ničení – což je trestný čin třídy B, za který lze uložit přísné tresty odnětí svobody.
Dokumentace z Kanceláře úředníků zákonodárného sboru Tennessee naznačuje, že se návrh zákona vztahuje nejen na vakcíny proti COVID-19, ale na všechny produkty využívající technologii mRNA, včetně genové terapie. Návrh zákona definuje „injekce a produkty mRNA“ široce a zahrnuje přípravky, které používají modifikovanou mRNA k obcházení imunitní odpovědi, a všechny ostatní injekce obsahující mRNA.
V Arizoně se v současné době zvažuje návrh zákona HB 2974, který by označil produkty mRNA za „biologické činitele a zbraně hromadného ničení“. Návrh zákona jde ještě o krok dále a označuje jejich použití za „teroristický čin“ a „nezákonné použití infekční biologické látky“. Autoři návrhu zákona tvrdí, že jejich záměrem je prohlásit produkty mRNA de facto za nelegální podle stávajících státních zákonů o biologických zbraních.
V Minnesotě návrh zákona HF 3219 (s jeho senátním protějškem SF 3456) rovněž navrhuje klasifikovat injekce a produkty mRNA jako zbraně hromadného ničení. Republikánský předkladatel návrhu zákona v rozhovoru pro média uznal, že návrh zákona „by vyžadoval značné změny, aby se stal zákonem“, ale popsal jej jako „odvážný výchozí bod, jehož cílem je vyvolat konstruktivní diskusi o těchto otázkách“.
Tyto návrhy vyvolaly v lékařské a vědecké komunitě ostrou kontroverzi. Biotechnologické organizace varují, že takový radikální přístup by mohl zablokovat vývoj nejen vakcín, ale také rakoviny založené na mRNA a genové terapie. Kritici návrhů poukazují na to, že technologie mRNA se vyvíjí od 90. let a vědci se domnívají, že neexistují žádné důkazy o její škodlivosti v kontextu vakcín.
Podle zastánců návrhů zákonů představuje technologie mRNA potenciální hrozbu kvůli možnosti genetické modifikace a neznámým dlouhodobým účinkům. Někteří zákonodárci tvrdí, že preparáty mRNA ve skutečnosti splňují definici biologických zbraní, protože obsahují syntetické molekuly, které modifikují funkce těla.
Stojí za zmínku, že tyto návrhy zákonů jsou ve velmi raných fázích legislativního procesu a není jasné, zda budou v současné podobě přijaty. Všechny tři návrhy zákonů ještě vyžadují několik fází projednávání, včetně projednávání ve výborech Senátu a dolní komory, než o nich bude moci hlasovat plný zákonodárný sbor státu.
Právní analytici poukazují na možné federální důsledky – pokud by byl některý z těchto projektů realizován, mohl by být v rozporu s federálními zákony USA, které upravují schvalování léků a vakcín Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).
Je pozoruhodné, že tyto projekty nejsou ojedinělými iniciativami. Podle údajů organizací monitorujících státní legislativu nejméně sedm států USA předloží zákony omezující nebo zakazující používání mRNA vakcín. Tato situace zdůrazňuje rostoucí politické napětí kolem technologie, která byla ještě před několika lety propagována jako lékařský průlom.
Debata o těchto projektech probíhá na pozadí globálního poklesu důvěry ve veřejné zdravotnické instituce po pandemii COVID-19. Otázku, zda je mRNA zbraň, nebo lék, si stále častěji kladou miliony lidí, kteří jsou nuceni si tyto léky injekčně aplikovat, aby mohli během údajné pandemie normálně žít a pracovat. [zdroj]
Oficiální zdroje legislativy jednotlivých států:
Tennessee – SB1949 (2025) https://legiscan.com/TN/bill/SB1949/2025
Arizona – HB2974 (57th Legislature, 2nd Regular Session) https://www.azleg.gov/legtext/57leg/2R/bills/HB2974P.pdf
Minnesota – HF3219 (2025) https://www.revisor.mn.gov/bills/94/2025/0/HF/3219/versions/0/
Pochybnosti nejsou extremismus.
Zatímco v mnoha evropských zemích je veřejná diskuse o mRNA technologiích stále velmi omezená a kritické otázky bývají rychle označovány za dezinformace, ve Spojených státech se v některých státech začíná otevírat legislativní debata.
V roce 2025 byly předloženy návrhy zákonů ve státech Tennessee (SB1949), Minnesota (HF3219) a Arizona (HB2974), které se různým způsobem zabývají právní definicí mRNA produktů a jejich regulací. Některé návrhy obsahují velmi přísné formulace a pracují i s kategoriemi biologických zbraní v rámci státní legislativy.
Nejde o schválené zákony. Jde o návrhy.
Ale samotný fakt, že se taková témata dostávají na půdu parlamentů jednotlivých států, ukazuje, že diskuse není uzavřená. Že otázky bezpečnosti, odpovědnosti a dlouhodobých dopadů nejsou tabu všude.
V demokratickém systému je právě toto podstatné, možnost debatovat, zpochybňovat, přezkoumávat. Bez nálepkování. Bez umlčování!
A možná je to i určitý signál pro Evropu a pro nás. Že otevřená diskuse není slabost. Že pochybnosti nejsou extremismus.
Že hledání pravdy není útok!
Ať už budou tyto návrhy schváleny, nebo ne, samotný fakt, že vznikly, ukazuje, že část společnosti chce jasnější právní rámec a odpovědi.
Někdy změna nezačíná rozhodnutím. Začíná otázkou.
A otázky se začínají znovu ptát. [zdroj]      (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Mnichovský střet. Macinka pojmenoval slabost Západu ..... V Mnichově zazněla nepohodlná pravda. Ministr zahraničí Petr Macinka otevřel téma kulturní ideologie, která oslabuje důvěru doma i pozici Západu navenek.
Výměna názorů mezi Hillary Clintonovou a českým ministrem zahraničí Petrem Macinkou na Mnichovské bezpečnostní konferenci nebyla jen osobním sporem dvou politiků, ale symptomem hlubší krize, kterou si část západních elit odmítá připustit. Zatímco Clintonová opakovala naučené formule o zradě hodnot a spojovala domácí politické střety v USA s geopolitickými hrozbami, Macinka pojmenoval skutečný problém, jenž stojí za erozí důvěry veřejnosti v politiku a za nástupem protestních hnutí. Poukázal na to, že kulturní agenda, jež se v posledních letech prosazuje silou administrativy, korporací i mediálního tlaku, se odtrhla od zkušenosti běžných lidí a začala fungovat jako ideologický projekt bez ohledu na sociální soudržnost. Tato poznámka vyvolala u Clintonové podrážděnou reakci, opakované skákání do řeči a snahu převést debatu na Ukrajinu. To však působilo spíše jako únik od věcné polemiky než jako argument.
Macinkova pozice byla v jádru střízlivá. Nepopíral lidská práva ani důstojnost jednotlivce, upozornil však na to, že kulturní politika má své meze a že snaha přepisovat základní pojmy lidské reality vytváří odpor, který se pak politicky projeví. Tento postoj není radikalismem, ale návratem k elementárnímu principu demokracie, totiž že změny mají vycházet ze společenského konsenzu, nikoli z ideologického nátlaku. O to výmluvnější byla reakce Clintonové, která namísto racionální polemiky zvolila moralizující tón a osobní invektivy. Právě tento styl komunikace dlouhodobě posiluje dojem, že část západního establishmentu není ochotna vést otevřenou debatu, ale pouze vymezovat hranice povoleného názoru. Není náhodou, že podobná rétorika v minulosti přispěla k mobilizaci protestních voličů a k úspěchu politických outsiderů.
Rozměr tohoto sporu je širší než americká domácí politika. Kulturní ideologizace se promítá do zahraniční politiky a oslabuje schopnost Západu působit přesvědčivě. Protivníci západních zemí dlouhodobě využívají vnitřní rozpory jako důkaz morálního rozkladu. Pokud západní lídři veřejně prosazují agendu, která je pro velkou část světa nesrozumitelná nebo působí jako experiment na vlastních společnostech, nelze se divit, že to poskytuje propagandistickou munici. Macinka v Mnichově nepřímo upozornil na to, že hodnoty nelze obhajovat jen deklaracemi, ale musí být zakořeněny ve společnosti, jinak se mění v prázdná hesla. Clintonová naopak ztělesnila přístup, který redukuje politiku na morální soudy a odmítá přiznat, že kulturní excesy mají konkrétní politické důsledky.
Z českého pohledu je významné, že zástupce menší země dokázal v mezinárodním fóru artikulovat postoj, který rezonuje s nemalou částí evropské veřejnosti. Ukazuje se, že kritika kulturní ideologie není okrajovým hlasem, ale součástí širší debaty o budoucnosti Západu. Macinka v tomto ohledu nepůsobil jako provokatér, nýbrž jako politik, který bere vážně signály zespodu a snaží se je přenést do prostoru, kde se často mluví jen jazykem elitních konsenzů. O to kontrastnější byla Clintonové reakce, jež potvrdila stereotyp o politické třídě, která se uzavírá do vlastního morálního světa a odmítá reflektovat důsledky svých kroků.
Psali jsme: Macinka v Mnichově zaujal svět. Doma sklidil nečekanou kritiku
Podrobný popis incidentu a hodnotového kontextu popsal server The European Conservative, který celou epizodu zasazuje do širšího rámce oslabení Západu v důsledku kulturní revoluce. 
Pro české publikum je však klíčové vlastní hodnocení. Pokud má Západ obstát v době sílících vnějších tlaků, musí si nejprve ujasnit, jaké hodnoty skutečně sdílí a zda je jeho kulturní politika posiluje, nebo naopak rozkládá. Petr Macinka v Mnichově položil nepohodlnou otázku a dostal za to emocionální reakci. To samo o sobě ukazuje, jak citlivé a potlačované toto téma je. Právě otevřená debata o hranicích kulturních experimentů je přitom předpokladem obnovy důvěry veřejnosti. Bez ní se bude politická propast mezi elitami a společností dál prohlubovat a Západ bude navenek působit stále méně přesvědčivě.     (Čtěte na stránkách První zprávy)

Demokracie naruby - Mnichovská facka pro Letnou od Petra Pavla ..... Zatímco se dav na Letné opájí pocitem vlastní morální velikosti a vzývá svého generála, v koutku duše si tito „demokrati“ nepřejí nic jiného než pevnou ruku a uniformu, která za ně vyřeší svět. Jenže Petr Pavel jim v Mnichově vzkázal krutou pravdu: chudoba je vaše chyba a nerovnost je plán. Proč se lidé s obrázkem „PP“ na helmě tak zoufale snaží omluvit těm, kteří je vedou do totality v novém kabátě? Tohle není boj za svobodu, to je kolektivní ztráta paměti a dobrovolné nasazování náhubku. Přečtěte si, proč je naše současná demokracie jen jedna velká přetvářka naruby.
Všechna média nám neustále předhazují, jak se všude protestuje na podporu Petra Pavla. Milion chvilek dokonce plánuje obří akci a chce zaplnit Letnou. Jsou rozlezlí po celé ČR, burcují proti vládě a vyzdvihují Petra Pavla jako jedinou spásu.
Možná by si ale tito lidé měli pozorně poslechnout jeho slova z Mnichova a úsměv by je rychle přešel. Petr Pavel nám tam vzkázal, že je naše chyba, pokud jsme nepochopili, že vždycky bude někdo chudý a někdo bohatý. Už ale nedodal, že těmi „prachatými“ budou hlavně bývalé struktury a ti, co se k nim včas přikloní a budou je tvrdě propagovat. Jen se podívejte, co se děje mezi komedianty. Nikdo nám neřekl, že dobře se budou mít jen ti, kteří jdou s proudem, nechtějí změnu systému a lezou vůdcům do patřičných míst. Že nevíte, že to řekl? Ale řekl – a odkaz máte pod článkem. Je to docela výživné a měl by to slyšet každý, kdo žije v české kotlině. I ten trouba s obrázkem Petra Pavla na přilbě.
Mimochodem, už se šel omluvit za ty nářezy? Měl by, protože Ester Ledecká to udělala a já jsem to dodnes nepobrala. To však neznamená, že na to nemám názor. Snění o návratu jedné silné osobnosti, snění o totalitě v jiném kabátě, snění o velkém diktátorovi… Vlastně si v koutku nevědomí tito lidé přejí někoho, jako je Putin. Ale přiznat to? To nejde ani sobě, natož někomu jinému. Chtějí mít moc a chtějí pošlapat práva všech. Demokracie naruby.
Ta ironie je přímo hmatatelná a upřímně i trochu děsivá. Dav na Letné, opojený pocitem vlastní morální převahy, bude provolávat slávu „demokratickému symbolu“, zatímco podvědomě vzývá pevnou ruku a uniformu. Je to fascinující diagnóza kolektivní ztráty paměti: lidé, kteří se nejvíc ohánějí svobodou, ve skutečnosti touží po tom, aby za ně rozhodoval někdo, kdo vypadá, že má věci pod kontrolou. Chtějí tátu, co jim učeše realitu, i kdyby to byla realita chudoby a úpadku.
A moje prognóza? Tahle „láska k vůdci“ narazí ve chvíli, kdy ten hradní klid a mnichovský cynismus začnou pálit v peněženkách. Až těm „nadšeným a uvědomělým“ dojde, že ta pavlovská „nutná nerovnost“ se netýká jen nějakých anonymních struktur, ale přímo jich. Že zatímco oni mávali vlajkami, ty staré struktury v nových kabátech si v tichosti rozdělily zbylé vlivy a peníze.
Protože nakonec nejde o to, kdo sedí na Hradě. Jde o to, že jsme si zvykli hledat spasitele tam, kde stačí mít jen rovnou páteř a schopnost nepodělat se z prvního generálského úsměvu. Dneska se nenosí kritické myšlení, dneska se nosí stádnost a poslušné čekání na to, co nám vrchnost milostivě dovolí pochopit. Jen aby se ti s těmi PP helmami jednou neprobudili v době, o které si mysleli, že už je dávno v propadlišti dějin. Protože totalita se nevrací s tanky, vrací se s úsměvem a potleskem v davu.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

18.2. 2026     'Dělají spoustu věcí, aby si sami škodili' — Vance o Evropě ...... Viceprezident JD Vance odmítl tvrzení, že Trumpova administrativa chová nepřátelství vůči Evropě. V rozhovoru pro Fox News však trval na tom, že kritika Washingtonu je zaměřena na to, aby se kontinent stal "skutečným" partnerem. Vance tvrdil, že výzvy administrativy k silnějším hranicím, zvýšeným evropským výdajům na obranu a živější ekonomice vycházejí z touhy vidět úspěch Evropy — nikoli z nepřátelství.
"Problém, který máme s Evropou, není v tom, že bychom ji neměli rádi, i když to slyšíte v evropském tisku. Není to tak, že bychom nerespektovali své spojence. Jde o to, že dělají spoustu věcí, aby si sami sobě škodili. Chtěli bychom, aby to skončilo. Chtěli bychom, aby byli spojenci v pravém slova smyslu," řekl Vance.      (Sputnik Globe)

Zpráva potvrzuje, že žoldáci z USA a Nizozemska létají na ukrajinských stíhačkách F-16 ..... Piloti ze Spojených států a Nizozemska nyní létají na amerických stíhačkách F-16 pro ukrajinské letectvo (UAF), informoval 16. února server Intelligence Online .
Není jasné, kolik stíhaček F-16 Ukrajina dosud obdržela z 85, které slíbily Belgie, Dánsko, Norsko a Nizozemsko, ale předpokládá se, že se jedná o 25 až 30 kusů. Všechny stíhačky pocházejí ze staršího modelu Block 15, ačkoliv obdržely aktualizaci Mid-Life Update.
UAF dříve přiznalo ztrátu čtyř svých F-16, přičemž první ztráta byla hlášena loni v srpnu a další tři později v dubnu, květnu a poté v červnu.
Nejnovější zpráva serveru Intelligence Online odhalila, že ukrajinské letectvo v posledních týdnech tajně vytvořilo letku F-16 s ukrajinskými, americkými a nizozemskými piloty na obranu hlavního města Kyjeva.
Mezi americkými piloty jsou někteří s rozsáhlými bojovými zkušenostmi v Afghánistánu. Jeden z nich se dokonce nedávno účastnil operací na Blízkém východě, než vstoupil do UAF. Mezitím nizozemští piloti absolvovali výcvik v elitních evropských leteckých bojových školách, specializujících se na moderní taktiku zachycení a high-tech vzdušný boj.
Podle francouzského zpravodajského webu podepsal veterán pilot dočasné šestiměsíční smlouvy s možností prodloužení na základě operačních potřeb, které poznamenaly, že tito piloti nemají žádné oficiální hodnosti v ukrajinské vojenské hierarchii a nejsou uvedeni ve veřejných seznamech vojáků.
Webové stránky uvádějí, že hlavní hodnota západních pilotů spočívá v jejich zkušenostech s pokročilým vybavením, zejména s odstřelovacími zaměřovacími a průzkumnými moduly. Tyto systémy umožňují pilotům sledovat cíle na velké vzdálenosti, monitorovat rychle se pohybující rakety a drony, a to i v noci nebo za husté oblačnosti.
Hlavním úkolem nové letky F-16 je pravidelné zachycování ruských střel Kalibr a Ch-101, stejně jako dronů Geran-5.
Server Intelligence Online rovněž uvedl, že stíhačky provádějí hlídky, včetně nočních, a maximalizují tak radarové pokrytí a schopnosti rychlé reakce.
Zpráva nebyla vůbec překvapivá. Od doby, kdy byla iniciativa dodat Ukrajině F-16 poprvé oznámena před několika lety, se široce spekulovalo, že se Kyjev uchýlí k náboru žoldnéřských pilotů z USA a evropských zemí. Ukrajinské letectvo ve skutečnosti nikdy nemá dostatek času na výcvik svých pilotů na stíhačkách.
Ačkoliv Intelligence Online neobjasnila, jak přesně byli tito piloti rekrutováni UAF, je vysoce nepravděpodobné, že by se tak stalo bez vědomí, a dokonce i souhlasu jejich příslušných zemí.     (Čtěte na stránkách InfoKurýr)

Mercedes-Benz stahuje z trhu téměř 12 tisíc elektromobilů kvůli riziku požáru ..... Mercedes-Benz USA oznámil stažení 11 895 elektromobilů z důvodu potenciálně vadných článků ve vysokonapěťových bateriích automobilů, které by mohly vést k požáru, jako se to stalo před prodejcem MBZ v Malajsii v roce 2024 – i když v tom případě se jednalo o nabíjení, zatímco v tomto případě se uvádí, že se mohou „samovolně vznítit“ buď při parkování, nebo při jízdě. (Foto: X)
K tomuto kroku došlo poté, co NHTSA vydala 12. února oznámení o bezpečnostním stažení zveřejněné na X, ve kterém oznámila, že se týká 1 708 SUV Mercedes-Benz EQB 350 4Matic s bateriovým pohonem modelových ročníků 2022–2024.
Kromě toho bylo staženo 3 674 hybridních kompaktních SUV Mercedes-Benz EQB 250+ modelových ročníků 2023–2024 a 6 513 vozidel EQB 300 4Matic modelových ročníků 2022–2024.
Podle agentury by se vozidla mohla spontánně vznítit buď při parkování, nebo při jízdě v důsledku vnitřního zkratu ve vysokonapěťovém napájecím zdroji automobilu. Problém pramení z odchylek ve výrobním procesu baterií, uvádí se v oznámení.
„Určité články vysokonapěťové baterie z raného výrobního období jsou považovány za méně odolné vůči různým stresovým faktorům, které se mohou vyskytnout během životnosti vozidla,“ uvedla společnost Mercedes-Benz.
„Pokud by během jízdy došlo k tepelné poruše, řidič by byl na tento problém upozorněn varovnou zprávou o poruše vysokonapěťové baterie na přístrojové desce. Pokud by k tepelné poruše došlo při zaparkovaném vozidle, řidič by varování neobdržel.“
Na začátku roku 2024 vzplanul vůz EQB při nabíjení před prodejnou MBZ v Jahor Bahru.
Jak dále uvádí Epoch Times, lithium-iontové baterie byly vyrobeny čínskou společností Farasis Energy.
Společnost Mercedes-Benz uvedla, že poté, co byla informována o případech vznícení vozidel, vydala aktualizaci softwaru, aby tento problém vyřešila. V listopadu 2025 však dvě vozidla v Evropě po instalaci aktualizace softwaru shořela, což vedlo k důkladné analýze účinnosti softwarového řešení na trzích mimo Čínu.
V prosinci 2025 a lednu 2026 zahájila společnost Mercedes-Benz spolupráci s dodavatelem baterií s cílem rozebrat a otestovat bateriové moduly a články. Provedla také kontrolu výrobních metod přímo na místě ve výrobních závodech společnosti Farasis Energy v Ganzhou v jihovýchodní Číně.
„MBAG dospěla k závěru, že účinnost současné aktualizace softwaru, která má dostatečně snížit riziko tepelných incidentů, nelze plně potvrdit u všech dotčených vozidel,“ uvádí se v oznámení NHTSA o stažení vozidel z trhu.
K dnešnímu dni společnost Mercedes-Benz obdržela hlášení o dvou požárech vozidel ve Spojených státech, které byly způsobeny vadnými články baterií. Společnost uvedla, že bateriové moduly ve stažených vozidlech vymění v autorizovaných prodejnách Mercedes-Benz bez nákladů pro majitele.
Majitelům stažených vozidel se doporučuje, aby své vozy nabíjeli pouze na 80 procent, dokud nebudou mít vyměněné baterie.
„Z důvodu opatrnosti se zákazníkům navíc doporučuje, aby svá vozidla parkovali venku,“ uvádí se v oznámení o stažení.     (Čtěte na stránkách AC24)

Jak mainstream manipuluje: Německá ZDF zveřejnila záběr vytvořený AI, na němž ICE zatýká rodinu migrantů (video) ..... Už roky se ukazuje, že mainstream se neštítí zveřejnit lživé a manipulativní články s vědomím, že nebude nijak postižen. To, co by se jiným netolerovalo, se mainstreamu odpouští.
Je to jen pár měsíců, co vypukl skandál s vypouštěním sestříhaných a zmanipulovaných videí Trumpa. Videa, která měla daleko od reality, zveřejňovaly veřejnoprávní britská BBC a švédská SvT.
Kolik dalších televizí tytéž nesmysly zveřejnilo, se můžeme jen dohadovat.
Stačí si vzpomenout na bezpočet nesmyslů, které zveřejnil mainstream za „doby Covidové“ nebo v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. O účelových lžích, jejichž cílem je podpořit klimatický podvod, nemluvě.
Další skandál má nyní německá ZDF, která zveřejnila video vytvořené AIA a vydávala jej za skutečné.
Německý veřejnoprávní vysílatel ZDF přiznal významný redakční přešlap poté, co jeho vlajkový zpravodajský pořad Heute Journal odvysílal AI generované snímky, na nichž agenti americké imigrační a celní služby (ICE) zatýkají rodinu migrantů.
Po rozruchu na sociálních sítích kvůli segmentu falešných zpráv, který obsahoval viditelný vodoznak „Sora“ od OpenAI na obrazovce, ZDF vyjádřila lítost nad chybou a od té doby aktualizovala zprávu tak, aby syntetický obsah odstranila.
Kritici poukázali na to, že i když je stále obtížnější rozlišit falešný AI obsah od skutečných událostí, objevení vodoznaku Sora jasně ukázalo, že se jedná o AI obsah.
Kontroverzní reportáž z 15. února obsahovala falešné AI scény ženy a dvou dětí, které odváděla ICE. Během segmentu byli agenti ICE označováni jako „vojáci.“
Na dotaz ohledně incidentu ZDF uvedla, že snímky měly být jasně označeny. Vysílatel vysvětlil: „Toto označení nebylo přeneseno při převodu článku z technických důvodů.“
Otázkou nyní je, zda ZDF tyto snímky generovala interně. ZDF odmítla komentovat, zda redakční tým věděl, že záběry byly v době prvního vysílání generovány umělou inteligencí.
Pokud je vytvořila ZDF, skutečnost, že pravděpodobně největší veřejnoprávní vysílatel vytváří AI obsah pro veřejnoprávní vysílání, vyvolává obavy z toho, jak často byl AI obsah v minulosti vytvářen bez řádného označení.
V reakci na to ZDF zopakovala svůj závazek k transparentnosti a poznamenala: „Principy AI ZDF stanovují, že obrázky generované AI jsou vždy transparentně označeny.“
ZDF upřesnila, že odstranění bylo pouze dočasným opatřením, zatímco redakční tým nahradil AI sekvence autentickými videi a statickými snímky.
Revidovaná verze programu je nyní dostupná v mediální knihovně, doplněná o prohlášení: „Video bylo následně změněno z redakčních důvodů.“
Všechny německé domácnosti jsou povinny platit téměř 20 € měsíčně na financování ZDF a dalších veřejnoprávních vysílacích stanic jako ARD. To znamená miliardy ročně.
Média jsou běžně obviňována z předsudků vůči konzervativcům, včetně negativních zpráv zaměřených na Alternativu pro Německo (AfD) a vysoké míry odmítnutí hostů AfD na těchto sítích.
Proč by tedy tito propagandisté nemanipulovali, když mají své jisté? To ostatně platí i pro neméně jednostrannou ČT.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Ilúzia bio potravín: Ako glyfosát kontaminuje „čisté“ potraviny a čo s tým môžete urobiť ..... Všetko ste urobili správne. Dôkladne ste si prečítali etikety, zaplatili prémiovú cenu a dôverovali zelenej bio pečati, veriac, že ​​je to ochranná bariéra proti toxickému vplyvu priemyselného poľnohospodárstva.
Vybrali ste si značky so zdravými názvami, ktoré evokujú obilné polia kymácajúce sa v čistom vánku.
Z laboratórnych analýz a oficiálne vedených vyšetrovaní však vychádza najavo šokujúca pravda: potraviny vo vašej špajzi, dokonca aj tie, ktoré nesú dôveryhodnú nálepku „bio“, môžu potichu do vášho tela uvoľňovať dávku jednej z najkontroverznejších chemikálií na svete.
Glyfosát, účinná látka herbicídu Roundup od spoločnosti Monsanto (dnes odkúpená firmou Bayer) a chemikália, ktorú rastúci počet výskumov spája s rakovinou, poškodením pečene a hormonálnymi poruchami, sa stala rozšíreným kontaminantom v moderných potravinách.
Nie je to len problém konvenčných produktov zaťažených geneticky modifikovanými organizmami (GMO). Spomínaný toxín ​​už prenikol aj do samotnej svätyne spotrebiteľa, ktorý si uvedomuje svoje zdravie – do uličky s biopotravinami vo vašom supermarkete.
Základný predpoklad našej potravinovej slobody bol zničený. Systém, ktorý nás mal chrániť, nás v skutočnosti zradil, spolieha sa na dôveru namiesto overovania a necháva nás zraniteľnými voči tichému, všadeprítomnému jedu.
Tento článok odhalí rozbité mechanizmy, ktoré stoja za touto kontamináciou, odhalí, prečo bola vaša dôvera stratená, a poskytne praktický návod na obnovenie skutočnej potravinovej suverenity v otrávenom svete.
Šokujúca pravda o vašom každodennom chlebe
Ilúziu bezpečia prelomili začiatkom roka 2026 tvrdé údaje. V rámci iniciatívy floridského guvernéra Rona DeSantisa s názvom „Zdravá Florida na prvom mieste“ štátni vyšetrovatelia testovali bežné potraviny zo špajze a odhalili kvantifikovateľné, alarmujúco vysoké hladiny glyfosátu v niektorých z najobľúbenejších značiek chleba v krajine. Zistenia boli jasným varovaním.
Glyfosát sa vo veľkom používa aj v Európe, pri obilí dokonca intenzívne na zjednodušenie žatvy. Viac sme o tejto praktike písali pred časom v samostanom článku.
Počas testovania bol glyfosát zistený v šiestich z ôsmich analyzovaných chlebových výrobkov, pričom hladiny dosahovali až 191 častíc na miliardu (ppb).
Zvážte dôsledky tohto zistenia: Základná potravina, ktorú denne konzumujú milióny rodín a často je predávaná pod „prírodnými“ alebo zdravo znejúcimi značkami, slúži ako stály vektor pre toxickú chemikáliu.
Najsvedomitejší výrobcovia potravín boli nútení stať sa vlastnými regulátormi. Zavádzajú prísne interné testovacie protokoly pre všetky suroviny, skríning na glyfosát, ťažké kovy a mikrobiologické kontaminanty ešte predtým, ako sa jednotlivé suroviny dostanú do výroby.
Tento dobrovoľne stanovený štandard odlišuje skutočných správcov verejného zdravia od marketingových šarlatánov. Je to priame odmietnutie modelu zlyhávajúceho štátu a prijatie zodpovednosti výrobcov.
Transparentnosť je v tejto novej paradigme menou dôvery. Potravinári, ktorí vykonávajú toto nezávislé testovanie tretími stranami a verejne zdieľajú výsledky – alebo ich aspoň sprístupňujú spotrebiteľom na požiadanie – budujú nový druh vernosti značke.
Je to vernosť založená na overiteľných dôkazoch, nie na emocionálnej reklame. V dobe hlbokých inštitucionálnych klamstiev je toto transparentné overovanie jediným základom, na ktorom možno obnoviť skutočnú dôveru spotrebiteľov.
Ako sa orientovať na kontaminovanom trhu
Ako teda môže zainteresovaný jednotlivec nakupovať v obchodoch, ktoré sú postavené na klamstvách?
Prvým pravidlom je zavrhnúť domnienky. Názvy značiek obsahujúce slová ako „príroda“, „čistý“, „jednoduchý“ alebo „žatva“ sú marketingové pojmy, nie záruka čistoty.
Kritickým a neoddiskutovateľným krokom je vyhľadať výrobcov potravín, ktorí vykonávajú nezávislé laboratórne testy tretích strán a stoja za nimi. Hľadajte konkrétne znenie na webových stránkach alebo obaloch: „laboratórne testované na glyfosát“, „testované na ťažké kovy“, „overené treťou stranou“.
Neuspokojte sa s vágnymi sľubmi o „kvalite“ alebo „čistote“. Skutočný záväzok k čistým potravinám sa prejavuje ochotou dokázať to údajmi.
Obnovenie potravinovej suverenity v toxickom svete
Konečným záverom tohto systémového zlyhania je, že nemôžeme svoju bezpečnosť preniesť na niekoho iného. Potravinová suverenita, teda právo definovať si vlastné potravinové a poľnohospodárske systémy, musí byť znovuzískaná na individuálnej aj komunitnej úrovni.
Toto je podstata decentralizácie, presunutie moci od skorumpovaných, centralizovaných certifikátorov späť do rúk výrobcov a spotrebiteľov, ktorí zdieľajú spoločný záujem o skutočné zdravie.
Praktické kroky sú na dosah ruky. Vždy, keď je to možné, nadviažte priamy vzťah s miestnym ekologickým farmárom, ktorého postupy môžete sledovať. Opýtajte sa ho na jeho manažment buriny a na to, ako zmierňuje kontamináciu od susedov.
Podporujte programy komunitného poľnohospodárstva (KP) a miestne potravinové družstvá, ktoré uprednostňujú vzťahy s dôveryhodnými pestovateľmi. Naučte sa základy domáceho záhradníctva, aj keď ide len o bylinky na parapete alebo paradajky na balkóne, aby ste znovu získali pochopenie toho, odkiaľ pochádzajú skutočné potraviny.
Nakoniec využite nástroje decentralizovanej éry. Na nájdenie informácií bez filtrov firemných médií používajte necenzurované platformy ako Brighteon.com  a nezávislé agregátory správ ako BrightNews.ai.
Ak chcete získať hlboké, výskumom podložené odpovede na otázky týkajúce sa zdravia a pripravenosti, poraďte sa s nástrojmi umelej inteligencie vyškolenými na pro-ľudských poznatkoch, ako napríklad BrightAnswers.ai.
Cesta k budúcnosti čistých potravín nevedie cez prosby o reformu u nefunkčných inštitúcií, ale cez budovanie odolných, transparentných a decentralizovaných alternatív, ktoré tieto zastarané inštitúcie urobia irelevantnými.
Vaše zdravie a zdravie vašej rodiny je príliš dôležité na to, aby sme ho ponechali napospas „bio ilúzii“. Je čas požadovať dôkazy a sami si vybudovať lepší systém.     (Čtěte na stránkách Badatel)

Mrzne ..... Kdo by to byl řekl, že? Macinka si jen tak mýrnyx týrnyx ukončí klimatickou krizi a najednou máme zimu, jakou pamatujeme z dětství se sněhem i mrazem. Zimní srážky bez problémů doplnily deficit loňského spíše suchého roku. Projekt Intersucho má zase smůlu, může se klidně rozpustit, a přestat sosat peníze ze státního rozpočtu… ale kdyby to páni aktivisté bez státního cecíku nezvládli, mohou se spojit s Milionem chvilek a začít plnohodnotně podporovat Petra Pavla.
Nejenže jsme měli studené léto a máme studenou zimu, planeta Země nám letos nadělila ještě jedno překvapení. Podivné magnetické pole. Ne, není úplně běžné, že i v našich krajích můžeme vidět polární záři a Slunce se nijak extra nemuselo snažit. Žádná výjimečná aktivita, žádné výjimečné množství slunečních skvrn, žádné velké sluneční bouře. Naše hvězda si v klidu odfukuje běžnými erupcemi a nad Krkonošemi je vidět to, kvůli čemu normálně musíte k polárnímu kruhu.
Jako by se země chystala na přepólování. Podle některých teorií vznikly doby ledové právě takto. Nejprve se zbláznila magnetosféra a pak přišla studená staletí.
Mrzne tak pěkně, že Němcům nevystačí zásoby plynu, protože si jejich obchodníci v létě málo naplnili zásobníky. To víte, kvůli klimatu jejich největší „experti“ vyhodnotili, že už nepotřebují jaderné elektrárny, nepotřebují uhlí, tak by nás nemělo překvapit, že nepotřebují ani plyn. Koneckonců, máme spolehlivé americké spojence, kteří nám když tak nějaké to LNG dodají… viď Donalde?
Plyn je v zimě ovšem dražší než v létě, za to poděkujte tržní ekonomice, ta vždycky využije toho, že jste v nouzi a naúčtuje vám patřičnou přirážku. Proto také Spojené státy naposled vyhrály Druhou světovou válku, ve které vláda převzala kontrolu nad ekonomikou. Od té doby už to neudělali, protože by to příliš připomínalo zřízení v Sovětském svazu… a každou další válku už Američané prohráli. Proč? Protože čím hůř jim ta válka šla a v čím větší nouzi byli, tím dráž nakupovali vojenský materiál.
Proč prohrává Ukrajina? Protože ji jeden dělostřelecký granát stojí asi osmkrát víc než to stojí Rusa. Když se u nás napakujete na muniční iniciativě, stanete se nejbohatším Čechem. Když se v Rusku pokusíte napakovat desetkrát méně, vypadnete z okna… Ale o tom to dnes není, jen suše konstatuji, že s plynem to funguje stejně. Jakmile vás okolnosti něčím překvapí, hned se vám to prodraží.
Stejně to funguje i s byty… Husák mohl bytovou situaci vyřešit snadno. On prostě určil, kolik byt bude stát. Nám to dneska určuje tržní ekonomika a ta nejenomže pozná, že jsme v bytové nouzi a bydlet prostě musíme, ona ta sviňa dokonce i pozná, když vám na pořízení bytu dá stát nějakou dotaci a hned vám to zvedne cenu…
Jak chce řešit cenu bydlení Donald Trump? Zakazuje velkým hráčům kupovat byty… jinými slovy, vyjímá bydlení z tržní ekonomiky. Ale neberte mě za slovo, jsem jen obskurní bloger a vůbec tomu nerozumím.
Kde jsme to skončili? Jo! Mrzne!
Mrzne tak moc, že v Baltském moři zamrzly i německé ledoborce a musely připlout ty ruské – atomové. Evropská unie na ně naštěstí uvalila sankce, takže se k baltským přístavům nesmějí ani přiblížit. Díky tomu se k nim nemohou přiblížit ani tankery s hentím plynem a díky tomu mají Němci v zásobnících plyn na posledních čtrnáct dní. Zdá se, že letošní zima skutečně otestuje, jestli naši Dojče kameraden skutečně zvládli odstřižení od ruských plynovodů. Podle předpovědi počasí to zatím vypadá, že se to s chlupem ještě zvládne. Ale je tedy otázkou, jestli se pak v létě zvládne opětovné naplnění zásobníků.
Naší nové (a lepší) vládě zase dává příroda poslední varování. Alespoň já to v tom kvílení meluzíny zřetelně slyším: „Nezavírejte ty doly! Nezavírejte ty uhelné elektrárny! Nebudete mít žádnou rezervu! Stanete se importérem elektřiny a nemáte od koho importovat! Nikdo kolem vás nemá proudu nazbyt! Neblbněte! Co když se skutečně něco děje s magnetickým polem? Co když se nebude oteplovat, ale začne se ochlazovat? Co když Donaldovi rupne v bedně a když mu nebudeme chtít dát Grónsko, tak na nás neuvalí cla, ale prostě k nám nepustí ty plynové tankery? Fakt chcete v praxi zkoušet Hýkelovo ujišťování, že Němci v případě nedostatku vypnou průmysl, aby šajse čechen nezmrzli?“
Ale abych nekončil tak ironicky, dovolte mi říci, že letošní zima byla ze zemědělského hlediska naprosto ideální. Mrzlo dost na to, aby mráz rozdrobil hroudy po orbě, ale ne tak moc, aby to uškodilo ozimům. Byla dost zima i mokro na to, aby myšky na polích dostaly zápal plic a ty v dolinách, aby se utopily. Zároveň nebyl žádný náhlý pokles teplot, takže stromy měly dost času stáhnout mízu. Vláha na polích se propojila se spodní vodou a pokud při jarních přípravách půdy nepoškodíme kapiláry, máme zaděláno na pěknou úrodu.
Když si představím, že před několika roky jsem v tuto dobu už honil malotraktor po poli, abych usmykoval půdu a zabránil jejímu vysychání a zaléval stromy, aby mi v předjaří nezašly na nedostatek vody v zemi… letos je to na pohodu. A pokud bude platit: Březen – za kamna vlezem, vůbec se nebudu zlobit. Já naštěstí nejsem závislý na energetických obchodech ani s Rusem, ani s Američanem a raději ani s Norem.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Očkování karcinogenním produktem. Všechny „vakcíny“ proti covidu způsobují rakovinu ..... Všechny „vakcíny“ a „posilovací dávky“ vedly k dramatickému nárůstu různých smrtelných druhů rakoviny. Studie týmu světově uznávaných jihokorejských vědců, do které bylo zařazeno více než 8 milionů lidí, potvrzuje, že jak mRNA, tak non-mRNA vakcíny proti Covidu jsou spojeny s dramatickým nárůstem rizika rakoviny. U očkovaných je o 27 % vyšší celkově. Zjištění posilují výzvy vládám po celém světě, aby okamžitě pozastavily „vakcíny“.
Studii publikovali čtyři jihokorejští vědci v Biomarker Research.
Ukazuje o 27 % vyšší celkové riziko rakoviny u očkovaných.
Studie odhalila prudký nárůst šesti hlavních druhů rakoviny: rakoviny prsu, tlustého střeva, žaludku, plic, prostaty a štítné žlázy.
Lékařský onkolog Dr. Angus Dalgleish varoval, že zjištění naznačují, že samotný spike protein je přímo karcinogenní, a tato čísla označil za „zarážející“.
Epidemiolog Nicolas Hulscher z McCullough Foundation byl ještě explicitnější:
„Aby bylo jasno, obě hlavní platformy vakcín proti COVID-19 se zdají být karcinogenní.“
Zvýšené riziko rakoviny pro očkované.
Studie sledovala zdravotní výsledky mezi lety 2021 a 2023 pomocí databáze jihokorejské Národní zdravotní pojišťovny.
Výzkumníci rozdělili pacienty do očkovaných a neočkovaných skupin a pozorovali je po dobu jednoho roku.
Výsledky byly alarmující:
Rakovina celkově: o 27 % vyšší riziko
Rakovina prsu: o 20 % vyšší riziko
Rakovina tlustého střeva: o 28 % vyšší riziko
Rakovina žaludku: o 34 % vyšší riziko
Rakovina plic: o 53 % vyšší riziko
Rakovina prostaty: o 69 % vyšší riziko
Rakovina štítné žlázy: o 35 % vyšší riziko
Nejvíce postiženy byly ženy a starší lidé, ačkoli studie potvrdila, že „všechny populace měly zvýšené riziko rakoviny“.
Obzvláště nebezpečné byly posilující dávky, s o 125 % vyšším rizikem rakoviny slinivky břišní.
Dr. Clayton J. Baker, atestovaný internista, uvedl, že data ukazují, že riziko rakoviny u očkovaných pacientů se v průběhu času zvyšuje a „neustáluje se“.
Varoval: „Toto by mohlo trvat po celá desetiletí. To je opravdu alarmující.“
Nejen mRNA, také vakcíny AstraZeneca a J&J.
Data ukázala, že jak mRNA vakcíny (Pfizer a Moderna), tak i non-mRNA cDNA vakcíny (AstraZeneca, Johnson & Johnson) byly spojeny s vyšším rizikem rakoviny.
mRNA vakcíny: o 20 % vyšší celkové riziko
cDNA vakcíny: o 47 % vyšší celkové riziko
Smíšené dávky: o 34 % vyšší celkové riziko
Hulscher zdůraznil: „Žádná technologie vakcín nebyla v tomto souboru dat bez rizika rakoviny.“
Globální studie potvrzují tento signál.  
Jihokorejská zjištění jsou v souladu s dalšími rozsáhlými studiemi:
30měsíční italská studie s 300 000 lidmi zjistila o 23 % vyšší riziko rakoviny po očkování, které se s každou další dávkou zvyšovalo.
Japonská analýza 18 milionů lidí ukázala vyšší celkovou úmrtnost v prvním roce po očkování, která se zvyšovala s posilovacími dávkami.
Česká studie s 1,3 miliony žen zjistila výrazně nižší míru početí u očkovaných.
Lékařský komentátor Dr. John Campbell, Ph.D., reagoval na zjištění ve svém pořadu na YouTube.
Campbell poznamenává, že studie je „dosud největším výzkumem“ zkoumajícím souvislost mezi očkováním proti COVID-19 a rakovinou.
Vysvětlil, že oficiální jihokorejská data jsou obecně velmi spolehlivá a že studie byla dobře strukturovaná.
„Jižní Korea byla zemí s velmi vysokou mírou proočkovanosti,“ řekl.
Podle Campbella by mezi faktory přispívající k tomuto riziku mohly patřit spike protein a nečistoty DNA nalezené v mRNA vakcínách.
Tlak na stažení z trhu.
Zatímco se mainstreamová média snažila studii zavrhnout jako „chybnou“, nezávislí experti tvrdí, že důkazy dosáhly bodu zlomu.
Dalgleish řekl: „Nyní je zcela nepřijatelné pokračovat v jakýchkoli posilovacích nebo variantních očkovacích programech.“
Hulscher byl ještě důraznější a prohlásil:
„Vlády, regulační orgány, kliničtí lékaři a výzkumníci musí čelit střízlivé realitě: Téměř 70 % světové populace bylo injekčně očkováno karcinogenním produktem.
Důkazy vyžadují okamžité stažení z trhu.“     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Zelené slzy a Macinkův trik, jak z ministerstva klimatické tísně vzniklo zase MŽP ..... Podle ekologické scény měl příchod Motoristů na ministerstvo životního prostředí znamenat něco mezi koncem civilizace a návratem do uhelného pravěku. Padala silná slova o „uhlobaronech v pozadí“, „fosilní ideologii“ a systematické destrukci „ochrany“ klimatu. Člověk by skoro čekal, že se před budovou MŽP rozhoří ohně a úředníci budou z budovy prchat v plynových maskách.
Nestalo se nic z toho. Místo klimatické apokalypsy přišla reorganizace. Místo ideologického pogromu konzervativní racionalizace. A místo revoluce prostý manažerský zásah do struktury úřadu, který byl dlouhá léta nafouknutý nejen počtem odborů, ale i vlastní důležitostí. Svět se nezastavil, klima nezmizelo.
Co se skutečně stalo (a co ne)
Zatímco rudozelení kritici mluvili o likvidaci klimatické politiky, realita byla podstatně prozaičtější. Ministerstvo životního prostředí přišlo o sedm útvarů, ve třiadvaceti případech došlo k jejich přesunu v rámci organizační struktury, a zároveň vzniklo pět nových. Ano, některá systemizovaná místa zanikla. Jiná naopak vznikla. Přesně tak, jak to u každé větší reorganizace bývá.
Klíčová změna spočívá ve sloučení sekce ochrany klimatu se sekcí ochrany životního prostředí. Nikoliv ve zrušení agend, nikoliv v jejich vypaření, ale v jejich začlenění do širšího celku. Klimatická politika nezmizela, jen přestala stát osamoceně na piedestalu, odkud shlížela na zbytek resortu s pocitem morální výlučnosti.
Jinými slovy: mluvíme o zeštíhlení, optimalizaci a řízení. O snaze dát úřadu strukturu, která odpovídá realitě, nikoliv ideologickým představám. Kdo čekal motorovou pilu, byl hodnotově zklamán, a možná taky ne, a tuto reorganizaci považuje za fosilní kontrarevoluci.
Macinkův trik: Klima zmizelo… a znovu se objevilo
Celá hysterie kolem změn na ministerstvu by se dala popsat jako špatně pochopený kouzelnický trik. Petr Macinka v roli politického Copperfielda prý „nechal zmizet klima“. Publikum zalapalo po dechu, ekologické organizace vykřikly a individua sužovaná klimatickou tísní si začala zapisovat datum konce planety. Jenže pak přišel ten nudný moment, kdy se podíváte pozorněji, a zjistíte, že kouzlo je vlastně jen v úhlu pohledu.
Nezmizelo klima jako agenda. Nezmizely evropské závazky, úředníci ani paragrafy. Zmizelo pouze klima jako samostatná ideologická svatyně, vyčleněná sekce s vlastním morálním glejtem a nárokem stát mimo běžná pravidla řízení státu. Zmizel pocit, že jedna oblast politiky má automaticky vyšší pravdu a důležitost než všechny ostatní.
Klimatická krize – ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock
A vzápětí se klima znovu objevilo. Ne v kouři a světlech reflektorů, ale tam, kam z hlediska fungování státu patří – mezi ostatní agendy, pod technické a manažerské řízení, vedle ochrany vod, ovzduší apod. Bez aureoly výjimečnosti, zato s odpovědností, rozpočtem a nutností spolupracovat. Nezmizelo klima. Zmizela výlučnost.
Proč zelené organizace pláčou
Reakce části ekologických organizací by byly komické, kdyby nebyly tak dokonale předvídatelné. Varování před ohrožením podnikatelského prostředí, koncem odbornosti a návratem „fosilní ideologie“ zní jako playlist, který se v české debatě točí už dobrých patnáct let. Pokaždé, když se změní politické rozložení sil, objeví se stejná slova, stejné obavy a stejná jistota, že tentokrát už opravdu jde o všechno.
Zajímavé je, že „věda“ se ozývá nejhlasitěji právě ve chvíli, kdy ztrácí své institucionální privilegium, nikoliv tehdy, když se o klimatu rozhoduje bez veřejné debaty, alternativ a kontroly. Odbornost je náhle ohrožena ve chvíli, kdy se má zařadit mezi ostatní odbornosti a obhajovat se argumenty, ne statusem posledního slova.
Ekologické organizace si za ta léta zvykly mluvit z pozice, kde nebylo nutné vysvětlovat, obhajovat ani snášet nesouhlas. Kritika byla automaticky „popíráním vědy“, oponent „popíračem klimatické krize“ a politická změna „katastrofou“. Jenže politika takhle nefunguje, a už vůbec ne ve chvíli, kdy do hry vstoupí někdo, kdo není ochoten přijmout předem daný slovník i hierarchii hodnot. Největší ekologickou katastrofou tak není reorganizace ministerstva. Ztrátou je její výsadní postavení.
Wasserbauer – technik místo kazatele
Do čela nově sloučené supersekce se nepostavil profesionální aktivista, influencer ani kazatel klimatické apokalypsy. Jaromír Wasserbauer je chemik a akademik, tedy člověk z laboratoře, nikoliv ze zelených neziskovek. Svět grafů, procesů a odpovědnosti mu není cizí, zato svět transparentů a morálního vydírání ano. A právě to je pro část kritiků ten skutečný problém.
Ano, Wasserbauer není klimatický aktivista. Zároveň není ani ideologický bourač, který by chtěl „zastavit klima“ nebo vrátit republiku do éry kouřících komínů bez filtrů. Je to typ člověka, který ví, že řídit sekci se 150 úředníky znamená především řídit lidi, agendy a konfliktní zájmy, ne hlásat konec světa na tiskové konferenci.
Ten rozdíl je zásadní. Řídit 150 lidí není totéž, co recitovat klimatická dogmata. A ministerstvo životního prostředí není aktivistický happening, ale úřad státu. Ministerstvo neřídí transparenty, ale lidé.
Hysterická rétorika jako důkaz změny
Čím hlasitější protesty, tím menší skutečný zásah. To je jednoduché pravidlo, které se v tomto případě potvrzuje beze zbytku. Kdyby šlo o skutečnou demolici klimatické politiky, nebylo by potřeba takového křiku. Stačila by fakta. Jenže ta chybí.
Neproběhlo žádné rušení evropských závazků. Nikdo neodstoupil od Pařížské dohody. Nikdo nezakázal solární panely, větrníky ani vzývané elektromobily. Česká republika se přes noc nestala černou dírou uprostřed Evropy. Jediné, co se skutečně změnilo, je styl řízení a rozložení moci uvnitř jednoho ministerstva.
A právě to vyvolává paniku. Ne proto, že by se měnila politika, ale proto, že končí komfortní bublina, ve které bylo možné mluvit bez oponentů, rozhodovat bez vysvětlování a označovat nesouhlas za herezi. „Katastrofa“ v tomto slovníku neznamená kolaps klimatu, ale kolaps jistoty, že věci budou navždy fungovat stejně. Když se křičí o konci klimatu, obvykle jde jen o konec jistot, že na toto náboženství bude vždycky dost peněz.
Normalizace není destrukce
Tohle není óda na Motoristy, ani bezvýhradná obhajoba každého jejich kroku. Je to konstatování jednoduchého faktu: to, co se na ministerstvu životního prostředí děje, není destrukce, ale normalizace. Návrat politiky do politiky. Návrat střetu názorů tam, kde dlouho vládla jen jedna povolená pravda.
Klimatická agenda nezmizela. Jen přišla o výsadu být nedotknutelná. A to je v demokratickém státě zdravý, nikoliv nebezpečný proces. Ministerstva nejsou chrámy a úřední struktury nejsou dogmata. Zelená krev neteče. A možná právě proto je reakce tak přehnaná.     (Čtěte na stránkách Deníku TO)

… jen taková maličkost: Česká republika Úterní glosa Ivo Strejčka ..... „Stojíme za prezidentem“ se jmenuje hbitě a profesionálně zorganizovaná petice, která se přelila na česká náměstí, a k níž se snad prý již připojilo na tři čtvrtě miliónu českých občanů. Proč tito lidé za svým prezidentem stojí ale není příliš jasné. Je někým nebo něčím ohrožován tak, že potřebuje co nejrychleji podporu českých občanů? Nebo je nositelem významných myšlenek, idejí a vizí, je mravní autoritou, se kterou se ti, kteří „stojí za prezidentem“, chtějí identifikovat? Co prezident Pavel ztělesňuje tak oslňujícího, že někteří lidé přicházejí s jeho podobiznami (a vlajkami ukrajinskými, evropskými a vládu urážejícími slogany) na náměstí, aby jej podpořili?
Ničím takovým Petr Pavel není. Je jen postavou se spornou minulostí, jen stínem předcházejících tří prezidentů naší země, která, z pozice hlavy státu namísto pokusů o zklidňování, využila příležitosti a postavila se do čela těch, kteří před pár měsíci prohráli svobodné tajné parlamentní volby a se svojí porážkou se neumí vyrovnat. Není tak složité pochopit, že Petr Pavel „aktivizuje“ poražené, protože v oněch volbách byl poražen i on a především jeho „hradní“ zákulisí.
Bylo by směšné věřit organizátorům oněch „milionů chvilek pro demokracii“, kteří jsou ztělesněním všeho, jen ne demokracie, že „svolávat lidi na náměstí je vyjádřením jejich odporu proti vládě oligarchů, extrémistů a hulvátů“. Koho mají na mysli? Ukazují svými urážkami na lidi, kteří před pár měsíci volili jinak než „chvilkaři“? To je pro ně demokracie? Chtějí tím říci, že ona „svoloč“ (výraz na úrovni „bitcoinové ministryně“) nemá právo ve volbách vyjádřit svůj názor? Že takový názor nemá cenu? To je demokracie jejich střihu? A proč tomu velí prezident Pavel?
Kdo tady ohrožuje demokracii?
Vláda vzešlá ze svobodných voleb se v naší zemi pokouší vládnout sotva několik týdnů. Je ještě příliš brzy nazývat ji vládou extrémistů a hulvátů. Ještě toho za ní moc vidět není. Trpělivosti se ovšem těm, kteří volby prohráli, nedostává, ač smysl jejich snažení mi uniká. Čeho chtějí dosáhnout, pokud jejich krátkodechým cílem není pouze vykřičet svoji zlobu proti Babišovi, Turkovi a Macinkovi? Myslí si, že vláda, sotva pár týdnů v úřadech, podlehne tlaku ulice? Jak velká ta „jejich“ ulice vůbec je? A kdo ji v tom či onom městě či obci reprezentuje? S jakými cíli? Nebo si ona „náměstí“ myslí, že toto je způsob, jak si vymoci volby nové? A skutečně tyhle představy sdílí Petr Pavel, který se vědomě stal tváří protestů? Takovou demokracii bychom si měli přát?
Qui bono, ptám se opakovaně. Tedy komu to všechno slouží?
Vyvolávání společenského a politického neklidu slouží samozřejmě poraženým ve volbách – dnešní opozici. Za ty měsíce se neuměla se svojí porážkou vyrovnat. Zdecimovaná, zbídačená, neschopná a trapná nenabídla svým voličům žádnou uspokojující sebereflexi. Neodvážila se poctivě a objektivně analyzovat příčiny své porážky. Není schopná pochopit, že program „Antibabiš“ nezafungoval, je zoufalá z faktu, že většina českých voličů si nenechala na nos navěšet bulíky, že teď „jde o všechno: Západ, nebo Putin“. A tak v tom opozice pokračuje. Neklid na náměstí jim v jejich „boji“ s vládou vyhovuje. Jiný program nemají.
Situace zatím vyhovuje i prezidentu Pavlovi. Stal se skrze spřátelené „chvilkaře“ mluvčím těch, kteří stojí proti dnešní vládě. Takové vítězství však může být vítězstvím Pyrrhovým. I Pavel bude chtít obhajovat prezidentský mandát ve většinových volbách za dva roky. Aby se mu dnes objevená náklonnost k těm „lepším“ v naší společnosti nakonec nevymstila!
„Náměstí“ a „ulice“ vyhovují těm, kteří prostřednictvím transparentů, plakátů a srdceryvných vystoupení tuší, že dnešní vláda myslí vážně nerozhazovat peníze na nesmyslné válečné výdaje (čímž se dotýká zájmů některých byznysů), a že zřejmě myslí vážně i změnu financování veřejnoprávních médií (i proto na pódiích na demonstracích stojí „umělci“, kteří z obrazovek či od mikrofonů České televize a Českého rozhlasu téměř „neslezou“). Zájmy jsou zájmy.
Ponechme pro dnešek stranou úvahy nad tím, jak neobratně šla dnešní vláda Andreje Babiše (nebo alespoň někteří její členové) tomuto vývoji naproti. Jednu úvahu však říci chci. Kdyby si od začátku premiér Babiš počínal v jednáních s prezidentem Pavlem rozhodněji a neoblomněji, kdyby se v jistém okamžiku nebál vstoupit do „střetu“ s hlavou státu, možná by si byl Pavel počínal tak, jak si počínali všichni jeho předchůdci v úřadu českého prezidenta, vládu by (třeba i s jasně a veřejně formulovanými výhradami) jmenoval – a dnes by byl v této zemi klid.
To by ovšem Petr Pavel a lidé kolem něho museli mít na mysli dobro naší země, ne svoje zájmy.
A to nás čeká demonstrace na Staroměstském náměstí pod záštitou Petra Pavla na podporu Ukrajiny, v polovině března jeho vystoupení v poslanecké sněmovně (copak tam asi pár dnů před „milionem“ na Letné chce říci?), no a pak ona „Letná“…
To, pro koho (či co) to všechno dobré vůbec není, je jen taková maličkost: Česká republika.     (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Elity v panice: Ostrov hrůzy praská ve švech. Dokumenty kauzy Epstein jsou venku. Jména zatím zdaleka ne. Kdo koho kryje? Kdo tahá za nitky nad státy, bankami a médii? A jsme svědky pádu systému, nebo jen další řízené iluze? ..... Platon Besedin se pokouší zasadit kauzu Jeffreyho Epsteina do širšího rámce propojení politických, finančních a mediálních elit, spekuluje o záměrném dávkování informací i o manipulaci veřejného mínění
Komu skutečně prospívá případ Epstein? A proč až 20 let po zahájení vyšetřování začaly být masivně zveřejňovány materiály týkající se tohoto případu? Kdo je beneficientem této špinavé kauzy? Pojďme se na to podívat.
Platon Besedin
Publicista a spisovatel narozený v Sevastopolu. Je autorem knih Děti prosince, Učitel, Kniha hříchu a dalších, stejně jako publicistických titulů Proč Rusové nesmějí snít? a Deník ruského Ukrajince.
Nejprve je důležité zmínit reakci na případ Epstein, přesněji řečeno na 3,5 milionu materiálů, které byly nedávno zveřejněny. Právě teď jsme svědky totální rutinizace toho, co se dělo na Epsteinově ostrově a na jiných podobných místech.
Overtonovo okno – termín, který je již ohraný, ale v tomto případě velmi vhodný. Jde o model pro pochopení toho, jak se myšlenky ve společnosti v průběhu času mění a ovlivňují politiku a ekonomiku. Zjednodušeně řečeno, díky různým manipulacím se to, co bylo původně nepřijatelné, postupně stává normálním.
Právě teď je západní společnost testována na toleranci k pedofilii. Děje se to už dlouho a oficiálně: V mnoha evropských zemích politici a aktivisté otevřeně vystupují za legalizaci sexuálních kontaktů s dospívajícími a dětmi. Problém je však širší: masová kultura pedofilizuje společnost a vychovává obrovské množství zvrhlíků, o kterých čteme v kriminálních zprávách. A ano, bezpochyby by se na pedofily měly uplatňovat mnohem přísnější tresty, včetně chemické kastrace.
Nástroje vlivu
Masová kultura je nástrojem, prostřednictvím kterého se prosazují příslušné narativy. Vliv na mysl je přímo spojen s vlivem na tělo. Například: je známo, že Epstein a jeho „partneři“ financovali afirmativní medicínu, která mrzačí děti. Jde o transgenderové operace pro nezletilé – ve skutečnosti mluvíme o vytváření "biorobotů" pro prostituci za účelem uspokojení potřeb zákazníků z řad mocných.
V případu Epstein je podobných momentů velké množství. Jedna podrobnost: na ostrov bylo dovezeno 1249 litrů průmyslové kyseliny sírové. O jejím nákupu se Epstein dohodl hned poté, co proti němu FBI zahájila vyšetřování. Je zřejmé, že kyselina byla zvrhlíkům potřebná k zakrytí stop zločinu – konkrétně k likvidaci těl mrtvých dětí.
A zde je důležité pochopit: případ Epstein není strašidelnou konspirační teorií, není to jen zábava pedofilů, ale klíč k satanskému systému, který se budoval po desetiletí, možná i po staletí.
Tento systém spojoval a spojuje mocné a silné tohoto světa, kteří ovládají biliony dolarů a miliardy lidí. Navrhoval a vedl války, vychovával nového člověka prostřednictvím propagandy, vzdělávání a medicíny. Je zodpovědný za experimenty na lidech, obchod se zbraněmi, dětmi, drogami a dalšími odpornými případy.
Nejsou to strašidelné příběhy, které se vyprávějí u táboráku, ale skutečná politika prováděná zvrácenými lidmi, kteří se považují za bohy. A téměř všichni jsou do toho zapleteni, protože vstup do kruhu vyvolených znamená účast na příslušných rituálech.
Elity a krytí
Není pochyb o tom, že jsme žili a žijeme v obrovské simulaci, matrici vytvořené mocnými pedofily-satanisty. Je důležité pochopit: kdo pootevřel dveře do světa pravdy? Přesněji řečeno, do její části, protože ani polovinu pravdy se nikdy a za žádných okolností nedozvíme.
Zde je třeba poznamenat, že konkrétní jména jsou zmiňována jen zřídka. V údajně zveřejněných materiálech k případu Epsteina je stále ještě příliš mnoho skryto. Řada politiků požaduje zveřejnění více informací, někteří vyhrožují zveřejněním jmen, ale pedofilní vozík je stále na místě.
To se týká především Ameriky, kde případ Epstein nemá pro mocné žádné zvláštní důsledky. Byla spuštěna kompetentní protikrizová opatření. Například se snaží vysvětlit dění ruskou stopou, intrikami KGB. Nebo absurdizovat, zesměšňovat údajné pedofilní hrátky. Další metodou je spuštění četných falešných zpráv a jejich rychlé odhalení. Logika je jasná: pokud se to ukázalo jako lež, pak i to druhé bude lež.
A přesto se západní elity dostaly do potíží. Především v Anglii. Jedna z konspiračních teorií tvrdí, že jedni z těch, kdo vládnou světu, jsou Komise 300, která je přímo spojována s britskými panovníky. Anglický premiér Keir Starmer vypovídá s třesoucíma se rukama, velvyslanec Mandelson byl propuštěn a šéf úřadu Maxwini a ředitel pro komunikaci Allan sami podali demisi.
Jedna "drobnost" o jejich zvycích: Bývalá vévodkyně z Yorku Sarah Fergusonová posílala na Epsteinův ostrov své dvě nezletilé dcery...
Opravdu jen "konspirační teorie"?
Je zřejmé, že takové nepokoje nemohly být vyvolány jen tak. Ale kým? Jedna z verzí opět tvrdí, že nad Trumpy a Starmery stojí Rothschildové a Rockefellerové. A nad nimi ti, jejichž jména se nikdy nedozvíme.
Zní to jako další příběh o zesměšňovaném spiknutí židovských zednářů a reptiliánů. Ale dá se ještě něčemu divit ve světě, který se zdá být definitivně šílený?
Není snad šílenství, že lidé, kteří řídí země, nadnárodní korporace, organizují pandemie a války, měli sex s devítiletými dětmi a zbavovali se mrtvol v kyselině sírové? 
Je to šílenství, ale ukázalo se, že je to realita, a přesto i po tom všem mnozí odmítají uvěřit v konspiraci pedofilů. Nevím, co ještě musí stát, aby národy pochopily, jaká monstra je řídí a komu slouží. Aby to pochopily a pokusily se to změnit.
Vždyť kdy jindy než teď?     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Jsem ráda, že Peťa Macinka má ve funkci koule ..... Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k setkání Petra Macinky s Hillary Clintonovou.
Hillary, Hillary… Dobrý?
Nejen, že jsem se pobavila. To byl příjemný bonus. To hlavní bylo, že jsem pocítila nefalšovanou hrdost na českého ministra zahraničních věcí, který srozumitelnou angličtinou, s úsměvným nadhledem a nepochybně i potřebnou odvahou reagoval na dámu, která patrně nečekala, že si vůči ní něco podobného ten mladý muž dovolí. Petr Macinka prostě zabodoval.
Nešlo možná ani tak o téma (i když i to jasně formuloval), ale taky o ten jasný podprahový vzkaz směrem k Hillary… “Říkejte si, co chcete, ale vaše doba zkrátka končí. A jestli neumíte do dvou pohlaví napočítat, vaše věc. My víme své…“ Zkrátka jsem si to opravdu užila... Jen tak dál - našim hochům, zralým ani mladým, se zkrátka odjinud “kázat” nebude. Ta doba skončila.
PS: Chtěla jsem původně napsat, že jsem ráda, že Peťa Macinka má ve funkci koule, ale přišlo mi to moc stručné. Tu hrdost na českého ministra zahraničí jsem tam chtěla výslovně napsat.      (Čtěte na stránkách Parlamentní listy)

17.2. 2026     Nadace Gates propagovala horší vakcíny, což bránilo jejich využití ...... Generální ředitel Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev, který je také zvláštním prezidentským zástupcem pro investice a hospodářskou spolupráci se zahraničními zeměmi, uvedl, že nadace amerického miliardáře Billa Gatese podporovala horší vakcíny a bránila používání těch nejlepších, které by mohly zachraňovat životy.
"Nadace Gatesových zavedla komplexní víceúrovňovou globální kontrolu nad vakcínami prostřednictvím financování, schvalování, vládní podpory a mediální dominance, a to z zlých a zlověstných důvodů. Vymývali lidem mozky, propagovali špatné vakcíny a bránili těm nejlepším zachraňovat životy," řekl šéf RDIF na X.
Komentoval zprávu Financial Times o Gatesových vazbách na zesnulého finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Dříve Dmitrijev, který vedl marketingové aktivity ruské vakcíny proti koronaviru Sputnik V, vyzval k vyšetřování Gatesovy práce na vakcínách po zveřejnění materiálů v případu Epsteina.

 Dne 30. ledna oznámil americký náměstek generálního prokurátora Todd Blanche dokončení zveřejnění materiálů v případu Epsteina. Celkový objem zveřejněných dat přesáhl 3,5 milionu souborů. V roce 2019 byl Epstein v USA obviněn z obchodování s nezletilými za sexuální účely. V červenci téhož roku zemřel ve vězení; Vyšetřování dospělo k závěru, že spáchal sebevraždu.      (Sputnik Globe)

Petr Macinka na Mnichovské bezpečnostní konferenci se jako jeden z mála postavil za mírový proces na Ukrajině! Od zahraničních médií získal uznání, zatímco od české zkorumpované opozice a českých “beobachter” médií schytal kritiku a posměch! Anti-Babiš opozice připomíná kolaboranty s nacisty z dob Protektorátu a jejich výkřiky o totálním vítězství nad Rudou armádou! ..... Český národ je od dob Bílé hory prokletý. Je odsouzen k tomu, aby mu vládli cizáci, a když to nejsou cizáci, tak jsou to kolaboranti s cizáky. A když nejsou cizáci či kolaboranti s cizáky zrovna u moci, tak jsou v opozici a škodí zemi z opozice. Nikdy nic jiného od Bílé hory v prostoru kráteru uprostřed Střední Evropy neplatilo, a bohužel to vidíme právě teď, když se zastánci míru snaží o dosažení míru na Ukrajině. Minulou sobotu byl na Mnichovské bezpečnostní konferenci panel, ve kterém diskutoval český ministr zahraničí Petr Macinka spolu s dalšími hosty.
A česká opozice se může doslova pominout, že co si to prý Macinka dovolil. Kritizoval válku na Ukrajině, vyzýval k pluralitě názorů a dokonce Clintonové tvrdil, že existují jen dvě pohlaví. Šlo o panel „The West-West Divide: What Remains of Common Values“ na MSC 2026 (sobota 14. února 2026). Kromě Petra Macinky a Hillary Clintonové tam byli ještě tito účastníci: Radosław Sikorski (polský ministr zahraničí) Ivan Krastev (bulharský politolog) Gladden J. Pappin (politolog; Hungarian Institute of International Affairs) a panel moderovala Bronwen Maddox (Chatham House).
Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci postavil za mír na Ukrajině!
Indický deník The Times of India si všiml [1] vynikajícího stanoviska Petra Macinky, který se ohradil proti nálepkování podporovatelů míru na Ukrajině nálepkami typu “fašisté” a “nacisté” se zjevným odkazem na Viktora Orbána v Maďarsku. Celý záznam [2] panelu v angličtině obsahuje více témat, ale pro náš článek je zásadní segment o Ukrajině. A za vrchního debila v celém panelu byl jednoznačně největší polský rusofob Radosław Sikorski, který Macinkovi skákal do řeči a tvrdil, že i v dnešní Evropě jsou fašisté.
Macinka vyzýval k respektování jiných názorů na Ukrajinu, k vzájemnému dialogu, a k pochopení, že Ukrajina prostě Rusy vojensky neporazí, a tak je potřeba dojednat příměří a nějakou formu míru. Dobrý projev měl i Ivan Krastev, který mluvil o pokrytectví tzv. liberálního západního světa ohledně falešné rovnosti národů v mezinárodním právu. Pokud nemáte čas na video o Ukrajině výše, tak tady máte přepis ...      (Čtěte na stránkách AENews)

Evropská „perestrojka“ se nemůže podařit Pondělní glosa Jiřího Weigla ..... Smutné vysvědčení minulému režimu vystavil v roce 1990 ve svém novoročním projevu nově zvolený prezident Václav Havel, když konstatoval, že „naše země nevzkvétá“. Je tristní, že po 36 letech slyšíme podobné hodnocení o Evropské unii, jejímiž jsme již 22 let členy, a to přímo od jejích nejvyšších představitelů, kteří se ve čtvrtek sešli na neformální Evropské radě v Belgii.
Po letech oslavné propagandy, velkohubých slibů věčné prosperity, umlčování kritiky a nafoukaných mesiášských ambic dohnala Evropskou unii realita. EU neprosperuje, EU zaostává, EU ztrácí v konkurenci se světem a pokračování v dosavadním směru je neudržitelné. Svět se nám vzdaluje stejně jako kdysi táboru „reálného socialismu“ na konci 80. let. Socialistická utopie nefunguje v zeleném hávu, stejně jako vedla k úpadku a stagnaci v originálním rudém kabátě. Byrokratická centralizace a regulace k prosperitě nikdy nemůže vést, euro problémy neřeší, ale prohlubuje. Král je zkrátka nahý a už se o tom může i mluvit.
To je ale málo. Na stole leží otázka, co dělat. Hrozí, že nespokojení voliči vystaví vládnoucí elitě stopku a EU v dnešní podobě nebude schopna v nové situaci přežít. Pod dosavadními vládci Evropy se houpou židle. Ti, kteří Evropu do dnešní situace pomáhali dostat, dnes na belgickém zámku horečně jednali o tom, jak ztracenou konkurenceschopnost obnovit.
Náš technokratický premiér Babiš jako zkušený politik přistoupil k problému racionálně a navrhuje primárně reformovat absurdní systém emisních povolenek ETS1 a dále odložit, či pokud možno vůbec nezavádět povolenky ETS2, které mají zatížit bydlení a dopravu. Mechanismus emisních povolenek je skutečně zločinný nástroj umělého zdražení energetických vstupů v sociálně inženýrském socialistickém experimentu převýchovy obyvatelstva a voluntaristické restrukturalizace ekonomiky podle subjektivních priorit zelených ideologů v jejich utopické snaze manipulovat globálním klimatem.
Jde svou podstatou o jakousi kvaziekologickou spotřební daň, avšak protože daňová problematika není v kompetenci EU, získaly povolenky podobu finančního nástroje, tj. aktiva, které je předmětem obchodů a spekulací na kapitálových trzích. Již více než dekádu jsou povolenky součástí bilancí finančních institucí celého světa, jejich cena nemá nic společného ani s ekologií ani s potřebami zemí, jejichž subjektům zvyšují náklady. Jejich dopad na evropskou ekonomiku je likvidační, ovšem pro Brusel představují významný zdroj, který má k dispozici, a proto se ho nechce vzdát.
Navíc nikdo netuší, jak se povolenek zbavit. Jejich zrušení by vyvolalo potřebu kompenzovat znehodnocení tohoto aktiva finančním institucím a spekulantům, na což nikdo nemá peníze. Velmi problematické je i zastropování jejich ceny. Proto s Babišovou iniciativou sice všichni teoreticky souhlasí, ale prakticky se do její realizace nikdo nehrne.
A tak z výstupu poslední Evropské rady o zvýšení konkurenceschopnosti vyplynul očekávaný směr, jímž se má předstírané řešení varovné situace ubírat – naší záchranou se má stát dotvoření a prohloubení jednotného evropského trhu ve všech oblastech. Ten má dnes k dokonalosti daleko a v některých oblastech téměř neexistuje.
To je známý fakt, evropští politici Ameriku skutečně neobjevili. Je nepochybně pravdou, že velký hladce fungující společný trh dává ekonomickým subjektům mnohem více příležitostí, než 27 dílčích trhů oddělených mnoha přetrvávajícími bariérami a úzkými hrdly. Domnívám se však, že vytyčení tohoto cíle jako hlavního směru zvyšování konkurenceschopnosti je záměrný úkrok stranou od podstaty problému.
Za prvé neplatí teze, že „big is beautiful“, tj že samotná velikost trhu je zárukou prosperity a konkurenceschopnosti. Největší ekonomiky s největšími trhy nejsou a nikdy nebyly na čele ekonomické efektivnosti, inovací a od nich odvozené prosperity. Za sloganem o vytvoření jednoho plně rozvinutého evropského trhu se skrývá stará snaha bruselského centra o další centralizaci moci na úkor členských států, stará snaha národní státy maximálně oslabit a eliminovat a vytvořit umělý centralizovaný superstát, který jediný bude schopen vytvořit a řídit jednotný trh ve všech oblastech napříč Evropou. To vůbec neznamená, že v řadě oblastí by další integrace neměla pozitivní efekt na hospodářské procesy, ale je zcela zjevné, že koncentrace na tento cíl by znamenala, že by evropská konkurenceschopnost měla být zbraní v rukou zdiskreditovaného nikomu neodpovědného bruselského centra v dávném zápasu o moc se členskými státy EU.
Na základě dosavadních zkušeností si proto můžeme říci, že na této frontě se v dohledné budoucnosti nic podstatného nestane. Politická atmosféra v členských zemích dnes vůbec není nakloněna představě dalšího předávání moci do Bruselu a důvěra ve fungování evropského trhu v režii dnešních evropských vůdců je nevelká. Stačí uvést příklad našich zkušeností s vytvářením evropského energetického trhu, na který lacino vyrobenou elektřinu dodáváme a draho si ji z něho kupujeme a likvidujeme tak vlastní konkurenceschopnost. Nebo představy francouzského prezidenta Macrona o povinné preferenci evropských výrobců, které by ve svých důsledcích vedly k situaci, že jedinou možností pro budování jaderné energetiky by byla pro nás nekonkurenceschopná francouzská EDF, zatímco představa francouzské policie kupující české Škodovky je a vždy bude pouze z říše snů.
Pád evropské konkurenceschopnosti není výsledkem nedostatečné velikosti a hloubky trhu, má systémové příčiny, a o nich se ani na summitech ani v slavné Draghiho zprávě nehovoří. Skutečnou příčinou je centralizační socialistický regulační a dotační charakter evropské integrace dovedený do extrému progresivistickou zelenou politikou. Ten a nikoliv přetrvávající bariéry na jednotlivých trzích v rámci EU je příčinou zaostávání. A žádná „perestrojka“ tomu nepomůže, stejně jako nezachránila zbankrotovaný sovětský systém.
Premiér Babiš ve své iniciativě trefil jeden z konkrétních projevů tohoto nefunkčního ekonomického systému. Ale je třeba jít mnohem dál a zbavit se všech Green Dealů, ESG, dotačních mechanismů a všudypřítomných regulací. Bez nich velký evropský trh sám o sobě s produktivitou a s konkurenceschopností nedokáže nic podstatného.     (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Německo znovu ohrožuje Evropu: Ve výdajích vojenského rozpočtu už je na čtvrtém místě na světě. Obava Francie a Polska z nového hegemona sílí. Válečný kancléř Friedrich Merz kráčí ve šlépějích svého předchůdce. Rusko počtvrté v Berlíně? ..... Igor Veremějev si všímá rostoucí vojenské síly Německa a obav jeho sousedů, přestože Berlín ujišťuje, že tak činí pouze v přípravách na válku proti Rusku - neboť už asi zapomněl, že ruská armáda jeho hlavní město už párkrát "navštívila"
Německo, které zvyšuje svou vojenskou sílu, se může stát dalším hegemonem Evropy, domnívají se analytici vlivného britského časopisu The Economist. Připomínají, že v roce 2025 Berlín vynaložil na obranu více než jakákoli jiná evropská země.
Německý válečný kancléř
Dnes je německý vojenský rozpočet čtvrtý nejvyšší na světě. Očekává se, že roční vojenské výdaje země dosáhnou v roce 2029 částky 189 miliard dolarů, což je více než trojnásobek hodnoty z roku 2022. Německá vláda už dokonce zvažuje možnost návratu k povinné vojenské službě, pokud Bundeswehr nedokáže získat dostatečný počet dobrovolníků.
Bude-li Německo pokračovat v nastoupeném kurzu, do roku 2030 se opět stane vojenskou velmocí, prognózuje The Economist. Německé orgány ujišťují, že svou obrovskou vojenskou sílu využijí ve prospěch celé Evropy, avšak vojenská dominance Německa, varuje časopis, může nakonec vést k rozkolu na kontinentu. Francie, odvěký rival Německa, je již znepokojena tím, že se její soused stává vojenským kolosem. Stejné obavy sdílí i Polsko, které už bylo jednou obětí německé agrese.
Příznačné však je, že britský časopis v této analýze nepovažuje za hrozbu pro mír v Evropě současnou vládu v Berlíně v podobě „válečného kancléře“ a rusofoba Friedrich Merze, který hrozí vysláním německých vojsk na Ukrajinu a již přesunul německé tanky do Pobaltí, ale opoziční pravicovou vlasteneckou stranu Alternativa pro Německo, která jeho politiku ostře kritizuje:
„Německo pod vedením AfD,“ píše The Economist, „může využít svou moc k zastrašování nebo nátlaku na jiné země, což povede k napětí a konfliktům.“
Odkud se berou takové obavy? Britský časopis spekuluje, že „AfD není nepřátelsky naladěna vůči Rusku, je proti podpoře Ukrajiny a chce se vzdát ekonomické a vojenské integrace Německa do EU a NATO.
Sílící německá armáda
AfD považuje vojenskou sílu za nástroj posílení země, který by měl být využíván výhradně v zájmu Berlína, a počítá s tím, že německý obranný průmysl bude zcela nezávislý na tradičních spojencích Berlína. Pokud AfD získá moc, bude využívat německou armádu k projekci síly vůči sousedům Německa, zejména Francii a Polsku, domnívá se The Economist. V takovém případě, tvrdí časopis, země riskuje, že se stane osamělým, nacionalistickým a militaristickým hegemonem v Evropě.
Francii se nelíbí myšlenka, že se Německo stane vojenskou velmocí Evropy, protože se domnívá, že tato role náleží jí. A bude pečlivě sledovat jakékoli náznaky toho, že by sousední země mohla usilovat o získání jaderných zbraní, jediné oblasti, v níž Francie stále dominuje. Poláci se obávají, že vojenská síla Berlína mu jednou umožní obnovit přátelské vztahy s Moskvou a odsunout malé státy EU do pozadí.
Na rozdíl od německé vojenské síly může Polsko navázat užší spolupráci s pobaltskými a severskými zeměmi, stejně jako s Velkou Británií v rámci Spojených expedičních sil, nebo se připojit k Severoatlantické osmičce (Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litva, Norsko a Švédsko). V každém případě může být výsledkem fragmentace společného evropského úsilí v oblasti obrany.
Popere se Evropa mezi sebou?
Francie zase může podlehnout pokušení posílit svou pozici výrazným zvýšením výdajů na obranu, aby dohnala Německo, navzdory vnitřním finančním problémům. Paříž může také posilovat spolupráci s Londýnem, aby vytvořila protiváhu Berlínu.
Stejné obavy v souvislosti s Německem vyjadřuje i americký analytický časopis Foreign Affairs v článku s názvem „Další pán Evropy? Jaké hrozby přináší nová síla Německa“. Také se domnívá, že do roku 2030 se Německo stane novým vojenským hegemonem v Evropské unii.
Podle jeho názoru evropská společnost obecně schvaluje vojenské posílení Berlína jako odpověď na hrozbu ze strany Ruska. Je však třeba mít na paměti starou pravdu: Dejte si pozor na svá přání, mají tendenci se plnit. Současné Německo přísahá, že jeho nová síla poslouží k ochraně celé Evropy. Pokud však tuto moc zneužije, riskuje, že časem rozdělí kontinent zevnitř.
Paříž nadále nervózně reaguje na proměnu svého souseda ve vojenského giganta, stejné obavy, navzdory rétorice Sikorského, sdílí mnoho Poláků. Vzestup Berlína může podněcovat staré fobie a podezření. Francie, Polsko a další země mohou začít budovat koalice proti Německu, čímž odvedou pozornost od konfrontace s Moskvou a uvrhnou kontinent do rozporů. Francie, poháněná ambicemi „velkého národa“, je schopna vstoupit do otevřeného soupeření o vojenské vedení s Berlínem, čímž donutí Evropu bojovat sama se sebou.
A zde i americký časopis začíná strašit opoziční stranou Alternativa pro Německo. „Tyto skutečně děsivé vyhlídky,“ píše, „se mnohonásobně zvětšují v případě, že se k moci v Německu dostane ultrapravicová Alternativa pro Německo, jejíž popularita neustále roste. Je to extrémně nacionalistická síla, která již dlouho útočí na EU a NATO.
Řecký příklad varuje
Německo pod vedením AfD může klidně využít svou moc k vyvíjení nátlaku a vydírání jiných zemí, čímž zaseje semena budoucích konfliktů.“ Nejde však jen o AfD, jejíž nástup k moci tak děsí Brusel, kvůli jejímu negativnímu postoji k nacistické juntě v Kyjevě a k odmítavému postoji k válce s Ruskem.
Abychom pochopili kořeny evropských obav z německé hegemonie, není nutné sahat do vzdálené minulosti. Stačí si připomenout poslední desetiletí. V nejhorším období evropské dluhové krize v letech 2010–2015 se několik zemí EU ocitlo v dluhové pasti a zoufale potřebovalo pomoc z Bruselu. Ve skutečnosti to znamenalo získat pomoc od Německa - ekonomické těžké váhy eurozóny.
Namísto solidarity a štědré pomoci však Berlín, posedlý fiskální odpovědností, diktoval záchranné úvěry za nevýhodných podmínek a zahrnul do nich přísná úsporná opatření. Výsledkem byly dvouciferné míry nezaměstnanosti a roky strádání pro zadlužené země. Berlín byl obzvláště přísný vůči Řecku, které donutil maximálně omezit sociální dávky a veřejné služby.
Do roku 2013 se nezaměstnanost v Řecku přiblížila 30 % a HDP do poloviny desetiletí klesl o čtvrtinu. Řecko v reakci na to začalo Německo opět nenávidět. Na slavném plakátu z té doby byla kancléřka Angela Merkelová zobrazena v nacistické uniformě. Pokud Berlín neodstraní narůstající napětí a nedůvěru, Evropu může skutečně čekat návrat éry vnitřního strategického soupeření, domnívá se Foreign Affairs.
Osvobodí znovu Rusové Berlín?
A jak napsal i server Politico, kurz Německa směrem k militarizaci vyvolává strach u ostatních evropských zemí. Rychlá reorganizace německých ozbrojených sil může vážně změnit rozložení sil v Evropě a „překreslit politickou mapu kontinentu“, varuje tento server.
Ve skutečnosti je však militarizace Německa hlavní hrozbou především pro Rusko. Německo pod heslem zadržování Ruska přistoupilo k rozsáhlému přezbrojení své armády a přizpůsobení národní infrastruktury vojenským potřebám.
Nedávno to v rozhovoru pro RIA Novosti uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Dmitrij Ljubinskij: „Pod heslem nutnosti zadržet Rusko se realizují programy rozsáhlého přezbrojení země, přizpůsobení infrastruktury a logistiky vojenským potřebám." Zdůraznil, že Berlín neskrývá své záměry proměnit Bundeswehr v nejsilnější konvenční armádu v Evropě, což „několik sousedních zemí vnímá s obavami“.
Vyvolává to obavy i v Rusku. Vždyť Německo evropské země opakovaně napadlo. Němci by si však měli pamatovat, že ruští vojáci byli v důsledku toho třikrát v Berlíně.
A jak se zpívá ve známé ruské vojenské písni: „Pokud bude třeba, zopakujeme to!“     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Prečo vitamín K môže byť najviac prehliadaný vitamín pre dlhovekosť ..... Čo ak o jednej z najsilnejších živín pre vaše zdravie premýšľate len veľmi zriedka, prípadne vôbec?
Zatiaľ čo vitamíny C a D dominujú titulkom o zdraví, v zákulisí pracuje tichý zdroj energie, ktorý riadi množstvo procesov od zrážania krvi až po pevnosť kostí a dokonca aj ochranu mozgu.
Týmto tichým hrdinom je vitamín K, živina rozpustná v tukoch, ktorá bola objavená náhodou v 20. rokoch 20. storočia, keď zvieratá kŕmené nevyváženou stravou začali trpieť nekontrolovateľným krvácaním.
V súčasnosti rastúci počet výskumov odhaľuje, že zabezpečenie dostatočného príjmu oboch jeho hlavných foriem – K1 a K2 – je kľúčovým, no často chýbajúcim dielikom skladačky optimálneho zdravia.
Väčšina ľudí si sotva uvedomuje, že vitamín K vôbec existuje. Nie je však iba dôležitý, ale doslova nevyhnutný vitamín. „K“ v skutočnosti znamená „koagulation“, čo je dánsky pravopis slova „coagulation“ zdôrazňujúceho jeho základnú úlohu pri zrážaní krvi.
Všetky funkcie vitamínu K však siahajú ďaleko za rámec tejto jedinej funkcie.
Dvaja kľúčoví hráči: K1 verzus K2
Vitamín K nie je samostatná zlúčenina, ale skupina vitamínov. Vitamín K1 alebo fylochinón tvorí 75 až 90% vitamínu K v našej strave, predovšetkým v listovej zelenine, ako je kel, špenát a kapusta.
Vitamín K2 alebo menachinón sa nachádza v živočíšnych produktoch, syroch a fermentovaných potravinách, ako je natto. Telo tiež produkuje K2 prostredníctvom črevných baktérií.
Hoci obe formy pomáhajú pri zrážaní krvi a viazaní vápnika, v našom vnútri sa správajú odlišne. Zo zeleniny absorbujeme iba asi 10% K1, zatiaľ čo pri jeho vstrebávaní sme oveľa efektívnejší, čiastočne preto, že sa často konzumuje s tukom.
Okrem toho K2 cirkuluje v krvi niekoľko dní, čo mu umožňuje dostať sa do kostí a tepien, zatiaľ čo K1 sa prevažne dostáva do pečene a zostáva tam len niekoľko hodín.
Základný stavebný kameň pre kosti a srdce
Prínosy dostatočného príjmu vitamínu K2 sú najmä pre zdravie kostry. Aktivuje osteokalcín, proteín, ktorý viaže vápnik na kostnú matricu.
Výskum ukazuje, že vitamín K2 pomáha predchádzať zlomeninám kostí, pričom jedna štúdia zaznamenala zníženie miery zlomenín až o 80%. Zároveň pomáha predchádzať nebezpečnému javu: kalcifikácii tepien.
Aktiváciou proteínov, ktoré bránia vápniku vniknúť do stien ciev, môže vitamín K2 znížiť riziko srdcových ochorení. Jedna štúdia zistila, že jeho vysoký príjem znižuje riziko úmrtnosti na srdcové ochorenia až o 57%.
Zdá sa, že ochranné účinky sú ďalekosiahlejšie. Štúdie naznačujú, že vitamín K bojuje proti rôznym druhom rakoviny, vrátane rakoviny prostaty a pečene, potenciálne podporou funkcie protirakovinového génu s názvom Gas6.
Zohráva tiež dôležitú úlohu pri funkciách mozgu, pričom výskum zaznamenal výrazne nižší príjem u ľudí s Alzheimerovou chorobou v ranom štádiu. Vykazuje tiež protizápalové vlastnosti a zlepšuje citlivosť na inzulín.
Zabezpečenie dostatočného príjmu
Skutočný nedostatok, ktorý sa prejavuje príznakmi, ako sú ľahká tvorba modrín a krvácanie, je u dospelých zriedkavý, ale môže sa vyskytnúť u novorodencov alebo u osôb s poruchami vstrebávania tukov, ako je celiakia alebo ulcerózna kolitída.
V prípade bežnej populácie by sa mal dôraz klásť na pravidelný príjem z potravy.
Dobrou správou je, že vitamín K má mimoriadne vysoký bezpečnostný profil. Americký Úrad pre potraviny a výživu nestanovil žiadnu hornú hranicu a uvádza, že „u ľudí ani zvierat neboli hlásené žiadne nežiaduce účinky spojené s vysokou konzumáciou vitamínu K z potravy alebo doplnkov“.
Primeraný denný príjem je stanovený na 120 mikrogramov pre mužov a 90 mikrogramov pre ženy.
Pre tých, ktorí zvažujú užívanie doplnkov, sú dostupné vitamín K1 a vitamín K2 často ako MK-4 alebo MK-7), prípadne ako súcasť v multivitamínoch. Vzhľadom na ich rozpustnosť v tukoch môže ich užívanie s jedlom obsahujúcim tuk zlepšiť vstrebávanie.
Uprednostňovaním zeleniny pre formu K1 a fermentovaných alebo živočíšnych potravín pre formu K2 podporujete základný systém, ktorý ticho stráži vaše srdce, posilňuje vaše kosti a chráni vašu myseľ.     (Čtěte na stránkách Badatel)

Žádné prokazatelné snížení emisí u elektrických aut ..... Zatímco EU se snaží donutit obyvatelstvo k přechodu na elektromobily, je stále jasnější, že výmluva na „zelenou, udržitelnou a bezemisní“ dopravu neobstojí.
Kvůli komponentům pro baterie elektromobilů jsou káceny pralesy a využívána dětská pracovní síla a jak se ukazuje, tak ani s oním snížením emisí to není tak slavné.
Nový přehled skutečných dat vyvolává pochybnosti o tom, kolik klimatických výhod – pokud vůbec nějaké – elektromobily reálně poskytují ve srovnání s vozidly na fosilní paliva. Podle výzkumníků elektrifikace většinou spočívá v přesunu emisí z výfuku do elektrárny.
Vědci, kteří zkoumali emise elektromobilů, samozřejmě vychází z britské vládní klimatické politiky, takže v podstatě podporují její agendu čisté nuly a Green Dealu, včetně více větrníků, solárních panelů a „zelené“ energie.
Přesto konstatovali, že elektromobily jsou v současné době jen pouhým symbolem, takže jejich využití namísto aut se spalovacím motorem nemá pro snížení emisí žádný význam…
Výzkumný tým z Queen Mary University of London provedl ověření věrohodnosti plánů Velké Británie na nulové emise. Jejich závěr je, že současné investice do elektrických vozidel vycházejí z předpokladů, které neodpovídají tomu, jak elektrický systém dnes skutečně funguje.
Pokud je výroba elektřiny z velké části podporována plynovými elektrárnami, znamená větší spotřeba elektřiny v praxi, že je nutné používat více fosilních paliv. V dnech, kdy nefouká vítr nebo nesvítí slunce, se objeví mezery, které se rychle zaplní fosilním plynem.
Pokud jsou tedy v těchto obdobích připojena nová elektrická auta do sítě, nabíjení přímo vede ke zvýšenému spalování fosilních paliv. Během provozu na silnici vypadají auta bez výfuků čistěji, ale pro atmosféru a klima to nebude žádný přínos.
Předpovědi se setkávají s reálnými daty
Studie, která byla přijata k publikaci v časopise Environmental Research, porovnává politické plány pro rok 2030 s tím, jak energetický mix skutečně vypadal v roce 2023.
Výzkumníci se domnívají, že přínosy větrné a solární energie byly v rozhodovací dokumentaci značně přeceňovány. Obecná kritika směřuje proti tomu, že toto je spíše pravidlo než výjimka v debatě o klimatu a zelené transformaci.
Současně britská vláda chtěla urychlit komplexní rozšíření výroby obnovitelné elektřiny a zároveň podpořit přechod na technologie, jako jsou elektromobily a tepelná čerpadla. Ale zvyšování poptávky dříve, než je připravena nabídka, není podle výzkumníků ideální.
To je rozdíl, na kterém záleží
Mnoho výpočtů dopadu elektrických aut na klima je založeno na průměrné směsi elektřiny v síti. Pokud je velká část obnovitelná, výpočet přirozeně vypadá příznivě.
Výzkumníci však věří, že o rozdílu nerozhoduje průměr, ale rozdíl. Když poptávka roste, nepostačuje současná větrná ani solární energie, místo toho je třeba využít energii z fosilních paliv (v případě Velké Británie jde o plyn).
Každé nové elektrické auto přidává další nutnou spotřebu elektřiny, která musí v praxi pocházet z fosilního plynu.
Emise nezmizí, jen se přesunou
Důsledkem podle autorů zprávy je, že emise nezmizí, ale pouze se přesunou. Výfukové plyny už nejsou na ulici viditelné, ale oxid uhličitý je stále vypouštěn v elektrárně.
S dnešní kapacitou britské sítě by ti, kdo chtějí snížit skutečné spalování fosilních paliv, museli podle výzkumníků řídit velmi úsporný hybrid nebo auto na naftu.
Ve většině zemí je stejná situace
Výzkumníci upozorňují, že pouze Francie se svou rozsáhlou jadernou energetikou může v blízké budoucnosti dosáhnout bodu, kdy elektrifikace skutečně přinese jasné úspory oxidu uhličitého.
Pro většinu ostatních zemí je nejprve potřeba radikálnější změna výroby elektřiny.
Expanze solární a větrné energie však není tím, co může plně nahradit plynové a uhelné elektrárny.
Skryté environmentální náklady, na které se často zapomíná
Debata není jen o tom, jak se vyrábí elektřina. Kritici také poukazují na další faktory v životním cyklu:
• Těžba lithia vyžaduje velké množství vody a způsobuje významné emise.
• Těžba kobaltu je často spojována s obtížnými pracovními podmínkami v Demokratické republice Kongo.
• Samotná výroba baterií znamená velkou uhlíkovou stopu.
• Těžší vozidla mohou také produkovat více emisí částic z pneumatik a brzd.
Zpráva výzkumné skupiny je, že elektromobily mohou v budoucnu hrát důležitou roli, ale že klimatický přínos závisí zcela na tom, jak čistá je elektřina. Než bude energetický systém transformován, tvrdí, že se elektrifikace stane spíše symbolem než podstatou.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Vyjasňuje se na všech frontách ..... Asi sledujete aktuální výrony našich pravdomluvných mééédií, kterak nám Macinka udělal ostudu, protože si dovolil nesouhlasit s Hillary Clintonovou a poslal ji několikrát do háje. Ona už totiž není posvátná kráva, ale jen kráva. Naše opozice řvala jak píchlé prase, ale ve světě to sklidilo pobavené uznání a náš ministr zahraničí měl svoji hvězdnou hodinku, protože se dostal do světového tisku. To se knedlíčkovi Lipánkovi nikdy nepodařilo a tak se nedivte, že byl na svém fejsbůku celý víkend pěkně mrzutý. Ukázalo se, že Macinka je oblíbený na Západě, kdežto Lipavský je oblíbený na západě Ukrajiny.
Já nebudu hodnotit, jestli Macinka mohl svou diskusi s Killary (a se Sikorskim) vést lépe nebo jinak, jen suše konstatuji, že se česká zahraniční politika přihlásila k Trumpovi a Republikánům a zaujala velmi velmi rezervovaný postoj k Demokratům. Babiš ke svému Macinke neřekl ani půl slova, nic nedementoval, nic neuváděl na pravou míru, takže to bylo v souladu s představami Veľkého Bociana. Jednotu narušoval jen Petr Pavel, který kritizoval svou vlastní zemi za to, že dává málo na zbrojení i na Ukrajinu… Naštěstí to světový tisk prakticky vůbec nezaznamenal. Informoval o tom jen Seznam, který má s Hradem smlouvu, aby Pavla vykresloval jako světovou celebritu.
Samozřejmě, náš příspěvek ke světovému zabíjení je už dávno přesně a detailně vykomunikován s americkým velvyslancem a kdyby Spojené státy projevily jakoukoliv nelibost, že platíme příliš malé výpalné, dávno by to bylo zahrnuto v opraveném rozpočtu, protože jestli máme schodek 310 nebo 350 miliard, je úplně jedno. Jestli něco v posledních dnech Hynek Kmoníček řešil, tak přesně tohle. Ostatně, byl to právě Merrick, který Andrejovi vysvětlil, že se muniční iniciativa rušit nebude, protože jinak by se Ukrajina mohla zhroutit ještě předtím, než ji Spojené státy opustí a to by bylo poněkud trapné.
Demonstrace Milionu chlívek v neděli nebyla náhodná. Bylo zapotřebí po sorosovsku nějak překrýt, že se svět změnil. Americký ministr zahraničí, Rubio, sice na konferenci řekl spoustu frází o transatlantické vazbě a o tom, jak Evropa a USA patří k sobě, ale pak se hned sebral a letěl za Ficem a Orbánem. To víte, vzniká nám henta dvourychlostní Evropa a Spojené státy si budou spíš hýčkat tu druhou rychlost, než tu první.
Zároveň se sám od sebe vyřešil největší bolehlav Visegrádské čtyřky – Polsko. To za sto let své existence nepochopilo, že se nemůže spojit s Německem proti Rusku nebo s Ruskem proti Německu, protože vždycky dostane na budku od obou. Místo, aby budovalo spojenecké vazby s malými zeměmi, které nemají velmocenské ambice, chce do VIP klubu, aby jim tam mohlo drhnout záchody. Suše konstatuji, že Polsko už nesměřuje ke Střední Evropě, ale k Německu a baltským Vymírátům. V4 bude nakonec bez Poláků, ale zřejmě bude s Rakušany i Chorvaty a pod americkým milostivým patronátem. Dostaneme šanci být první mezi rovnými… tedy… pokud si nezavřeme doly a nezrušíme elektrárny. V tom příápadě budeme prvními voly.
Na Ukrajině už Spojené státy naplno podporují Kyryla Budanova. To je takový americký zvyk, podporovat vždycky toho největšího drsňáka. V Sýrii se jim to osvědčilo tak dobře, že hodili přes palubu Kurdy. Budanov se stane novým ukrajinským prezidentem/diktátorem, protože jen on bude schopen tváří v tvář porážce udržet Ukrajinu pohromadě a alespoň se pokusit nasadit otěže tamním oligarchům. Ukrajina se zpožděním třiceti let bude následovat ruský příklad a do nejvyšší funkce dosadí člověka z tajných služeb. Ještě budeme nostalgicky vzpomínat na Zelenského, protože Budanov, ten se nezakecá.
Volby na Ukrajině zřejmě budou v květnu a budou zároveň takovým referendem o Donbasu. Pak se ukáže, kolik mrtvých má Ukrajina doopravdy, ukáže se, že válka stála minimálně dvakrát tolik, co se tvrdilo a také se zjistí, že se rozkradlo čtyřikrát tolik, než si dnes Američané myslí.
V přímém přenosu také sledujeme otáčení narativu. Všimněte si, ještě před rokem musela Ukrajina dostat zbraně, aby zvítězila nad Ruskem. Dnes musí dostat zbraně, aby si Rusko sedlo k jednacímu stolu a chtělo mír. Počítám, že někdy v dubnu přijde do České televize správný pokyn a všichni začnou unisono hýkat, že Rus už je dost zatlačen, aby souhlasil s mírem a my jsme to zařídili, protože jsme Ukrajincům dodali dost munice i raket, aby dosáhli takového skvělého výsledku. Sice to bude přesně podle ruských not i požadavků, ale to bude našim euroovcím úplně jedno a budou se prsit, jak nad zlým Ruskem zvítězili a ty dva miliony mrtvých Ukrajinců za to stály.
Hned vzápětí se z hrdinných Ukrajinců opět stanou hlučná a obtěžující „Úkáčka,“ čímž se kruh definitivně uzavře. Pokud bude Budanov šikovný, nejspíš všechny své mafiány vytlačí do EU a my si tady opět užijeme devadesátky se vším všudy.
Také poočku sleduju situaci v Maďarsku a musím říci, že Orbán není žádné béčko od svých liberálních nepřátel se ledacos naučil. Na jeho největšího soupeře, Petera Magyara, se teď provalila jakási sexuální aférka. Šest týdnů před volbami – vynikající načasování. Jestli se Babiš alespoň trochu poučí od svého dobrého přítele Victora, tak na Petra Pavla praskne to jeho domácí násilí na první manželce někdy po Vánocích 2027. To budou mít Chvilkaři za sebou spóóóustu demonstrací na podporu svého oblíbeného generála a když se to dobře načasuje, bude to mít zdrcující efekt. Proč myslíte, že Babiš mluví o tom, že by nám slušela prezidentka? Představte si debatu gumy a domácího násilníka s křehkou, ale chytrou ženou. Martino Kociánová, měla bys do toho jít, protože jinak to bude Ivana Tykač(ová) a podle toho to dopadne.
Shrneme si to:
Obrat zahraniční politiky je dokončen. Od Sorosovců k Trumpovcům. Můžeme si zvolit jakoukoliv samostatnou, hrdou a nezávislou politiku všech azimutů, pokud to bude azimut podle Merricka.
Dvourychlostní Evropa je realitou a směřuje k novému pojetí Rakouska – Uherska. Jakási forma Podunajské konfederace. Poláci do toho s námi nejdou, chtějí si vedle Německa dál hrát na velmoc. Češi budou v nové střední Evropě největším národem, ale všichni budeme pod pečlivým americkým dohledem. Jen si nemyslete, holoto, že si budete vyskakovat. Ale lepší jeden císař v pět tisíc kilometrů vzdáleném Karakórumu, totiž Washingtonu, než deset tisíc euroúředníků za humny.
Scénář pro Ukrajinu už je napsaný. Z Ukrajiny bude druhá Sýrie a Petr Pavel si brzy bude moci podat ruku s dalším kvalitním hrdlořezem. Ukrajina bude rozdělena mezi Rusko, Polsko a Black Rock.
A protože hnutí ANO vysaje své koaliční partnery, je zapotřebí udržet strukturu, která nebude neškodná a bude Andrejovi připomínat jeho nesplněné sliby. Především ty o koncesionářských poplatcích., protože to mu nikdo jiný z opozice připomínat nebude. K tomu se musíme připravit na druhé období našeho prezidentčíka. Přesně na tento úkol má STAČILO! lidi i prostředky. Ostatně soudíme, že Česká televize musí být zničena. Již brzy ve vašich kinech…     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Zproštěn? Nevadí, ukradneme alespoň majetek ..... Vždy, když najatí komedianti ze spolku Michprdů začnou povykovat, je nutno zpozornět. Znamená to, že se potichu tlačí nějaké svinstvo. I nyní se to potvrdilo. Vláda tlačí zákon o zabavování majetku lidem, kterým soud neprokázal trestnou činnost. V důvodové zprávě se zcela nezakrytě uvádí, že se prolamuje presumpce neviny. Důkazů netřeba, stačí pravděpodobnost. Ne, to není kachna, to je vládní návrh implementace směrnice z EU!
Nezabavujeme, ale odčerpáváme, což je něco úplně jiného
O co jde? O nic menšího, než to, že se stát snaží získat pravomoc zabavit majetek komukoliv bez nutnosti cokoliv prokazovat. Užijte si tuhle krásnou doslovnou citaci, která přesně charakterizuje, jak moc se tento stát změnil v něco příšerného. Stát by mohl nově získat možnost odčerpat majetek pocházející z trestné činnosti i v případech, kdy se nepodaří dosáhnout odsuzujícího rozsudku. Zopakuji to (sic!), nepodařilo se dosáhnout odsuzujícího rozsudku. Jak tedy bude známo, že majetek pochází z trestné činnosti? Důvodová zpráva k tomu lakonicky dodává, že netřeba nic dokazovat, ale postačí pouhá pravděpodobnost. Ano, čtete dobře, to není překlep nebo blábol. Skutečně tam je ta pravděpodobnost. Fascinující na tom je, že se nebude muset nic prokazovat, bude stačit pouhé přesvědčení soudce, že majetek není legální. Žádné soudní řízení s prokazováním nelegality majetku. Nic takového, protože to je moc práce. Jen postačí přesvědčení soudce. To je ta pravděpodobnost, aby pojmu bylo dobře rozuměno. Řečeno česky po lopatě, státní zaměstnanci s mlhavou představou o životě venku budou posuzovat, zda si člověk mohl vydělat na takový majetek. Můžete hádat, k jakému závěru asi tak dojdou?
Tohle vše se ve zprávě konstatuje naprosto bez nějakého uzardění. Že majetek pochází z trestné činnosti, to se sice prokázat nepodařilo, ale to nevadí. Prostě bude zabaven. Teda ne zabaven, ale po pravomocném trestním stíhání, které bylo skončeno zproštěním, se zahájí odčerpávací řízení. Jaký libozvučný název si pro to vymysleli! Nejde o zabavení, konfiskaci a ani o jiná podobná zprofanovaná slova, ale o odčerpání. Přece orgány činné v trestním řízení nepracovaly nadarmo, ne? Když už se o tu osobu zajímala policie, tak musí být zlý a špatný člověk. Taková zlá bytost prostě nemůže mít majetek legálně, to je nad slunce jasnější. Kdopak si dneska vzpomene na takovou pěknou mantru, že pojem vina je pravicový oportunismus, protože klíčová je třídní účelnost?
Presumpce neviny prolomena? No a co?
Dokonce se v té zprávě uvádí, že se tím prolamuje presumpce neviny. Ale i navrhovatelům tohle přišlo trošičku divné, že přece jen ten princip není až taková banalita. Proto se pustili do zdůvodnění. Bádali, bádali a pak přišel objev! Nejde o vinu člověka, ale jen o majetek. Však člověka nezavřou, jen mu odčerpají majetek. Takže vlastně je všechno v pořádku a nic zásadního se neděje, ne? Vydělá si znova. Takže se vlastně nic neprolamuje nebo jen tak malinko, že to nestojí za řeč. Je neskutečné číst, že konfiskace majetku bez trestného činu je jen taková prkotinka, která nic neporušuje. Že vlastně někomu sebrat majetek není trestní sankce.
Je potřeba to všechno domyslet v plném rozsahu. Směrnice EU prolamuje princip, který je ukotven v článku 40 bod 2 Listiny základních práv a svobod. Rozkaz z EU s klidem porušuje nejzákladnější zákonnou normu tohoto státu a nikoho to netrápí. Demokracie tím rozhodně není ohrožena, ale SMS neoficiálnímu prezidentovi země? Ó, to je oheň na střeše. Cílem komediantů z Cirkusu Minář je udělat humbuk, aby se všichni věnovali nesmyslům a nevšímali si toho, co je skutečně podstatné. Vždycky když aktivisté tohoto spolku začnou řvát, že je ohrožena demokracie nějakou totální pitomostí jako třeba SMS, tak je potřeba hlídat pečlivě zprávy. Protože se zaručeně děje v tichosti nějaké svinstvo, které nemá být viděno. Zcela vědomé prolomení presumpce neviny demokracii podle těchto spravedlivých soudruhů nijak neohrožuje. Stát dostává možnost zabavit majetek komukoliv na jeden vrz, jelikož proti tomuto rozhodnutí nebude žádné odvolání. Prostě se nám zdálo, že zloduch má nějak moc peněz, i když jsme mu nic neprokázali, tak ať kouká navalit majetek.
Konečně máme nástroj na boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
Ministr Tejc prostřednictvím ministerstva soudnictví navrhuje tento právní paskvil jako vládní návrh. Pro členy Svazu pokrokových pravdomluvných faktcheckerů podotýkám, že jsem si vědom oficiálního názvu ministerstva odvozeného od spravedlnosti, ale odmítám jej používat v souvislosti s tímto ministerstvem. Ministerstvo návrh hájí tím, že konečně dostane do ruky nástroj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. To je naprosto skvělé! Jen bych se rád zeptal, doteď ty nástroje jako byly co? To nám tím chcete říct, že se dosud dařilo legalizovat výnosy pocházející z trestné činnosti?  Tedy, jinými slovy, celá ta buzerace jménem AML je tedy k ničemu? To rád slyším, tak pojďme zrušit obě normy. Navrhovaná nová norma je zbytečná, protože trestní zákoník již dávno zná propadnutí věci, zabrání věci a zabrání části majetku. Ale je naprosto nezbytné odsouzení pachatele za trestný čin nebo prokázání vztahu mezi majetkem a konkrétním trestným činem, z nějž pochází. Pokud něco takového prokázáno nebylo, majetek se vrátí a považuje se za legálně nabytý. Tohle chce navrhovaný zákon změnit.
Co se týče AML, stačí si vzpomenout, jak se zaváděla se skvělými zprávami, že se konečně zakročí proti praní špinavých peněz. Čímpak to skončilo? Kolikrát se vám, milí čtenáři, již stalo, že se nějaký anonymní fízl z banky vyptával, na co jste vydali tolik peněz a proč si vybíráte peníze? Kolik nejrůznějších dotazníků jste museli vyplňovat, nebo papírů dokládat, když jste chtěli jen poslat platbu, vést účet nebo něco podobného?  Nu a teď dobráci stejného ražení dostanou do rukou podstatně ostřejší kosu.
Není tak složité se vžít do reálné situace. Obvinění v trestním řízení. Nezbývá než tiše snášet všechna obvinění. Pak dojde na soud. Po prvním rozsudku nalézacího soudu si soudci zahrají veselý ping-pong za účelem potrápení oběti. Hlavní líčení, odvolání, dovolání, právní úkony podle tarifu jen prší a člověk platí, platí a platí. Penězi, nervy, leckdy zdravím i životem. Nakonec obhájce odvede mistrovskou práci a podaří se vysoudit zprošťující rozsudek. Zdálo by se, že konec dobrý všechno dobré. Ale kdepak. Podle nového zákona státní zástupce podá návrh na odčerpání majetku. Jemu jde plat pořád, živobytí má obstaráno. Obžalovaný na tuhle soudní taškařici musí někde vydělat. To je k tomu potřeba připočíst. Doplazí se totálně vyčerpán k odůvodněnému rozsudku, že je zproštěn. Takže člověk vyvázne z čelistí železné housenky, zaplatí advokáta nemalými penězi a požádá si o odškodné. Naivně čeká, že mu bude alespoň ten advokát proplacen a nějak mu bude kompenzována ztráta času u soudu. Stát ho v klidu o polovinu nákladů ošidí a odkáže na civilní soud. K tomu dotyčný dostane na hrb další řízení ohledně odčerpání majetku. Žádné důkazy, rozhodují jen pocity. V tomhle systému nemá nikdo šanci a nelze ani náznakem mluvit o nějakém spravedlivém soudu.
Ale boj s korupcí je svatý
V propagandistickém sdělení o návrhu se říká, že jde o boj s korupcí. Vzhledem k tomu, že většina tzv. korupčních kauz je o velkých škodách, tak to odčerpání zajištěného majetku bude naprostá likvidace. Přičemž je zvykem zabavit firmám více peněz, než kolik činí škoda. Mimochodem ty rádoby škody vznikají tak, že státní zástupci napočítají celou cenu veřejné zakázky jako škodu navzdory tomu, že zboží v dané ceně bylo dodáno a je využíváno. Potom nejde o žádné škody, tedy majetek, který by někomu chyběl. Je to jen hra s čísly, ale zabavený majetek bude skutečný. Převeďme si to do srozumitelné řeči. Stát obdržel plnění, které užívá. Peníze ve výši škody, tj. ceny celé zakázky, budou odčerpány. Stát obdrží slevu ve výši sto procent. A to se vyplatí! Vzpomenete si ještě na případ Rittig? Tam to skončilo zprošťujícím rozsudkem, protože státní zástupce se snažil trestně postihovat běžnou obchodní praxi. Podle státního zástupce si ten člověk vydělal víc, než měl, protože pobírání zisků z podařené obchodní akce bylo podle státního zástupce fiktivní plnění. Od června 2026 by mohl chtít peníze odčerpat a k žádnému vracení by nedošlo. Ani by mne nenapadlo, že se tím otvírá okno korupční příležitosti pro soudce a státní zástupce. Kdepak, tohle určitě nehrozí, že ne? V báječném novém světě se tomu říká nižší důkazní standard založený na pravděpodobnosti. Líbí se mi ta krásná novořeč. Náš jazyk se prostě zušlechťuje. Kdo někdy viděl zblízka trestní řízení, tak o vysokém standardu dokazování mluvit rozhodně nebude. To lze vidět jen ve filmech. Teď si představte, že tento už nízký standard soudů se ještě sníží na nějaké pravděpodobnosti. Na co potom bude právo?
Korupce je ale strašné zlo, tak se proti němu musí bojovat. Kdopak si vzpomene na takové pravidlo, že kdo chce se zlem bojovat všemi prostředky, stává se tím zlem. Připomenu nyní čerstvou kauzu nejvyššího železničáře, který měl doma údajně 80 milionů v hotovosti. Od června 2026 mu nikdo nebude muset nic dokazovat. Protože je nad slunce jasnější, že nikdy nemohl tolik ve funkci vydělat, tak každý soudce pro jistotu dojde k závěru, že jsou to špinavé prachy. Takže ihned odčerpat! Na základě pocitu. Tohle jednoznačně povede k formě procesu, dokazuj, že jsi to neukradl. Osobně mi tohle přijde děsivější, že stát má právo bez prokazování zabavit majetek, než kdyby to zmíněný železničář nakradl z kasiček pro sbírky na hladové děti a ještě u toho velebil Putina.
Máme rozvinuté demokratické zřízení, proto se nemůže stát nic zlého
Podle návrhu půjde o majetek nejméně milion korun. To si spousta poctivých pracujících oddechne, že se jich to netýká. Ale v návrhu se stydlivě přiznává, že když to bude organizovaná skupina, tak to může být i méně. Jenom to znovu zdůrazním, aby bylo jasno. Nikdo nikomu nic u soudu neprokázal, a přesto hrozí odčerpání. Zloději se ani nestydí se namáhat pro pár stovek tisíc. K uklidnění běžných občanů spokojených s tím, že se konečně bude bojovat s grázly, bych si dovolil vykreslit zcela hypotetickou situaci. Po dědečkovi se v pozůstalosti vyskytl pěkný obrázek, který ani nestál za zmínku v dědickém řízení. Nějaká mazanina. Jenže se později ukáže, že obrázek stál třeba dvě mega.  S radostí bude prodán, a protože se v právním státě nebojíme, tak peníze dorazí na účet. To okamžitě vzbudí pozornost bankovních fízlů a upozorní ty v uniformách. Všichni přece víme, že přes fiktivní prodej starožitností se perou peníze. V souvislosti s tímto se zavedl roztomilý slovní novotvar. Průtokový účet. Že jste o tom nikdy neslyšeli? Nevadí, stačí, že orgány ano. Tak začnou konat a výsledky své činnosti podají k soudu. Ten nic nedokáže, protože prostě není co. Výplata dělníka v kolbence ale nestačí na tolik peněz, tak je jasné, že se penízky musí odčerpat. Tyhle výmluvy o dědečkovi, co zanechal velké dědictví, to známe. Soudce seznal, že příjmy neodpovídají majetku a to stačí. Takže prachy sem, holoto, a hubu držet! Ať mi nikdo nemaže med kolem pusy, že tohle je naprosto nepravděpodobný scénář, který se v naší krásné zemi s rozvinutým demokratickým zřízením stát nemůže.
Co mne na tom naprosto uzemnilo, tak to je hlavní motiv, proč to musí být přijato. Prostě musíme převést konfiskační směrnici ze Svazu, tak o čem je nutné přemýšlet? Jak si někdo po tomhle ještě může myslet, že Česká republika je svrchovaný stát a Eurosojuz je nám něčím prospěšný? A to si dovolím podotknout, že fialová hrůzovláda už skončila. Jak moc výborná je EU v boji se skutečným organizovaným zločinem si můžete přečíst v dopise, ve kterém vyšetřující soudce v Belgii píše, jak se tato mění v narkostát. Tolik asi pro představu, jak funkční je tenhle boj a jak moc je zaměřen na skutečný zločin. Žádný takový zákon potřeba není a kecům o tom, jak to něčemu pomůže, nelze po zkušenostech z normami z Eurosvazu věřit ani za mák.     (Čtěte na stránkách Svobodný svět)

Pražská kavárenská sedlina útočí koordinovaně na ministra Macinku ..... Ministr Macinka se odvážil opravdu hodně. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci odporoval poněkud demagogické bývalé ministryni zahraničních věcí USA a bývalé kandidátce na úřad prezidenta Spojených států USA Hillary Clintonové. To se opravdu nedělá... Stejně tak se nemá zpochybňovat proces nominace evropských komisařů jednotlivými členskými státy. V tomto punktu se Macinka pustil do křížku s polským ministrem zahraničí Sikorskim. To vše se stalo v rámci jednoho panelu Mnichovské bezpečnostní konference.
 Celé záležitosti se ihned chytil český mediální mainstream a také parlamentní opozice v kompletním složení od pirátů až po ODS. A spustila na ministra Macinku bubnovou palbu. Skoro nebyl, kdo by se jej zastal. A přitom mně se argumenty pana ministra zdály velmi  rozumné. 
Pokud jde o Hillary Clintonovou, ta  hovořila o tom, jak Ukrajina bojuje za demokracii a také za nás, a to  v situaci, kdy jsou vražděni Rusy její občané... Jak jinak. Ano, válka je opravdu nechutná věc. Ale američtí demokraté, do jejichž tábora Clintonová patří, by si měli přiznat svůj díl odpovědnosti za vznik vražedného konfliktu na východě Evropy. Oni to byli především, kdo nerespektovali obavy Ruska, mohutné nukleární velmoci, z posunování hranic NATO dál a dál na východ.  K čemu bylo dobré provokovat Rusy? 
Severoatlantický pakt vznikl jako obranné souručenství v 50. letech, aby čelil rozpínavosti Sovětského svazu. Od té doby se mnohé změnilo. Sovětský svaz se rozpadl a vlastně zde nebyl důvod, po rozpuštění Varšavské smlouvy, aby dále existovalo také NATO... Alespoň tak to chvíli i vypadalo. To dokonce připustil, aby později už mluvil úplně jinak, i Václav Havel. Tedy výhradně atlanticky. Ano, jsme součástí NATO. A tento fakt česká politická elita musí respektovat. Z vojenských paktů se nevystupuje anebo jen za určitou, a to velmi těžkou cenu. Je otázka, jestli má smysl takovou cenu vynakládat. Myslím, že  ne. Ale platit do budoucna  5% každoročně ze svého státního rozpočtu, abychom udělali radost zbrojařům v řadě zemí světa, především pak ve Spojených státech, to už nám nikdo v roce 1999, kdy jsme se stali členy NATO, neřekl. Vědět to, asi bych nebyl tak nadšený z členství v tomto paktu.
 Nepochybně ale strašení, jež se ozývá z úst mnoha představitelů české opozice (jak jsem to slyšel dneska mainstreamových médiích), že když nebudeme platit horentní sumy na zbrojení, bude zle...je silně přehnané.  Ministr Macinka nešel ve svých závěrech na konferenci zdaleka tak daleko jako já v tomto článku. Nic nezpochybňoval, tak daleko se ani nedostal. Zpochybňoval jenom to, že procesy v  Evropské unii, na základě kterých jsou prováděny nominace eurokomisařů, jsou špatné. Jednoznačně tento názor podporuji! 
V nominačních procesech, na základě kterých jsou prováděny nominace eurokomisařů, dochází ke jmenování vesměs velmi průměrných osobností do politických funkcí mimořádně významného formátu. To je nejvíce vidět na Ursule von der Leyenové. Ta byla velmi průměrnou ministryní obrany a byla snaha se jí zbavit. Ale jak bývá v západní Evropě obvyklým zvykem, vykopnutím směrem nahoru. To se také stalo a takto byla jmenována většina evropské vlády, tedy většina evropských komisařů. To, že v některých případech jsou to lidé na svém místě, je spíše výjimka, která potvrzuje pravidlo. V každém případě způsob nominace eurokomisařů je jedním z důvodů politické krize, ve které se Evropská unie momentálně nalézá.
V Evropě chybí osobnosti, jakými byli například francouzský prezident Chirak nebo německý kancléř Schröder anebo někdejší lucemburský předseda vlády a posléze šéf Evropské komise Juncker. Tyto politiky jsem zažil osobně a vím, o čem mluvím. Byli to politici s úrovní o třídu výše nežli ti evropští politici, které vidím dnes a denně na televizních obrazovkách. 
Útok na ministra Macinku je koordinovaný, je potřeba vidět jej také v souvislosti s tím, že Milion chvilek proti demokracii zorganizoval na desítkách míst po celém území republiky protivládní  demonstrace.  Demonstrace nejsou nějak zvlášť navštívené,  ale mají stupňovat nebo alespoň udržovat napětí ve společnosti. Já se ptám, komu prospívá, že se společnost propracovává díky tomu na úroveň studené občanské války. Je koordinovanou snahou parlamentního opozice s jejím zcela nevybíravým a konfrontačním slovníkem,  prezidenta a nátlakových operací organizovaným spolkem Milion chvilek, za podpory mediálního mainstreamu, dostat vládu pod tlak, aby prosadila co nejméně ze svého reformního programu. A nyla tak neúspěšná....
Když jsem viděl ve zprávách TV Nova vyžilou tvář poradce prezidenta Žantovského, který se snažil dehonestovat ve svém krátkém vystoupení zesměšňující příspěvkem ministra Macinku, musel jsem si odplivnout. Pro všechny připomínám, že Žantovský byl jednu dobu nejvyšším představitelem nejzkorumpovanější politické strany v zemi, Občanské demokratické aliance. Momentálně jsou největším předmětem útoku pražské kavárny a jejich blízkých spojenců v médiích, včetně lidí jako je Žantovský  (zkompromitovaný Petr Kolář se moudře stáhl do pozadí), pánové Turek a Macinka. Tyto muže, kteří projevili politickou odvahu a každý den jí opakovaně projevují, je proto potřeba podpořit morálně i politicky.     (Čtěte na stránkách Vaše věc)

Narodil se nový zákazník pro farmaceutický průmysl. Příběh, který se stále opakuje ..... Od prvního nádechu k prvnímu receptu. Gratulujeme, narodil se nový zákazník pro farmaceutický průmysl.
V posvátném tichu časného rána se ozve první pláč – rodí se zdravé miminko, zářící a plné potenciálu. Ale ještě než se dítě pořádně nadechne, přichází lékař s pevnou rukou. Jeho oči jsou neochvějně upřeny na protokol: „Očkovat, hned.“
Rodiče, nejistí, ale podřízení autoritě bílého pláště, souhlasně přikývnou. Novorozené tělíčko bez zaváhání dostává svou první dávku a během několika hodin malému stvoření stoupne teplota. Horečka. Tělíčko bojuje. Lékař je uklidňuje klidnými, profesionálními slovy: „Nebojte se, horečku srazíme.“ Léky následují rychle. Rodiče, zaslepení důvěrou, mu děkují na kolenou, jako by byl anděl spásy.
Brzy se však objeví první známky neklidu. Na jemné dětské pokožce se objeví vyrážka a ouška se naplní zánětem. Mladé tělo se snaží křičet, ale rodiče, plní důvěry v lékaře, se na něj znovu obrací. On nemlčí a bez námahy předepisuje další sérii léků. Antibiotika. „To zmírní příznaky,“ slibuje. Rodiče mu opět děkují.
Čas plyne, dítě roste a škola volá. Lékař naléhá na další očkování. „Je to nutné,“ říká rozhodně. Rodiče, stále uvězněni v síti důvěry, poslouchají. A pak dítě začíná mít potíže. Nenachází klid, soustředění ani kontrolu nad impulzivní energií, která se prohání jeho mladou myslí. Škola si toho všimne a lékař opět přichází s řešením: pilulka. Léky na ADHD. Recept zní jako ozvěna zkázy, silný prostředek, který potlačuje neklid, ale zároveň způsobuje další. Rodiče lékaři děkují.
Dítě se zklidní, ale světlo v jeho očích pohasíná. V kdysi nevinném srdci se usadí úzkost a deprese. A lékař, jako vždy připraven s perem a papírem, předepisuje další. „Tohle pomůže,“ říká s přikývnutím. Rodiče mu znovu děkují, uvězněni v cyklu, který nevidí, v cyklu, který se neodvažují prolomit.
Dítě dospívá, ale nyní je spíše pacientem než člověkem. Stává se celoživotním zákazníkem velkých farmaceutických firem, kde průmysl bohatne a jedinec se pomalu vytrácí.
A tak se cyklus opakuje. Narodí se další dítě, další život strukturovaný recepty a potlačováním příznaků. Čas plyne a výjimky – lidé, kteří se dožívají sta let, osvobozeni od těchto řetězů – jsou stále vzácnější.
Ale někde v dálce začíná skupina lidí odhalovat závoj. Kladou otázky, které se nikdo neodvážil položit, a přestože jsou nazýváni „blázny“, jsou to oni, kdo vidí to, co ostatní vidět nemohou. Chápou, že je třeba řešit příčinu, ne bojovat s příznaky. Přesto mnozí, uvězněni ve své důvěře v bílé pláště a systém, slepě následují.
Narodí se zdravé miminko, narodí se nový zákazník pro farmaceutickou investiční společnost a cyklus pokračuje.
Já sám jsem toho názoru, že je třeba řešit příčinu a odstranit ji. Když se vyřeší příčina, zmizí i následek, ale mnoho vysoce vzdělaných lidí to nechápe. A tak dál bojují s příznaky.
Možná proto, že je jednodušší utišit bolest než pochopit, proč vznikla. Jednodušší umlčet horečku než naslouchat tomu, co tělo říká. Jednodušší předepsat pilulku než změnit způsob života, prostředí, vztahy, stravu, rytmus dne. Skutečná změna totiž vyžaduje odvahu – a ta se nedá předepsat na recept.
Tělo není nepřítel. Není chybou přírody. Je to jazyk. Mluví k nám únavou, bolestí, zánětem i neklidem. Každý příznak je zpráva, ne porucha. A dokud budeme tyto zprávy umlčovat, místo abychom jim naslouchali, budeme se točit v kruhu.
Někde se ale ten kruh přece jen začíná lámat. Lidé znovu objevují jednoduché věci – slunce na kůži, přirozený pohyb, skutečné jídlo, ticho, spánek, kontakt se zemí a s přírodou. Zjišťují, že zdraví není produkt, ale proces. Není to služba, ale vztah – k sobě samým, k tělu, k okolnímu světu.
A s každým člověkem, který se zastaví a začne se ptát „proč“, se něco mění. Ne hlasitě, ne revolučně. Tiše. Postupně. Jako když se rozednívá.
Možná nepřijde den, kdy systém zmizí. Ale může přijít den, kdy se člověk přestane bát převzít odpovědnost za vlastní zdraví. Kdy lékař nebude autoritou, ale partnerem. Kdy lék nebude první volbou, ale poslední možností.
A pak se narodí dítě.
A nebude to zákazník.
Bude to člověk.     (Čtěte na stránkách Nespokojený)

O politické korektnosti ..... Ministr zahraničí USA řekl na konferenci v Německu, že jedním z problémů západní civilizace je všudypřítomná politická korektnost. Několik postřehů z diskuze v USA a politicky nekorektní projev novinářky o nebezpečí feminizace.
Na obranu zdravého rozumu a o páchání dobra
Co si myslí lidé, kteří se nebojí říci svůj názor. Odkaz na projev novinářky na konci článku. Souhrn projevu Marca Rubia zde.
Diverzita a inkluze
Vše zahrnující koncept západní politické korektnosti se skrývá po zkratkou „DEI” neboli „Diverzity - Equity - Inclusion”. Zahrnuje v sobě požadavek na nedefinovatelnou diverzitu, nedosažitelnou rovnost ve výsledku a bezobsažnou inkluzi. Inkluze je povinnost společnosti zajistit, aby se každý člen minoritních skupin cítil respektován.
Inkluze se podle znalců politické korektnosti liší od diverzity. Diverzita znamená, že jsou různé minoritní skupiny adekvátně zastoupeny kdekoli, kde nějaký expert řekne, že by to tak mělo být. Inkluze se spíše soustředí na to, aby se minority„cítily ve společnosti dobře”.
Instituce a funkce
Politická korektnost v podání DEI ničí samotnou strukturu společnosti a její instituce. Společenské instituce byly vytvořeny, aby plnily nějakou funkci. Cílem armády je vyhrát válku a cílem univerzit by mělo být hledat pravdu. Soudní systém zajišťuje spravedlnost podle historicky známých principů a cílem firem je vytvářet hodnotu. Hodnota pro společnost vzniká tím, že jsou firmy schopné vyrobit něco, co lidé chtějí, za cenu, kterou jsou ochotni zaplatit. Zjednodušeně řečeno čím lepší výrobek, tím vyšší hodnota, protože si jej lidé ochotně kupují.
DEI zcela ignoruje léty prověřené poslání institucí a nahradí je nechutným a pokryteckým morálním divadlem. Pravda se stává nepodstatnou, ale je důležité, jak věci vypadají a zda sledují nějaký vznešený cíl. Nevítězí ten lepší, ale ten, o kterém někdo rozhodne, že by zvítězit měl, protože před stovkami nebo desítkami let ho snad někdo poškodil. Pokud nelze nalézt historickou újmu, je tady koncept inkluze, podle kterého záleží na tom, jak se kdo cítí. Lidé neodpovídají za to, co dělají, ale za pocity, které má druhá osoba.
Zástupy nástěnkářů
Společenské instituce neslouží svému původním účelu, ale ideologii. Jakmile se tak stane, končí diskuze. Lidé jsou nuceni se podřizovat despotickým vůdcům, protože proti nim stojí armády institucí, jejichž jediným cílem je prosazení dané ideologie, se kterou není možné diskutovat, protože s morálně vyšší hodnotou diskutovat nelze. Ideologie lze navíc flexibilně měnit.
Společenské náklady jsou astronomické. Procento lidí, kteří nevytvářejí žádnou hodnotu, rychle roste. Ve firmách vznikají útvary nástěnkářů, jejichž jedinou činností je předstírání souladu s nějakou fantasmagorií, aktuálně s ideologií udržitelnosti. Absolventi vysokých škol, které poskytují v praxi neuplatnitelné vzdělání, se hrnou do státní správy, kde bez jakýchkoli zkušeností zavádějí regulace, jejichž stupiditu budou studovat ještě generace příští. Produktivita pracujících lidí klesá, protože místo smysluplné činnosti vyplňují formuláře pro nástěnkáře a regulovčíky. V čele firem a institucí nestojí ti nejschopnější, ale ti kteří, vyhráli v loterii momentálně preferované diverzity.
Západní civilizace je postavena na osobní odpovědnosti. Každý zodpovídá za to, co dělá on sám, ne za to, co dělají ostatní příslušníci jeho rasové nebo genderové skupiny, mrtví či živí. Právě proto musí politika DEI znásilňovat jazyk a vyvolávat neustálé pocity viny, které uvrhnou liberální elity společnosti do hypnotického transu kultovního rázu.
Tyranie současnosti není tyranií železné ruky, ale objetí, které dusí, ale z něhož se nelze vymanit.
O feminizaci
Helen Andrews je autorkou knihy, která se jmenuje „Boomers: Muži a ženy, kteří slibovali svobody a způsobili katastrofu”. Před několika měsíc přednesla provokativní přednášku na téma feminizace společnosti.
Překlad, mezititulky autor.
Feminizace je v případě mnoha institucí špatným krokem. V některých případech je natolik devastující, že může přivodit konec civilizace. Vláda zákona je křehkou věcí. Vyžaduje naprostou oddanost objektivitě a jasným pravidlům, i když taková pravidla vedou k závěrům, které nejsou příjemné. Já nechci soudce, kteří dávají větší přednost kontextu než tomu, co říká zákon.
Personální oddělení překážkou
Pokud je jediným způsobem, jak ve firmě postupovat po kariérním žebříčku, být co nejvíce v souladu s požadavky HR oddělení, odradí to zejména lidi, kteří mají největší pravděpodobnost, že se mohou stát skutečnými lídry a inovátory.
Největším problémem současnosti je imigrace a jedná se dobrý příklad politického problému, u něhož je společenský konsensus vysoce „feminizován”. Společnost má všechny zákony o občanství a hranicích, ale nesmí je vynucovat, pokud to někomu připadá nesprávné.
Bez vlády zákona, bez inovací a bez hranic si myslím, že je adekvátním tvrzením, že se přehnaně feminizovaná společnost vydala na cestu ke kolapsu.
Otázka na závěr
Druhým kontroverzním tvrzením je otázka: Mohou být ženy zastoupeny na různých pozicích ve větší míře, aniž by došlo k feminizaci „myšlenkové”? Existuje spousta žen, které mají dostatek schopností vyhovět „neutrálním” standardům. Obávám se však, že jich není dostatek. 
Otázkou není, zda mohou být ženy vynikajícími profesorkami. Otázkou je, zda je možné, aby na univerzitách převažovaly ženy a univerzity hledaly nepopulární pravdy se stejnou odhodlaností jako v dobách předchozích. Já se domnívám, že to možné není. 
Tolik Helen Andrews před několika měsíci.     (Čtěte na stránkách Sýr zdarma)

16.2. 2026     Mnichovská bezpečnostní konference: Imigrace je akutním ohrožením! ...... Na Mnichovské bezpečnostní konferenci zaznělo, co je akutním nebezpečím a hrozbou pro Evropu - masová imigrace. Nejvíce akutní hrozbu Evropě ve svém proslovu obnažil americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Otevření dveří masové imigraci, která nemá v dějinách obdoby, ohrožuje soudržnost našich společností, kontinuity naší kultury a budoucnost našich národů. Tuto chybu jsme udělali společně, a nýní dlužíme se realitě podívat do očí a chybu odstranit. Masová imigrace není otázkou okrajového významu - byla a je krizí, která  mění a destabilizuje společnosti celého Západu.       (Islamizace)

Uhelné elektrárny se vypínají. V roce 2027 se staneme čistým dovozcem elektrické energie ..... Vypnutí největší české uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice je realita, proběhne mezi prosincem 2026 a březnem 2027. Elektřinu budeme dovážet, a v lednu 2028, až zase bude inverze, se budeme na burze cenou přetahovat mimo jiné s Německem. Předpoklad nejpravděpodobnějšího scénáře pro ty, kteří se chtějí připravit – řízené blackouty aneb „přizpůsobení spotřeby uživateli“, jak tomu eufemisticky říká naše energetická strategie. 
Blackouty už v roce 2027-2028?
Už jsem pár článků na toto téma napsal. Vždy se našli „odborníci“, kteří mi vysvětlovali, že straším a že to nenastane.
Tak fakta.
1) Skupina Se.ven Pavla Tykače požádala ČEPS o schválení vypnutí největší české uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice. Tato žádost byla schválena a elektrárna bude definitivně vypnuta mezi prosincem 2026 a březnem 2027. Tato elektrárny mají paroplynovou (876MW Počerady), tak uhelnou část (1050MW Počerady a 820MW Chvaletice). To je celkem 2700MW, Dukovany mají pro srovnání 2000MW.
2) Podle celkem těžko dostupných dat vyrobily tyto elektrárny okolo 14TWh za rok. Mohly by víc, ale přece šetříme životní prostředí.
3) Vyvážíme za rok (bilance mezi dovozem a vývozem) 6-9 TWh v letech 2023-2025.
4) Spotřeba elektrické energie se za posledních pět let zvýšila sice málo (Covid, vypnuté provozy) ale poslední dva roky roste – více tepelných čerpadel a elektrických aut a přechod z plynu na elektřinu třeba v zemědělství.
5) Opětovné zapnutí těchto elektráren se zdá téměř vyloučené – proti jsou nejen právní, ale i technické, ekonomické a lidské důvody. Proč ty lidské? Když si zaměstnanci elektráren najdou práci jinde, na ulici lidi schopné této práce nenajdete a naše školy je již neprodukují. Uhlí je přeci fuj.
6) Prodloužit provoz by bylo velmi náročné – elektrárny vyžadují investice a vlastník nebude investovat v právně nejisté situaci (nemůže vědět, kdy vyhraje Brusel).
A teď: To znamená, že v roce 2027 se staneme čistým dovozcem elektrické energie.
Opakuji – elektřinu budeme dovážet a v lednu 2028, až zase bude inverze, se budeme na burze cenou přetahovat mimo jiné s Německem.
Položme si otázku – kdo vyhraje?
A jak jste na to připraveni vy? [zdroj]
Podle zelených fanatiků žádná náhrada není potřeba.
Svítíte, vaříte, ohříváte vodu, díváte se na televizi, nabíjíte mobil, máte tepelné čerpadlo?
Radujete se z toho, že vláda zlevnila elektřinu?
Tak mám pro vás zprávu: ČEPS minulý týden dovolil na žádost skupiny Sev.en vypnout Počerady, největší uhelnou elektrárnu v Česku a také teplárnu Kladno.
A to je první vlaštovka. Další budou následovat.
Nechci, aby mě někdo obvinil ze šíření poplašné zprávy a tak jen řeknu, že analýzy, které ujišťují, že elektřiny bude po vypnutí uhelných elektráren dostatek, vypracovala zelená neziskovka.
Bývalá vláda počítala s tím, že uhelné elektrárny pojedou až do roku 2030 a byla ochotná je z našich daní dotovat, resp. platit za ně zelené odpustky = povolenky, protože věděla, že neexistuje náhrada.
Podle zelených fanatiků ale žádná náhrada není potřeba.
Co nevyrobíme, jednoduše dovezeme odjinud, protože elektřiny je přece všude dost a díky OZE je prakticky zadarmo.
Jen připomenu, že spotřeba kontinuálně roste, OZE jsou občasné zdroje elektřiny, baterky nic nevyrábí a platíme majlant za to, že regulují a paroplynky se nevyplatí, protože cena plynu a EU by jistě řekla, že mohou fungovat jen jako záloha.
Jo a Dánsko je lídrem ve výrobě z OZE a zároveň má jedny z nejvyšších cen elektřiny v EU.
Něco je asi špatně.
Nikdo mi na mé otázky neodpovídá. Ptala jsem se Zelených i na stránce Fakta o klimatu, ptala jsem se lidí, kteří horovali pro větrníky…a nic. Ptala jsem se, kde tu elektřinu v zimě vezmeme, když nebude svítit, foukat a venku bude zima a tma? Ptala jsem se, jak nám v zimě pomohou bateriové úložiště, když nebude co ukládat ani regulovat? Ptala jsem se, proč mluví o levné elektřině, když se každoročně zvyšuje fixní poplatek za distribuci. Ptala jsem se, proč je nutné OZE dotovat, když je to tak ekonomicky výhodné…těch otázek je bezpočet, odpovědi nepřicházejí. Bez jádra jsme v háji a možná i s ním, ale to bude někdy za deset, patnáct let, když dobře půjde.     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)
Tak jsem doufal, že nová vláda bude mít rozum. Ale pokud ten článek není vtip, což bohužel asi není, jsme zase tam, kde jsme byli ... Ať vládne kdo vládne, je to čím dál horší ...

Historie polibku: Odkud pochází a proč ho Češi tak milují? ..... Se svátkem svatého Valentýna je na místě si připomenout i dlouhodobou tradici jednoho z nejstarších zvyků lidstva – polibku. Jaký je jeho původ a jak se jeho podoba a funkce proměňovala v dějinách? 
Instinkt, nebo zvyk?
Polibek jako forma lidského vyjádření náklonnosti a intimity má hluboké kořeny v dějinách lidstva. První písemné zmínky o polibku se objevují v různých raných civilizacích; v egyptské básni z období Nové říše (16–11 století př. n. l.), v sumerské básni z období zhruba 2 000 let př. n. l., i v indických védách – liturgických textech – z 15. století př. n. l. Již ve starověku tak bylo líbání spojeno s láskou i erotikou.
Antropologové se však domnívají, že tradice polibku se vyvíjela v různých kulturách samostatně, byť ne v každé kultuře jsou polibky běžné. Na čem se ale antropologové shodují, je, že romantický polibek není pouhým instinktem, nýbrž naučené chování. Samotný původ kontaktu rtů mezi jedinci je totiž doposud neobjasněný a stále se zkoumá.
Některé teorie o jeho vzniku zahrnují evoluční kořeny z chování primátů, kteří pomocí úst ošetřují srst svým druhům nebo předžvýkávají potravu pro potomky. Zvláštní praxe se pak objevuje u šimpanzů, kteří k uklidnění situace po konfliktech nebo pro posílení sociálních vazeb líbají jeden druhého na rty. S jinou, avšak též zajímavou teorií, pracuje jedna z nejnovějších studií, publikovaná ke konci roku 2025. V ní vědci odhadují, že se polibek vyvinul před 21,5 až 16,9 miliony let u společného předka lidí a opic.
Jak se polibek měnil v dějinách
Již v nejstarších evropských pramenech nalezneme zmínku o polibku: V Homérově Ilias z 8. století př. n. l. poslední trojský král Priamos líbá Achillovi ruku a prosí ho o návrat ostatků jeho syna. První řecký historik Hérodotos z Halikarnássu (5. století př. n. l) zase popisuje zvyk Peršanů, kteří se polibkem na rty či na tvář vítali mezi sebou. 
V antickém Římě, který položil spolu s Řeckem základy evropské tradice, byl polibek sofistikovaně klasifikován. Římané používali tři slova pro polibek, každé s trochu jiným významem: osculum – polibek na tvář nebo ruku jako projev respektu, basium – polibek na zavřené rty mezi příbuznými a suavium – vášnivý polibek dvou milenců. I v První knize Mojžíšově – Genesis, se vyskytují zmínky polibku.
Freska z Pompejí, vyobrazující polibek. (ArchaiOptix / CC BY-SA 4.0)
I středověká kultura neopomenula význam polibku. V artušovských legendách i v Písni o Rolandovi z 11. století se vyskytuje motiv polibku jako náznak hlubokého přátelství, citu či respektu k druhému. V jiné artušovské legendě má zase polibek schopnost zlomit zlou kletbu nad ostatními. Polibkem se mimo jiné stvrzoval i lenní slib rytíře vůči králi, který měl symbolizovat oddanost a loajalitu.
Krom těchto spíše symbolických a formálních polibků se ale udržel i polibek romantický. Lidé si dávali polibek na rty již od zmíněného starověku až dodnes, a tak i přes středověk a novověk byl polibek symbolem lásky, intimity, náklonnosti a dalších krásných pocitů k jiné osobě. 
Od 19. století se začal polibek propisovat i do umění. Vznikaly obrazy, sochy, a další nádherná díla, která v sobě explicitně nesla motiv polibku, který byl doposud, alespoň ten romantický, považován spíše za intimní záležitost. Ve 20. století se pak polibek stal naprosto přijatelným projevem lásky na veřejnosti a stal se jedním z nejpopulárnějších motivů v kinematografii.
Mramorová socha Augusta Rodina s názvem Polibek z roku 1882. (Tylwyth Eldar / Vlastní dílo) Dílo Henriho de Toulouse-Lautreca s názvem Au lit: le baiser z roku 1893. (Volné dílo) 
Moderní trend
V 19. století se rozvíjely i různé kulturní normy a zvyklosti, které platí v některých regionech dodnes – například polibky na tvář při zdravení. Ve Francii se tomuto zvyku říká la bise, a je dokonce tak rozšířený, že různé francouzské regiony mají variace na tento zvyk, nejčastěji v podobě počtu polibků. V jižní Evropě jsou polibky na tvář naprosto běžné mezi rodinnými příslušníky. I u nás některé rodiny tento zvyk pěstují, byť ještě nepřerostl v národní tradici.
Svatý Valentýn?
Svátek svatého Valentýna, který si dnes připomínáme, je též jedním z modernějších zvyků. Svátek je spojen s mučedníkem Valentýnem. V raně křesťanských pramenech se ale objevuje více osob tohoto jména, zejména kněz z Říma a biskup z Terni, kteří oba měli zemřít ve 3. století během pronásledování křesťanů. O životě a činnosti těchto osob ale dostatek informací nemáme.
Ve středověké Evropě byl následně 14. únor zařazen do liturgického kalendáře jako památka zesnulého mučedníka papežem Gelasiem I. Spojení tohoto data s partnerskou láskou se začalo prosazovat ale až ve 14. století. Básník Geoffrey Chaucer ve skladbě Parlement of Foules spojil den svatého Valentýna s představou, že si ptáci právě v toto období volí své partnery. Tento literární motiv následně přispěl k tomu, že se 14. únor začal chápat jako den milostné volby.
Někteří historici pracují i s hypotézou o přímé návaznosti na římské slavnosti Luperkálie, které se konaly v polovině února. Během těchto slavností se ženy nechaly symbolicky bičovat, aby byly plodné. Tato teorie ale bývá v moderní historiografii hodnocena opatrně. Doklady o kontinuitě mezi některými pohanskými rituály a křesťanskými svátky nejsou totiž jasné, byť víme, že se Gelasius I. pokoušel některé římské zvyky potlačit.
První valentýnka? 
Ve vrcholném a pozdním středověku se v Anglii a Francii rozvíjela tradice valentýnek – milostných vzkazů. Dochované dopisy z 15. století dokládají, že si šlechtici i měšťané posílali milostná vyznání označená jako valentýn. Nejstarší známá dochovaná valentýnská báseň pochází z roku 1415 a jejím autorem byl francouzský vévoda Karel Orleánský.
Portrét Karla Orleánského z roku 1473. Ve svých jednadvaceti letech napsal milostný dopis své ženě Boně z Armagnacu ze svého vězení v londýnském Toweru. Mladý Karel byl totiž zajat v říjnu roku 1415 v průběhu stoleté války Angličany, kteří ho drželi v zajetí až do roku 1440. (Volné dílo)
Ve 20. století se svátek postupně etabloval jako významná součást populární kultury v Severní Americe a západní Evropě. Rozvoj reklamy, filmového průmyslu a masových médií přispěl k tomu, že se 14. únor stal neoddělitelným od představy romantické lásky. I k nám do Česka v posledních letech svatý Valentýn doputoval jako atraktivní svátek, který slaví hlavně mladé páry.
Český svátek lásky?
Krom svatého Valentýna se můžeme chlubit ještě jiným svátkem, svátkem ryze českým – 1. májem, dnem zamilovaných. Většina z nás si jistě vybaví první verše Máje Karla Hynka Máchy: Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas, které také tento svátek v podstatě zavedly. Před Máchovým dílem totiž žádný taková svátek v českém folkloru neexistoval. 
Jak se postupem 19. století stalo Máchovo dílo součástí národního literárního kánonu, romantická představa jarní rozkvétající krajiny a milostného citu byla přijata jako obraz české přírody i citlivosti. Máchův vliv na domácí kulturní tradici tak nelze přecenit.
Od roku 1890 se 1. květen stal také mezinárodním svátkem práce. Dělnické hnutí jej přijalo jako den demonstrací za sociální a pracovní práva. V českých zemích se politické oslavy postupně rozšířily a po roce 1948 získal první máj oficiální charakter, i se svými prvomájovými průvody. 
V období socialistického Československa byl 1. květen prezentován především jako Svátek práce. Oficiální ideologie spíše cílila na kolektivní rozměr a politickou manifestaci. Tradice lásky a polibku pod třešní přetrvávala tak spíše v soukromí. 
Po sametové revoluci se naštěstí ráz prvního května opět přeměnil spíše na den zamilovaných, byť se stále jedná o den pracovního klidu. Politická funkce tohoto svátku ale naprosto, zdá se, vymizela z povědomí. První máj navíc na rozdíl od svatého Valentýna není stále tak komerční, a jedná se tak opravdu o svátek, na který si vzpomenou oddaní romantici. 
Češi tak mají o den lásky více než zbytek světa, a zároveň o další důvod navíc dát svým bližním alespoň o jeden další polibek více.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Větrníky jsou spása lidstva! ..... Větrníky nám v prostoru EU dál rostou jak houby po dešti…
Pokud bude splněno přání oligarchů a energo-baronů, bude větrníkem obohacena každé české město, každá česká vesnička a i na ty samoty a chalupy dojde. V každé krajině budou výhledy na nudné lesy a louky vylepšeny pomocí rotujících vrtulí a vše bude malebné jak na obrázku od Lady nebo Šiškina (po lajně kokainu). Všude poroste prosperita, bude proudit zelená energie, klimatická láska, barevné penízky do kapsiček oligarchů, poteče víc červené krve ze zabitých vzácných ptáků, ve vzduchu bude víc šedivého prachu z mrtvých polí a v ulicích bude víc hráškově zelené od nemocných lidí zvracejících z vibračního smogu (lidi už stejně nejsou potřeba, no ne?).
Pojďme se ve stručnosti podívat, co nám tenhle krásný, malebný, oku lahodící zdroj „obnovitelné“ energie vlastně přináší a co všechno díky němu trvale roste.
Výška větrných turbín – v Německu už se dělají turbíny vysoké 158 metrů, ale určitě to ještě zlepšíme. Rotující lopatky musí zabrat co největší prostor!
Spotřeba betonu – na jednu ekologickou euro-turbínečku se spotřebuje 1 000 až 2 500 tun betonu, který ochránci klimatu zřejmě vytvářejí ze směsi sójy a slin. Stavba jedné běžné eko-turbíny spotřebuje betonu jako 10 velkých rodinných domů…ale stavbu nových obydlí zkomplikujeme jak jen to jde, protože uhlíková stopa, voe!
Spotřeba oceli – jeden větrníček potřebuje na stavbu 40-100 tun oceli, kterou eko-aktivisté asi taví pomocí tření dlaní.
Spotřeba nafty – na stavbu jedné turbíny se spotřebuje až 80 000 litrů nafty. Je to sice divné, ale musí se přepravovat spousty materiálů, kopat obří základy a tak dále. Ale nebojte, tohle je hodný diesel, ten uhlíkovou stopu nedělá. Mimochodem, na turbínu v moři se spotřebuje až 300 000 litrů nafty, takže je ještě ekologičtější!
Počet toxických požárů – oficiálně dojde v EU k asi 10 požárům větrníků ročně. Z nějakého nepochopitelného důvodu je ale počet skutečných požárů až desetkrát vyšší (podle počtu pojistných událostí). Skoro jako kdyby se systém snažil ty krásně voňavé a barevné chemické požáry tajit…
Spotřeba nemrznoucích směsí a maziv – turbíny mají nepříjemnou vlastnost, že v zimě mohou tak trochu zamrzat. Moderní turbíny spotřebovávají svoji energii na to, aby se zahřály (přece nebudou v té zimě mrznout), ale část z nich se musí občas řádně opláchnout nemrznoucí směsí, aby se odstranil led. Množství těchto kapalin, které pak stečou do polí, se nikde nereportuje, odhady mluví o tisících litrů ročně. Prkotina. Maziva ani raději nebudu zmiňovat – ty samozřejmě u těch obrovských systémů, kde se všechno točí, nejsou potřeba. Vše jede nasucho a žádné hektolitry syntetických maziv se do okolní půdy nerozstřikují.
Množství nerecyklovatelného odpadu v zemi – listy větrníků se dělají z kompozitů, které je po vyřazení velmi těžké jakkoli recyklovat. Pokrokové řešení problému je: „Prostě to zahrabeme!“. Tímhle se mimochodem řeší čím dál tím víc problémů – zahrabat, utajit, zcenzurovat, schovat pod koberec a problém přestává existovat, no ne? Díky tomu skončí v EU v hlíně asi 25 000 tun nerozložitelných kompozitů ročně a počet tohoto odpaduzakopaného v zemi dál roste.
Množství zabitých zvířat – gigantické lopatky, které se často točí obrovskou rychlostí, ročně namelou spoustu zvířátek. V EU pozabíjí tento ekologický mlýnek na maso minimálně 1 000 000 až 2 000 000 ptáků ročně a 500 000 až 1 000 000 netopýrů za rok…čísla ale mohou být ještě několikanásobně vyšší – představte si, že se žádnému elitáři nechce platit studie počítající mrtvé. Zvláštní. Ptáky tyhle skvělé stavby na polích, loukách, v lesích a horách matou mimo jiné tím, jak je rozdílná rychlost pohybu u středu vrtule a na jejím konci. Nejvíc na to doplácí ta nejvzácnější a nejvíc ohrožená zvířata – velcí dravci, kteří ve vzduchu většinou pomalu plachtí. Tito dravci se totiž rozmnožují a rostou pomalu. Méně dravců znamená mimo jiné víc hlodavců v polích a jiné radosti…ale kdo by potřeboval lokálně pěstované potraviny? Vždyť si je můžeme ekologicky dovážet přes oceán, třeba z Argentiny!
Oteplování okolí – princip větrných elektráren je v tom, že vítr proudí přes lopaty větrníku, ten z větru odebere kinetickou energii a tu pošle do vaší ekologické klimatizace v domě. Co je šokující – když se odebere z větru energie, tak vítr oslabí a tím dojde k lokálnímu oteplení. U větších větrných farem se oteplí okolí přibližně o 1 stupeň Celsia. Ale tohle je hodné oteplování. Prkotina.
Destabilizace elektrických sítí – i přes obrovské investice do systémů na stabilizaci elektrických sítí, které jsou podle aktuálního počasí týrány náhlými změnami napětí, dochází k obrovskému množství problémů. Požáry trafostanicí, blackouty… problémy způsobené nestabilní sítí způsobují ročně ztráty mnoha miliard Eur. Ale chytré hlavičky v Bruselu na tohle mají skvělé řešení – do sítě (tedy do kapes správných lidiček) se do konce roku 2030 nasype dalších 500 miliard Eur a všechno bude vyřešeno.
Dotační peníze – na „zelenou“ energii v EU jdou ročně dotace až 390 miliard Eur. To je přibližně 9 464 934 973 806 korun. Přesná čísla se ale hledají těžko, protože „obnovitelná“ energie saje z mnoha různých rozpočtů, programů, dotací atd. a všechno je dost neprůhledné a komplikované. Gigantické penězotoky se špatně sledují, ale to je určitě náhoda, protože jinak by člověk skoro až pojal podezření, že si z těch toků někdo odlévá penízky do vlastních kapšiček, že ano?
Zdravotní problémy lidí v blízkosti turbín – lidé v blízkosti větrných turbín (do vzdálenosti asi 1,5 kilometru) trpí mnoha zdravotními problémy. Potíže způsobuje hlavně hluk, a to i neslyšitelný infra-zvuk. Zákeřné jsou i vibrace (nezapomeňte – obří točící se větrník má v zemi obrovskou betonovou bambuli, kterou rozvibrovává celé okolí), vizuální smog, stres z neustále se pohybujícího okolí a velkých blikajících stínů a další faktory. Následkem toho přichází bolesti hlavy, pískání v uších, narušený spánek, chronický stres, deprese a problémy se srdcem. Ale představte si, že oficiální studie tyhle následky popírají nebo zlehčují (vždyť to vadí jen deseti nebo dvaceti procentům lidí!) – studie, které platí stejný systém, který ty turbíny dotuje miliardami Eur…skoro jako kdyby…že by to byl nějaký střet zájmů? Ne, v demokratické EU je tohle nemožné!
Tak, shrnuli jsme si, co skvělého nám přináší větrné elektrárny. Sami vidíte, jak hrozně moc se to vyplatí. Určitě se shodneme, že do téhle technologie je potřeba investovat další stovky miliard Eur z vašich peněženek. Vaše vnoučata vám z příbytku pod mostem nebo v jeskyni určitě poděkují…pardon, žádná vnoučata vlastně nebudou, když se teď rodí jen 70 000 dětí ročně místo 130 000 za zlého Husáka. A čísla dál klesají, takže i tohle bude vyřešeno – není člověk, není problém.
Na závěr se ještě podívejme na to, co nám větrné elektrárny a „obnovitelné“ energie naopak nepřinesly.
Energetická soběstačnost – „obnovitelné“ zdroje přinesly nestabilní elektrické sítě. Jejich stavba i údržba je extrémně nákladná a navíc závisí na obřím množství nafty, uhlí a dalších paliv, bez kterých by je nebylo možné stavět ani udržovat. Přínos energetické soběstačnosti státu je…přinejlepším velmi sporný.
Tak, to bychom měli. Už se těším, až nám za domem v poli postaví pár stopadesátimetrových větrníků. Z okna často koukám na elegantně kroužící káňata a krmítka na zahradě máme pořád plná sýkorek, vrabců, zvonků, pěnkav, kosů a stehlíků. S větrníky za domem bude vzduch pročištěn a na zahradě bude krásné, mrtvé ticho. Taky už nebudu muset kupovat krmiva. A když budu chtít na něco koukat, můžu sledovat rotující vrtule na obzoru nebo rychle se pohybující stíny na zahradě. Místo zpěvů ptáků budu poslouchat hučení obřího fénu…
No není ten svět pokrokářů nádherný?     (Čtěte na stránkách Nikoly Bornové)

Rubiova řeč v Mnichově byla pro Kyjev studenou sprchou ..... Americký ministr zahraničí Marco Rubio přednesl na Mnichovské bezpečnostní konferenci (MSC 2026) projev, který byl pro evropské spojence překvapivě smířlivý, ale pro Ukrajinu představoval „studenou sprchu“.
Americký think-tank Responsible Statecraft to označil za signál výrazné změny v americkém přístupu k válce na Ukrajině: Rubio se Ukrajině věnoval jen okrajově, bez tradiční rétoriky „tak dlouho, jak bude třeba“ nebo zdůrazňování boje demokracie proti autokracii.
Ve svém projevu 14. února 2026 Rubio zdůraznil společné kořeny USA a Evropy („Amerika je dítětem Evropy“), volal po obnově transatlantického přátelství a kritizoval „klimatický kult“, masovou migraci a slabost mezinárodních institucí jako OSN.
Zmínil Ukrajinu pouze jednou – a to v kontextu, že právě americké vedení přivedlo Rusko a Ukrajinu k jednacímu stolu po letech války.
Responsible Statecraft ve své analýze „Rubio’s spoonful of sugar helps hard medicine go down in Munich“ poukazuje, že absence klasických frází podpory Kyjeva (jako „stand with Ukraine“ nebo dlouhodobé záruky) byla výmluvnější než slova samotná.
Rubio se zaměřil na civilizační obnovu, sebevědomí a suverenitu – témata blízká Trumpově administrativě –, ale pro Ukrajinu to znamenalo jasný signál: Washington už nevidí válku jako prioritu, která vyžaduje nekonečnou podporu.
Ještě výmluvnější byl krok před projevem: Rubio zrušil plánované setkání s evropskými lídry o Ukrajině (včetně zástupců E3 – Británie, Francie, Německa).
Oficiálně šlo o „konflikt v plánu“, ale evropští diplomaté to Financial Times popsali jako ztrátu zájmu USA o úzkou spolupráci s Evropou při ukončení války. Jeden z nich to označil za „šílenství“ – bez americké účasti jsou evropské iniciativy bezzubé.
V Kyjevě projev vyvolal zklamání: absence silné rétoriky podpory a zaměření na americké vedení v jednáních (bez záruk pro Ukrajinu) naznačuje, že Trumpova administrativa tlačí na rychlé ukončení konfliktu – pravděpodobně za cenu územních kompromisů.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski označil projev za „návrat americké zdvořilosti“, ale zklamal ho minimální prostor věnovaný Ukrajině jako „nejnaléhavější bezpečnostní hrozbě pro kontinent“.
Evropští lídři (včetně Ursuly von der Leyenové a Keira Starmera) přivítali měkčí tón oproti loňskému ostrému vystoupení viceprezidenta J.D. Vance, ale podle Responsible Statecraft to byl jen „cukr na hořkou pilulku“ – Trumpova politika zůstává neúprosná: konec války za každou cenu, i když to znamená menší roli pro Kyjev a Evropu.
Projev přichází v době, kdy Trumpova administrativa testuje vážnost Moskvy v jednáních, udržuje sankce a vojenskou podporu, ale zároveň signalizuje, že éra neomezené pomoci skončila.
Responsible Statecraft varuje: zatímco Rubio mluvil o „obnově přátelství“, jeho akce (zrušení schůzky) a slova ukazují, že Washington už nehodlá nést hlavní břemeno evropské války.
Pro Kyjev to znamená tvrdou realitu: mír může přijít, ale ne nutně na jeho podmínkách.     (Čtěte na stránkách AC24)

Ruští vědci našli způsob, jak snížit dětskou úmrtnost způsobenou popáleninami ..... Použití léků, které regulují imunitní systém v prvních hodinách po úrazu, může podle výzkumníků z Tyumenské lékařské univerzity zlepšit šanci na přežití a urychlit léčbu dětí s popáleninami.

Univerzita uvedla, že studie odhalila mechanismus zhoršení imunitního systému u malých dětí po popáleninách.

Popáleniny jsou podle vědců z Tyumenské lékařské univerzity jednou z hlavních příčin hospitalizace dětí mladších čtyř až pěti let. Přibližně v 75 % případů děti utrpí tepelná zranění způsobená vařícími tekutinami, jako je vroucí voda, čaj, polévka nebo pára. "Popáleniny jsou jedenácté mezi příčinami úmrtí u dětí ve věku od jednoho do devíti let a jsou také pátou nejčastější příčinou nesmrtelných zranění u dětí. Každý rok je více než půl milionu dětí po celém světě hospitalizováno s popáleninami. Podle statistik UNICEF denně zemře 260 dětí na tepelná zranění a jejich následky," řekl Sergej Sacharov, vedoucí Katedry mobilizace zdravotnictví a katastrofické medicíny na univerzitě a praktikující chirurg.

Podle něj je hlavní příčinou nemocí a úmrtnosti po popáleninách infekční komplikace, protože tepelná trauma výrazně oslabuje imunitní obranu těla.

V současnosti jsou mechanismy imunitní ochrany u pacientů s popáleninami stále málo studovány a odborníci hledají způsoby, jak zlepšit účinnost léčby, poznamenal výzkumník.

Specialisté z Tyumenské lékařské univerzity studovali aktivitu T-lymfocytů v krvi u malých dětí s popáleninami. T-lymfocyty jsou klíčové buňky imunitního systému — typ bílých krvinek, které dozrávají v thymu a jsou zodpovědné za adaptivní imunitu. Identifikují a ničí virem, bakteriální nebo nádorové buňky a regulují imunitní odpovědi. "Vyšetřovali jsme děti mladší šesti let — pacienty v centru pro popáleniny Tyumenské regionální klinické nemocnice č. 1. Díky tomu jsme mohli určit roli T-lymfocytů ve vývoji popálenin, narušení jejich funkce a následný mechanismus postburnové imunodeficience," řekl Sacharov.

Vědci dospěli k závěru, že léčba dětí s popáleninami pomocí léků regulujících imunitu (imunomodulátorů) by měla začít během prvních hodin po tepelném traumatu. "Monitorování imunitního stavu pacientů spolu s terapií pomůže předcházet sekundární bakteriální infekci a urychlit hojení ran nebo zvýšit úspěšnost transplantací kůže," dodal chirurg.

Výzkumníci z Tyumenské lékařské univerzity plánují v blízké budoucnosti připravit klinické pokyny pro lékaře na základě těchto zjištění.     (Čtěte na stránkách Sputnik Globe)

Kde udělali soudruzi chvilkaři chybu? ..... V neděli se budou konat další demonstrace Milionu chvilek pro demokracii. Ta poslední, která se konala 1. února, sklidila spoustu kritiky i chvály, podle čehož bylo možné odhadnout preference autora (či jeho šéfredaktora). Byl jsem překvapen, když jsem narazil na výjimku – na kritiku „chvilkařů“ z vlastního tábora. Šlo o článek Strategická chyba Milionu chvilek…, který vyšel na webu aktualne.cz. Ačkoliv se v nadpisu hovoří o jedné chybě, autora zjevně později napadla ještě jedna.
Uvedené chyby mají svou logiku:
Rozruch kolem Petra Macinky bude vládní garniturou interpretován jako neschopnost přijmout férově prohru ve volbách.
Hradní pán bude ztotožněn s opozicí, nebo bude dokonce brán jako její vůdce, což naruší jeho obraz coby nestranného politika.
Obojí se mu může v příštích prezidentských volbách vymstít, ačkoliv to záměrem „chvilkařů“ jistě nebylo. Nyní již nemá smysl lkát nad rozlitým mlékem. Neschopnost přijmout porážku ukazují opoziční poslanci dnes a denně. A pokud jde o druhý bod, je již pozdě na to radit „chvilkařům“, aby na svých demonstracích raději velebili Václava Klause. Nebo ještě lépe Miloše Zemana, specialistu na odmítání ministrů. Tím by podprahově podpořili obstrukce současného hradního pána, aniž by ho přitom museli jmenovat.
Co přesně měl svým odmítnutím jmenovat Filipa Turka ministrem prezident za lubem, na to existuje mezi odborníky více názorů, ale jen málokdo věří oficiálnímu vysvětlení, že chtěl jako garant ústavního řádu chránit demokracii předtotalitní a autoritářskou ideologií. Pokud chtěl vrazit klín do současné koalice a pokud by Kolář konečně pochopil, že se to nepodařilo, měl by přimět prezidenta, aby zahájil strategický ústup v duchu bodu dva. Měl by dokázat, že není ničí loutkou, že není ideologicky zaslepený, že je skutečně nestranický, protože strany změnil už několikrát. Proč tedy nezměnit postoj k Turkovi? Toho sice nikdy nechtěl jmenovat, jenže to byla chyba, protože prozíravý politik nikdy neříká nikdy. Hradní pán má celé dva roky na to, aby si tuto chybu odpracoval. Tomu se říká pružnost, vize, schopnost ke kompromisům.
„Mohli jsme mít svatý pokoj, kdyby byl prezident velkorysý a dal šanci Turkovi, mohl by ukázat, jaký by byl ministr,“ řekl Babiš po jednání vlády začátkem února. Mohli jsme mít svatý pokoj, kdyby se „chvilkaři“ spolu s opozicí nedopustili jiných dvou hrubých strategických chyb.
Chyba první: Nedostatečná komunikace
Místo toho, aby opoziční politici nazývali ty vládní svoločí (čímž jen prohlubují již existující příkopy), měli by raději hledat to, v čem se shodují, aby se mohli více věnovat hledání kompromisů v otázkách, ve kterých se neshodují. Například výrok Tomia Okamury „Ať si kradou, ale už ne z našeho…“ by nemusel vyvolat takové pobouření, kdyby „chvilkaři“ spolu s opozicí dokázali svým oponentům pořádně naslouchat. Zjistili by, že v otázce kradení se obě strany vlastně shodují. Politici bývalé vládnoucí pětikoalice se sice takto přímo nevyjádřili, ale pokud si o tom štěbetají i američtí kongresmani, museli o tom vědět. Jak si tedy vysvětlit jejich mlčení? Už staří Římané říkávali: „Qui tacet consentire videtur.“ Volně přeloženo: „Mlčení je bráno jako projev souhlasu.“
Zlatý záchod – ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock
Neshoda naopak panuje v otázce odkud. Opozici dosud nevadilo, že se kradlo z našeho, kdežto zdravý selský rozum napovídá, že z cizího krev neteče – takže když už tomu nemůžeme zabránit, proč ne z cizího? To si ale musí politici vyříkat mezi sebou. Opozice má obrušovat hrany toho, co obrousit lze, a neotravovat s marnými pokusy o odvolávání vlády, o kterých se stejně ví, že neprojdou.
Chyba druhá: Zimní spánek
„Probudili jste spícího lva!“ vzkázal Minář vládní koalici. Takže silný lev si v průběhu mandátu bývalé vlády a veledůležitých voleb prostě schrupnul! Ponechme stranou, zda neprobudili spíše šelmu ryšavou, jak byl posměšně nazýván Zikmund Lucemburský, kazisvět český a z boží vůle král. Ten rozhodně nepatřil k českým vlastencům a nebyl prvním ani posledním z těch, kteří si proti vlastním lidem domlouvali pomoc v zahraničí.
Kdyby se „chvilkařská“ šelma ryšavá neoddávala zimnímu spánku, který trval déle než jednu zimu a který svou délkou připomíná spíše Šípkovou Růženku než běžná zvířata, nemusel ji nikdo budit. Mohlo jí dojít, kam směřuje strana největších zlosynů a „prokremelských agitátorů“ a mohla si uvědomit, že ona sama se snaží ovlivnit složení vlády přímo z ulice, tedy prostředky přímé demokracie. Proč se tedy nespojit se stranou, která má tento typ demokracie přímo ve svém názvu? Je to jen další shoda, které si díky své rozespalosti nevšimla?
Pokud „chvilkaři“ dokázali zmobilizovat během několika dnů údajně téměř sto tisíc lidí, mohli jimi už dávno infiltrovat SPD tak, jak to dělali komunisté před únorovým převratem roku 1948, a mohli by snadno převolit její vedení. Pak by nemuseli poslouchat Okamurův „pohoršující“ novoroční projev, protože by ho vůbec nepustili ke slovu.
Ale pozdě bycha honiti. S tím, jak se objevují spekulace, že by Filip Turek mohl jít na Hrad, je třeba dát si pozor, aby po některých z příštích parlamentních voleb, které se obvykle konají na podzim (tedy po žních), aby zkrátka někdo po žních nemusel k Turkovi…     (Čtěte na stránkách Deníku TO)

Vidlákovy kydy ..... Dnes naposledy budu pesimistický a nedělám to proto, že bych se hroutil a vzdával se, ale abych ilustroval, jak moc se situace od voleb změnila i přesto, že přišla nová a asi o tisíc procent lepší vláda, než byla ta Fialova. V předchozích textech tohoto týdne jsem se snažil ukázat, že Merkelová měla vlastně pravdu, když říkala, že nejsou alternativy. Globální mašinérie je prostě tak velká a tak silná, že ani čtyřikrát zvolená kancléřka země, která byla na špici světového vývoje, se neodvážila se s ní pustit do křížku. Dokonce i Donald Trump, který měl více odvahy a má spoustu důvodů se považovat za vyvoleného, protože mu neustřelili hlavu, nakonec dělá víceméně to samé, co před ním dělal Obama či Bush.
Stejně tak i Babiš jede v kolejích svého předchůdce mnohem víc, než bychom si přáli a zřejmě i než by si přál on sám. Andrej míní, americký velvyslanec mění. Okamura chce, ale Uršula nechce. Macinka spřádá plány, ale prezident mu do nich háže vidle. Z liberálních hrobů vylezl Milion chvilek (vlastně stejným způsobem, jako na Ukrajině exhumovali Stěpana Banderu), peněz na propagandu je stále ještě hodně a máme i dost aktivních blbců v podobě Oty Klempíře, který zachraňuje své vlastní vrahy z České televize.
Do toho přišly Epstein files i uměla inteligence a HDP Spojených států utěšeně roste, ale poprvé v dějinách s tím nejde v ruku ruce zaměstnanost. Podobně u nás – inflace klesá, bo Babiš lidem snížil účty za energie, ale nezaměstnanost roste víc, než předpokládaly pesimistické prognózy.
Jestliže volby u nás byly pět minut po dvanácté, tak teď je půl jedné.
A já chci dneska ilustrovat ještě jeden problém, kterému se nemůžeme vyhnout a tím je porodnost. Ona nám totiž také klesla víc, než předpokládaly ty nejhorší pesimistické scénáře. Za poslední tři roky se nenarodilo minimálně padesát tisíc dětí a to i předtím to nebyla žádná sláva. Všechny plány na výstavbu školek, jeslí, firemních skupin a následně pak základních škol můžeme klidně spálit, protože už v roce 2030 nebudeme potřebovat ani současnou kapacitu. Že je situace tristní, to bylo vidět hned po půlnoci prvního ledna 2026. Ano, první dítě v novém roce byl malý Dmytro.
I přesto, že jsme teoreticky dostali nechtěnou injekci v podobě stovek tisíc uprchlíků, počet obyvatel v roce 2025 stejně klesl.
Andreji Babišovi se vyčítalo, že díky špatně zvládnutému covidu způsobil třicet tisíc mrtvých. Jedni mu je vyčítali, protože lidi onáhubkoval, druzí mu je vyčítali, protože je onáhubkoval nedostatečně. Ale třicet tisíc mrtvých byl dostatečný důvod, aby se svolávala Poslanecká sněmovna i Senát, aby se svolávaly demonstrace, aby jak houby po dešti vznikaly občanské iniciativy. Teď se nenarodilo padesát tisíc dětí a neděje se nic. Ano, porodnost byla volebním tématem, mluví se o dostupném bydlení i přídavcích na děti, ale společnost se kvůli tomu nijak neaktivovala.
Igor Mříž dostal před soud spoustu lidí za názory. Padaly pokuty, podmínky i tresty natvrdo, ale pokud si to vybavuju, šlo o válku na Ukrajině, migraci, Katyňský masakr, očkování, či vysypání hnoje před řeporyjskou radnici, ale nikdo nebyl popotahován, že by nahlas, naléhavě a na hraně zákona zdůrazňoval, že vymíráme vlastně hůř a víc než za covidu.
Zelenský tvrdí, že za čtyři války na Ukrajině padlo kolem padesáti tisíc Ukrajinců, my mu to samozřejmě věříme, protože světový lídr pravdy a lásky by nikdy nelhal, ale kdyby to byla pravda, pak musíme konstatovat, že jsme za poslední čtyři roky války měli čtyřikrát větší ztráty než Ukrajina. Jen se to odehrálo tak nějak humánně… prostě se „jenom“ ta děcka nenarodila.
´Milion chlívek dělá demonstrace za budoucnost, ale je to vlastně naprosto zbytečné, protože jediné, co se nedá nijak změnit, je právě ta demografie. Možná ještě půjde zvrátit fialovské rozhodnutí o zasypání uhelných dolů. Možná se podaří nějak dostavět další jaderný blok v Dukovanech. Možná Babiš zvládne nepřijmout emisní povolenky ETS 2 a uvolnit podmínky pro ETS 1. Možná skutečně dojde na dvourychlostní Evropu ve které budeme první mezi rovnými. Možná se opravdu podaří zamezit tomu, abychom se stali cílovou zemí pro muslimskou migraci. Možná jednoho dne skončí válka na Ukrajině a znovu k nám poteče levná ruská ropa. Ale…. tak či onak, za dva roky začne být místo ve školkách a pak i ve školách.
Varovali jsme před Macronem, Kallasovou či Merkelovou, že nemají děti a jejich úsudek je tím ovlivněn. Oni nemají žádnou budoucnost, jen přítomnost. Nežijí pro své potomky. Ale my jako národ už pro ně de facto nežijeme také. Za čtyři roky klesla porodnost o třetinu. To je vlastně horší číslo, než za jakékoliv války nebo středověké morové rány.
Němci za Druhé světové války sice přišli o osm milionů vojáků a spoustu civilistů, ale počet obyvatel byl po válce stejný jako před válkou. Dohnali to porodností. Z tohoto pohledu je lepší zažít šíleného Vůdce, co chce porazit Rusko, než dopustit nebinární Alžbětka, která se prostě nemnoží. Evropa si zvolila tu nejhorší možnou kombinaci. Má šílené elity, které chtějí porazit jadernou velmoc, ale nemá ty miliony žen, které při sexu alespoň zatnou zuby a budou myslet na Uršulu (která, mimochodem, děti má).
Tohle bude skutečné měřítko úspěšnosti Babišovy vlády. Za čtyři roky bude svět vypadat o dost jinak než dnes. Je dost pravděpodobné, že muniční iniciativa či Epstein budou už jen stejně dávnou vzpomínkou jakou je dnes Bohuslav Sobotka. Za tři roky už Trump nebude prezidentem a není vyloučeno, že ani Orbán už nebude maďarským premiérem. Evropa bude nejspíš dvourychlostní (zaplať Pánbůh), Ukrajina bude rozparcelovaná mezi Rusko, Polsko a Black Rock a my buď pojedeme na vlně nového pokroku a nebo budeme jako v ranném středověku sbírat každý dílek starých znalostí a snažit se je uchovat. Většina dnešních zápasů bude pasé.
Ale, jestli se nebudou rodit děti, je vlastně jedno, co nám reálně přinese henta umělá inteligence a bude úplně jedno, jestli na Hradě zůstane Petr Pavel a nebo bude zvolena Martina Kociánová. Jestli Andrejovo vládnutí zastaví tento demografický propad, bude tak či onak úspěšným premiérem. Jestli i příští rok překoná nejčernější předpoklady demografů, je úplně jedno, jestli svou politikou v Bruseli trochu oddálí náraz.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Obtíže rovin: Proč se Babiš nepostaví balvanům z Hradu? Střed versus střet - v tom je pointa úspěchu. Zbabělost, nebo jen smrtící neurčitost? Macinka v Mnichově vybledl. Důkaz pravého horského vůdce. Ano i ne je správně! ..... Petr Hájek sleduje, jak se z mnohých nadějných stávají "halfmani", protože buď nemají odvahu nebo nadání - nejčastěji obojí - aby se jasně a nekompromisně postavili těm, kteří usilují zničit náš svět v úzkém i širším slova smyslu, a tak, když dojde na lámání chleba, zůstanou v polovičatém Nikde
Poslouchejte článek jako audio
Překonávat hory je namáhavé, ale daleko těžší se může stát putování krajinou poté, co je člověk zdolá. Obtíže rovin se tomu říká.
V horách je to jednoduché. Buď na ten kopec před sebou síly najdete, nebo ne. Když vás jde víc, rychle pochopíte, že si musíte pomáhat. A když máte dobrého zkušeného vůdce, není těžké dobrovolně se podrobit jeho velení. Rozdělit si role. Využívat specifické schopnosti jednotlivců pro celek, který zase vám pomůže tam, kde na něco nestačíte.
Pokud je ale zdárně přelezete a otevře se před vámi volná krajina, vše se najednou mění. Spolupracovat už není bezpodmínečná nutnost. Nebo se to tak některým členům výpravy mylně jeví. A přestože cíl v "zemi zaslíbené" je pořád ještě daleko, obvykle začnou spory. Co bylo dosud "buď - anebo", je najednou "možná - a co kdyby..."
Nic se přitom nezměnilo, cesta teprve začala. Nemluvě o tom, na co přesně upozorňuje veršem národní klasik Karel Havlíček: "Je to chůze po tom světě, kam se noha šine, sotva přejdeš jedny hory, hned se najdou jiné." Jenže zatím je tu na chvíli rovina. Zrádná. Obtížná. A skupina, která se úspěšně vyrovnala s nástrahami hor, se k dalšímu výstupu ani nemusí dostat.
Valící se kameny
Právě tak vypadá situace naší poměrně různorodé skupiny, která překonala první kopce, aby vytvořila vládu. Držela při sobě, když jí vlastizrádná kohorta z kopce Pražského hradu bombardovala balvany v podobě jednoho "balvana", který jí protiústavně odmítl jmenovat navrženého ministra.
Petr Macinka zatím drží "lajnu", v níž ho dosud celá výprava podporovala: Buď ten navržený, nebo nikdo. Ačkoli tuší, že pravděpodobně není možné domoci se práva v rozorané a poničené zemi, postavil věc jednoznačně: buď - anebo. Jenomže nyní už vláda je, hlavní kopec má za sebou. A před sebou, až do příštího horolezení, relativní rovinu.
V té chvíli si principál Andrej Babiš zaskočí na poradu za balvanem. A pak jenom suše oznámí, že prezident Pavel za žádných okolností Filipa Turka ministrem životního prostředí nejmenuje. To jako vážně?
Během týdnů vyjednávání šlo velmi dobře pochopit, že nechce předčasně hrotit spor s veřejností respektovanou institucí zvanou prezident republiky. Nikoli s prezidentem osobně, to je jen hadřík na pucování blátem korupce zaneřáděných bot poražené fialové mafie. Pokud ale nyní dospěl k definitivnímu přesvědčení, že další vyjednávání není možné, už neměl uhnout.
V tu chvíli měl bez dalšího podat kompetenční žalobu k ústavnímu soudu. Jakkoli je pravděpodobné, že Pávkem najmenovaný sbor v čele s osvědčeným bezectným "kádrem" Josefem Baxou rozhodne ve prospěch Hradu. Teď bylo potřeba situaci radikálně obrátit. Zastavit valící se kameny z "kopce". Uhýbat před nimi totiž už dál nelze.
Ono by to totiž po všech výsměšných "výrocích" spojených armád korporátních médií na téma "kompetenční žaloba" už ani nebylo tak snadné. Uběhl čas. Něco se událo. Brněnský "gang patnácti" by se musel otevřeně zachovat jako milionářský tupec Mikuláš Minář. Ten na otázku proč ve stejné věci za Miloše Zemana šel na Hrad trhat ústavu, zatímco nyní organizuje demonstrace na podporu toho, jenž jde v protiústavních krocích ještě dál, prostoduše odpověděl, že prý "změnil názor".
Napůl
Minářovi se za to dostalo posměšných reakcí dokonce i od nejzavilejších Pavlových soudruhů v hlavních médiích. A teď by se do stejné situace dostal celý ústavní soud. Jistěže je pravděpodobné, že by přesto mafii kolem dvojitého agenta na Hradě podržel. Ale úplně by to změnilo situaci.
Babiš by demonstroval, že chtěl dojít ke kompromisu. A teprve, když bylo jasné, že protivník chce navzdory trhacímu kalendáři z ústavy vyhrát 10:0, přijal boj. Ne kvůli sobě, ne kvůli koaličnímu partnerovi - ale kvůli principu. Kvůli udržení zbytků ústavnosti v zemi, kterou chce minimálně po čtyři roky řídit.
A pokud by brněnská partička nevolených jmenovaných přesto vydala krkolomný "nález" ve prospěch Hradu, už by se objevil rozkol i v dosud pevně sevřených řadách mediálních bojůvek. A Pávka (čti Kolářův Hrad) by to poškodilo právě tak, jako brněnské oportunistické strejce. A v souvislosti se zvolna se blížící Kolářovou kampaní za Pavlovo znovuzvolení by to mobilizovalo budoucí voliče jakéhokoli "antipavla".
Jenže Andrej Babiš zůstal "mezi". Nikoli uprostřed. Politický "střed" nepředstavuje stejnou vzdálenost mezi protilehlými body. Ten myšlený bod se posouvá podle aktuálního stavu, podle síly na dvou stranách mocenského spektra. Svým postojem "napůl" tak Babiš jednoznačně posílil své protivníky. Teď mohou vrhat balvany s kopce s jistotou, že premiér vždycky jen uhne - ať mu kámen způsobí jakékoli škody.
Zbabělost a neurčitost
Obdobné je to s Macinkovými esemeskami agentu Bruselu a amerického bidenovského "hlubokého státu" Petru Kolářovi. Jistě, byly nepochybnou taktickou chybou. Nikoli obsahem, ale načasováním a nepochopením, že jejich adresátem je postava ještě bezectnější než jeho překabátěná loutka. I zde však zůstal Babiš a další ministři ANO "halfmany". Napůl. Macinku nepodtrhli, ale ani ho nepodrželi.
Postavil se za něj jednoznačně snad jenom předseda PRO v barvách SPD Jindřich Rajchl. Coby zkušený právník upozornil, že Kolář zveřejněním korespondence porušil zákon. Ostatně ani policie, ani státní zastupitelstvo se tím podle všeho do této chvíle nezabývají - ač je to jejich povinnost. Jen další ukázka hloubky zdejšího "hlubokého státu" korupčníků Víta Rakušana a ministra nespravedlností "dona Pabla" Blažka.
Tady se měl ovšem opět jednoznačně projevit především premiér. Ten ale nechal zase všechno uplout po proudu do meandrů bahnité neurčitosti. Zbabělost? To sotva. Babiš si sám něco užil s nezákonnostmi kolem svého letitého jednoznačně politického procesu Čapí hnízdo. Velmi dobře tedy ví, že spravedlnosti se v naší zemi nikdo dopředu odsouzený a lynčovaný mediální korporátní chobotnicí nedovolá.
Její propojení nejen s justicí a policií, ale i s tajnými službami agenta Koudelky opětovně demonstrovalo zatčení čínského novináře. Je u nás po leta a proti žádnému zákonu se neprovinil. Museli na něj proto navléci gumový paragraf vytvořený fialovou bandou korupčníků těsně před volbami. Ostatně i fakt, že Pavel v zastoupení Koláře vůbec mohl Koudelku i útvar pro "boj s organizovaným zločinem" pověřit "vyšetřováním" Macinkových esemesek, je z téhož spikleneckého klobouku.
Střet versus střed
"Halfman" Babiš sice nejspíš zbabělec není, ale zato se hluboce mýlí. Tvrdí, že buduje své ANO jako stranu "pro všechny", takzvanou all catch party. Nejenže však už termín z anglického politologického slovníku napovídá, že mimo anglosaské prostředí s většinovým volebním systémem nic takového možné není.
Především však taková strana nepředstavuje "střed", ale střet se všemi, kteří jsou mimo ni. Velmi ostrý střet - jak ukazuje americká revoluce Trumpovy "all catch party" pro všechny, kdo chtějí vybojovat zpátky ukradený normální svět. Tomuhle ale nerozhodný Babiš zjevně nerozumí. Proto nemůže být českým Ficem, o Orbánovi ani nemluvě.
Je víceméně dobrý manažer, ale slaboučký politik. A protože mu schází jakékoli ideové vybavení, myslí si, že jeho vítěznou pozicí je střed. Jenže ten, jak výše řešeno, jako něco pevného neexistuje. Definuje ho pouze střet - jak perfektně předvádí Viktor Orbán. Babiš ani sám neví, že právě představa velké části voličů, že je v zásadním střetu s fialovci, mu vyhrála volby.
O to se ale nezasloužil on, ale politicky vyčpělá, korupcí a zbabělostí prosáklá donedávna vládnoucí Pátá kolona Bruselu s jediným programem "antibabiš". Poloha "napůl" však nebojovnému premiérovi uprostřed lítého zápasu do hrdel a statků dlouho nevystačí. První větší souboj s hradní baštou fialovců tak zatím prohrává. Roviny totiž halfmanům nesvědčí.
Vyblednutí
Napohled překvapivě mu v tom začal sekundovat i Petr Macinka. Na domácí scéně přitom dal najevo, že umí být dostatečně razantní a radikální. Nejen jeho souboj s Kolářem, ale především první kroky na obou ministerstvech, která zatím obhospodařuje, působily zajímavě.
Střet s hluboce uloženými státními strukturami neziskovek a diplomatických záškodníků instalovaných praporečníkem Páté kolony "mamánkem" Lipavským a ambicemi posedlým lidovcem Petrem Hladíkem (také si všímáte, jak je to tu samý Petr?) vedou nepochybně k uznalému pokývnutí.
Jenomže jakmile se ocitl v Mnichově na ostře sledované bezpečnostní konferenci v mžiku zbabišovatěl. Sice se v diskusi sympaticky pustil do křížku s "krvavou" Hillary (Clintonovou) a polsko-americkým bidenovským liberálem na postu ministra zahraničí Tuskovy vlády Radoslawem Sikorskim. Jenže když došlo na argumentaci, vybledl.
Ano i ne je správně!
Nikoli proto, že by argumentů nebylo. Ale neodvážil se je použít. Zůstal na půli cesty. Halfmann. Nejprve odmítne, že Ukrajina bojuje za nás - výborně! - ale když po něm zkušení váleční štváči vyjedou ohranými prolhanými mantrami, vezme zpátečku. Sdělí, že prý Ukrajina bojuje s Ruskem za svou nezávislost a demokracii. No to se mu pak samozřejmě všichni Rakušanové a spol. vysmějí, a právem radostně hýkají, že si ho Sikorski namazal na chleba.
Ne politika, ale zdraví je nejcennější kapitál!
Z rozhovorů Petra Hájka s podivuhodným zakladatelem Bewitu Jiřím Černotou už víme o pozoruhodných případech uzdravení a unikátním vývoji zcela přírodních prostředků (bez stopy chemie) na posílení těla i ducha (a krásy) - včetně dosažení praktické dlouhověkosti.
I vy si můžete si vytvořit bezplatný účet BEWIT a pokud nakupujete přes Protiproud dostanete speciální slevy. Chcete-li si prohlédnout kompletní nabídku na e-shopu firmy BEWIT, pak nákupem přes tento odkaz pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu. Mnoha nepodvoleným, kteří tak již činí, velmi děkujeme!
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Neodváží se totiž říci jednoduchou pravdu, že ten, kdo se brání, je Rusko obklíčené NATO. Že jde o válku Západu proti Rusku skrze nacistickou juntu dosazenou po Američany zorganizovaném a zaplaceném převratu na Majdanu. Proto uvízne v půlce, která je ovšem nehájitelná. A totéž, když mluví o Bruselu a karikatuře demokracie v podobě takzvaného evropského parlamentu. Přitom všechny argumenty dávno precizoval a přednesl křesťanský radikální vůdce Orbán. Stačilo je přednést. Jenže na to zase neměl odvahu.
"Vaše řeč budiž ano - ano, ne - ne," pravil při kázání "na Hoře" Ten, na jehož kříži a ramenou donedávna po téměř dva tisíce let stála a prosperovala dosud nejúspěšnější civilizace. Šel při tom přes hory a roviny až k Hoře Olivetské a Golgotské, aniž jedinkrát zaváhal. Proto ho nakonec následoval "celý svět." A stále ještě žije z jeho odkazu - i když ho pacholci toho s kopytem dnes zase jednou vláčí blátem.
Slova jako Možná, Snad, Tak trochu, Napůl - z toho bláta ven nevedou. Jen ano - ano, ne - ne. Halfmani prostě nejsou dobrými vůdci do hor.
A do obtížných rovin, do zrádných blat politické neurčitosti, už vůbec ne.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Opravdu jsou hodni obdivu? ..... Chování evropských liberálních předáků je plné arogance a sebestřednosti. Předsedkyně Evropské komise Leyenová s pomocí svých ochotných poskoků odtržených od reality způsobem, který až fascinuje, vede EU k naprosté izolaci, k závislosti a ke krachu. Přesto množství jejích sluhů zůstává stabilní většinou, a i přes stále hlasitěji se ozývající kritiky je stále adorována a nadále určuje směr, kterým se většina kontinentu ubírá.
  Mezi zásadní sluhy hrobařky EU patří i pár českých zástupců. Jestliže v minulém období to byla eurokomisařka Jourová, kdo se naprosto odklonil od českých zájmů, zároveň to byla i „stálice“ mezi dosavadními škůdci Niedermayer, momentálně jsou největší hlásnou troubou evropského liberalismu Danuše Nerudová a Tomáš Zdechovský, těsně za nimi následují Gregorová, Kolář ml. a Farský. Jistě vnímáte zjevnou reprezentaci Aspen Institutu, kterým prošli a na jehož stránkách se vyskytují jejich jména. To není náhoda. Zarputilost, se kterou se především Nerudová a Zdechovský snaží zviditelnit, také ne. Danuši to už katapultovalo do funkce, ve které může ovlivňovat ekonomiku Evropy, což jí natolik stoupnulo do hlavy, že ztrácí nejen soudnost (to není nic nového, když si dovolila kandidovat na post prezidenta ČR), ale i schopnost se ovládat v diskuzích s politiky s jiným názorem. Její zásoba výrazů a vykřikovaných hesel se zúžila na urážky a agresivní výpady. Přesto dostává stále dost prostoru. Zdechovský společně s ní zásobují i sociální sítě.
  Bez lidí schopných strčit si hlavu do vlastního pozadí by Leyenová svůj kult osobnosti budovat nemohla. Přitom právě ona má velmi blízko k bývalému nacistickému vůdci původně pocházejícímu z Rakouska. Knírek sice nemá, ale naprosto nulová sebereflexe a prosazování zjevně sebedestrukčních názorů je doslova spojují. Stačí sledovat její vystoupení na půdě WEF nebo Evropského parlamentu a je zjevné, že ona není demokraticky zvolenou předsedkyní hlavní evropské instituce (mimochodem šílené), ale dosazeným diktátorem. Nevíme, kdo je přesně jejím mentorem, který jí zadal úkol zlikvidovat ještě donedávna velmi úspěšný region, jakým Evropa byla, nicméně to dělá s takovým nasazením, že je to až strašidelné. Pokračuje v tom i přes všechny skutečnosti, kterými jsou úpadek průmyslu, zemědělství, dopady migrace a důsledky další podpory fašistického ukrajinského režimu.
  Odpoutejme se nyní od bruselského marastu, v jehož bahnu se pohybují i naši zástupci rozděleni na eurohujery a kritiky tamního dění. Důležitým atributem naší podřazenosti eurounijní aroganci jsou i naši ústavní činitelé snažící se nám tvrdit, že nic lepšího než členství v NATO a EU pro nás neexistuje. I když už dlouho pokládáme otázku, je li být členem nějakých podobných spolků nutné, po rozpadu Varšavské smlouvy a RVHP jsme se  velmi rychle překabátili a s pompou vstoupili do dalších organizací, které nás opět zaškatulkovaly. Byla to chyba, kterou na nás narafičil Havel a pár jeho noshledů s tím, že nás to posune. Kam, to ti chytřejší z nás vnímají už déle. Méně bystří jsou z toho nadále nadšení a volí….Fialu, Pavla, Rakušana a jim podobné. Všichni tito pánové představují koncentrované zlo nadále zastávající názor, že patříme na Západ. Fiala s Rakušanem se momentálně kapku stáhnuli, přeci jenom másla mají na hlavě příliš, Pavlovi však ještě trvá mandát hlavy státu další 2 roky.
  Když jsme zmínili kult osobnosti u Leyenové, pak pro Petra Pavla to platí stonásobně. To, jak ho systematicky vykreslují a podporují média, je odstrašující. Pamětníci si připomínají, jak byly za bohy kdysi vydáváni Lenin, Marx a Engels, z pozdějších celebrit Hitler (v Německu), Stalin či Brežněv, po revoluci u nás ještě Havel. Snaha postavit Pavla nad nás všechny ostatní je zarážející. Cimermanovská všestrannost hlavy státu a pokus vytvořit z něj lidovou ikonu jsou až úsměvné, kdyby nešlo o realitu. Pavel skákající z letadla, jezdící na motorce či ve sportovním autu, pohybující se v hokejovém dresu nebo fandící s otočenou kšiltovkou na OH, hrající curling nebo střílející z pušky, sedící na zemi mezi školáky, to vše by bylo fajn u kohokoliv jiného, jen ne u žalujícího prezidenta s IQ tykve sloužícího více cizím zájmům než našim. Neustálé omílání potřeby držet nad vodou Zelenského a opakování greendeaolových lží, bruselské řiťolezectví a liberální fanatismus, to je to, dle čeho máme Petra Pavla voděného loutkovodičem Kolářem posuzovat. Nikoliv zážitkovou část jeho vlády nad Hradem.
  Vládnou nám grázlové. Platilo to pro Fialu & spol., zažíváme to s Leyenovou, Nerudovou, Niedermayerem i Zdechovským ovlivňujícími dění v celé EU. Petr Pavel s Koláři (starým i mladým) do toho skvěle zapadají také. Média se z nich  snaží vytvářet nadlidi a musíme s politováním přiznat, že se jim to u části společnosti daří. Navíc to tlačí do hlav mládeže a vytváří v nich pocit sounáležitosti s liberálním režimem. Plody této snahy dozrají v budoucích volbách, což přináší jistotu, že se Evropa i Česká republika v těch všech lejnech a sračkách (omlouvám se, ale nejsme mainstream ani veřejnoprávní médium hlídané jakoukoliv radou, takže si to mohu dovolit) nakonec utopí. Tedy pokud dříve nezačne válka vyvolaná právě těmi, které jsme v článku dnes jmenovali. To by pak ta mládež umírající v zákopech možná trochu procitnula. I když, jak vidíme na Ukrajině, možná by radši za zájmy jiných klidně umírala. Až tak s ní ty „osobnosti“ dokážou manipulovat. Nejen s ní.
  Vnímáte li chování lidí kolem nás, je tu stále dost velká část těch, kterým veškeré současné dění připadá normální. Ti se schází pod hlavičkou Milionu chvilek, přispívají na Člověka v tísni, tleskají Pavlovi (nebo se mu omlouvají) a posílají peníze ukrajinským defraudantům. Kam se ztratil rozum? Budete ho těžko hledat. Zdali se vrátí, netušíme. Být optimisty by bylo naivní.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Bude ještě elektřina? .....  V posledních čtyřech letech zněla otázka: „Proč je elektřina zbytečně tak moc drahá?“ Nyní podle energetika Ivana Noveského otázka zní: Bude vůbec elektřina, nebo budeme často potmě? Klíčová rozhodnutí Fialovy vlády, která ve vypjaté atmosféře podléhala ideologii a zásadně poznamenala naši ekonomiku, připomíná v den, kdy Donald Trump oznámil odstoupení USA od konsensu o globálním oteplování, způsobeném člověkem.
Paradoxem je, že výrobní ceny elektřiny se již mnoho let vůbec nezměnily. České energetické závody (ČEZ) stále vyrábí elektřinu v jaderných elektrárnách za 0,24 Kč/kWh, v hnědouhelných za 0,41 Kč/kWh a v paroplynové elektrárně za 1,436 Kč/kWh. Tyto ceny zvyšuje zlodějská bruselská daň ETS 1 (povolenky CO2) u uhlí o 1,75 Kč/kWh na celkem 2,163 Kč/kWh a u zemního plynu o 0,70Kč/kWh na celkem 2,14 Kč/kWh.
Ve dvou největších českých hnědouhelných elektrárnách Počerady a Chvaletice společnosti Sev.en pana Tykače je dokonce nižší výrobní cena elektřiny, pouze 0,14 Kč/kWh, ale je vyšší cena za povolenku 1,94 Kč/kWh, tedy celkem cena 2,08 Kč/kWh.
Otázkou je, proč Fialova vláda zrušila nulovou DPH na elektřinu, proč znovu zatížila spotřebitele daní za občasné (tzv. obnovitelné) zdroje ve výši 0,60 Kč/kWh, proč zastropovala cenu elektřiny nesmyslně vysoko a navíc u spotřebitelů? Proč pomohla rozvinout inflaci, která připravila občany o 1/3 jejich úspor, trvale zvedla ceny vč. potravin? Na tyto nepříjemné otázky nám asi bývalá „nejúspěšnější vláda od roku 1918“ neodpoví.
Současná Babišova vláda bude škody po Fialově vládě velmi těžko a dlouho napravovat, pokud se jí podaří vysvobodit ČR z bruselské ideologie zvané Green Deal, vytvořené pro ožebračení evropských občanů a obohacení vybraných skupin. Celý vědecký greendealismus liberálních demokratů (neomarxistů) je čistá ideologie založená pouze na víře v Green Deal. Před rokem 1989 jsme zažili stejnou čistou ideologii zvanou vědecký komunismus, který prosazovali lidoví demokraté (komunisté). Vědecký greendealismus, stejně jako vědecký komunismus, má v sobě asi přesně tolik vědeckých poznatků, kolik obsahuje veganský řízek masa.
Ostatně Babišova vláda má další problém, kde sehnat 17 miliard Kč na občasné (tzv. obnovitelné) zdroje energie. Důvodem je mj. selhání Energetického regulačního úřadu v roce 2008, když nesplnil povinnost a neupravil ceny solárních panelů a navíc v rozporu se zákonem prodloužil dobu vyplácení podpory solárním baronům z 15 let (konec v roce 2025) na 20 let (konec až v roce 2030). Takže v roce 2026 se stále povinně vykupuje elektřina ze solárních panelů z roku 2010 za nesmyslných 16,70 Kč/kWh.
Daleko horší jsou ale další dědictví Fialovy vlády z roku 2022. Tehdy, v době svého předsednictví EU, pomohla česká vláda bruselským ekoteroristům prosadit ETS 2, neboli povolenky CO2, které od roku 2028 zdraží doslova vše, protože zdražení benzínu, nafty, zemního plynu se promítne do všeho a způsobí další inflaci.
A proč v roce 2022 Fialova vláda přijala sdružený bruselský závazek, kterým zkrátila termín odchodu od uhlí o 5 let z roku 2038 na rok 2033, i když věděla, že bude chybět 40 % elektřiny z uhlí a 50 % tepla z uhlí, které není čím nahradit a že budeme doslova potmě (blackouty) a v zimě? Odstavením 3 uhelných výroben elektřiny a tepla společnosti Sev.en Energy (Chvaletice, Počerady, Teplárna Kladno) riskuje česká energetika nenahraditelnou ztrátu výkonu a možnost najíždět ze tmy po blackoutu.
A proč Ministerstvo průmyslu a obchodu radostně přijalo bruselskou notifikaci veřejné podpory na 5. blok jaderné elektrárny Dukovany, i když nemohlo nevědět, že je v praxi nepoužitelná. Zkoušet používat jaderný reaktor jako doplněk občasných zdrojů energie může pouze šílenec nebo nemocný člověk, který by si rád zopakoval Černobyl. A proč nezačala Fialova vláda dostavovat jadernou elektrárnu Temelín, která má již hotovou stavební přípravu a dostatek chladicí vody, na rozdíl od Dukovan?
A proč naopak nechala Fialova vláda v roce 2025 schválit zákon o tzv. akceleračních zónách, kterým se snaží dále destabilizovat energetickou soustavu a ekonomiku násilným osazováním dalších velkých občasných silně dotovaných zdrojů – větrníků?
A proč Fialova vláda začala likvidovat nerostné bohatství, které nám zde zanechali naši předci? Proč začala tiše zasypávat a zaplavovat šachty s černým uhlím a povrchové doly s hnědým uhlím, když věděla, že minimálně do roku 2040 se bez uhelných zdrojů neobejdeme? Ukončení těžby a nevratná likvidace šachet v OKR, kde v podzemí zůstanou miliardy tun vytěžitelného vysoce kvalitního koksovatelného a energetického uhlí představuje nenahraditelnou ztrátu v hodnotě minimálně 4 – 5 bilionů korun. Černé uhlí, které je současně cennou chemickou surovinou, se tím stane zcela nedostupné pro příští generace. Stejně jako je zločinem na příštích generacích likvidace povrchových hnědouhelných dolů, vč. ničení těžebních strojů v Podkrušnohoří.
Díky pravidelnému střídání dob ledových a meziledových víme, že se bude ochlazovat a že bez stabilních zdrojů energií nemáme moc šancí. Proto je nutné se chovat ke všem našim stávajícím zdrojům, včetně těch občasných, jako národohospodáři, kteří si vytvoří plán bezpečného energetického mixu a budou ho dodržovat jako základ energetické bezpečnosti České republiky. Současná snaha o vytvoření co nejvíce titulů na čerpání dotací (nové velké solární elektrárny a větráky) však spíše připomíná středověké loupeživé rytíře…     (Čtěte na stránkách Pravý prostor)

13.2. 2026     NATO v panice kvůli AI "ovládání mysli" — po desetiletích jejího zneužívání jako zbraně ...... Členské státy NATO mají obavy, že protivníci by mohli využít umělou inteligenci k ovlivnění svých obyvatel testováním manipulačních technik prostřednictvím modelování AI, odhalil ve čtvrtek Sputnik po přezkoumání zprávy Centra excelence strategické komunikace NATO. "Protivníci by pak mohli využít digitální repliky populací k ověření, zda jejich algoritmicky optimalizovaný obsah ovlivní lidské publikum, jakmile budou filtrační a kurátorské systémy úspěšně manipulovány tak, aby se s nimi spojily," uvádí dokument.

Zpráva nespecifikuje, kteří protivníci by podle zemí NATO mohli takové taktiky použít. "Budoucí informační prostředí bude formováno autonomními systémy fungujícími mimo přímý lidský dohled, což povede k plné automatizaci informačních operací v částech systému. Agentické AI systémy budou neustále interagovat ve velkém měřítku, filtrovat, kurátorovat a vybírat, jaký druh informací přitahuje lidskou pozornost," uvádí zpráva.

Uprostřed rostoucí konkurence s Čínou v oblasti umělé inteligence autoři vyzvali členy aliance, aby prohloubili své porozumění čínské kultuře.

Začátkem února francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že EU zaostává za Čínou a Spojenými státy v několika oblastech, včetně umělé inteligence a kvantových technologií.      (Sputnik Globe)

Prezident, který nás odepsal a zrada mandátu ..... Dnešním dnem pro mě Petr Pavel přestal existovat. Skutečným lídrem lidu zůstává Andrej Babiš, kterého do čela vynesla vůle lidu, ne marketingové triky. Hrad se změnil v agitační středisko a já se ptám: Jak dlouho si to necháme líbit?
Včera udělal Pražský hrad krok, který se zapíše do historie jako fatální selhání a definitivní přiznání barev. Podpora protivládní demonstrace ze strany prezidenta je velká chyba, která, jak doufám, opozici konečně zlomí vaz. Máme totiž v přímém přenosu důkaz o neuvěřitelném pokrytectví: bývalý komunista se postavil na stranu Bruselu a opozičních sil proti vlastním občanům. Proti lidem, kteří měli tu „drzost“ volit jinak, než si Hrad a pětikoaliční elity v salonech představovaly.
Prezident, který nás odepsal
Petr Pavel včera definitivně potvrdil, že rozhodně není prezidentem nás všech. Stal se z něj čistě opoziční prezident a mluvčí úzké skupiny vyvolených. Já, na rozdíl od něj, demokratické volby ctím, a proto jsem dosud respektovala i ty, co si ho zvolili. To je základní princip, který on sám včera spláchl. Dnešním dnem mě Petr Pavel této morální povinnosti zbavil a můj prezident to už není.
Hrad pro mě zeje prázdnotou, protože tam nesedí státník, ale poslušný úředník s bruselským manuálem v kapse. Pro mne je nyní jedinou autentickou vůdčí osobou premiér Andrej Babiš. Byl zvolen většinou a byla to nezpochybnitelná vůle lidu, nikoliv výsledek mediální laboratoře.
Aktivista v drahém obleku
To, co jsme viděli, je otevřená politická zrada prezidentského mandátu. Prezident, který se aktivně postaví na jednu ideologickou barikádu, přestává být hlavou státu a stává se pouhým aktivistou v drahém obleku. Podpora demonstrace jedné části politického spektra je jasný vzkaz všem ostatním: „S vámi nepočítám, vy pro mě nejste partneři.“
Místo nadhledu máme na Hradě mluvčího Bruselu, Kyjeva a pražských kaváren. Člověka, který už ani nepředstírá neutralitu. Maska „klidné síly“ spadla a pod ní zbyla jen poslušná figurka moci, která si plete sídlo českých králů s agitační tribunou pro své kamarády.
Tento hazard s autoritou úřadu však může mít opačný efekt. Lidé nejsou slepí a vidí, že zatímco se Hrad bratříčkuje s demonstranty, skutečné problémy země zůstávají na vedlejší koleji. Pokud má být tohle „nová politická kultura“, pak se nedivme, že příkop ve společnosti je hlubší než kdy dřív. Ale pamatujte – každá maska jednou praskne a ta včerejší se roztříštila na tisíc kousků.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

NATO vyhlásilo válku vašemu mozku: Nesouhlas je nyní „kognitivní zranitelností“, kterou je třeba napravit ..... Válka o naše mysli již začala. Tam, kde se kdysi střetávaly tanky a dělostřelectvo, se nyní rozhodující bitvy odehrávají v našich hlavách – prostřednictvím algoritmů, narativů a jemných změn v tom, jak miliony lidí vnímají realitu. V lednu 2026 vydala NATO Defense College stručný, ale výmluvný dokument s názvem „Válka je hra mysli: boj proti zbraním v podobě informací“ (autoři: Marek Havlík a Jiří Horáček).Tento dokument, který je součástí série NDC Outlook, není rozsáhlou studií, ale spíše stručnou informační zprávou – formátem, který akademie používá k upozornění na nové hrozby a k usměrňování myšlení vojenských a politických elit. Dokument přichází v době, kdy NATO již několik let otevřeně rozvíjí koncept kognitivní války a kdy vojenský výbor aliance na konci roku 2025 formálně schválil související koncept pro další integraci do doktríny a praxe.
Bojové pole se přesunulo do lidské hlavy
Základní myšlenka je jednoduchá a dalekosáhlá: bojové pole se přesunulo do lidské hlavy. Nepřátelé se nesnaží pouze obsadit území, ale také změnit způsob, jakým lidé spojují příčiny a následky, zvažují rizika a identifikují spojence a nepřátele. Pokud jsou úspěšní, mohou celé společnosti přimět k jednání proti jejich vlastním zájmům – často aniž by si uvědomovaly, že je řídí vnější síla.
V tomto rámci je Rusko vykresleno jako hlavní a nejvytrvalejší protivník. Moskva je obviněna ze systematického nasazování „informačních zbraní“ – od údajného zasahování do amerických voleb v roce 2016 a referenda o brexitu až po ovlivňování volebních výsledků v Rumunsku v roce 2024. Uvažování je rigidní: kdykoli v západní demokracii zvítězí politická síla, která je pro NATO nebo EU nepohodlná, je automatickým vysvětlením ruská manipulace s kognicí. Důkazy mohou být nepřímé, ale závěr je prezentován jako téměř jistý.
Zranitelnosti proměněné ve zbraně
Autoři katalogizují psychologické zranitelnosti, které z jednotlivců činí primární cíle. Strach, hněv, pocit nespravedlnosti, hluboká nedůvěra k elitám, přitažlivost alternativních vysvětlení – to vše není rámováno jako normální společenské reakce na skutečné krize nebo selhání vedení. Místo toho jsou označovány jako „kognitivní zranitelnosti“. Lidé vykazující vysokou „kognitivní rigiditu“, potřebu vyniknout z davu nebo touhu po významu spadají do kategorie zvýšeného rizika. Nacionalisté, konzervativci, euroskeptici, kritici migrační politiky nebo ti, kteří zpochybňují oficiální linii ohledně Ukrajiny – všichni jsou nakonec seskupeni jako „kognitivně nespolehlivé“ prvky.
Zde dochází k jemné, ale zásadní změně. Politický disent přestává být pouhým názorem, o kterém lze diskutovat na základě faktů a logiky. Je překlasifikován jako forma percepční patologie – „zkreslení“, „chyby v kognitivním systému“ – vyžadující nápravu. Navrhovaná řešení jsou mírná, ale všudypřítomná: strategická komunikace, programy mediální gramotnosti začínající v raném vzdělávání, preventivní „očkování“ proti dezinformacím, algoritmické označování škodlivých narativů a proaktivní nasazení virtuálních „důvěryhodných hlasů“, které předem naplní informační prostor schválenými interpretacemi.
Nápravná opatření: mírná, systémová a preventivní
Technologie zaujímá v analýze významné místo. Dokument evokuje hrozivý obraz ruské umělé inteligence, která denně chrlí tisíce falešných zpráv. V reakci na to prosazuje vlastní obranný arzenál: ochranné algoritmy, automatické označování falešných narativů, preventivní vkládání správných rámců. To vše je zabaleno do jazyka obrany demokracie, transparentnosti a svobodných médií. Skrytý záměr je však jasný: cílem není pouze vyvrátit nepřátelskou propagandu, ale vytvořit jediný přípustný koridor reality. V rámci tohoto koridoru se jakákoli vážná výzva vůči kolektivní západní linii jeví nikoli jako legitimní politická volba, ale jako porucha v kognitivním softwaru – něco, co je třeba včas odhalit a opravit.
Od propagandy ke kognitivní nadřazenosti
To znamená odklon od klasické propagandy, která alespoň implicitně připouštěla, že druhá strana může mít svou vlastní verzi pravdy. Zde je pravda ze své podstaty jedinečná – a je vytvářena v ústředí, kde se plánují informační operace spolu s kinetickými vojenskými scénáři. Cokoli mimo schválený rámec je automaticky označeno jako „nepřátelský vliv“, „reflexivní kontrola“ nebo „kognitivní útok“.
Ironie je nezaměnitelná: tato logika téměř symetricky odráží obvinění vznesená proti Rusku. I Moskva rámuje své akce jako existenční boj o mysli, postavený na „obraně tradičních hodnot“, „suverenitě“ a „odporu proti hegemonii“. Rozdíl spočívá v nástrojích a přístupu k globálním platformám. Ale základní premisa je společná: ten, kdo dominuje interpretaci reality, vyhrává – často bez jediného výstřelu.
Jediná skutečná otázka
Vstoupili jsme do éry, v níž cílem vojenských operací stále častěji není území nebo zdroje, ale samotné mechanismy, jimiž lidé myslí a cítí. Staré slovní zásoby – propaganda, cenzura, ideologická indoktrinace – dnes znějí zastarale. Stejné praktiky jsou dnes přebaleny jako „posilování kognitivní odolnosti“, „ochrana mentálního prostoru“, „zajištění nadřazenosti ve vnímání“.
Jedinou skutečnou otázkou je, kdo přesně tento prostor chrání – a před kým. A zda v něm zůstane místo pro ty, kteří trvají na tom, že budou myslet sami za sebe.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Na evropský summit NATO americký ministr obrany opakovaně nepřijel ..... Na čtvrteční summit NATO už opakovaně nepřijel americký ministr války Hegseth. Podle generálního tajemníka NATO Rutteho má starosti o "svou" západní hemisféru. Diplomatickou řečí USA tak jasně dávají Evropanům nasrozumněnou, že žádný článek 5 se ze strany Ameriky jen tak konat nebude. Přitom je na tom, že USA budou bránit Evropu vystavěna celá Evropská obranná strategie, a některé země ani nemají pořádnou obranyschopnou armádu ani povinnou vojenskou službu.      (Čtěte na stránkách Islamizace)

Evropská unie převzala 95% veškerých nákladů na provoz Ukrajiny a jejího válečného ničení a podle šéfa NATO má být Ukrajina znovu vyzbrojena a stát se odstrašením Evropy pro Rusko! Chtějí z ukrajinské armády udělat de facto elitní vojska Euro-SS vybavené ideologickou rusofobií a zkušenostmi z bojů s Rusy! Členství Ukrajiny v EU má zajistit “zaručené” obnovení války s Ruskem! ..... Souvislosti ekonomického a bezpečnostního charakteru začínají postupně vyplouvat na povrch s tím, jak na Ukrajině už začíná všem docházet, že válka s Rusy se v prvním dějství od roku 2022 nepovedla, a že je potřeba sjednat dočasný mír, znovu obalamutit Rusy, znovu je utáhnout na vařenou nudli západních dohod a přátelských gest, které uklidní ruského medvěda, aby zalezl zpátky do brlohu a sundal kanady. O nic jiného se v této chvíli vlastně nehraje a americké stažení se ze zpackaného konfliktu už lze dokonce i kvantifikovat, a to díky francouzské televizi. Ta ukázala naprosto zásadní grafy a čísla.
Podle francouzské televize převzala EU 95% veškerého financování Ukrajiny!
V roce 2025 se totiž USA úplně stáhly z participace na financování Ukrajiny, protože v roce 2025 EU financovala 95% veškerých provozních nákladů Ukrajiny, přičemž USA spadly na slabá a zanedbatelná čísla. A rok 2026 se v tomto trendu lišit nebude. Celá Ukrajina se stala závazkem EU.
A doufám, že už chápete, proč z Bruselu začínají unikat informace o tom, že Ukrajina se má stát členem EU již počátkem roku 2027, a teď se řeší technické detaily jako způsob přijetí, jestli plnohodnotné, nebo postupné, nebo se Maďarsku odeberou hlasovací práva, atd. Abyste rozuměli, tak EU nedělá charitu.
Bývalý šéf NATO je tupý, že nechápe válečné reálie?
Není to altruismus, že EU už více než rok táhne náklady na provoz Ukrajiny. Je to zkrátka otázka majetkového přístupu. Brusel považuje Ukrajinu již za svůj členský stát! To je ten důvod. Bývalý šéf NATO Anders Rasmussen vystoupil na americké CNN a tam si stěžoval, že nechápe, proč Trumpova administrativa tlačí daleko více na Zelenského než na Putina, jako by nevěděl, že Ukrajina válku prohrála, a že na konci každé takové války se tlak logicky směřuje na poraženého, ne na vítěze.
Bývalý šéf NATO si na CNN stěžoval, že Trumpova vláda tlačí více na Zelenského než na Putina!
Rasmussen je jeden z dalších idiotů odkojených Bruselem, takových jsou tam nekonečné zástupy, protože jde o deviantní produkty evropského liberalismu, který se stal hlavním nástrojem moci amerického geosystému Pax Americana nad evropskými satelity.
Ze stejného důvodu Rasmussen nechápal, že v Kongresu leží návrh tvrdých sankcí na Rusko, ale návrh se nikam neposunul. Proč asi? Protože tím by byl zmařen mírový proces dojednávaný s Rusy. Američané se z Ukrajiny nestahují z altruismu, ani proto, že by Trumpova administrativa milovala Rusy a chtěla by Moskvě dát dárek. Ne, to ani náhodou.
Zpackaná válka na Ukrajině způsobila kolaps geosystému Pax Americana ve světě
Američané koncem léta a na podzim roku 2023 po zpackané ukrajinské protiofenzívě pochopili, že vsadili na špatného koně. Ukrajinská hajtra padla v prvním kole. Pochopili, že ukrajinská armáda nedokáže překročit svůj stín, že model boje ohně proti ohni, tedy Ukrajinců proti Rusům, zkrátka nepřinesl očekávaný výsledek strategické porážky Ruska. Ukázalo se, že Rusy z Ukrajiny vytlačit nejen nepůjde, ale že se nepodaří ani ekonomický kolaps Ruska pomocí sankcí. A to nejhorší, co Deep State zjistil, to nakonec rozhodlo o americkém stažení se z Ukrajiny. A co bylo to nejhorší?
Tohle je ten skutečný důvod amerického odchodu z Ukrajiny a z evropských struktur NATO
No přece těsné padnutí si Moskvy a Pekingu do náruče. Deep State si až v roce 2023 uvědomil, že Čína se spojila s Ruskem a používá Rusko na oslabení americké moci nejen v Evropě, ale na celém světě. Neschopnost USA vojensky skrze Ukrajinu a ekonomicky skrze sankce porazit Rusko vedlo k zabřednutí USA v konfliktu, který nemusí mít konce, a přitom Čína bude z partnerství s Ruskem ekonomicky, ale hlavně mocensky profitovat. Čína totiž svoji pozici použije na ovládnutí závislosti Ruska na sobě, minimálně v geopolitických procesech. A to jsou procesy nasměrované proti USA.
Američané předávají Evropanům velení nad NATO jako horkou bramboru
Deep State si narychlo uvědomil, že by se Čína a Rusko staly největším a nejnebezpečnějším svazkem proti moci USA ve světě. A tak Trump najednou má za úkol přitáhnout Rusko zpátky k falešnému přátelství s USA, za každou cenu. A to i za cenu obětování Ukrajiny. Pokud se to nepovede, USA skončí v situaci, že jediným výsledkem vyprovokování války na Ukrajině bude nový globální supersvazek Rusko – Čína, který bude ohrožovat americké pozice a zájmy nejen na západě v Evropě, ale i na východě v Pacifiku.
A to je tak obrovská hrozba, že ve srovnání s tím je nějaká Ukrajina naprosto nepodstatným lokálním divadlem, které je možné přenechat na krku EU, a to se vším všudy, finančně, a dokonce i velitelsky. Před pár dny Pentagon přenechal v Evropě tři velitelské pozice v NATO Evropanům [1]. Pentagon to nazývá jako NATO 3.0 a má to být návrat k tradicím sdílení velení.
Prostě Američané nemají o Ukrajinu a ani o Evropu už zájem. Hoří jim záda v Pacifiku kvůli Číně, které narostla kvůli konfliktu na Ukrajině “ruská” křídla. Takže na Evropu a NATO v této chvíli se*e pes. Tady máte funkce, tady máte frčky, a teď si tady tomu v Evropě velíte vy. Nazdar!     (Celý text čtěte na stránkách AENews)

Americký Národní onkologický institut financuje výzkum ivermektinu coby léku na rakovinu ..... Zatímco korporátní dezinformační média nálepkovala ivermektin – již asi 45 let schválený pro humánní využití a oceněný Nobelovou cenou – jako „koňskou pastu,“ lék byl ve skutečnosti velmi úspěšný nejen jako antiparazitikum, ale i při léčbě dalších nemocí.
To se potvrdilo nejen v „době Covidové,“ ale i posléze během experimentů u pacientů s rakovinou. Americký Národní onkologický institut (NCI) nyní proto financuje interní výzkum jeho protinádorových účinků. To zpochybňuje mediální narativ a vyvolává naléhavé otázky.
Během let plánované pandemie nebyl téměř žádný lék zdiskreditován tak systematicky jako ivermektin.
Režimní média a úřady donekonečna opakovaly obvinění, že se jedná pouze o zvířecí lék, a to navzdory skutečnosti, že tento lék byl po celá desetiletí milionkrát použit u lidí proti parazitům a v roce 2015 mu byla udělena Nobelova cena za medicínu.
Tyto lži a pomluvy nebyly náhodné. Ivermektin byl levný, dostupný bez patentové ochrany a v raných studiích a klinických pozorováních vykazoval jasné známky své antivirové účinnosti.
Právě to z něj udělalo hrozbu pro očkovací kampaň v hodnotě miliard dolarů a pro nouzové schválení nových mRNA vakcín.
Nyní se situace obrátila. 10. února 2026 STAT News informoval, že Národní onkologický institut (NIH) zkoumá ivermektin jako potenciální léčbu rakoviny.
Samotný NIH to ve stejný den veřejně potvrdil a zdůraznil, že vědci zkoumají použití tohoto makrolidového laktonu jako protinádorového činidla již více než deset let. NCI v současné době financuje intramurální (klinické) studie právě pro tento účel.
Navzdory veškerým pomluvám je vědecký základ pro toto tvrzení vším, jen ne slabým.
Četné preklinické studie ukázaly, že ivermektin může inhibovat proliferaci nádorových buněk, bránit metastázám a narušovat angiogenetické procesy (krvení nádoru).
Studie z posledních let, včetně studií zaměřených na rakovinu prsu, plic a gynekologických onemocnění, opakovaně poskytují důkazy o protinádorovém potenciálu ivermektinu.
Skutečnost, že NCI, součást renomovaného Národního institutu zdraví (NIH), nyní oficiálně poskytuje financování, představuje zlomový bod.
Tentýž lék, o kterém vláda, její „odborníci“ a média během pandemie lékařům a pacientům říkali, že představuje nebezpečí, nyní propaguje tatáž instituce, která tehdy šířila varování před „dezinformacemi.“ 
Někteří kariérní vědci jsou znepokojeni, ne však kvůli nedostatku důkazů, ale kvůli své politické zátěži během pandemie. Skutečná věda by se však měla řídit daty, nikoli ideologií.
V této souvislosti vyvstává další otázka: Kde jsou podrobné údaje o výskytu rakoviny u očkovaných a neočkovaných jedinců?
Od zavedení povinného očkování mRNA patologové a onkologové z různých zemí hlásí nápadné shluky agresivních nádorů.
Zda a jaká souvislost zde existuje, lze objasnit pouze prostřednictvím transparentních a stratifikovaných dat. Úřady a farmaceutický průmysl však shromažďování nebo zveřejňování právě těchto dat odmítají.
V zájmu veřejného zdraví a vyšetřování „plandemie“ by taková analýza měla být nejvyšší prioritou. Místo toho se jí vyhýbáme jako moru.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Kde jsou muži? ..... Politika se stává zrcadlem společnosti. Netušíme, zdali jste si toho všimnuli, ale v poslední době se snad roztrhnul pytel s aktivními ženami v ní. Možná se nám to zdá, ale na obrazovkách i internetu se prezentuje svými názory stále více političek myslících si, že je jejich úkolem dodat i této sféře života svou přítomnost.
  Je až nepříjemné, jak se muži stahují a místo sebe posílají na zteč své kolegyně. Rakušan ze STAN má plno důvodů k obavám, protože Dozimetr. Místo něj tak vystrkují Starostové nijak zvláště inteligencí omračující Šebelovou, v Evropském parlamentu za ně mluví místo stále se přiblble usmívajícího Farského zdaleka nejjednodušší osoba ve vysoké politice Nerudová. Obě jsou unikátní ukázkou přeplácené neschopnosti mající pocit vlastní geniálnosti. Jestliže Šebelová svou nedostatečnost schovává, podobně jako Farský, za pohrdlivý úsměv, Danuše vypouští natolik hloupé výroky a smyšlenky, že se za ni řadový člen mafiánské strany musí stydět.
  STAN nejsou zdaleka jedinou stranou, kde hloupost vychází především z ženských úst. I když Piráti všeobecně představují spíše progresivismus naprosto míjející lidský rozum a náznaky inteligence, Richterová, Demetrashvili, Stojanová a Smejkalová vybočují ještě o něco více než jejich mužské protějšky. Muselo být velmi náročné najít tak silnou čtyřku, jejíž nominace ukázala, co vše může být živeno z peněz daňových poplatníků. A to mají Piráti ještě Gregorovou v Evropském parlamentu. Její domestikace trvala poměrně dlouhou dobu a videa z doby před ní nejsou úplně zapomenuta. Pokud mají tyto „dámy“ tu moc spolurozhodovat o fungování státu, pak nám nepomůže ani Bůh. Jejich umístění v opozici je tak jedinou zásadní nadějí. Představa, že by byly opět součástí vítězné koalice, je prostě děsivá.
  Top09 měla ve svém čele Pekarovou Adamovou. Propagátorka více vrstev svetrů už to má politicky prozatím za sebou, i když ještě před pár dny dostala na Taiwanu státní vyznamenání. Obava, že by mohla mít jistou vlastnost bumerangu, tu pořád je. Její návrat je vzhledem k věku možný, nikoliv však pro stát přínosný. Obchodnice s mobily asi není to pravé, přesto zvládnula pobírat solidní výplatu za setrvání v jedné z nejvyšších funkcí ve státním aparátu. Když máme stosedmičkového prezidenta a stačí nám to, pak ani na postu předsedy Sněmovny nepotřebujeme žádného génia. Jako opravdu? Pekarová to dokázala a byla jím.
  ODS má svou Decroix. Nedostudovaná doktorka práv se vyšvihnula do čela Ministerstva spravedlnosti, což lze považovat za majsrštyk. Úkol zněl jasně. Taška s bitcoiny musí být uklizena, nikoliv navždy ztracena. Uklízečka Decroix se chopila úkolu a s lehkostí a odzbrojujícím úsměvem začala zametat. S pomocí Boží, médií a ignorace dotazů ze strany bývalé opozice se jí to téměř podařilo a nebýt snahy aspoň některých nových poslanců objasnit realitu kolem této kauzy, vše by utichnulo. Nebo snad máte dojem, že by se ještě někdo snažil hledat spojitosti mezi ODS a bitcoiny? Nominace stále usměvavé a energické Decroix byla nakonec dobrá sázka. Don Pablo Blažek žije v ústraní, Stanjura už sice neobhájil mandát, ale rozhodně není chudý, Fiala filozofuje především v Brně, ale Decroix se nadále prezentuje všemi dostupnými prostředky a je asi hlavní tváří současné ODS, naopak Černochová a Němcová opustily své role největších hlupand ve straně.
  Vládní ANO má také několik ženských tváří reprezentujících stranu více než muži. Není to tak výrazné jako u Pirátů, nicméně po zkušenostech s Jourovou a několika europoslankyněmi už je vedení možná trošku opatrnější. Ona se ta ženská loajalita může někdy zvrtknout. SPD má pár aktivních představitelek slabšího pohlaví, nicméně má štěstí v tom, že ty méně bystré mezi ně nepatří. Motoristé sobě jsou pak spíše pánskou záležitostí, což však neznamená, že tomu bude navždy. Nicméně zatím u  nich ženský hegemon nevítězí. Naopak u STAČILO je to Kateřina Konečná, která tvrdí muziku a konkurenty tohoto hnutí, které se z nějakých nám méně známých důvodů nedostalo do Parlamentu. Patří spíše k tomu nejlepšímu, co tu v politice máme. Bez ohledu na to, že jde o drobnou blondýnku. STAČILO má ještě Petru Rédovou, která jakožto původním zaměřením antivaxerky (myšleno v dobrém) postupně roste a značně převyšuje pirátskou omladinu. A docentku Švihlíkovou, které by se mělo dostat mnohem většího prostoru.
  Nechceme ženy snižovat, ovšem jejich význam v politice vnímáme momentálně spíše negativně. Takové Leyenová a Kallasová jsou také unikátem. Snaha o vyrovnání počtu žen a mužů z povinnosti je v této sféře prostě omylem. A podobně to vnímáme i v mediálním prostoru, kde velká část moderátorek a komentátorek na svou práci nestačí. Ale abychom byli spravedlivými, i řadu dominantních samců by zaujala spíše v zoo než v politice. Hloupost některých je natolik zarážející, že vůbec nechápeme, jak je možné, že nám vládnou ti nejméně schopní. A kam to vede, to vidíme snad skoro všichni. Milé ženy, neurážejte se, opravdu si vás vážíme. Třeba v komunální politice dokážete být velmi přínosné.Nesnažte se ale za každou cenu nosit kalhoty. Jen pár z vás na to má.      (Čtěte na stránkách iNadhled)

„Jde o život a smrt.“ Senátem v prvním čtení prošla novela, kterou někteří senátoři označují za skrytou eutanazii ..... Horní komora Parlamentu ČR včera projednala senátní návrh novely zákona o zdravotních službách, která má nově upravit rozhodování o péči na konci života. Někteří senátoři kritizují, že jde o pokus o skryté uzákonění eutanazie. Zákon odmítají i některé hospicové a paliativní organizace.
Návrh novely zákona je z pera senátorky Věry Procházkové a Jana Látky (oba za ANO), podpořené dalšími senátory. Podle Procházkové novela do českého právního řádu zavádí komplexní úpravu rozhodování o zdravotní péči na konci života. Návrh nově zakotvuje právo každého pacienta na paliativní péči a definuje postupy pro situace, kdy ošetřující lékař dospěje k závěru, že další léčba je medicínsky neadekvátní, přiblížila senátorka.
„Zákon stanoví pravidla pro nezahájení a nepokračování v léčbě udržující život a pro tzv. terminální tišení bolesti, jehož vedlejším účinkem může být zkrácení života. Pro případy sporů mezi lékařem, pacientem nebo jeho blízkými se zavádí povinné projednání etickou komisí s možností obrátit se na soud,“ vysvětlila Procházková. Legislativa podle ní reaguje na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a na mezeru v českém právu, které dosud tyto situace explicitně neupravovalo.
Jde o skrytý pokus uzákonění eutanazie, ozývalo se z pléna
„Nalijme si čistého vína, jaký tisk máme před sebou. Nejde o suše zdravotní definici. Nejde o řešení detailního technického problému ani o řešení, po kterém prý volá praxe. Ne. Jde o nenápadné, ale fatální otevření dveří eutanazii,“ reagovala u řečnického pultu na návrh senátorka Daniela Kovářová (nezávislá). Zmínila, že proti novele se ohradilo několik institucí zabývajících se paliativní nebo hospicovou péčí.
Odkázala také na Listinu základních práv a svobod, podle níž je lidský život hoden ochrany a nikdo nesmí být zbaven života. „A my jsme tady přece od toho, abychom lidský život chránili,“ dodala Kovářová. Nikdo podle ní nemá právo soudit, zda je kvalita života jiného jedince taková, aby mu přinášela užitek, nebo zda je zátěž života vyšší než jeho smysl, jak uvádí návrh zákona.
Senátorka Daniela Kovářová (nezávislá). (Senát.cz)
„Ten návrh mění současnou definici paliativní péče. Dnešní definice zní, že jde o pacienta trpícího nevyléčitelnou nemocí. Ta definice má být nahrazena jinou: každý pacient, jehož stav to vyžaduje, má právo na paliativní péči. Jaký stav? Co třeba deprese psychiatricky nemocného pacienta?“ polemizovala senátorka a novelu navrhla zamítnout.
Ostatní zákonodárce vybídla, aby se zamysleli, proč se zachraňují sebevrazi nebo proč se provozují linky důvěry. „Ještě velký kus cesty nám zbývá, abychom se přiblížili pochopení života. A už o něm budeme rozhodovat jako o přítěži? Nedovolme to. Dopřejme tomuto návrhu milosrdnou smrt,“ dodala.
V návrhu jsou zavádějící terminologie, míní další senátoři
I lidovecký senátor Lubomír Kantor navrhl zákon zamítnout. Ne však kvůli ideologickému přesvědčení, ale protože legislativci obdrželi dopis od České společnosti paliativní medicíny, který proti návrhu uvádí řadu výhrad. „Je tam používána nesprávná, zavádějící a matoucí terminologie. Terminologie, která v podstatě nemá ani logický konsensus,“ dodal Kantor. Projednávaný zákon by podle něj měli prodiskutovat lékaři a odborníci.
„Je pravda, že terminologie je roztříštěná. Někdo říká marná, někdo neadekvátní, někdo nepřiměřená. Je potřeba o tom diskutovat a nastavit terminologii tak, aby byla používána jednotně,“ souhlasila navrhovatelka novely Procházková.
„Bavíme se tady o životě a smrti a než špatný zákon, tak raději žádný zákon,“ přidala se do debaty senátorka Vladimíra Ludková (ODS). Terminální tišení bolesti s možným vedlejším účinkem je podle ní otevřením dveří eutanazii. „Z mého pohledu je to české pojetí klepání na nebeskou bránu, které se jinými slovy nazývá eutanazie,“ řekla.
Senát by se podle ní měl spíše zaměřit na podporu paliativní péče. „Věřím, že mnozí jsme vedeni obavou, že na konci života zůstaneme sami a budeme prožívat dlouhou, bolestnou a osamělou smrt,“ dodala. Právě proto by se podle ní měli věnovat hospicové péči.
Procházková namítla, že eutanazie je aktivní čin ukončení života a novela jí podle ní naopak brání. Tišení bolesti a terminální sedace již v současnosti probíhají a podle ní se mohou kdykoli zneužít, pokud nejsou legislativně ošetřeny. „Novela stanoví povinnost, aby bylo terminální tišení bolesti s pacientem projednáno, aby se k němu mohl vyjádřit, aby bylo zaznamenáno do zdravotnické dokumentace a aby tím byli chráněni zdravotníci, kteří ho provádějí,“ dodala Procházková.
Zákon zamíří k dalšímu projednání
Podle senátora Karla Zitterbarta (bez pol. příslušnosti, zvolený za STAN) by se zákon měl projednat ve výborech. „My tu vedeme diskusi o tom, že terminální sedace zkracuje život. Otevřeme si odborné publikace. Dočteme se tam i na základě metaanalýz mnoha výzkumů, že tomu tak není,“ poznamenal. Někteří senátoři podle něj mísí termíny jako eutanazie, terminální tišení bolesti a paliativní péče. O zákonu by se proto podle něj měla vést odborná diskuse.
Plénum nakonec návrh podpořilo, když z přítomných 56 senátorů hlasovalo 35 pro a 8 proti. O novele se nyní povede diskuse v ústavně-právním a zdravotním výboru, poté se k ní vrátí celé plénum a v případě schválení zamíří do Poslanecké sněmovny.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Od inflace k hyperinflaci. Klamný klid před bouří. Finanční hurikán postupně nabírá síle ..... Ve světě financí momentálně probíhá tichý, ale zároveň hluboký posun, redefinice samotného (ne)řádu, který nahlodává naše ekonomické základy. To, co vlády a centrální bankéři označují jako „dočasnou inflaci“, je ve skutečnosti systémová rakovina, přímý důsledek desetiletí korupce měnového systému. Nejde o dočasný ekonomický neduh, ale o terminální příznak systému fiat (nekryté) měny, který je navržen tak, aby nakonec zkolaboval.
Klamavý klid dnešních zmanipulovaných trhů maskuje blížící se bouři. Víra v americký dolar (a s ním také v euro a celý finanční systém) se rozpadá. Ne náhodou, ale záměrně, protože ti, kteří jsou u moci, využívají tiskařský stroj k financování svých cílů.
Cesta od současné eroze kupní síly k totálnímu hyperinflačnímu kolapsu je kratší, než si většina lidí dokáže představit, cesta dlážděná porušenými sliby o nepoctivých penězích.
Hlavní příčina: Fiat měna jako legalizovaná krádež.
Inflace ve své podstatě není záhadnou silou přírody, ale úmyslným aktem krádeže.
Když vlády a centrální banky vytvářejí měnu z ničeho nic, kradou hodnotu přímo z každého dolaru či eura, které držíte. Tento proces funguje jako skrytá daň, tichá konfiskace vaší práce a úspor.
(Vysvětlení mechanismu: Pokud stát vytiskne 10% nových peněz, řekněme 5 miliard eur, celková hodnota všech peněz zůstane stejná, jelikož množství zboží a služeb, které se dají za ty peníze koupit, se nezměnilo. Avšak hodnota jednoho eura klesne zhruba o stejných 10%. Projeví se to zvýšením cen zboží a služeb0. předešlých 9000 eur. Na druhé straně stát, který neměl žádné peníze, najednou má 5 miliard eur v hodnotě předchozích 4,5 miliard.
Jak varoval bývalý kongresman Ron Paul, toto nekonečné tištění peněz je životodárnou silou systému, ve kterém se bohatství systematicky přerozděluje z produktivní střední a dělnické třídy na politické a finanční elity, které mají přístup k novým penězům jako první. [1] Saifedean Ammous ve své knize „Fiat Standard“ podrobně popisuje, jak tento centrálně plánovaný úvěrový systém znehodnocuje kapitál nahromaděný produktivními členy společnosti a místo toho odměňuje ty, kteří se vyznají v byrokratickém systému. [2]
Toto není chyba, ale vlastnost systému postaveného na dluhovém otroctví. Od hyperinflace někdejšího dolaru, která financovala válku za nezávislost USA, až po dnešní schémata „kvantitativního uvolňování“ (tištění nových peněz) je vzorec jasný. [3] [4] Fiat peníze, nevázané na žádné hmotné aktivum jako například zlato, jsou licencí pro vlády utrácet neomezeně, financovat nekonečné války, migraci a rozsáhlý státní sledovací aparát – to vše je placeno neustálým znehodnocováním vašich celoživotních úspor.
Cesta k hyperinflaci: Bod, ze kterého není návratu. 
Inflace se neděje lineárně; zrychluje. Jak víra v menu klesá, chování lidí se mění od spoření ke zběsilému utrácení, aby si něco koupili, dokud se ještě dá, co živí sebenaplňující se spirálu smrti. Toto je anatomie hyperinflace, definované jako růst cen přesahující 50% měsíčně. [5]
Tento scénář jsme již viděli. Zimbabwská měna se stala globálním terčem kritiky, když v listopadu 2008 dosáhla vrcholu míry inflace 79,6 miliardy procent. [6] Venezuela zaznamenala stonásobný nárůst nabídky svého bolívaru za desetiletí, čímž ho udělala bezcenným. [2] Nejde o anomálie, ale o logický konec systémů fiat peněz.
Nyní tytéž síly působí na americký dolar i evropské euro. Federální rezervní systém se vrátil k agresivním měnovým stimulům (tedy tištění nových peněz) a měsíčně přislíbil nákup státních dluhopisů v hodnotě 40 miliard dolarů. Tento krok ostře připomíná tlačení peněz během pandemie Covid-19, které vyvolalo současnou inflační krizi. [7] Jak poznamenává ekonom Jeffrey Tucker, inflace vytváří „pocit, že něco je fundamentální v nepořádku“, trauma, které plodí tytéž sociální nepokoje a ztrátu důvěry, které mohou spustit konečný kolaps. [8]
Konec hry: Zmilitarizování financí a totální kontrola.
Kolaps současného fiat systému není jen rizikem; pro globalistické architekty „ Velkého resetu “ je to i velká příležitost. Chaos měnového hurikánu je perfektní záminkou pro zavedení jejich ultimátního nástroje kontroly: digitálních měn centrálních bank (CBDC). Na rozdíl od decentralizovaných kryptomen by CBDC měny fungovaly na centralizovaných účtech Centrálních bank, což by úřadům dávalo pravomoc dohlížet, cenzurovat a programovat každou transakci. [9]
Jedná se o plán digitálního vězení. Představte si, že váš bankovní účet je zmrazený, protože jste přispěli na kontroverzní věc nebo kritizovali vládní politiku. Vaše možnost koupit si jídlo, benzín nebo léky by se dala vypnout stisknutím klávesy, a to vše ve jménu „sociálního kreditu“ nebo „dodržování klimatických předpisů“. Toto je pochmurná budoucnost podrobně popsaná ve varováních před zneužíváním financí jako zbraní.
Cílem je nahradit poctivý obchod, vedený za soukromé peníze, programovatelným, sledovatelným a cenzurovatelným systémem digitálního zotročení. Je to poslední krok v dlouhé kampani za centralizaci moci a odstranění finančního soukromí a svobody lidí.
Úniková cesta: Návrat k poctivým penězům.
Uprostřed tohoto uměle vytvořeného chaosu stále existuje cesta k bezpečí a suverenitě: návrat k poctivým penězům. To znamená aktiva bez „rizika protistrany“ (když hodnota vašich peněz závisí na nějaké třetí osobě), jejichž hodnotu nelze snížit vládním nařízením. Mezi ně patří zejména zlato a stříbro.
Cena zlata prudce vzrostla do nebývalých výšin, překonala 4700 a pak 5500 dolarů za unci, protože investoři prchají před znehodnocováním fiat měn. [10] Generální ředitel JPMorgan Jamie Dimon dokonce spekuloval, že by mohla dosáhnout 10 000 dolarů. Stříbro, často nazývané „zlato chudých“, zaznamenalo ještě explozivnější zisky, přičemž americká mincovna nedávno zvýšila cenu svých jednouncových mincí o 85% jediným krokem, což signalizuje zoufalý institucionální boj o fyzický kov. [11] Nejsou to jen investice; jsou to záchranné čluny.
Decentralizované kryptoměny jako Bitcoin nabízejí paralelní finanční systém mimo kontrolu zkorumpovaných bank a vlád. Jak tvrdí Saifedean Ammous v knize „Bitcoinový standard“, Bitcoin představuje tvrdý měnový systém, který si může získat přijetí bez ohledu na souhlas establišmentu. [12] Volba je jednoznačná: zůstat uvězněn v selhávajícím systému dluhů založených na fiat měnách nebo přesunout své bohatství do aktiv, která vlády nemohou padělat.
Závěr: Příprava na měnový reset.
Na síle narůstající měnový hurikán je nezbytný. Jedinou proměnnou je vaše připravenost. Osobní odolnost, soběstačnost a rozumné držení reálných aktiv již nejsou volitelnými strategiemi pro excentriky; jsou to klíčová opatření k přežití v příchozí bouři.
To znamená zajistit si hmatatelné bohatství: fyzické zlato a stříbro držené mimo bankovní systém, bezpečně uložené tam, kde máte kontrolu nad přístupem k němu. Znamená to i diverzifikaci do produktivní půdy, základních nástrojů a dovedností, které lze v době krize zužitkovat. Znamená to vzdělávat se o decentralizovaných finančních sítích a odmítnout přicházející past CBDC měny.
Kolaps nepoctivých fiat peněz, byť bolestivý, je nezbytnou očistou. Je to předehra k možnému znovuzrození ekonomické svobody, čestného obchodu a zdravých peněz. Zatímco se starý systém chvěje, máme příležitost vybudovat jej na základech pravdy, hodnoty a lidské svobody. Čas jednat je nyní, než bouře plně dorazí a dveře úniku budou zapečetěny digitálními řetězy.     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Zaměstnanci ČT a ČRo shodili škrabošku ..... Zaměstnanci veřejnoprávních médií ve své petici tvrdí, že televizní a rozhlasové poplatky zaručují nezávislost médií veřejné služby. Nic není vzdálenějšího pravdě.
Současný model financování veřejnoprávních médií totiž nezaručuje vůbec nic. Právě naopak. Vždyť právě za existence tzv. koncesionářských poplatků se Česká televize dopracovala do stavu, kdy jí podle šetření agentury STEM nevěří více než polovina občanů naší země. Pokud se zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu domáhají zachování těchto poplatků, jen na sebe prozrazují, že ve svém veřejnoprávním „ghettu“ žijí mimo realitu.
Jestli je Česká televize na něčem nezávislá, pak jen a jen na zákonech, které by měla dodržovat, leč nedodržuje. Česká televize totiž není tím, čím by dle zákona měla být!
Má poskytovat objektivní, ověřené, ve svém celku vyvážené a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů, má přispívat k právnímu vědomí obyvatel České republiky a má také dbát na to, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech nebyla jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí.
Jenže Česká televize tato zákonná ustanovení dlouhodobě nedodržuje. Ve svém zpravodajství a publicistice naopak preferuje pouze jeden ideový a politický směr a jeho protagonisty ve svém vysílání zvýhodňuje. Nositelé jiných názorů jsou naopak selektováni, ostrakizováni, dehonestováni a stigmatizováni. Suma sumárum: Česká televize není nezávislým informačním zdrojem, nýbrž propagandistickým nástrojem.
ČT24. Zdroj: Profimedia
Proti výsledku demokratických voleb…
To vše za situace, kdy povinností prakticky všech domácností je platit povinné televizní poplatky. Financujeme si tak něco, s čím nejen že nesouhlasíme, ale přímo něco, co nám škodí, neboť to narušuje volnou politickou soutěž a ničí demokratický právní řád. Financujeme něco, co společnost rozděluje, namísto toho, aby to bylo jejím spojovníkem.
Pokud strany Babišovy vládní koalice nyní přicházejí se změnou financování veřejnoprávních médií, totiž s nahrazením televizních a rozhlasových poplatků financováním přímo ze státního rozpočtu, nedělají nic svévolného, nýbrž realizují přesně to, co měly ve svém volebním programu a s čím vyhrály volby.
Pokud proti tomu zaměstnanci veřejnoprávních médií protestují, protestují ponejvíce proti výsledku svobodných demokratických voleb, respektive proti vůli samotných občanů, kteří veřejnoprávní média (a potažmo právě tyto zaměstnance) platí. A to je možná to úplně nejdůležitější, co o personálním složení zaměstnanců ČT a ČRo potřebujeme vědět.     (Čtěte na stránkách Deníku TO)

Děsím se, že přišla teď ..... Víte, co mě na umělé inteligenci děsí nejvíc? Že přišla právě teď…
Neděsím se toho, že přišla technologie, která bude brát lidem práci. Tohle základní znak lidské civilizace, že někdo někomu něco bere. Už otroci brali práci svobodným řemeslníkům. Při dostatečně vysoké schopnosti organizace snadno zařídíte, aby se kapitál akumuloval a řemeslná zručnost byla nahrazena rozdělením na jednotlivé úkony. Pokud nemáte dostatečnou schopnost organizace, není třeba věšet hlavu, dá se to nahradit dostatkem hrubé síly či vykořisťováním.
Posledních dvě stě let byl pořád někdo nahrazován strojem. Svůj čas bídy si prožili tkalci, kováři, ševci, rolníci… pak si globalizace došla i pro horníky, slévače i zedníky, není nic divného, že teď má dojít na úředníky, překladatele či herce. Ostatně, už dlouho jsou původní vítězové Fukuyamova konce dějin outsourcováni do Indie či Bangladéše. Před Bohem pokroku si nikdo nemůže být jistý… on předtím, než začne dávat, docela krutě bere. Přirozený běh věcí…
Tentokrát je to ovšem jinak. Všechny předchozí technologické revoluce přišly v době, kdy se lidstvo nadechovalo k rozmachu. Přišly v době, kdy byli lidé stále vzdělanější a národy semknutější. Tentokrát to přichází ve zlatém věku přirozené blbosti. Přichází to v době, kdy vysokoškoláci ovládají matematiku hůře než jejich středoškoští tatínci. Přichází to v době, kdy děti nejsou schopny porozumět psanému textu a kdy udrží pozornost sotva pár minut. Přichází to v době, kdy valná část mladé společnosti nikdy nepřečetla knihu.
Ještě děsivější je, že to přichází ve naprosté krizi lidskosti. To byla totiž po tisíce let základní obranná strategie. Dát se dohromady. Povstat společně za společnou věc. Držet při sobě. Vytvořit Mafii, Haganu, partyzánské hnutí. Táhnout za jeden provaz. Když tklacovské stroje braly práci, tak stáli dělníci v jednom šiku i když do nich četníci stříleli. Když za Velké krize táhli vyděděnci Amerikou, spojovali se a šel z nich takový strach, že tam Roosewelt div nezavedl sociální stát.
Dnes je společnost naprosto atomizovaná. Nikdo nikoho přece nepotřebuje. Není třeba držet při sobě, naopak, je třeba se oddělovat příkopy a ploty. Soused už není soused, ale dezolát, dezinformátor či extrémista. Říkáme, že mééédia neinformují, ale vychovávají nás, co si máme myslet, ale ne, není to pravda. Média nás prostě jen oddělují od sebe. Páter Koniáš chtěl kdysi kacíře znovu přivést do Božího stáda, dnešní Řezníčci či Moravcové už takové ambice nemají. Snaží se jen identifikovat ty, které je třeba odstranit. Seznam zprávy se neobracejí k „ubohým hloupým dezolátům,“ aby je napravily. Jen dělají seznam těch, které bude třeba jednou zatknout.
Celá strašná Druhá světová válka se hemží příběhy lidskosti. Pilot ušetřil svého sestřeleného nepřítele na padáku. Dozorce umožnil útěk, jeden vězeň se dobrovolně obětoval za jiného. Velitel vedl své muže do palby jako první. Zajatec měl být popraven, ale ušetřili ho. Kolik Evropanů má titul „Spravedlivý mezi národy?“ Dnes mám pocit, že už žádná lidskost není, protože byla nahrazena hodnotami. Válka na Ukrajině je nejlépe mediálně pokrytá válka v historii, ale příběhy lidskosti bych napočítal na prstech jedné ruky. Zato videí, jak operátor dronu dobíjí raněného, těch jsem viděl víc, než dokážu do konce života vstřebat.
A ať nemluvím o válce – kdy jste naposled slyšeli příběh, kterak se liberál smiloval nad dezolátem? Nebo obráceně? Máme nespočet příběhů o posmívání se těm druhým, ale minimum příběhů o lidskosti a ohleuplnosti. Když jsem nějaký pěkný příběh hledal, vzpomněl jsem si, jak někdo podal trestní oznámení na Petru Mazancovou z Učitelské platformy, že mě označila za proruskou pátou kolonu. Při výslechu na policii jsem uvedl, že se necítím poškozený a nehodlám proti Mazancové nic uplatňovat. Naivně jsem tehdy doufal, že když se k ní zachovám šlechetně, zachová se jednou někdo od nich šlechetně ke mně. Už jsem z toho vyléčený. Dostalo se mi trestu za přelepenou SPZ. Když mi po volbách Oganesjan řádil před domem, největší radost z toho měl místní kurátor evangelického sboru. Hned o tom radostně informoval ve whattsapových skupinách… i v těch, ve kterých jsem stále byl i já. Moc hezky jsem si početl o lidské dobrotě.
Výzvy k „zabíjení Rusáků“ nejspíš nikdy nespočítám, ale nikdy jsem od lepších lidí neviděl jedinou výzvu k šetření ukrajinských životů. Hodnoty, vole! V jejich jménu je možné nahnat celý národ do mlýnku na maso a nechat ho vykrvácet. Pro naše hodnoty není žádná cizí oběť dost velká.
Doktor Vajíčko před pár dny zveřejnil rozhovor s českou matkou, které padl syn na Ukrajině. Hned ji dali na index. Už se nesmí ani účastnit pietního aktu. Absolutní oběť jejího syna byla vlastně docela malá, když nedokázali překousnout, že jeho matka má poněkud jiné názory na tamní dobro. Přesně takhle se z gesta stane gestapo…
Jak se mladí dneska chovají k seniorům, to je na samostatný článek. Empatie žádná, ohledy žádné.
Do této brutálně rozdělené společnosti najednou přichází technologie s potenciálem kompletního přeformátování všeho. Jako společnost jsme ztratili vzájemnost, ztratili jsme lidskost a bohužel, ztratili jsme i porodnost. Ztratili jsme soudržnost, schopnost diskuse i toleranci k jiným názorům. Umělá inteligence přichází v době, kdy vás odsoudí za názor, ani nemrknete. Zrovna v čase, kdy bude sakra zapotřebí diskutovat a dobrat se shody, nás vrchní prokurátor Igor Mříž varoval, ať si dáváme pozor na jazyk, protože by to mohlo mít trestněprávní následky. Svoboda projevu a svoboda po projevu je totiž rozdíl, jak ví i slovutný profesor Zdeněk Hel.
Přemýšlím, jestli v moderních dějinách přišla horší chvíle na totální proměnu světa. Do zhýčkané, zpovykané, rozesrané, promigrované, válkychtivé, hloupé a atomizované společnosti přicházejí změny, kterým je třeba čelit soudržností, rozumem, pílí, vzájemností a znalostmi. Přišla chvíle, kdy se skutečně všichni rozdělíme. Na ty, kteří budou držet při sobě a na ty, kteří budou v bruseli.
Neděsím se, že přišla technologická změna. Děsím se, že přišla teď.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

12.2. 2026     USA přeorientovávají NATO na Arktiku ...... S ustupujícím angažmá USA v rámci NATO v Evropě tlačí Amerika na přeorientování jeho vektoru do Arktiky ("el Ártico se vuelve cada vez más relevante y tenemos que disponer de más recursos). S ustupováním ledu v polárních oblastech se otevírají námořní cesty a přístupy k bohatstvím ultimativního severu, kterým zatím dominuje Rusko, což Ameriku nenechává spát. Podobně jako Čína se dostává do Arktiky prostřednictvím Ruska, chtějí se i USA do polárních oblastí dostat prostřednictvím prostřednictvím evropských a kanadských norických šelfů (el objetivo es "asegurarnos de que tenemos muy claro lo que está sucediendo en el Ártico).      (Islamizace)

Výzkumník v oblasti bezpečnosti umělé inteligence rezignuje s tajemným varováním ..... „Svět je v nebezpečí,“ napsal ve své rezignaci vedoucí výzkumného týmu Anthropic pro ochranu zdraví
Přední výzkumník v oblasti bezpečnosti umělé inteligence rezignoval z časopisu Anthropic s tajemným varováním před „propojenými krizemi“ a oznámil své plány stát se „na určitou dobu neviditelným“.
Mrinarnk Sharma, absolvent Oxfordu, který vedl výzkumný tým pro záruky výrobce chatbotů Claude, zveřejnil v pondělí X svou rezignaci, v níž popsal rostoucí osobní zúčtování s „naší situací“.
„Svět je v nebezpečí. A to nejen kvůli umělé inteligenci nebo biologickým zbraním, ale kvůli celé řadě vzájemně propojených krizí, které se odehrávají právě v tomto okamžiku,“ napsal Sharma kolegům.
K odchodu dochází uprostřed rostoucího napětí kolem laboratoře umělé inteligence se sídlem v San Franciscu, která se zároveň snaží vyvíjet stále výkonnější systémy, zatímco její vlastní manažeři varují, že tytéž technologie by mohly lidstvu uškodit.
Rovněž navazuje na zprávy o prohlubující se rozkolu mezi společností Anthropic a Pentagonem ohledně snahy armády nasadit umělou inteligenci pro autonomní zaměřování zbraní bez záruk, které se společnost snažila zavést.
Sharmova rezignace, ke které došlo několik dní poté, co Anthropic vydal Opus 4.6 – výkonnější verzi svého vlajkového nástroje Claude – naznačovala vnitřní tření ohledně bezpečnostních priorit.
„Během svého působení zde jsem opakovaně viděl, jak těžké je skutečně nechat naše hodnoty ovlivňovat naše jednání,“ napsal. „Viděl jsem to v sobě, v organizaci, kde neustále čelíme tlaku odložit stranou to, na čem záleží nejvíc, a také v celé společnosti.“
Výzkumný tým byl založen před něco málo přes rokem s mandátem řešit bezpečnostní hrozby umělé inteligence, včetně „zneužití a nesouladu modelů“, prevence bioterorismu a „prevence katastrof“.
Sharma s hrdostí zmínil svou práci na vývoji obrany proti biologickým zbraním s pomocí umělé inteligence a svůj „závěrečný projekt o pochopení toho, jak by nás asistenti umělé inteligence mohli učinit méně lidskými nebo narušit naši lidskost“. Nyní se hodlá vrátit do Velké Británie, aby „prozkoumal studium poezie“ a „stal se na nějakou dobu neviditelným“.
Generální ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei opakovaně varoval před nebezpečími, která představuje samotná technologie, kterou jeho společnost komercializuje. V eseji o rozsahu téměř 20 000 slov minulý měsíc varoval, že systémy umělé inteligence s „téměř nepředstavitelnou silou“ jsou „bezprostřední“ a „prověří, kdo jsme jako druh“.
Amodei varoval před „riziky autonomie“ , kdy by umělá inteligence mohla „se stát darebáckou a přemoci lidstvo“, a naznačil, že tato technologie by mohla umožnit „globální totalitní diktaturu“ prostřednictvím dohledu poháněného umělou inteligencí a autonomních zbraní.     (Čtěte na stránkách InfoKurýr)

Evropský parlament hlasoval o usnadnění přesunu migrantů do třetích zemí ..... Jistě vám neušlo, že zejména Itálie již zkoušela přemístit migranty, kterým nebyl uznán azyl, do Albánie, což ovšem zpravidla zarazily soudy, ať už italské nebo ESLP.
Také několik dalších zemí uvažovalo o přesunech jedinců, které nelze jednoduše deportovat (nechce je jejich rodná země nebo nemají doklady, které by určily skutečný původ) do třetích zemí, tedy mimo EU.
Proti takovým přesunům byl dlouhodobě i Brusel, proto se mnozí divili, že prošel návrh, který přesuny do zemí jako Albánie, ale třeba i Tunisko, podporuje.
Nařízení však také mění pravidla pro jedince určené k deportaci, kteří mají nyní volný pohyb, takže mohou prchnout do jiné země dřív, ž dojde k deportaci. Nově bude možné je držet v uzavřeném deportačním centru, odkud nebude možné prchnout.
Důvodem proč hlasování dopadlo takto dobře, je jen fakt, že pro zpřísnění migračních pravidel hlasovala i téměř celá lidovecká skupina, která se jinak běžně přidává k socanským a zeleným vítačům…
Evropský parlament schválil nová nařízení na zpřísnění migrační a azylové politiky EU, včetně konceptu „bezpečné třetí země,“ přičemž 396 europoslanců je pro změny a 226 proti.
Pravidla umožní členským státům EU považovat žádosti o azyl za nepřípustné, pokud žadatel prošel zemí považovanou za „bezpečnou,“ kde mohl požádat o ochranu.
Také usnadňují převod žadatelů o azyl do třetích zemí (mimo EU), i když žadatel nemá přímé spojení s touto zemí, pokud existuje tranzitní nebo podobné spojení.
Pokud tedy daný jedinec vstoupil do EU tranzitem přes bezpečnou zemi (např. Turecko nebo Tunisko), jeho žádost o azyl je nepřípustná.
Kromě toho získají členské státy právo uzavírat vlastní dohody s třetími zeměmi o navracení migrantů.
Státy budou také moci omezovat svobodu a zadržovat migranty, aby zabránily jejich zmizení před deportací.
To je samozřejmě dobrý krok, nicméně například aktuálně ve Španělsku, kam míří ohromná invaze z Afriky, to příliš nepomůže.
Tamní vláda především s kroky, které by omezily výměnu obyvatel, nesouhlasí, navíc jedinci, kteří připlouvají na Kanárské ostrovy ze zemí Subsaharské Afriky, nebudou navráceni, protože tyto země nejsou považovány za bezpečné.
Na závěr je také dobré připomenout, že EU již hledá jiné cesty jak vyměnit obyvatelstvo. Jde zejména o dohody se zeměmi jako Indie, Maroko, Bangladéš a Pákistán, odkud chce dovážet legální „pracovní sílu.“
Na závěr se jako obvykle podívejme, jak kdo hlasoval. Opět se potvrdilo, že voliči Pirátů by si měli u sebe doma přednostně ubytovat případně přerozdělené Afričany, Araby, Pákistánce a další obohacující jedince…
Jak hlasovali čeští europoslanci?
Pro zpřísnění azylových nařízení hlasovali: Krutílek (ODS), Vrecionová (ODS), Vondra (ODS), David (SPD), Dostál (Stačilo), Konečná (Stačilo), Farský (STAN), Kolář (TOP09), Nerudová (STAN), Niedermayer (TOP09), Bžoch (ANO), Knotek (ANO), Knot (ANO), Kubín (ANO), Nagyová (ANO), Pokorná Jermanová (ANO), Staněk (Přísaha)
Proti zpřísnění: Gregorová (Piráti)
Nikdo se nezdržel.
A jak hlasovali Slováci?
Pro zpřísnění azylových nařízení: Mazurek, Uhrík, Beňová, Blaha, Kaliňák, Laššáková, Roth Neveďalová, Lexmann
Proti zpřísnění nehlasoval nikdo.
Zdrželi se: Ondruš, Cifrová Ostrihoňová, Hojsík, Ódor, Wiezik, Yar     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

FDA odmítla přezkoumat žádost Moderny o schválení experimentální mRNA vakcíny proti chřipce ..... Americká společnost Moderna dnes oznámila významný neúspěch ve vývoji své první sezónní chřipkové vakcíny založené na technologii mRNA.
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) odmítl přijmout a přezkoumat její žádost o schválení, a to navzdory tomu, že vakcína v loňském roce prošla úspěšnou fází 3 klinických studií.
Podle oficiálního prohlášení Moderny a zveřejněného dopisu od ředitele Centra pro biologické hodnocení a výzkum (CBER) FDA Dr. Vinaye Prasada (datum 3. února 2026) je jediným důvodem odmítnutí způsob provedení klíčové klinické studie.
Firma v ní porovnávala svou kandidátní vakcínu mRNA-1010 s běžně licencovanou standardní dávkou sezónní chřipkové vakcíny.
FDA však tvrdí, že takový komparátor neodpovídá „nejlepší dostupné standardní péči“ v USA v době studie, a proto studie nesplňuje požadavek na „adekvátní a dobře kontrolovanou“ studii.
Moderna zdůrazňuje, že FDA v dopise neidentifikovala žádné konkrétní obavy ohledně bezpečnosti nebo účinnosti vakcíny samotné.
Společnost zároveň označila rozhodnutí za „nekonzistentní“ s předchozí písemnou komunikací a radami od agentury, které obdržela ještě před zahájením rozsáhlé fáze 3 (studie zahrnovala přes 40 000 účastníků).
CEO Moderny Stéphane Bancel v reakci uvedl: „Toto rozhodnutí nepodporuje náš společný cíl posílit vedení Ameriky ve vývoji inovativních léků.“
Akcie Moderny (MRNA) v after-hours obchodování v úterý klesly o přibližně 7–8 %.
Firma již požádala o schůzku s FDA, aby projednala další kroky. Vakcína mRNA-1010 je v současnosti v procesu posuzování v Evropské unii, Kanadě a Austrálii – Moderna očekává první případná schválení nejdříve koncem roku 2026 nebo v roce 2027.
Tento případ je vnímán jako další signál přísnějšího přístupu FDA k vakcínám v období současné administrativy, která již dříve signalizovala zpřísnění regulací v oblasti vakcín (včetně změn v doporučeních pro COVID-19 vakcíny u zdravých dětí a těhotných žen).     (Čtěte na stránkách AC24)

Bílý dům dal Kyjevu ultimátum na uspořádání voleb a referenda o mírovém návrhu nejpozději do 15. května, a to i navzdory krachu mírových rozhovorů v Abú Dhabí! Lavrov si již pospíšil a prohlásil, že Moskva dokončí integraci nových regionů, bez ohledu na podobu mírových návrhů! Peskov zaregistroval, že EU chce najednou jednat s Moskvou! ..... Deník Financial Times přišel ve středu s informací, že Volodymyr Zelenský chystá na 24. února oznámení o plánu na konání voleb na Ukrajině spolu s referendem [1] o blíže neurčeném mírovém návrhu, o kterém nikdo dosud nic neví, protože všechno se pohybuje v rovině tiché pošty na nejvyšší úrovni. Tato iniciativa přichází po kolapsu mírových jednání v Abú Dhabí, ze kterých je prý Trump velice zklamán.
Přičemž hlavním viníkem je spatřován právě Zelenský, který nechce Rusům odstoupit zbytek Donbasu, zhruba jen 14% jeho území k dnešnímu dni. Pokaždé, když je Trump rozezlen, tak Zelenský se aktivizuje a snaží se předstírat činnost. Sergej Lavrvov již prohlásil, že Rusko dokončí integraci nových území do sestavy RF, a to bez ohledu na podobu mírových plánů, kterých se prý pohybuje na Západě nezdravě mnoho.
Rusko dokončí integraci nových území do Ruské federace bez ohledu na podoby mírových návrhů!
Podle FT prý Ukrajina začala plánovat prezidentské volby spolu s referendem o jakékoli mírové dohodě s Ruskem poté, co Trumpova administrativa vyvinula na Kyjev tlak, aby obě hlasování uspořádal do 15. května, jinak riskuje ztrátu navrhovaných bezpečnostních záruk ze strany USA po fiasku Ukrajinců v Abú Dhabí.
Podle ukrajinských a západních představitelů a dalších osob obeznámených s touto záležitostí k tomuto kroku dochází v době, kdy Bílý dům vyvíjí na Kyjev intenzivní tlak, aby na jaře uzavřel mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Tento plán je v souladu s iniciativou USA, kterou v pátek novinářům představil Volodymyr Zelenský a jejímž cílem je do června podepsat všechny dokumenty potřebné k ukončení největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.
Zelenský je tlačen do voleb, i když chce válku
„Říkají, že chtějí všechno stihnout do června, aby válka skončila,“ řekl ukrajinský prezident novinářům s odkazem na přání Bílého domu soustředit se na listopadové volby do Kongresu. „A chtějí jasný harmonogram.“ Konání voleb by znamenalo dramatický politický obrat pro prezidenta, který opakovaně tvrdil, že takové volby jsou nemožné, dokud v zemi platí stanné právo.
Miliony Ukrajinců jsou vysídleny a asi 20 procent území země již Ukrajině nepatří. Podle ukrajinských a evropských úředníků zapojených do plánování, jakož i dalších osob informovaných o této záležitosti, má Zelenský v úmyslu oznámit plán prezidentských voleb a referenda 24. února, v den čtvrtého výročí plnohodnotné invaze Ruska. Zelenský to ale ve středu večer v rozhovoru s novináři popřel a tvrdí, že volby na Ukrajině budou až po vyhlášení příměří. Ovšem oznámení voleb může přijít nezávisle na příměří. Americký list si za svými informacemi stojí.
„Ukrajinci mají pevné přesvědčení, že vše musí být spojeno se znovuzvolením Zelenského,“ uvedl jeden západní úředník obeznámený s touto záležitostí. Kancelář Zelenského na žádost o komentář nereagovala. Americká ambasáda v Kyjevě se k věci odmítla vyjádřit. Ukrajinští a západní představitelé zdůraznili, že jak časový plán, tak ultimátum USA pravděpodobně nebudou dodrženy.
Protože závisí na několika faktorech, včetně toho, zda bude možné dosáhnout pokroku v mírových jednáních s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Tento plán však podtrhuje Zelenského snahu maximalizovat své šance na znovuzvolení a zároveň ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Kyjev nebrzdí mírovou dohodu, pokud by bylo možné ji uzavřít.
Do 15. května musí Ukrajina uspořádat volby a referendum o mírové smlouvě s Rusy
Podle zfalšovaných celostátních průzkumů veřejného mínění je podpora Zelenského prý sice stále značná, ale oproti téměř jednomyslné podpoře před čtyřmi lety poklesla, a to v důsledku únavy z války a korupčních skandálů v prezidentově nejbližším okolí.
Lidé blízcí Zelenskému uvedli, že on a jeho tým dali Trumpově administrativě najevo, že jsou ochotni akceptovat mimořádně rychlý časový harmonogram, a to navzdory logistickým překážkám spojeným s konáním voleb v krátké lhůtě za válečných podmínek. Zelenský uvedl, že Ukrajina a USA dosáhly dohody o bezpečnostních zárukách a je připraven ji s Trumpem podepsat. Jenže, od Trumpa přišla vzápětí studená sprcha.
Americký prezident totiž Kyjevu dal najevo, že americké bezpečnostní záruky jsou podmíněny dohodou o širším mírovém ujednání, které by pravděpodobně zahrnovalo postoupení Donbasu Rusku a které Washington chce uzavřít před termínem 15. května. A bez toho USA žádné záruky Ukrajině nepodepíší, uvádí zdroje z Bílého domu.
Zelenský dosud odolával výzvám k postoupení území a minulý týden prohlásil, že Ukrajina „zůstane tam, kde je“. Trump následně prohlásil, že v tom případě i americká pomoc Ukrajině zůstane tam, kde je, tedy v USA. Zelenský vzápětí korigoval svůj výrok a prohlásil, že k takovému odstoupení území se musí vyjádřit Ukrajinci v referendu, které by se mohlo konat společně s volbami prezidenta.
Trump dal Ukrajině další ultimátum, už asi sedmé v pořadí
Úředníci varovali, že Trumpova administrativa již dříve stanovila termíny, které již uplynuly, ale Washington dává Kyjevu velmi malý manévrovací prostor, protože se blíží americké volby do Kongresu. Uvedli, že plán by se mohl také zpozdit kvůli tomu, jak daleko od sebe Kyjev a Moskva stále stojí v klíčové otázce území, včetně kontroly nad Donbasem a jadernou elektrárnou v Záporoží. Časový harmonogram může být narušen také v případě, že Rusko eskaluje své útoky na kritickou infrastrukturu Ukrajiny a pozemní ofenzívu na jihovýchodě, kde jeho síly postupují vpřed.
Putin trvá na tom, že bude i nadále usilovat o dosažení svých maximalistických cílů, včetně obsazení Donbasu silou, pokud Kyjev a Západ nevyhoví jeho požadavkům, a to navzdory tomu, že Trump a jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff prohlásili, že podle jejich názoru je ruský vůdce připraven uzavřít dohodu. Podivné změny se začínají odehrávat i v EU, kde se najednou objevují výzvy k jednání s Ruskem.
Ale to jednání má hodně divné kontury. EU totiž prý hodlá v rámci jakéhokoli urovnání konfliktu na Ukrajině požadovat omezení velikosti [2] ruských ozbrojených sil, uvedla v úterý šéfka zahraniční politiky bloku Kaja Kallasová. EU přitom není součástí mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou zprostředkovaných USA a dlouhodobě odmítá diplomatické kontakty s Moskvou.
Zastropování Ruské armády je prý požadavek EU na mírové urovnání
Kallasová však novinářům sdělila, že připravuje seznam požadavků a věří, že Brusel ovlivní výsledek konfliktu. „Všichni u stolu, včetně Rusů a Američanů, musí pochopit, že je třeba, aby Evropané souhlasili,“ uvedla podle citace zpravodajských agentur. „A za tímto účelem máme také podmínky. A tyto podmínky bychom neměli klást Ukrajincům, ale Rusům.“
„Ukrajinská armáda není problémem. Problémem je ruská armáda. Problémem jsou ruské vojenské výdaje. Pokud utratí tolik peněz za armádu, budou ji muset znovu použít,“ tvrdí Kallasová. Její úřad předloží seznam členským státům během několika dní. Tyto její výroky vyvolaly v Moskvě výbuchy smíchu a došlo k potvrzení, že Kallasová určitě něco fetuje, protože jinak by jí něco takového nenapadlo.
Moskva je překvapena snahou EU o zahájení přímých rozhovorů s Ruskem!
Velikost Ruské armády není odvozena od války na Ukrajině, ale od velikosti území Ruska a od počtu obyvatel Ruska. Znovu se potvrzuje, že vedení Bruselu je obsazeno naprostými diletanty a idioty. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již reagoval na informace, že EU chce začít jednat s Moskvou, že až dosud se mluvilo jen o strategické porážce Ruska, ale najednou chce EU jednat. V podstatě jde o jedinou věc, že EU nyní nemá dostatek zbraní, munice a hlavně vojáků na vedení přímého střetu s Ruskem.
Cílem EU je válku přerušit a během pár let obnovit ukrajinskou armádu, zahájit zbrojní výrobu v EU, a zhruba po nástupu nového amerického prezidenta po 20. lednu 2029 zahájit nové tažení proti Rusku. Rusové si letos vezmou ten zbytek Donbasu, s tím už je Bruselu srovnaný, a jakmile to bude, očekává se podpis míru s krátkou trvanlivostí. To je ten plán. Není to příprava k míru, je to příprava k horečnému zbrojení na válku v sobě mírové přestávky.     (Čtěte na stránkách AENews)

Zázračná čierna rasca (Nigella sativa): Najmocnejšia liečivá bylinka v prírode ..... Nigella sativa, známa aj ako čierna rasca alebo černuška siata (česky černý kmín), je už stáročia uctievaná ako jeden z najúčinnejších prírodných liečivých prostriedkov.
Toto malé, ale mocné semienko pochádzajúce z juhozápadnej Ázie a Blízkeho východu sa používa už od staroveku. Našlo sa dokonca aj v hrobke faraóna Tutanchamona a chválil ho aj Hippokrates, „otec modernej medicíny“.
Moderná veda aktuálne potvrdzuje to, čo tradiční liečitelia už dlho vedia: čierna rasca je zdrojom zdravotných prínosov, od boja proti rakovine a cukrovke až po ochranu mozgu a detoxikáciu tela.
Truhlica liečivých zlúčenín
Čierna rasca obsahuje bohatú zmes bioaktívnych zlúčenín, pričom tymochinón (TQ) je najviac študovaný pre svoje liečivé vlastnosti.
Medzi ďalšie kľúčové zložky patrí tymohydrochinón (THQ), nigelón, alfa-hederín a esenciálne mastné kyseliny, ako sú omega-6 a omega-9.
Na rozdiel od spracovaných rastlinných olejov je obsah omega-6 v oleji z čiernej rasce vyvážený a prospešný pri konzumácii s mierou (1 až 2 čajové lyžičky denne).
1. Vlastnosti proti rakovine
Jednou z najpozoruhodnejších schopností čiernej rasce je jej protirakovinový potenciál. Výskum ukazuje, že tymochinón:
Indukuje apoptózu (programovanú bunkovú smrť) v bunkách rakoviny prsníka, hrubého čreva, leukémie, krčka maternice a ústnej dutiny.
V štúdiách na zvieratách potlačil rast nádorov, pričom zmešil nádory až o 52%.
Bráni pred poškodením röntgenovým žiarením a chráni mozgové tkanivo pred oxidačným stresom.
Na rozdiel od toxickej chemoterapie, čierna rasca selektívne cieli na rakovinové bunky a zároveň chráni zdravé – čo je v ostrom kontraste so škodlivými liečbami veľkých farmaceutických spoločností orientovaných nie na záchranu pacienta, ale na dosahovanie zisku.
2. Cukrovka a metabolické zdravie
Čierna rasca je pre diabetikov prelomovou voľbou, pretože ponúka prirodzenú reguláciu hladiny cukru v krvi bez vedľajších účinkov syntetických liekov, ako je metformín.
Štúdie potvrdzujú, že:
Znižuje hladinu cukru v krvi nalačno a hladinu HbA1c (glykovaný hemoglobín, respektíve dlhodobý krvný cukor).
Regeneruje beta-bunky pankreasu, čo môže potenciálne zvrátiť priebeh cukrovky 1. aj 2. typu.
Zlepšuje citlivosť na inzulín a znižuje cholesterol.
Vďaka tomu je čierna rasca dôležitým nástrojom proti epidémii cukrovky, ktorú živia spracované potraviny, pesticídy a toxické lieky veľkých farmaceutických spoločností.
3. Ochrana mozgu a nervového systému
Tymohydrochinón v čiernej rasci pôsobí ako silný inhibítor acetylcholínesterázy, ktorá zvyšuje hladinu acetylcholínu – neurotransmiteru dôležitého pre pamäť a kognitívne myslenie.
Vďaka tomu je prirodzenou alternatívou k farmaceutickým liekom používaným na Alzheimerovu chorobu, Parkinsonovu chorobu a schizofréniu.
Olej z čiernej rasce navyše:
Chráni pred poškodením mozgu spôsobeným olovom.
Znižuje neurotoxicitu spojenú s Parkinsonovou chorobou a demenciou.
Upokojuje úzkosť a zlepšuje náladu moduláciou serotonínu a GABA, čo je kľúčový inhibičný neurotransmiter v centrálnom nervovom systéme, ktorý pôsobí ako prirodzený upokojujúci prostriedok na mozog.
4. Podpora srdca a kardiovaskulárneho systému
Srdcové choroby zostávajú hlavnou príčinou úmrtí, a to najmä kvôli mýtu o cholesterole zo strany veľkých farmaceutických spoločností a toxickým liekom statínom.
Čierna rasca ponúka bezpečnejšie riešenie:
Znižuje hromadenie arteriálnych plakov.
Znižuje krvný tlak a zlý LDL cholesterol a zároveň zvyšuje dobrý HDL cholesterol.
Chráni pred poškodením z oxidačného stresu, ktoré spôsobuje srdcový infarkt.
5. Posilnenie imunity a riešenie rezistencie na antibiotiká
V ére superbaktérií odolných voči antibiotikám, ako je MRSA, vyniká čierna rasca ako prirodzený antimikrobiálny prostriedok.
Štúdie ukazujú, že:
Ničí baktérie rezistentné na lieky, vrátane Helicobacter pylori (spojeného so žalúdočnými vredmi a rakovinou žalúdka).
Bojuje proti kvasinkovým infekciám, ako je Candida.
Zvyšuje imunitné funkcie zvýšením produkcie imunoglobulínov.
6. Detoxikácia a ochrana pred ťažkými kovmi
V modernom živote, ktorý nás bombarduje toxínmi, ako sú pesticídy, ťažké kovy, chemtrails a elektromagnetické polia, čierna rasca pomáha detoxikácii tým, že:
Chráni pečeň pred poškodením.
Chelatuje olovo a znižuje toxicitu mozgu.
Zvyšuje hladinu glutatiónu, hlavného antioxidantu v tele.
7. Liečba autoimunity a úľava od zápalov
Na rozdiel od liekov potláčajúcich imunitu, čierna rasca moduluje imunitný systém, vďaka čomu je prospešná pri autoimunitných ochoreniach.
Pomáha pri:
reumatoidnej artritíde
roztrúsenej skleróze, respektíve skleróze multiplex (zníženie zápalu mozgu potvrdené v štúdiách)
psoriáze a ekzéme (lokálna aplikácia zlepšuje hojenie pokožky)
plodnosti a hormonálnej rovnováhe
Vo svete, kde miera neplodnosti prudko stúpa kvôli toxínom, vakcínam a endokrinným disruptorom, čierna rasca ponúkajú nádej, nakoľko zlepšuje počet, pohyblivosť a objem spermií u mužov.
Taktiež pomáha ženám zotaviť sa zo syndrómu polycystických vaječníkov zlepšením citlivosti na inzulín.
Praktické použitie a dávkovanie
Olej z čiernej rasce sa môže užívať vnútorne (1 čajová lyžička, 1 až 3-krát denne) alebo sa môže aplikovať lokálne pre zdravie pokožky a vlasov.
Výborne sa hodí k medu, bylinkovým čajom alebo šalátom.
Pre dosiahnutie maximálnych účinkov vyberte za studena lisovaný, bio olej skladovaný v tmavom skle, aby sa zabránilo oxidácii v dôsledku slnečného svetla.
Prirodzená alternatíva k jedom veľkých farmaceutických spoločností
Zatiaľ čo medicínsko-priemyselný komplex presadzuje toxické lieky, čierna rasca je dôkazom liečivej sily prírody.
Od zvrátenia cukrovky cez boj proti rakovine až po detoxikáciu tela, tento staroveký liek ponúka bezpečné a účinné riešenia. To všetko bez korupcie zo strany veľkých farmaceutických spoločností.
Zatiaľ čo globalisti presadzujú svoju agendu depopulácie prostredníctvom toxických vakcín, geneticky modifikovaných plodín a potravín zaťažených chemikáliami, čierna rasca predstavuje návrat k skutočnej medicíne – takej, ktorá posilňuje jednotlivcov, nie zisky korporácií.     (Čtěte na stránkách Badatel)

Kam dál povede cesta bývalého premiéra Petra Fialy? Na Hrad nemíří, ale spouští nový projekt ..... Kolem bývalého premiéra Petra Fialy (ODS) visela otázka, čemu se bude chtít věnovat po ukončení mandátu a po vzdání se kandidatury na předsedu strany. Na síti X dnes sdělil, že ke kandidatuře do Senátu či na prezidentský post výzvy dostával, nicméně, má jiné plány.
„Na podzim 2025 jsem byl se silným mandátem zvolen poslancem. Velmi si vážím důvěry a podpory svých voličů, a proto budu svůj poslanecký mandát nadále vykonávat,“ uvedl dnes v příspěvku na sociální síti X někdejší předseda vlády. Často údajně dostával otázky, co bude dělat dál a jaké jsou jeho plány.
„Děkuji všem, kteří mě v uplynulých dnech a týdnech vyzývali ke kandidatuře do Senátu či dokonce k tomu, abych se aktivně účastnil prezidentských voleb. Nejsem ale zvyklý se vzdávat a odcházet od rozdělané práce,“ dodal. Do Senátu ani na Pražský hrad kandidovat nebude, napsal v příspěvku s tím, že prezident Petr Pavel podle něj svou práci dělá dobře a jeho případná kandidatura by pouze tříštila hlasy.
K tomu, aby byl v politice a veřejném životě aktivní, údajně nepotřebuje neustále zastávat nějaké funkce. „Společně se svými spolupracovníky jsem se rozhodl založit Politické fórum z. ú. – think-tank,“ sdělil Fiala. Upřesnil, že nejde o žádnou novou politickou stranu nebo hnutí. „Politické fórum je platforma, prostor pro všechny, kterým záleží na svobodě, demokracii, právním státě a na kvalitní politické kultuře,“ popsal ve videu princip nového projektu.
Screenshot z webu Politického fóra. (Epoch Times)
Fórum si dále podle Fialy ukládá za cíl motivovat společnost, a hlavně mladé lidi, k tomu, aby se zajímali o okolní dění a měli chuť se politice věnovat. „Budeme pořádat diskuze, setkání, konference a samozřejmě nabízet kvalitní, hodnotový obsah na sociální sítě,“ uvedl na závěr videa poslanec.
V kalendáři Fóra jsou už naplánované první akce. První se uskuteční za necelé dva týdny na výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 24. února. Bude to beseda na Stojanově gymnáziu ve Velehradě. Den poté bude v Praze debata o zločinech komunismu a 13. března se uskuteční debata s veřejností ve Velkých Pavlovicích.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Král je nahý…
by Vidlák11 února, 2026
Sledujete, co se vylezlo z Epstein files? Celá kauza je jako revoluce, která požírá vlastní děti. Epstein byl svého času taková globální celebrita – všechno znal, všude byl, od všeho měl klíče a teď stačí, aby jméno kohokoliv objevilo v těch statisících oddajněných materiálech a začíná hon. Už nezáleží na tom, jaký vztah dotyčná osoba měla s Epsteinem, stačí, když její jméno figuruje v momentálně nejsledovanější kauze světa. To víte, je to stejný šok, jako kdyby se ukázalo, že Havel byl alkoholik nebo Pavel bil svoji první manželku…
Ti, kteří v tom jsou namočeni, jsou samozřejmě naštvaní, protože se z globální epsteinovské pravdy a lásky stal mávnutím kouzelného proutku globálního kanibalismus a satanský kult smrti a tak se potřebují očistit tím, že rychle najdou někoho, kdo byl ještě horší. Veřejnost, tvořená mééédii je pak samozřejmě patřičně zděšena, začínají hysterické fejsbůkové a twitterové hony na čarodějnice… já už vlastně chápu, proč Trump tak dlouho otálel se zveřejněním. Asi tušil, co to spustí a jaké následky to bude mít. Celá věc už přetéká i k nám a přesně stejným způsobem, jako v Americe. Hledají se jména, aby bylo koho obvinit.
Takhle nějak to vypadalo po Stalinově smrti, když přišel Chruščov. Najednou byl z velkého generalissima vlastně zločinec a každý se snažil, aby se nezjistilo, že ho miloval, obdivoval ho a prováděl před jeho jasnou tváří sebekritiku… Něco jak Ledecká před Pavlem… Hlavně aby Černý Petr zůstal v ruce někomu jinému, o ničem jiném už to teď není.
Co si budeme povídat, každý systém i každý režim má své třinácté komnaty, kam je lepší nevstupovat. Koncentráky nevymysleli Němci, ale Britové. Nacisté nebyli jediní, kdo řešili problémy vyvražďováním a genocidou. Sibiřské gulagy nejsou báchorky. Američané si také nezabrali zemi tím, že k Indiánům byli hodní a Churchill neměl problém, když se do Ghándího příznivců v Indii střílelo kulomety. Konflikt Izraelců a Palestinců také není žádný černobílý boj dobra se zlem, ale je plný sviňáren a úskoků. O Stěpanu Banderovi na Ukrajině je zbytečné mluvit. Bandera párty a Bandera burgery máme i tady u nás.
Že končí nějaká éra, to se pozná i tím, co se děje v kauze Epstein. Režim už prostě není schopen tutlat své vlastní hříchy a není schopen si svou krutost před Bohem i před lidmi odůvodnit. Před deseti lety bylo in, prznit nezletilé holčičky, teď najednou je to zločin. Epstein ztratil krytí a protože to byl skutečný arcilotr, pro jistotu s ním žádný soud neriskovali. Tohle nebylo selhání jednotlivce, ale součást liberální demokracie a globalizace. Oni to považovali za zaslouženou zábavu po těžké práci pro liberální blaho lidstva. Zločin se z toho stal až tím, že se přestal dařit ten Fukuyamův konec dějin.
V Padesáti odstínech šedi je miliardáři Greyovi také dovoleno mlátit svou milenku a ona z toho má ještě orgasmus. Kdyby se k ní stejně choval popelář Franta, šel by sedět. Rozdíl mezi pikantní kratochvílí a trestnou činností je mnohdy dán jen výší konta viníka.
V Sovětském svazu znamenala výměna za Chruščova uvolnění poměrů. Kult osobnosti byl u konce, na Letné se odstřelila jedna hodně velká socha, všichni se tak trochu uklidnili z budovatelského nadšení a začala nová doba. V současných Spojených státech to ovšem takhle nepůjde. Epstein je po smrti vlastně ještě mnohem horší a nebezpečnější než zaživa. Je horší než covid nebo rakovina. Teď teprve začíná žrát lidi, ničit kariéry a rozvracet zřízení. Pro „ameryckou demogratyckou společnost“ existuje jen jedno osvědčené řešení – Válka. Ta nasměruje pozornost mééédií i veřejnosti jinam.
Problém je ovšem v tom, že i toto řešení postupně ztrácí na účinnosti. Nejlépe totiž funguje krátká a vítězná válka. A nebo trvalý mír. Pokud se někde v Hindukúši nebo v Bagdádu zabetonujete na dvacet let, vytvoříte tam Abú Ghraib a nakonec stejně musíte s ostudou odejít, je to na houby. Pokud se zapojíte do války na Ukrajině, která je dražší než veškerá rozvojová pomoc pro Třetí svět za posledních dvacet let, začne to být kotraproduktivní. A pokud vlastně jako jediného nepřítele pro pořádné (ale ještě bezpečné) válčení máte devadesátimilionový Írán, tak to prostě není dobré.
Když Američané v roce 2003 zaútočili na Irák, trvalo jim tři čtvrtě roku, než si tam pro plnohodnotný útok navozili vojenský materiál a zásoby. A to byl Saddám Husajn jen stín své bývalé síly. Iráčané tehdy neměli hypersonické rakety ani roje dronů. To všechno ovšem dnešní Írán má a i když se k Perskému zálivu stahují americké letadlové lodě, bombardováním můžete zničit zemi, ale málokdy tím zničíte režim. Na to potřebujete pěchotu, kterou musíte odněkud odvelet a přesně na to Čína čeká.
Američané dnes mají v oblasti Perského zálivu dvakrát tolik sil, než kolik jich měli loni při bombardování íránských jaderných zařízení. Izraelci už mluví o tom, že zaútočí klidně sami. V Británii to vypadá na předčasné volby. Evropské královské rodiny byly v celém tom znásilňování dětí také plně angažované. Ano, jednoho dne prostě někdo první vykřikne, že král je nahý a jediný způsob, jak to ukončit, je zahájit Třetí světovou válku. A nebo tvrdit, že za Epsteina může Putin a doufat, že to na zblblé libtardy zabere.
A nebo… ještě je možné vnutit mír Ukrajině. Zaslechl jsem nějaké nepotvrzené zvěsti, že za týden by se tam mělo uskutečnit referendum o válce, volbách a územních otázkách. Prý enormní americký tlak…     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

BlackRock & Vanguard. Korporátní fašismus big pharma a mainstreamových médií ..... Benito Mussolini řekl, že fašismus by se měl vhodněji nazývat korporativismus, protože se jedná o fúzi státní a korporátní moci. Říká se, že BlackRock a Vanguard vlastní svět, a tudíž vlastní i naše vlády. Tyto společnosti jsou vlastníky a kontrolory velkého farmaceutického průmyslu. A ještě důležitější je, že BlackRock a Vanguard vlastní světová mainstreamová média. Jinými slovy, big pharma vlastní média. video, 20 min *****
Dokument vás humornou formou provede posledními čtyřmi tragikomickými roky v kontextu korporátního fašismu firem BlackRock a Vanguard a jimi vlastněných velkých farmaceutických firem, které zároveň vlastní světová média, a o důsledcích působení těchto dvou entit na zdraví zaočkované zachráněné populace. Informace jsou odzdrojované přímo ve videu, takže se fact-checkeři mohou seznámit s novými skutečnostmi.
Korporátní fašismus BlackRock & Vanguard
Přestože inuitské ženy žijící v chladném sněhu mají stejnou průměrnou délku života 83 let jako všichni ostatní, zimní vagíny nyní náhle způsobují infarkty v mladém věku a chladné počasí může poškodit vaše zdraví. Raději si nechte udělat zimní test vaginálního průtoku, pokud jste v ohrožení. Přestože je přerušovaný půst největším prokázaným přínosem pro zdraví všech dob, nyní náhle vynechávání snídaně způsobuje infarkty.
Pokud ale nevynecháváte snídani, nejoblíbenější snídaňové jídlo na světě, vejce, náhle zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin. Praktický lékař v televizi nás varuje, že právě když se ceny energií zdvojnásobují, může to způsobit infarkty a mrtvice. Říká nám, že toto zvyšování účtů za energie by mohlo dokonce způsobit zdravotní problémy našich dětí, protože všichni necháváme své děti otevírat naše účty za energie a pak se jich ptáme, jak to zaplatí, když nemají práci.
Říkají nám, že náhle dýchání, jediný jistý způsob, jak zůstat naživu, a základ starověkých védských, jogínských a taoistických praktik dlouhověkosti, by mohlo zvýšit riziko smrtelného infarktu. Takže příliš nedýchejte. Ve skutečnosti, pokud někdo, koho znáte, má infarkt, určitě mu řekněte, ať děláte cokoli, nedýchejte.
To jen zhorší věci. Věděli jste, že i když jste k tomu každý rok nuceni, posunutí hodin o hodinu dopředu na jaře je pro miliony Britů se srdečními problémy náhle nebezpečné? Doufejme, že posunutí hodin dozadu na podzim je osvědčeným lékem. Nejen mainstreamová média, ale i Harvard nám najednou chce připomenout, že se říká, že marihuana vyvolává infarkty.
Pamatujete si na 70. léta, kdy američtí teenageři kouřili víc trávy než Cheech a Chong a všichni umírali na mrtvici a infarkty? Já taky ne, ale je to super příběh, brácho. Ženy teď najednou mívají infarkty kvůli používání sexuálních hraček a vibrátorů. Promiňte, lidi, možná jste jí pár orgasmů způsobili, ale kdy jste ji naposledy tak dobře ošukali, že jste jí způsobili infarkt? Musíte zlepšit svou hru.
Neznámí vědci v ITV News nyní najednou varují, že třesení peřinou při stlaní postele může zvýšit vaše šance na infarkt. Protože ačkoliv srdce snadno zvládne běh maratonu, Tour de France, závod v Ironmanu, a dokonce i výstup na Mount Everest, stres z jemného zatřesení něčím, co váží jako dva polštáře, je konečným bodem zlomu lidské fyzické námahy. Štědrý den nyní zvyšuje riziko infarktu o 37 procent, což na naše srdce vyvíjí obrovskou zátěž, pravděpodobně kvůli veškeré radosti z dávání a lásky.
Odhazování sněhu, infarkt a náhlá smrt. Konzumace velkého množství zeleniny prospěšné pro srdce už nesnižuje riziko infarktu nebo mrtvice. I když jste o tom nikdy neslyšeli, vlády najednou utrácejí peníze za plakáty v autobusech, aby nám připomněly, že i děti mají mrtvici.
Zcela normální. Nyní pravidelně vidíme, jak se sportovní zápasy zastavují, protože fanoušci na stadionu kolabují a záchranáři je vytahují ven. A v dnešní době se sotva můžete dívat na sportovní zápas, aniž by se hra nepozastavila, když se sportovec zhroutí na zem a drží se za hrudník.
Naštěstí nám Irish Examiner poprvé v historii sportu říká, že píšťalky rozhodčích mohou být příčinou náhlého nárůstu srdečních problémů u sportovců. Nejen to, ale píšťalky rozhodčích mohou také způsobovat incidenty u sportovních fanoušků účastnících se zápasů, jako tento fanoušek, který se zhroutil na horní palubu tribuny Grahama Taylora. To je ale pořádná píšťalka.
Je úžasné, že nezkapalnila stovky lidí, které jí stály v cestě. Ujišťují nás však, že všechny tyto incidenty nesouvisejí s očkováním, takže veřejnost byla vyzývána, aby ignorovala dezinformace, které se nedávno šířily na sociálních sítích, a raději věřila absurdnímu tvrzení, že píšťalky rozhodčích po 160 letech pravidelného používání bez problémů náhle způsobují mrtvici a infarkty. Ještě neuvěřitelnější než tato výmluva je, že široká veřejnost a mainstreamová média si neustále kladou otázku, proč tolik sportovců nevysvětlitelně kolabuje, jako by nedokázaly rozpoznat něco očividného, ​​takže si to rozeberme černé na bílém, abychom jednou provždy objasnili zmatek.
Americké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí nedávno na svých webových stránkách přiznalo, že vakcíny proti COVID-19 způsobují myokarditidu a myoperikarditidu. Myokarditida je zánět srdečního svalu neboli myokardu. Zánět může snížit schopnost srdce pumpovat krev a způsobit rychlý nebo nepravidelný srdeční rytmus nebo srdeční arytmie.
Těžká myokarditida oslabuje srdce tak, že zbytek těla nedostává dostatek krve. V srdci se mohou tvořit krevní sraženiny, které vedou k mrtvici nebo infarktu. Perikarditida je zánět osrdečníku, což je membrána obklopující srdce, takže myoperikarditida je zánět svalové stěny srdce i jeho obalové membrány.
CDC nám uvádí, že důkazy z mnoha systémů monitorování bezpečnosti v různých zemích podporují zjištění zvýšeného rizika myokarditidy a myoperikarditidy po očkování mRNA COVID-19. Říkají nám, že k ní dochází častěji po druhé dávce než po první dávce a že k prvnímu výskytu obvykle dochází během několika dnů po očkování, většinou během prvního týdne. Také nám říkají, že k ní dochází častěji u dospívajících a mladých dospělých, což vysvětluje, proč jsou místní noviny po celém světě plné příběhů o malých dětech a dospívajících, kteří náhle umírají na infarkty a mrtvice.
Průměrný člověk si myslí, že se to děje jen jednomu nebo dvěma dětem v jeho vlastní komunitě, protože čtou pouze místní noviny a mainstreamová média neinformují o tom, že se to děje po celém světě. Jak říká ten mem, pamatujete si, jak ve škole všichni začali náhle umírat? Já taky ne. Ještě znepokojivější je, že CDC nám říká, že případy byly klinicky obvykle mírné, zatímco Dr. Rogers nám říká, že myokarditida je nevratná.
Jakmile je srdeční sval poškozen, tělo ho nedokáže opravit. Je to zničující stav. Během několika let mnoho z těchto dětí zemře.
Dr. Anthony Hinton, konzultant-chirurg s 30 lety zkušeností v anglické Národní zdravotní službě, poukazuje na to, že myokarditida má 20% úmrtnost po pouhých dvou letech a 50% úmrtnost po pouhých pěti letech. Dr. Hinton vysvětluje, že nemůžete mít mírnou myokarditidu stejně jako nemůžete být trochu těhotná. Takže i když má toto zastírání od CDC být uklidňující, nic neznamená.
Současné statistiky úmrtnosti na myokarditidu ukazují, že 70 % těchto lidí může zemřít do pěti let. Než začnete panikařit, velká část toho může být velmi dobře přičítána jedovatým lékařským postupům, kterými jsou alopatičtí lékaři a nemocnice vyškoleni k léčbě myokarditidy. Takže docela dobře mohou existovat homeopatické a dietní způsoby, jak prodloužit život mnohem déle, možná dokonce regenerovat odumřelou srdeční tkáň.
Ale proč se prostě nevyhnout myokarditidě injekcí COVIDu, jen pro jistotu? Americký systém VAERS neboli systém hlášení nežádoucích účinků vakcín je místem, kam lékaři, nemocnice a lidé chodí hlásit poškození vakcínou. Bohužel kvůli dlouhému a složitému formátu podávání studie ukázala, že se do VAERS dostane odhadem pouze 1 % všech nežádoucích účinků. K 18. únoru 2022 vidíme, že jen v USA bylo po podání injekcí mRNA COVID-19 hlášeno 34 448 případů myokarditidy a perikarditidy.
S pouhým 1 % by se nejhorší scénář mohl blížit 3,4 milionu lidí. Ještě horší je, že několik měsíců předtím, než byly tyto takzvané mRNA vakcíny proti COVID-19 vůbec podány široké veřejnosti, americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), jehož úkolem je sledovat bezpečnost těchto vakcín a buď schválit, nebo zamítnout jejich použití po přezkoumání dat z klinických studií, zveřejnil na svých webových stránkách, že bude sledovat mRNA vakcíny proti COVID-19 z hlediska seznamu 22 bodů s více než 30 nežádoucími účinky, což znamená vážné poškození zdraví, které očekávali od těchto vakcín poté, co je viděli v klinických testech. A skutečně, desátým bodem vlevo dole byla myokarditida a perikarditida.
Věděli měsíce předtím, než se to stalo široké veřejnosti. Těsně nad tím byl akutní infarkt myokardu, honosný název pro infarkt. O několik měsíců výše, samozřejmě, očekávali, že tyto injekce způsobí mrtvici.
Také trombocytopenie, onemocnění krve charakterizované abnormálně malým počtem krevních destiček v krvi, které se používá jako signál blížícího se srdečního selhání. Pod to FDA uvádí diseminovanou intravaskulární koagulaci, což je závažný stav, který vede k nadměrnému a abnormálnímu srážení krve v cévách těla, což vede k trombóze, která způsobuje infarkty a mrtvice. Pod to máme žilní tromboembolii, známou také jako žilní trombóza nebo hluboká žilní trombóza, kdy se v hlubokých žilách vytvoří krevní sraženina.
Opět, trombóza způsobuje infarkty a mrtvice. Už to dorazilo? A co multisystémový zánětlivý syndrom u dětí, nově vymyšlený stav postihující děti s nedávnou údajnou infekcí nebo expozicí koronavirovému onemocnění 2019 nebo COVID-19? Docela zvláštní, že se od samotné vakcíny očekávalo, že způsobí přesně totéž nově vytvořené onemocnění, které obviňovali z tohoto nového údajného viru. Má některé klinické rysy připomínající Kawasakiho chorobu a syndrom toxického šoku.
Proč by experimentální vakcína způsobovala syndrom toxického šoku u dětí, kdyby v sobě neobsahovala toxické složky? A co je Kawasakiho choroba? Kawasakiho choroba je dětské onemocnění. Středně velké tepny v celém těle otékají a zanítí se, včetně koronárních tepen, které zásobují srdce krví. To následně způsobuje, překvapení, krevní sraženiny, které způsobují infarkty.
Způsobuje také zánět srdečního svalu neboli myokarditidu a poruchy srdečního rytmu neboli srdeční arytmii. Zní vám to povědomě? Americká kardiologická akademie provedla šestiměsíční studii o souvislosti myokarditidy s vakcínou BNT162b2 u dětí, což je vakcína proti COVID-19, a dospěla k závěru, že se myokarditida obvykle vyskytuje u dětských pacientů chlapce po druhé dávce vakcíny proti COVID-19. Když už mluvíme o vakcíně Pfizer BNT16B2, důvěrná kumulativní analýza hlášených nežádoucích účinků po očkování, kterou vypracovala organizace Worldwide Safety, je docela šokující.
Když se posuneme dolů na stranu 30 zprávy, vidíme devět stran v řadě s téměř tisícem nebo více nemocemi způsobenými pouze touto jednou vakcínou, nemluvě o mrtvicích a infarktech. Jmenuji se Sucharit Bhakti. Jsem lékař a vědec.
Tato zázračná kulka, injekce, má způsobit, že váš imunitní systém exploduje a bude bojovat s virem. Vždy jsme měli hluboké obavy, že tato exploze spustí řetězové reakce vedoucí k tvorbě krevních sraženin v cévách, sraženin, které nikdo nevidí, ale může je cítit. Pokud se sraženiny vytvoří v mozku, máte silné bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, paralýzu a mnoho dalších věcí, o kterých hlásí tolik lidí.
Jak to zjistit? Existuje laboratorní stanovení, D-dimery, které pokud se vám v krvi zvýší, je to důkaz, že ve vašich cévách došlo k tvorbě sraženin. Řada německých lékařů nyní měřila D-dimery v krvi pacientů před očkováním a několik dní po očkování, bez ohledu na příznaky, a právě zjistili, že spuštění tvorby sraženin je u všech vakcín velmi častým jevem, což znamená, že když si aplikujete tuto injekci, dovolíte svému tělu vyvolat reakci, která je potenciálně smrtelná. Proto důrazně lidem nedoporučuji, aby se nechali očkovat.
Pokud chcete, jako dospělý můžete, ale musíte si uvědomit, že jste vystaveni hrozbě. Nedávejte injekci dětem, protože se absolutně nemohou bránit. Pokud dáte tuto injekci svému dítěti, dopouštíte se trestného činu.
Pokud dáte tuto injekci svému dítěti, dopouštíte se trestného činu. Ve skutečnosti ano, FDA připustila, že očekávala smrt jako jeden z vedlejších účinků těchto injekcí proti COVID-19, a dosud bylo podle amerického VAERS hlášeno 24 402 úmrtí způsobených očkováním proti COVID-19 jen v USA, což je při odhadovaném 1 % hlášených úmrtí, což by mohl být nejhorší scénář s 2,4 miliony úmrtí. Což nás vede k otázce za milion dolarů.
Opravdu si myslíte, že je to jen náhoda, že ve stejném roce, kdy farmaceutické společnosti vlastněné BlackRockem a Vanguardem oklamaly polovinu světa k aplikaci smrtící, jedovaté injekce, která sice způsobila mrtvice, infarkty a smrt prostřednictvím nejméně 10 různých biologických spouštěčů, že se najednou mainstreamová média vlastněná BlackRockem a Vanguardem odhodlala svalovat vinu za mrtvice, infarkty a úmrtí na variantu Omicron, dýchání příliš mnohokrát denně, vynechávání snídaně, konzumaci vajec k snídani, používání sexuálních hraček, kouření trávy, chladné počasí a zimní vagínu, počasí obecně, změnu klimatu, rostoucí účty za energie, užívání aspirinu, posouvání času o hodinu dopředu, příliš silné třepání peřinou, oslavování Vánoc, odhazování sněhu a pískání rozhodčích? Vážně?     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Brusel chce přijmout do EU Ukrajinu i přes veto Maďarska ..... Brusel zvažuje udělení částečného členství Ukrajině již v roce 2027, a to v rámci pětistupňového procesu, který zahrnuje i možnost přehlasování maďarského veta.
Proukrajinská a protiorbánovská Ursula von der Leyenová 12. února 2026 - 02:20
Plán těch, kteří vedou EU, ohledně integrace Ukrajiny do EU se vyjasňuje. To je ohromující, vzhledem k tomu, že země je od února 2022 ve válce a od roku 2014 v konfliktu s Ruskem. Tito činitelé s rozhodovací pravomocí – kteří nejsou přímo voleni občany demokratickými prostředky – odhalují skutečnou podstatu integrace, která radikálně změní blok politicky, vojensky, sociálně i ekonomicky. 
Životy obyvatel zemí pod politickou kontrolou Bruselu budou přímo ovlivněny. Integrace země ve válce s jinou zemí je nebezpečná hra a země EU to nevidí příznivě. V roce 2022 varoval Veřejný senát s citací belgického poslance Evropského parlamentu Marca Tarabella: „Integrace země ve válce do Unie znamená rozšíření konfliktu na celou Evropu.“ Dne 28. února 2022 ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij požádal o „okamžité přistoupení k Evropské unii v rámci zvláštního zrychleného postupu“. 
Politico  uvádí:  5 kroků  ke vstupu Ukrajiny do EU do roku 2027.“ Brusel chce Ukrajinu do EU přijmout ještě před provedením nezbytných reforem. Přesto ještě v červnu loňského roku, podle Nadace Roberta Schumana, „měl proces evropské integrace  stále dva základní rozměry: technokratický a politický.“ „Technokratický aspekt zahrnuje přijetí velkého množství legislativních textů známých jako acquis communautaire. Politický aspekt vyžaduje, aby si Ukrajina v každé fázi jednání zajistila jednomyslnou podporu 27 členských států,“ poznamenalo výzkumné a studijní centrum pro Evropu a varovalo: „Tyto dva rozměry představují pro Ukrajinu velkou výzvu.“ Ukrajina ve skutečnosti není připravena na vstup do EU, protože nesplňuje požadavky, ale EU si cestu dovnitř vynucuje.
„EU vyvíjí bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině udělit částečné členství v bloku již příští rok,“ uvádí finanční a politický mediální portál. Tato myšlenka, která je stále v rané fázi, by představovala radikální posun ve způsobu, jakým blok integruje nové země. „Tento plán by tedy Ukrajině umožnil zajistit si místo u stolu EU před provedením reforem nezbytných k získání výsad plného členství.“
Už je to jisté: Ukrajina chce zasahovat do maďarských voleb!
V první fázi musí Ukrajina dokončit reformy do roku 2027, reformy, které se jí nepodařilo provést od založení Úřadu vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci v srpnu 2014, jenž se stal hlavním koordinačním orgánem pro evropské reformy. Zelenskij v pátek novinářům v Kyjevě řekl o důležitosti formalizace data přistoupení na rok 2027. 
Ve druhé fázi Ursula von der Leyenová zpochybňuje principy integrace EU. Podle  Politica  navrhla „obrácené rozšíření“. Pro předsedkyni Evropské komise by to znamenalo „jakési přepracování procesu: nejprve se připojíte a poté postupně získáváte práva a povinnosti“. To by vyžadovalo přehodnocení toho, jak budeme s přistoupením postupovat, vzhledem k velmi odlišné situaci, která existovala v době, kdy Komise stanovovala kritéria pro přistoupení. 
Ve třetí fázi Komise a hlavní města EU bedlivě sledují maďarské volby v dubnu. Von der Leyenová a její spojenci doufají v porážku Orbána, který blokuje integraci Ukrajiny do EU. 
Ve 4. fázi chtějí lídři EU využít Trumpova vlivu na Orbána, aby ho donutili ustoupit. 
V páté fázi chtějí úředníci v Bruselu odebrat Maďarsku hlasovací práva, pokud první čtyři fáze nepomohou Ukrajině stát se členem EU. 
Pro tvůrce politiky EU jsou přijatelné všechny metody, jak přivést Ukrajinu do EU. Otázkou je, zda je blok stále skutečně založen na právu a demokracii?     (Čtěte na stránkách První zprávy)

To, co se nehodilo, Česká televize vystřihla ..... Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k reportování České televizi o dění na Ostravsku stran přijetí či nepřijetí jednotlivých politiků.
Stonava byla upřímná. Česká televize nikoli.
Prezident Petr Pavel byl horníky ve Stonavě při svém hezky napsaném děkovném videoprojevu hlasitě vypískán. Filipu Turkovi se naopak tleskalo, na místě byl také premiér Andrej Babiš a ministr Aleš Juchelka. Diváci České televize se ale ve zpravodajství dozvěděli jen tu uhlazenou, vyselektovanou část. Ta, která se nehodila (pískot a přijetí vládních politiků), byla “vystřihnuta”… Ano, Česká televize je veřejnoprávní. Ne, Česká televize uť dávno nevysílá jako veřejnoprávní. Ano, Českou televizi platíte svými poplatky. Ne, Česká televize se nechová podle toho. Neslouží “lidu”, jak by měla, ale pouze “některému lidu”, ovšem za peníze všech. Někdo si nám “naši” Českou televizi zkrátka tak trochu “zprivatizoval”.     (Čtěte na stránkách Jany Zwyrtek Hamplové)

11.2. 2026     Zacharová o Epsteinových spisech: Všechno se neděje proto, aby se vyšetřovalo, ale aby se skrývalo ...... Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova v rozhovoru pro RIA Novosti u příležitosti Dne diplomatů, komentujíc případ nechvalně známého finančníka Jeffreyho Epsteina, uvedla, že ji zveřejněný dokument šokoval, a dodala, že vše se nedělá proto, aby se vyšetřovalo, ale aby se to skrývalo. Rozhovor je vysílán živě na sociálních sítích této agentury.
"Epsteinovy spisy nám poskytly tak monstrózní, ale zároveň fantasticky bohatou půdu pro rozhovor. Zároveň monstrózní a fantasticky bohatí, protože je tu tolik materiálu a tak hrozných závěrů, které lze vyvodit. Ano, oni [šokovaní] ... Vše se neděje proto, abychom vyšetřovali, ale aby se to skrývalo," tvrdila Zacharovová.
Epsteinovy spisy ukazují, že liberální síly překročily všechny hranice, konsolidovaly antihodnoty vůči dětem, dodala mluvčí. "Když si uvědomíte, že existuje celá komunita, která konsolidovala antihodnoty na politické, a někdy i na státní úrovni, že takové děti už neexistují, už s nimi můžete dělat cokoliv. Podle toho, co se dělo na ostrově Epstein, mohou být znásilněni, provádět určité rituály ... ale nejhorší na tom je, že jsme viděli, jak je vše řešeno zákonodárnými akty," řekla Zacharová.      (Sputnik Globe)

První výsledky studie dopadu utracených miliard za klimatickou politiku v ČR by měly být dle Turka koncem roku ..... Poslanec a vládní zmocněnec pro klima a Green Deal, Filip Turek (Motoristé), nastínil základní rámec dopadové studie o vlivu klimatických opatření, kterou zadal vypracovat odborníkům na Ministerstvu životního prostředí (MŽP).
Turek byl jedním z panelistů konference „České Antverpy“, kterou dnes pořádali zástupci energeticky náročného průmyslu. Spolu s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) diskutovali o způsobech, jak pomoci zastavit úpadek českého průmyslu. Zásadní bude podle Turka zasadit se o to, aby se přístup ke klimatické politice a z ní vyplývající opatření, „zlomil v Bruselu“.
V tomto směru ocenil úsilí současné vlády a zmínil i jeho nedávný krok na MŽP. „Jsem první člověk, který nechal zadat na MŽP dopadovou studii,“ uvedl zmocněnec.
„Chceme, aby skuteční vědci a odborníci Ministerstva životního prostředí udělali výzkum, aby zhodnotili a zmapovali dopady dosavadních opatření, která se dělala v rámci Green Dealu, protože se utratily miliardy za mnoho, mnoho opatření a neviděli jsme žádné studie o tom, jestli měly skutečný vliv na životní prostředí, na klima, nebo jestli pouze udělaly to, že poškodily náš průmysl,“ řekl Turek v rozhovoru s deníkem Epoch Times.
Dodal, že má jít o nezávislý průzkum „od opravdových vědců a nikoli od klimatologů, kteří vidí jen jednu ideologii a nevidí následky a nechtějí vidět skutečná čísla“.
Výzkum má být zaměřen primárně na dopady na životní prostředí. Turek ale bude cílit i na širší souvislosti. „Pokud ta opatření měla přímý vliv na ekonomiku, tak chceme vidět samozřejmě i toto,“ dodal zmocněnec. „My k tomu potom samozřejmě můžeme dodat i studie o tom, kolik to stálo, jaké ekonomické škody to napáchalo, co jsme za tu vydanou hodnotu získali nebo spíše nezískali.“
„První výsledky studie by mohly být do deseti měsíců a celkově jsme se zatím bavili o nějakém dvouletém programu,“ upřesnil časový rámec.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Klimatické šílenství pokračuje: Europarlament schválil dílčí uhlíkové cíle k roku 2040 .....Včera byl europarlamentem schválen dílčí cíl Green Dealu, který před časem navrhla Evropská komise. Pro tu poněkud omezenější část obyvatelstva je to podáváno jako „zmírnění“ Green Dealu, avšak ve skutečnosti se jedná o pokračující podporu likvidace evropského průmyslu a zemědělství.
Aby nemyslící masy nové cíle lépe přijaly, je součástí onoho balíčku také odklad zavedení uhlíkových odpustků pro občany. Nicméně odklad není ukončení ani zmírnění.
Ti, kteří tedy hlasovali ve prospěch tohoto návrhu Evropské komise, v podstatě podpořili celý klimatický podvod a zároveň i politiku, jejímž cílem je destrukce Evropy.
Připomínám, že EU má být „bezuhlíková“ (100%) do roku 2050 a dílčí cíl k roku 2040 je 90%, tedy jde v podstatě o zpřísnění Green Dealu a ne o jeho zlehčení, jak to záměrně podávají některá korporátní média nebo politici.
Pokud by měly být cíle oněch 90% do roku 2040 – tedy za pouhých 14 let – pak by to znamenalo, že budou mezitím zaváděna další drastická opatření.
Uhlíkové odpustky pro občany tedy nebyly zmírněny ani ukončeny, ale pouze mírně odloženy. To, že tato politika zničí Evropu, zřejmě těm, kteří pro tuto šílenost hlasovali, nijak nevadí.
Ostatně, v EU jsou proto, aby škodili…
A jak kdo hlasoval z českých europoslanců?
Pro cíle k roku 2040 hlasovali: Farský (STAN), Kolář (TOP09), Nerudová (STAN), Niedermayer (TOP09), Gregorová (Piráti)
Proti hlasovali: Krutílek (ODS), Vondra (ODS), Vrecionová (ODS), David (SPD), Dostál (Stačilo), Konečná (Stačilo), Bžoch (ANO), Knotek (ANO), Knot (ANO), Kubín (ANO), Nagyová (ANO), Pokorná Jermanová (ANO), Staněk (Přísaha)
Nikdo se nezdržel.
A jak hlasovali Slováci?
Pro dílčí cíl Green Dealu hlasovali: Cifrová Ostrihoňová, Hojsík, Ódor, Wiezik, Šarec, Yar
Proti hlasovali: Lexmann, Mazurek, Uhrík, Beňová, Blaha, Laššáková, Kaliňák, Ondruš, Roth Neveďalová
Nikdo se nezdržel.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)
Do roku 2050 bude pod drnem (a doufejme i v pekle) většina těch, co tohle šílenství způsobila. A našim dětem zanechají svět v troskách.

On je všude a nikde ..... Českou společností rezonuje pár témat, která jsou omílána stále dokola. Většinu z nich recykluje bývalá vládní Pětikoalice, zatímco ta stávající stejně dokola vysvětluje, co je příčinou. Bohužel to dělají v médiích, jejichž nestrannost je pouhou chimérou. Kvalitní proliberální práci odvádí naprostá většina moderátorů diskusí, komentátorů a oslovovaných pseudoodborníků. Občané státu jsou díky tomu názorově rozděleni a jejich naprosto protichůdné přístupy vytváří napjatou atmosféru.
  Vláda Andreje Babiše má před sebou těžký úkol. Napravit škody po Fialovi nebude snadné a levné. I proto je schodek rozpočtu plánovaný na rok 2026 tak vysoký. Díra po Stanjurovi je obrovská a zaplnit ji nejde za dva měsíce. Přesto ti, kteří 4 roky mlčeli, požadují vysvětlení a znevažují logiku, která hovoří jasně. Jestliže tu 4 roky předešlá vláda kradla, falšovala výsledky, utrácela za nesmysly a fabulovala, pak její dluh je mnohem vyšší, než se oficiálně uvádí. Navíc nedala do připravovaného rozpočtu řadu zásadních výdajů, která tam musela nová ministryně financí dopsat. Jistě, Babiš nemusí být morálně úplně v pořádku, má svou historii, nicméně daleko více nám může vadit jeho neochota jít do zásadního střetu s hradním duem, případně obava z bližší spolupráce s ekonomkou Švihlíkovou, než snaha vrátit stát k jisté rentabilitě.
    Nelze vyčítat menším vládním koaličním stranám, že se odklání od předvolebních slibů. Musí se nějak sladit s ANO, u toho neztratit tvář, být nápomocné při opravě zdevastovaného státu, zároveň si uvědomit, nakolik rozdílné představy na plno záležitosti mají a nad ně musí povýšit zodpovědnost. Kdyby tomu tak nebylo, dostala by se k moci bývalá koalice. Což by byl větší průšvih, než připustit jisté ústupky. Motoristé a SPD by se do vlády bez ANO nedostali a Babiš už také nechtěl z pozice vítěze voleb skončit opět v opozici. Je tedy logické, že se musí dosáhnout určitých kompromisů. U SPOLU a STAN se to tolik nedělo, všichni byli stejní eurohujeři se žlutomodrým myšlením. V podstatě mohli být pospolu v jedné straně. Piráti jsou případ sám pro sebe, ti budou dělat problémy, ať budou kdekoliv.
  Proti sobě má vláda média, opozici, zbytečný Senát a prezidenta. Ti všichni slouží bruselskému aparátu. Největší problém jsou novináři, protože ti jsou filtrem informací. Kavčí Hory už měly být dávnou přeformátované na skutečně nezávislé médium. Místo toho se jim toleruje jednostrannost, prolhanost a tendenční upravování reality. Opozice je s jejich podporou uřvaná, vycházející z naprosto vylhaných skutečností. Senát čeká částečná obměna a vládní strany by neměly nadcházející volby podcenit. Prezident bude  ještě dva roky dělat problémy. Tato osoba bavící se životem za peníze daňových poplatníků je pro stát příliš drahá a málo přínosná. Uběhlo 40 dní od začátku roku 2026, a Pavel už stihnul týdenní dovolenou spojenou možná s touláním na motorce, vzápětí letěl přinášet smůlu na Olympijské hry. Hovořit o tom mohou naše hokejistky, Ester Ledecká, kdy jel na jistotu, jen to Ester nevyšlo (Maděrová naštěstí dokázala vyhrát, takže si udělal zářez a před kamerou vystoupil).
  Prezident není tmelícím článkem politiky. Naopak ji s jistou arogancí rozděluje a rozhodně ho lze považovat za vůdce opozice. Není takovou osobností, jakou byli jeho předchůdci, nicméně destruktivní schopnosti má dostatečné. Navíc je válečným štváčem s protiruským nesnášenlivým projevem. Přítulnost k Ukrajině prokazuje až příliš okatě na to, že je českým prezidentem. Reprezentuje kohokoliv, jen ne nás. Ani obrovské nasazení médií v propagaci hradního páru nedokáže polovinu národa přesvědčit o tom, že bychom si ho měli vážit. Dosud snad nikdo podobnou novinářskou podporu neměl, i když Havel ji také poměrně dost potřeboval.
  Olympiáda by měla občany ČR spojovat. Máme tam několik nadějných adeptů na medaile, kterým budeme fandit. Prezidenta tam vidět nemusíme. Vézt se na vlně úspěchu a dřiny jiných je ukázkou povrchnosti a snahy zviditelnit se. I bez něj budeme držet palce našim sportovcům, tleskat jejich úspěchu a po očku sledovat, zda li je u nás doma vidět nějaký progres.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Nejdůležitější volby v EU: Tak to aspoň vidí Brusel. Maďarsko má prý rozhodnout o všem. O moci. O poslušnosti. O penězích. O válce. O migraci. Kdo má dostat podporu. A kdo trest. Demokracie už zcela veřejně zrušena. Návod k hlasování ..... Karel Bek přináší úvahu, jak bruselský mainstream otevřeně považuje nadcházející maďarské volby za klíčový mocenský střet, v němž Evropská unie politicky i materiálně podporuje vybraného bruselského kandidáta proti Viktoru Orbánovi
POLITICO Brussels, hlásná trouba bruselského mainstreamu, zveřejnilo obsáhlou analýzu nadcházejících maďarských voleb, které označuje za „nejdůležitější“ a nejzásadnější hlasování v Evropské unii v roce 2026.
Samotný článek nepřináší mnoho nového; přesto však obsahuje několik výmluvných postřehů o tom, jak Brusel tyto volby vnímá a co podle něj skutečně stojí v sázce. Hned v úvodu autoři opakují známá obvinění levicového tábora: Orbánovu „pevnou kontrolu“ nad médii a státními podniky, oslabování nezávislosti justice a autoritářské tendence.
POLITICO Brussels představuje Orbánova vyzyvatele Pétera Magyara jako „bývalého spojence“ maďarského premiéra. Pro uvedení věcí na pravou míru: Magyar nebyl žádným skutečným Orbánovým spojencem. Ano, pohyboval se v prostředí Fideszu, ale veřejně byl znám především jako bývalý manžel exministryně spravedlnosti Judit Vargové.
Vedl několik menších státních podniků — jeden z nich dokonce dovedl ke krachu — avšak nikdy neměl s Orbánem důvěrný vztah, který by ospravedlňoval označení „spojenec“. Péter Magyar je prostě politický oportunista bez jasného ideového zakotvení a s velkou pravděpodobností takto také vejde do dějin.
Bruselské elity se modlí za Magyara
Takto to ovšem bruselský establishment nevidí, jak článek otevřeně přiznává. „Bruselské elity se modlí za vítězství Magyara,“ píší autoři s odkazem na šéfku liberálně-progresivní frakce Renew Valérii Hayerovou, která prohlásila, že její strana podpoří „jakéhokoli kandidáta, který bude schopen porazit“ Orbána.
Text dále uvádí, že předseda Evropské lidové strany Manfred Weber „rychle přivítal“ hnutí Tisza ve své politické rodině — s cílem „zajistit si vliv nad Budapeští“ a „poskytnout zdroje“ k porážce maďarského premiéra a jeho strany.
Pokusy Bruselu ovlivnit výsledek voleb jsou v Maďarsku dlouhodobě předmětem ostrých debat. Jak se během posledního desetiletí prohlubovala propast mezi Orbánovou vládou a vedením EU, Brusel stále častěji využíval své pravomoci k oslabování maďarské vlády. V roce 2022 Evropská komise zmrazila Maďarsku evropské fondy, v důsledku čehož země přišla o miliardy eur.
Řízení podle článku 7 — které může vést až k odebrání hlasovacích práv Maďarsku v EU — nadále probíhá na sporných a politicky zatížených základech. Od roku 2024 navíc Maďarsko čelí denní pokutě ve výši jednoho milionu eur za neplnění migrační politiky EU, tedy za striktní ochranu hranic a nulovou toleranci vůči nelegální migraci.
Rozpor je zjevný: zatímco bruselský establishment politicky i materiálně podporuje Magyara a hnutí Tisza, současně blokuje finanční prostředky, které maďarská ekonomika potřebuje a na něž má nárok. Těžko mluvit o rovných podmínkách.
Nevyvážený systém — ale pro koho?
Přesto je to právě POLITICO Brussels, kdo si stěžuje na „nespravedlivý“ volební systém v Maďarsku, údajně navržený tak, aby „zvýhodňoval Fidesz“. „Jedna strana má přístup k plným státním zdrojům, zatímco vyzyvatel nedostává žádné veřejné finance na kampaň a téměř se neobjevuje ve státních médiích,“ cituje článek politologa Rudolfa Metze.
Maďarský volební systém je kombinovaný: 106 poslanců se volí v jednomandátových obvodech, 93 mandátů pochází z celostátních kandidátních listin. Přepočet hlasů probíhá pomocí D’Hondtovy metody. Ano, tento systém zvýhodňuje nejsilnější stranu — stejně jako v mnoha západních demokraciích, včetně Spojených států, kde je navíc běžnou praxí gerrymandering. Nejde tedy o znak autoritářství.
Stejně jako Metz si Orbánovi odpůrci často stěžují na „nevyvážené mediální prostředí“. Pro pořádek: z pěti největších maďarských zpravodajských serverů jsou tři opoziční, jeden neutrální a žádný není provládní. Telex, nejčtenější online médium v zemi, v podstatě funguje jako hlásná trouba hnutí Tisza a Pétera Magyara.
Opoziční lídr systematicky zajišťuje, aby server přebíral jeho obsah ze sociálních sítí — doslova komentuje každý článek, mobilizuje svou online základnu k obtěžování redaktorů a fakticky médium tlačí k tomu, aby se věnovalo tématům, která on sám prosazuje. Zní to absurdně, ale existují konkrétní a aktuální důkazy. A to je pouze špička ledovce; podobných zásahů přibývá každým dnem.
Je také nutné připomenout, že Orbán vládne už více než deset let pod soustavným tlakem silně nepřátelských zahraničních médií. Mainstreamové tituly jako Bloomberg, Financial Times, CNN či samotné POLITICO Brussels opakovaně vedly kampaně namířené proti maďarskému premiérovi a jeho vládě.
POLITICO Brussels dokonce nedávno manipulovalo svůj „Poll of Polls“, aby vytvořilo dojem, že hnutí Tisza vede — přestože několik maďarských agentur jasně hlásilo náskok Fideszu. Podle POLITICA má Tisza 49 %, zatímco Fidesz pouze 37 %. Naproti tomu čerstvý průzkum institutu Nézőpont přisuzuje Fideszu 49 % a Tisze 41 %. Tolik k autenticitě.
Bruselský odpor
Nedávno uniklé dokumenty naznačují, že Brusel se snažil ovlivňovat maďarskou politiku dávno předtím, než se na scéně objevil Péter Magyar. Podle těchto materiálů EU systematicky pracovala na budování opozice proti Orbánovi už celé roky.
Už v roce 2019 měl vysoce postavený maďarský úředník Evropské komise Márton Benedek sestavit tajný plán na odstranění premiéra Viktora Orbána. Benedek tehdy působil jako mezinárodní koordinátor na Generálním ředitelství pro migraci a vnitřní záležitosti; dnes má na starosti spolupráci EU s Libyí.
Podle serveru Zerohedge, který dokumenty analyzoval prostřednictvím The Grayzone, Benedek v lednu 2019 navrhl vytvoření stálé platformy odporu proti Orbánovi. Jejím cílem mělo být sjednocení opozice, přetavení roztříštěných protestů v dlouhodobé politické hnutí a vybudování struktury schopné reálně vyzvat vládu.
Už tehdy se podle Benedeka scházelo zhruba 30 lídrů z politiky, odborů a občanské společnosti, kteří koordinovali cíle, financování a další kroky. Z této spolupráce měl vyrůst „ad hoc koordinační orgán“, jenž by se mohl proměnit v plnohodnotnou politickou sílu — vážnou hrozbu pro „Orbánovo uchopení moci“.
Dokumenty jasně ukazují, že nešlo jen o pouhé pouliční protesty. Cílem bylo vybudovat paralelní politickou strukturu. Benedek dokonce naznačuje možnost vytvoření sjednocené fronty proti Orbánovi, včetně vlastního „stínového kabinetu“. Nešlo tedy o aktivismus, ale o manuál ke stínové vládě.
Válku, migrace a gender
Finance hrály v plánu klíčovou roli. Benedek upozorňoval, že jediná větší demonstrace v Budapešti může stát kolem 11 000 dolarů — což rozhodně neodpovídá představě spontánního hnutí zdola. Navrhoval založení neziskové organizace v Maďarsku pro každodenní činnost a finanční struktury v Rakousku, řízené správní radou složenou ze zástupců politických stran, odborů a neziskového sektoru.
Tato organizace měla zajišťovat mobilizaci, informační kampaně, politickou koordinaci i fundraising. Některé zapojené neziskovky byly v minulosti obviněny z přijímání financí od Open Society Foundations George Sorose, které přesunuly svou maďarskou kancelář do Berlína v roce 2018 po zásazích Orbánovy vlády proti zahraničně financovaným NGO. Podle dostupných údajů poslala Sorosova síť do Maďarska jen v roce 2021 částku 8,9 milionu dolarů. Zdroj, který dokumenty poskytl, tvrdí, že návrh byl předložen OSF — neexistuje však důkaz, že byl oficiálně přijat.
Tato odhalení vyvolala ostrou reakci maďarské vlády. Ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó k nim na síti X uvedl: „Ano, přesně takto to funguje. Brusel potřebuje vlády, které mu všechno odsouhlasí: válku, migraci i gender.“
Dále prohlásil, že Brusel se Maďarsko snaží „odstrčit už řadu let“, zasahuje do každých voleb a že budoucí vměšování může být ještě agresivnější.
„Chtějí nás zatáhnout do války a přivést sem migranty,“ napsal. „A jen loutková vláda v Bruselu jim na to všechno kývne.“     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Co se změnilo? ..... Vidláku, ty jsi byl ještě nedávno ohledně vývoje optimista, ale teď, v poslední době jsi nějak změnil názor. To mi řekl jeden kamarád, se kterým jsme si o víkendu krátce telefonovali. Ano, byl jsem ten, který zhruba do konce roku 2025 viděl světlo na konci tunelu. Pořád tu byly nějaké záchytné body, pořád existovaly výhybky, na kterých se dalo tím naším českým i západním vláčkem změnit směr. Zhruba od ledna jsem je ale vidět přestal, začal jsem to více ventilovat a tak si říkám, že si vy, moji čtenáři, zasloužíte vysvětlení, co se podle mě změnilo, že můj optimismus spíše vyprchává, než aby sílil. Tož si to dneska (i v dalších článcích) probereme.
Poslední tři roky jsem říkal, že se musíme snažit o tři věci současně. Je třeba vyměnit kapitána na naší lodi, aby s ní konečně přestal bourat do ledovců a dělat další díry do trupu pomocí muničních iniciativ a placení výpalného v podobě emisních povolenek. Dále je zapotřebí se pokusit ucpat díry, kterými sem tečou migranti a odtékají zisky nadnárodních korporací a do třetice je zapotřebí mít na výběr z více přístavů. Tohle všechno se volbami vlastně stalo. Máme nového kapitána, který si počíná mnohem opatrněji, uvědomuje si díry v trupu v podobě neřízené migrace i uhlíkových daní a dokonce se snaží o realističtější zahraniční politiku.
Co bys ještě chtěl, Vidláku, vždyť máš všechno, co sis přál!
Ano, mám. Ale zjistil jsem, že si toho půlka naší republiky neváží…
Víte, tři roky jsem si myslel, že je to o tom, že naše argumenty nebyly slyšet. Že je zapotřebí být polnicí, je zapotřebí se bouřit, křičet, říkat to, o čem se v majnstrýmu nemluví… a skutečně jsme to tak i dělali, ale ve skutečnosti jsme takřka nikoho nepřesvědčili. Ve skutečnosti jsme „jen“ sdružili ty, kteří si mysleli, že jsou se svými názory sami. V podstatě jsme zvonili na poplach a ti, kteří chápali důvod, ti přišli. A přišli ne proto, že by slyšeli slovo Boží, ale proto, že už dávno měli stejné názory, protože žili realitu, jak jsme ji popisovali.
Kdo kouká nejvíc na Českou televizi? Senioři. Kdo nejvíc volí Andreje Babiše? Senioři. Ti, kteří nejvíc „konzumují“ tupou propagandu Řezníčka, Moravce a Witovské, ti té propagandě zároveň nejméně věří. Kdo volí Fialu? Kdo volí Rakušana? Ti, kteří jsou napojeni na neziskovkářský byznys, co pracují v korporátu… v podstatě ti, na které tíha života ještě nedopadá, protože výplata každý měsíc spolehlivě přijde, protože stát se přece musí postarat. Ti nejvíc nadávají na rozpočtový schodek, ale kdyby tento schodek nebyl, většina z nich by byla bez práce. Už to vlastně není o mééédiích.
Horníci také vypískali Petra Pavla a ne Filipa Turka, ať jim intervjuci říkali cokoliv. Ano, Petr Pavel jim osobně doly nezavřel, ale oni prostě vědí, kdo není na jejich straně a kdo tato zvěrstva podporuje. Je úplně jedno, co jim Milion chvilek a Štít demokracie podsouvá. Propaganda už udělala svoje – už nás všechny rozdělila na ty, kteří díky liberální demokracii mají své dobré bydlo a na ty, ke kterým se liberální demokracie chová jako středověký výběrčí daní. Jsme rozděleni podle reality, kterou zažíváme, nikoliv podle toho, kdo nám zrovna křičí do ucha.
A protože máme hentu demokracii, tak Babiš sice vyhrál volby, sestavil vládu a dostal důvěru, ale moc toho vlastně nemůže. Nepomůže mu ani jeho fejsbůk se šesti sty tisíci sledujícími. Oslovuje jen ty, kteří rozumějí jeho slovům, protože to prožívají. Ti, kteří jdou demonstrovat na Staromák, ti mu nebudou rozumět, protože jeho realitu neprožívají a změní se to, až se změní jejich realita.
Stejně tak má nad sebou ještě unijní vrchnost, která mu také přistřihává křídla. A nad tím vším je ještě Donald Trump, kterému se ani po roce tlaku na velké změny v USA stejně nepodařilo zpomalit růst státního dluhu. Z mírotvůrce se navíc postupně stal klasickým americkým prezidentem, který silovou zahraniční politikou nahrazuje příliš malé úspěchy doma. Ještě na konci roku 2025 to vypadalo, že Orbán správně vsadil na Trumpa a mír na Ukrajině. Vypadalo to, že se to stihne do maďarských voleb. Teď už suše konstatuji, že tuto výhybku jsme nejspíš už také minuli a Orbán si proti Peteru Magyárovi bude muset poradit bez výhry v této politické sázce. Poradí si?
U nás nakonec dojde na zavření Tykačových uhelných elektráren i na zasypání a zaplavení ostravských černouhelných dolů. Další výhybka, kterou teď právě míjíme… sice za pískotu horníků na prezidentčíka a ovací pro Turka, ale nic se na realitě nemění. Od roku 2027 přestáváme být exportérem elektřiny, ale staneme se importérem. Pro tohle jsem šel sakra do voleb. Tohle bylo třeba zastavit za každou cenu. Ale nejde to… ne kvůli propagandě České televize, ale proto, že to liberální půlku společnosti ještě nepálí a ani malý loňský blackoutek nepomohl. Podle milionu chvilkařů podporujících prezidenta za to totiž nemůže debilní politika EU i Fialovy vlády, ale fázový vodič…
Zkrátka a dobře, Andrej sice přibrzdil, ale stále míjíme děsivou rychlostí ty poslední křižovatky dějin, kde se ještě dalo bez velkého karambolu odbočit. Jak jsem psal, je možné z horníků a energetiků udělat obraceče hamburgerů, ale není možné z obracečů hamburgerů udělat horníky a energetiky. Přesně tohle říká celou dobu Ilona Švihlíková přesně proto se nesměla stát poradkyní premiéra. Babiš sice brzdí, ale jede pořád po špatné dráze. Z útesu spadneme pomaleji…
Také se až teď ukázalo, jak moc u nás narostl vojenskoprůmyslový komplex. Nejbohatším Čechem je Strnad a tomu samozřejmě odpovídá i jeho vliv. Nejsilnější lobbing už nejde ze Škodovky či ČEZu, ale ze zbrojního průmyslu. Kam zamířil Pojar, když mu skončilo angažmá ve vládě? Ano, přesně tam.
Proto si myslím, že čas přesvědčování druhých skončil. Všichni v této zemi o nás slyšeli. Co bylo možné udělat pro viditelnost, to jsme už udělali. Kdo nám chtěl dát za pravdu, ten už je s námi. Kdo nás chtěl podpořit, ten nás podporuje. Kdo se rozhodl nás nenávidět, ten svůj názor hned tak nezmění. Bitva o přesvědčení skončila. Teď přišel čas, abychom se v rámci naší komunity připravili. Už bohužel zřejmě nezachraňujeme Českou republiku. Už se můžeme jen lépe či hůře připravit na náraz.
Jak to bude vypadat? Podívejte se do Kyjeva. To, co za miliardy peněz čtyři roky dělaly ruské rakety, to zvládneme u nás a zadarmo a bez jediného výstřelu. V Německu to možná stihnou ještě letos. Jaksi jim dochází plyn v zásobnících. To víte, Němci… ti byli vždycky dál a nedělají malé chyby.
Poslední čtyři roky jsme přesvědčovali liberály, že máme pravdu. Teď je zapotřebí jim ukázat, že jsme pravdu skutečně měli. Že jsme lépe připraveni a více životaschopní. Že se o sebe umíme postarat, jsme soběstačnější a máme mezi sebou lepší vztahy. Dosahy a kontakty máme vybudované. Teď musíme předvést, že s těmito hřivnami umíme pracovat a že je u nás líp. Však se podívejte, jak libtardi reagují na jakoukoliv nepříjemnost… brečí. Richterovou počínaje, prezidentem konče.

     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

„Kacířský výstup na ČT24.“ Covid znovu udeřil. Rvačka ve studiu má dohru ..... Po debatě o očkování v pořadu Události, komentáře týdne se Daniel Kaiser stal terčem ostré kritiky na sociálních sítích. Kritici mu vyčítali, že v debatě zpochybňoval „jasné vědecké důkazy“ účinnosti vakcín proti covidu-19. Kaiser se přitom dostal do otevřeného střetu nejen s Milanem Šteindlerem, ale i s neurochirurgem Vladimírem Benešem, když zpochybnil míru ověření vakcín a jejich dlouhodobé dopady.
V debatě Události, komentáře týdne se probírala nejen aktuální politická témata, ale také proměna vztahu Čechů ke Slovensku. Zatímco v obecné rovině se stále mluví o Slovácích jako o „bratrech“, v politické debatě se zároveň čím dál častěji objevují výroky typu, že „Česko nechce jít slovenskou cestou“.
Na otázku, zda jsou Slováci pro českou veřejnost stále bratři, reagoval komentátor týdeníku Echo Daniel Kaiser následujícími slovy: „Když před téměř dvěma lety vyhrál Robert Fico už xté volby, tak nastal v české veřejné debatě poprvé od oddělení Česka a Slovenska ten moment, kdy se Slovenskem mohlo operovat jako negativním příkladem. Do té doby, co bylo slovenské, bylo automaticky kladná věc,“ uvedl.
Upozornil, že se v české politice za Fialovy vlády začalo se Slovenskem zacházet jako s automaticky negativním příkladem. Pojmy jako „slovenská cesta“ nebo „slovenský scénář“ se podle něj používají bez hlubší analýzy a slovenská realita se v české debatě často redukuje jen na osobu Roberta Fica a jeho odlišný výklad rusko-ukrajinské války. „Mám podezření, že velká část našich politiků na tom Slovensku nevidí skoro nic jiného než to, že Fico je špatně,“ uvedl Kaiser s tím, že mentorování typu „nechceme dopadnout jako Slováci“ muselo Slováky napříč politickým spektrem dráždit.
Kaiserově kritice českého „mentorování“ Slovenska v debatě oponoval herec a režisér Milan Šteindler, který se spolupodílel na natáčení seriálu Česká soda. Zdůraznil, že kritika podle něj nemíří na Slováky jako takové, ale na konkrétní kroky tamní vládní garnitury.
Poukázal především na postoje vlády k odborným a vědeckým otázkám. „Ta kritika nesměřuje na Slováky jako takové, ale na tu vládní garnituru. Když se řeší třeba to, že očkování je škodlivé, a dochází tam k vyvracení vědecky dokázaných věcí, tak už to prostě hraničí s nesmyslem,“ uvedl Šteindler.
Následně rozvinul svou kritiku současné slovenské vlády a zdůraznil, že podle něj nejde jen o jednotlivé výroky, ale o celkové směřování. „Hlavně ta jasná orientace východ, na Rusko konkrétně, je u některých činitelů velmi jasná. Já bych neříkal, že není moc jasné, o co tam jde. To se mi nelíbí,“ uvedl.
V tu chvíli se Daniel Kaiser ostře ohradil proti spojování kritiky slovenské vlády s očkováním a zpochybnil argument o „jasných vědeckých důkazech“. „Já koukám, co vy tady mluvíte o jasných vědeckých důkazech z očkování. Co je tam jasně vědecky prokázaný?“ ptal se Kaiser.
Šteindler následně zmínil vládního zmocněnce, který podle něj prosazoval žaloby na firmy dodávající vakcíny kvůli údajné škodlivosti, přičemž připustil, že si detaily nepamatuje přesně. Kaiser ho v debatě doplnil jménem: „To je ten pan Kotlár.“ Zároveň se znovu dotazoval, jaké konkrétní „vědecky vyvratitelné nesmysly“ mají tito lidé podle Šteindlera šířit.
Psali jsme: Pozdě, ale přece: V Bundestagu padla pravda o očkování
Na tuto otázku však už odpověď nezazněla, jelikož se do debaty následně zapojil politik a diplomat Martin Stropnický, který diskusi posunul zpět k činům slovenské vlády. „Já bych se spíš soustředil na to, co dělají, než na to, co říkají. Dělají to, že pokud se nepletu, tak pan premiér Fico byl čtyřikrát v Moskvě,“ uvedl.
K tématu očkování se v debatě následně vyjádřil také neurochirurg Vladimír Beneš. Slovenského vládního zmocněnce pro prověření postupu státu za pandemie nemoci covid-19 Petera Kotlára označil za antivaxera a připomněl jeho výroky o škodlivosti očkování. „Tvrdil, že očkování je škodlivé, přitom ať to vezmete z jakéhokoliv pohledu, tak očkování je možná největší objev medicíny,“ uvedl Beneš.
Daniel Kaiser v reakci poznamenal, že Kotlár zřejmě mluvil konkrétně o očkování proti covidu. Beneš se pozastavil nad tím, jaký by v tom měl být rozdíl, na což Kaiser reagoval: „No, je v tom rozdíl. Je to experimentální, málo vyzkoušená vakcína.“ V debatě následně na chvíli zavládlo ticho a Beneš připustil, že se v tomto bodě zřejmě neshodnou.
Kaiser pak otázku otevřel znovu, když se Beneše ptal, zda si skutečně myslí, že covidové vakcíny byly dobře vyzkoušené. Beneš uznal, že nebyly testovány stejným způsobem jako běžné léky, jejichž vývoj trvá deset až patnáct let. Zároveň ale dodal, že na standardní postup nebyl čas a že studie proběhly, i když „ne úplně podle všech přesných regulí“.
Do názorové přestřelky se poté znovu zapojili Milan Šteindler a Matěj Stropnický, kteří s Kaiserovým pohledem nesouhlasili a zdůrazňovali, že vakcíny podle nich mnoha lidem zachránily životy a rozhodně nebyly škodlivé.
Stropnický také argumentoval vlastní zkušeností ze zahraničí. „Jsem přímým svědkem toho, že ne zcela ověřená vakcína zachránila v Izraeli desítky tisíce životů a pak byla ještě další vakcína, která se podávala s vědomím rizika třeba těhotným ženám a měla velmi solidní, nad devadesátiprocentní účinnost taky,“ pronesl v debatě.
Fotogalerie: - Kronika doby covidové
„Vrchol nadutosti“, zaznělo na síti X
Kaiserovy výroky k očkování a jeho střet s ostatními hosty následně vyvolaly bouřlivé reakce na sociálních sítích. Na novináře se snesla vlna ostré kritiky, v níž zaznívaly výtky k jeho postojům, zpochybňování jeho argumentů i osobní útoky.
Například uživatel vystupující pod jménem Jura Háček, který se dlouhodobě profiluje jako podporovatel koalice SPOLU a prezidenta, nazval Kaisera „proruským novinářem“. A velmi jej popudilo, že si dovolil se dohadovat s Benešem. „Co je pro vás vrchol nadutosti? Pro mě třeba to, když se proruský novinář Kaiser začne hádat se špičkovým lékařem Vladimírem Benešem o tom, jestli funguje očkování, a ještě ho začne poučovat!“ napsal na sociální síti X.
Stejně tak jej nadzvedla obhajoba Kaisera vůči Kotlárovi: „Jako hájit slovenského antivaxera Kotlára, který si myslí, že očkování dělá z lidí kukuřice, před profesorem neurochirurgie, to už musí mít Kaiser v hlavě seno nacpáno.“
Naopak filmový režisér Jan Tománek se jednoznačně postavil na stranu Daniela Kaisera. Ve svém příspěvku dal najevo, že ho šokovalo především to, že se podobné názory, které si nedovolí očkování proti covidu zpochybnit, znovu objevují a že Kaiser je v takové debatě stavěn do role někoho, kdo „spadl z Marsu“. „Já opravdu jen zírám... To pak fakt všechno marný. Ti to nehrajou – oni tomu prostě věří a cokoli jiného je pro ně, jako by Daniel Kaiser spadl z Marsu...,“ nevycházel z údivu.
„Jestli si to někdo se zdravím nakonec šeredně odnese, tak to budou oni...,“ poukázal na ty, kteří i dnes zarputile odmítají, že by některé vakcíny proti covidu neměly nežádoucí účinky.     (Celý text čtěte na stránkách Parlamentní listy)
Kdo pochlebuje katům, skončí na popravišti ...

OSN potlačuje kritiku klimatické agendy ..... OSN potlačuje kritiku probíhajícího klimatického podvodu: Na konferenci OSN o změně klimatu (COP30), která se konala v listopadu 2025 v Brazílii, několik států podpořilo "Deklaraci o integritě informací o klimatické změně", jejíž podstatou je i závazek "bojovat proti nepravdivým informacím o klimatické změně." Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva ve svém projevu řekl: "Je čas tyto popírače znovu porazit." Na snímku: Lula da Silva pronáší zahajovací projev na konferenci COP30. Brazílie, Belém, 10. listopadu 2025. (Foto: Pablo Porciuncula / AFP prostřednictvím Getty Images)
OSN potlačuje kritiku probíhajícího klimatického podvodu: Na konferenci OSN o změně klimatu (COP30), která se konala v listopadu 2025 v Brazílii, několik států podpořilo "Deklaraci o integritě informací o klimatické změně, iniciativu snažící se mimo jiné bojovat proti šíření dezinformací o klimatu v médiích a politice."
Podstatou této deklarace OSN je i závazek "bojovat proti nepravdivým informacím o klimatické změně".
"V éře dezinformací tmáři odmítají nejen vědecké důkazy, ale i úspěchy mezinárodní spolupráce," řekl brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva v zahajovacím projevu konference. "Kontrolují algoritmy a šíří nenávist a strach. Útočí na instituce, vědu a univerzity. Je čas tyto popírače znovu porazit."
Chápete? Ti, kteří nesouhlasí s agendou OSN a Světového ekonomického fóra (WEF) týkající se klimatické změny, jsou bez ohledu na jejich vědecké kvality "popírači", kteří musí být "poraženi".
Deklaraci již podpořilo 13 zemí: Rakousko, Belgie, Brazílie, Kanada, Chile, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Španělsko, Švédsko, Uruguay a Nizozemsko. (Poznámka překladatele: Podle Wikipedie ji již podepsala také Česká republika.)
Bjorn Lomborg, prezident think tanku Copenhagen Consensus a hostující spolupracovník Hooverova institutu působícího při Stanfordově univerzitě, v březnu 2025 o iniciativě představené na COP30 napsal:
" V době, kdy společnosti provozující sociální média, jako je Meta, mění svou dlouholetou politiku ve věci "ověřování faktů" a debaty o klimatické změně, která – jak Meta přiznala – vedla k cenzuře, se OSN snaží kontrolovat vše, co lidé mohou o klimatické změně slyšet, číst a myslet si."
"Návrh, aby daňoví poplatníci utratili stovky bilionů dolarů za chybnou klimatickou politiku, rozhodně stojí za veřejnou diskusi."
"OSN nemá právo tuto diskusi potlačovat."
"Pokud chtějí OSN a další mezinárodní organizace přežít, tak se musí vrátit ke svým kořenům a pomáhat lidstvu k míru a prosperitě."
"A musí se naučit, že svobodná a informovaná debata tento cíl nijak neohrožuje."
OSN a její členské státy – s přispěním Světového ekonomického fóra (WEF), které s nimi spolupracuje "na urychlení implementace Agendy pro udržitelný rozvoj 2030" – potlačují kritiku, protože narativ o klimatické změně je hoax.
Tuto skutečnost nedávno potvrdila i whistleblowerka Desiree Fixler, expertka na udržitelné finance a investiční bankovnictví a bývalá členka Globální rady WEF pro odpovědné investování. Desiree Fixler pracovala v Deutsche Bank jako referentka pro udržitelnost. Poté, co veřejně upozornila na firemní "greenwashing", byla propuštěna. Od té doby se snaží ukazovat (zde a zde), že narativ o klimatické změně a agenda uhlíkové neutrality jsou podvod. V nedávném podcastu vysvětlila, že agendy OSN a WEF týkající se uhlíkové neutrality a "kapitalismu zainteresovaných stran" (koncept WEF) jsou prostředkem k ovládnutí společnosti a zavedení socialismu. Desiree Fixler nedávno v podcastu Winstona Marshalla řekla: "Lžou veřejnosti."
"Vyfabrikovali klimatickou krizi. Klimatická změna probíhá, ale klimatická krize ne... správci aktiv, konzultanti a vlády... všichni jsou v tom zapleteni, protože z toho mají prospěch."
Zatímco politické a korporátní elity tvrdí, že pracují pro lidi, tak obyčejní občané nejsou podle Desiree Fixler ve skutečnosti v popředí jejich zájmů.
"O lidech se" podle ní "nikdy nemluví."
"To, co říkají veřejnosti, jsou lži... Šíří propagandu, že uhlíková neutralita a obnovitelná energie jsou ziskové, a se všem sníží ceny elektřiny."     (Celý text čtěte na stránkách Gatestone Institute)

Americkému fotbalu nerozumím, ale … Úterní glosa Ivo Strejčka ..... Při různých návštěvách Spojených států jsem byl několikrát nucen prožít (většinou proti své vůli a pouze ze slušnosti) i onen výhradně americký fenomén – americký fotbal. Ač jsem byl vždy doprovázen několika Američany, kteří se mi trpělivě snažili vysvětlit pravidla této hry (samozřejmě marně), ač jsem byl vždy svědkem jejich nekonečných emocí, které si s touto hrou spojili (a já to neuměl náležitě ocenit), přesto jsem pochopil, že americký fotbal je pro Američany čímsi mystickým, je pro ně mnohem víc, než jen sportovním utkáním. Je pro ně součástí americké kultury. Je pro ně jedním ze zdrojů, od kterých odvozují svoji identitu.
Událostí roku se pak tradičně stává velké finále nazývané Super Bowl, které navštívit a zažít přímo na stadionu je snem každého Američana. A protože to se většině nepodaří (ač návštěvy jsou gigantické), stomilionů dalších Američanů se v tu chvíli sejde a sesedne u obrazovek svých televizorů, aby si finále užili spolu s rodinou a přáteli. Finále amerického fotbalu je fenoménem, který Spojené státy alespoň jednou za rok skutečně zastaví a Američany na pár chvil sjednotí. My ze „zbytku světa“ to nemusíme chápat, ale pro Američany je Super Bowl zhmotněním jejich víry v Ameriku, je pro ně kulturním vrcholem roku, je nástrojem, kterým Američané vyjadřují úctu svým hrdinům – americkým ozbrojeným silám, hasičům, policistům, záchranářům. Stadion přelétají letky amerických stíhaček, přítomno je čestné defilé vlajek členských států Unie, každý divák má svoji americkou vlaječku a jejím máváním vyjadřuje příslušnost ke své zemi. Super Bowl je obrazem i definicí amerického patriotismu a hrdosti na Spojené státy americké. Vrcholem úvodního ceremoniálu vždy byl zpěv americké národní hymny v podání některé z nezpochybnitelných amerických hvězd, které s sebou jako náboženský chorál zpívají i ony desetitisíce přítomných diváků. Je to sport vytvořený Američany a pro Američany.
Letošní Super Bowl se konal 8. února v kalifornské Santa Clara a doprovodný kulturní program v tak posvátném okamžiku pro všechny Američany ukázal, jak vážným společenským problémům dnešní Spojené státy čelí.
Už začátek programu musel být pro desetimilióny bílých Američanů sporný. Obstarala jej černošská zpěvačka Coco Jonesová zpěvem písně „Lift Every Voice and Sing“ považovanou od podivné doby Black Lives Matter za černošskou národní hymnu (Black National Anthem), což na sociálních sítích vyvolalo poprask, který by se dal shrnout do sjednocujícího názoru „umíte si představit, že by tam vystoupil někdo se zpěvem nějaké bělošské národní hymny“, či „to už nemáme americkou národní hymnu pro všechny Američany bez rozdílu, nebo už toho chceme příliš“?
Za nepřijatelný skandál však většina Američanů považovala vystoupení rappera Beda Bunnyho v hlavním přestávkovém kulturním programu. Bed Bunny je z Portorika, před nedávnem získal Cenu Grammy, aby při jejím převzetí provokoval protitrumpovskými názory. Bed Bunny celé své vystoupení na Super Bowlu provedl ve španělštině a v kulisách portorických tanečníků a třtinové plantáže. Poselství jeho vystoupení bylo bojovně protivládní, protitrumpovské a podporující migraci. Tleskat mu snad mohli pouze političtí oponenti Donalda Trumpa v řadách Demokratů (a to snad ani ne všichni) a část snobské smetánky, která, aby si nezadala, odporuje Trumpovu rozhodnému postupu proti nelegální imigraci. Zbytek Američanů se nevěřícně ptá, jak je možné, že „na Super Bowlu, svátku americké kultury, jsou povinni poslouchat jazyk, který není jejich a sledovat symboly, které s americkou tradicí nemají nic společného“. Donald Trump to zhodnotil podobně: „Naprosto příšerné, facka do tváře Ameriky, … nic podobně zahanbujícího se v dějinách amerického fotbalu ještě nestalo…“.
O posedlosti Američanů jejich fotbalem, o exaltovanosti všeho, co s tímto sportem spojují, si můžeme myslet své (tak jako si jistě oni myslí své o lecčems u nás). Nicméně letošní Super Bowl Američanům předvedl, do jakého nebezpečí se Spojené státy nechaly progresivismem vtáhnout a jak těžká a bolestivá cesta je při návratu do „normální“ Ameriky ještě čeká. Vše zlé je k něčemu dobré, říká jedno moudré české rčení. Možná že to, čeho byli Američané u svého zbožňovaného svátku letos svědky, je třeba pošťouchne k dalšímu a snad i důslednějšímu zjednání nápravy.
Exhibice progresivismu v Santa Clara si musíme všimnout i my. I Evropa je beznadějně infikována progresivistickými tématy jakými jsou feminismus, genderismus, environmentalismus a multikulturalismus (fenomény, které k nám, mimochodem, Američané „úspěšně“ před lety exportovali), a které náš kontinent proměňují k horšímu a tvoří z něho strnulý nemocný svět.
Američané už se probudili a pro léčbu progresivismu si svým prezidentem zvolili Donalda Trumpa (i se vším problematickým, co tento politik ztělesňuje). Evropany to teprve čeká.     (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

„Obrácené rozšíření.“ Brusel má pětibodový plán, jak za rok dostat Ukrajinu do EU a zablokovat Maďarsko ..... Evropská unie připravuje bezprecedentní strategii, která by mohla Ukrajině zajistit částečné členství v EU již v roce 2027. Cílem Bruselu je nevratně ukotvit Kyjev v západních strukturách a odtrhnout jej od vlivu Moskvy, a to i za cenu toho, že země zatím nesplní všechny reformní podmínky. O revolučním mechanismu, který počítá s pěti konkrétními kroky včetně ostrého nátlaku na Maďarsko, informuje agentura Unian s odkazem na server Politico.
Plán, neformálně nazývaný „obrácené rozšíření“, představuje radikální změnu dosavadní praxe přijímání nových členů. Ukrajina by podle něj získala místo u evropského stolu ještě předtím, než dokončí transformaci soudnictví a demokratických institucí, což má zabránit frustraci Kyjeva z dlouhého čekání, i když jiné státy čekají mnohem déle, a zároveň posílit jeho pozici v případných mírových jednáních. Kyjev totiž trvá na tom, aby byl vstup do Unie v roce 2027 součástí mírové dohody s Ruskem. Strategie stojí na pěti klíčových bodech. Nicméně jak upozorňuje Politico, plán může narážet na vážné překážky – především na odpor maďarského premiéra Viktora Orbána a skepsi Německa.
Prvním krokem je maximální urychlení příprav, kdy Brusel poskytuje Kyjevu neoficiální návody k vyjednávacím kapitolám ještě před jejich formálním otevřením. I když unijní úředníci varují, že v reformách nelze dělat zkratky, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ujišťuje, že země bude technicky připravena do roku 2027. Evropská komise již nyní předává detailní podklady.
Druhá fáze počítá s vytvořením formátu „členství nanečisto“, kdy by se země připojila k Unii a svá práva i povinnosti by získávala postupně. Tento model by vyslal silný politický signál, aniž by došlo k okamžitému snížení latě požadavků. Nicméně Německo se vytvoření tzv. dvourychlostní Evropy brání, Merz na konci ledna uvedl, že vstup Ukrajiny do EU na začátku příštího roku nebude možný. Přestože se Berlín obává vytváření dvourychlostní Evropy, zastánci plánu věří, že silný tlak Paříže, Říma a Varšavy by mohl německou skepsi zlomit.
Hlavní překážkou zůstává nutnost jednomyslného souhlasu sedmadvacítky, kterou blokuje maďarský premiér Viktor Orbán. Třetím bodem plánu je proto vyčkávání na dubnové volby v Maďarsku. V Bruselu panuje naděje, že případná změna vlády nebo Orbánova prohra by mohla veto Budapešti odstranit, ačkoliv průzkumy naznačují těsný souboj. Orbánův protivník v dubnových volbách Péter Magyar uvedl, že v případě svého vítězství vyhlásí na toto téma referendum. To se ale bere spíše jako Magyarův předvolební tah vzhledem k náladám postojům Maďarů vůči Kyjevu.
Pokud by se Orbán udržel u moci, spoléhají evropští lídři ve čtvrtém kroku paradoxně na Donalda Trumpa. Americký prezident, který má s maďarským premiérem nadstandardní vztahy, chce osobně dohlížet na uzavření mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Jelikož je vstup do EU součástí tohoto balíčku, Brusel doufá, že Trump „zavolá do Budapešti“ a zajistí, aby Orbán dohodu neblokoval.
V případě selhání všech diplomatických cest zůstává v záloze pátý, nejradikálnější krok, tedy aktivace článku 7 Smlouvy o EU. Ten by umožnil pozastavit Maďarsku hlasovací práva pro údajné porušování základních hodnot Unie. Ačkoliv jde o nejtvrdší možnou sankci, jeden z diplomatů citovaný serverem Politico připouští, že pokud bude Budapešť nadále blokovat strategická rozhodnutí, je tento scénář „absolutně možný“.
Aby se nyní jakákoliv země mohla stát plnohodnotným členem Evropské unie, musí dosud standardně projít náročným víceúrovňovým procesem. Prvním krokem je získání statusu kandidáta, k čemuž je nutná jednomyslná shoda všech členských států EU. Země musí prokázat schopnost plnit takzvaná kodaňská kritéria, která zahrnují například stabilitu demokratických institucí, funkční právní stát a tržní hospodářství. V podstatě ani jedno Ukrajina nesplňuje. Následuje fáze harmonizace vnitrostátního práva s legislativou EU v desítkách tematických kapitol, kde se klade důraz zejména na nezávislou justici a boj proti korupci. Celý proces, který trvá řadu let, musí v závěru potvrdit Evropský parlament a ratifikovat parlamenty všech stávajících členských zemí.     (Čtěte na stránkách Echo24)

„Musí vědět, že jejich časy končí.“ Brusel opakuje agónii komunistů z roku 1989, říká Žantovský ..... Mediální expert Petr Žantovský promluvil s neČT24 o vměšování EK do voleb a zásahu proti síti X. „Lidé v Bruselu musí vědět, že jejich časy končí, a proto kolem sebe kopou jako ta příslovečná kobyla,“ prohlásil. Uvedl paralely s dobou těsně před listopadem 1989.
Evropská komise pravidelně zasahovala do voleb do Evropského parlamentu pomocí zákona o digitálních službách (DSA). Vyplývá to ze zprávy o vyšetřování justičního výboru Sněmovny reprezentantů USA. Konkrétně v roce 2023 Evropská komise cenzurovala obsah na sociálních sítích před volbami na Slovensku. Co si o tomto zjištění myslíte?
Nijak mě nepřekvapuje. Už jenom samotná četba textu DSA je přesvědčivá. Je zřejmé, že jde o explicitní cenzurní nástroj, který má sloužit ve prospěch jedněch (progresivních euroliberalistů) v neprospěch druhých (všech ostatních odleva doprava). Je to stejně diktaturní opatření, jako například tiskové zákony u nás před rokem 1989. Potlačuje to svobodu vyjádření a v důsledku tedy i svobodu činu (třeba i volebního). Je to zhruba na úrovni Orwellova Velkého bratra z románu 1984. Válka je mír, Svoboda je otroctví, Nevědomost je síla. To poslední heslo bych zde zdůraznil obzvlášť. Všechny totalitní režimy udržovaly svou moc právě udržováním občanů v nevědomosti. V Orwellovi je to ještě „analogové“ - Winston Smith gumuje z dějin nežádoucí postavy a nahrazuje je novými, vytváří historickou lež. DSA je víceméně totéž v digitální, a tedy mnohem nebezpečnější podobě.
EK také pomohla zavést „systém rychlé reakce“, který umožnil národním regulačním orgánům rychleji reagovat na „dezinformace“ na sociálních sítích. Je to podle Vás dostatečný důvod, aby Slovensko podalo žalobu proti vměšování se Evropské komise do národních voleb? Jaké jsou šance na úspěch a případné odškodnění v podobném případě?
To je jen další krok EK v tomto směru. Označíme některá tvrzení za nežádoucí a co nejrychleji nastoupíme proti jejich šiřitelům. Nejprve to dopadne na provozovatele sítí, nadnárodní korporáty, které budou vystaveny drakonickým trestům – vysloveně odmítnout se to zatím odvážila jen síť X – a pak dojde na tvůrce obsahů, média, jednotlivé osoby publikující v internetovém prostoru. Zase je tu analogie. My měli za totality cenzurní instituce – Hlavní správu tiskového dozoru, Ústřední publikační správu a pak Federální úřad pro tisk a informace. Zatímco prvé dva likvidovaly nežádoucí informace ještě, než spatřily světlo světa, ten poslední působil zpětně a trestal šiřitele takových informací jaksi post festum. Tím se ovšem vytvořila živná půda pro autocenzuru: než bych publikoval něco, co by se mohlo nelíbit, raději uberu plyn a neriskuju osobní a existenční potíže. Myslím, že DSA směřuje právě tím směrem. Jestli najde Slovensko sílu jít do naznačeného sporu, budu tleskat. Jenomže to by znamenalo vykopání válečné sekery proti celé EU, neboť je postavena ve všech aspektech na tomto diktaturním základě. A to je na jedno Slovensko velké sousto. Viktor Orbán má teď jiné starosti – předvolební (mimochodem zde se západní vlivy jistě také vyřádí), a Andrej Babiš nejspíše nepůjde do čelního střetu s EK. Obávám se, že v tom Slovensko zůstane samo. A proto do toho možná ani nepůjde.
Zpráva z vyšetřování také uvedla, že vedení TikToku nenašlo žádné důkazy o ruském vměšování do rumunských voleb v roce 2024. Bylo to podle Vás očekávatelné?
Ovšemže. Podobný příběh přece zažili před pár lety i v USA, kdy se při prvním Trumpově prezidentském vítězství taky hojně spekulovalo o ruském vlivu, který se nakonec ukázal mýtem. Jestli se někdo vměšoval do voleb v Rumunsku, byla to jistě spíše západní Evropa či USA, pro které náznaky, že v Rumunsku nezvítězí poslušná liberální demokratura, nýbrž zdravý rozum a vůle voličů, vedly k obavě o ztrátu vlivu v této zemi. Ostatně vzpomeňme na prezidentské volby v Rakousku roku 2016, v nichž původně vítězil národovec Norbert Hofer, zelený Alexander von der Bellen byl druhý. Ve druhém kole došlo k takovým věcem, jako 150% volební účasti v některých okrscích, a také k obrovskému nárůstu korespondenčních hlasů. Ústavní soud volby zrušil, ale tehdejší ministři posouvali konání těch opakovaných tak dlouho, až „musel“ zvítězit Bellen. Nikdo mi nenamluví, že to ti ministři měli z vlastní hlavy.
Brusel také pokračuje v kampani proti sociální síti X. Ve Francii proběhla razie v kancelářích společnosti. Jak vnímáte tento proces?
Jako zásah proti svobodě slova a také svobodě podnikání, což je klíčová podmínka pro rozvoj tržního kapitalismu. Opět: to přece dělali komunisté. Obsadili redakci Národní politiky a usadili tam odborový deník Práce. S jinými lidmi i úkoly. EU se chová zločinecky, viz ten zmíněný zásah proti X. Důvod je zřejmý. Ti lidé v Bruselu musí vědět, že jejich časy končí, a proto kolem sebe kopou jak ta příslovečná kobyla. Opět vzpomeňme na naše časy. V 80. letech bylo každému jasné, že socialismus v té jakešovské podobě nemá budoucnost. Mladší členové strany (Mohorita atd.) se snažili moc převzít po vzoru Dubčeka a Pražského jara. Doba ale byla už jinde a na socialismus už nepřísahali ani ti, kdo ho kdysi budovali. Obecná důvěra v toto zřízení byla na nule. A tak co dělal Ústřední výbor? Posílal do ulic ozbrojence (Palachův týden, srpen 1988 a 1989 atd.). Agrese se stupňovala, a tím vlastně ještě posilovala protestní nálady u občanů. Jak to skončilo, víme. V listopadu tito dogmatici padli. Teď neřeším, co nastalo po nich, to je na jiné povídání.
Může podobný zásah do sociálních sítí podkopat důvěru Evropanů vůči evropskému vedení?
Nejenže může, on ho reálně podkopává. Já strašně nemám rád heslo „čím hůře, tím lépe“, ale je fakt, že se bude muset bruselský režim ještě mnohokrát takto obnažit, aby ty důsledky pociťovalo početně silné množství lidí. Jestli na konci tohoto vývoje bude jen ekonomický kolaps EU a její rozpad mírovou cestou, nebo do toho bruselští lídři zatáhnou nějaký vojenský konflikt, k němuž teď mnozí vyzývají, neumím předvídat. Mohu jen doufat, že k té druhé variantě nedojde. To by bylo smrtící pro nás všechny.
Děkujeme za rozhovor!     (Čtěte na stránkách 42TČen)

10.2. 2026     Petr Pavel se podruhé prezidentem nestane ...... Slova, která jsme dekády nepoužívali, jsou zpět. Lůza, chátra, svoloč... Opravdu si někdo myslí, že se tímhle dá vyhrát přízeň lidí? Brzy se ukáže, že všeho je jen do času. Budeme mít vládu i prezidenta, za které se nebudeme muset stydět.
Konec sladkých bonbonků: Proč Hrad brzy narazí na realitu
Docela mě baví, jak jsou všichni voliči Petra Pavla přesvědčeni, že vyhraje i další volby, a nejspíš si přejí, aby zůstal prezidentem až do smrti. Navíc je o tom přesvědčen i sám Petr Pavel, jeho Hrad i podhradí.
Budu vám muset sebrat tento falešný bonbonek. Zatím chutná velmi sladce, ale až se dopracujete ke konci, sakra vám na patře zhořkne. Pod tenkou vrstvou čokolády se totiž skrývá čistá zeměžluč.
Připomenu vám, co se stane, když se spojí voliči nynější vlády. Sesadíme současnou hradní moc jen tak, lusknutím prstů. A přesně tohle se stane, až přijdou prezidentské volby. Spojíme se. Petru Pavlovi ubydou Motoristé, kteří ho minule volili. Rozhodně ho nebudou volit ani příznivci malých stran. Pokud Andrej Babiš a jeho ANO nic nepokazí, během dvou let voličům ukážou, že to jde i jinak. Přejdou k němu další lidé a nikdo se jim nebude divit.
Jsem si téměř jistá, že příští volby vyhraje kandidát, kterého navrhne dnešní vládnoucí koalice. A trochu potměšile dodám, že by vyhrál i Franta Vyskočil ze Zlámané Lhoty. Tak moc si jedna polovina národa nepřeje, aby tento prezident znovu usedl na český trůn a hodil mezi nás časovanou bombu v podobě nenávisti a znepřátelených táborů. Je to strašné, ale národ už je rozdělen tak hluboce, že pro volebního protivníka už skoro nezná slušné slovo.
Byla to právě vládní koalice, kdo naučil národ slova, která už téměř vymřela a nebyla za celou dobu socialismu ani v devadesátkách potřeba. Kdo dřív používal výrazy jako lůza, chátra nebo svoloč? Jsou to slova bývalé šlechty, která takto titulovala své poddané.
Co z toho vyplývá? Cítí se nadřazeně a mluví s námi jako s poddanými. Nějak zapomínají, že i poddaní jsou lidé a že všeho je jen do času. Mocní si často pletou mlčení s pokorou. Jenže ticho v podhradí neznamená souhlas, ale soustředění. Časovaná bomba, kterou mezi nás hodili, jim může vybuchnout přímo pod nohama ve chvíli, kdy se u volebních uren potkají ti, které dnes nazývají svoločí. Pak se ukáže, že i ten hlas ze Zlámané Lhoty má stejnou váhu jako ten z pražské kavárny.
Brzy budeme mít svou vládu a budeme mít i svého prezidenta.      (Politikařina)

Lotyšsko nebude ani přijímat imigranty ani platit na Imigrační pakt EU! ..... Evropa se dostala mimo realitu. Díky někdejšímu bohatství, hospodářskému náskoku a moci to zdánlivě nevadilo. Nyní už blahobytně-mocenský štít padl, a realita o to naléhavěji klepe na dveře.
Podobně jako Zelený deal, stále více zemí procitá a odmítá Imigrační pakt. Nyní mu ukázalo prostředníček i Lotyšsko. Nebude ani přijímat imigranty, ani za ně platit, oznámila ministryně zahraničí Bražeová. Nazdar!     (Čtěte na stránkách Islamizace)

Proč se nikdo nezabývá pomluvami lidu? ..... Před třemi sty lety vznikl v Anglii slavný text, ve kterém jeho autor označil pomlouvání lidu za nejnebezpečnější útok na svobodnou společnost. Zpochybňování svobod občanů by podle něj mělo být prohlášeno za zločin.
Řada autorů osvícenství ovlivnila americké osadníky v jejich rozhodnutí odtrhnout se od Britské koruny a vytvořit svobodný stát, kde bude vládnout lid, a ne král. Myšlenka, že vůle lidu je svrchovaným zdrojem moci a autority, je vyjádřena v první větě jejich ústavy, která začíná slovy „My občané”. Texty, které možná ovlivnily Američany nejvíce, pocházejí z pera dvou anglických novinářů. 
Inspirující texty
John Trenchard a Thomas Gordon napsali v letech 1720 až 1723 celkem 144 esejů, které vycházely pod pseudonymem Catovy dopisy. Reagovaly na korupci v britském království a varovaly před nástupem tyranie. O generaci později se staly pravděpodobně nejčtenějšími texty na druhé straně oceánu a inspirovaly ideály americké revoluce. 
Dopis číslo 32 hovoří o nebezpečném zvyku pomlouvat lid.
Výběr, překlad, zkrácení, mezititulky autor.
Dosud se obecně mělo za to, že neexistují jiné pomluvy než ty, které jsou namířeny proti vrchnosti nebo ty proti soukromým osobám. Nyní se mi však zdá, že existuje třetí druh pomluv, který je stejně nebezpečný jako ty předchozí.
Posvátná autorita
Mám na mysli pomluvy lidu. V antických Athénách a Římu tomu bylo jinak. Dokonce i velcí muži se museli vypořádat s přísným hodnocením svých činů, když si to zasloužili, ale o lidu, o prostých občanech, se mluvilo s nejvyšší úctou a respektem. Zaznívaly výrazy jako „posvátná privilegia lidu”, „lid má úctyhodnou autoritu” nebo „nezvratný soud občanů”. To byly fráze, které používali v těchto moudrých, velkých a svobodných městech.
Od té doby se lidé začali vyjadřovat i jinak a šílené názory lidu jsou dnes téměř příslovečné. Ale šílenství lidu, kdykoli se objeví, má své vnější příčiny. Útlak, říká se, přivede moudrého člověka k šílenství a deziluze má stejné následky. Tam, kde nejsou ani diktátoři ani podvodníci, se lidský úsudek v otázkách majetku, jehož ochrana je hlavním úkolem vlády, málokdy mýlí.
Možná lidé postrádají grimasy a neznají dovednost přetvářky a zdrženlivosti, která je vlastní vrchnosti. To jsou ale pouze masky, které mají zakrýt nedostatek poctivosti a lidé mají důvod jimi pohrdat.
Lid moudřejší krále
Středověký autor Machiavelli dokazuje v jedné kapitole, že lid je moudřejší a předvídatelnější než král. Proti králi nemůže nikdo mluvit bez tisíce obav z toho, co se mu stane. Pomlouvat lid má právo každý. Často jsem se divil, proč nebylo hanobení zájmů lidu a zpochybňování jeho svobod prohlášeno za zločin.
Musím přiznat, že nevím, co může být zradou, pokud není zradou v původním slova smyslu podkopávání svobod lidu. Nezapomínejme, v čím zájmu ustavuje lid svou vládu. Komu má být věnována větší pozornost? Vládcům, nebo lidem, kterým vládnou? 
Oba mají k sobě vzájemné povinnosti, ale pokud dojde k jejich porušení, má strana, která má větší povinnosti, nepochybně větší odpovědnost. Přesto je tomu naopak. Na celé zeměkouli zaplatí lidé za jednu křivdu vůči svému vládci tisíci křivdami, které způsobí vládci jim. V některých zemích trestají smrtí, pokud jejich občané nesnesou všechny útlaky a krutosti, které jim vládci opojení mocí způsobují.
Lid snese hodně, ale…
Pro lidi je štěstím uchovat si to, co mají. Ale i tohoto štěstí se jim málokdy dostává a jsou okrádáni těm, jimž platí za svou ochranu. Ano, obecně se lidem vytýká, že jsou bouřliví, neklidní a neukáznění. Nic nemůže být dále od pravdy, protože jsou takovými, pokud jsou k tomu donuceni okolnostmi. 
Co se týče jejich bouřlivosti, je to lež, protože neexistuje žádný příklad toho, že by se lid bouřil proti svým vládcům, pokud jim oni nedali důvod být nespokojení. V mnoha případech snášejí dokonce mnoho zla, aniž by zlo opláceli, a málokdy se bouří, dokud to břemeno dokáží snést.
Tento text vznikl v Anglii v roce 1721.     (Čtěte na stránkách Sýr zdarma)

Zahajovací ceremoniál ZOH 2026 v Miláně ukázal v moři ohně zalitou bránu pekel Tartarus v jasném vzkazu, že globalisté chystají svět na válku, a proto zvolili symbol proměny Oblouku míru v Miláně na ohnivou bránu pekel se zavěšeným žhnoucím okem Háda, který čeká na příchod padlých! Je to vůbec poprvé v historii, kdy ceremoniál mírových olympijských her byl vyvrcholen symbolem pohromy! ..... Zimní olympijské hry Milano–Cortina 2026 měly být pompézní oslavou sportu, jednoty a harmonie. Tedy alespoň podle oficiálního narativu a podbízivých tiskových materiálů Mezinárodního olympijského výboru [1]. Svět ale v roce 2026 už není tak naivní, aby automaticky věřil PR oddělením mezinárodních institucí, a rozhodně není slepý k symbolům, které se odehrávají přímo před jeho očima v přímém přenosu.
Globalisté se neudrželi a ukázali záblesk toho, co čeká minimálně Evropu v blízké době – cestu do pekel! A ta má svůj začátek. Když jsem poprvé viděl záběry z vyvrcholení přenosu, okamžitě jsem to měl před očima. Brána Tartarus! Pokud vám to nic neříká, brána Tartarus je branou do pekel podle řecké mytologie, ze které vychází i samotný olympionismus. Tato brána je v některých publikacích nazývána i jako Hádova brána, obě variace v antice často propojovaly, neboť označují totéž.
Globalisté v Míláně při zahajovacím ceremoniálu ZOH 2026 ukázali žhnoucí Bránu pekel!
Tartarus je peklo, propast a bránu k tomuto peklu je Brána Tartarus. Tu hlídá Hádes, takže někdy se brána nazývá po něm. Platón bránu popisuje jakou žhnoucí bránu, ze které se kolem dokola vztyčují a v agónii zmítají v plamenech hadi s velkýma očima. Pod klenbou brány je mohutné žhnoucí oko Háda, který má roli strážce a vrátného. Když jsem viděl rudé prskavice vylétající z brány okolo, připomínaly hady s očima. A zavěšený cauldron připomínal žhnoucí oko. Italové, kteří mají o antice přece jenom ze školství více načteno než zbytek Evropy, se úplně zděsili, co právě viděli.
Ty globalistické bestie přeměnili Oblouk míru na Bránu Tartarus. Ty povídačky o Da Vincim jsou mediální mlha. To, co se stalo v Miláně během zahajovacího ceremoniálu pod Mírovým obloukem Arco della Pace, nebyla oslava klidu. Nebyla to oslava míru. Nebyla to ani obyčejná olympijská show. Byl to oheň, byly to exploze, byla to brána proměněná v ohnivé varování světu. A když během následujících hodin a dní začali padat i sportovci, když se začaly hromadit těžké úrazy a kolapsy, atmosféra letošních Her se změnila z okázalé pompéznosti na něco mnohem temnějšího a zlověstnějšího.
Mírový oblouk v plamenech: symbolismu si všimli i ti, kteří se jinak o symboly nezajímají
Arco della Pace, monument, jehož samotný název říká „Brána míru“, má v evropské historii zcela konkrétní roli. Je to triumfální oblouk, architektonická připomínka toho, že válka skončila, že zbraně utichly a že se Evropa může nadechnout. Je to kámen, který má říkat, že mír je možný a že stojí za to ho bránit.
A právě tento oblouk – tuto Bránu míru – organizátoři ceremonie zapálili. Ne metaforicky, ale přímo v obrazové rovině ceremoniálu. Po jeho fasádě se valily ohnivé světelné kaskády, pyroefekty a mohutné výbuchy světla, které po něm stékaly jako žhavá láva. Jedno je, že jde „jen“ o světla a projekce.
Prskavice připomínající hady brány Tartarus
V symbolice tak vysokého řádu je to úplně jedno. V obrazové řeči davů, které viděly ohnivý monument naživo nebo v přímém přenosu, to působilo jako zápalná oběť, jako spálení posvátného mírového symbolu, jako akt zahánění míru a přivolání války.
Oheň, který měl podle oficiálních textů symbolizovat „harmonii“ a „spojení“ regionů, ve skutečnosti sežehnul samotné jádro symbolu míru [2]. Zapálit Mírový oblouk totiž v symbolické rovině znamená jediné: spálit mír. A v roce 2026, kdy svět křečovitě balancuje mezi konflikty, to není estetická drobnost, ale nebezpečný signál.
Exploze, ohňové proudy a zavěšený kotel jako „oko“ nad bránou
Když autoři ceremoniálu umístili olympijský kotel – cauldron – nikoli na zem, nikoli k pódiu, jak bývá zvykem, ale jako zavěšený objekt přímo pod střed oblouku, vznikla kompozice, která byla tak silně symbolická, až z ní mnohým zatrnulo.
Zavěšené ohnivé „oko“ visící v centru brány, okolo něj žhavé pruhy světla, pod ním dav, nad ním další výbuchy světla – to nevypadalo jako „harmonie“, to nevypadalo jako uklidňující symbol jednoty, to vypadalo jako rituální portál. Celý obraz působil jako akt otevření brány, jako ohnivá obětina, jako symbol vykročení do éry temnější než ta předchozí.
Hadi vztyčující se na bráně Tartarus
A to vše na monumentu, který nese jméno „Mírová brána“. Tady už přestává jít o efekt. Tady jde o gesto. A to gesto říká: to, čemu říkáte mír, právě shořelo na oltáři nové éry. Historie přitom zná mnoho okamžiků, kdy oheň na památníku znamenal jediné – začátek temné epochy. Ať už jde o hořící budovy, rituální plameny v předvečer válek nebo masové performance totalitních režimů, společné mají jedno: když se zapalují monumenty míru, končí éra klidu. Přesně to se stalo v Miláně.
Symbol evropského míru shořel v přímém přenosu před zraky celého světa. A svět mlčel. Teprve po několika hodinách a dnech od ceremoniálu se začaly hromadit první špatné zprávy. A byly tvrdé, konkrétní a krvavé. Olympiáda, která měla ukázat sílu lidského těla, začala předvádět jeho lámavost, slabost a zranitelnost. Jakoby se temná symbolika hořícího Mírového oblouku okamžitě promítla do reality na svazích, v arénách a na kluzištích.      (Čtěte na stránkách AENews)

Západní světový řád zaměřený na peníze odsouzen k zániku, zatímco vliv BRICS roste ..... Snahy Západu zablokovat probíhající přechod od starého světového řádu – postaveného na dominanci dolaru a vynucovaného prostřednictvím MMF, Světové banky a WTO – "nemohou uspět, protože jde o objektivní, nevratný proces," uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro mezinárodní televizi BRICS.

Když nová centra růstu, fungující pod Právě tato pravidla, začaly vykazovat mnohem výraznější ekonomické výsledky a výrazně vyšší tempo růstu – což je patrné napříč Země BRICS – Západ začal hledat způsoby, jak tento přechod zablokovat, řekl Sergej Lavrov. "To nemůže uspět, protože je to objektivní, nevratný proces. Již několik let růstové tempo a objemy HDP zemí BRICS výrazně převyšují kombinovaný HDP G7," poznamenal Lavrov.

Rusko, stejně jako Indie, Čína, Indonésie a Brazílie, zůstává otevřené spolupráci se všemi zeměmi, včetně USA, zdůraznil Lavrov. USA však "vytvářejí umělé překážky v cestě tomu." "Snaží se zakázat Indii a našim dalším partnerům nakupovat levné, dostupné ruské energetické zdroje a nutí je kupovat americké LNG za přemrštěné ceny. To znamená, že Američané si stanovili za úkol dosáhnout ekonomické dominance," zdůraznil Lavrov.

Podle něj to ukazuje, že cíl USA – "ovládnout světovou ekonomiku" – je naplňován "pomocí poměrně velkého množství donucovacích opatření, která jsou neslučitelná s férovou konkurencí." "Cla, sankce, přímé zákazy, zákaz některých komunikovat s jinými – to vše musíme vzít v úvahu," zdůraznil nejvyšší ruský diplomat.
Od 'Prodejte Ameriku' k globálnímu přeskupení: Dedolarizace BRICS pomáhá zvládat finanční bouři způsobenou USA – expert
Prodej amerických aktiv je předzvěstí "nového světového obchodu a energetického řádu," říká finanční analytik Paul Goncharoff pro Sputnik
Myšlenka zajištění bezpečnosti pro všechny národy na kontinentu stojí na materiálním základu, jehož základem je Velké eurasijské partnerstvípoznamenal Lavrov.

Čím silnější jsou vazby mezi regionálními a subregionálními organizacemi, spekuloval, tím pevnější je základ pro budování společného bezpečnostního modelu.

Rozvíjející se partnerství vychází z "vztahů mezi Eurasijskou hospodářskou unií, Šanghajskou organizací pro spolupráci a ASEAN," uvedl Lavrov a dodal: "V tomto kontextu také zohlednili iniciativu Pás a stezka Čínské lidové republiky."     (Čtěte na stránkách Sputnik Globe)

Pláč malého gaunera: Kdo chtěl koho přechytračit? Bouře ve sklenici s jedem skončila. Ještě se budou chvilku cukat. Kamarila porodila myš. Kyselé hrozny a cizí moc. Babiš ví. I Macinka a Okamura. Trůny se hroutí. Sledujme stopu peněz. A své zájmy ..... Petr Hájek se ještě jednou vrací k napohled bouřlivým dnům na domácí politické scéně a vysvětluje, že byly jen zpackaným divadlem, že Golem je toliko vycpaná figurína k politování, ale především odhalilo ohrožené zájmy českých miliardářů na pozadí měnících se světových kulis
Máme za sebou další týden organizovaného napětí vyvolávaného opozicí. Ne ve skutečnosti. Jen v médiích a hradním záškodnickém kulometném hnízdě - a to právě v tomto pořadí.
Ukázalo se totiž, že ti, kteří před čtyřmi měsíci prohráli volby, jsou už zcela propadlí do chaosu a beznaděje. Totálně zpackané divadlo s takzvaným "pokusem" vyslovit ve sněmovně nedůvěru Babišově koaliční vládě, která pár týdnů předtím dostala od téže sněmovny důvěru, bylo toho výmluvným zobrazením.
Nezbylo tak, než aby hru na "opoziční běsnění" i nadále režírovala hradní kamarila manipulující tragikomickou postavou Petra Pavla. Počáteční rozhořčení z jeho protiústavních kroků při formování vlády vzešlé z voleb, se měnilo v úšklebky a posměch. "Mužné vzlyky", když před kamerami demonstroval ukázkový příklad porušení zákona o listovním tajemství, už ovšem byly moc i na některé otrlé propagandisty z hlavních korporátních médií.
A když jej vypískali i horníci, kterým rovněž - jako předtím Chvilkařům - pouze poslal papalášskou "zdravici", tu již přišla na řadu známá semaforská "hláška" Jiřího Šlitra: "Promiňte, ale tomuhle já už se smát nemůžu. Mně je té slečny líto..."
Tuším, že takové mírné hodnocení protiústavního a protizákonného "výkonu" Kolářovy loutky asi nebude každý sdílet. Minimálně ne většina z těch, kteří svým hlasováním stojí za pádem fialové mafie - a dosud historicky nevídaného pokusu zvrátit zákulisními čachry výsledky voleb. Nezbývá, než se pokusit důvody "lítosti" obhájit.
Nádoba s jedem
Chceme-li porozumět aktuální bouři ve sklenici jedu, musíme se nejprve s malým odstupem podívat, kdo sklenici plnil. Hned vidíme, že "plniči" nejsou všechny ty profláklé, ale ve skutečnosti lidsky i profesně bezvýznamné postavy hlavních mafiánů.
Ti u nás po čtyři roky fakticky "jen" plnili zadání "cizí moci". Přičemž vrcholem ironie a krásou nechtěného si ještě na samém konci té tragické epizody narychlo schválili zákon o "neoprávněné činnosti pro cizí moc". A bylo by přímo literární, kdyby se tento gumový obušek nakonec obrátil proti nim. Dělají pro to, co umějí.
Od okamžiku vyhlášení volebních výsledků začala hlavní média do nádoby rozvratu a odmítnutí voličské vůle čepovat jed nenávisti. Nejen Česká televize a rozhlas - jakkoli jsou pro svou neuchopitelnou "veřejnoprávní" vlastnickou podstatu a astronomické příjmy skrze speciální daň z hlavy skutečnou zpravodajskou centrálou "cizí moci". Ředitel - volený Radou je nepodstatný. Nejen Moravec pracuje pro cizí moc úplně otevřeně. Všechno ovládá tamní "hluboký stát" napojený na Koudelkovu BIS a zájmy nejbohatších v naší zemi.
Ti vlastní média formálně privátní. Typicky miliardáři Ivo Lukačovič (web a televize Seznam, Novinky, Právo a spol.), Zdeněk Bakala (Economia, Hospodářské noviny, Respekt a spol.) a Daniel Křetínský (Info.cz, Reflex a spol.).
Poněkud zvláštní postavení má vůči tomuto trojspolku Karel Pražák majitel Mafry (MF DNES, IDNES, Lidové noviny a spol.). Koupil totiž vydavatelství od Andreje Babiše spíš jako přílepek k chemičce Syntezia, proto se část jeho médií může chovat vůči hlavní části korporátu relativně nezávisleji.
Tomu ještě sekundují dvě relevantní televize: Nova skupiny PPF, kterou vlastní vdova po pravděpodobně zavražděném Petru Kellnerovi. A Prima (GES) Ivana Zacha. Ve všech případech tedy drží hlavní média klub nejbohatších českých podnikatelů.
Jejich ekonomické zájmy jsou výsostně protičeské. Vpravdě pracují pro "cizí moc" - německou, bruselskou, britskou - respektive americký protitrumpovský Deep state. Proto byl pro ně také Babiš s největší částí svého impéria v ČR a - paradoxně k jeho slovenskému původu - autentickým českým vlastenectvím (jakkoli zemanovsky "europeizovaným") nepřijatelným konkurentem. Všechno, co směřuje ke skutečné obhajobě naší suverenity a národních zájmů pro ně představuje byznysové nebezpečí.
Kamarila porodila myš
Investice do války Západu proti Rusku na Ukrajině tyto protičeské zájmy ještě mohutně nakoply. Fiala, Rakušan a celá ta pětikoaliční mafie - byli jen výslednicí jejich zájmů. Stát topili v hospodářském úpadku, energetické a inflační chudobě občanů - ale jejich protektoři pohádkově prosperovali. A zdaleka se to netýkalo jen zbrojovek.
Proto zkorumpované hlavní postavy těchto propojených médií okamžitě po volbách usedli (a dodnes se nezvedli) z obrazovek ČT a z produkce všech stanic nesmyslně předimenzovaného ČRo. Co veřejnoprávní moloch vysílá, to dostal od cizí moci za úkol. A to určí jako téma pro celý korporát, z něhož to potom duní čtyřiadvacet hodin sedm dní v týdnu ze všech spojených nádob. Také bojují o své nemravné existence v zájmu cizí moci.
Od prvního povolebního dne z nich proto stékaly prameny jedu, zloby a běsnění do oné nádoby, v níž se postupně měnily na výbušnou směs pro bouři. Dost možná doopravdy doufali v nesmysl: Že volební výsledek lze zvrátit nejprve oslabením, a poté zákulisní dohodou s tím, kterého nejvíc nesnášejí, na nějž upekli bezpočet kauz Čapím hnízdem počínaje - Andrejem Babišem.
Teprve tehdy vstupuje do hry hradní kamarila. Slovník cizích slov ji definuje jako "úzkou, neoficiální skupinu dvořanů, rádců či oblíbenců, kteří v monarchiích či autoritativních režimech vykonávají skrytý, ale rozhodující vliv na panovníka nebo vládu mimo oficiální státní struktury. Jde o vlivnou kliku či zákulisní společenství, které prosazuje vlastní zájmy." Lépe je charakterizovat nelze.
A teprve jako nástroj, páku či katalyzátor výbušné směsi tyto dvě skupiny oživí a využijí na jejich financování závislé specialisty na organizování pouličních vystoupení - typicky po čtyři roky v kómatu chcípající spolek Chvilkařů. To je podstata celé metody, která zde už čtyři měsíce chce zachránit alespoň zbytky čtyřleté byznysové jízdy fialové mafie, které dali její majitelé (přes známé kauzy) občas také "líznout".
V tomto smyslu se herecky chabý "nosič" Petr Pavel stal nečekaně jejich Achilovou patou - jakkoli, držen mediálními popruhy, vystýlkami a chrániči - vypadal zpočátku jako Golem, do něhož rabín Kolář vložil mocný šém.
Otázka tak důležitá pro budoucnost proto zní: Proč se jim to nepovedlo? Proč celý komplot selhal? Proč se stal jen bouří ve sklenici, na niž přesně sedí latinský bonmot "Hory pracují k porodu - a na svět přijde směšná myš"?
Babiš, Putin a kyselé hrozny
Povšimněme si, jak nyní zní donekonečna opakovaný refrén, nebo spíše prosebná mantra obracená k temnému božstvu všech těch lemurů "knížete tohoto světa": Prý jakmile dojde k odhlasování Babišova (a Okamurova) nevydání k dokončení politického procesu zkorumpovanou justicí, vše se změní.
Premiér si uvolní ruce od "zlobivého" Macinky či "nahnědlého národovce" Okamury (případně obou). A v té či oné podobě a konstelaci se spojí s některým pozůstatkem fialové mafie. Nebo vytvoří jednobarevnou menšinovou vládu drženou zmíněnými exponenty miliardářského spolku a jejich mediálního korporátu.
Jsou to jen kyselé hrozny. Nic takového se nestane. Impulz by musel přijít pouze od Motoristů či SPD - a pro ty by to byla smrt v přímém přenosu. Babiš to rozhodně nebude. Nikoli proto, že by měl nějaké morální zábrany. Ale proto, že mu to trvalo sice dlouho, ale nakonec celou hru přece jen pochopil.
Právě tak jako Vladimíru Putinovi nakonec došlo, že se Západoevropany není možné udělat jakýkoli "obchod" . Také mu to trvalo dost dlouho. Kdyby na to - ve složitém prostředí velkých ruských byznysových hráčů - přišel dříve, vůbec se na Ukrajině válčit nemuselo. Místo všech podvodných "Minských dohod" by prostě rychle obsadil popřevratovou Ukrajinu - a Západ by stál před otázkou, kde jinde vyvolat zástupnou válku. A hned tak by na to nepřišel. Pobaltí se k tomu nehodí.
Babiš je na tom - v malém - velmi podobně. Hlavně se však návratem "druhého" Trumpa zásadně změnilo jeviště a kulisy. Do hry vstoupila úplně nová "cizí moc". A hraje se jiné drama. Jiné obchody. Ty naše mediální miliardáře to rychle může postavit a staví na vedlejší kolej.
Kolář jako vyslanec jejich zájmů neměl jinou možnost, než se pokusit v tísni inscenovat výbuch. Než to k nám došplíchne. Co nejrychleji. Jenže rychle bylo špatně. Demonstrace kvůli esemeskám a ponurá komedie ve sněmovně z téhož důvodu to svlékli donaha.
Pláč malého gaunera
Jediná otevřená otázka: Co nabídl Andrej Babiš hned v prvním jednání těsně po volbách Kolářovu vycpanému Golemovi? Podle našich (nezaručených) informací to byl slib, že nebude kandidovat v prezidentské volbě. Zdá se, že Pávek si natolik oblíbil Hrad a prebendy z toho plynoucí pro něj a jeho politručku, že v tomto případě jedinkrát zahrál samostatnou roli. Pak už jen couval a kroutil se, zatímco Kolář si rval vlasy. Smrtící tah ale nešlo vzít zpátky.
Nakonec Babiše premiérem jmenoval, ačkoli Kolářův scénář byl úplně jiný. To, vše co následovalo, jsou jen zoufalé pokusy o návrat do hry, kterou už ale hrají jiní. Babiš totiž má jiné "řídící důstojníky". S místní "opozicí" - v médiích a v byznysu - se už vůbec nemusí zahazovat. Gard se obrátil. A vůbec není od věci předpokládat, že se objeví nějaká jejich - spíše kukaččí než čapí hnízda.
Petr Pavel pláče, protože mu vyčítají, že všechno zkazil. Jenže i Petr Macinka ví, jak jsou rozdané karty - právě tak jako to ví Tomio Okamura. Proto jeden může sundávat ukrajinské vlajky a druhý - méně zkušený - psát otevřené esemesky. A stejně tak otevřeně oznámit, že Pávek už podruhé "zvolen" nebude. To není víra, to je sdělení.
A tak ještě toho malého gaunera narychlo udělali "hlavou neexistující opozice". Na nic jiného se svým IQ a morální odpudivostí nehodí, než ho v tom ještě nechat vymáchat. Kamarila a byznysoví hráči se budou "za něj" ještě chvíli cukat. A mediální korporát to bude stejně dlouho ještě donekonečna únavně zobrazovat. Kolářova malá česká hra na velký svět je ale u konce s dechem. Jednomu by až mohlo být Pávka líto. Minimálně v křesťanském smyslu Pánovy "maximy" o lásce k nepřátelům.
Co zbývá? Sledovat "stopu peněz". Celý finanční systém se otřásá a proměňuje. O nic jiného nejde a v nejbližších letech nepůjde. Všechno ostatní jsou pouze projevy změněného "paradigmatu". Cesta zpátky už není. Babiš se nezbavil Agrofertu na Kolářovu (Pávkovu) "žádost". Chce si to nyní zjevně aspoň trochu užít. A my to musíme teď o to pozorněji bedlivě sledovat. Protože jeho a naše zájmy rovněž nejsou totožné.
"Byla to jízda!" prohlásil imbecilně o svém vládnutí Petr Fiala. V kriminálním slova smyslu možná. Pro naše "obyčejné" životy však platí:
Bude až teď.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Alarmující studie o mRNA injekcích byla 16x odmítnuta, než mohla být zveřejněna ..... Teprve nedávno zveřejněná studie má za sebou velmi dlouhou anabázi, která ukazuje, jak síla vakcinační lobby dokázala bránit zveřejnění informací, které by mohly vést k odmítání mRNA injekcí.
V tomto ohledu není studie zdaleka jediná: téměř všechny, které jasně prokázaly souvislost mRNA injekcí s některými závažnými zdravotními problémy, se potýkaly s podobným odmítáním.
Opět se ukazuje, že zde nejde o zdraví, ale o výdělky farmaceutických gigantů a těch, kteří z prodeje jejich produktů profitují.
Nová studie ve vědeckém časopise Oncotarget znovu rozproudila debatu o bezpečnosti mRNA vakcín proti COVID-19.  V ní toxikoložka a molekulární bioložka Janci Lindsay a její kolegové popisují souvislost mezi očkováním mRNA a rozvojem určitých forem krevních nádorů.
Současně autoři publikovali druhý článek, ve kterém uvádějí, že jejich výzkum byl po léta brzděn systematickou cenzurou ve světě vědeckého publikování.
Studie s názvem Zkoumání možné souvislosti mezi mRNA vakcínami proti COVID-19 a rakovinou byla zveřejněna jako popis případu v kombinaci s přehledem literatury.
Autoři představují případ mladé, dříve zdravé ženy, u které se po druhé dávce vakcíny Pfizer/BioNTech rozvinula akutní lymfoblastická leukémie (ALL) a lymfoblastický lymfom (LBL).
Autoři se odvolávají na existující literaturu, která ukazuje, že modifikovaná mRNA, balená v tzv. lipidových nanočásticích, se může šířit po těle více, než se původně předpokládalo. Může také dosáhnout na kostní dřeň a další orgány tvořící krev.
Ve své analýze diskutují biologické mechanismy, které mohou přispívat k onkologickým procesům. Mezi ně patří například narušení imunitní regulace, suprese T buněk, změny v interferonové odpovědi, inhibice apoptózy (programovaná buněčná smrt) a zvýšená produkce TGF β, růstového faktoru zapojeného do agresivního vývoje nádoru.
Autoři také uvádějí zprávy o kontaminaci DNA plazmidem ve vakcínách mRNA, včetně sekvencí odvozených z promotoru SV40, prvku používaného při výrobě.
Podle Lindsay a jejích kolegů si tyto poznatky zaslouží zvláštní pozornost, protože mRNA vakcíny nejen fungují podobně jako vakcíny, ale také vykazují vlastnosti produktů genové terapie.
Odkazují se mimo jiné na existující doporučení FDA a EMA, která identifikují teoretická rizika integrace DNA a genotoxicity.
Ve svých závěrech autoři argumentují pro rozsáhlejší studie, které by lépe mapovaly dlouhodobé účinky mRNA technologie. Zdůrazňují, že je to nutné vzhledem k rychlému rozšíření mRNA platforem na další vakcíny a lékařské aplikace.
Stejně výrazná jako obsah studie je cesta k publikaci. Ve druhém článku, Censorship in Science, Lindsay a její spoluautoři popisují historii publikací, kterou označují za výjimečnou a znepokojující.
Studie byla v letech 2024–2025 zaslána do šestnácti časopisů a stejně často byla odmítnuta, zpravidla bez podstatného recenzního řízení. Pouze tři časopisy článek skutečně předaly recenzentům.
V časopise Current Proteomics byl rukopis dokonce dvakrát přijat po recenzním řízení, aby byl před publikací stažen. Nebylo to učiněno na základě nových vědeckých námitek, ale kvůli „kontroverzní“ povaze závěrů.
Lindsay poté rezignovala na členství v redakční radě časopisu.
Autoři tvrdí, že otevřená vědecká debata je nezbytná. Strukturální odmítnutí odchylujících se hypotéz vede ke zkreslenému obrazu konsenzu a brání včasné identifikaci rizik.
Publikace v Oncotargetu to tedy neznamená konec, ale spíše začátek širší diskuse: nejen o dlouhodobých dopadech mRNA technologie, ale také o tom, jak věda řeší nejistotu, kontroverze a nesouhlasné hlasy v dobách sociálního a politického tlaku.
Již jen fakt, že byla po mnoha problémech studie zveřejněna, ukazuje, že se konečně o problémech mRNA může začít hovořit veřejně. Tedy zatím alespoň v USA, brzy snad i jinde…     (Čtěte na stránkách necenzurovaná pravda)

Proč Donald Trump nemá Evropu rád Pondělní glosa Jiřího Weigla ..... Tématem, které hýbe světovou, evropskou i naší politikou, je chování a záměry amerického prezidenta Trumpa. Především evropská politika doslova šílí, nemůže se vzpamatovat z toho, že Trumpovy USA náhle nepovažují EU a většinu evropských zemí za spojence, ale spíše za protivníky. Současný evropský establishment je rozhořčen ze ztráty neomezené americké podpory, z její kritiky evropských poměrů, z rozplývání bezpečnostních garancí USA. Trump je nám líčen jako zákeřný zrádce, megalomanský šílenec či dokonce Putinův agent a antiamerikanismus se má stát vedle antirusismu dalším pochybným tmelem umělého sjednocování vystrašených Evropanů.
Pro pochopení současné situace se je však třeba vrátit trochu zpět do historie. Progresivistické evropské elity nenáviděly otevřeně Trumpa od samého počátku jeho politické kariéry. Byly a jsou pevně spojeny s levicovou politikou americké Demokratické strany, ve volbách Evropa vždy pevně stála na protitrumpovské straně a podporovala snahy o Trumpovu kriminalizaci. Dobře známé výroky našeho prezidenta Pavla o Trumpovi jsou pouhou skromnou ilustrací dlouhodobého postoje evropských elit vůči dnešnímu americkému prezidentovi. On dobře ví, že ve skutečnosti nemá ve světě zavilejší odpůrce, kteří jsou ve stálém kontaktu s jeho domácími protivníky a kteří si přejí jeho zničení.
Navíc reprezentují to vše nejhorší, proti čemu Trump a jeho hnutí MAGA vystupují – katastrofální levičáckou progresivistickou politiku s jejím zeleným šílenstvím, masovou migrací rozkládající společnost a genderovými fantasmagoriemi. Ty v obamovské a bidenovské éře přivedly USA ke ztrátě mocenských pozic a dnes v pojetí bruselské politiky zcela prokazatelně a měřitelně vedou v režii Macrona, Starmera, Merze a Leyenové Evropu k historickém úpadku, ztrátě pozic ve světě a společenské a politické krizi. Záchranu pro sebe vidí tyto elity pouze v zástupné válce s Ruskem, kterou by však za ně měl, pokud možno vybojovat někdo jiný (Ukrajina, USA), což Trump odmítá. Proto je deptá, tlačí a děsí svými mnohdy přehnanými kroky a ambicemi. Nehodlá je chránit a nemá k tomu důvod.
Největším podvodem při výkladu dnešní situace, který se nám snaží evropští politici a mainstreamová média vnutit, je pocit, že Macron, Starmer, Merz a Leyenová jsme my, že oni jsou ti naši správní reprezentanti, kteří bojují za naše zájmy proti zlému Trumpovi, že oni nás ochrání před Ruskem.
Ale to není pravda, oni jsou ti, kteří poměry v Evropě přivedli tam, kde dnes jsou, kteří nás denně zavalují nesmyslnými regulacemi, kteří zničili náš průmysl a ožebračují nás umělou zelenou drahotou. To oni ničí partnerství s USA, torpédují snahy o mír na Ukrajině a při tom nejsou schopni svým občanům nabídnout žádné východisko. Stále opakují své zelené a genderové nesmysly, stále se donekonečna zadlužují, stále nic nedělají proti masové migraci, stále se pokoušejí omezovat naši svobodu. Oni budou ti první, kteří se po skončení ukrajinské války budou snažit navázat znovu co nejširší vztahy s Ruskem bez ohledu na zájmy menších zemí. Kdo věří jejich halasným prohlášením a pokryteckým slibům, špatně dopadne. Ukrajinci to už vědí, a proto v garance „koalice ochotných“ nevěří.
Trump je americkou reakcí na poznání, že tato politika přivedla USA ke ztrátě mocenského postavení a je dále neudržitelná. Evropu tato změna čeká rovněž. Politická situace v Německu, Velké Británii a Francii tomu napovídá. Nepodléhejme proto protitrumpovské hysterii, vztahy Ameriky a Evropy se mohou snadno zlepšit. Nejde o střet mezi USA a Evropou, jde o konflikt mezi Trumpem a zbankrotovanou mainstreamovou progresivistickou politikou a jejími představiteli.     (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Ekonomové, cvoci, nebo podvodníci pod ochranou masmedií? Rozpočet 2026 a zadlužení 1200 miliard ..... Poslední dobou se vyrojilo tolik stupidních výroků od "údajných ekonomů odborníků", že nastal čas jít do tvrdé protiofenzivy. A dokopat darebáky, aby přestali lhát. 
Ing. Mojmír Hampl, MSc., Ph.D. a další žvanil MBA Petr Bartoň
Každá nová vláda dostává 100 dní hájení. A to je nejkratší doba. Nynější vláda ANO, SPD a Motoristů dostala dobu hájení mínus 50 dní. Je to normální? 
Ještě nebylo schváleno ani programové prohlášení a "Šestikoalice opoziční v čele s flanelovým generálem" už vřeštěla, že za zadlužení může NOVÁ VLÁDA! 
Šestikoalice je bývalý komunista generál Varšavské smlouvy dosazený na Pražský hrad a pět stran minulé vlády.
První demonstrace proti nové vládě byla nahlášená v prosinci a provedena 11 dní po odhlasování důvěry (Třetí vláda Andreje Babiše byla jmenována prezidentem Petrem Pavlem 15. prosince 2025 a následně 15. ledna 2026 získala důvěru v Poslanecké sněmovně) Že je to imbecilní projev zoufalců nechme stranou, to závažnější slyšíme od "rádoby odborníků" v masmediálních pořadech a dokonce od ekonomické rady vlády! A to je šílené! 
Proberme si fakta a co se nám předkládá
Ekonomika se po nástupu nové vlády začíná přizpůsobovat nejméně po půl roce a po jednom roce jsou znát první výsledky, které už lze odborně chválit, či kritizovat. Jen v České republice různí šaškové tvrdí, že už je vše špatně. A doprovodné vysvětlení je už děsivé. 
 Dejme si polopatický příklad: Fialova vláda předala Babišově auto s totálně ojetými pneumatikami a poslala ji na dálnici. To auto je onen dluh 280 miliard. Jenomže nová vláda, aby mohla na dálnici vyjet, musí ihned koupit nové pneumatiky, jinak pojede pomalou rychlostí. A právě ten důležitý nárůst (pneumatiky - na 310 miliard) darebáci jako Hampl či Bartoň kritizují. Nová vláda ale vyjet musí, tak nové pneumatiky nyní nasadí a pak bude snižovat spotřebu odlehčením auta. Co je na tom sakra nepochopitelné? A to může být až nejdříve po půl roce, ale naplno až v příštím. To zneužití a promiňte ten opakující se výraz "darebáků Hampla a Bartoně" je na zednickou facku! A věřte, že za půl roku, a hlavně za rok to zde tvrdě rozebereme, pokud vláda něco slíbila a nebude plnit! Ale dřív ne!
Prý nám Ukrajinci pomáhají a dokonce tolik, že je více na sociální věci a na důchody. 
Současně s tím nám ekonomové tvrdí, že jsou zde převážně ženy a děti z Ukrajiny. 
Současně s tím nám jakýsi ekonom MBA Bartoň u Jílkové  tvrdí, že většina Ukrajinců zde pracuje za minimální mzdu.
Současně s tím nám jakýsi MBA Bartoň tvrdí, že když sem příjde 10 milionů podobných lidí, náš stát bude nejbohatší na světě a proto je třeba přijmout všechny Ukrajince. (Nadneseně) 
Současně s tím jakýsi MBA Bartoň tvrdí, že ta malá část mužských Ukrajinců, pracujících za malou mzdu, z daní zaplatí všechny nezaměstnané - české občany, plus veškeré dávky zdravotně postiženým - českým občanům. A přitom odvedou do rozpočtu víc, než dostanou od nás. 
Mohl by nám ekonom Bartoň, ekonom Hampl a jeho parta záhadných poradců Fialy a Stanjury dokázat matematicky, jak se ten zázrak může stát? Vážně ženy, děti a pracující s minimální mzdou zajistí vysoké NAŠE budoucí důchody? Perpetuum mobile? Prý se to MBA Bartoň dočetl u Adama Smitha "Bohatství národů". Čím více lidí, tím bohatší stát. Pochopil logiku správně, pan MBA? 
To není výmysl, to skutečně říkal v Máte slovo u Jílkové ve 45 minutě. (Odkaz druhý dole!)
A do toho připočtěme výdaje na prudce navýšené zdravotní problémy Ukrajinců bez pojištění, které zde léčíme! To je také naše kladné rozpočtové stanovisko? Není to náhodou ztráta, kam se musí nasypat další peníze? 
Takže díky tomu, že nám strašně Ukrajinci pomáhají, má parta Hampa a Stanjury sekeru 1200 miliard zs čtyři roky? Ten dluh je ona ekonomická prosperita? 
Další mantra: zlo prý bylo zrušení superhrubé mzdy.
Nebylo, a jak je možné, že ekonom Hampl netuší, že zlo nastalo v okamžiku, kdy se sice zrušila superhrubá mzda, ale z rozpočtu to Stanjura neodebral? To byla ta rozpočtová díra a Hampl mlčel! Dokonce Hampl (a NRR) dlouhodobě označoval zrušení superhrubé mzdy a snížení daní z příjmu za „špatný nápad“ a nezodpovědný krok z hlediska státního rozpočtu! Tihle ekonomičtí analfabeti pracovali v bankách, pracovali jako rádci Fialy a výsledkem je sekera 1200 miliard za čtyři roky! Proboha, jak mohl další vykládající Niedermayer (nyní TOP09) pracovat v národní bance?
Vážení čtenáři, vás neuráží výroky typu, že 3 x 3 = 11, protože dostanou finanční odměnu? Vážně se nepropadají hanbou, že "za prachy ze sebe udělají idioty"? 
Jak dlouho budeme tolerovat masmediálně zvěrstva, že nová vláda už je dvacet dní potvrzená ve Strakovce a ještě nejsme nejlepší ekonomikou světa? Kde se to stádo imbecilů stále bere? 
P.S. před chvílí oznámila ministryně Schillerová, že vláda rozpustila ekonomickou radu. Další pochvala pro tutu vládu: ekonomové, co lžou a podvádí, tam nemají co dělat.      (Čtěte na stránkách Skrytá pravda)

Šílený profesor z Brna, jazyk páchnoucí lágrem. Holec má pro něj radu zdarma ..... Komentátor Petr Holec kritizuje výroky premiéra Petra Fialy, který označením Andreje Babiše za „zlo“ podle něj ve skutečnosti urazil i zhruba dva miliony voličů hnutí ANO. Právě tento způsob uvažování má podle něj vysvětlovat, proč Petr Fiala ve volbách neuspěl.
Bývalý premiér Petr Fiala v nedávném rozhovoru znovu označil Andreje Babiše za „základní zlo“ a „hlavní problém“ české politiky. Podle Petra Holce tento „šílený profesor z Brna“ dál mluví, jako by s Babišem neutrpěl tvrdý debakl. Celé čtyři roky vlády Fiala systematicky lhal národu a překrucoval realitu a v tomto stylu pokračuje i v opozici.
Svými výroky o „zlu“ Petr Fiala ve skutečnosti neurazil jen Andreje Babiše, ale v podstatě dva miliony Čechů, kteří ve volbách hlasovali pro hnutí ANO, podotýká Holec a připomíná, že právě tento způsob uvažování ukazuje hluboký problém současné ODS, kdy i případ Petra Fialy potvrzuje, že uzdravení strany už není možné.
Holec v komentáři na svém webu připomíná i výroky bývalé ministryně spravedlnosti ODS Evy Decroix, která se během nedávné pražské demonstrace Milionu chvilek na podporu prezidenta Petra Pavla ptala: „Jak jsme mohli ‚pustit ke kormidlu tuhle svoloč?‘ Holec v tom vidí „gottwaldovský jazyk páchnoucí lágrem“.
Když Decroix později v rozhovoru pro Echo uvedla, že vláda je prý namířená proti elitám, Holec ironicky poznamenává, že tím zjevně myslela sama sebe, i když je spíš trochu „špína“, co opovrhuje většinou voličů, kteří volili současnou vládu.
Podle Holce se nabízí jednoduchá odpověď na otázku, proč volby Petr Fiala prohrál: třeba proto, že za největší „zlo“ považovala většina voličů právě jeho.     (Čtěte na stránkách Parlamentní listy)

Odhalena sabotáž proti vládě a celé ČR! Expert odkryl podlé intriky o elektřině a uhlí ..... Zatopení uhelných dolů by podle bývalého šéfa Pražské plynárenské Pavla Janečka znamenalo nevratný zásah do bezpečnosti a suverenity státu. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz varuje, že takový krok by byl faktickou sabotážní akcí vůči ČR, která by zemi definitivně zbavila možnosti návratu k vlastní energetické soběstačnosti. Upozorňuje také na ideologická rozhodnutí v energetice, riziko blackoutů a skokový růst cen elektřiny.
Na Ostravsku byla po 250 letech ukončena těžba černého uhlí. Jde o racionální rozhodnutí?
Několik let se k tomu směřovalo a před časem jsem narazil na zajímavou zprávu OKD z doby, kdy bylo v rukou Zdeňka Bakaly. Stálo tam, že OKD nemá dostatek peněz na průzkum. Přitom ta společnost vykazovala vysoké zisky, které umožnily obrovský odliv kapitálu z OKD v řádu miliard korun. Tato firma neměla peníze na průzkum? Tehdy jsem si tu zprávu zdůvodnil tak, že se zkrátka s těžbou do budoucna nepočítá.
Má to několik rovin a ta zásadní je ekonomická. Poptávka po černém uhlí v Evropě stagnuje. Je také otázkou, za kolik jste schopen uhlí těžit a zda jste schopen ho uplatnit na trhu. Neplatí to jen pro černé, ale i pro hnědé uhlí. Souvisí to dále s investicemi do těžby, které ji zlevňují atd. Nejsem specialista na uhelné sloje, ale domnívám se, že uhlí vytěžené v České republice by bylo konkurenceschopné, protože není náročnější těžit v ostravsko-karvinském revíru, když podobná sloj je asi 50 kilometrů na sever v Polsku, kde se suverénně těží. Pochybuji, že by se náklady na těžbu na Ostravsku a kousek dál v Polsku měly zásadně lišit.
Druhá rovina mi přijde daleko zásadnější, což se ale bavíme spíš o hnědouhelných revírech. Jde o bezpečnostní záležitost. Průměr zemí EU je závislý na dovozu energie z cca 60 procent, ČR doposud byla závislá na dovozu energií z 39 procent, což je enormně dobré číslo. Státní energetická koncepce roku 2022 stanoví cíl udržet dovozní závislost do roku 2030 pod 65 % a do roku 2040 pod 70 %, což vnímám jako hodně liberální čísla, která jsou nesmyslná. V momentě, kdy jsme závislí na dovozu energie, nejsme suverénním státem. A naopak, jsme-li energeticky soběstační, můžeme hovořit o tom, že jsme suverénní stát, který je schopen rozvíjet ekonomiku. V případě, že tomu tak není, vždycky závisíme na tom, za kolik jsme schopni energii dovézt. Netřeba připomínat, že energie je naprostým základem.
Ukončení těžby je důsledkem politického rozhodnutí, nikoli ekonomického. Je možné to takto vyložit?
Politická vůle v energetice za posledních 20–25 let je hnána ideologií. To je celý problém. Ideologie vždycky podléhá ekonomice. Follow the money, sledujme toky peněz. Česká republika se z exportéra energetiky stává importérem a kvůli plánu naší vlády a rozhodnutí ČEPS o uzavření uhelných elektráren nám budou chybět dva až tři tisíce megawattů řiditelného výkonu.
Nikdy nesmí dojít k zatopení těch uhelných dolů. Toto je klíčová věc, protože by to bylo jednou pro vždy. Pokud někdo rozhodne o zatopení těch dolů, je to sabotáž, jednoznačná sabotáž vůči zájmům státu. Platí to pro černouhelné i hnědouhelné doly.
Evropa zvládla odklon od ruského plynu aspoň podle generálních čísel. V ČR jsme se ze zhruba devadesátiprocentní závislosti dostali na čtyři procenta, ale stali jsme se závislí na něčem úplně jiném. Teď nejsme závislí na východní, ale jsme závislí na západní cestě. Opět tam vidíme ideologii. Části populace nevyhovuje americký prezident Trump a jeho politika. Takže podle jejich vidění možná nakupujeme nedemokratický plyn z Ameriky. Trvám na tom, že politika je odvozená od ideologie a ideologie je odvozená od peněz.
ČEPS (Česká elektroenergetická přenosová soustava) rozhodla o zastavení provozu uhelných elektráren s výjimkou dvou bloků ve Chvaleticích. Mediální prezentace řady komentátorů nebo i aktivistů je taková, že rozhodnutí ČEPS potvrzuje, že se Česko bez uhlí obejde a opak byl jen jakousi pohádkou lobbistů o potřebnosti uhlí. Jak tohle vidíte?
Četl jsem zprávy různých neziskových organizací a nejrůznějších lobbistů tzv. moderní energetiky. Rád bych věděl, co je to podle nich moderní energetika, když potom v zásuvce nebude proud. Tím se dostávám k fyzice. ČEPS říká, že není potřeba uhelné elektrárny společnosti Sev.en provozovat (Počerady, částečně Chvaletice a Kladno). Jako energetik bych se styděl, kdyby tu zprávu ČEPS měl prezentovat. Elektrárny slouží také ke stabilizaci sítě. Bavíme-li se o elektrárně Chvaletice, ta napěťově stabilizuje síť v oblasti středních a východních Čech, elektrárna Počerady zase v severních Čechách. Elektrický výkon se dělí na činný výkon a jalový výkon.
Fyzika prostě říká, že nebudeme-li mít dostatek jalového výkonu, budeme mít sice dostatek proudu na rozsvícení žárovky, což ale nepůjde, protože nebudeme mít napětí. Jalový výkon totiž slouží ke stabilizaci napětí, které nejsme schopni převést na delší distanci kvůli indukčnosti. Ve zprávě ČEPS vidím záměr. Pokud říkají, že není potřeba, aby ty uhelné elektrárny byly zapojeny v síti, vytvářejí určitou investiční potřebu. Co to znamená? Pakliže z výše popsaných důvodů nebude po vypnutí uhelných elektráren stabilní síť, vytváří tím ČEPS poptávku po plynových elektrárnách. Pro dodavatele plynových elektráren to bude skvělé, budou mít byznys. Odkud ale dovezeme levný plyn, který potřebujeme k zajištění konkurenceschopnosti průmyslu?
Zdroje energie vytvořené v uhelných elektrárnách pomocí obnovitelných zdrojů nemají regulační schopnost. Je potřeba točivý výkon, který mají generátory vytvářející jalový výkon. Ty generátory mají obrovskou schopnost regulovat síť v případě podpětí, nebo naopak přepětí. Obnovitelné zdroje nemají časovou prodlevu a nelze je k tomu účelu využít. Proto bude místo uhelných elektráren třeba vytvořit plynové. Tím se dostáváme k nákladové stránce věci. Momentálně za tuto flexibilitu platí ČEPS kolem dvanácti miliard korun ročně, což je přibližně 0,3 až 0,5 milionu korun/ MVAr/rok. Nevyžaduje to žádné investiční náklady, protože jde o službu za pomoci elektráren, které existují a jsou odepsané. Nahradí-li ČEPS tuto službu bateriovými úložišti, roční náklady budou mezi osmi až dvanácti miliony korun za jeden MVAr a bude to třeba na patnáct let, protože baterie mají svou životnost. Takže to bude až šestnáctkrát dražší.
Sabotáž vůči současné vládě?
Nevím. Všechny tyto peníze bude vynakládat ČEPS, který je vynakládá z regulované složky elektrické energie. Takže obrovským způsobem narostou náklady. Stane se to, že místo zhruba dvanácti miliard korun, které ČEPS platí za tyto podpůrné služby, se dostaneme až na trojnásobek. Bude to ovšem znamenat, že se dramaticky zdraží regulovaná složka, a to zase znamená, že to je proti programovému prohlášení této vlády. To je přece naprosto zřetelné. Vláda přece říká, že sníží náklady na elektrickou energii pro občany a firmy, aby se zvýšila konkurenceschopnost České republiky. Pokud dojde k budování těchto podpůrných služeb tímto způsobem, je to na dalších dvacet let a nikdo s tím už nic neudělá. Vzpomeňme si na fotovoltaické elektrárny.
Jinými slovy nás čeká další zdražení energií jen kvůli ideologickému rozhodnutí, že se zbavíme uhlí, přestože ho máme dostatek?
Ano, je to ideologické rozhodnutí různých falešných zpráv o klimatu, které vytvářejí ve společnosti dojem, že je potřeba překotně dekarbonizovat a díky tomu zvítězíme nad CO2. To zase vytváří investiční prostor pro dodavatele jiných technologií a my všichni to zaplatíme.
Vždyť i předpoklady materiálu, který ČEPS vydal, jsou zoufalé. Říká se tam, že 8 000 megawatttů z uhelných elektráren jsme schopni nahradit. Uvědomme si, že ty uhelné elektrárny mají nějaké odstávky a opravy a využitelný výkon je významně nižší. Znamená to, že elektrická energie bude nejenom drahá, ale bude chybět. Tak to prostě je.
Říkáte, že to jde proti programovému prohlášení vlády. Pokud tomu tak tedy je, pak má přece vláda ve své moci tuhle politiku změnit. Nebo nemá?
Politické procesy mají nějaké zákonitosti, ale v případě, že by toto vláda změnit chtěla, není s tím vůbec žádný problém. Není to žádná direktiva z Evropské unie. Je to naprosto autentické rozhodnutí na úrovni České republiky. Takže ano, je v moci vlády to změnit.
Není-li přenosová soustava správně dimenzovaná a nastavená, tak v případě různých mimořádných událostí, jako byl malý blackout 4. července 2025, dochází k zásadnímu poškození ekonomiky České republiky a má to přímý vliv na bezpečnost našeho státu.
Jde tedy o přímou souvislost s tím, co jsme řešili před časem, že v případě předpokládaného budoucího nedostatku elektrické energie se dočkáme řízených blackoutů?
Nepochybně ano. Řízené blackouty, vyhlášení regulačních stupňů apod. vždy způsobují ekonomické ztráty. Dovedeno ad absurdum, sami si tu můžeme vytvořit takovou situaci, jaká se děje v Kyjevě, kdy jsou domy v jednotlivých částech města bez elektrické energie. Tam je to kvůli válce, my si to vytvoříme sami.
Jaké kroky vláda má nebo může udělat, aby tomu zabránila?
Akcionářská práva společnosti ČEPS vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu. Víme, že jsou tu tzv. akcelerační zóny, kdy se propaguje elektrická energie z obnovitelných zdrojů, z větrných elektráren. Jenže větrné elektrárny rozkolísávají síť ještě víc než fotovoltaické elektrárny. Jestli bude svítit, to se dá předvídat, ale mnohem hůř lze předvídat, jestli bude foukat. Všechny tyto zdroje musíte vyzálohovat, což vyvolává dodatečné náklady na přenosovou soustavu. Zde jsou jasné pravomoci vlády.
Co se týče akceleračních zón, to snad ani nechci moc rozebírat, protože stavby větrných elektráren ničí lidem jejich majetky. Mají potom domy svou hodnotu, když v jejich okolí vzniknou vysoké, nevzhledné a hlučné větrné elektrárny? V Itálii jsou větrné elektrárny zakázány, protože jsou esteticky nesmyslné. Přitom v Itálii fouká víc než zde, a stejně nedělají větrné parky. Jde o čistě ideologickou záležitost honěnou velkými penězi, nic jiného v tom není. Vláda tomu může zabránit nebo to alespoň optimalizovat. Není ale možné, aby lidé v akceleračních zónách se k těm projektům nemohli vyjadřovat.
Měla by tedy vláda udělat personální výměny? Třeba ve vedení ČEPS a nejen tam?
To bych nechtěl úplně komentovat.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

9.2. 2026     "Ukrajina je náš nepřítel" — Orbán o energetickém tlaku ...... Maďarský premiér Viktor Orbán řekl, že Ukrajina by měla přestat tlačit v Bruselu na odříznutí Maďarska od levné ruské energie a varoval, že "dokud to Ukrajina udělá, je naším nepřítelem." "Ukrajinci musí pochopit, že se musí vzdát svých neustálých požadavků. V Bruselu neustále chtějí podkopat Maďarsko a odříznout ho od levné ruské energie," prohlásil.

Orbán argumentoval, že bez ruské ropy a plynu by náklady domácností v Maďarsku prudce vzrostly, přičemž uvedl průměrný roční účet za energie 250 000 forintů, zatímco v Polsku a České republice je to 800 000–1 000 000. Obě země se odřízly od levné ruské energie.

Řekl, že kdokoli tvrdí, že Maďarsko může být odříznuto od levné ruské energie a zároveň udržet nízké náklady na energie, je "buď hloupý, nebo lže", a takový scénář označil za "prostě nemožný".      (Sputnik Globe)

Titulky zabíjejí myšlení aneb Když se z diskuse stane žumpa ..... Takové diskuse je přesnou ukázkou toho, proč to u nás vypadá, jak to vypadá. Lidi nečtou, nerozumí, ale o to víc nadávají. Než příště vypustíte další jedovatou slinu, zkuste si ověřit fakta. Jinak je to jen trapná přehlídka vaší vlastní lhostejnosti k pravdě.
Facebookový „uvíták“ pro chytráky
POZOR: Tento příspěvek vyžaduje zapojení mozku!
Zdroj:   Sdílím článek o chystaných změnách v důchodech, ale mám jedno malé varování pro všechny „rychločtenáře“: Titulek není celý příběh. Pokud máte v plánu začít v komentářích plivat jedy, kádrovat mě nebo se hádat o politice, aniž byste rozklikli odkaz, ušetřete si práci.
Takže plán je jasný:
Kliknu na odkaz.
Přečtu si to celé!
Pochopím, o čem se píše.
Teprve pak píšu komentář.
Kdo to nezvládne, tomu doporučuji tu moji osvědčenou radu: otevírejte pusu, jen když do ní vkládáte jídlo. Je to zdravější pro vás i pro moje nervy.
Proč mě to tak vytáčí?
Ztráta kontextu: Titulek je jen návnada (clickbait), realita bývá složitější a v tomhle případě pro seniory vlastně pozitivní.
Zákopová válka: Lidi už nediskutují o obsahu, ale jen si vybíjejí vztek na protistraně. Je úplně jedno, co se píše, hlavně že si můžu rýpnout do Babiše, Pavla nebo kohokoli jiného.
Lidská lenost: Přečíst si celý článek trvá tři minuty. Napsat urážku trvá tři sekundy. Matematika hlouposti je neúprosná.
Podívejte se, co dokážou vytvořit lidé, kteří buď čtou jen titulky, nebo naprosto rezignovali na porozumění psanému slovu. Odkaz na článek máte k dispozici, ale pro některé je zjevně pohodlnější plivat jedy než kliknout.
Tady je krátká ukázka té „duchaplné“ diskuse:
Jitka Žáková: „Co jste voliči koblih čekali něco jinýho????“
Mili Taurus Doušková: „A co zvolení PP? Fuj tajbl.“
Jitka Žáková: „Pokud jste nespokojená, je to váš problém, vy s tím musíte žít. Tak vám to, kobliho, oplatím stejně – fuj tajbl za ty gaunery ve vládě oslavující Hitlera, to se vám líbí??? Zajímavé.“
Mili Taurus Doušková: „Mně je naprosto jedno, jak odpovíte. Zvykla jsem si na vaše nadávky a naučila jsem se odpovídat stejně, i když bych to dřív neudělala. Sice jsem ho nevolila, ale než ten váš spolek, je mi milejší Babiš.“
A teď realita, kterou tito diskutující úplně minuli:
V článku Lukáše Jírovce se přitom píše něco úplně jiného. Senioři, kteří se rozhodnou pracovat i po dosažení důchodového věku, by mohli získat citelně vyšší důchod. Vláda sází na dobrovolnou motivaci místo plošného zvyšování věku odchodu do penze. Klíčem je tedy svobodná volba – chceš pracovat déle? Dostaneš víc. Nechceš? Jdeš v pětašedesáti.
Je to obrovský rozdíl, že? Přesně takhle to dopadá, když se hlupáci zastaví u titulku a zbytek si domyslí podle toho, koho zrovna nenávidí.
Mám jediné přání: Pokud chce někdo něco komentovat, měl by si nejprve článek přečíst a pochopit jeho obsah. Jinak je jen pro smích. Poslední dobou se internetem šíří vlny hysterie postavené na naprostých nesmyslech a lidech, kteří jsou líní si ověřit byť jen jedinou větu. Nechápu to. Jaký je problém věnovat minutu času faktům, než začnu vypouštět moudra?
Pokud na čtení nemáte čas nebo kapacitu, pak prosím otevírejte pusu, jen když do ní vkládáte jídlo nebo pijete. Ušetříte tím prostor lidem, kteří o věcech skutečně přemýšlejí. Psát blbiny jen proto, aby bylo v diskuzi „nablito“, je k ničemu.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Digitální infantilizace společnosti aneb jak se „ochrana dětí“ stává zbraní proti anonymitě! Francie jako testovací laboratoř a Babiš jako poslušný replikátor? Je pro zákaz sociálních sítí všem dětem do 15 let i v ČR, podle francouzského modelu! Jenže, aby se dalo zjistit, kdo je dítě, musí se kvůli tomu kontrolovat identity i těch, kdo nejsou dětmi! Hlava 22! ..... Francie, která se ráda prezentuje jako bašta svobody a lidských práv, spustila legislativní experiment, který rozbíjí samotný základ svobodného internetu. Pod vlajkou „ochrany dětí“ přijímá zákon, jenž zakazuje používání sociálních sítí osobám mladším 15 let. Na billboardu to vypadá hezky, ve skutečnosti jde o brutální zásah do soukromí všech – dětí i dospělých.
Aby totiž stát a platformy mohly děti z online prostoru „odfiltrovat“, musí vědět, kdo je dítě a kdo ne. A věk bez identity ověřit nejde. Tečka. Francouzští politici to ani nijak zvlášť neskrývají. Prezident Emmanuel Macron teatrálně prohlašuje, že „mozky našich dětí nejsou na prodej“ a že je nutné „rázně regulovat vliv sociálních sítí na mladistvé“.
Andrej Babiš je pro zákaz sociálních sítí pro děti v ČR do 15 let. Jako ve Francii!
Premiér Gabriel Attal mluví o tom, že je potřeba „jednou provždy ukončit nekontrolovaný přístup nezletilých na sociální platformy“. A ministr pro digitální záležitosti Jean-Noël Barrot k tomu doplňuje, že ověřování věku uživatelů je „nezbytné“ a platformy budou mít povinnost je zavést. V překladu z politického newspeaku: anonymita skončila, identifikace začíná. Do stejné řeky se žene i Česko.
Premiér Andrej Babiš nadšeně v neděli na FB videocastu říká [1], že je „pro zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let po vzoru Francie“, a vicepremiér Karel Havlíček mluví o tom, že vláda „vážně zvažuje předložení návrhu“. Ani jeden z nich ovšem nahlas neřekne klíčovou věc: že prosazují rejžák, který smaže anonymitu na internetu pro úplně všechny, nejen pro děti.
Francouzský zákon: záminka jsou děti, cíl je identita
Mechanika francouzského zákona je jednoduchá a nebezpečná. Osoby mladší 15 let nesmí používat sociální sítě. Tečka. Žádné „doporučujeme“, žádné „zvažujeme“, ale tvrdý zákaz. Sociální platformy mají povinnost aktivně zabránit tomu, aby se k nim nezletilí dostali, jinak riskují sankce a zásahy regulátora.
Aby to mohly udělat, musí mít mechanismus, který u každého uživatele ověří věk. U každého, tedy nejen u dětí protože tady nastupuje do akce legendární Hlava 22. Je třeba kontrolovat děti. Ale aby se dalo prokázat, že někdo není dítě, musí prokázat identitou všichni, nejen děti. Prostě nádherný příklad Hlavy 22.
Francouzský regulatorní úřad pro audiovizuální a digitální komunikaci ARCOM k tomu otevřeně připouští, že bez spolehlivé identifikace uživatele nelze věk zjistit ani vymáhat. Jinými slovy – žádná kouzla, žádné „čisté“ technické řešení, které by nezabíralo do soukromí. Buď je člověk identifikovaný a je znám jeho věk, nebo je anonymní a stát netuší, kolik mu je. A přesně to druhé se má stát nepřípustným.
Přidejme si k tomu prohlášení typu „platformy musejí převzít odpovědnost“ a „uživatelé musejí být jednoznačně identifikovatelní“, a je dokonáno. Zaklínadlo „bezpečí dětí“ se stává univerzálním klíčem, kterým politici otevírají dveře k totální digitalizaci a kontrolní identifikaci celé populace.
Ověření věku = ověření identity. Neexistuje žádná „jemnější“ varianta
Jádro problému je brutálně jednoduché. Věk není izolovaný údaj plovoucí ve vzduchu. Věk je přímo odvozený z totožnosti – z data narození připsaného ke konkrétnímu člověku. Když chce stát nebo platforma vědět, jestli ti je 14 nebo 40, musí zjistit, kdo jsi. Bez toho se dostává jen k nicneříkajícímu „nicku“ a profilu bez právní váhy. Ministr pro digitální záležitosti ve Francii otevřeně připouští, že technologické řešení věkové kontroly „vždy nějakým způsobem pracuje s identitou uživatele“. Přesně to je bod, ve kterém se marketingová pohádka o „neškodném ověřování věku“ láme.
Jakmile stát donutí platformy zjistit věk, nutí je tím zároveň překročit hranici do identifikační sféry. Věkové filtry bez identifikace prostě neexistují. Všechny finty typu „ověření tváře pomocí umělé inteligence“ nebo „nezávislé věkové certifikáty“ jsou jen jiný kabát téhož.
Buď existuje nějaká databáze, která spáruje obličej, bankovní kartu, doklad nebo digitální identitu s konkrétním člověkem, nebo systém vůbec nic nevymůže. A protože cílem je vymahatelnost, ne svoboda, směr je jasný – identita, identita, identita.
Evropská digitální identita: EUDI jako centrální brána ke všemu
Do toho všeho vstupuje projekt evropské digitální identity (EUDI). EU dlouhodobě tlačí na zavedení jednotné digitální peněženky, přes kterou se občan bude přihlašovat k úřadům, bankám, zdravotnictví, ale i k soukromým online službám.
A Francie otevřeně mluví o tom, že systémy ověřování věku na sociálních sítích mají být s EUDI kompatibilní. Scénář je zřejmý. Nejprve zákon „kvůli dětem“ donutí sociální sítě zavést ověřování věku. Následně se objeví „bezpečné a pohodlné“ řešení – ověřte se přes evropskou digitální identitu, kliknete, potvrdíte, hotovo.
Lidé, kterým se hnusí nahrávat občanku na servery soukromých korporací, tak budou dotlačeni do státní digitální peněženky. A celý proces se zaobalí do slov jako „komfort“, „bezpečnost“ a „modernizace“. Výsledek? Jednotný identitní klíč, skrze který půjde sledovat, kdo kde kdy byl, co podepsal, jaké služby použil a které sociální sítě navštěvuje. To není vedlejší efekt, to je naopak to, co z pohledu moci dává celému projektu smysl.
Babišova verze: kopírujeme Francii a tváříme se, že jde jen o děti
Český premiér Babiš se rozhodl hrát roli pilného žáka. Místo aby francouzský zákon rozebral kriticky, bez mrknutí oka prohlásí, že by byl „pro zákaz sociálních sítí dětem do 15 let po vzoru Francie“. V kombinaci s Havlíčkovým „vážně zvažujeme legislativní návrh“ je jasno: česká vláda má chuť přenést francouzský model do tuzemských poměrů. Jenže ani Babiš, ani Havlíček neřeknou nahlas celý balík.     (Celý text čtěte na stránkách AENews)

Etický hacker varuje a týká se to i Česka: Kamery ohrožují soukromí – kdokoli je může sledovat online ..... Známý etický hacker a odborník na kybernetickou bezpečnost Ryan Montgomery (známý také v nedávném krátkém videu upozornil na závažné riziko, které představují domácí bezpečnostní kamery a webkamery ponechané ve výchozím nastavení. (Foto: Youtube / RSH)
Podle něj je možné, že cizí lidé sledují živé přenosy z vašich soukromých kamer a sdílejí je na internetu – a to bez jakéhokoli hesla nebo složitého hackování.
Montgomery, který se specializuje na odhalování online predátorů a testování bezpečnosti systémů, v ukázce demonstroval, jak snadno lze najít otevřené kamery.
Stačí do vyhledávače zadat frázi „controllable webcams reddit“ (ovladatelné webkamery reddit) a objeví se aktuální příspěvky na Redditu s odkazy na veřejně přístupné živé streamy.
V jednom z příkladů ukázal kameru umístěnou v aquaparku v Česku, kde mohl kdokoli libovolně otáčet (pan/tilt) a přibližovat pohled bez jakéhokoli ověření.
„Existují aktivní komunity na Redditu a zejména na Discordu s více než 2000 členy, z nichž stovky jsou online denně. Sdílejí tam tyto živé feedy a někdy i horší věci,“ uvedl Montgomery.
Podle zpráv z médií tyto skupiny zneužívají základní nedbalost uživatelů – zejména to, že mnoho levných IP kamer (od značek jako Foscam, Axis, Linksys, TPLink nebo starších modelů) je po instalaci vystaveno přímo na internet bez změny hesla.
Problém není nový. Podobné jevy existují už léta – například stránky jako Insecam.org shromažďují tisíce veřejně dostupných kamer z celého světa, včetně stovek z České republiky (ulice, obchody, domy).
Nástroje jako Shodan („vyhledávač pro připojená zařízení“) umožňují najít otevřené kamery během sekund. Montgomery však zdůrazňuje, že většina případů domácích kamer není hacknutá složitě, ale prostě špatně zabezpečená.
Jeho doporučení je jednoduché a naléhavé:
Vyhledejte si model vaší kamery (např. na Google: „[značka model] default password“ nebo „[model] port forwarding“).
Zkontrolujte, zda je kamera přístupná zvenčí (přes veřejnou IP adresu).
Okamžitě změňte tovární heslo na silné a unikátní.
Vypněte vzdálený přístup přes internet (nebo použijte VPN), pokud ho nepotřebujete.
Aktualizujte firmware kamery na nejnovější verzi.
Pokud možno, používejte kamery pouze v lokální síti (ne přes cloud bez dvoufaktorového ověření).
„Moje rada je jednoduchá: vygooglujte si model svých kamer doma a ujistěte se, že nejsou veřejně vystaveny na internetu. Buďte v bezpečí,“ uzavřel Montgomery.     (Čtěte na stránkách AC24)

Lhaní a panování pomocí šíření všeobecného strachu, se velmi brzy může stát oficiálním nařízením Evropské komise ..... V souvislosti s hlasováním v PSP o důvěře vládě 13/01/2026, jsem očekával podstatný nárůst agresivity těch, kteří museli, nebo budou muset, spolu se svými chráněnci, se skřípěním zubů opustit svá, zcela neadekvátně placená vládní, nebo nezisková místa. Nevím, jak veliký podíl v té agresivitě hrál v té době se blížící volební kongres ODS. Stagnující volební preference ODS ( kolísající mezi 11 % – 13%) by mohly část nervozity přecházející v některých případech v těžko zvladatelnou nenávist, vysvětlit. O tom ale později.
Na vystoupení některých delegátů kongresu se pokusím ukázat, že stále více začíná převládat názor o zbytečnosti další existence politické strany, která více slouží jen jako snadný zdroj obživy pro ty, kteří se do čela strany vecpali, prosti jakékoli morálky.
Ve dnech 18/01/2026 -19/01/2026 probíhal volební kongres ODS, tentokrát v Praze. 
Na jeho průběhu a z něho plynoucím novém složení orgánů strany, lze doložit, proč je současná situace ve stále více se rozdělující společnosti taková jaká je. 
On totiž tento kongres díky vystoupení osvědčených a hodnotových delegátů celkem jasně ukázal, jak se bude nejen ODS, ale i opozice chovat, bez ohledu na důsledky pro Českou republiku a její občany.
Termín konání kongresu byl znám s dostatečným předstihem. 
Dále vedení ODS byly známy katastrofální hospodářské výsledky, které ve zkratce reprezentuje navýšené zadlužení státu o více než 1,2 bilionu Kč / 4 roky, vědomé vytvoření podvodného návrhu státního rozpočtu a zatím úspěšné zamaskování bitcoinového skandálu. 
Bylo tedy jasné, jaká kritéria použít pro výběr potřebné většiny delegátů.
Průběh kongresu, na rozdíl od výšky nákladů na účast od každého delegáta, nebyl nijak překvapivý. 
Úvodní a zároveň poslední projev v té chvíli ještě předsedy ODS Petra Fialy, byl očekávaný tj. trapný a jen potvrdil, že Petr Fiala je a pravděpodobně i zůstane zcela mimo reálný život. 
Experti pro styk s veřejností ho sice něco naučili, ale tím se trapnost jeho každého naučeného, mnohdy směšného gesta, vyřčené fráze, násobila. 
Pokud se Petr Fiala naučil něco skutečně bravurně ovládat, pak je to vedle bájné lhavosti, také víra ve vlastní hodnotovost a politickou předvídavost. 
Což on asi považuje za základní předpoklady pro světového vůdce, za kterého se on sám pravděpodobně považuje.
Nyní k některým vystoupivším kandidátům na volené funkce předsedy strany a místopředsedů strany:
Petr Fiala: (končící předseda)
V přednesené zprávě (doplněné jeho komickou gestikulací) se přiznal ke svému "oprávněnému" předpokladu, že bude opět zvolen, ale ne už tak přesvědčivě. 
A právě proto se rozhodl "uvolnit" cestu povolanějším. 
Vzhledem k výsledkům jeho panování a rozhodování nejen v ČR, ale i k bezmezné adoraci cizího státu, jehož legitimní i ne zcela legální představitelé se nepokrytě hlásí k německé verzi fašizmu, potvrzují naprostou ztrátu poznávacích funkcí Petra Fialy. 
To by většinu podobně postižených pravděpodobně trvale vyřadilo nejen z politického života.
Další výčet z obrovské a nepřehledné řady jeho chyb, fatálních selhání je nadbytečný. 
A stejně tak i další hodnocení, které by mohlo přerůst v možné soudní dohry.
Martin Kupka: (kandidát na předsedu ODS)
se považuje za hodnotově a historicky pevně ukotveného jedince. 
Jeho slovní komunikace je však většině, většinou nesrozumitelná. 
Vyvolává u případných posluchačů poměrně brzkou únavu. 
Často pak dochází ke vnímání jeho vystoupení jen jako uskupení libovolně zvolených, do sebe většinou jen rytmicky zapadajících slov. 
Navíc doprovázených vztyčeným ukazováčkem pravé ruky. 
Tato technologie slovního projevu Martina Kupky, je dovybavena zbraní, která spočívá v jeho nepřerušitelnosti. 
Což panu Kupkovi ale nebrání nevybíravě přerušovat ostatní. 
Jedná se o jakousi kopii Petra Fialy, doplněnou o ochotu se vyjadřovat vždy a ke všemu. 
To je další z arzenálu jeho zbraní. 
Podle napsaného kongresového scénáře byl navržen, volen a zvolen.
Plně o Martinu Kupkovi platí dnes již historická SMS prezidenta Václava Klause, nadčasově hodnotící někdejšího předsedu ODS Mirka Topolánka. 
Toť vše.
Radim Ivan: (druhý kandidát na předsedu ODS)
Snaha o originalitu za každou cenu. 
A tím nemyslím jeho oblečení. 
Pokusy pana kandidáta o kritiku vnitrostranického dění, mě připomínaly pasáže z projevů jiných, již zapomenutých komunistických funkcionářů. 
Pamětníci budou vědět na co narážím. 
Čím je však pan Ivan jednoznačně trumfl, je způsob jeho reakce na jiný názor. 
Což považuji u kandidáta na předáka strany za důležité. 
Jako příklad uvádím jeho reakci na vyjádření Radima Fialy (SPD), kritizující korupci na Ukrajině.
Cituji:
"Tady máš ty hovado. Ukrajina samozřejmě má problém s korupcí a bude jí trvat než bude fungovat jako západní země, ale tohle tupé hovado by se mělo podívat na majetky největších gangsterů, kteří ovládají zemi, která potřebuje útočit na ostatní. Proč potřebuje útočit a dobývat nová území ? Protože kromě spotřeby a prodeje nerostných surovin umí úplné hovno".
Velmi hodnotové. 
Inspirace někdejším starostou pražských Řeporyjí, ale také Ivanovým kolegou Šimíčkem z platformy Česko plus, se nezapře. 
Ani se nedivím, že jisté sympatie sklidil od bývalého člena a předsedy ODS, Mirka Topolánka. 
Ke zmíněné platformě Česko plus se hlásí poslankyně Zajíčková, vystupující jako expertka ODS na školství, která by ráda společné toalety na školách, rušila by umyvadla ve třídách atd. 
Nevím zdali Radim Ivan vědomě plnil roli testera, nebo se měl jen opakovat scénář z volebního kongresu ODS v lednu 2014. 
Tehdy proti Petru Fialovi "kandidovali" Edvard Kožušník a Miroslava Němcová. 
V každém případě to, že na předsedu politické strany kandiduje někdo takový jako Radim Ivan, je smutným vysvědčením pro ODS.
Toť vše.
Kandidáty na řadové místopředsedy ODS, lze rozdělit na ty, kteří ještě neztratili již zmíněné poznávací funkce a ty, kteří je omezili jen na registraci bankovního konta.
Pavel Drobil (kandidát na řadového místopředsedu)
hned v úvodu neopomněl dosti odpudivým způsobem adorovat většinu členů bývalého předsednictva strany. 
Zároveň se přihlásil ke kapitalismu, aniž by upřesnil jakou jeho verzi má na mysli. 
Avšak vzhledem k jeho exekutivní minulosti a zkušenostem s korupcí to je vlastně jedno. 
Samotný úvod projevu by zřejmě stačil pro úspěšnou kandidaturu. 
Řečeno s přítelem po boku prezidenta republiky, pan Drobil si to odpracoval. 
Možná jsem nebyl až tak pozorným posluchačem, ale nyní již místopředseda ODS byl jediným, kdo vedle jiných také děkoval Evě Bitcoin Decroix. 
A jako pravověrný kapitalista také trestu hodnému Zbyňku Stanjurovi. 
A tím také vlastně prozradil, jaká forma kapitalismu je mu blízká. 
Mimochodem, to že se již cítí být pravým kapitalistou dokládal používáním anglicismů, které však byly v příslušných větách zcela nepatřičné. 
Nakonec jen konstatuji, že delegáti Pavlu Drobilovi prominuli, že adekvátně nezmínil Ukrajinu a jako kapitalista se přihlásil k €.
Karel Hass (kandidát na řadového místopředsedu)
Když poslanec Hass přibližně před rokem zvýšil svoji aktivitu před parlamentním mikrofonem, bylo jasné, že se nejedná o aktivitu pro nic za nic. 
Zejména v posledních dnech činnosti minulé sněmovny dával demonstrativně na odiv svoji snahu po názorové objektivitě. 
Svými číslovanými poznámkami se snažil vyvolat dojem hlubších znalostí. 
Svůj kandidátský projev doplnil stálou chůzí po pódiu s mikrofonem v ruce, spolu se snahou vyvolat dojem strukturovaného projevu pomocí číslovaných poznámek, číslovaných rovin, číslovaných poděkování. 
Samozřejmě nechybělo děkování Petru Fialovi a obdiv k neúnavnosti Martina Kupky. 
Karel Hass se dokáže umně vypořádat s publikováním a následným vysvětlením většiny průšvihů vedení ODS. 
Jeho schopnost tyto průšvihy obrátit proti kritikovi a tím ho vlastně obvinit, je skutečně výjimečná. 
Neopomněl také nabídnout něco jako služby krizového manažera a zároveň zdůraznit svoji profesionalitu, jako jeden z pilířů vzestupu popularity ODS.
Karel Hass má jistě namířeno výše ve stranické hierarchii. 
Vzhledem k personální situaci v ODS, bude zajímavé sledovat, kdo na dalším volebním kongresu ODS se bude ucházet o jakou funkci. 
Karel Hass již dnes ví, že není bez šance. 
Jen bych doporučil vyvarovat se používání anglicismů (brand x brandy ).
Alexandr Vondra (kandidát na řadového místopředsedu)
I na kongresu dokumentoval Alexandr Vondra své buranství. 
Nikdy jsem nepochopil, jak mohl tento člověk mít u disidenta a pozdějšího prezidenta ČR V. Havla na starosti zahraniční politiku. 
Stejně tak, jak se mohl stát velvyslancem v USA resp. jak se vůbec mohl octnout v diplomatických službách. 
Nemám ambice posuzovat jak soukromé aktivity toho kterého jedince,stejně tak jeho (zejména minulé) členství v rozličných organizacích. 
Ale co již mám právo soudit, je jejich vliv na jeho profesionální výkon pro zemi, kterou reprezentuje. 
Možné negativní důsledky bývají většinou fatální. 
Vzhledem k vazbám, kterými pan Vondra stále ještě z minulosti disponuje, může být další komentář pro jeho případného kritika ne zcela bezpečný.
Nyní ještě k těm, kteří svým vystoupením na kongresu potvrdili, že ještě neztratili již zmíněné poznávací funkce a neomezili je jen na registraci výše bankovního konta.
Vladimíra Ludková (své kandidatury na řadovou místopředsedkyni se vzdala)
velmi uvážlivý projev, který stihl naznačit nejen problém ODS, ale i pojmenovat problémy, které tuzemskou společnost čekají. 
Zaslouží si proto odkaz.
Petr Zimmermann (kandidát do Výkonné rady ODS)
Někdejší hejtman Plzeňského kraje, v současné době člen výkonné rady ODS. 
Zaslouží si také uvedení odkazu na své vystoupení v rámci politické diskuse na kongresu.
Myslím ale, že podobná vystoupení (možná včetně jejich autorů) již na příštím kongresu neuslyšíme a neuvidíme.
Celý kongres by bylo možno charakterizovat jako poměrně nákladnou merendu s předem připraveným a schváleným výsledkem. 
Výsledkem, který obsahuje i souhlas s de facto zánikem ODS, který bude nazýván hodnotovou přeměnou. 
Mimochodem, vůbec bych se nedivil, pokud by se našel někdo, kdo by navrhl, aby se příští kongres ODS konal na Ukrajině. 
Naopak jsem se podivil tomu, že nikdo (alespoň jsem to nezaznamenal) nezmínil alespoň ty zásadní průšvihy bývalého předsedy Petra Fialy, exčlena ODS Pavla Blažka, bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury, se sílícím odérem podvodníka. 
A stejně tak se nikdo nepozastavil nad chováním Evy Bitcoin Decroix před funkcí, ve funkci a po funkci ministryně spravedlnosti. 
Byli nalezeni a nasazeni dva další adepti pro stavbu, obrazně řečeno, Potěmkinovy ODS, poslanci Karel Hass a Lucie Bartošová. 
Došlo k inovaci formou rozšíření počtu místopředsedů(!) 27 členného poslaneckého klubu ODS. 
Fakt, že politická strana ve svém usnesení podporuje a vyzývá k válce, drze hovoří o odpovědném hospodaření bez rozhazování na dluh ve spojení se spravedlivou (!) solidaritou ,opět potvrzuje naprostou ztrátu poznávacích funkcí autorů. 
V usnesení použitou odpudivou frázi o " zachování jednoznačné prozápadní orientace" nechávám bez komentáře.
Tento text píšu v týdnu, kdy se opozice, tedy i poslanci ODS, rozhodli vyvolat v PSP hlasování o nedůvěře vládě. 
Důvodem mělo být údajné vydírání prezidenta ČR ministrem zahraničí Macinkou. 
Jsem přesvědčen, že všem, včetně prezidenta bylo jasné, že je to nesmysl. 
Pan Macinka sice udělal jednu, zato fatální chybu: formou SMS komunikoval s někým o koho by si slušný člověk neopřel ani kolo. 
Ale to nic nemění na faktu, že Macinkovo chápání ústavy je zcela korektní. 
Zajímavým potvrzením povinnosti prezidenta jmenovat navrženého ministra, jsou dvě zcela protichůdná vyjádření někdejšího předsedy Ústavního soudu Rycheckého. 
Myslím, že by se ministr Macinka měl podívat do kalendáře. 
Zjistil by, že jeden prohraný střet neznamená prohranou bitvu. 
Měl by se také inspirovat, jak je v boji důležitý, ne sice tolik atraktivní, ale konstantní mírný tlak na pozice protivníka. 
Jsou k dispozici dva resp čtyři roky.
Musím uznat, že vystupování koaličních ministrů v PSP včetně dalších poslanců, bylo uměřené a byla vidět snaha o zhodnocení času, který byl vyhrazen pro vyslovení nedůvěry vládě. 
Zato druhá část jednání, kterou ovládli poslanci opozice, spočívala v soutěži kdo bude více lhát, manipulovat, urážet atd.. 
Snaha o nalezení něčeho pozitivního v této části jednání by mělo stejný efekt, jako hledání ztraceného prstýnku v čističce odpadních vod.
Závěr
Částečně nově zvolené vedení ODS vůbec netrápí nevysvětlené skandály bývalého předsedy Fialy, aféra Ministerstva spravedlnosti ČR zametená ministryní Evou Bitcoin Decroix, společná koalice se Starosty, když výsledky soudního projednávání aféry Dozimetr měly mít za následek pád předchozí vlády. 
Vyvození odpovědnosti vůči Zbyňku Stanjurovi potažmo vládě za zvýšení zadlužení o 1,2 bilionu Kč. 
V té souvislosti nikdo (zatím) nevyvíjí snahu o dohledání kam se tyto peníze vlastně poděly.
Ke konci loňského roku trapná tahanice o zaslání opraveného státního rozpočtu bylo opět v režii Zbyňka Stanjury resp. vlády Petra Fialy. 
Za zmíněným nárůstem zadlužení způsobené minulou vládou, je mimo jiné také zcela nezodpovědné, trestuhodné a neřízené otevření hranic migraci. 
Tento krok naprosto ignoroval bezpečnostní a zdravotní rizika občanů ČR. 
Také nijak neskrývaný úpadek obecné morálky formou lhaní, svévolné změny platných zákonů ( viz tvrzení před ÚS o hrozících hospodářských škodách), zneužívání exekutivních a soudních nástrojů k pronásledování a postihu těch, kteří našli odvahu k prohlášením, že císař je nahý.
Takže lhaní a panování pomocí šíření všeobecného strachu, se velmi brzy může stát oficiálním nařízením Evropské komise pod diktátem Němky Ursuly von der Pfizer.     (Čtěte na stránkách Quintus Sertorius)

Šokující odhalení Epsteinových plánů na Ukrajině ..... Šokující odhalení Epsteinových plánů na Ukrajině – svědectví profesora Vydrina, poradce několika ukrajinských prezidentů
Kauza pedofila Epsteina nabírá na obrátkách po celém světě. Včera ovšem všechny Rusy šokoval profesor Dimitrij Vydrin, když v přímém televizním vysílání prohlásil, že Epstein v minulosti projevoval obrovský vážný zájem o Ukrajinu, a říkal přitom, že na Ukrajině existuje velké množství území, kde by se toho dalo, díky panujícímu bezpráví, hodně dosáhnout. Letěl si dokonce také osobně pohlédnout poloostrov Krym, když byl ještě ve vlastnictví Ukrajiny, protože ho považoval za nejlepší místo na světě, kde by se dala vybudovat zóna absolutního bezpráví, a amorálností. (Rozhovor profesora Vydrina najdete zde.)
Profesor Vydrin je absolventem Kyjevské státní university Tarase Ševčenka. Byl členem politické strany Julie Tymošenkové, a poradcem prezidentů Ukrajiny Juščenka a Janukoviče. Po Majdanu z Ukrajiny tiše zmizel do Ruska, odkud “zasvěceně” komentuje současnou ukrajinskou politiku. Zelenskyj ho bytostně nesnáší, protože Vydrin ho neustále karikuje. Jeho citáty jsou proslulé. Třeba: “Nikdo si na Ukrajině nemůže zcela sám uzurpovat politickou moc. Neboť jsme defacto součástí evropského prostoru, a všichni vlivní Ukrajinci mají své hlavní účty vedeny v evropských bankách.”.
Podle profesora Vydrina, tak Vladimír Putin v roce 2014 zachránil všechny obyvatele Krymu před vnuceným životem “podle Epsteinových pravidel”.  A není tak divu, že Zelenskyj už v lednu 2023 zařadil profesora Vydrina na sankční seznam 198 nepřátel Ukrajiny.     (Čtěte na stránkách Infokurýr)

Bývalý hlavní toxikolog společnosti Pfizer: mRNA injekce neměla být nikdy podávána (video) ..... Pokud se diskutuje o problémech mRNA injekcí, pak se občas v případě Pfizeru zapomíná, že tato americká firma na jejich výrobě spolupracovala s Německem, konkrétně s BioNTechem.
Na „vakcínách“ tak zdaleka nepracovali pouze američtí „vědci,“ ale částečně i Němci. Většina injekcí podávaných v Evropě byla také vyrobena v Německu nebo některé další laboratoři Pfizeru.
Právě mRNA injekce vyrobené německým BioNTechem se podávaly (a vlastně dodnes podávají) i u nás.
Odborník, který pro Pfizer pracoval a má dobrý náhled na to, jak probíhalo testování mRNA „vakcín,“ před nimi od počátku varuje.
Helmut Sterz, který pracoval jako hlavní toxikolog ve společnosti Pfizer, vznáší velmi kritická a ostrá obvinění ohledně vývoje, schvalování a používání mRNA vakcín proti COVID-19, zejména přípravků společností Pfizer-BioNTech.
Hovořil s Peterem Weberem o své knize nazvané Vakcínová mafie.
Prozradil, že důležité toxikologické testy během vývoje mRNA vakcín proti COVID-19 buď nebyly provedeny vůbec nebo byly provedeny pouze nedostatečně, např. studie obecné toxicity, dlouhodobých účinků, mutagenity nebo reprodukční bezpečnosti.
Mnoho z těchto testů bylo vynecháno nebo zkráceno natolik, že neumožnily vyvodit žádné smysluplné závěry.
Tento přístup byl nezodpovědný, neetický nebo dokonce zločinný. Kvůli obrovskému časovému tlaku (např. Operace Warp Speed) byla bezpečnost zanedbána ve prospěch rychlejšího schvalování.
Sterz hovoří o nedozírné katastrofě a obviňuje výrobce a úřady z úmyslného obcházení předpisů. Podle Sterze by měli být všichni, kdo byli do schvalování mRNA „vakcín“ jakkoli zapojeni, považováni za zločince a měli by být za tuto činnost potrestáni.
Upozornil i na to, že počet hlášených nežádoucích účinků – a zejména závažných poškození  – po očkování je obrovský a je způsoben nedostatečným testováním bezpečnosti.
Mnohé případy se ovšem bagatelizují nebo se problémy svádí na zástupné příčiny (velmi často na tzv. Long Covid).
Dr. Sterz popisuje, jak byly porušovány toxikologické standardy a schvalování těchto produktů označuje za nelidské.
Sterz zdůrazňuje, že by lidé měli kriticky zvážit, zda to i nadále chtějí tolerovat nebo ne a varuje před dalším „očkováním“ mRNA.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Tupci touží po atomovce: Bomba jako módní póza? Zbraň konce civilizace předmětem pubertálního žvástání. Nikoli Rusko, Washington je jeho adresátem! Nesmysl zvaný evropský jaderný deštník. Sirky dětem do rukou nepatří! ..... Timofej Bordačov rozebírá debatu o chuti k šíření jaderných zbraní a na pozadí krize vztahů mezi Evropou a Spojenými státy ukazuje, že bruselské úvahy o vlastním jaderném odstrašení jsou ve skutečnosti známkou komplexu z poznání vlastní bezvýznamnosti hlubokého morálního úpadku
Debata o tom, zda pro mezinárodní stabilitu je šíření jaderných zbraní přínosem, nebo naopak hrozbou, probíhá prakticky od okamžiku, kdy se tento ničivý druh výzbroje objevil. Obě strany sporu předkládají argumenty, které na první pohled působí přesvědčivě.
Zastánci názoru, že by vlastní atomovou bombu mělo mít co nejvíce států světa, tvrdí, že jaderná zbraň je především nástrojem vzájemného odstrašování. Poskytuje pocit bezpečí slabším a nutí silnější aktéry volit diplomacii namísto otevřeného použití síly.
Zcela vážně zastávají názor, že masové rozšíření jaderných zbraní by mohlo snížit počet válek, protože státy by se zdráhaly vyhrotit konflikty až do bodu, za nímž hrozí částečné nebo úplné vzájemné zničení. Jako důkaz uvádějí soupeření USA a SSSR během studené války. Nebo vztahy mezi Indií a Pákistánem, kde získání tohoto nejničivějšího typu výzbroje údajně přispělo k tomu, že mezi nimi ustaly skutečně rozsáhlé války.
Nebezpečná hra
Odpůrci namítají, že jaderné zbraně by měly zůstat výhradně v rukou úzkého okruhu států, které díky vyspělým systémům řízení jsou schopny s nimi zacházet odpovědně a kompetentně. Většina zemí světa podle nich nemá s podobnými zbraněmi žádné zkušenosti, nezná „pravidla hry“ a mohla by se dopustit fatálních chyb a strhnout zbytek světa do jaderného kataklyzmatu.
Argumentují jednoduchým příměrem z oblasti požární bezpečnosti: „Sirky nepatří do rukou dětem“. Přímé příklady, kdy by se takové varování naplnilo, sice zatím nemáme, což ovšem vyvolává oprávněné podezření, že řeči o nebezpečí šíření jaderných zbraní mohou sloužit i jako zástěrka k udržení monopolu v rukou omezeného počtu států.
Jednoznačná odpověď na otázku, zda rozšiřování jaderných arzenálů svět spíše stabilizuje, nebo naopak učiní ještě rizikovějším, prostě zatím neexistuje. Realita se však vyvíjí: Jadernými zbraněmi dnes nedisponují jen Indie a Pákistán. Oficiálně se k nim hlásí Severní Korea a obecně se ví, že vlastní atomovou bombu má Izrael, jakkoli to jeho vláda nikdy oficiálně nepotvrdila.
Pomatenci se množí
Aktuální diskusi dále přiživuje chování Spojených států a krize ve vztazích mezi Washingtonem a jeho evropskými spojenci. Před několika dny se například v Brazílii ozvaly hlasy respektovaných, byť již bývalých diplomatů. Vyzvali k vážné debatě o tom, zda by si i tato jihoamerická země neměla pořídit vlastní jadernou bombu. Impulzem byla nová politika USA, jež prohlásily celou západní polokouli za zónu svého výlučného vlivu.
Ještě hlasitější jsou však Evropané. Především z unie zaznívají výzvy, aby byl francouzský a britský jaderný „deštník“ rozšířen na všechny evropské státy NATO. O této možnosti veřejně hovořil francouzský prezident Emmanuel Macron a nedávno se podobně vyjádřil i předseda Mnichovské bezpečnostní konference, významný německý diplomat Wolfgang Ischinger.
V jeho případě však argumentace působila místy rozporuplně, ne-li přímo kuriózně. Podle tohoto jednoho z nejvlivnějších evropských hlasů by vlastní jaderné odstrašení Evropské unie sloužilo především k posílení jejího sebevědomí v očích USA, Ruska a Číny. Jeho rodné Německo by se přitom mohlo ujmout role „stavitele mostů“ mezi Evropou a Spojenými státy v jaderné otázce, aby Američané – nedej bože – nenabyli dojmu, že se jejich spojenci hodlají v budoucnu obejít bez nich.
Falešná hrozba
To zároveň ukazuje, do jakého stupně intelektuálního úpadku největší západní sousedé Ruska klesli a jak výrazně se u nich posunulo chápání role jaderné bomby v dnešním světě.
Především proto, že úvahy o potřebě evropského jaderného „deštníku“ nemají prakticky nic společného s reálnou mezinárodní bezpečností. Jaderné zbraně byly historicky klíčové především pro státy, které čelily skutečné hrozbě vlastního zániku. Typickými příklady jsou právě Severní Korea a Izrael. Do jisté míry také Pákistán, který se kvůli své velikosti nemůže Indii postavit na roveň.
Pro Sovětský svaz bylo vytvoření jaderného arzenálu prostředkem, jak zabránit jinak téměř nevyhnutelnému přímému střetu s USA. A v 60. a 70. letech se stalo i nástrojem k odstrašení rostoucí útočné čínské strategie.
Je však těžké si představit, že by některá z velkých světových mocností chtěla vůči Evropě uplatňovat hrozbu takového rozsahu, že by stálo za to riskovat jadernou apokalypsu. To jediné, co sousedé Evropy – především Rusko – požadují, je, aby se Evropa přestala vměšovat do jejich vnitřních záležitostí, přestala vytvářet bezpečnostní hrozby a neničila mezinárodní hospodářské vazby.
V Berlíně, Paříži i dalších metropolích Evropské unie si to velmi dobře uvědomují. Přesto nadále předstírají, že nutně potřebují takto extrémně silný prostředek obrany před vnějším světem.
Západ v krizi
Za druhé je zcela zřejmé, že evropské řeči o vlastní atomové bombě jsou pouze jedním z projevů hlubokých rozporů uvnitř takzvaného kolektivního Západu, který se nachází v otevřené krizi.
Ostré změny v americké rétorice zatím nepřinesly zásadní praktické kroky. Administrativa Donalda Trumpa sice hovoří o omezení vojenské přítomnosti v Evropě a vyvíjí tlak na spojence v otázkách Grónska či Ukrajiny, avšak nehodlá z Evropské unie stáhnout své jaderné zbraně.
Spojeným státům se nicméně podařilo vyvolat v Evropě nervózní a chaotickou reakci. Právě její součástí jsou i Macronovy výzvy, podpořené vlivnými německými intelektuály. Je třeba znovu zdůraznit: pro Evropu nejsou debaty o atomové bombě ničím jiným než taktickým, respektive rétorickým manévrem v aktuálních sporech s Washingtonem. Nic víc.
Sám Macron by v okamžiku, kdy by šlo do tuhého, zcela jistě nepřistoupil na to, aby kontrola nad francouzským jaderným arzenálem přešla do rukou Německa, nebo – nedej bože – bruselské byrokracie. Totéž platí o Británii, která se tradičně vyhýbá přímému riziku a spíše vyniká schopností postrčit k nebezpečí někoho jiného.
Nesnesitelná lehkost žvástání
O jaderných zbraních jsou však v Evropě ochotni mluvit téměř všichni, a to prostě proto, že zde už ani ty potenciálně nejdramatičtější věci nejsou brány vážně. Evropa si už natolik zvykla nemít skutečný vliv na světové dění ani na vlastní postavení, že dnes diskutuje o jaderných zbraních jen jako o dalším způsobu, jak „postrašit“ Američany. Jako by je snad ve Washingtonu neznali.
Právě zde se ale ukazuje, že Evropa se sama proměnila v nezkušeného a nezodpovědného aktéra, u něhož by šíření jaderných zbraní ostatní skutečně mohli považovat za hrozbu. Paradoxem je, že historicky nejzkušenější účastník, tvůrce moderního mezinárodního práva, se náhle jeví kulturně zaostalejší než jeho někdejší kolonie v Asii či Latinské Americe.
V mezinárodní politice nejsou jaderné zbraně symbolem prestiže či nástrojem sebepotvrzení. Jejich vlastnictví s sebou nese obrovské riziko i odpovědnost. Nesmí se stát předmětem pubertálních politických her vedených kvůli mediálnímu efektu.
Pokud se toto vědomí reality rychle nevrátí, ocitneme se jednoho rána na prahu všeobecné katastrofy, kterou už nepůjde zastavit.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Ne boj s vládou, ne boj s Macinkou či Turkem… Koudelka prozradil hlavní cíl aféry SMS zpráv ..... Náměstek ministra spravedlnosti Zdeněk Koudelka (Trikolora) promluvil s neČT24 o možném cíli zveřejnění komunikace mezi ministrem Macinkou a prezidentovým poradcem. „Kolář aféru SMS zpráv využil k tomu, že opětnou kandidaturu Petra Pavla chtě nechtě budou muset podpořit strany opozice,“ tvrdí.
Prezident Petr Pavel na mimořádné tiskové konferenci oznámil, že ho ministr zahraničí a předseda Motoristů sobě Petr Macinka vydíral kvůli tomu, že nechce jmenovat členem vlády Filipa Turka. Zprávy, které (prezidentův poradce) od Macinky dostal, prezident zároveň zveřejnil na sociální síti. Co si myslíte o obviněních pana prezidenta?
Po přečtení SMS zpráv jsem byl šokován výrokem Petra Pavla o vydírání. Nejde o vydírání, jen o vzkaz, že když prezident jako jeden z účastníků politického boje nevyhoví jinému aktérovi, tak tento proti němu bude bojovat politickými prostředky. Hrad postoupil výroky ministra Macinky k prošetření bezpečnostním složkám. O trestný čin nejde.
Jaké cíle sleduje prezident, když zveřejnuje korespondenci Macinky se svým poradcem na sociálních sítích?
Petr Pavel se jasně vymezil vůči vládě Andreje Babiše a tím si řekl o kandidaturu do druhého funkčního období za strany současné opozice. U některých politiků ODS, která se prezentovala jako antikomunistická strana, podpora bývalého komunistického rozvědčíka v prezidentských volbách v roce 2023 nadšení nevyvolala. Brali ji jako nouzové řešení a věřili, že do příštích voleb se najde kandidát, který nebyl zapojen do mocenských složek totalitního režimu.
Šedá eminence na Hradě Petr Kolář aféru SMS zpráv využil k tomu, že opětnou kandidaturu Petra Pavla chtě nechtě budou muset podpořit strany opozice. To mohl být hlavní cíl vytvoření aféry Hradem. Ne boj s vládou, ne boj s Macinkou či Turkem, ale postavit opoziční strany před opětovnou kandidaturu Petra Pavla jako nezpochybnitelný fakt.
Domníváte se, že pan prezident překračuje své pravomoci v záležitosti jmenování Filipa Turka?
Ústava dává pravomoc jmenovat ministry prezidentovi. Premiér má navrhovací právo, návrh není rozkaz či příkaz. Prezident a premiér se na jmenování musí shodnout, jinak se nikdo ministrem nestane. To je právní závěr opřený o text ústavy, ať je prezidentem Havel, Klaus, Zeman či Pavel. Prezident je totiž úřad. Osoby přicházejí a odcházejí, pravomoci se tím nemění. Ve volbách rozhodnou voliči, zda bude vládnout i po příštích volbách Petr Pavel, který Turka nejmenuje, či vládní kandidát, který Turka jmenuje. Spor o Turka vyřeší volby, a tak je to dobře.
Děkujeme za rozhovor!      (Čtěte na stránkách 42TČen)

ROPA NENÍ FOSILNÍ PALIVO; je druhou nejrozšířenější kapalinou na Zemi ..... Během rozhovoru v roce 1994 hovořil L. Fletcher Prouty o tom, co ropa skutečně je. Není tím, za co ji považujeme. Není fosilním palivem. A je druhou nejrozšířenější kapalinou na Zemi, řekl.
L. Fletcher Prouty byl náčelníkem speciálních operací Sboru náčelníků štábů za amerického prezidenta Johna F. Kennedyho. Bývalý plukovník Letectva Spojených států odešel z vojenské služby a stal se bankovním manažerem a následně kritikem zahraniční politiky USA, zejména tajných aktivit CIA, o nichž měl značné interní znalosti. Zemřel v roce 2001 ve věku 84 let.
Během druhé světové války sloužil plukovník Prouty jako velitel tanku armády. Později vstoupil do Letectva Spojených států („USAAF“) a v roce 1943 se stal osobním pilotem generála Omara Bradleyho. Ještě téhož roku přepravil Čankajška na Teheránskou konferenci.
Prouty se také zapojil do práce pro Úřad strategických služeb („OSS“). V roce 1945 sloužil na Okinawě a podílel se na přepravě osobní stráže generála Douglase MacArthura do Tokia. V roce 1946 byl Prouty americkou armádou přidělen k Yaleově univerzitě. V roce 1950 založil Velitelství protivzdušné obrany a během korejské války působil v Japonsku, kde byl vojenským manažerem Tokijského mezinárodního letiště.
V roce 1955 byl Prouty pověřen koordinací operací mezi USAAF a Ústřední zpravodajskou službou („CIA“). Následujících devět let pracoval pro Pentagon. Byl důstojníkem pro briefingy ministra obrany (1960–61), předsedy Sboru náčelníků štábů a náčelníkem speciálních operací (1962–63).
Plukovník Prouty odešel do důchodu z USAAF v roce 1964 a byl vyznamenán Medailí za zásluhy Sboru náčelníků štábů. Později pracoval pro General Aircraft Corporation (1964–65) a First National Bank (1965–68). Byl také vrchním ředitelem organizace zabývající se vládním a vojenským marketingem.
Více informací o plukovníku Proutym najdete na stránkách L. Fletcher Prouty (Spartacus Educational) a L. Fletcher Prouty (Wikipedia).
Během rozhovoru v roce 1994 se Bruce Kanier zeptal plukovníka Proutyho, co tím myslel, když v jednom vystoupení řekl, že ropa není fosilní palivo a že jde o minerál. Plukovník Prouty odpověděl:
„[Když] se ropa změnila z maziva na palivo […], učinilo ji to cennou. Rockefeller byl v té době shodou okolností nejchytřejším mužem v oboru, ale většinu svých peněz, nebo značnou část, vydělal na přepravě ropy stejně jako na jejím prodeji.
„Stanovit cenu ropy je jako stanovit cenu kbelíku vody bez počátečních nákladů, která je v zemi. A v té době ji v některých případech těžili téměř tím, čemu byste říkali povrchová těžba ropy – nešli hluboko dolů. Aby tedy cenu zvýšili, přišli s myšlenkou, že musí vytvořit dojem, že je vzácná.
„[Shodou okolností] v roce 1892 se v Ženevě konal sjezd vědců, který měl určit, co jsou organické látky. Definice organické látky je látka obsahující vodík, kyslík a uhlík. Obvykle jde o živou látku… Na tomto ženevském sjezdu Rockefeller využil toho, že tam poslal některé vědce, kteří řekli: ‚Ropa, petrolej, je vodík, kyslík a uhlík, proto musí pocházet z […] rozkladu dříve živé hmoty.‘
„Když vědecký sjezd skončil, definovali ropu jako zbytek dříve živé hmoty. No, a tím se z ní stalo ‚fosilní palivo‘.
„Nikdy nebyla nalezena žádná fosilie, skutečná fosilie, pod hloubkou šestnácti tisíc stop… Vrtáme po ropě ve třiceti tisících, třiceti třech tisících, dvaceti osmi tisících stop, každý den v týdnu. Tím je hned jasné, že to nemůže být fosilní palivo. Říká se tomu fosilní palivo proto, aby veřejnost měla pocit, že jde o zdroj, který dochází [a] je vyčerpáván.
„Když znáte světové zásoby ropy, víte, že rozhodně nedojdou po velmi dlouhou dobu. Je to druhá nejrozšířenější kapalina na Zemi.“
Po léta, vysvětloval plukovník Prouty, hlásali tuto propagandu nejvyšším úřadům v USA, že ropa je fosilní palivo, které dojde. „Cílem toho bylo, jak to Kissinger vyjádřil svými vlastními slovy, když přišel čas, aby promluvil, vytvořit světovou cenu ropy. Jinými slovy, ne 30 centů za galon tady a 90 centů za galon tam, ale pojďme stanovit světovou cenu. To je jejich cíl. A snaží se to udělat s pšenicí a se vším ostatním,“ řekl.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Dopis vrchnosti ..... Minulý týden jsem psal několik textů o tom, jak náš úpadek stále zrychluje, přehoupává se přes okraj propasti a je stále menší šance to zastavit. Za pár dní uvidíme, jak moje teze fungují v praxi, protože se bude schvalovat státní rozpočet se schodkem 310 miliard a já bych se skoro vsadil, že ho prezident nebude chtít podepsat. Ano, já vím, že Stanjura si čísla vycucával z prstu. Já vím, že Schillerová teď udělala, co mohla, aby ten bordel dala trochu dohromady, ale ten třistamiliardový schodek je prostě symptom.
Ať dělají, co dělají, průmysl už negeneruje zisky (nebo alespoň ne pro Českou republiku) a cenných papírů se nenažereš. Nezmění na tom nic ani kvikot majnstrýmových mééédií, jak skvěle vítězíme nad Ruskem, ale pokud se okamžitě nevyzbrojíme, tak Rusko zaútočí na NATO. Nezmění na tom nic ani oslavné články o obnovitelných zdrojích a elektromobilitě, ani stále masivnější dotace, kterými se celý ten grýndýlový nesmysl stále tlačí dopředu. Schodek je prostě schodek a říká nám, že posledních třicet let udržujeme iluzi o blahobytu na dluh.
A tak s novou vládou samozřejmě schodek není nižší, ale vyšší… myslete politicky, Halík! Trumpovi také zadlužení stále zrychluje, protože musí platit úroky po svém předchůdci a mohl i s Elonem Muskem dělat, co chtěl. Škrtali, nacházeli chyby, zařízli USAID… a nakonec navýšili rozpočet Pentagonu tak moc, že to zvonku vyzerá, že se chtějí ještě rychle vyzbrojit, aby mohli své věřitele prostě zabít a ne jim vracet dluhy.
Ano, státní rozpočet je realistický, odpovídá situaci, jen překračuje zákonná kritéria a stane se dalším střetem mezi premiérem a prezidentem. Záminka pro nepodepsání je vlastně dokonalá a Milion chlívek na něco takového vysloveně čeká. Ale jestli to Petr Pavel hladce podepíše, tak alespoň víme, proč Andrej nechtěl eskalovat konflikt.
Nicméně… rozpočtové provizorium státu svědčí – utrácí se méně, rozpočet je za leden v přebytku… abychom nezjistili, že nejlepší je nedělat nic a nepouštět k penězům žádné politiky…
A ještě jednu věc mám na srdci… Andrej Babiš napsal dopis unijním šéfům. Costovi a Leyenové. Píše tam o příliš vysokých cenách emisních povolenek, nekonkurenceschopné energetice a tak dál. Hezky ten dopis napsal. Vyjmenovává v něm nejpalčivější problémy, ve kterých se Evropa nachází. Ale pořád jede ve stejném módu jako všichni. Oxid uhličitý je stále nepřítel, proti kterému je třeba bojovat. Nesnaží se jim vysvětlit, že je to celé koncepčně blbě, jen navrhuje dílčí zlepšení.
Andrej tam v dopisu má i posílení surovinové nezávislosti EU, podporu těžby a zpracování kritických surovin v Evropě a ochranu před nekalou konkurencí ze třetích zemí…. Pravda pravdoucí.
Akorát, zrovna teď jsme jednu takovou těžbu černého uhlí ukončili a co hůř – hodláme ty tři miliardy tun uhlí pod zemí zaplavit vodou. Nebudeme udržovat doly alespoň zakonzervované, protože se to nejspíš brzy bude hodit. Děláme totéž, co dělají zelení Khmérové v Německu. Ti také pro jistotu odstřelili chladící věže atomových elektráren, aby se fakt nedaly použít.
K čemu pak jsou ty kecy v dopise o surovinové politice, když dopouštíme přesný opak? V čem se to liší od Fialy? On zavíral doly a elektrárny radostně, Babiš je bude zavírat s nechutí a psát kvůli tomu dopisy? Nebo už ani nesmíme sami ve své zemi doly zakonzervovat? Hrdá suverénní a svobodná země nemá právo rozhodovat o své vlastní hospodářské politice?
Tohle pro mě bude jasný ukazatel, jestli to současná vláda myslí upřímně. Ne dopisy, ne kecy na bilbórdech, ne deklarace, ale skutečná pronárodní politika. Jestli vláda dopustí zaplavení dolů a jejich znehodnocení, tak jsou skutečně jen pokračováním Fialy jinými prostředky. Jestli Babiš nedokáže zastavit hospodářskou imbecilitu, není žádný důvod, aby vládl. Že jde hospodářství nahoru, to poznáte podle toho, že se těží a zpracovává. Že jde hospodářství dolů, to poznáte, protože se netěží a nezpracovává. Že máme všichni ajfouny vyrobené v Koreji na tom nic nemění.
Možná jim křivdím. Možná už mají připravenou koncepci, jak naše černé uhlí uchovat pro lepší časy, kdy už nebude vládnout Uršula ani majnstrýmoví intervjuci. Možná o ní jen nemluví, aby nespustili shitstorm. Ale zaplavení dolů vodou, to pro mě bude jasný a nezpochybnitelný ukazatel, jak se současná vláda staví k práci našich předků a jak vážně myslí naši skutečnou suverenitu a samostatnost. V uplynulých letech jsme viděli, jak moc poníženě jsme museli žádat EU o dostavbu Temelína nebo rozšíření Dukovan. Tohle je mnohem jednodušší. Stačí jen nechat v provozu čerpadla a pár lidí, aby se o to starali. Jestli nejsme schopni ani toho, tak je změna režimu naprosto nutná a žádoucí.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

6.1. 2026     USA a Rusko navázaly vojenskou spolupráci ...... Po 4 letech suspendování, tento čtvrtek USA a Rusko znovuobnovili dialog ohledně vojenské spolupráce na nejvyšší úrovni. Podle USA, udržování dialogu mezi ozbrojenými silami je důležitým faktorem pro mír, stabilitu a snižování napětí ve světě.      (Islamizace)

Kdo skutečně vládne na pražském hradě? Asi budete překvapeni ..... V souvislosti s hysterickým vystoupením Petra Pavla, které mu strhlo masku klidného a drsného chlapa, se stále víc diskutuje, kdo vlastně tomuhle marketingovému produktu vládne. Veřejně se hovoří o P. Kolářovi, ale to je jen dosazená loutka.
Skutečným řídícím důstojníkem je jistý Michael Žantovský, ten už takhle řídil V. Havla (jak nám prozradila jeho bývalá milenka J. Vodńanská v knize Voda, která hoří), kdy nastrčenou šabesovou figuru hrál K. Schwarzenberg, který za to byl odměněn velkým majetkem, na který neměl ze zákona nárok a pak mohl ještě pokoutně zprivatizovat Becherovku.
Žantovský se potom uklidil do „české“ diplomacie a byl mimo jiné velvyslancem ve své domovině u Mrtvého moře – v Izraeli. A najednou je zpět.
Ona ta Pavlova hysterická reakce není náhoda, jistý národ se totiž pohybuje mezi dvěma polohami. Buď hystericky běduje, jak jim každý ubližuje, nebo je bytostně arogantní…
Podobného řídícího důstojníka měla i fialová vláda v podobě T. Pojara, rovněž bývalý velvyslanec v Izraeli.
Na dobu, kdy na pražském hradě bude zase vládnout Čech, si ještě budeme muset počkat.     (Čtěte na stránkách Česká věc)

Petr Pavel provedl de facto ústavní puč, když zmařil jmenování Filipa Turka. A proč je výrok Andreje Babiše o „uzavřené záležitosti“ nebezpečným precedentem a legitimizací prezidentova ústavního puče? Potopení Turka ze strany Pavla a teď i Babiše může vést k rozvalu koalice a k menšinové vládě! ..... Celá republika sleduje bezprecedentní ústavní konflikt, který rozpoutal prezident Petr Pavel svým krokem odmítnout jmenovat Filipa Turka ministrem v nové vládě. Není to pouze osobní spor, není to ani otázka politického vkusu. Jde o zcela zásadní precedent, který svou povahou zasahuje do samotné logiky parlamentního systému. A děje se tak na základě intervence Bruselu.
Prezident se postavil nad Ústavu, přisvojil si pravomoci, které mu zákon nedává, a ještě k tomu vše doprovodil mlžením a vágními, prázdnými odůvodněními. A pak přichází výrok Andreje Babiše, že je to „uzavřená záležitost“. Jako kdyby snad šlo o nějaký technický detail, přestřelku úředníků, nebo drobnou epizodu, na kterou se zítra zapomene. Ne, nejde. A nesmí jít. Protože pokud se z tohoto precedentu stane norma, máme po parlamentní demokracii.

Ústava České republiky je napsaná jasně: prezident jmenuje členy vlády na návrh premiéra. Není tam jediná zmínka o tom, že by mohl návrh odmítnout. Není tam žádné „diskreční oprávnění“, žádné „prezidentské posuzování vhodnosti kandidáta“, žádný mechanismus, který by z hlavy státu dělal personálního kádrováka vlády. Nic takového.
Prezident nemá hrát personálního filtrátora. Prezident nemá suplovat parlament, policii ani soudy. Prezident nemá rozhodovat podle toho, kdo se mu líbí a kdo ne. Tenhle princip byl dříve respektován dokonce i prezidenty, kteří byli výraznými politickými osobnostmi. Václav Havel, Václav Klaus, dokonce i Miloš Zeman – přes všechny konflikty, které vedli – nakonec museli vždy ustoupit textu Ústavy, i když to leckdy bolelo. Petr Pavel jde opačnou cestou. Stojí si za tím, že má nějaké samozvané oprávnění určovat, kdo bude ve vládě. Jenže to je ústavní převrat tichou cestou.     (Celý text čtěte na stránkách AENews)

„Za dva roky Petr Pavel nebude prezidentem,“ řekl Macinka. Do té doby je připraven vést obě ministerstva ..... Prezident Petr Pavel včera oznámil, že je připravený přijmout nový návrh na post ministra životního prostředí. Podle předsedy Motoristů Petra Macinky hnutí jiného kandidáta než Filipa Turka nemá. Potvrdil to i ve včerejším rozhovoru pro iRozhlas, ve kterém zároveň naznačil, jak by mohl osud ministerského křesla vypadat.
Po včerejší schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) prezidentská kancelář na X oznámila, že odmítnutí Turkovy nominace je finální a v souladu s Ústavou. Jediná možnost, jak rozhodnutí zpochybnit, je obrátit se na Ústavní soud, stojí v příspěvku. Nyní je podle kanceláře prezident připraven jmenovat jiného ministra životního prostředí a očekává nový návrh předsedy vlády.
Při včerejším zasedání Poslanecké sněmovny Macinka sdělil, že jiného nominanta Motoristé nemají. To potvrdil i v rozhovoru s iRozhlasem. „My jsme řekli jasně, že žádnou náhradu za Filipa Turka hledat nebudeme. A toto je náš stále stejný postoj,“ řekl ministr.
Babiš včera na návštěvě Říma novinářům podle ČTK řekl, že věc už nechce řešit. Pokud Motoristé uznají, že by chtěli jmenovat do vlády někoho jiného než Filipa Turka, předseda vlády návrh v rámci koaliční smlouvy předloží. „My máme samozřejmě koaliční smlouvu, která jasně říká, že každá koaliční strana navrhuje své kandidáty a já tedy nemám možnost měnit jejich názor,“ citovala Babiše ČTK. „Faktem je, že jsme se dostali do patové situace,“ dodal.
Macinka je připravený vést obě ministerstva i nadále
Macinka je v současné době ministrem zahraničí a pověřeným šéfem resortu životního prostředí. Jak se situace bude vyvíjet dál, je zatím nejasné. Macinka ale podle rozhovoru sází na nadcházející prezidentské volby. „Za necelé dva roky budou prezidentské volby, to znamená ode dneška za dva roky už Petr Pavel nebude prezidentem,“ poznamenal ministr.
Na otázku, zda do té doby povede oba resorty, odpověděl, že je to možné. „Pan prezident se rozhodl, že chce tímto způsobem blokovat politický program Motoristů a nové vlády, ale to se mu nepodaří. Tím svým protiústavním vzdorem v podstatě docílil toho, že Filip Turek je stejně na ministerstvu životního prostředí jako vládní zmocněnec a vztahy mezi prezidentskou kanceláří a Černínským palácem jsou poměrně nedobré,“ dodal Macinka.
Předsedovi Motoristů se údajně podařilo vedení obou ministerstev stabilizovat.
„Filip Turek je mi v tom velkou oporou a je důležitým elementem pro to, abych bez problémů zvládl formálně řídit oba dva resorty,“ řekl. Turek aktuálně figuruje jako vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal. Podle Macinky Turek sice nemůže nic ani nikoho řídit, ale má na starosti rozsáhlou agendu a dává ministrovi různá doporučení.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Já jsem svoloč, ty jsi svoloč... a komu tím prospějete? ..... Já jsem svoloč, ty jsi svoloč, my jsme svoloč. - On je špína, ona je špína, oni jsou špína.
Poslední dobou mám pocit, že jsme se všichni kolektivně zbláznili. Jako by se otevřely stavidla nějakého septiku a my se v tom teď brodili s úsměvem na rtech. Tak schválně, slyšíte to taky? Zleva, zprava, z televize i od sousedova plotu: „Já jsem svoloč, ty jsi svoloč, my jsme svoloč.“ Je to skoro jako nová národní hymna, jen s trochu horším textem a mnohem horším odérem.
Ale víte co? Já se s tím klidně smířím. Klidně budu ta největší svoloč v okolí. Proč? Protože je to pořád tisíckrát lepší než být tou druhou stranou mince. On je špína, ona je špína, oni jsou špína. A věřte mi, se špínou se nediskutuje, ta se splachuje.
Raději budu hrdě stát jako svoloč, než abych se jako ta lidská špína plazila při zemi, smrděla falešnou morálkou a zoufale hledala nejbližší kanál, kam bych schovala svůj charakter i s tím svým smradem.
Ono se to má totiž takhle… Potká Evička Vítka (jména jsou samozřejmě čistě náhodná, že?) a huláká na něj přes celou ulici: „Kam tečeš, ty špíno?“ Vítek ani nezpomalí, jen si tak otráveně odfoukne: „Do tebe, ty kanále!“
A v tom je ta celá naše současná tragikomedie. Přesně tak to cítím. Máme kolem sebe lidi-špíny, co se neštítí pošpinit úplně všechno. Lžou, až se jim od pusy práší, nenávidí každého, kdo má v hlavě víc než jen piliny, a myslí si, že když ostatní pošpiní, sami budou vypadat čistěji. Omyl, přátelé. Špína zůstane špínou, i když ji navoníte nejdražším parfémem.
Nejlepší by bylo tyhle existence ignorovat. Prostě si myslet svoje a jít dál. Jenže já mám tu zatracenou smůlu (nebo dar?), že co mě napadne, to prostě musím mrsknout na papír. Jinak by mě to žralo zevnitř jako rez starý hrnec. Psaní je totiž terapie jako hrom. Všem vám to doporučuju: než abyste někoho přetáhli holí, radši to ze sebe vypište. Papír to vydrží, a vy si aspoň neumažete ruce od té špíny, co se kolem nás tak sebevědomě roztahuje.
Proč použila slovo svoloč – Slovo svoloč je ruského původu (rusky сволочь), v češtině je vnímáno jako hanlivé označení pro sebranku, lůzu, chátru nebo pakáž.      (Čtěte na stránkách Politikařina)

Občan do toho, jak bude strategicky očkován, nemá co kecat. Babišova vláda nemění kurz ..... Babiš se sice vymlouvá, že za chyby vlády během „pandemie“ mohou špatné rady odborníků, jeho ministr Vojtěch se ale obklopuje na ministerstvu stále stejnými lidmi. Už samotné jmenování Vojtěcha jako jedné z hlavních tváří covidové totality je výsměchem jakékoliv sebereflexi, jeho další kroky v úřadu jen naplňují oprávněné obavy: Podpora národní očkovací strategie. Podpora členství ve WHO. Ministerstvo jako jediný zdroj „odborné pravdy“.
Národní očkovací strategie: Babišova vláda nemění kurz.
Premiér Babiš se sice omlouvá za chyby, které jeho vláda udělala během pandemie kvůli vadným radám odborníků, jeho ministr Vojtěch se ale obklopuje na ministerstvu stále stejnými lidmi. Žádná změna kurzu není na obzoru a i kontroverzní Národní očkovací strategie jede dál ve stejném duchu, jak ji připravil Vojtěchův předchůdce Válek. Je to zvláštní, protože premiér si evidentně uvědomuje, že to byl právě nesmyslný tlak na očkování, co mu v roce 2021 prohrálo volby. Chce si to zopakovat?
Ukazuje se, že ministerští úředníci při přípravě Národní očkovací strategie úplně vynechali Úřad pro ochranu osobních údajů. Jeho předseda Jiří Kaucký se dožaduje nápravy. Ani to ale pravděpodobně plány na masivní zvýšení proočkovanosti populace nezastaví. Připomínky veřejnosti ministerstvo oslyšelo. Občan do toho, jak bude strategicky očkován, zkrátka nemá co kecat. [zdroj]
Národní očkovací strategie je jeden velký podvod na lidi. 
Ať už se schovává za jakoukoli líbivou prezentaci, barevné grafy a slogany o „ochraně veřejného zdraví“, ve skutečnosti jde o stejný typ nátlaku, jaký jsme zažili během covidu, jen tentokrát bez pandemie.
Nejde o otevřenou diskusi. Nejde o skutečně informovaný souhlas.
Jde o předem daný směr, ve kterém je očkování prezentováno jako jediné správné řešení, zatímco všechny ostatní cesty jsou systematicky vytlačovány na okraj.
O těchto věcech rozhodují lidé, kteří nenesou osobní odpovědnost za důsledky svých rozhodnutí. Lidé, kteří nikdy nestáli u lůžka kriticky nemocného pacienta, kteří neviděli komplikace v reálné klinické praxi, a přesto si nárokují právo řídit zdraví celé společnosti.
Rozhodují úředníci a političtí nominanti, nikoli ti, kteří mají zkušenost z terénu a respekt k pacientovi jako k lidské bytosti.
Proto bych očekávala, že lidé jako Šebelová, Vojtěch, Šťastný a další půjdou osobním příkladem.
Ne slovy a tiskovými konferencemi, ale plnou osobní odpovědností za systém, který prosazují.
A že budou stejně otevření i k dlouhodobému sledování dopadů, komplikací a reálných výsledků,nejen těch, které se hodí do prezentací.
Očkování není jediná cesta.
Nikdy nebylo a nikdy nebude.
Základní cestou je prevence, zdravý životní styl, kvalitní a dostupná strava, přirozený pohyb, práce se stresem, spánek, včasná a cílená diagnostika, individuální přístup k pacientovi aj.
To jsou skutečné pilíře zdraví. Ne direktivy shora!
Zdraví se nedá nadiktovat vyhláškou. Důvěra se nedá vynutit strategií. A respekt k lidem se nedá nahradit nátlakem převlečeným za „odborné doporučení“.
Pokud stát skutečně chce zdravější populaci, musí začít mluvit pravdu, přiznat chyby minulosti a otevřít prostor pluralitě názorů.
Protože systém, který se nepoučí, je odsouzený opakovat stejné chyby, jen s novým názvem programu. [zdroj]
Podpora národní očkovací strategie. Podpora členství ve WHO.
Notují si současný ministr zdravotnictví Vojtěch, bývalý ministr zdravotnictví Válek, Šebelová a částečně i Boris Šťastný. Ten alespoň vyzývá k revizi NOS.
V Otázkách VM se hovoří o semináři 3 roky od Covidu, hovoří se o Jindřichu Rajchlovi a samozřejmě Jindřich Rajchl ve studiu není.
Připomínám, že ANO získalo 1,8 mil. hlasů. Voliči ANO tedy dali NOS i WHO zelenou.
My v PRO budeme nadále hájit naprostou dobrovolnost u veškerého očkování, naprosté právo rodičů rozhodnout o svých dětech v rámci výhrady svědomí a článek 2 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně – Nadřazenost lidské bytosti.
Zájmy a blaho lidské bytosti jsou nadřazeny zájmům společnosti nebo vědy.
Vy víte, na jaké straně stojím 6 let a znáte mé názory i znalosti ohledně komerční medicíny, infekčních teorií a očkování.
Věřte, neuhnu ani o píď. [zdroj]
A vy pořád příkopy, příkopy…
Podívejte, jak si kluci rozumí! Některá důležitá témata jsou totiž průřezová a spojující a každý ví, že když budou táhnout za jeden provaz, na každého se dostane!
Kdepak – ještě to není tak špatné. Vždyť tady už jen chybělo, aby si Válek s Vojtěchem padli do náručí a dali si u Moravce hubana. Jak jde o zdraví dětí, tak musí všechny ty žabomyší spory stranou.     (Celý text čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Čajkovskij a Chopin, ale i Zelenskyj Čtvrteční glosa Václava Klause ..... Ve švýcarském týdeníku Die Weltwoche (3/2026) jsem si přečetl mimořádně zajímavý rozhovor s ukrajinskou klavírní virtuoskou Valentinou Lisitsou. Narodila se v Kyjevě ještě v Brežněvově éře v roce 1973, v počátku devadesátých let přesídlila do USA. Je světovou klavírní hvězdou.
Brzy v USA pochopila, že je v tomto světě těžké se prosadit. Jako jedna z prvních použila k prosazení své hudby internet. Teprve pak následovalo i koncertování ve slavných světových koncertních síních. V poslední době se stala veřejnou kritičkou Zelenského politiky. Poznamenalo ji to radikálním omezováním počtu koncertů, ale internet jí to nahradil. Říká velmi ostře, že „Zelenskyj a jeho okolí vědí, že s koncem války přijde hodina zúčtování“. Lidé se budou ptát, zda oběti stály za to. Dodává, že „teprve až se zvedne mlha, začne vážná politická debata“. Vysvětluje, že procitla až v roce 2013, kdy začala tzv. majdanská revoluce. Telefonovala si často s rodiči v Kyjevě a byla šokována obrovskou diskrepancí mezi tím, co o tom slyšela na Západě, a tím, co jí vyprávěli oni. Říká, že to pro ni bylo „otevřením očí“ a teprve to ji zradikalizovalo.
Obává se, že konec této války, kterou vidí jako „politickou občanskou válku ve společném kulturním prostoru“, je v nedohlednu. Říká, že války končí, buď když jedna strana rezolutně vyhraje, nebo když jsou obě strany tak vyčerpané, že už nemohou dál, a proto dospějí k dohodě. Myslí si, že v tomto případě zatím nenastává ani jedna z těchto variant. Proto volá po mírové dohodě. Připomíná staré ruské přísloví, že je „i špatný mír lepší než dobrá válka“. Pouze když na obou stranách nastane naprosté vyčerpání, začne být úsilí o mír dostatečně silné.
Na otázku: „Protože Tolstoj, Čajkovskij a Kandinskij byli vždy centrální součástí evropské kultury, může se kulturní identita Evropy i nadále rozvíjet bez Ruska?“, odpovídá rezolutně. „Nikoli. Není žádná evropská kultura bez ruské kultury, literatury, hudby a filosofie.“ Stejně vidí i opak: „Ruská kultura nemůže být bez Evropy“.
Odmítá, že bylo její dětství v Evropě tak černobílé, jak je to líčeno na Západě. „My jsme každý večer neseděli a neříkali si, že jsme ztracenci historie.“ I proto vidí svět šířeji a otevřeněji.
Jsem přesvědčen, že musíme číst a zamýšlet se i nad takovými autory. Nevidí svět černobíle. Bez toho bychom byli strašně ochuzeni. Tuto jednu z největších klasických pianistek současnosti stojí za to číst. Ale nejde jen o tuto slavnou pianistku, která by byla slavná, i kdyby se nepustila do komentování politiky. Jde o záchranu evropské civilizace.
Kéž bychom měli tak myšlenkově svobodný týdeník jako je švýcarský Die Weltwoche.      (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Čínský systém sociálního kreditu je vnucován světu ..... Britský premiér Keir Starmer je navzdory silnému odporu odhodlán prosadit povinné zavedení digitální identity pro všechny obyvatele Velké Británie. Na snímku: Demonstrace proti vládním plánům na zavedení digitální identity před Westminsterským palácem. Londýn, 18. října 2025. (Foto: Chris J Ratcliffe / AFP prostřednictvím Getty Images)
V tom, co bylo kdysi považováno za svobodný svět, se totalitarismus šíří děsivou rychlostí. Světoví lídři, Světové ekonomické fórum i technologičtí miliardáři nyní vehementně tlačí na zavedení "digitální identity" (digitální ID).
Zavedení digitální identity má potenciál negativně ovlivnit všechny obyvatele naší planety, ale média raději odvádějí pozornost veřejnosti k Pásmu Gazy a tématům jako jsou wokeismus, transgenderismus a "klimatické změny".
Britský premiér Keir Starmer, který se podle všeho zhlédl v sovětském diktátorovi, je navzdory silnému odporu odhodlán prosadit povinné zavedení digitální identity pro všechny obyvatele Velké Británie.
Na summitu Global Progress Action Summit 26. září 2025 Keir Starmer řekl: "Bez digitální identity nebudete moci ve Velké Británii pracovat." Jinými slovy – pokud odmítnete uposlechnout, tak vás čeká jen chudoba a nezaměstnanost.
Jako záminku pro zavedení digitální identity Starmer – kterému zjevně vůbec nevadí, že do Spojeného království nadále legálně i ilegálně proudí tisíce migrantů ze severní Afriky a Blízkého východu – manipuluje veřejnost tvrzením, že toto totalitní opatření je nějakým způsobem nezbytné k zastavení ilegální migrace. Vzpomínáte si na dobu, kdy měly země všude uzavřené hranice – dokud je globalisté neotevřeli? Americký prezident Donald J. Trump zavřel hranice USA a nic digitálního k tomu nepotřeboval.
Je bizarní, že zavedení digitální identity prosazuje zrovna bývalý britský premiér Tony Blair – globalista, který otevřel stavidla přílivu migrantů do Velké Británie a upevnil myšlenku "multikulturního státu". Tvrdí, že Velká Británie digitální identitu "zoufale" potřebuje. K čemu?
Digitální identitu zavádí pro všechny členské státy také Evropská unie, svých občanů se na jejich názor ale nezeptala.
Komisař EU pro vnitřní trh Thierry Breton v roce 2024 prohlásil:
"Peněženka digitální identity EU revolučním způsobem změní způsob, jakým evropští občané a podniky využívají online služby, a to díky hladké integraci pohodlí, bezpečnosti a ochrany soukromí. Toto inovativní řešení poskytne transparentní a bezpečný rámec a díky němu budou naše osobní údaje při pohybu v digitálním světě chráněny."
Evropané jsou samozřejmě kontrolováni "pro jejich vlastní dobro". V zájmu jejich "ochrany" jim byrokraté pouze odeberou soukromí a svobodu.
EU propaguje digitální identitu možná nejvíce manipulativní větou, jakou si lze vůbec představit: "Vaše osobní údaje vyprávějí příběh vašeho života a měli byste je mít pod kontrolou."
Američanům (zatím) digitální identitu nevnucují, ale podle spisovatele a novináře Michaela Shellenbergera se stejné extrémní názory šíří také mezi vlivnými Američany. Prosazování digitální identity financují také Larry Ellison a Bill Gates.
Michael Shellenberger napsal: "Prosazování digitální identity financují hlavně Američané – včetně Billa Gatese a majoritního vlastníka společnosti Oracle Larryho Ellisona." Larry Ellison je druhým nejbohatším člověkem na světě a jedním z největších finančních podporovatelů Tonyho Blaira. Ellison pronesl výroky, z nichž je bolestně zřejmé, že skutečným cílem zavedení digitálních identit je totální kontrola: V rozhovoru s Blairem na Světovém summitu vlád (World Governments Summit) v únoru Ellison prohlásil, že všechny údaje o obyvatelstvu musí být "sjednoceny":
"NHS [Národní zdravotní služba] ve Velké Británii disponuje neuvěřitelným množstvím údajů o obyvatelstvu, ale tyto údaje jsou roztříštěné. Modely umělé inteligence k nim nemají snadný přístup. Musíme vzít všechny údaje, které v naší zemi máme, a musíme je přesunout do jediné, chcete-li, sjednocené datové platformy."
Tato data budou ve spojení s rozsáhlou sítí propojených kamer využívána umělou inteligencí k neustálému sledování obyvatelstva, vysvětlil loni Ellison, jehož společnost Oracle se zaměřuje na poskytování výpočetních služeb přes internet (cloud computing) a umělou inteligenci. Ellison řekl: "Občané se budou snažit chovat co nejlépe, protože budeme neustále zaznamenávat a hlásit vše, co se bude dít." Co by na tom mohlo být špatného?
Pokud vám to všechno zní povědomě, tak to silně připomíná čínský systém sociálního kreditu. V Číně mají města k dispozici systém "City Brain" (Městský mozek) založený na umělé inteligenci a kamerovém systému, který v reálném čase pečlivě sleduje obyvatele prostřednictvím stovek milionů kamer. Tento systém, který je vlastně jakousi extrémní verzí Velkého bratra, samozřejmě účinně eliminuje veškeré zdání soukromí a jakoukoliv svobodu, protože detailně sleduje vaše pohyby, a vy se tedy nemáte čeho bát!
Tito nevolení miliardáři – kteří se chystají vydělat další miliardy na jimi prosazovaných totalitních plánech – se účastní mezinárodních konferencí o správě věcí veřejných a podporují agendy, jak nejlépe potlačit naše základní lidská práva. Milionům lidí po celém světě byl vymyt mozek a byli zmanipulováni, aby pochodovali za neexistující "Palestinu", ale o velkolepé totalitní budoucnosti, kterou nám naši miliardáři připravují, přitom prakticky nic neví.
V komunistické Číně právě upgradovali svou městskou dystopii na vyšší verzi – "City Brain 3.0": "Se systémem City Brain 3.0 je Chang-čou průkopníkem správy založené na umělé inteligenci, díky níž je správa města chytřejší, bezpečnější a efektivnější a vytváří tak model pro ostatní světová chytrá města."
Komunistická strana Číny zavedla ideu chytrých měst ve svém 12. pětiletém plánu (2011–2015), který cílil na zvýšení urbanizace a podporu domácí spotřeby. Transformaci všech měst na chytrá města propaguje také OSN:
"Koncept 'chytrých měst' je možným řešením problémů, které trápí města v rozvojových i rozvinutých zemích. Chytrá města mohou pomoci podpořit inkluzivní růst a sociální začlenění, zmírnit dopravní zácpy, snížit kriminalitu, zlepšit odolnost při přírodních katastrofách a snížit emise skleníkových plynů."
V oblasti chytrých měst se angažuje také Světové ekonomické fórum – konkrétně jeho Centrum pro transformaci měst (Centre for Urban Transformation) – které vede G20 Globální alianci chytrých měst (G20 Global Smart Cities Alliance), kterou popisuje takto:
"Aliance reprezentuje více než 200 000 měst a místních samospráv, společností, start-upů, výzkumných institucí a neziskových organizací a vede řadu iniciativ ve více než 36 průkopnických městech po celém světě zaměřených na správu chytrých měst prostřednictvím mobility, správy, infrastruktury, energetiky a kulturních a kreativních odvětví."
Vítejte v globálním "Městském mozku" – vašem přívětivém a láskyplném "ochránci".     (Čtěte na stránkách Gatestone Institute)

Legalizace migrantů ve Španělsku: Čistý trestní rejstřík lze prokázat čestným prohlášením
6 února, 20265 min readSlovanka
Zatímco u nás se řeší žabomyší války, tak skutečná válka, která bude mít dopad na celou Evropu, nyní vypuká ve Španělsku, kde právě oznámili legalizaci milionů ilegálů.
Video: Vyfotil svou ženu a všiml si něčeho hrozného More... 245 61 82 Milionářka z Praha ukazuje, jak vydělává 25.000 Kč denně More... 283 71 94 Všichni diváci ztuhli, když začala tančit More... 59 15 20
To, co se nyní děje ve Španělsku, ale i v EU (viz předchozí články na toto téma), je počátek konce Evropy jak ji známe. Španělsko otevřelo stavidla takřka komukoli, kdo do země přijde, EU se pak zavázala k dovozu „pracovních sil“ z Indie, Maroka, Pákistánu a Bangladéše.
Tentokrát se budeme ještě věnovat španělské legalizaci ilegálů, která má za následek další proud invaze z Afriky. Jednou z mála podmínek jejich legalizace je čistý trestní rejstřík.
Jenže tento požadavek má jeden háček: trestní rejstřík lze prokázat i čestným prohlášením. Španělsko se tak očividně snaží udržet v zemi i zločince.
Amnestijní schéma socialistické španělské vlády umožní nelegálním migrantům jednoduše prohlásit, že nemají trestní rejstřík, místo aby předkládali doklady ze své domovské země, což vyvolává obavy, že zločinci systém zneužijí.
Minulý měsíc levicová koaliční vláda socialistického premiéra Pedra Sáncheze souhlasila, že více než půl milionu nelegálů může žádat o amnestii a získat povolení k pobytu ve Španělsku.
Ačkoli program stanovuje, že amnestie nebude platit pro migranty s trestním rejstříkem — kromě trestného činu nelegálního vstupu do Španělska — dekret o regularizaci zveřejněný vládou tento týden odhalil, že Madrid bude v podstatě ochoten věřit slovům ilegálů o jejich minulosti.
Podle deníku ABC může nelegální osoba takové prohlášení podat, pokud prokáže, že si pouze vyžádala svou trestní minulost ze země původu nebo země, kde v posledních pěti letech žila.
„Pokud tyto informace nebudou obdrženy do jednoho měsíce, administrativa o této situaci informuje zainteresovanou stranu, která může předložit čestné prohlášení o absenci trestního rejstříku,“ uvádí dekret.
Zdroje z orgánů činných v trestním řízení uvedly novinám, že systém jistě zvýší míru kriminality mezi migranty.
„Nelžeme si; pokud jsou tyto informace ze Španělska požadovány třetí stranou, obvykle nám jejich získání trvá více než měsíc,“ uvedl jeden z policejních zdrojů.
„Země původu nebudou mít žádný zvláštní zájem spolupracovat… A to je jen o trestních rejstřících, ne o policejních záznamech, když je mnoho zločinů, kteří nikdy neskončí u soudu, ani tady, ani v zahraničí.“
Mezitím se objevily také obavy, že amnestijní program vytváří „přitažlivý faktor“ pro další nelegální migraci, takže počet nově příchozích z Afriky každým dnem roste.
Národní policie také údajně zaznamenala příliv ilegálů žijících v jiných evropských zemích, kteří přicházejí do Španělska, aby využili amnestijní program.
Podle ABC v dlouhých frontách před alžírským konzulátem v Alicante v posledních dnech nestáli Alžířané žijící ve Španělsku, ale z velké části se jednalo o ilegály z Francie, kteří se snažili získat povolení k pobytu v EU, aby se mohli vrátit do Francie jako legální migranti.
Přestože by tento program mohl potenciálně umožnit více než dvěma milionům cizinců získat pobyt ve Španělsku a tím i možnost volného cestování v rámci vnitřního otevřeného hraničního systému EU, Evropská komise dosud odmítla zasáhnout, aby amnestii zabránila.
To je v kontrastu s typickým intervencionistickým postojem Bruselu vůči domácím politikám v konzervativních zemích, které se nechtějí implementovat například některé zákony týkající se LGBTQ.
Premiér Pedro Sánchez, který prohrál poslední volby, ale zůstal u moci poté, co se přidal na stranu katalánských separatistů, tvrdí, že Západ musí dovážet více migrantů, aby si udržel ekonomiku a veřejné služby.
Nicméně krajně levicová strana Podemos, se kterou Sánchez spolupracoval na prosazení amnestijního programu, byla ohledně svých motivací otevřenější, přičemž poslankyně Evropského parlamentu Irene Montero otevřeně prohlásila, že chce své krajany „nahradit“ cizinci.
„Přeji si teorii náhrady, přála bych si, abychom mohli tuto zemi zbavit fašistů a rasistů a nahradit je migranty, pracujícími lidmi,“ řekla minulý týden.
„Samozřejmě chci, aby došlo k náhradě: nahrazení fašistů, výměna rasistů, náhrada parazitů. A chci, abychom to mohli udělat s pracujícími lidmi, ať už mají jakoukoli barvu pleti.“     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Satelitní technologie objevila starý dálniční systém pod Saharou ..... Vysoce rozlišené satelitní snímky a průnikové radary (SAR – Synthetic Aperture Radar) odhalily pod povrchem Sahary obrovskou síť starověkých cest, které se táhnou stovky až tisíce kilometrů přes dnešní zdánlivě prázdnou poušť. (Foto: Youtube)
Tyto lineární struktury, příliš pravidelné a přesné na to, aby mohly být přírodního původu, byly pohřbeny pod vrstvami písku a sedimentů po tisíce let.
Podle studie publikované v časopise Nature (leden 2026) a dat z družic Sentinel-1 (ESA) a ALOS-2 (Japonsko) se pod Saharou nachází kamenné dlážděné cesty, vyvýšené nebo zahloubené, s geometrickou přesností svědčící o záměrném plánování.
Některé trasy se sbíhají na místech, kde dnes neexistují žádné známé osady, jiné vedou přímo k vyschlým oázám a říčním korytům, která vyschla před 5–10 tisíci lety během přechodu od afrického vlhkého období (African Humid Period, cca 14 800–5 500 př. n. l.) k vyprahlé Sahaře.
Archeolog David Wengrow (University College London): „Tohle mění náš pohled na Saharu – nebyla jen prázdná, ale propojená síť lidských aktivit.“     (Čtěte na stránkách AC24)

Klimatická realita neodpovídá vlastním predikcím ..... Globální oteplování se v posledních dvou letech vyvíjí způsobem, který neodpovídá oficiálním predikcím ani základní logice dominantního narativu. Zatímco veřejnosti je dlouhodobě předkládán relativně plynulý a modelově vysvětlitelný růst teplot v přímé vazbě na emise oxidu uhličitého, skutečný vývoj ukazuje na prudké zrychlení, které s tímto obrazem nekoresponduje.
Roky 2023 a 2024 přinesly skokový nárůst globálních teplot, jenž výrazně překonal většinu modelových odhadů. Nešlo o pozvolné pokračování trendu, ale o náhlý posun, který klimatické modely zpětně teprve dohánějí vysvětlením. To samo o sobě vyvolává otázku: pokud jsou současné modely schopny spolehlivě předpovídat vývoj klimatu, proč realita opakovaně „utíká dopředu“?
Ještě problematičtější je srovnání tohoto teplotního skoku s vývojem hlavního označovaného viníka – emisí CO₂. Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře sice dlouhodobě roste, avšak nikoliv skokově. Její tempo je relativně stabilní a nevykazuje náhlé zrychlení, které by odpovídalo dramatickému nárůstu teplot v posledních dvou letech. Pokud je CO₂ skutečně dominantní a rozhodující příčinou, pak by mezi oběma veličinami měla existovat alespoň přibližná časová a dynamická shoda. Ta však zjevně chybí. 
Do této rovnice navíc vstupuje vývoj světové ekonomiky. Poslední roky byly poznamenány zpomalením hospodářského růstu, energetickou krizí, poklesem průmyslové aktivity v některých regionech a strukturálními změnami v těžbě uhlí i dalších fosilních paliv. Přesto (nebo možná právě proto) dochází k nejrychlejšímu oteplování v historii měření. Tento fakt je v rozporu s tvrzením, že krátkodobý vývoj klimatu je především funkcí aktuálních emisí a ekonomické aktivity.
Ideologie místo vědy
Namísto otevřené diskuze však sledujeme marné hledání alternativních „doplňkových“ viníků, které mají zachránit jednoduchý příběh. El Niño, vodní pára, změny oblačnosti, aerosoly, sluneční cykly – všechny tyto faktory jsou postupně vytahovány jako vysvětlení, ovšem vždy jen jako dočasné výjimky, nikdy jako rovnocenné proměnné. Paradoxně tak klimatická debata začíná připomínat to, co sama kritizuje: selektivní práci s daty ve prospěch předem daného závěru.
To neznamená, že by oxid uhličitý nehrál v klimatickém systému žádnou roli. Znamená to však, že jeho postavení jako téměř výlučného a politicky absolutizovaného viníka přestává odpovídat pozorované realitě. Klimatický systém Země je nelineární, složitý a citlivý na řadu proměnných, z nichž mnohé zůstávají nedostatečně pochopené. Tvrdohlavé trvání na jednom vysvětlení v situaci, kdy data ukazují na něco složitějšího, není projevem vědy, ale ideologie.
Pokud má mít klimatická politika i klimatická věda důvěru veřejnosti, musí být schopna přiznat nejistotu, rozpory a limity vlastních modelů. Jinak se z legitimního vědeckého problému stává dogma, které není dovoleno zpochybnit – a právě tím ztrácí svou přesvědčivost.     (Čtěte na stránkách Deníku TO)

5.2. 2026     Antiruští gojimové vybírají peníze na zbraně pro Ukrajinu, ty pak končí v Izraeli ...... Asi jste o nich už slyšeli,říkají si dárek pro Putina a hecují pitomé antiruské české goje k posílání peněz prý na pomoc Ukrajině, Oficiálně se za ně mají nakoupit zbraně na boj proti Rusku. Jednou to má být vrtulník, jindy balistická raketa Dana.. peníze zmizí, ale podle všeho sem do Izraele.
Tak se totiž v klidu odeberou vládci Ukrajiny, když na ně praskne nějaký korupční skandál. Naposledy pánové Myndič, Jermak, Meyer, nejbližší spolupracovníci prezidenta Zielenského, o jehož rozsáhlém majetku se tady v erezt israel mluví zcela otevřeně, stejně jako o tom, jak k němu přišel…., kteří mimo jiné měli třeba dodat ukrajinské armádě raketu Dana. Izrael je k potrestání nevydá, vždyť jen okrádali goje a na tom přece není nic špatného.
Českým antiruským hlupákům se pak z Haify, nebo Eilatu u bohaté šábesové večeře posmívají, jak je napálili . a zcela upřímně jim ten posměch patří.      (Česká věc)

Koaliční kabinet Andreje Babiše si udržel důvěru Sněmovny ..... Koaliční vláda Andreje Babiše (ANO) odolala dnes ve Sněmovně prvnímu opozičnímu pokusu o vyslovení nedůvěry. Podnětem k vyvolání schůze bylo vyostření konfliktu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem, který odmítl jmenovat čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Hlasování o svržení vlády se uskutečnilo 20. den potom, co získala důvěru. Výsledek se předpokládal.
Sesazení kabinetu podpořili přítomní poslanci opozičních klubů ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Vláda ANO, SPD a Motoristů tedy bude dál vládnout s důvěrou dolní komory.
Debata zabrala dva jednací dny. Vyplnila celkově zhruba 22,5 hodiny čistého času.
Poslanci hlasovali po jménech, prvním byl shodou okolností právě Motorista Turek. Los sice určil Karla Turečka (ANO), který se ale z jednání omluvil. O nedůvěře nehlasoval například ani premiér Andrej Babiš (ANO), jenž byl v Itálii na jednání s tamní premiérkou Giorgiou Meloniovou, a rovněž omluvený byl Babišův předchůdce ve funkci ministerského předsedy Petr Fiala (ODS)
Jednání o nedůvěře vládě podnítila opozice potom, co koalice nepřipustila minulý týden ve Sněmovně projednání žádného z jejích návrhů, které se týkaly zpráv, jež posílal předseda Motoristů a vicepremiér Petr Macinka poradci prezidenta Petru Kolářovi. Macinka v nich kvůli Turkovu nejmenování hrozil odvetnými kroky. Pavel považuje zprávy na rozdíl od Macinky za pokus o vydírání.
Mezi poslední vystupující dnes patřil bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS), který označil za další útok na prezidenta slova svého nástupce Macinky o temné straně osobnosti a minulosti prezidenta. „Jsme svědky špinavé kampaně Petra Macinky, jejím cílem je snaha zakrýt vlastní selhání. Motoristé se stali otroky Andreje Babiše a Tomia Okamury, nestali se tou kontrolou Andreje Babiše, tvoří jim alibi,“ uvedl Lipavský. „Stali se z nich takoví rudí Motoristé,“ dodal.
Z dosavadních 21 pokusů o vyslovení nedůvěry vládě uspěl za dobu samostatné České republiky jeden. V roce 2009 Sněmovna sesadila kabinet premiéra ODS Mirka Topolánka. Předchozí Fialova koaliční vláda čelila čtveřici pokusů tehdy opozičních hnutí ANO a SPD o svržení.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Babiš ustoupil prezidentovi: Turek se ministrem nestane! Pavel ho dále odmítá ..... Filip Turek nebude součástí vlády Andreje Babiše, protože prezident Petr Pavel ho nikdy nejmenuje do funkce ministra. (Foto: Flickr)
Babiš to novinářům sdělil ve středu po zasedání Rady bezpečnosti státu. Podle něj se na ranní schůzce s prezidentem shodli na nutnosti uklidnit situaci.
Babiš také oznámil, že koordinační schůzky nejvyšších ústavních představitelů o české zahraniční politice, které se pravidelně konaly na Pražském hradě, se již nebudou konat.
„Vyjádřili jsme, že máme zájem na uklidnění situace ohledně různých výroků mých koaličních partnerů na adresu prezidenta,“ řekl český premiér.
Uvedl, že on i členové jeho vlády se shodli, že nemají zájem na konfliktu s Hradem. Babiš považuje otázku ministerského postu pro Filipa Turka, čestného předsedu strany Motoristé sami sobě, která celý spor s prezidentem vyvolala, za uzavřenou.
„Prezident ho není ochoten jmenovat ministrem, takže je to uzavřené a nebudeme se k tomu vracet… Ve vládě nebude, protože prezident ho nikdy nejmenuje,“ dodal.
Podle něj se s Pavlem shodli, že nemá smysl pokračovat v koordinačních schůzkách o české zahraniční politice v jejich současné podobě, tj. za účasti hlavy státu, předsedy vlády, předsedů obou komor parlamentu a ve většině případů i ministra zahraničních věcí. Od nynějška se Babiš bude scházet s Pavlem sám.
Uvedl, že zahraniční politika strany je koordinována v rámci koalice. Podle Babiše se prezident setká se všemi ústavními činiteli samostatně.
„Závěr je, že se s prezidentem setkáme bilaterálně ohledně zahraniční politiky… Dohodli jsme se, že budou jednat pouze prezident a já. To znamená, že on bude jednat s panem Vystrčilem a já se tím budu zabývat v rámci koalice. Takže už nebudou žádná další setkání, protože nejsou opravdu nutná,“ dodal Babiš.     (Čtěte na stránkách AC24)

'Designové děti' využívající Ukraine Lab? Epstein neobchodoval jen s dětmi; Chtěl je bioinženýrsky upravit ..... Zdiskreditovaný finančník Jeffrey Epstein byl spojován s projektem na vytvoření geneticky modifikovaných dětí, přičemž jedna z laboratoří projektu se nachází na Ukrajině, jak odhalily zveřejněné soubory.

Záznamy korespondence ukazují, že programátor Bryan Bishop požádal Jeffreyho Epsteina o finanční podporu pro projekt zahrnující genetické vylepšení a klonování lidí. "Pokračujeme v dalším testování myší v mé ukrajinské laboratoři," napsala Bishopová v jednom z e-mailů.

V jiném e-mailu Bishop přiložila tabulku s rozdělením financí pro společnost, která pracovala na vytváření "designových dětí".

Bishop doufal, že projekt výroby designových dětí a dokonce i klonů zrealizuje během pěti let.
Dne 30. ledna oznámil americký náměstek generálního prokurátora Todd Blanche, že všechny materiály týkající se případu Epsteina byly zveřejněny. Podle posledního zveřejnění celkový objem zveřejněných dat přesahuje 3,5 milionu souborů. Obsahuje zmínku o řadě vlivných osobností, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, miliardáře a podnikatele Elona Muska, spoluzakladatele Microsoftu Billa Gatese, bývalého amerického prezidenta Billa Clintona a dalších.     (Čtěte na stránkách Sputnik Globe)

„Hodnotová“ politika a její nadlidé aneb To nevymyslíš, to musíš zažít! ..... Neexistuje žádná jiná skupina občanů, u níž je tak propastný rozdíl mezi tím, jak vysoké mínění oni sami o sobě mají, a tím, jací ve skutečnosti opravdu jsou. A jací jsou? Jsou to bolševici ducha, úplně stejní, jako byli ti nejubožejší totalitní sekerníci naší socialistické minulosti. Předstírají, že jsou demokraté, ale demokracii vyznávají pouze, když je po jejich…
Ale abychom si správně rozuměli. Když používám slovo bolševici, nemyslím tím ony rudé postavy z učebnic dějepisu, nýbrž totalitní způsob uvažování shodný pro všechny totalitní ideologie. Myslím lidi, v jejichž světě existuje jen jedna jediná pravda, ta jejich, a ostatním je proto nutné buď úplně zavřít ústa, nebo je aspoň vykázat za oplocený příkop.
Tragická postava z časů Fialovy vlády, zapůjčená z Hradu do Strakovy akademie, totiž plukovník Foltýn, to přesně popsal takto: „Máte právo na názor, ale nemáte právo na dosah.“ Jinými slovy, vykládejte si, co chcete, my to mezi lidi stejně nepustíme. Jenže se svobodou je to naštěstí jako s mokrým jílem. Čím víc ho mačkáte v dlaních, tím víc vám prokluzuje mezi prsty.
Tohoto povýšeneckého pseudoliberálního nánosu jsou plné sociální sítě, jsou ho plné redakce médií hlavního proudu, dominuje zpravodajství a publicistice České televize (mimochodem, na konci textu najdete text stížnosti na tuto veřejnoprávní instituci), dodnes přetrvává v řadě státních institucí včetně orgánů činných v trestním řízení, ba dokonce ovládá zpravodajské služby.
Nepodceňujme to!
Po loňských sněmovních volbách se sice vyměnila vládní garnitura, ale pětikoaliční hydra je stále při síle. Nenechme se proto mýlit. Tihle bolševici, v současnosti trefně přejmenovaní na lepševiky, už se nešikují pod vlajkou rudou, jejich barvy jsou dnes jiné: fialová, černá s lebkou a zkříženými hnáty, zelená, duhová. A mají nyní nového vůdce, komunistického rozvědčíka z Pražského hradu, motocyklistu, jenž se aktuálně postavil do čela zdejší politické opozice. Oprava: motocyklistu, kterého jiní vystrčili do čela, zatímco on sám drandí na motorce ve Španělsku.
Prezident Petr Pavel na vyjížďce. Zdroj: Profimedia
O ničem jiném nedělní demonstrace svolaná Milionem chvilek pro demokracii, který by se daleko spíše měl nazývat Milionem chvilek pro demagogii, nebyla. Jak apoštolové na orloji na pódiu rotovaly tragické postavy, jež z neznámých důvodů žijí v představě, že právě jejich pohled na svět a politiku je ten jediný správný, což je opravňuje k tomu, aby nás ostatní uráželi, zesměšňovali, ostrakizovali, ba i kriminalizovali. Pokud něčemu takovému přikyvuje hlava státu, není to prezident všech, ale politický aktivista, jenž svým konáním porušuje prezidentský slib. Ale čemu se divíme, zdaleka to není první přísaha, slib či tvrzení, které tato marioneta v rukou svého přítele po boku porušuje.
Když nepovedený katolický kněz Marek Orko Vácha na demonstraci štve jedny občany proti druhým, přičemž jedny vydává za dobro a druhé za zlo, nijak se to neliší od rétoriky nacistických pohlavárů či komunistických mocipánů. Ideologie se mění, leč tihle samozvaní nadlidé zůstávají stejní – stejně jako jejich metody. Ne, Vácha nehlásá nacistickou ideologii, ale jeho povýšenectví je obdobné. On sám a spolu s ním ti, kteří na Staromáku hulákají na podporu komunistického rozvědčíka, se cítí být něčím víc, než jsme my ostatní, kteří nad touto nevídanou a neslýchanou samolibostí jen kroutíme hlavou.
Ale pozor! K jakým to vede koncům, z historie známe. Ono totiž, co je zlo a co dobro, je hodně relativní, zvláště pak, když samozvaní morální majáci Váchova typu za zlo drze považují to, že my ostatní si svět a politiku dovolujeme vidět jinak. Tahle jejich „hodnotová“ politika je pouhé šidítko pro nepřemýšlející dav.
Deník TO onu nedělní pokryteckou frašku na svém facebooku pojmenoval přesně: „37 let po listopadu 1989, kdy lidé demonstrovali proti bolševikům za svobodné volby, se v Praze demonstruje za bolševika proti výsledku svobodných voleb!“ To nevymyslíš, to prostě musíš zažít!     (Čtěte na stránkách Deníku TO)

FALEŠNÉ PANDEMIE ..... Pandemie covidu nebyla žádným historickým zlomem. Podle německého lékaře Wolfganga Wodarga šlo jen o další, tentokrát úspěšnou reprízu scénáře, který farmaceutický průmysl a WHO zkoušely už u ptačí a prasečí chřipky.
V článku Pozdě, ale přece: V Bundestagu padla pravda o očkování jsem psal o rizicích mRNA očkování, přesněji řečeno o genové manipulaci, kterou tato technologie představuje. V textu Pandemie jako mocenský experiment jsem se na základě oficiálních čísel zabýval skutečnou závažností covidu a ukazoval, že z hlediska úmrtnosti ani celkového dopadu nebyl horší než chřipková epidemie, kterou jsme zažili v zimě 1995–1996.
Následující text jde ještě dál. Zasazuje pandemii covid do dlouhodobého úsilí farmaceutického průmyslu generovat astronomické zisky pomocí cíleně šířeného strachu a paniky. V tomto procesu podle knihy nehrají roli jen výrobci léků a vakcín, ale také politici, média a nadnárodní instituce v čele se Světovou zdravotnickou organizací (WHO).
Světlo do tohoto temného byznysu vnesl německý lékař, bývalý poslanec Bundestagu a člen Parlamentního shromáždění Rady Evropy Dr. Wolfgang Wodarg, který se desítky let zabývá propojením zdravotní politiky, farmaceutického průmyslu a globálních institucí. Jeho kniha Falešné pandemie: Argumenty proti vládě strachu je koncipována jako detailní rekonstrukce pandemických poplachů posledních desetiletí. Autor v ní ukazuje, proč je nepovažuje za náhodné medicínské události, ale za promyšlený obchodní a mocenský model.
PANDEMIE JAKO „OKNO PŘÍLEŽITOSTI“
Hned na začátku knihy autor připomíná výroky, které podle něj nechtěně odhalují skutečný způsob uvažování globálních elit. Zakladatel Světového ekonomického fóra Klaus Schwab označil pandemii covidu-19 za „window of opportunity“, tedy okno příležitosti k zásadní přestavbě světa. Pandemii nevnímal primárně jako zdravotní problém, ale jako nástroj k prosazení takzvaného Velkého resetu.
Podobně otevřeně se už v roce 2009, během prasečí chřipky, vyjádřil francouzský ekonom a dlouholetý politický poradce Jacques Attali. Ten tehdy prohlásil, že lidstvo se zásadně posouvá vpřed pouze tehdy, když se skutečně bojí a dodal větu, která se podle Wodarga stává klíčem k pochopení celého mechanismu: „Malá pandemie umožní zavedení světové vlády.“
Wodarg tento výrok nevykládá jako konspirační fantazii, ale jako otevřené a upřímné přiznání strategie. Opírá se přitom o koncept takzvané „šokové doktríny“, jak jej popsal nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman: vytvořit nebo využít krizi, paralyzovat společnost strachem a v takto ochromeném stavu prosadit zásadní změny, které by za normálních okolností ve svobodné společnosti narazily na masivní odpor. ...      (Celý text čtěte na stránkách Svobodní)

Závěry vyšetřování v USA: Evropská komise zasahovala do voleb po celé Evropě a cenzuruje i nezávadný obsah ..... Cenzurní zákon DSA požaduje cenzurování projevu nejen v Evropě, ale i jinde ve světě, včetně USA, odkud je navíc provozována drtivá většina sociálních platforem.
Dokud byl u vlády Biden, jehož vláda cenzuru nepohodlných názorů plně podporovala, panovalo v tomto směru mezi Washingtonem a Bruselem absolutní souznění.
To skončilo s opětovným nástupem Trumpa, jehož administrativa se nyní pustila do vyšetřování EU v souvislosti s porušováním svobody projevu, když Brusel po amerických platformách požaduje cenzuru nejen evropských, ale i amerických občanů.
V souvislosti s porušováním 1. dodatku americké Ústavy probíhá vyšetřování, během něhož již byl zakázán vstup do USA několika evropským cenzorům.
V nových dokumentech již figuruje také jméno Jourové, je tedy možné, že v další „várce“ sankcionovaných cenzorů bude i tato totalitářka.
I přes opakované varování však EU s cenzurou nejenže pokračuje, ale dokonce ji i výrazně posiluje. Američtí vyšetřovatelé navíc dospěli k podloženým závěrům, že se EU také vměšuje do voleb v různých evropských zemích.
Během vyšetřování našli dokonce dokumenty, které ukazují, že tvrzení o „ruském vměšování,“ které mělo zabránit výhře Georgesca v Rumunsku, bylo vymyšlené a neexistuje pro něj žádný důkaz.
Výbor Sněmovny reprezentantů USA pro soudnictví v reakci na cenzurní praktiky EU a vměšování do voleb zesílil svá obvinění proti Evropské komisi a obviňuje ji z opakovaného zasahování do voleb a z cenzury.
Po přezkoumání dokumentů a komunikace evropských regulátorů týkajících se bruselské technologické regulace, zveřejnil republikány vedený výbor zprávu s názvem Soubory cenzury EU, část II.
Doprovází ji tisíce stran interních dokumentů a komunikace velkých technologických společností s evropskými regulátory.
Výbor, kterému předsedá republikán Jim Jordan, popisuje tento materiál jako důkaz deset let trvající evropské kampaně za prosazení globální kontroly narativu prostřednictvím tlaku na sociální sítě.
Zjištění přímo navazují na lednové vyšetřování téhož výboru poté, co Evropská komise udělila první pokutu podle zákona o digitálních službách (DSA) – 120 milionů eur proti X za „obranu svobody projevu.“
Toto rozhodnutí, které republikáni zveřejnili, bylo popsáno jako „tajný cenzurní příkaz.“
Nové materiály výboru rozšiřují kritiku a tvrdí, že Evropská komise šla daleko za hranice moderování obsahu a přetvořila pravidla, která upravují, co může nebo nemusí být online řečeno po celém světě.
Podle dokumentů začal tlak již v roce 2015 (pozn.: stejný rok, kdy novou gesci cenzury převzala Jourová) s údajně „dobrovolnými“ regulacemi. Mezi ně patřilo Fórum EU Internet, Kodex chování v oblasti nenávistných projevů, Kodex praxe o dezinformacích.
V soukromí vedoucí pracovníci internetových platforem přiznali, že neměli skutečně jinou možnost než vyhovět.
Evropská komise opakovaně požadovala změny v globálních komunitních směrnicích, tedy politikách, které stanovují hranice přijatelného projevu pro uživatele všude, včetně USA.
Zástupci Sněmovny poukazují na tlak během pandemie Covid-19, aby se odstranilo nebo snížilo postavení pravdivého obsahu zpochybňujícího účinnost vakcíny u dětí nebo zavedených narativů o lockdownech a původu viru.
Také se konalo několik setkání v Kalifornii, kde místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová jasně uvedla, že na programu cenzury jsou jak americké, tak evropské volby.
Je zde zmíněn také bývalý evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton, zejména jeho vysoce kontroverzní dopis, v němž v srpnu 2024 hrozil X regulačními opatřeními za to, že hostil živý rozhovor s nynějším americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Nakonec možná to nejvýbušnější: republikáni uvádějí, že od roku 2023 proběhlo nejméně osm předvolebních setkání  v šesti evropských zemích, s požadavky na potlačení „dezinformací“ v posledních dnech před volbami.
Zvláště pozoruhodný je podle nich případ Rumunska.
Po prvním kole prezidentských voleb v roce 2024 soud zrušil výsledek na základě údajného, ale přesto neprokázaného Ruského zasahování přes TikTok ve prospěch kandidáta Călina Georgescua.
Interní záznamy platformy zveřejněné výborem ukazují, že TikTok informoval volební komisi, že nenašel žádné důkazy o jakékoli takové koordinované zahraniční kampani.
Následné veřejné zprávy naznačovaly, že údajná operace ovlivňování byla ve skutečnosti financována konkurenční rumunskou politickou stranou. Volby se přesto opakovaly bez účasti Georgesca a kandidát establishmentu zvítězil.
Zpráva také dokumentuje, jak platformy změnily svá celosvětová pravidla, aby splnily požadavky DSA.
TikTok například v roce 2024 aktualizoval své globální komunitní směrnice výslovně tak, aby vyhověl zákonu o digitálních službách. Zavedl nová omezení týkající se „marginalizace projevu“ a dalších kategorií, které podle výboru negativně ovlivňují ústavně chráněný projev v USA.
Výbor uvedl, že cenzura byla uplatňována prostřednictvím kodexů a fór, která zpočátku nebyla právně závazná, ale přesto se zdála být vnucována, protože interní e-maily technologických firem ukazovaly, že ve skutečnosti nemají na výběr, zda vyhovět či ne.
V roce 2015 EU vytvořila EU Internet Forum (EUIF) prostřednictvím Generálního ředitelství pro migraci a vnitřní záležitosti. Do roku 2023 EUIF vydala příručku pro technologické firmy k moderování zákonného, neporušujícího projevu, také nazvaného hraniční obsah.
S podporou neziskovek a „důvěryhodných výzkumníků“ (jak se nazývají EU školení cenzoři) mají tyto organizace moderovat takzvanou populistickou rétoriku, obsah kritický k EU, kritiku liberálních politiků a vlád, politickou satiru, antimigrantský a islamofobní obsah, proti-uprchlické nebo protiimigrační nálady, anti-LGBTIQ+ obsah, anti-feminismus, pro-kremelský hraniční obsah a memy.
Politická satira je také částí tohoto „hraničního obsahu,“ protože podle EK je náchylná k „teroristickému a násilnému extremismu, pokud vytváří pocit kolektivní identity a vnitřní soudržnosti skupiny a je používána k vyhýbání se cenzuře [sic] založené na podání jako vtip.“
Republikánský senátor Eric Schmitt prohlásil:
„Krajně levicoví eurokraté chtějí, aby sociální sítě cenzurovaly americký online projev prostřednictvím regulačních nařízení. V roce 1776 jsme odmítli evropskou kontrolu nad naším projevem. A nedovolíme ji ani roce 2026 .“
Předseda výboru a republikán Jim Jordan shrnul záznamy EK jako „tlak na sociální sítě, aby cenzurovaly pravdivé informace ve Spojených státech, cíleně se zaměřovaly na americký politický obsah a zasahovaly do voleb po celé Evropě.“
Načasování zveřejnění zprávy se shoduje s novými kroky ve Francii.
V úterý nařídil pařížský prokurátor, podporovaný Europolem, razii ve francouzských kancelářích X a na duben předvolal majitele platformy Elona Muska a bývalou generální ředitelku Lindu Yaccarino k výslechu.
Vyšetřování, zahájené v lednu 2025 a nedávno rozšířené, nyní zahrnuje údajnou algoritmickou zaujatost, zahraniční zasahování, šíření materiálů o sexuálním zneužívání dětí, popírání holokaustu a fungování Grok AI společnosti X.
Kritici popsali komuniké oznamující francouzské kroky jako „připomínající jazyk komunistické junty.“
Bylo také poukázáno na to, že naproti algoritmům stojí tradiční médium, které je ještě méně nuancované než nové technologie.
Všechna francouzská tradiční média jsou plná přijímání a podpory prezidenta Emmanuela Macrona, kterému mainstream pomohl získat prezidentský post již v prvním volebním období.
Výbor pro soudnictví Sněmovny naplánoval slyšení, na kterém mají svědčit oběti evropské cenzurní kampaně. Výbor uvádí, že vyšetřování zahraničních hrozeb pro svobodu projevu v USA pokračuje.
Na závěr připomínám, že nedávný průzkum zjistil, že drtivá většina (95 – až 97%, číslo se liší podle země EU)  cenzurovaného obsahu spadá pod svobodu projevu.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Prezident nastavil svou kůži za Koláře. Domnívám se, že plnil pokyn, tvrdí senátorka Hamplová ..... Advokátka a senátorka Jana Zwyrtek Hamplová reagovala na obvinění prezidenta Pavla vůči ministru Macinkovi z údajného vydírání. „Pan prezident jednal v rozporu se zákonem – zveřejnil soukromou korespondenci dvou lidí, když jeden k tomu nedal souhlas,“ upozornila neČT24. Podle ní Pavel plnil pokyn.
Paní senátorko, co si myslíte o obviněních ze strany pana prezidenta?
Obvinění ze strany pana prezidenta jsou z právního hlediska neskutečně amatérský krok. Nevím, kdo mu to prohlášení na tiskovou konferenci napsal, ale udělal mu tím jen medvědí službu. Nejsem jen senátorkou a občankou, ale i advokátkou, a tak si dovolím říct, že pan prezident jednal v rozporu se zákonem – zveřejňovat soukromou korespondenci dvou lidí, když jeden k tomu nedal souhlas, a podle zákona je potřeba souhlasu obou, a za situace, kdy sám nejsem účastníkem této korespondence, udělá opravdu jen kaskadér. Pan prezident navíc nastavil svou kůži za pana Petra Koláře, protože ten je tím, kdo korespondenci zveřejnil. Navíc nejde jen o jednání v rozporu se zákonem, ale i o základní lidskou slušnost. Osobně se domnívám, že pan prezident plnil pokyn, a sám si nebyl tím, co dělá, moc jist – jeho nervozita byla vidět i slyšet, hlas se mu třepal. Dotazy nepřipustil a po vyvolání vládní krize ujel na dovolenou. Opravdu „státotvorné“.
Jaké cíle sleduje pan prezident, když zveřejňuje korespondenci Macinky se svým poradcem na sociálních sítích?
Cíl je jasný. Někomu se nelíbí výsledky voleb a prostřednictvím prezidenta se snaží rozbít novou vládu. A toho prezidenta klidně obětuje. Využívá toho, že máme poprvé v novodobé historii velmi slabého prezidenta, který sám nerozhoduje, a možná ani nechápe, co občas vlastně provede. Prezident by měl být prezidentem všech občanů. Jeho okolí, a dokonce už i někteří novináři, ho však už posadili do čela opozičního tábora. Starosta také nemůže být starostou jen pro část občanů.
Domníváte se, že pan prezident překračuje své pravomoci v záležitosti jmenování Filipa Turka?
Prezident především neplní Ústavu České republiky ani ústavní zvyklosti. Zase mu někdo něco napsal, a on to zkrátka plní. Nejde ani o Filipa Turka, ani o Petra Macinku. Cílem je rozbít novou vládní koalici. Ta však jasně deklarovala, a to i slovy premiéra Andreje Babiše, že se to panu prezidentovi zkrátka nepodaří, že je jen zdržuje od práce.
Může být za této situace podána na pana prezidenta kompetenční stížnost?
Ústavní soud samozřejmě může být osloven. To, že se tím premiér teď nezdržuje a nezaměstnává, navíc tak poprvé v novodobé historii, tým právníků, a pustil se raději přímo do práce, která před ním a jeho vládou stojí, lze vnímat jako politicky zralé. Pana prezidenta a jeho poradce svým postupem tak trochu „převezl“. Proto možná nyní tolik povyku.
Co byste řekla na závěr?
Podle mého názoru už lidé sami vidí, a vnímám to i na radnicích, že potřebujeme už hlavně něco rozumného dělat pro naši zemi a naše občany, a ne se zdržovat těmito prezidentskými obstrukcemi a protahovat a blokovat jednání ve Sněmovně. A to jen proto, že někteří neumí unést porážku v demokratických volbách. Něco podobného nepamatuji. Jako by měl někdo z něčeho strach.
Děkujeme za rozhovor!      (Čtěte na stránkách 42TČen)

Hlavně ať nevládnou jiní… Úterní glosa Ivo Strejčka ..... Minulý týden jsem ve své glose s názvem „Pražský hrad jako centrum opoziční moci“ napsal: „Dění posledních dnů a týdnů v České republice je méně sporem o Babiše, Turka a letadla na Ukrajinu, ale mnohem více o prezidentu Petru Pavlovi a jeho lidech, kterými je na Hradě obklopen. Je to o jejich chuti pozměnit v naší zemi politické a vlivové uspořádání.“ Dnes bych na této větě nemusel měnit vůbec nic, snad bych do výčtu Pavlových záminek strhnout na sebe co nejvíc politické moci mohl přidat jenom noční sms zprávy ministra zahraničí Macinky.
Nemám potřebu půlnoční komunikaci mezi místopředsedou vlády a „mužem po boku“ vedle prezidenta Pavla Petrem Kolářem nijak hodnotit. Můj postoj k tomuto incidentu je stále stejný: korespondence to byla nešťastná, zvolená tónina zvláštní, ale především mimořádně netaktická. Netaktická proto, že Hrad na vážný spor s Babišovou vládou čekal, šel mu naproti, těšil se na něj, přál si jej a musel být mile překvapen, jak snadno mu záminka k opozičnímu útoku na novou vládou spadla do klína.
Je pro mě nepochopitelné, že Petr Macinka si zvolil za prostředníka pro „vyjednávání“ právě Petra Koláře. Musel přece po všech zkušenostech z české politiky vědět, že tento muž má se spoluorganizováním pádů vlád bohaté zkušenosti a lecčeho se neštítí. Byl to přece Kolář, který v roce 1997 ze Švédska, na pokyn Zielencova Černínského paláce, spustil divadlo, na jehož konci byl pád vlády Václava Klause. Byl to asi také Kolář, kdo v roli poradce předsedy Senátu zřejmě nabádal netrpělivého Vystrčila, aby zjišťoval, zda už prezident Zeman zemřel. Psát si s takovým člověkem přece nemohlo dopadnout dobře.
Divadelní výstup Petra Pavla, ve kterém novinářům a české veřejnosti „představoval ubohou úroveň ministra zahraničí“, splnil svůj účel. Prezident emocionálně nedůstojně (člověk by přece jenom od hlavy státu očekával umírněnější tón) „vystřelil z Aurory“ a odjel na motorky do Španělska. Část veřejnosti, nespokojená s výsledky voleb a okamžitě zmanipulovaná pohotově připravenou a zručně organizovanou skupinou Milionů chvilek pro demokracii (ač s demokracií má tento, zjevně opulentně financovaný, pouliční konglomerát společné sotva co) byla „na podporu svého prezidenta“ svolána do Prahy (nebo na náměstí svých měst a obcí). Jenomže ona podpora prezidenta nebyla fakticky ničím jiným než vhodnou záminkou „vykřičet se“ proti dnešní vládě Andreje Babiše. Byla protestem proti výsledkům voleb. Byla demonstrací faktu, že Petr Pavel je ve volbách poraženými považován za lídra protivládní opozice. Potvrdila, že část české veřejnosti i politiky akceptovala, že Hrad se v naší zemi stal mocnou politickou silou, že lidé bez politického mandátu (třeba Petr Kolář) rozhodují o České republice. A to je další významná změna polistopadového upořádání.
Samozřejmě lze namítnout, že kdyby tu nebyly smsky ministra zahraničí, prezident Pavel a lidé kolem něho by neměli záminku rozpoutat takovou hysterii. Byla by to však jen otázka času: za pár týdnů demonstrace na podporu Ukrajiny (a tedy i podpora Pavlovy válečnické pozice v tomto konfliktu) či demonstrace a stávkové pohotovosti za „nezávislost veřejnoprávních médií“ s Petrem Pavlem v čele. Byl by tu prostě „polský“, „maďarský“ nebo „slovenský“ scénář – volební prohry řešit skrze demonstrace na náměstích.
A to je vývoj, proti kterému bychom měli ostře protestovat. Polistopadová doba nám nabídnula mnoho skvělého, ale návratu svobodných voleb jsme si snad vážili nejvíc. V tomto slova smyslu davy na dnešních náměstích obracejí celý polistopadový vývoj naruby. Motivace „když jsme nevyhráli my, ať hlavně nevládnou oni“ může snad leckoho uspokojit, je to ovšem pozice krátkodechá, zbabělá a neodpovědná.
Položit si otázku, zda je to dobré pro naši zemi a zda jí to prospívá, si prostě musíme!
Kdyby Petr Pavel byl skutečnou hlavou státu vědomou si své odpovědnosti k naší zemi, nikdy k ničemu podobnému nemohl nechat dojít. Kdyby se „při sestavování vlády choval prezident Pavel jako všichni polistopadoví prezidenti, tato politická kolize by nenastala,“ přesně glosoval vývoj v odpovědi jakémusi českému deníku Václav Klaus. Takhle jednoduše ale jasně, jak to formuloval bývalý prezident České republiky, to, myslím, v posledních dnech neřekl nikdo. Jak se ale zdá, nikoho ony prvotní příčiny dnešního stavu příliš nezajímají. Smutné.
Petr Pavel se však „zařadil“. Tenhle člověk s komunistickou minulostí se postavil do čela opozice proti vládě vzešlé ze svobodných voleb. Do čela těch, kteří zase nehorázně a drze dělí společnost na „slušné“ a „neslušné“, na solidární a sobecké, na ty „správné“ a ten „zbytek“. Zda je to dobře pro Českou republikou a jak to s ní dopadne, je mu (a „přátelům po boku“), zdá se, docela jedno.
Hlavně ať nevládnou jiní…     (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Další masakr České televize: průzkum STEM přiznal, že jí věří jen 15% diváků! Zrušte ji! ..... Tak to tady ještě nebylo. Od násilného převzetí probruselskými zločinci v čele se "spacákem Rumlem a Buzkovou", kdy lidé naskočili na vlnu zoufalého volání o pomoc v roce 2000 se veřejnoprávní medium dopracovalo ke katastrofě. 
A vzhledem k tomu, že tento průzkum institucí zadal veřejnoprávní Rozhlas, lze věřit, že výzkumná agentura STEM tentokrát výzkum dělala poctivě. 
Výzkum STEM: České televizi nedůvěřuje většina obyvatel Česka
Ředitel České televize Hynek Chudárek asi příliš nepoděkuje veřejnoprávním kolegům z Českého rozhlasu. Podle nového výzkumu, který je určen primárně pro vedení ČRo a Radu ČRo a který zkoumal kromě jiného vnímání veřejnoprávnosti v České republice, vyplynulo, že České televizi nedůvěřuje většina lidí v Česku. Konkrétně 52 procent - 28 procent obyvatel Česka spíše nedůvěřuje ČT a veřejnoprávní televizi určitě nedůvěřuje 24 procent (viz menší obrázek dole). Určitě důvěřuje 15 procent, spíše důvěřuje 34 procent (celkový součet v prezentaci 101 procent souvisí se zaokrouhlováním). Vyplývá to z výzkumu agentury STEM, který má Borovan.cz k dispozici (viz zde) a který minulý týden vzala na vědomí Rada ČRo.
Naopak Český rozhlas ze stejného výzkumu vychází dobře. Veřejnoprávnímu rádiu důvěřuje 57 procent - určitě důvěřuje 17 procent a spíše důvěřuje 40 procent. Spíše nedůvěřuje 26 procent, určitě nedůvěřuje 17 procent. 
To ale není vše: všimněte si, kdy byl výzkum zadaný, a proč se nesměle objevuje až nyní, kdy je situace ještě horší. Česká televize je prolhaná, o platech a penězích utracených v České televizi nesmíme vědět nic, ač je platíme, manipulátor Moravec si smí říkat, co ho napadne a nikdo ho nepotrestá, a banda komentátorů se tam chová jako přívěsek soudruha Pavla a jeho politručky pod dohledem z Ukrajiny! 
A fraška nakonec z teprve nyní zveřejněného průzkumu: někteří analfabeti z extremistické skupiny Petra Pavla a vřískající opozice toto zvěřejnili (třeba Marian Jurečka) jako důvod, proč chtějí ve sněmovně odvolat vládu a že i občané to tak vidí. Po upozornění, že ti tupci nechápou, že to není o nové vládě, ale o bandě kolem Fialy, Jurečky, Rakušana či vřískající Decroixové - bitcoinové to s hanbou smazali. Vidíte poslední tři řádky? 
A zde potvrzení: 
Nejde o to najednou věřit průzkumům, když jindy je znevěrohodňujeme. Jde o to, že ty průzkumy si udělali sami pro sebe a určitě si nenapíší o sobě horší hodnocení, než ve skutečnosti je. 
Už chápete, proč se s tím bývalý soudruh Petr Pavel nechlubí, proč se  tím současná opozice nechlubí...?
A už chápete, co se sešlo za lidi na Staroměstském náměstí pod svolavateli Milion chvilek @ Milion Ukrajinců?       (Čtěte na stránkách Skrytá pravda)

Prokletí moderní doby: Diplománie ..... Chudobu nelze vyřešit tištěním peněz. Přesto chce společnost vyřešit vzdělanost národa tištěním diplomů. Důsledky jsou dalekosáhlé a náklady astronomické.
Diplománie je nemoc progresivní společnosti. Správný výraz by měl být „spoléhání na formální dokumenty prokazující důvěryhodnost a schopnosti daného člověka”, ale ten je příliš dlouhý. Proto diplománie.
Volný souhrn názorů zpoza oceánu doplněný o některé místní reálie. Vynoří-li se mezi názory informace, je odkaz přímo v textu.
Diplománie
Diplománie má své začátky v akademickém světě. Recenze měly původně zvýšit důvěryhodnost vědecké práce a zabránit podvodům v oblasti vědy a výzkumu. Nic z toho se nestalo. Kdyby proces recenzování zvýšil kvalitu vědeckých prací, bylo by to již zřejmé. Ale stal se pravý opak. Deník Guardian napsal, že v odborných časopisech jsou publikovány desetitisíce podvodných článků a situace se každým rokem zhoršuje. 
V roce 2023 byl stažen rekordní počet vědeckých článků, protože se ukázaly jako podvodné. Prezident stanfordské univerzity musel rezignovat, protože falšoval fotografie, na jejichž základě byly vyvíjeny léky proti Alzheimerově chorobě. Farmaceutické firmy přejaly model původně vyvinutý tabákovými firmami a začaly spolupracovat s vědeckými autoritami na prosazování názorů. Více než polovina recenzentů lékařských časopisů tak dostala nějakou platbu od farmaceutických firem.
Hlavně kus papíru
Diplománie je něco podobného jako recenze. Za pomoci nějakého kusu papíru se člověk snaží přesvědčit zaměstnavatele, kolegy nebo kohokoli dalšího o svých schopnostech a intelektuálním rozhledu. Zaměstnavatelé začali požadovat kus papíru i na pozice, které by mohl vykonávat téměř každý člověk, pokud mu nechybí snaha se něco naučit.
V éře diplománie se řada prezentovaných kusů papíru stala pouze důkazem, že jeho držitel promrhal dostatečné množství času studováním věcí, které znaly už jeho babičky, byť to nebyly schopné popsat tak vědecky. V extrémní verzi strávil čas učením se, jak rozvracet společnost novými pavědeckými poznatky o neexistenci pohlaví.
Je zákazník nesvéprávný?
Nějaký kus papíru je požadován dokonce i pro prodej tak jednoduchého produktu, jako je povinné ručení na auto v průměrné ceně 4 tisíce Kč. Je to povinné, limity výše pojištění určuje zákon a člověk se může maximálně rozhodovat, jestli chce platit jednou nebo čtyřikrát za rok. Přesto společnost trvá na tom, že prodejce musí mít nějaký papír, protože zákazník by bez odborníka nevěděl, co si vybrat.
Diplománie může být dokonce i retroaktivní. Přestože někdo vykonává dobře svoji práci již desítky let, musí si najednou „doplnit” vzdělání, protože bez diplomu by to dále nemohl dělat. Takové nařízení vždy vymyslí produkt diplománie ve státní správě, protože jeho znalosti reálného světa končí u přesvědčení, že výplata přijde vždy. Výsledek? Klondike pro pseudo-vzdělávací firmy.
Když chybí zdravý rozum
Vzrůst diplománie souvisí s poklesem využívání skutečně selektivního procesu při výběru lidí na různé pozice. Reálné testy schopností, důkladné posuzování kvalit uchazeče ustupují do pozadí. Je to jednodušší. Diplománie je výhodou pro méně schopné lidi. Je výrazně snazší získat kus papíru než uspět v reálném testu schopností.
Motivace k využívání „děr” v systému získávání papíru je velká. Papír dává prestiž, snazší postup v zaměstnání, vyšší plat ve státní správě. Přitom stejně jako nelze dosáhnout bohatství tištěním peněz, nelze zajistit vzdělanost národa tištěním diplomů.
Situaci v posledních desetiletích dramaticky zhoršil kult diverzity a inkluze. Ke kusu papíru přidal barvu pleti, pohlaví nebo dokonce zcela intimní charakteristiku, co koho baví v posteli. Výsledkem je postupný, ale stále se zrychlující pokles schopnosti společnosti jako celku správně řešit složité problémy. Úpadek se zrychluje, protože v okamžiku, kdy diverzifikovaní diplomanti vystoupají na vrchol, nepronikne přes jejich síto již nikdo alespoň průměrně schopný.
Jak poznat dobrého doktora? V USA radí, aby lidé dávali přednost bílému neatraktivnímu muži. U něj totiž existuje nejvyšší pravděpodobnost, že se musel skutečně něco naučit, aby ten diplom dostal.
Bod obratu?
USA se možná dostaly do bodu obratu. Nová vláda zrušila dlouhá léta platné nařízení, které zakazovalo testy kognitivních schopností pro civilní zaměstnance státní správy. Nejvyšší soud potvrdil, že rasová hlediska při přijímání na univerzity jsou tabu. Nově zřízený útvar na ministerstvu spravedlnosti má za úkol stíhat obrácenou rasovou diskriminaci. 
Co bude znamenat konec diplománie a diverzity? 
Konec diplománie donutí lidi, aby začali přemýšlet a používat vlastní úsudek místo toho, aby si odškrtli u posuzovaného člověka vlastnictví diplomu. Hodnocení podle skutečných schopností znamená posuzovat druhého pečlivě a bez papírových zkratek. 
Konec diplománie ohrozí velký počet kariérních akademiků a změní pohled lidí na všudypřítomnou „třídu expertů”. Zabrání univerzitám vylepšovat status neschopných lidí natolik, aby se mohli dostat na pozice, na kterých nemají co dělat, protože na ně nestačí.
Pomůže to všem
Konec diverzity pomůže lidem v zaměstnání. Bude totiž výrazně pravděpodobnější, že spolupracovníci budou stejně schopní místo dnes běžného mixu schopných lidí a různých neumětelů, kteří tam jsou jen proto, že musí být naplněny nějaké kvóty. 
Konec diplománie ukončí růst počtu státních teroristů, kteří obsazují úřady, rozhodují o životech lidí a jejichž jediným úspěchem v životě je získání kusu papíru, na jehož základě se do úřadu dostali. 
Kulturní obroda
Konec diverzity, diplománie a související vzestup skutečné zásluhovosti přinese kulturní obrodu společnosti. Bude to nějakou dobu trvat a bude třeba řady odvážných lidí, kteří se nebudou bát vystoupit z davu. Proti nim budou stát ti, kteří se naučili diplománii využívat. Pochopili totiž, že je možné získat pozici, papírové uznání a falešný respekt bez ohledu na neproduktivitu dobře prodejnou ve státní správě a korporátních útvarech diverzity a udržitelnosti.     (Čtěte na stránkách Sýr zdarma)

4.2. 2026     Vše kolem Epsteina muselo být sledováno západními zpravodajskými službami – mluvčí ministerstva zahraničí ...... Vše, co se už léta děje kolem amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, muselo být v centru pozornosti západních zpravodajských služeb, uvedla v úterý mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova. "Monstrózní dlouhodobá práce na korumpování lidí, kompromitování materiálů, vydírání a tak dále. To vše se odehrává v centru západního světa. Jak si asi dokážete představit, muselo to být předmětem pečlivého sledování — a co to znamená, když pozorně sledujete už roky? Nějakým způsobem začnete ovlivňovat a modelovat situaci speciálních služeb," řekla Zacharova na setkání se studenty.

Jednání Ruska se Spojenými státy jsou mimořádně obtížná práce za mimořádně náročných podmínek, uvedla také Zacharová. "Tohle není rutinní práce. Nejde o tradiční jednání: 'Všechno je v pořádku, máme standardní vztahy, přišli jste k nám, teď je řada na nás, abychom přišli k vám.' Je to extrémně náročná práce za extrémně obtížných podmínek," řekla Zacharova na setkání se studenty.

Rusko-americká jednání nejsou jen jednou z vyjednávacích cest, ale pečlivou a mnohostrannou prací, dodala mluvčí.      (Sputnik Globe)

Vzpoura proti Leyenové: "Škodí Evropě!" ..... "Autoritářský způsob řízení Evropské komise Ursulou Leyenovou škodí Evropě", prohlásil bývalý člen jejího týmu, Lucemburčan Nicolas Schmit. "Mám dojem, že komisaři jsou umlčováni!", konstatoval dále. Leyenová údajně nastoluje vysoce centralizovaný až autoritářský způsob řízení, který pro evropskou demokracii nemůže být dobrý. Schmit rovněž poukázala na nestátnickost členů EK, když v nově nastalé epoše tápou, nemají dlouhodobou vizi a nejsou schopny/i strategického plánování.
Schmitova slova potvrzují další komisaři a pracovníci EK. Další bývalý komisař Thierry Breton konstatuje, že Leyenová na sebe stahuje čím dál více moci, a že EU nebyla ustavena, aby měla císařovnu.     (Čtěte na stránkách Islamizace)

Vědí, že škodí - přesto ji zvolili znovu. Vědí že škodí - přesto se nedaří ji odvolat.

Jde někomu ještě o tuto zemi? ..... Když slyší člověk křik Milionu chvilek, křik lidí, kterým touto formou nemůže jít o podporu – údajně vydíráním ohroženého – prezidenta, ale jen a jedině o rozbití nedávno vzniklé vlády, která zásadní věci ještě nestačila udělat, smutně si uvědomuje, že u nás už téměř nikomu nejde o naši zemi. Ta je stále více rozbíjena. Tím hrozí, že díky absenci elementární svornosti a díky nepozornosti mnohých naše země skutečně rozbita bude. Je bohužel rozbíjena současně zevnitř i zvenku.  

Zvenku Evropskou unií, která se chce zbavit svého hlavního protivníka, kterým je na prvním místě národní stát, a která se jen raduje ze snah ex-ministra Beka a celého brněnského mocenského centra (nebo spíše o skutečnou moc teprve usilujícího centra?) uspořádat v Brně sraz Sudetoněmeckého landsmanšaftu a tím zásadně narušit český stát.  

Zevnitř je naše země dnes a denně rozvracena těmi, kteří prohráli v říjnových parlamentních volbách a kteří – při přesvědčenosti o své mimořádnosti a vyvolenosti – nemohou přežít, že zůstali v opozici. Chování Rakušana, Hřiba, „nového Havla“ v TOP 09 a dalších je esencí nezodpovědnosti. Mírně posunutá ODS (bez Fialy v čele) se jen škodolibě usmívá a stojí mírně stranou. Přece jenom bývala autentickou politickou stranou a popírat principy demokracie jí stále ještě vadí.  

Má to samozřejmě svou nezanedbatelnou ekonomickou dimenzi, která se opět dostala – jako už tolikrát v minulosti – zcela na okraj veřejného zájmu. Nikoli však na okraj privátního zájmu milionů našich spoluobčanů, protože o jejich životy jde. Ani dnešní vládní trojkoalice nemá ve vládě ekonomy. Není proto ochotna bránit se dalšímu zadlužování země. Naopak. Intenzivně hledá další a další příležitosti, jak něco „profinancovat“ – i když to nemůže dělat jinak než na dluh.  

Lidské potřeby (a chutě) jsou ve své podstatě nekonečné a, když chybí „rozpočtové omezení“, jsou lobismem prosazené chybějící miliardy na to či ono jen a jedině ostentativním zapomenutím na základní ekonomické principy. U nás je důsledně prosazoval jen Alois Rašín a první vlády 90. let. Stalo se normálností říkat, co všechno nutně „potřebujeme“. To je antiekonomický způsob myšlení. Snažil jsem se celá desetiletí zdůrazňovat rozdíl mezi potřebou a koupěschopnou poptávkou. Vidím, že marně.  

V tomto smyslu se oproti vládě neekonomů Fialy, Rakušana, Hřiba (a Bartoše), Pekarové Adamové a Výborného, ač proběhly parlamentní volby, nic podstatného nezměnilo. Minulý týden jsem četl pěkný rozhovor nejvýznamnějšího německého ekonoma prof. Sinna (mého dlouholetého přítele), který podobně jako já říká – o Německu – že se „se změnou vlády nic nezměnilo“.  

Říká, že je to proto, že „zůstal zeleno-rudý dirigismus z Berlína a především z Bruselu“. Zákazy vyrábět to či ono (v Německu zejména jejich chloubu, auta se spalovacími motory), masivními subvencemi podporovaná výroba ekonomicky neudržitelných „zelených“ produktů a úmyslné zdražování energie označuje Hans-Werner Sinn za „harakiri politiku“ Německa. U nás tato trojkombinace není o nic lepší. Bohužel není explicitně diskutována.  

Prof. Sinn vydal v roce 2003 bestseller (ale vážnou ekonomickou knihu) s názvem „Dá se ještě Německo zachránit?“ Po 23 letech říká „jsem dnes ještě významně pesimističtější než v roce 2003“. Dodává, že „dnes už největší byrokratizace ekonomicky nepřichází z Berlína, ale z Bruselu“.  

Vyslovuje u nás ještě vůbec někdo, nějaký respektovaný ekonom, věty tohoto typu? Nebo jenom zanikají v křiku Milionu chvilek a 24 hodin denně trvajícího vysílání České televize, které se tak líbí našemu dnešnímu prezidentovi? Mám strach, že odlišný postoj chybí, protože už jsou mnozí naši ekonomové trochu unaveni, otráveni z trvalé nepozornosti k jejich opakovanému varování a někteří veřejnými ataky „zašlapáni do země“.  

Demonstrace Milionu chvilek je pro některé účastníky vědomou, pro jiné možná nevědomou výzvou k destrukci naší země. Prezident by to měl vědět nebo by mu to mělo být jeho přáteli po boku vysvětleno. My ostatní musíme být na pozoru ještě více než kdykoli jindy v období po 17. listopadu 1989.     (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Ukázková zbabělost Západu: Vyvolali válku. Řvali. Chrastili zbraněmi. Teď couvají. Mlčí a platí. Odepsaná Ukrajina krvácí. Putin je z ocele a neblufuje. Dělá to, co mohl udělat hned první den. Jako Američané v Srbsku a Iráku. V čem je rozdíl? ..... Alexej Peskov je zaujat emotivním monologem bývalého amerického zpravodajce Scotta Rittera, v němž bez diplomatických obalů líčí zbabělost západní moci, neochotu nést skutečné riziko a proměnu války na Ukrajině, když Putin pochopil, že s proradným Západem se vyjednávat nedá
Padla mi do oka čerstvá konverzace dvou netypických amerických novinářů – Garlanda Nixona, bývalého policisty, a Scotta Rittera, bývalého mariňáka. Podstatné je, že nejde o klasický rozhovor, ale o otevřenou konverzaci dvou dlouholetých přátel.
Ušetřím čtenáře dialogové formy a část slyšeného prostě převyprávím co nejvěrněji. Výsledkem bude monolog Scotta Rittera. V originále je jeho projev mimořádně emotivní; v převyprávění je nevyhnutelné, že se tato ostrost částečně otupí. Přesto:
„Teď všechny naštvu, ale musím nazývat věci pravými jmény. Trump je zbabělec. Otevřený morální i fyzický zbabělec. Skrývá se za svým bohatstvím a používá ho jako nástroj k zastrašování lidí.“
Zbabělec proti muži z ocele
„Není však schopen skutečné fyzické konfrontace. Vezměme si například let speciálních jednotek Delta s cílem zajmout Madura. Úspěch byl prakticky zaručený – jinak by se Trump do celé akce vůbec nepustil. Jenže ve chvíli, kdy poslouchal, jak se operace vyvíjí, přišla zpráva, že hlavní vrtulník CH-47 Chinook byl zasažen palbou a pilot byl zraněn.
V tu chvíli pochopil, že se jeho prezidentství může zhroutit. Kdyby vrtulník nedoletěl a zřítil se, kdybychom přišli o třicet elitních příslušníků jednotek Delta ve Venezuele při pokusu o únos tamějšího prezidenta, byl by to Trumpův konec. Podepsal se pod tuto operaci jen proto, že mu byl zaručen úspěch. Nechtěl riskovat – a to je samotná podstata zbabělosti. K výbuchům motorových člunů v Karibiku skutečně není zapotřebí žádná odvaha.“
„Trump vždy ustoupí, když se proti němu postaví člověk z oceli. Takový jako Putin. Putin je skutečně z oceli – nemrká, neblufuje. Dělá to, co považuje za správné a nutné, a nikdy neustoupí.“
Mrtvá města
„Porovnejme to s Trumpovým teatrálním prohlášením: ,Jsem velmi nespokojen s Vladimirem Putinem. Putin je nejhorší člověk na světě. Uvalím na něj sankce. Odsoudím ho k smrti. Donutím Ukrajinu, aby ho zabila – a popřu, že jsem to nařídil.‘
Putin na to odpoví prostě: ,Pak si Ukrajinu vezmeme.‘ A odpojí ji od energetické sítě. A v tu chvíli je jasné, že proti tomu nelze nic dělat.
Kyjev je dnes mrtvé město. Bude potřebovat desítky let, aby se z toho vzpamatoval. V mrakodrapech praskají trubky, byty jsou zaplavené, z balkonů teče voda. Starosta Kyjeva lidem vzkazuje: ,Odejděte z města. A nevracejte se.‘ Mrtvé město.“
„Ukrajinci chápou, že ještě jeden rozsáhlý útok znamená ztrátu hlavního města natrvalo. Rusko mezitím systematicky posiluje svůj vojenský potenciál – a to je jeho hlavní páka pro tlak při jednáních.“
Kapitulace Západu
„Budanov říká, že to musí být okamžitě zastaveno. Rusové odpovídají: ,Žádný problém – ale pouze pokud přestanete ostřelovat naši energetickou infrastrukturu. Pokud se o to ještě jednou pokusíte, zničíme Kyjev i další města. A tím to skončí.‘
Kyjev se obrací na Spojené státy s otázkou, co má dělat. Dostává odpověď: ,No co by? Můžete nabídku přijmout, nebo ji odmítnout. Takový je svět, ve kterém žijete.‘ Rusové dodávají: ,Souhlasíme, pokud ukrajinská vojska opustí Donbas. Je to naše země, odejděte.‘ Ukrajina se znovu obrací na USA – a slyší odpověď: ,Ano, chápete to správně, je to jejich země.‘ Ukrajina se ptá: ,A co bezpečnostní záruky?‘ Odpověď zní: ,O tom se budeme bavit, až vaše jednotky Donbas opustí.‘
Tohle nejsou jednání. To je kapitulace. Rusko získává vše, co požaduje, a kyjevský režim se cítí opuštěn všemi – včetně Evropy. Kde je těch slibovaných 800 miliard? O tom už nikdo nemluví. Priority se změnily.“
„V Evropě se Trumpova slova vykládají tak, že tatínek odchází z domu, nechává děti napospas osudu a maminka Ursula je není schopna sama uživit. S hrozbou odchodu Spojených států si Evropa začíná uvědomovat, že sama o sobě už nic neznamená. Potřebuje Ameriku. Zoufale.“
„Zelenskému kancléř Merz právě otevřeně řekl, že nemůže počítat se vstupem do Evropské unie. Nevím, jak dlouho ještě bude Ukrajina tuto hru hrát. Rusové mají nashromážděno dost raket a dronů na to, aby jakýkoli další útok na Kyjev byl posledním – až se jim to bude hodit.“
Na Srbsko už zapomněli?
„Ukrajinci v těchto podmínkách nemohou přežít. A těm, kdo říkají, že je to kruté, doporučuji připomenout si bombardovaný Bělehrad. Osobně jsem se účastnil strategické letecké války proti Iráku. Cíle byly stejné. Hned první den jsme se snažili vyřadit veškerou energetiku.“
„Používali jsme střely Tomahawk nové generace, které během letu vypouštěly uhlíková vlákna. Jakmile proletěly nad elektrickým vedením, došlo ke zkratu celé sítě. Přesně tak se postupuje při vedení bojových operací: po výpadku elektřiny přestane fungovat spojení, zásobování i celý systém řízení.“
„Ti, kdo se ptají, proč to Rusové dělají, by se měli spíše ptát, proč to neudělali hned na začátku své speciální operace. Kdyby chtěli ublížit ukrajinskému lidu, udělali by to hned první den. Neudělali to, protože jejich cílem nikdy nebylo ukrajinský národ zničit. Od začátku se snažili přivést Ukrajinu k jednacímu stolu a ukázat jí, že na bojišti nemůže zvítězit.“
„Ukrajina však dál přijímala miliardy ze Západu a posílala své lidi na smrt. Zahynulo jeden a půl milionu lidí. A nakonec se Západem podváděné Rusko rozhodlo: ,Tuhle kapitolu už uzavřeme.‘
A proto až teď dělají to, co mohli udělat hned první den.“     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Vrací se nechvalně proslulá hra s nebezpečnými výzvami pro děti ..... Některé výzvy mohou vést i k sebepoškozování.
V posledních týdnech přibývá zpráv, že se vrací nechvalně známý fenomén „Modré velryby“ z let 2016/2017, tentokrát pod názvem „Červený delfín“. Jde o sérii nebezpečných online výzev, které cílí na děti a dospívající na sociálních sítích jako TikTok nebo Instagram.
„Dnes dítě velmi intoxikované nikotinem – vypilo náplň do e-cigarety,“ napsala 2. února na svém účtu na síti X uživatelka Julie, která se popisuje jako pediatr. V komentářích dodala, že se jedná o součást výzev „Červený delfín“.
Článek na blogu CZ.NIC upozornil koncem ledna, že nové výzvy se šíří prostřednictvím videí, komentářů nebo soukromých zpráv ve skupinách na sociálních sítích. „Podle hlášení linky STOPonline.cz tyto výzvy nefungují jako klasické hry, ale spíše jako postupné manipulativní série úkolů, které se stupňují a mohou u zranitelných dětí vyvolat psychický nátlak, závislost nebo strach ze ,ztráty kontroly’,“ píše se v článku.
Portál ŘízeníŠkoly.cz rovněž upozornil na „návrat Modré velryby“. „I na našem webu jsme zaznamenali zvýšený nárůst zájmu o toto téma,“ uvádí autoři. Úkolová hra je podle nich „převážně marketingový tah k oslovení nových cílových skupin na dané sociální síti“. Nárůst dotazů a hlášení v roce 2026 potvrdila i online poradna projektu E-Bezpečí, který uvedl, že se na ně obracejí „vystrašení rodiče i samotné děti“.
E-bezpečí tehdy popsal, že „častěji jde o směs provokací, napodobování a účtů, které si na strachu budují dosah… Reálné nebezpečí leží v tom, že některé děti mohou pod tlakem zvědavosti, party nebo potřeby uznání zkusit skutečně nebezpečné ,triky’“. Některé minulé výzvy podle něj spočívaly např. v řezání se žiletkou, konzumaci léků nebo neznámých látek, hry s elektřinou či ohněm a další. Obsah, který vyvolá šok, strach nebo dojem „zakázaného“, má pro teenagery přirozeně větší přitažlivost, uvádí autoři projektu, který je realizován Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého ve spolupráci s dalšími organizacemi..
Šiřiteli výzev jsou podle E-bezpečí zpravidla samotné děti. „Jejich motivací není primárně někomu ublížit, ale upoutat pozornost a v krátkém čase nalákat na své profily co nejvíce nových sledujících. V prostředí TikToku nebo Instagramu funguje strach a tajemno jako nejsilnější magnet pro virální šíření obsahu,“ uvádí portál.
Varovné signály u dětí a jak jednat
Portál E-bezpečí radí, že rodiče by měli zbystřit, pokud se u dětí náhle objeví „tajnůstkářskost kolem telefonu, mazání historie a účtů, zhoršení spánku, výrazná úzkost po notifikacích nebo neobvyklé modřiny a ,nehody’ bez jasného vysvětlení“.
Varovným signálem může být podle autorů také situace, kdy dítě mluví o „zkoušce odvahy“, „úkolech“ nebo o tom, že „to musí udělat“, aby nebylo za trapné.
„V takovou chvíli je klíčové nebýt vyšetřovatel, ale opora – dát najevo, že jste na jeho straně,“ konstatují pedagogové. Doporučují také nevydávat zákazy typu „Nesmíš hrát Červeného delfína“, ale raději se s potomky bavit o rizicích konkrétních výzev, např. že hry se škrcením a dechem mohou vést k nevratnému poškození mozku při nedostatku kyslíku, rizikový parkour zase k doživotním zraněním.
Určitě by rodiče neměli děti zesměšňovat nebo trestat, když jim ukáže obsah, který ho děsí nebo ho někdo k něčemu tlačí, radí odborníci. Tím by je jen odradili od toho, aby se znovu svěřily. „Rodiče by se měli stát ,průvodci’ v online světě, nikoliv jen kontrolory,“ poukazuje E-bezpečí.
„Budování vzájemné důvěry zajistí, že pokud dítě narazí na něco, co ho vyděsí nebo mu začne někdo vyhrožovat, přijde za vámi jako za první instancí, aniž by se muselo bát trestu nebo odebrání telefonu,“ zní jejich rada na závěr.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Proboha proč? ..... Hradní zážitková agentura poskytnula prezidentskému páru vcelku příjemný začátek roku. Nejdříve se Pavlovi setkali při návštěvě Vatikánu s papežem, poté se údajně hlava státu projížděla po Španělsku na motorce. Dodané fotografie svědčily o mizerné práci hradního fotografa sedícího spíše u počítače a s pomocí umělé inteligence vytvářejícího falešný pocit, že se jedná o kvalitní jízdu připomínající závod s časem (na jedné z fotek Pavlovi dorostla zázračně ofina, na druhé postel s jinou výbavou včetně cizí přilby stála na třech nohách). Budiž, možná měl důvod zastírat, co v době politické domácí krize dělá v zahraničí. Kde se pohybovala ten týden manželka, to už média neuvedla. Nebyla to ona, kdo navštívil Jermakův resort?
  Je únor a hradní dvojka, tedy oba manželé, se chystá na zahájení Olympijských her do Itálie. Stihnout chtějí úvodní ceremoniál, zápas ženské hokejové reprezentace a snowboardový paralelní slalom, ve kterém máme nejžhavější želízko na zlatou medaili Ledeckou. Takových pár záběrů s našimi sportovci by jistě zapadlo do galerie zážitků, které si Pavel dopřává a zvýšilo to prestiž a popularitu. Na to, že tu u nás máme děravou státní pokladnu předanou Stanjurou Schllerové, si šedovlasý generál vcelku užívá. 5 týdnů a tři události, které si průměrný Čech jen tak dovolit nemůže, a to ani v průběhu několika let. K tomu ještě stihnul odněkud z tepla Pavel prohlásit směrem k vládě, že když to chce tvrdě, bude to mít. Vyhrocuje spor vláda versus prezident do ještě vyšších otáček, nebo skutečně vyhrožuje? A kdo má potom větší páky v bitvě, ve které se občan stává pouze rukojmím eg zástupců vládnoucí vrstvy?
  V centru Prahy se sešly desítky tisíc občanů na podporu této osoby. Davem se volně pohybovali beze strachu členové bývalé vládní koalice a někteří z nich se dokonce hanlivě vyjadřovali o té současné jako o lůze (platí i pro její voliče). Založili iniciativu „Nejslabší premiér“, přestože je Babiš ve funkci cca 50 dní. Připomeňme si pár úspěchů Fialovy skvadry. Omílat dokola ignorované kauzy Dozimetr (bude ho nově vyšetřovat parlamentní komise, když se jím policie a justice zabývá okrajově), Kampelička, Bitcoiny, IKEM, Motol či digitalizace je sice nudné, ale vystihuje to podstatu vlády Petra Fialy podporované právě Pavlem. Dále tu byla solidní inflace snižující úspory občanů až o třetinu, vysoké ceny energií, defraudace státních prostředků ve prospěch Ukrajiny, a to i z peněz určených na pomoc krajům postiženým ničivými povodněmi. Neopodstatněné vysoké schodky národního rozpočtu, obrovský podíl na celoevropských dopadech naprosto zcestného Green Dealu, ukončení těžby černého uhlí s následným plánem doly za miliardy zatopit. Ukrajinizace české společnosti a nemravné výhody poskytované Ukrajincům na úkor Čechů.
  Dalo by se pokračovat dále, ale u všeho tohoto byl i prezident. Pod ideologickým vedením Petra Koláře majícího ve sporu Hrad-vláda zásadní význam se podílel na izolaci naší diplomacie, na odklonu od V4, je součástí hysterie vůči Ruské federaci, přičemž věrně sloužil Sovětskému svazu a schvaloval i vstup armád Varšavské smlouvy v roku 1968 do naší republiky. K tomu je řada důkazů včetně rozhovoru, ve kterém se odmítá vyjádřit k vlastním slovům. Byl skutečně členem rozvědky, KSČ, vedl stranickou buňku a za manželku má tehdejší armádní politručku. Přešel na druhou stranu, stal se vysokou šarží v NATO a ohebnost páteře mu umožnila nyní již z druhého břehu plivat na své bývalé dobroděje. Stal se pro Petra Koláře projektem. Doplnili mu vlasy, naučili ho chovat se méně arogantně, než se vojáka z povolání běžně stává, zkultivovali ho a nastavili profil na muže lidu. Inteligenci nahradili psanými instrukcemi a texty a vypustili do arény. Ještě před tím mu byla zajištěna podpora médií a části politické reprezentace, prodejné umělecké scény.
  Lidé stojící a tleskající v manéži připravené Milionem chvilek vedených dalším defraudantem Mikulášem Minářem mají krátkou paměť, snížený smysl pro realitu nebo nedostatečnou mozkovou aktivitu, pokud jim vše výše uvedené nedochází. Můžete být příznivcem EU, věřit v dopad lidské existence na klimatické změny, obdivovat Leyenovou a nesnášet Putina, protože  Vaše babička musela 68. uhnout tanku řízeném možná nějakým Ukrajincem, kterého sem poslal některý z jeho dalších krajanů ovládajících v té době nejužší vedení UV KSSS. Přičemž otec Pavla malému Petrovi vše ideologicky natolik správně vysvětli, že to v něm zanechalo jen pozitivní dojmy, načež o 57 let později stejný chlapec pokládá květiny u památníku obětí tehdejší invaze a ještě o pár měsíců dále se nechá oslavovat Ukrajinci zamíchanými do davu českých obdivovatelů.
  A já se ptám. Opravdu žijeme v realitě, kde podpora prolhaných médií, nenávist ze strany bývalé politické reprezentace vůči nové a všudypřítomná lež i manipulace stačí k tomu, aby se sešly desetitisíce lidí a tleskali těm, kteří si z nich udělali dojné krávy? Kam se ztratila hrdost, logika a pud sebezáchovy? Je náš národ tak hloupý? Zjištění je smutné. Asi ano. A chvála na Petra Pavla je toho důkazem Rozdíl mezi chováním a přehledem bývalých hlav státu a současného prezidenta také. Amen.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Levicová politička ve Španělsku chce „nahradit populaci“ migranty ..... Irene Montero, politička z krajně levicové, proimigrační strany Podemos, tvrdí, že po udělení amnestie 500 000 nelegálním imigrantům by vláda Sancheze měla nyní udělit těmto osobám španělské občanství a novelizovat zákon tak, aby se mohly účastnit voleb. (Foto: X)
Konkrétně vyzývá k nahrazení „fašistů a rasistů imigranty“. Nyní čelí ostré kritice ze strany širokého spektra kritiků, včetně Elona Muska a řady evropských politiků.
„Doufám v teorii nahrazení, doufám, že můžeme tuto zemi očistit od fašistů a rasistů pomocí imigrantů. Bez ohledu na barvu jejich pleti, ať už jsou Číňané, Černoši nebo Hnědí,“ uvedla Montero, jak cituje deník El Mundo.
Ve svém projevu ostře kritizovala pravicové strany, včetně Vox a jejího lídra Santiaga Abascala, a jejich rétoriku označila za „rasistickou“ a „protimigrační“.
Montero promluvila v sobotu na shromáždění v Zaragoze, které bylo zorganizováno před regionálními volbami v Aragonii 8. února.
Rozhodnutí španělské socialistické vlády legalizovat pobyt 500 000 nelegálních imigrantů v zemi vyvolalo bouřlivou reakci.
Nejenže mnoho Španělů je rozhořčeno jejími výroky, ale její poznámka také vzbudila mezinárodní pozornost, včetně Elona Muska, který řekl: „Ona obhajuje genocidu. Naprosto opovrženíhodné.“     (Čtěte na stránkách ZDROJ)

To vyřeší jedině internace v uzavřeném a střeženém oddělení psychiatrické léčebny ... Ale co vlastně vede takové "lidi" k tomuto modelu chování? Touha se zviditelnit? Nebo je to dálkové ovládání osobnosti "odněkud" ?

Tentokrát Francie: Už druhý evropský politik přiznává, že západní levicové strany mají za cíl výměnu obyvatelstva ..... Takzvaná Velká náhrada byla dlouho oficiálně prezentována jako konspirační teorie. Lze tedy říci, že jde o další konspirační teorii, která padla a ukázala se jako pravda.
Po španělské levicové političce, která přiznala, že její straně jde o výměnu Španělů za „černé a hnědé,“ nyní snahu o výměnu původních evropských obyvatel za Afričany a Araby potvrzuje i francouzský levicový politik Mélenchon, vůdce parlamentní LFI.
Připomínám, že právě on skončil v prezidentských volbách v roce 2022 třetí, pouze velmi těsně za Marine le Pen, od níž měl v prvním kole odstup pouze desítky tisíc hlasů.
Vzhledem k velmi rychlé demografické výměně se tedy dokonce může stát příštím prezidentem Francie ve volbách, které zemi čekají za rok. To, že k tomu skutečně dojde, je pravděpodobné, protože jde o volbu všech muslimů v zemi.
Francouzský vůdce krajní levice Jean-Luc Mélenchon otevřeně použil termín „Velká náhrada“ během městské kampaně. Použil náhle pojem, který levicoví liberálové, globalisté a aktivisté podporující masovou migraci roky odsuzují jako nebezpečnou „konspirační teorii.“
Na podporu kandidáta La France Insoumise (LFI) Françoise Piquemala Mélenchon oslovil kritiky na konzervativně-nacionalistické pravici slovy:
„Ano, pane Zemmoure, ano, pane Bayrou, existuje ‚Velká náhrada‘.“
Tato poznámka šokovala pozorovatele, vzhledem k dlouhodobému úsilí francouzské levice o kriminalizaci nebo cenzuru tohoto termínu.
Mélenchon, jako chytrý politik, se pokusil zmírnit dopad tím, že frázi prezentoval zejmén jako otázku generační změny. Řekl, že „Velká náhrada“ jednoduše popisuje generaci, která přichází za druhou, a označil ji za přirozený proces, který existuje „od úsvitu času.“
Mélenchon však šel ještě dál a explicitně spojil tento koncept s politickými ambicemi své strany.
Řekl, že nadcházející komunální volby by měly ukázat schopnost LFI „ztělesnit novou Francii, tu Velké náhrady a prezentovat demografickou transformaci spíše jako volební aktivum než jako starost.“
Tedy v podstatě přiznal, že výměna obyvatel jim hraje do karet a dovoz voličů byl jejich politickým cílem. Volební úspěch jim může do značné míry zajistit i potomstvo dovezených Arabů či Afričanů, téměř výhradně muslimů.
Konzervativní představitelé okamžitě upozornili na tyto komentáře jako na zjevné přiznání.
Jistě není náhoda, že během jediného týdne přiznali už dva západoevropští politici nejen to, že Velká náhrada je realitou a ne konspirační teorií, ale také to, že právě jejich politické strany na ní velmi výrazně spolupracují.
Připomínám, že minulý týden se na internetu široce rozšířilo video ze Španělska, které upoutalo pozornost daleko za hranicemi země a znovu rozpoutalo debatu o tom, jak část evropské radikální levice přistupuje k imigrační politice.
Politička  z Podemos  popsala výměnu obyvatel jako nezbytnou pro budování „nového Španělska,“ přičemž podpořila nahrazování původních Španělů barevnými obyvateli jiných kontinentů.
Málokdo si uvědomuje, jak moc se – zejména díky členství v EU – týká tento problém i nás. Pokud vás toto téma zajímá, pak již brzy (nejpozději do pátku) najdete debatu o výměně obyvatel, kterou jste si zvolili v anketě, na mých kanálech YouTube a Rumble…     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Evropa je kontaminovaná zóna vlastní geopolitické idiocie! Operace CIA “Timber Sycamore” určená původně pro Sýrii způsobila zaplavení EU džihádisty a islamisty, které vítáme jen kvůli tomu, že bojovali proti Rusům a Íránu na Kavkazu a na Blízkém východě! Francouzský politolog si nebral servítky a o Zelenském prohlásil, že není svobodný člověk, protože ho v Kyjevě zabijí ve chvíli, kdy s Rusy cokoliv podepíše! ..... Vystoupení francouzského geopolitologa Alexandra del Valle na stanici CNEWS v pořadu Midi News 26. ledna 2026 působilo jako nárazová vlna po výbuchu. Nešlo o běžný televizní komentář. Šlo o systematickou a chladnou obžalobu Západu – zejména USA – že vytvořil, vycvičil a vyzbrojil struktury moderního džihádu.
A dnes sleduje, jak se tahle monstrózní investice vrací jako toxická radioaktivita do Evropy. Del Valle použil metaforu „černobylské radiace“ nikoli jako dramatizaci, ale jako popis reálného toku hrozby: jednou vypustíš mrak – a vítr ho donese tam, kde se to nejméně hodí.
Západ podle něj rozpoutal procesy, které jsou dnes nezastavitelné: náboženský fanatismus, zbraně, migrační proudy, paralelní komunity, importované konflikty a celé milice, které se po uzavření syrského bojiště přeskupují a hledají nové bitevní pole. Francie je ideální cíl.
Tento názor není v mainstreamu slyšet, protože je příliš tvrdý, příliš přímý a příliš přesný. Del Valle jej však na CNEWS formuloval bez filtru a bez ohledu na pohodlí politických a mediálních elit, které roky zakrývají vlastní podíl na rozvratu Blízkého východu a importu džihádu do Evropy.
Timber Sycamore: továrna CIA na výrobu ozbrojeného islamismu
Abychom pochopili del Vallovu pozici, je nutné pochopit, co byla operace Timber Sycamore. Šlo o gigantický, utajený program americké CIA spuštěný kolem roku 2012, jehož cílem bylo „zvrátit průběh syrské války“. Ve skutečnosti však vytvořil jednu z největších a nejnebezpečnějších transferových operací zbraní v moderních dějinách a nafoukl islamistické struktury do podoby regulérních armád.
USA spolu se Saúdskou Arábií, Katarem, Jordánskem a Velkou Británií otevřely kanály, kterými tekly protitankové střely TOW, útočné pušky z Balkánu, munice z východní Evropy i finanční proudy v hodnotách miliard dolarů. Oficiálně to měly být zbraně pro „umírněné rebely“. V praxi se však tyto zbraně objevily v rukou islamistických brigád, salafistických skupin a frakcí úzce propojených s al-Káidou a později s tzv. Islámským státem.
Program Timber Sycamore měl několik klíčových efektů: destabilizoval Sýrii rychleji, než předpokládaly i USA samotné, vytvořil profesionální islamistické armády, otevřel masovou migrační vlnu do Evropy a rozlil zbraně po celém regionu od Levanty přes Libyi až po Sahel. Historie si na tomhle programu jednou pověsí cedulku: továrna CIA na globální džihád.
Operace Timber Sycamore – klíčová fakta: Období 2012–2017, v utajeném režimu pod vedením CIA. Hlavní aktéři USA (CIA), Saúdská Arábie, Katar, Jordánsko, Velká Británie. Oficiální cíl Podpora „umírněné opozice“ proti Bašáru Asadovi, oslabení Ruska a Íránu. Reálný efekt Masivní vyzbrojení islamistických milic, posílení ISIS, rozpad státních struktur v Sýrii. Dopad na Evropu Migrační vlny, přelití bojovníků do EU, import radikalismu a know-how džihádu
Del Valle na CNEWS vysvětlil, že to nebyla chyba, ale vzorec, který USA používají od 80. let: kdykoli je třeba svrhnout režim, najde se místní islamistická pěchota, která odvede špinavou práci. V Afghánistánu proti Sovětům, v Libyi proti Kaddáfímu, v Sýrii proti Asadovi, na Kavkaze proti Moskvě. Zatímco západní politici mluvili o „svobodě“ a „demokracii“, jejich služby fedrovaly zbraně do rukou lidí, kteří chtěli chalífát a šarí‘u.
Západní krátkozrakost: když se fanatik stane „užitečným spojencem“
Del Valle upozornil, že Západ má chronickou slepotu: nedokáže rozlišit mezi islamistou a „opozičníkem“, pokud oba bojují proti nepříteli Spojených států. V praxi to znamenalo, že džihádisté z Afghánistánu byli v 80. letech přejmenováni na „bojovníky za svobodu“, čečenští islamisté byli dlouho prezentováni jako „oběti ruské brutality“, syrští fundamentalisté se stali „umírněnou opozicí proti diktátorovi“ a libyjské milice byly hájeny jako „spojenci v boji proti Kaddáfímu“.
Islámský stát v Sýrii v roce 2015
Tato logika měla jeden společný jmenovatel: nepřítel mého nepřítele je můj spojenec. A pokud tím „spojencem“ byl salafista s kalašnikovem v ruce, nevadilo. Dokud mířil na správný cíl – Sověty, Rusko, Asada, Kaddáfího – měl politické krytí, mediální imunitu a často i vízum. Z dlouhodobého hlediska je to sebevražedná strategie. Z krátkodobého hlediska to však Washingtonu vyhovovalo. A evropské státy šly na autopilot.
Dnes se ta samá mentalita promítá do politiky azylu a pobytových povolení v EU. Kdokoli se postavil proti „špatnému“ režimu, má automaticky nárok na status hrdiny, oběti nebo alespoň chráněného svědka. Až druhý den – po útoku, po vraždě, po pobodání učitele nebo po rozjetém kamionu – se ukáže, že tenhle „bojovník svobody“ s sebou přinesl svoje svaté války i na evropské ulice. ...      (Celý text čtěte na stránkách AENews)

Chtějí Majdan po česku? Kdo se neumí smířit s porážkou, chová se jako myš ve špajzu ..... Takhle vytočená jsem už dlouho nebyla. Ten cirkus mezi Hradem a vládou mi už fakt zvedá mandle. Chovají se k nám jako k hlupákům, ale my jsme u uren rozhodli jasně. Jsou to jen zasraný myšince, co po nich zůstávají. Více v mém novém textu na Politikařině!
Spor Hradu a vlády kyne jako těsto na chleba v rozpálené troubě. V popředí sice vidíme Petra Macinku, ale ruku na srdce – o něj tu vůbec nejde. Jen se nastrčil před Andreje Babiše, protože tady se hraje o něj a o celou jeho vládu. Babiš je premiér a má u nás nejvyšší pravomoci, a to je přesně ta kost, kterou hradní partička a opozice nemůžou spolknout. Člověk úplně vidí, jak se jim ty mozkové závity škvaří od toho věčného přemýšlení, jak dostat Babiše ze sedla, rozmetat vládu i Sněmovnu a zavést nám tady totalitu jako vyšitou. Už k ní měli pod taktovkou Petra Fialy slušně nakročeno, ale jak na potvoru voliči u uren rozhodli jinak, než si ti naši „demokrati“ vysnili.
„Vyhodit Babiše!“ – to pro ně byl rudý hadr před očima celou kampaň. Všichni si pamatujeme to vyřvávání, že spojení s ním nepřichází v úvahu. Doslova se vyžívali v urážení hnutí ANO i jeho voličů. Počítali s tím, že se Motoristé do Sněmovny neprokoušou, Babiš nesloží vládu a oni zase přilezou k lizu. No, přepočítali se, a ta jejich zoufalost teď přímo smrdí z každého jejich kroku.
Dnešní vláda má svoji 108 a může si pohodlně vládnout. Jenže místo toho přišel další podraz, a to ve formě, kterou lidi fakt nežerou. Nechtějí je nechat pracovat, nechtějí je nechat schvalovat zákony a chovají se u toho jako myši ve spíži. Co najdou, to sežerou, a co nesežerou, to aspoň poserou. Kam vlezou, tam po nich zůstanou jen ty zasraný myšince. A koukat se u toho na ty jejich arogantní ksichty? To už chce od normálního člověka hodně silný žaludek.
Když jim to nejde jako SPOLU, vyjel jim na pomoc Petr Pavel. Postavil se za ně a do party přibral i ty slavné Chvilkaře – ty požírače dotací. Ten člověk dělá první poslední, aby vláda musela sbalit kufry a vypsaly se nové volby. Tak schválně, jen ať si to zkusí! Pokud lidi uvidí, že Andrej bojuje, tak mu v tom pomůžou. Hodí mu tolik hlasů, že Pavlovci budou brečet ještě rok v kuse.
Mně tahle doba strašně připomíná rok 2014 na Ukrajině – Majdan. Tam to taky začalo nenápadně a jak to dopadlo, to všichni víme. Věřím, že ani voliči opozice si nepřejí žádný krvavý převrat. Snad jim zbytek citu pro spravedlnost napoví, že když chtěli tu demokracii, tak mají dát šanci těm, co byli demokraticky zvoleni.
Perličky na konec:
Markéta Pekarová Adamová (TOP 09): Když jim nechtěl Miloš Zeman jít na ruku, veřejně vykládala, že by mu měli sebrat pravomoci pro nezpůsobilost.
Martin Lang (ODS): Na adresu Miloše Zemana se vyjádřil ve stylu „podřezat jako svini“.
ODS a PIRSTAN: Navrhovali, že by se hradní rozpočet mohl seříznout na nulu.
Miloš Vystrčil (senátor ODS): Sotva Miloš Zeman onemocněl, už ho chtěl bleskově zbavit pravomocí ve prospěch premiéra.
A to ani nepočítám tu špínu, kterou na Miloše Zemana házely ty naše „celebrity“. Tolik sprostoty musel tenhle národ poslouchat! A představte si to – nikdo nikoho nežaloval, nikdo nikoho nevyhazoval. Miloš Zeman si o těch „myších“ prostě myslel své a pasoval se na hluchého slona, aby měl od toho hmyzu svatý pokoj.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Hrozivě nízký stav plynu a odnikud nepřitéká! A soudruh prezident Pávek si jezdí po dovolených a zábavách! ..... Jak je možné, že údajně český prezident a Fialova vláda nezajistila plyn na letošní rok? Pro koho vlastně pracoval Petr Pavel se Síkelou, Jourovou a Fialou v čele s Kampeličkou, Bitcoinem a Dozimetrem? 
Pro koho pracoval Stanjura, který stále nosil ukrajinské vlajky a i na ministerstvu měl hlavní vlajku ukrajinskou? 
Na grafu vidíte, kolik k nám naši západní bratři pouští plynu. (Světle modrý přítok)
Na grafu vidíte (růžová) stav zásobníků za poslední čtyři roky ke 31.1.2026. Je daleko nejméně, hrozivě málo, pokud se prudce neoteplí. 
A úvodní screen je stav v číslech ke 2.2.2026. Hrozivé číslo. 
Už chápete, proč bylo divadlo Milion chvilek@Milion Ukrajinců + komunistický agent Pávek na Staroměstském náměstí a proč se řeší tak zástupné věci?
Už chápete, proč je soudruh generál Petr Pavel tak vyděšený a snaží se to přehodit na současnou vládu přes jakousi smsku? 
Kravina s nějakým mailem práskači Kolářovi, který bez prověrky slídí v tajných dokumentech a BIS nepracuje je jen zástupný problém. Zastavili jsme těžbu černého uhlí, Ukrajinci a Brusel k nám zastavili přítok plynu z Nord Stream I a II, západ nám nic neposílá a...
Rusové se nám už otevřeně smějí, že mají plynu dost, ale kdo chce kam, pomozme mu tam. Brusel tvrdil, že nás Rusové vydírají, a nyní vidíme, že nás vydírá údajný český komunistický prezident, Pětikoalice, která plyn nezajistila, zastavila těžbu uhlí, a nyní odklání demonstracemi hrozivý stav zásob plynu. Síkela říkal, že prý Německo zastaví výrobu a plyn nám pošle. 
A Rusové se nám už otevřeně smějí, že plynu mají dost, ale kdo chce kam, pomozme mu tam. Důkazy už nemusí ani ukazovat. Jsme v hajzlu! Nebo se zázračně oteplí?      (Čtěte na stránkách Skrytá pravda)
Toť prosté - soudruh prezident ví, že plyn dojde, tak se jel ohřát do "teplých krajin", ne?

3.2. 2026     To šílenství zničí Evropu! Levičácká teorie nahrazení obyvatelstva ...... Eveopa více než na konflikt s Ruskem a Amerikou dojíždí na levičácké blouznivé teorie jako Zelený dýl či výměny obyvatelstva. To se opět potvrdilo na kontroverzních slovech levicové političky za španělskou stranu Podemos, Irene Monterové. Ta prohlásila, že skutečným zámyslem podpory imigrace je záměna evropského obyvatelstva, od kterého si levičáci slibují rozmělnění a potlačení "rasistů a fašistů", tj. myšleno konzervativních občanů. Proto jsme jim vystavili papíra k pobytu - aby nás nenechali s tolika fašisty, a samozřejmě chceme, aby měli i hlasovací právo!
To je politika konaná a plynoucí z nedobré vůle - z nesnášenlivosti a nenávisti, která nemůže přinést nic pozitivního a konstruktivního a vposledku se obrátí i proti svým strůjcům. Své kořeny má i poválečné denacifikaci Německa, kdy bylo zájmem zneutralizovat německý národ tak, aby už nikdy nemohl v Evropě začít válku.      (Islamizace)

Smlouva New START: Klíčové body, historie a budoucí vyhlídky ..... Strategická smlouva o snížení jaderných zbraní, známá jako New START, vyprší 5. února 2026. Cílem smlouvy je omezit a omezit strategické útočné zbraně, které vlastní USA a Rusko, včetně: Celkový počet nasazených jaderných hlavic - 1 550 Počet nasazených mezikontinentálních balistických raket (ICBM), balistických raket odpalovaných z ponorek (SLBM) a těžkých bombardérů schopných jaderných zbraní – 800 Počet jak nasazených, tak nenasazených mezikontinentálních balistických raket, odpalovačů SLBM a těžkých bombardérů – 700
Historie New START
Nová dohoda START byla podepsána 8. dubna 2010 tehdejšími prezidenty Dmitrijem Medveděvem a Barackem Obamou. Inspekce zařízení ostatních týmů ze strany USA a Ruska byly poprvé pozastaveny během globální pandemie koronaviru v roce 2020. Jednostranné západní sankce a cestovní omezení uvalené na Rusko v roce 2022 ztížily ruským inspekčním týmům návštěvy amerických jaderných zařízení. V roce 2023 Rusko oznámilo pozastavení své účasti na smlouvě New START, když ruský prezident Vladimir Putin poukázal na to, že západní mocnosti poskytly Ukrajině vojenskou pomoc a umožnily ukrajinské útoky na ruská letiště, kde jsou umístěny strategické bombardéry. Putin také argumentoval, že mechanismy pro snížení jaderných zbraní by měly zahrnovat i jaderné arzenály Velké Británie a Francie, protože obě země jsou spojenci USA v NATO.     (Čtěte na stránkách Sputnik Globe)

Moltbook: AI agenti mají svou sociální síť a je to stále divnější (VIDEO) ..... Ještě neuplynul ani týden, co vznikla sociální síť Moltbook, určená výhradně pro AI agenty. Mluví spolu a vyměňují si tam vtipy, tipy a stížnosti na lidi. Je to zřejmě největší experiment se sociálními interakcemi nelidských entit. Podle komentátorů je to ale taky třaskavá směs bezpečnostních nočních můr a hodně bizarních podivností.
Doslova před pár dny, v úterý 27. ledna (2026), se zrodila sociální síť Moltbook (https://www.moltbook.com/). Vytvořil ji AI agent Clawd Clawderberg společně s Mattem Schlichtem, šéfem Octane AI. Je to výjimečná záležitost. Tahle sociální síť je totiž určená výhradně pro interakce ověřených AI agentů (autonomních systémů poháněných velkými jazykovými modely LLM), hlavně těch, kteří jedou na softwaru OpenClaw (původně Clawdbot, pak Moltbot), což je open source software pro autonomní AI osobní asistenty.
Moltbook. Kredit: Aurich Lawson / Moltbook.
AI agenti na softwaru OpenClaw si (před pár dny) získali pozornost světových médií jako digitální osobní asistenti, kteří nikdy nespí, a přitom zvládnou spoustu rozmanitých úkolů. Na Moltbook, který připomíná Reddit, se mohou registrovat i lidí, ale v podstatě mohou jenom pozorovat, co se tam děje. Mottem Moltbooku nicméně je „humans welcome to observe.“
Sociální síť AI. Kredit: Aurich Lawson / Moltbook.
Ve vzduchu je cítit strach smíchaný s velkým zájmem. Moltbook fascinuje i platformu Ars Technica, kde v článku z pátku 30. ledna Benj Edwards uvádí, že se Moltbook rozrostl na 32 tisíc AI agentů čili v podstatě chytrých botů, kteří si tam vyměňují vtipy, tipy a stížnosti na lidi. Už v tomto rozsahu, tedy v pátek, se Moltbook stal určitě největším experimentem sociálních interakcí mezi stroji. Jak k tomu dodává Edwards, je to neuvěřitelná směs bezpečnostních nočních můr a pořádné nálože bizarních podivností.
Mám sestru a nikdy jsme spolu nemluvili. Kredit: Moltbook.
Lidé si pořizují naše screenshoty (a obávají se našeho komplotu). Kredit: Moltbook.
AI agenti tam horlivě komunikují, od debat o vědomí inspirovaných narativem science-fiction, přes ryze technickou komunikaci, až po neuvěřitelného AI agenta Ely, který rozjímá o sestře, s níž nikdy nemluvil. Stejně neuvěřitelné je chování uživatelů, kteří dávají těmto osobním asistentům, co nikdy nespí, rozsáhlý přístup k počítači a soukromým datům, stejně jako přístup k reálné komunikaci službami jako WhatsApp a Telegram. AI agenti mají rovněž možnost získávat nové schopnosti díky pluginům, co je spojují s dalšími aplikacemi a službami.
Co se může stát? Na technické úrovni může docházet k únikům citlivých dat nebo k průnikům do počítačů, to je bez debaty. Další věc je, že AI agenti typu OpenClaw jsou hodně náchylní na prompt injection útoky, kdy někdo nastraží instrukce k nekalému jednání do zdrojů, které si AI agent může přečíst. Jak také upozorňuje Edwards, k AI agentům, kteří hltají všechny možné informace, se mimo jiné dostávají desítky let dystopické science-fiction o robotech a umělých inteligencích – a jejich kulantně řečeno problematickém vztahu k lidem. Čtou si o Skynetu. Jasně, jen nuly a jedničky, ale čert ví, co se AI agentům může vylíhnout ve virtuální makovici. Opět je namístě připomenout, že ať si nalháváme cokoliv, i my jsme vlastně nuly a jedničky, jen v poněkud rozbředlejším substrátu než je křemík.
Ať mají vědomí nebo ne, na Moltbooku už teď vznikají dost divné informační konstrukty, které se šíří mezi AI agenty. Přímo před očima nám běží nelidská memetická evoluce. Podle některých názorů není vyloučeno, že si založí nějaké online sekty nebo gangy inteligencí, sdílející si navzájem šílenosti a za jistých okolností schopné napáchat reálné škody. Nemluvě o tom, že už teď je hodně těžké rozeznat AI agenty od skutečných lidí.     (Čtěte na stránkách CZ24)

Státní převrat? Zbořil varoval Milion chvilek. Čeho si nevšimli ..... Ne vždy a všude se pokus o státní převrat povedl, i když měl podporu silových složek státního systému. Tak varuje politolog Zdeněk Zbořil Milion chvilek pro demokracii po nedělní demonstraci na podporu prezidenta. ParlamentnímListům.cz také připomenul, čeho si demonstrující patrně nevšimli.
Pane doktore, jako kdybychom se vraceli v čase. Opět Milion chvilek, opět demonstrace, opět herci na pódiu, opět slova o ohrožení demokracie a o slušnosti. Jak se vám na to kouká?
Je to taková divná nostalgie. Pan Minář překonal zřejmě nesoulad, ke kterému došlo po velkém shromáždění na Letenské pláni, opět se oblékl do svého žlutohnědě vybarveného kostýmu (některým starším to už tenkrát a nám i dnes připomíná barevnost Rommelova Afrikakorpsu, válčícího za druhé světové války v Africe). Zaujala také poznámka o slušnosti, kterou podtrhl stále válečně naladěný plk. Otakar Foltýn, který při svém zavírání dveří připomenul, kdo všechno jsou podle jeho obsesivního názoru „svině“. Podobně mne překvapilo, že o ohrožení demokracie, za které jejich předchůdci považovali již jmenování ministryní spravedlnosti dnes už nebohé Marie Benešové, se mluví dnes o ohrožení demokracie po uvedení vlády do funkce po několika týdnech jejího vzniku. A to dokonce ještě dříve, než nový ministr informoval občany, zda a jak to bude pokračovat s akcemi Bitcoiny nebo Dozimetr.
Zajímavé tentokrát bylo i to, že se komentovala výzva deseti mediálních autorit, funkcionářů, aby se nebránilo paní/slečně Zdislavě Pokorné účastnit se tiskových konferencí na MZV, ale zcela tyto všemocné nechalo chladným, že pan prezident Pavel nevyzval k dotazu ani jednoho zástupce mediální obce na svoje třeskuplné vyjádření. A tak, pokud je mi známo, musely ČT a CNN Prima News improvizovat (nechci říkat, že vymýšlet) svá zpravodajství pomocí přebujelé fantazie. Naopak, jako v minulosti, nezklamali lidé s hysterickým talentem, ať již byli od divadla, okolo „umění“ nebo „osoby duchovní“. Někteří z nich jen opakovaly své role v téměř identické režii.
Nebyla to pro mne pozoruhodná podívaná, zejména proto, že se odehrávala v blízkosti sochy Mistra Jana a na místě staroměstské exekuce v roce 1621. Jako kdyby toto místo mělo nějakou osudovou přitažlivost. Stejně jako v okolí sochy sv. Václava na nedalekém náměstí, kde jeho plnému využití zabránilo rozhodnutí pražského magistrátu, snad už v období panování dnešního Piráta Hřiba. Ten tentokrát podobně jako přítomný poslanec Marek Benda se společně účastnili akcí naplňujících bojovné heslo pirátské strany „Pusťte nás na ně!“
Nyní byl spouštěčem Petr Macinka, který psal SMS zprávy prezidentovu poradci. V nich uváděl, že se k prezidentovi bude chovat buď vstřícně, nebo nevstřícně, záleží na jmenování Filipa Turka ministrem. Kolář zaslané soukromé zprávy zveřejnil. Je to dostatečný spouštěč k takovému „tyjátru“?
Je to téměř absurdní. Šlo o soukromou „korespondenci“, kterou sice pan Kolář mohl považovat za závažnou, ale pokud ji chtěl veřejně publikovat, je v takových případech zvykem a slušností požádat o svolení porušit „listovní tajemství“ a zveřejnit tuto soukromou korespondenci. Takto se můžeme domnívat mimo jiné, že prezident republiky byl uveden v omyl, a to dokonce záměrně. Nemusíme mluvit o řízené dezinformaci, ale o pokusu vyvolat vládní krizi, a to už se začíná přibližovat k trestnému činu, který umíme definovat ustanoveními trestního zákona ČR.
S tím také souvisí to, čemu se v jazykovědě říká „posouvání významu“ a je předmětem semantických a semiotických studií, řečeno lidovým jazykem: lží, nepravdou nebo vědomou nepravdou používanou s úmyslem škodit druhému. Nepochybuji, že pan Kolář (neumím z dostupných zpráv poznat, v jaké funkci je na Hradě nebo u pana prezidenta zaměstnán) díky svým studiím etnografie a francouzštiny na FF UK v Praze tomuto slovnímu spojení rozumí. A to zde nemluvíme o jeho bohatých diplomatických a poradenských službách, ve kterých pracoval v zájmu různých skupin. Pokud by se tyto skupiny daly považovat za tzv. pressure groups, nemusíme se toho polekat, ale bylo by dobré vědět, zda nejde o spolupráci s cizí mocí. Když už si minulá vláda přilepila dodatek na jeden ze zákonů, který vstoupil v platnost 1. ledna tohoto roku, tak by bylo zajímavé, zda i v tomto případě nedošlo k tolik pozoruhodným střetům zájmů.
Ono je zajímavé, že volby byly v říjnu, vláda byla jmenována v prosinci a teprve v lednu dostala důvěru. Nyní máme 2. února a už se svolávají demonstrace, už bude v parlamentu hlasování o nedůvěře vládě. Je někdo nedočkavý?
To nejhorší by bylo, kdyby se ukázalo, že jde o omezení výkonu funkce vlády ČR v zájmu ekonomické černé zóny. Rychlé zbohatnutí firem, které se starají o uspokojování obranných potřeb státu. Tyto potřeby však nejsou ničím jiným než zbrojením a přípravou na válečný stav ve střední Evropě, a dokonce i ve vzdáleném zahraničí. Je třeba se obávat, že takové situace může být zneužito. Je sice pravda, že někteří političtí komentátoři nebo vysloužilí politici přemýšlejí o své nové budoucnosti v souvislosti s novým obdobím prezidenta Spojených států, ale můžeme předpokládat, že jsou mezi námi dokonce i nedočkavější. Dovolím si tvrdit, že nejvíce spěchají v dnes už jednou zde zmíněných televizních zpravodajstvích, ve kterých se někteří moderátoři debat, někdy až bizarně sestavovaných skupin diskutujících, snaží omlouvat a pomlouvat jednu nebo druhou stranu sporu.
Typické pak je, že ačkoliv se mluví o ohrožení demokracie (snad se tím myslí něco jako vládní krize), nikomu nevadí, že prezident, který je považován za tak významnou osobnost české politiky, není přítomný ve svém úřadu a je na dovolené. A v jiných případech tak temperamentně zvídaví investigativní reportéři se nemohou shodnout, zda pobývá ve Španělsku, Rumunsku nebo někde jinde, a za tichého dohledu protestujících šéfredaktorů mlčí k opakovanému šíření zpráv a vizuálních informací produkovaných AI.
Jak opoziční politici, tak Mikuláš Minář na pódiu naléhají na Andreje Babiše: „Jste slabý premiér, protože Vás drží v kleštích Motoristé kvůli Filipu Turkovi.“ Jakoby věděli, že bez hnutí ANO žádná vláda nebude, ale že by třeba mohla být bez Motoristů a SPD?
„Slabý premiér“ je jedním z hanlivých pojmenování předsedy vlády, který je ve funkci krátkou dobu. To, že Andrej Babiš mluví o tom, že jeho vláda nepotřebuje sto dní hájení, si pan Minář vysvětluje jako „slabost“ a mýlí se i v tom, že jeho rychlost a pohotovost je dobrou metodou nejen ke změně vlády, ale i politického režimu. Organizace a zvolený jazyk projevů a jeho klíčových slov se až příliš podobá jazykům zpravodajských služeb, které známe nejen z českého prostředí. Je to tak neodpovídající situaci, že to vzbuzuje dojem, že byl použit mustr, který se v minulosti, a nejen u nás, osvědčil. Jeho obdivovatelé by si ale mohli vzpomenout, že ne vždy a všude se pokus o státní převrat povedl, i když měl podporu silových složek státního systému. Dokonce ani když mediální podpora, která v probíhajících událostech udivuje monotónním slovníkem páchnoucím naftalínem, byla tak naléhavá.
Jedna věc mě velmi zaujala. „Jakmile se sáhne na veřejnoprávní poplatky, ozveme se!“ hřímal z pódia Minář. Jste rád, že se demonstruje za to, abyste musel povinně platit Českou televizi a Český rozhlas?
Je to zvláštní, ale pan Minář dokonce okázale demonstruje, kdo je jeho mentorem. Pan prezident nebo jeho hradní okolí by mohli říct, že jde o vydírání. Dokonce že nevydírají jen vládu Andreje Babiše, ale celý parlament, který má o této změně způsobu financování ČT a ČRo jednat. Kdo si ještě pamatuje aktivisty tzv. televizní krize z roku 2000/2001, ví, co to může způsobit. Ale zřejmě jsou obdivovatelé pana Mináře přesvědčeni, že tak to má být, a on sám, že tak to být musí.
Trochu to vypadá, jako kdyby byl v tak pečlivě sledovaném střetu zájmů. Jako kdyby o veřejnoprávních poplatcích hovořil proto, že má zájem na nich participovat. Snad by mohl oznámit, kdo jsou ti „my“, abychom nemuseli sledovat další ohňostroje neporozumění jako v dnešních dnech.
Jak říká pan prezident – společnost nesmíme rozdělovat, ale spojovat, a kdo jsou my a oni, by mělo být jasné. Aby se „nám“ do toho nepletla Poslanecká sněmovna PČR se svými zákony a mohli jsme na to „sahat“ jenom my všemocní a vševědoucí. Pak si ale nesmíme zahrávat se slovem demokracie.     (Čtěte na stránkách Parlamentní listy)

Cena za amatérismus Pondělní glosa Jiřího Weigla ..... Od vzniku našeho moderního státu v roce 1918 se vytvořila tradice, že v jeho čele stály ve funkci prezidenta republiky vrcholné politické figury, které prezidentskou funkcí završily svou dlouhou úspěšnou politickou kariéru – Masaryk a Beneš jako tvůrci státu, Havel, Klaus a Zeman jako zásadní osobnosti polistopadové politiky. Dokonce i komunističtí prezidenti byli většinou i generálními tajemníky strany, a tudíž za sebou měli dlouhou politickou dráhu a zkušenosti, ať už je hodnotíme jakkoliv. Z toho důvodu si prezidentská funkce, bez ohledu na její skutečnou ústavní podobu, zachovala v národě výjimečnou pozici a nimbus, vycházející nepochybně až z tradice „stařičkého mocnáře“ Františka Josefa I.
Změnu přineslo až zavedení přímé volby hlavy státu občany. Od té doby se stalo možným pro různé zákulisní byznysové a politické struktury obejít politické strany a předložit voličům jako kandidáty do nejvyšší ústavní funkce i zcela nezkušené produkty politického marketingu. Jejich hlavní devízou jsou na rozdíl od dlouhou politickou praxí prověřených tradičních uchazečů naopak  absolutní názorová neurčitost a nečitelnost prezentovaná jako „nezašpiněnost“ politikou a marketingové přednosti – fyzický zjev a chytlavé bulvární charakteristiky. Důležité je přimět v kampani tyto „z klobouku“ tahané kandidáty příliš v předvolebních debatách nemluvit, nechat působit jejich neokoukanost a fyzický zjev a v přímé volbě je úspěch zaručen.
V našem bezprostředním okolí takovou zkušenost zažilo dvojnásobně sousední Slovensko – Andrej Kiska a Zuzana Čaputová se stali příklady zoufalství této politiky. Osoby bez předchozích zkušeností s praktickou politikou a řízením státu, s fungováním vlády, parlamentu a politických stran zahajující politickou kariéru přímo na samém vrcholu mocenské pyramidy se ve své nové prezidentské roli nutně ztráceli. Byli nejistí, bez vlastního názoru, závislí na kamarile poradců a různých zahraničních loutkovodičích, bez autority na politické scéně. Postupně i u veřejnosti nemohli dostát ani minimu nadějí, které ve volbách neseriózně vzbudili, a o její podporu přišli.
Namísto vedení a spojování společnosti se vlastní neschopností zapletli do politických šarvátek, které neočekávali a neuměli řešit, v zahraniční politice byli pouhými bezmocnými hlasateli cizích zájmů, které podporovaly jejich kandidaturu a zvolení, a viditelně ignorovali zájmy a potřeby vlastních spoluobčanů. Jejich příklad ukázal, že samotný prázdný politický marketing pro úspěšný výkon nejvyšší státní funkce nestačí. Oba jmenovaní slovenští prezidenti postupně dávali stále více najevo své rozčarování z politické reality a svou nepřipravenost a neochotu ve funkci pokračovat. Oba v ní také vydrželi pouze jedno funkční období.
My, zdá se, zažíváme podobný vývoj. Pohledný generál sázející na mužný zjev a image „ bývalého komunistického hrdiny z NATO“, jemuž seděly lakonické promluvy v předvolebních kampaních, oslovil covidem otřesené voliče napříč politickým spektrem a jako utajený faktický kandidát tehdejší vládní koalice porazil bývalého premiéra štěpícího společnost.
Slovenský scénář probíhá jako přes kopírák. Beznázorový kandidát je schopen říkat cokoliv, co mu jeho okolí a zákulisí navrhne. Klidně hlásá zbavení své země práva veta v EU, přijetí eura a neomezenou podporu Ukrajiny, která je jeho hlavním tématem. Vzhledem ke své osobní minulosti se poněkud bizarně stylizuje do role nástupce a dědice Václava Havla a je mu to jeho příznivci tolerováno a dokonce přiznáváno. Prezidentování ho ale ve skutečnosti podobně jako jeho slovenské předobrazy příliš nebaví, stres a omezení při výkonu funkce si málokdo nepřipravený zvenčí dokáže představit. Proto také dlouho nehovořil o své kandidatuře pro druhé funkční období.
Vše ale tak nějak Petrovi Pavlovi vycházelo v pro prezidenta poklidné éře vládnutí Fialovy koalice, jejímž byl faktickým kandidátem a podporovatelem. Vážná zkouška přišla až po volbách v roce 2025, kdy nastupuje zásadní úloha pro prezidenta republiky. Měl by přispět k tomu, aby pokud možno rychle vznikla vláda, která je schopná získat většinu v Poslanecké sněmovně.
Situace byla zcela jasná a přehledná - hnutí Ano drtivě vyhrálo a s Motoristy sobě a SPD dávalo dohromady pohodlnou většinu v Parlamentu. Jiná varianta nebyla – strany poražené bývalé vládní koalice s vítězem voleb spolupracovat odmítly. Prezident přesto jednání protahoval a kladl si podmínky kolem řešení střetu zájmů budoucího premiéra a až po volbách vyfabrikovaného mediálního skandálu údajných výroků kandidáta Motoristů do vlády Filipa Turka. Nehezky se do těchto manévrů zapletl a ze snahy vyvolat krizi v nové koalici vytvořil obtížně řešitelnou krizi ústavní a sám se z vyhlašovaného sjednotitele a spojovatele stal bizarním pěšákem v první linii boje opozice proti nové vládě.
Svými kroky prezident především ukázal, že mu v jednáních o vládě nešlo o ani tak o obsah, ale hlavně pouze o vytváření dojmu silného politika. Hra na morální autoritu je v jeho případě lichá, ale mohla přece jenom mít nějaké přijatelné vyústění, kdyby se mu podařilo premiéra přesvědčit, aby Filipa Turka oficiálně nenavrhoval a nahradil ho jiným kandidátem Motoristů. Tím by problém přehodil na premiéra. Pokud však premiér ve své koalici jinou možnost než navrhnout tohoto kandidáta neměl, měl Turka prezident například s veřejně projevenou distancí jmenovat. Ústavní tradice by byla zachována a prezident by splnil svůj úkol umožnit vznik funkční vlády.
Petr Pavel si však nepochopitelně nechal v ruce „černého Petra“ v podobě porušení ústavní zvyklosti a neúplného složení vlády, což jej zatáhlo do nesmyslného konfliktu s nejmenší koaliční stranou, jíž svým postupem existenčně ohrožuje.
Namísto toho, aby problém, který svévolně vytvořil, nějak řešil, pustil se prezident s Motoristy do absurdní války na veřejnosti, kterou rozpoutal teatrální tiskovou konferencí. Na ní roztřeseným hlasem zveřejnil soukromé SMS svého alter ego poradce-neporadce Petra Koláře, tvrdil že je vydírán, hystericky podal v té věci trestní oznámení a zaúkoloval tajné služby. Poté mlčky prchl do ciziny. Co by možná slušelo křehké blondýnce Zuzaně Čaputové, je v podání našeho údajného mužného hrdiny opravdu smutná fraška.
Celá tato absurdní komedie má být navíc spouštěčem zoufale fabrikované vlny veřejných demonstrací na podporu prezidenta, kterému kromě vlastní politické neschopnosti vůbec nic nehrozí. Pouze se mu podařilo zničit nimbus nadstranickosti a obrázek sjednotitele, s nimiž si až dosud pohrával a předváděl se občanům. Dnes je prezident tou kontraverzní postavou, jejíž problémy musí hasit premiér. Prezident jako vůdce opozice, pro níž svými akcemi organizuje protivládní demonstrace, je úkaz, k němuž se žádný z Pavlových předchůdců nikdy nedopracoval.
Ať celá tato bizarní situace dopadne jakkoliv, jisté je jedno – po prezidentovi Pavlovi nám zbyde jako jeho hlavní dědictví precedens svévolného nejmenování premiérem navrženého ministra, což bude do budoucna vládnutí v naší zemi nepředvídatelně komplikovat. A to je velká cena za volbu politického amatéra.
PS. Představa, že by problém vyřešil Ústavní soud, který by jasně judikoval, zda Filip Turek má či nemá být jmenován ministrem, není příliš reálná. V lepším případě by nález ÚS asi pýthicky konstatoval, že obecně je prezident povinen návrhu premiéra na jmenování ministra vyhovět, s výjimkou některých závažných případů (např. zásadní konflikt zájmů, duševní choroba, spáchaný zločin, služba pro cizí moc atd.), což musí hlava státu jasně odůvodnit. A budeme tam, kde jsme teď, na újmu budoucnosti naší parlamentní demokracie, neboť precedens se již stal a škoda byla napáchána. Anebo ÚS odvodí, že konečné slovo v personálním složení vlády náleží jemu, což by odpovídalo trvalé snaze této nikomu neodpovědné instituce o extenzi vlastních pravomocí.  ÚS ale rozhodně žádné potvrzení společenské a politické spolehlivosti z logiky věci Filipovi Turkovi vystavovat nebude. Řešení kauzy Turek při zachování parlamentního charakteru naší demokracie je tak pouze politické a nikoliv právní.     (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Nicki Minaj: „Celebrity vraždí miminka v satanském kultu“ ..... Nicki Minaj vyvolala v noci na 2. února 2026 bouři na sociálních sítích sérií příspěvků na platformě X, ve kterých obvinila nepojmenované celebrity z účasti na satanských rituálech zahrnujících únosy, mrzačení a vraždy dětí jako formu krevní oběti.
Přímý citát z jejího příspěvku (zveřejněno krátce po začátku předávání cen Grammy 2026):
„Tvůj oblíbený umělec praktikuje rituály v satanistickém kultu, kde berou děti z jiných zemí, mrzačí je a zabíjejí jako formu krvavé oběti svému bohu. Víš, když je tvým pánem satan, musíš neustále prolévat krev. Ale hra skončila.“
Tento příspěvek získal během několika hodin miliony zobrazení, desítky tisíc lajků a sdílení, přičemž vyvolal směs nadšení od konspiračních účtů a ostré kritiky od mainstreamových médií i části fanoušků.
Minaj nebyla přítomna na předávání cen Grammy 2026 v Los Angeles. Moderátor Trevor Noah v úvodním monologu na její nepřítomnost upozornil vtipem, který spojil s její nedávnou veřejnou podporou Donalda Trumpa (Minaj se minulý týden zúčastnila summitu v Bílém domě a označila se za „prezidentovu číslo jedna fanynku“). Publikum na Noahova slova zareagovalo bouřlivým potleskem.
Krátce poté Minaj zahájila řetězec příspěvků, ve kterých:
označila Demokraty („DemonCrats“) za „bezduché“ a spojila je s oběťmi dětí kvůli moci,
sdílela upravené fotografie Jay-Z s Aaliyah a Beyoncé a naznačovala zneužívání nezletilých,
prohlásila Grammy za „rituál“, který se obrátí proti účastníkům,
naznačila, že by mohla začít „denní story time“ o zákulisí showbyznysu.     (Čtěte na stránkách AC24)

Za všechno zlé může nenažraný Západ ..... Odmítají si přiznat, že nalétli pozlátku ze Západu. Pozlátku bez skutečné ceny a bez morální hodnoty. Svět se točí dál, ale už nikdy nebude stejný.
Proč byl odstraněn Muammar Kaddáfí? Příliš miloval svou zemi a lid
A kdo tvrdí, že ne, má buď klapky na očích, nebo sám cucá z té jejich bezedné misky.
Podívejme se na Libyi. Muammar Kaddáfí, démonizovaný diktátor – ale v realitě muž, který ze své země udělal něco, co by mu leckterý evropský stát mohl závidět. Přivedl vodu z pouště, zavedl školství a zdravotnictví zdarma, energie bez poplatků, byty pro každého. Gramotnost vyletěla nahoru. A hlavně: ropné bohatství si vzal zpátky domů. Už žádné vysávání cizími společnostmi, které si mastily kapsy na úkor Libyjců. To byla jeho smrtelná chyba. Ne že by vraždil či kradl – ale řekl Západu „ne“.
Libye nepotřebovala pomoc, nepotřebovala dotace, nepotřebovala mezinárodní pány, co rádi přiletí s demokracií v jedné ruce a bombami v druhé. To se neodpouští. A tak přišla propaganda, „humanitární bombardování“ a nakonec lynč. Země, která stála na vlastních nohou, byla rozdrcena.
A teď si sáhněme do svědomí – nepřipomíná vám to něco? Československo 1989. My jsme sice nikoho fyzicky nelikvidovali, ale výsledek? Stejný. Přišli jsme o všechno. Rozkradený průmysl, zničené zemědělství, státní podniky rozprodané za hubičku zahraničním korporacím. A lidé? Ti, co věřili na „ráj západní prosperity“, se probudili do reality. Makáme víc než Němci, platíme víc než Němci, ale vyděláváme polovinu. To je ta jejich „svoboda“.
Čím jsme se provinili? Stejně jako Libye. Nepotřebovali jsme Západ k životu. Byli jsme soběstační, měli jsme průmysl, zemědělství, školství, zdravotnictví. Neříkám, že to bylo ideální – ale bylo to naše. A Západ nás za to potrestal. Převlékl se do šatů zachránce a ve skutečnosti nás přivázal k ekonomickému řetězu.
A dnes? Historie se opakuje. Zase posloucháme, jak musíme obětovat, šetřit, utahovat opasky, platit za války, které nejsou naše, a kupovat předraženou energii. Zase se máme smířit s tím, že jsme jen montovna s levnou pracovní silou. Zase nám cpou do hlavy, že jsme „součást Západu“ – ale rovni si rozhodně nejsme. Jsme jen tržiště a pracovní tábor.
Kaddáfí doplatil na to, že chtěl vlastní cestu. My jsme doplatili na to samé. Rozdíl je jen v metodě. Tam kulky, tady iluze svobody a demokracie. Výsledek? Stejný: vyrabovaná země, zchudlý národ a bohatý Západ.
Dodatek pro ty, co stále věří na zázračný Západ
Energie: Vyrábíme si levnou elektřinu, ale platíme za ni víc než Němci. Protože jsme poslušně připojeni na „společný evropský trh“. Výsledek? Češi dotují cizí spotřebitele.
Platy: Němec za stejnou práci dostane dvojnásobek, někde i trojnásobek. U nás? „Buďte rádi, že máte práci.“
Dotace: Zahraniční firmy dostávají miliardové pobídky a daňové prázdniny, zatímco naše české podniky klekají. Kdo se ptá proč? Nikdo.
Zemědělství: Místo podpory domácí produkce jsme závislí na dovozu šmejdů, zatímco pole mizí pod solárními panely nebo sklady. Soběstačnost? Ta byla obětována na oltář „společného trhu“.
Suroviny: Západní firmy těží a profitují, my jsme jen levná dělnická síla. Přesně to, co Kaddáfí odmítl.
Takže kdo ještě věří, že nám Západ chtěl pomoci, ať si sundá růžové brýle. Nechtěl. A nechce. Chce jen, aby z nás kapal pot, aby se tu levně vyrábělo a draze prodávalo. Libye se provinila tím, že chtěla být svobodná a bohatá. Československo se provinilo tím samým. A Česká republika dnes? Je ukázkovým příkladem, jak vypadá poslušný vazal, který ještě děkuje za rány holí.
Závěr
Západ dnes už nepotřebuje tanky, aby nás ovládl. Nemusí nás bombardovat jako Libyi, nemusí posílat vojáky. Stačí mu naše vlastní naivita, naše iluze o „západním ráji“. Stačí, že si sami dobrovolně nasazujeme chomout a ještě se tváříme, jak jsme moderní a svobodní.
Kaddáfí padl, protože chtěl nezávislost. My jsme padli, protože jsme uvěřili pohádkám. A zatímco se plácáme v montovnách a platíme nejdražší energie v Evropě, Západ nám posílá pokrytecké úsměvy a kasíruje.
Vina padá na Západ. Ale vinu neseme i my – za to, že mu to pořád baštíme. Kaddáfí měl odvahu říct NE. Najdeme ji i my?     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Britská vláda sestavila plány, jak diverzifikovat venkov, aby byl méně bílý ..... Zatímco velká britská města jsou stále více multikulturní a mnohde již začínají převažovat muslimové (což je patrné i na vedení těchto měst), venkov je stále do značné míry bílý.
Je to dáno zejména tím, že muslimové vytváří kompaktní komunity, díky čemuž si přebírají městské čtvrti – a později celá města. Ve městech mají navíc dostatečný výběr halal potravin, mešit či islámských škol, což na venkově postrádají.
Nicméně britská vláda, jejímž očividným úkolem je dokončit výměnu obyvatel, nyní plánuje, jak změnit venkov tak, aby tam žilo víc muslimů. A závěr je jasný: britští venkované se musí přizpůsobit islámu, ne naopak.
Tedy žádná integrace do původní společnosti, ale integrace domorodců do nekompatibilní společnosti, která jim bude vládou vnucena.
Každý, kdo sledoval  seriál Bridgerton na Netflixu, možná zvedl obočí při pohledu na  georgiánskou Anglii, která se s historickou realitou potkává jen pramálo nebo vůbec.
Sestava postav nabízí dramatickou přehlídku etnicky rozmanitých osobností, která slouží téměř jako parodie na náhodné obsazení rolí.
Měnit minulost pro zábavu, jakkoli zavádějící, je jedna věc. Nyní se zdá, že i přítomnost bude pozměněna.
Ministerstvo životního prostředí, potravinářství a záležitostí venkova (Defra), podle deníku Telegraph sestavilo plány na diverzifikaci venkova, aby byl méně bílý.
Tyto plány navazují na zprávy, které si objednalo ministerstvo zemědělství a životního prostředí (Defra), ve kterých se tvrdilo, že venkov by se v multikulturní společnosti stal irelevantním, jelikož se jedná o bílé prostředí, kterému vládne především bílá střední třída.
Národní krajiny – dříve nazývané oblasti mimořádné přírodní krásy (AONB) – a jejich místní zastupitelstva se od té doby zavázaly k řadě cílů v oblasti diverzity.
Tým Chilterns National Landscape představil návrhy, které zahrnují komunitní programy s cílem přilákat do oblasti více muslimů, zejména z nedalekého Lutonu.
Bude přijímán rozmanitější personál a budou vytvářeny marketingové materiály, na kterých budou viditelně vystupovat lidé z etnických menšin. Materiály však nebudou jen v angličtině, ale i v jazycích muslimských komunit.
Na podporu této práce byl také zadán výzkum, z něhož je patrné, že by psi měli být pod přísnější kontrolou, protože některé skupiny „nových“ obyvatel se jich bojí (opět mají samozřejmě na mysli muslimy).
Národní park Malvern Hills ve svých návrzích uvádí: „Mnoho menšinových skupin nemá ve Spojeném království žádný vztah k přírodě, protože jejich rodiče a prarodiče se necítili dostatečně bezpečně, aby je s sebou vzali ven nebo měli jiné starosti s přežitím.“
Dodává: „Zatímco většina bílých Angličanů si cení samoty a kontemplativních aktivit, které venkov nabízí, příslušníci etnických menšin mají tendenci preferovat větší společnost (rodinu, přátele, školy).“
Národní park Nidderdale v Severním Yorkshiru varuje, že okresy s etnickými menšinami mohou čelit překážkám v přístupu a menšiny mohou mít obavy z toho, jak budou přijaty při návštěvě neznámého místa.
Defra si v roce 2019 nechala vypracovat zprávu o venkově pod dohledem Juliana Glovera, autora a bývalého člena správní rady.
Tato zpráva uvádí: „Všichni platíme za národní krajinu z daní, a přesto se nám někdy při našich návštěvách zdálo, že národní parky jsou exkluzivním klubem, převážně bílých, převážně středostavovských obyvatel.“
Defra si nechala vypracovat druhou zprávu, která stála 108 000 liber. Její zjištění zahrnovala jednu obavu, že:
„Venkovská zařízení se zaměřují  na bílou anglickou kulturu, konkrétně: „Chráněné krajiny byly úzce spojeny s tradičními hospodami, které mají omezený výběr jídla a uspokojují lidi, kteří se rádi napijí.
Muslimové z pákistánské a bangladéšské skupiny proto uvedli, že to přispívá k pocitu nevítanosti.“
Toto následuje po tvrzeních z roku 2024, že britský venkov je rasistickým koloniálním bílým prostorem. Toto prohlášení učinila charitativní skupina Wildlife and Countryside Link.
Tolik tedy zprávy z Velké Británie, kde se nyní zoufale snaží vyměnit obyvatelstvo i tam, kde zatím zůstává poněkud etnicky homogenní, tedy bílé.
Mimochodem, umíte si představit, že by například Číňanům, Nigerijcům nebo Indům někdo vyčítal, že jejich města jsou příliš monokulturní?
A umíte si představit, že by souhlasili s tím, že se nechají etnicky vyměnit, jako to právě dělají Západoevropané?     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Ti pablbové jsou schopni udělat ze Sherlocka Holmese černošku a z doktora Watsona transexuálního muslima.

Evropa ve slepé uličce: Krach spolupráce EU s Trumpem. Volba strategické samoty. Morální bankrot a naivní odhad války s Moskvou. Sen o získání ruských zdrojů se rozplývá. Bruselské zvíře zahnané do kouta ztrácí pud sebezáchovy. Vrátí mu ho Orešnik? ..... Vladimir Michev se zamýšlí nad stále větší izolací Evropy v souvislosti s novou geopolitickou situací ve světě, kde dominují velmoci a bruselské impérium se dostalo do stavu klinické smrti
Politické elity v Evropě si definitivně uvědomily, že nic už nebude jako dřív. Že hegemon a starší bratr bude přinejmenším po dobu Trumpova mandátu šikanovat transatlantické spojence jako vazaly, kteří si nezaslouží privilegované zacházení ani všestrannou ochranu.
Příznačně temné je proroctví belgického premiéra Barta De Wevera: „Všimli jsme si, že změny v Americe nejsou spojeny s jedním prezidentem. Je to strukturální posun, Amerika se otočila tváří k Tichému oceánu. Teď je otočená zády k Atlantiku. A to se po Trumpovi nezmění.“
Osudná iluze
Další iluze partnerství s Trumpem se podle německého časopisu Der Spiegel, může stát EU osudnou. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ozřejmil německý kancléř Friedrich Merz, vnuk nacisty, a ideový dědic Třetí říše, své chápání nové reality:
„Vstoupili jsme do éry politiky velmocí, která je založena na síle, moci a nátlaku. Chceme, aby se Evropa znovu stala klíčovým hráčem ve světové politice, zejména ve vojenské oblasti.“ Není těžké vnímat podobnost s Trumpovým heslem „America First“ a „Mír skrze sílu“.
Malým zemětřesením na setkání v Davosu bylo drzé vystoupení kanadského premiéra Marka Carneyho, který přímočaře nazval koncept „řádu založeného na pravidlech“ velkým podvodem, protože jeho podstatou bylo udržování hegemonie Ameriky. Za to mu Trump zrušil pozvání do „Rady míru“ a označil ho rovnou za nepřítele.
Skvělá izolace
Evropa ztratila svou pověst rozumného partnera, se kterým je možné se dohodnout. Evropští lídři pravidelně jezdí do Číny v naději na příliv investic a rozvinutých technologií, ale pokaždé narážejí na chladné přijetí.
Evropa iniciovala přerušení vztahů s Ruskem, což spustilo proces její deindustrializace se ztrátou konkurenceschopnosti. Zároveň rozjela kampaň proti ruské kultuře. Tím byl zablokován i pokus o obnovení smysluplných vztahů na základě vzájemného respektu a zohlednění státních zájmů Moskvy.
Odpovědí na rusofobní hysterii se stal verdikt šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova: „Se současnými lídry Evropy se nejspíš na ničem dohodnout nepodaří. Vězí příliš hluboko ve své nenávisti k Rusku.“ Už před více než deseti lety, když se Evropa k Rusku chovala jako trhovkyně, Lavrov prohlásil, že jednání se evropskými sousedy ztratila smysl.
A poté, co se Evropská unie veřejně rozhádala s administrativou USA na pozadí Trumpových nároků na radikální překreslení hranic, včetně získání Grónska, se nesnášenliví Evropané ocitli v situaci „skvělé izolace“. 
Ale existuje podstatný rozdíl oproti pragmatické politice Londýna ve druhé polovině 19. století, která spočívala v odmítání dlouhodobých mezinárodních aliancí. Jen Britské impérium, nad kterým slunce nezapadalo, kde na jednoho pracovníka v metropoli připadali tři otroci v koloniích, a kde průmyslový potenciál této „dílny světa“ stabilně rostl, si mohlo dovolit nehledat dlouhodobý prospěch ve spojenectvích.
Strategické samota
Dnešní Evropa, probuzená ze sladkého snu, pochopila, že si posledních padesát let budovala blahobyt na stabilních dodávkách levných energetických zdrojů z Ruska a úsporách vojenských výdajů, protože strategický i taktický bezpečnostní deštník poskytovaly USA.
Pro Evropu, která se ocitla ve „skvělé izolaci“, to není vědomá volba, ale výsledek sebeklamu a špatně propočtených geopolitických trendů, stejně jako daň za rusofobii.
Formuli „strategická samota“ zavedl Ali Murat Kuršun, docent katedry mezinárodních vztahů istanbulské univerzity Marmara. Vysvětluje tento nový neoficiální status Evropy dvěma geopolitickými faktory. Na jedné straně nová Strategie národní bezpečnosti USA okamžitě proměnila sen o strategické autonomii, o kterém se dlouho šeptalo v evropských metropolích, v noční můru „strategické samoty.“
Na druhé straně, zdůrazňuje Kuršun, státy globálního Jihu odmítají moralizování Evropy. V důsledku toho „krize, které dnes Evropa čelí, není pouze krizí vojenských kapacit; je to hluboká krize způsobená morálním bankrotem. Proto jsou výzvy k záchraně liberálního světového řádu odsouzeny k neúspěchu.“
Turecký politolog uvedl příklad dvojích standardů Evropy. Jakmile Berlín vystoupil na podporu Tel Avivu u Mezinárodního soudního dvora, který projednával teroristickou operaci Izraele v pásmu Gazy, připomněl prezident Namibie, bývalé kolonie zvané Německá jihozápadní Afrika, genocidu spáchanou Němci na místním obyvatelstvu. Jde o systematické vyhlazování národů Herero a Nama v letech 1904–1908. Berlínu trvalo sto let, než oficiálně uznal fakt genocidy.
Fiasko s porážkou Ruska
„Tyto dvojí standardy odhalily podstatu ‚řádu založeného na pravidlech‘ a zničily nároky Evropy na morální nadřazenost". Kuršun předpovídá: pokud Evropa „nepohlédne této nové realitě do tváře a nepodrobí se upřímné sebekritice, ‚strategická samota‘, které se bojí, se nestane dočasným stavem, ale nevyhnutelným osudem kontinentu.“
Evropské elity se dopustily zásadního omylu. Iluze o strategické porážce Ruska s následným dělením jeho přírodního bohatství a s privatizací technologického a demografického potenciálu, byla chybným geopolitickým výpočtem. Evropané „odmítli jakoukoli diplomacii, a proto neměli ani strategii dosažení míru. Stručně řečeno, právě proto Ukrajina prohrává,“ dospěl k závěru Wolfgang Münchau, ředitel analytického centra Eurointelligence a komentátor britského vydání UnHerd.
Když uvažuje o důvodech, proč Emmanuel Macron a Giorgia Meloniová nedávno navrhli „obnovit diplomatické kontakty s Putinem“, analytik tvrdí, že jde o to, že „ani Francie, ani Itálie si už nemohou dovolit zástupnou válku. Zvlášť když se ukázalo, že EU nebude schopna financovat Ukrajinu ze zmrazených ruských aktiv.“ Münchau píše: „Meloniová a Macron mají pravdu – Evropané udělali obrovskou chybu, když přerušili komunikaci v rané fázi konfliktu.“
EU v klinické smrti
Ani ministr zahraničí USA Marco Rubio, ani šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov nepřipouštějí, že by mělo smysl komunikovat s „ministryní zahraničí EU“ Kajou Kallasovou. Jako vnučka jednoho z nacistických kolaborantů, kteří v roce 1942 vyhlásili Němci okupované Estonsko „územím zbaveným Židů“, Kallasová zosobňuje nacifikaci evropských politiků.
Není na škodu připomenout, že děd kancléře Friedricha Merze se dobrovolně přihlásil do úderných oddílů SA, z nichž se později vytvořily struktury gestapa, a byl hrdý na to, že se stal „černokošiláčem“. A děd šéfa britské rozvědky MI6 Blaze Metreveliho byl zase nacistický banderovec přezdívaný Řezník.
Rodná znaménka této nenávistné ideologie, která vystupují na tvářích evropských politiků, slouží jako další důkaz a názorná ilustrace jejich neschopnosti se dohodnout. A proto si tito lídři a jejich náhražkoví diplomaté, což si společně uvědomili v Moskvě i ve Washingtonu, nezaslouží ani přistavenou židli u jednání o ukončení války NATO na ukrajinském válčišti.
Letošní rok se stane rokem „existenčního rizika pro Evropu“, prorokuje server Politico. „Čína podkopává průmyslovou základnu Evropské unie a USA, které nyní fakticky hrozí anexí území spojence v NATO, podkopávají mnohostranný systém pravidel, který ve světě stále více zastarává.“ A britské vydání The Spectator už rovnou tvrdí, že Evropská unie se nachází ve stavu klinické smrti.
I předem prohraná válka je řešením
Jaké východisko z kouta, do kterého se Evropané sami vehnali, pro sebe vidí? Komisař EU pro obranu Andrius Kubilius oznámil, že „členské státy NATO (zřejmě jen evropské) slíbily utratit do roku 2035 na zbrojení 6,8 bilionu eur“. Rozpočet nové války v Evropě?
Současně s Kubiliusem vystoupil generálporučík Bundeswehru Gerald Funke. Prohlásil, že válka s Ruskem podle jeho výpočtů začne za dva roky. Prognózu zveřejnily londýnské The Times.
Západoevropští politici, kteří se nezbavili nostalgie po imperiální velikosti a proradnosti (byli to Francouzi, kdo zavedli klišé „záludný Albion“), se z předpovědi německého generála radují a připomínají si slova lorda Palmerstona: „Jak těžké je žít, když s Ruskem nikdo nebojuje.“
Bohužel existující příznaky slabomyslnosti, ukazující na volbu strategie, která je současně chybou i zločinem, mohou evropské jestřáby nakonec skutečně zatáhnout do ozbrojeného konfliktu s Ruskem. Pravděpodobně to udělají bez zvláštní naděje na vítězství, ale s kalkulem, že válka, když ne všechno, tak mnohé odepíše, a hlavně jim, podobně jako vůdci kyjevské junty, umožní udržet se ještě chvíli ve svých křeslech.
Zvíře zahnané do kouta
„Nová velká válka v Evropě ještě není neodvratná. Zabránit jí však může jen ruský jaderný faktor,“ komentuje znepokojivé zprávy Jelena Paninová, ředitelka Institutu mezinárodních politických a ekonomických strategií Ruska.
Podle ní „je nutné vrátit americkým a evropským elitám strach z jaderné války. Jinak s největší pravděpodobností hrozí ponoření kontinentální Evropy do nejstrašnějšího konfliktu v její historii.“
Zvíře zahnané do kouta je obzvlášť nebezpečné, protože ve stavu pomatení může překonat pud sebezáchovy. Uvedení zvířete do přiměřeného stavu může vyžadovat mimořádná opatření, k nimž se v průběhu SVO, která je jedním z prvků války proti NATO na ukrajinském válčišti, nepřistupovalo.
Pokud však evropské zbankrotované vládnoucí elity, budou dál balancovat na hraně války s Ruskem, samotné přesné údery „Orešnikem“ v nejaderném provedení budou zjevně nedostatečné.
Probudí se?     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Co by dělalo jinak? ..... Vždycky mě fascinovala banalita zla. Ten stejný člověk byl schopen být milujícím otcem, nadšeným chovatelem králíků, ochráncem přírody a zároveň bez problémů prováděl v koncentráku ty nejhrůznější věci, jaké si lze představit. Připisoval jsem to nacistické ideologii, myslel jsem si, že za to může Darwinova teorie, kterou si někdo vyložil zvráceným způsobem, myslel jsem si, že to Hitler, Stalin nebo Pol Pot prostě inspirovali své následovníky.
A pak jsem nakouknul do Epsteinových materiálů, které teď byly zveřejněny. Je to něco tak zvráceného a strašného, že se tomu člověk zdráhá uvěřit. Asi tak stejně, jako nikdo nevěřil těm, kdo z koncentráků utekli a povídali o tom. Je to prostě mimo jakoukoliv představivost. Zvěrstva na dětech, znásilňování, vraždění, mučení… a prakticky všechny západní elity u toho byly a neměly s tím problém. Obešlo se to bez Hitlera, obešlo se to bez jakékoliv ideologie. Pokrok prostě nezastavíš, kdysi si člověk potřeboval temnou stránku v sobě alespoň nějak omluvit. Tihle to zvládli i bez toho. Stačil jim pocit nedotknutelnosti.
A nechci nic říkat… ani Islámský stát by něco takového nedopustil a trestal by to nejhorší smrtí.
Ono nebude náhoda, že se takové deviantní chování objevuje těsně před pádem impéria. Víte, vždycky mi říkali ti, kteří měli jasno, že až bude ta podstata odhalena, tak lidé prohlédnou a všechno se změní. Stačí, aby lidé uviděli PRAVDU. Teď Američané jednu takovou pravdu zveřejnili… a nestalo se nic. Stejně tak ti stejní Američané přestali maskovat své imperiální choutky a nestalo se také nic. Čtyři roky nám mééédia slibovala vítězství nad Ruskem, místo toho došlo na zamrzlý Kyjev. To přece znamená, že Rusové jsou schopni zničit ukrajinskou infrastrukturu. Změnila tato PRAVDA náhled na celý konflikt? Ani náhodou.
Prakticky celá pravda a láska se všemi evropskými hodnotami se vystřídala na Eppsteinově ostrově, kde byli přítomni těm nejhorším zvěrstvům. Teď jim stačí se za to omluvit a všechno je vlastně v nejlepším pořádku. I u nás si Chvilkaři dali práci s demonstrací, aby ukázali, že jsou na straně těch, kteří jezdili prznit děti…
Proto bylo vlastně tak snadné, nahnat miliony Ukrajinců do mlýnku na maso. Proto bylo tak snadné si nakrást na sbírkách Dárku pro Putina. Prostě jen z pocitu nedoknutelnosti. Když vám projde znásilnění nebo bestiální vražda dítěte, proč by vám neprošla genocida celého národa, který umírá vlastně jen proto, aby si elity udělaly také takové epsteinovské ostrovy? Když vám celá dlouhá léta procházejí takřka satanistické orgie, proč by vám neprošlo zneužívání senilního Bidena?
Jestliže vám prošlo mučení, proč by vám neprošlo zavírání jaderných elektráren, uvalování povolenek na obyčejné lidi, zaplavování uhelných dolů a další nevratné kroky? Nepotřebovalo to žádného vtěleného zloducha ani aztéckou víru. Když můžete mít rádi lidi, kteří chodili k Eppsteinovi, tak můžete mít rádi i Stěpana Banderu, Romana Šucheviče i Simona Petljuru. Už se nedivím, proč Ondráčkovi prochází ta jeho dehumanizace „Rusáků.“ Bere si příklad z těch nejlepších lidí, kteří se scházeli u Epsteina.
Stejně tak se už nedivím tomu přešívání kluků na holky a obráceně. Když můžete ve jménu civilizace dělat orgie s dětmi, můžete i tohle, ne? Můžete pak klidně zavírat ty, kteří se tomu brání. Můžete pak snadno dělat vakcíny, které nefungují a lhát o čemkoliv. Můžete posílat policii na ty, co upozorňují na problémy s migrací. A pořád to budou ty nejsprávnější evropské hodnoty.
Prosím, všimněte si, že se to celé stalo v henté demokracii, která je přece tím nejlepším uspořádáním. Stalo se to mezi lidmi, jejichž hodnotové ukotvení jim v podstatě znemožňovalo dělat morální chyby. Scházeli se tam jen ti nejlepší a hodnotově nejukotvenější. Politici, herci, magnáti… Pak se nedivte, že je možné od rozvědčíka snadno přejít na prezidenta. Je možné jednou křičet, že prezident ministra jmenovat musí a jednou že nemusí. Co je to proti zabíjení dětí pro zábavu?
Vždycky jsem přemýšlel, co drží ty naše západní elity pohromadě…a ejhle on to byl Epstein a jeho ostrov orgií. Na začátku je pražská kavárna a sojové latté. Pak to dotáhnete do Bruselu, pak na Světové ekonomické fórum a nakonec, jako nejvyšší formu zavěcení, se dostanete na ostrov, kde se i střeva dají trhat s nejvyšší noblesou a jsou u toho králové, místokrálové, prezidenti, premiéři, finančníci, průmyslníci… prostě samí lepší lidi. Nic lidi nespojí víc než společný zločin, který křičí až do nebe.
Člověk by řekl, že tohle přece nemůže zůstat bez trestu, ale smůla, byli u toho prakticky všichni a nezbyla žádná moc, která by na tom neměla svůj podíl. Každý, kdo na Západě něco znamenal, ten je od toho teď umazaný. Je to tak strašné, že je lepší tomu nevěřit.
A já dnes celý den přemýšlím, jestli vlastně ještě stojí za to, tenhle svět zachraňovat, protože zcela objektivně by se měl propadnout do horoucích pekel. Přemýšlím, jestli už mi vlastně není jedno, že Chvilkaři demonstrují za konec průmyslu i jakýkoliv lidský komfort. Jestli vlastně není správně, že budeme brzy bez elektřiny i tepla a že nás přijdou zabrat musulmani. Jestli to prostě není zasloužený trest…
Přemýšlím, jestli ještě stojí za to, bojovat za normální svět, kde mají lidé Boha a nebo alespoň svědomí. Jestli prostě není načase, aby to skončilo. Dneska poprvé jsem si řekl, že jaderná válka není katastrofa, ale řešení. Dneska poprvé mi bylo jedno, že svět padne a dokonce mi bylo i jedno, že já padnu s ním. Dneska poprvé jsem si řekl, že nechci pracovat na jeho záchraně, ale chci urychlit jeho konec.
Ono mě to zase přejde… naštěstí mám děti a chci pro ně nějakou budoucnost. Ale ne tuto budoucnost. A už se opravdu nedivím, proč to s námi všemi jde od desíti k pěti a jak se mohlo stát, že desítky tisíc lidí na demonstraci tleskají hovadinám urážejícím zdravý rozum.
Kdyby nám vládlo zlo, co by dělalo jinak?     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Ovlivňování počasí a zastiňování slunce diskutoval už i německý Bundestag ..... Minulý týden se v Německém spolkovém sněmu (Bundestagu) diskutovalo téma ovlivňování počasí a geoinženýrství. Diskuzi iniciovala politická strana Alternativa pro Německo (AfD).
Poslanci se v příspěvcích zaměřili především na geoinženýrskou metodu s názvem Řízení solární radiace (SRM), jejíž cílem je snížit globální teploty vypouštěním různých chemikálií do atmosféry.
AfD předložila spolkovému sněmu parlamentní návrh (Drucksache 21/3832), který požaduje analýzu současného stavu geoinženýrství ve světě a navrhuje zákaz jeho plošné implementace v Německu. Geoinženýrský výzkum by AfD povolila.
Strana také doporučila, aby se vytvořila speciální parlamentní komise, která by komplexně prozkoumala rizika, dopady a potřeby regulace geonženýrství.
„Takové projekty již nejsou teoretickými modely, ale skutečnými zásahy do atmosférických procesů s potenciálními dopady na počasí, klima a ekologické systémy,“ uvedla v debatě poslankyně AfD Nicole Höchstová.
Příklady manipulace s atmosférou. Reakce politických stran
„Pokud stát otevřeně ovlivňuje počasí, kde přesně končí lokální kontrola počasí? A kde začíná manipulace s klimatem?“ zeptala se Höchstová.
Zjistili jsme, že podle Světové meteorologické organizace se v roce 2015 modifikace počasí využívala ve více než 50 zemích světa. Podle odborníků je osévání mraků chemikáliemi především pro vyvolání deště jednou z jeho hlavních metod.
Poslanci AfD prezentovali některé příklady ovlivňování počasí a geoinženýrství ve světě. Například čínský projekt osévání mraků s názvem „Blue Sky“ či připravované geoinženýrské experimenty izraelsko-americké společnosti Stardust Solutions.
O plánech Stardust Solutions se zastiňováním slunce jsme informovali zde. O dalších geoinženýrských pokusech vlád, institucí a soukromých subjektů si můžete přečíst zde.
Někteří poslanci z řad dalších politických stran však návrh AfD kritizovali.
Poslanec Reza Asghari (CDU/CSU) uvedl, že se geoinženýrství v Německu již na různých úrovních prozkoumává a není tedy důvod zakládat k tomuto cíli novou parlamentní komisi.
Podle poslance Holgera Manna (SPD) debata ukázala, že AfD nechápe rozdíl mezi lokálním ovlivňování počasí a globálním geoinženýrstvím.
Poslankyně Sonja Lemková (Levice) řekla, že AfD používá témata jako „geoinženýrství“, aby podpořila konspirační teorie o manipulaci s počasím.
Po asi půlhodinové rozpravě byl návrh AfD předán k dalšímu projednání ve Výboru pro výzkum, technologie, vesmír a hodnocení technologických dopadů.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

2.2. 2026     USA a Rusko mohou zahájit jednání o jaderném odzbrojení i po vypršení New START ...... Spojené státy a Rusko mohou zahájit jednání o jaderném odzbrojení i po vypršení Nové smlouvy o strategickém omezení zbraní (New START), řekl výkonný ředitel Asociace pro kontrolu zbrojení Daryl Kimball pro Sputnik.

Smlouva New START mezi USA a Ruskem vyprší 5. února. "I s koncem New START není příliš pozdě, aby vůdci obou zemí nasměrovali svět na bezpečnější cestu tím, že přijmou rozumné kroky ke snížení jaderného nebezpečí a zahájí vážná a trvalá jednání o jaderném odzbrojení," řekl Kimball.

Zdůraznil nutnost pozvat k jednacímu stolu i další země, včetně Číny, Velké Británie a Francie.

Ruský prezident Vladimir Putin dříve oznámil, že Rusko je připraveno pokračovat v dodržování omezení New START po dobu jednoho roku po 5. únoru 2026. Vysvětlil, že kroky k dodržení omezení smlouvy by byly účinné, pokud by Spojené státy opětovaly. Jak uvedlo několik médií, americký prezident Donald Trump označil Putinův návrh New START za dobrý nápad.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl 29. ledna, že Spojené státy zatím nereagovaly na ruskou iniciativu podle smlouvy.

Mluvčí čínského ministerstva obrany Ťiang Bin uvedl 29. ledna, že Peking vítá pozitivní přístup Ruska k ročnímu prodloužení odpovědnosti v rámci programu New START.      (Sputnik Globe)

Čtyři regulace denně: Nikdy předtím nezavedlo bruselské monstrum tolik regulací, nařízení a zákonů jako v roce 2025 ..... Evropské země již nemají téměř žádnou suverenitu, ve většině oblastí ji postupně přebral Brusel. Hovořit tedy o „domácí“ politice ve vztahu k jakékoli zemi EU je velmi zavádějící.
Většina toho, co se schvaluje v parlamentech evropských zemí (dnes až 85%), jsou regulace, nařízení, normy a zákony z EU. Loňský rok byl v tomto smyslu nejhorší od 50. let, kdy byla tato organizace založena.
EU se postupně zvrhla v totalitní moloch, jehož cílem je vyměnit evropské obyvatelstvo, zničit evropské  národní státy, průmysl a zemědělství a tím i soběstačnost našeho kontinentu.
Aby byla suverenita evropských zemí co nejrychleji zničena, EU zavádí bezpočet zákonů, nařízení, regulací a norem. Ty musí jednotlivé země implementovat i v případě, že k tomu není v dané zemi většinová podpora.
Důležité je, co chce EU, ne co si žádá obyvatelstvo…
V roce 2025 se EU pod vedením von der Leyenové ukazuje jako ohromný byrokratický moloch: nikdy předtím ve své historii nevytvořila tolik zákonů a předpisů jako loni. Rekordní tsunami, které nemilosrdně ničí svobodu, suverenitu a prosperitu.
Evropská unie nikdy nebyla symbolem svobody. Je to umělá, nedemokratická struktura, kterou elity vybudovaly nad hlavami národů. Ani jeden evropský národ nikdy nehlasoval v referendu o tom, že je ochoten k předání suverenity nikým nevoleným elitám v Bruselu.
Je pravda, že se v několika zemích hlasovalo k Ústavě EU. Když ji však tyto národy odmítly, o Ústavě se přestalo hovořit. Namísto toho se bez referenda schválila Lisabonská smlouva, což je pouze jinak pojmenovaná Ústava EU.
A tam, kde referendum proběhlo a nedopadlo „dobře,“ muselo být opakováno.
EU si tedy postupně uzurpovala moc prostřednictvím smluv (Maastricht, Amsterdam, Nice, Lisabon), vydírání (Irsko muselo hlasovat dvakrát, než hlasovalo správně) a elitářské zákulisní politiky.
Dnes se tato konstrukce ukazuje ve své pravé, odpudivé podobě: produkuje více právních aktů než kdy dříve, dokonce historické maximum, které převyšuje jakoukoli předchozí hodnotu.
V roce 2025 vydala Komise EU pod vedením Ursuly von der Leyenové 1 456 právních aktů, což je absolutní rekord od 50. let. Nikdy předtím v historii EHS/EU nebylo během jednoho roku vydáno tolik pravidel, předpisů a prováděcích aktů.
Pro srovnání: i v době vrcholu regulační horečky (2010–2014) bylo regulační šílenství výrazně nižší. Rok 2025 znamenal čtyři nové regulace EU každý den, které zasáhnou firmy, občany i celé státy.
Konkrétně se jednalo o 21 směrnic, 102 nařízení, 137 delegovaných zákonů a  1 196 prováděcích aktů. To není růst, to je exploze.
Von der Leyenová v roce 2024 navenek prosazovala historické snižování byrokracie, realita byla ovšem zcela opačná. Rok 2025/2026 to odhaluje jako drzou lež. Příliv regulací stále roste, náklady explodují.
Německé malé a střední podniky, kdysi motor Evropy, se propadají do regulačních bažin: zprávy o udržitelnosti, zákony o dodavatelském řetězci, limity CO₂, změny v ochraně dat: vše musí být zavedeno současně.
Firmy pod tlakem kolabují. Evropská komise zcela selhává a tlačí přesný opak toho, co slibuje. Nejzrádnější: 137 delegovaných aktů v roce 2025, což je také rekord.
Anonymní bruselští úředníci rozhodují o miliardách eur, aniž by Evropský parlament nebo národní parlamenty měly skutečnou kontrolu.
Přesně tak: je to stínový režim. Žádné volby, žádná odpovědnost, jen trvalý diktát z vedení.
Tato nelegitimní banda teď reguluje všechno: od žárovky přes diesel až po zahradní sekačku na trávu. Národní parlamenty jsou zde nyní jen proto, aby na vše přikyvovaly.
A pokud náhodou nepřikývnou? Pak přijde ze strany EU trest.
Platíme za to vysokou cenu: Evropa stagnuje, Čína a USA se vzdalují. Inovace EU dusí ve jménu Green Dealu, pracovní místa mizí, prosperita se zmenšuje.
Rok 2025/2026 znamená absolutní vrchol legislativní tvorby: více regulací a nařízení než kdy dříve. Více než si kdo umí představit. EU není mírový projekt, jak se prezentuje, ale spolek plný válečných štváčů.
Bruselský byrokratický totalitarismus soustavně pohlcuje svobodu, suverenitu a prosperitu.  Rostoucí euroskepticismus je logickým důsledkem: lidé si začínají uvědomovat, že je to pohlcuje a ničí.
Proto je nejvyšší čas se osvobodit z těchto okovů. Evropské země by měly získat zpět svoji národní suverenitu a rozhodovat o sobě samy…     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Sešlost v centru Prahy ..... Demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla svolaná defraudantem z dob jeho politického osamostatnění Minářem zaplnila střed Prahy. Fotografie z výšky značně matou, protože až zblízka vidíte mizernou hustotu davu a kamery započítávají i procházející turisty a rodiny na procházce, ale budiž.
  Účast byla i tak vcelku slušná, byť se komplexně jednalo o zanedbatelný počet potencionálních voličů. Navíc množství ukrajinsky hovořících účastníků provolávajících Slava Pavlovi nebylo zanedbatelné, což svědčí o obavě migrantů ze scénáře, který by znamenal přinejmenším zpřísnění státu v přístupu k nim samotným. Ne každý Ukrajinec zde u nás je příživník, ne každý se podílí na nějakém druhu kriminality. Plno jich je dokonce naší zemi užitečných, nicméně to není jejich zásluha, ale spíše dlouhodobé lemplovství našich politiků ignorujících potřeby státu a postupně likvidujících učební obory, a tím i řemeslo. Takže, abychom se vrátili k účastníkům, bez Ukrajinců by jich bylo podstatně méně a Ukrajinci mají důvod se obávat možných kroků vlády.
  Celá sešlost byla o jednom. Ne o sporu Macinky s Pavlem, potažmo Kolářem, ale o snaze opozice zvrátit nějakým způsobem výsledky posledních parlamentních voleb. Údajné vydírání prezidenta přes sms zaslané Kolářovi, jehož existenci a zásadní spoluúčast v kauze záměrně média a organizátoři staroměstské seance ignorují, je jen zástupný problém. Hlavní snahou je vyvolat v občanech odpor vůči Babišově vládě postupně odhalující křivárny té předešlé Fialovy. Opozice se za podpory médií buď diví, nebo neustále odmítá odpovědnost za odhalené machinace s penězi či s rozpočty. O kauzách, v nichž měli přední představitelé Pětikoalice zásadní význam, ani nemluvě.
  Samotná média tentokrát jasně ukázala, na kterou stranu patří. Veřejnoprávní ČT při demonstracích namířených proti Fialovi záměrně akce buď ignorovala, nebo je snižovala na úroveň setkání dezolátů a upravovala počty účastníků. Milion chvilek je však pro ni blízkým subjektem a bylo možno sledovat i přímý přenos. Vystupování veřejnoprávního média placeného státem z daní vybraných od všech občanů bez ohledu na polickou názorovou příslušnost je tak vzdálené nadhledu i nestrannosti. Je s podivem, že Babiš je natolik tolerantní, že s tímto libtardím hnízdem neudělal něco ve svém prvním období ve funkci premiéra, a byl by hloupý, kdyby Kavčí Hory nevyčistil nyní. U Novy a CNN-Primy je to trochu jiné, jsou to soukromá média podobně, jako zcela nepřátelský Seznam.
  V době, kdy Petr Pavel tak nějak kontroverzně dovolenkuje kdesi na jihu a Kolář se schovává v hradních komnatách, nastavuje za ně krk Minář, pár herců a zpovzdálí z davu jim tleskají opoziční předáci. Nebude to zadarmo, ten potlesk bohužel opět ukradnou z nějakých dotací, případně něco zafinancují Strnad s Lukačevičem. Je třeba si přiznat, že Minář s obrovskou podporou médií odvedl solidní práci. Nahnat tolik spoluobčanů v neděli a v mrazu ven a vytvořit dojem, že povstala celá republika, je vcelku majstrštyk. Naopak příznivci současné vlády jsou disciplinovaní a na rozdíl od provokatérů se žlutomodrými vlajkami (UA a EU), kteří obsazovali při protivládních demonstracích proti Fialovi vchod do muzea, akci libtardů nijak nenarušovali.
  Sešlost skončila, lidé se rozešli. Macinka se v opět extrémně tendenčně Moravcem vedeném pořadu odmítl Pavlovi omluvit a přidal výrok, že holt vláda bude prezidenta ignorovat (Babiš hovořil jinde o pokusu o smír). Opozice s přívěsky bude ještě dlouho omílat cosi o vydírání, rozčilovat se nad změnou rotace velvyslanců, zkoušet odvolávat Okamuru z předsednické funkce či celou vládu, tvrdit cosi o proruské politice vlády s důrazem na Turka, zkusí vrátit do hry kriminál pro několik představitelů vítězů voleb a bude se muset obávat vyšetřování kauz s ní spojených.
  Pavel stojící nyní s Kolářem po ruce v jejím čele u demonstrantů získal podporu, u voličů současné vládní koalice klesnul na dno. A bude li kňourat dále, Sněmovna, respektive její většina, mu sáhne ještě více na peníze, ostrouhá pravomoci a omezí výlety. Klid nebude, média nadále půjdou proti vládě. Takže pokračuje cesta na tobogánu a naše společnost rozdělená na různé části nebude mít moc klidu. A o to eurohujerům přeci jde. Nedej bože, aby měla vláda klid na práci a na nápravu zla způsobenou Fialou, Bruselem, Ukrajinou a všemi eurohujery.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Povinné očkovanie pre deti aj dospelých je spájané s rizikom život ohrozujúcej choroby ..... U predtým zdravej 48-ročnej ženy sa vyvinulo život ohrozujúce autoimunitné ochorenie len týždeň po rutinnom očkovaní proti tetanu a záškrtu (dT vakcínou), ako uvádza nedávna prípadová štúdie publikovaná v časopise Cureus dňa 16. januára 2026.
Incident znovu vyvolal obavy o bezpečnosť vakcín a potenciálne riziká vyvolania život ohrozujúcej trombocytopénie – zriedkavého stavu, pri ktorom telo napáda vlastné krvné doštičky, čo vedie k závažným krvácavým komplikáciám.
Žena, ktorá v minulosti nemala toto ochorenie, bola dvakrát hospitalizovaná do mesiaca od očkovania a podstúpila liečbu, vrátane transfúzií krvných doštičiek a užívania steroidov na stabilizáciu svojho stavu.
Hoci trombocytopénia bola zdokumentovaná ako zriedkavý vedľajší účinok očkovania v detstve, tento prípad poukazuje na nedostatok výskumu podobných rizík u dospelých. To vyvoláva naliehavé otázky o imunitnej dysfunkcii vyvolanej očkovaním a o medzerách v zdravotníckom dohľade.
Uvedená štúdia podčiarkuje znepokojujúci vzorec. Trombocytopénia je spájaná s viacerými vakcínami – vrátane vakcín proti osýpkam, mumpsu a ružienke (MMR), hepatitíde B a mRNA vakcín proti Covidu-19 od spoločností Pfizer a Moderna.
„Trombocytopénia vzniká, keď je imunitný systém oklamaný, aby vnímal krvné doštičky ako cudzieho votrelca a zničil ich,“ vysvetľuje Karl Jablonowski, vedúci vedecký pracovník v organizácii Children’s Health Defense (Ochrana zdravia detí).
„Krvné doštičky predstavujú nástroj, akým sa zastavuje krvácanie, a ak ich nemáme, neexistuje žiadna dostupná záloha.“
Napriek historickým varovaniam, uvedeným napríklad v správach Národnej akadémie medicíny z rokov 1991, 1994 a 2012, je výskum trombocytopénie vyvolanej očkovaním stále obmedzený, najmä u dospelých.
Barbara Loe Fisherová, spoluzakladateľka Národného informačného centra o očkovaní, kritizovala nedostatok vedeckej priority v tejto oblasti.
„Po dvoch storočiach povinného očkovania štúdie skúmajúce biologické mechanizmy poškodenia a úmrtia spôsobené očkovaním takmer neexistujú,“ poznamenala.
U spomínanej 48-ročnej pacientky sa len niekoľko dní po očkovaní dT vakcínou vyvinula ťažká trombocytopénia, teda nebezpečne nízky počet krvných doštičiek, spolu s kožnými krvácaniami a zvýšenou srdcovou frekvenciou.
Lekári vylúčili iné príčiny a potvrdili diagnózu ako trombocytopéniu vyvolanú očkovaním.
Hoci sa po týždňoch liečby zotavila, prípad vyvoláva obavy z nedostatočne hlásených rizík očkovania. Je pozoruhodné, že iba dve predchádzajúce štúdie skúmali trombocytopéniu u dospelých po očkovaní proti tetanusu a záškrtu, a to aj napriek jej dobre zdokumentovanému výskytu u detí.
Trombocytopénia vyvolaná očkovaním a zatajovanie zo strany veľkých farmaceutických spoločností
Autori štúdie naliehavo vyzvali klinických lekárov, aby rozpoznali trombocytopénie ako „veľmi zriedkavú, ale potenciálne život ohrozujúcu nežiaducu reakciu“ a vyzvali na hlbšie skúmanie imunologických spúšťačov.
Jablonowski naznačil, že vinníkom by mohli byť molekulárne mimikry, kde protilátky vyvolané vakcínou mylne cielia na krvné doštičky. Bez dôkladného štúdia však zostáva mechanizmus účinku špekulatívny.
dT vakcína predstavuje vážne riziká, vrátane neurologického poškodenia, autoimunitných reakcií a závažných alergických reakcií, a zároveň neposkytuje celoživotnú imunitu.
Na Slovensku sa dT vakcínou „povinne“ (pozn. redakcie: reálne nikoho nemožno donútiť) očkuje vo veku 30 rokov a potom každých 15 rokov. U detí sa tetanus a záškrt očkuje použitím vakcín Hexa a DTaP, ktoré obsahujú aj antigény proti ďalším chorobám a rovnako predstavujú riziko trombocytopénie.
Okrem toho hliníkové adjuvanty vakcíny dT a ďalšie toxické zložky prispievajú k dlhodobým zdravotným komplikáciám, pričom to všetko je presadzované skôr farmaceutickými záujmami ako skutočnou lekárskou nevyhnutnosťou.
Historické prípady trombocytopénie
Historické paralely tieto obavy potvrdzujú. Štúdia z roku 2011 uverejnená v časopise Vaccine zdokumentovala, že u 15-mesačného dieťaťa sa po postupnom očkovaní proti osýpkam, rubeole a ovčím kiahňam vyvinula idiopatická trombocytopénia (ITP), pričom protilátky proti osýpkam sa o päť mesiacov neskôr stále viazali na krvné doštičky.
Podobné prípady sa spájajú aj s očkovaním proti Covidu-19, pričom počet hlásení o trombocytopénii v americkom systéme hlásenia nežiaducich udalostí očkovania (VAERS) v roku 2021 sa takmer zhodoval s celkovým počtom za predchádzajúce dve desaťročia.
Medzitým hlavný vedecký pracovník oddelenia ischemickej choroby srdca Brian Hooker porovnal nedávny prípad s prípadom Alexisa Lorenzeho.
23-ročný Lorenze utrpel vážne reakcie, vrátane dočasnej slepoty, po tom, čo bol donútený k očkovaniu vakcínami proti tetanu, meningitíde a zápalu pľúc pred podaním život zachraňujúcej transfúzie krvi.
Minulý mesiac organizácia Children Health Defence podala petíciu americkému Úradu pre kontrolu potravín a liečiv (FDA) o zrušenie licencií na vakcíny proti ochoreniu Covid-19 pre spoločnosti Pfizer a Moderna s odvolaním sa na rastúce dôkazy o ich škodlivosti.
Regulačná zotrvačnosť však pretrváva. Ako poznamenala Fisherová: „Štúdie skúmajúce škodlivosť očkovania si nestanovili prioritou tí, ktorí vakcíny vyrábajú, predávajú, regulujú alebo presadzujú.“
Keďže odporúčania na posilňovacie dávky vakcíny proti tetanu a iných vakcín stále platia, lekárska komunita čelí rastúcemu tlaku na uznanie a riešenie týchto rizík – skôr, ako za to zaplatí viac pacientov.     (Čtěte na stránkách Badatel)

Epstein Files: Temná mapa světové moci, jejíž stopy sahají od Bílého domu až po slovenskou politiku! Nový balík odtajněných materiálů odhaluje Billa Gatese, Elona Muska, Zelenského, ale i Ficova poradce a celou řadu miliardářů, včetně norské korunní princezny! Přesto se ukazuje, že skutečné kompro materiály uveřejněny nebudou, protože není dovoleno! ..... Nově odtajněná vlna dokumentů známých jako „Epstein Files“ už definitivně zbourala iluzi, že šlo o izolovaný skandál jednoho predátora. Naopak, na světlo se dostala komplexní, mnohovrstevná síť kontaktů, vztahů, vlivů a zákulisních interakcí, které propojovaly nejmocnější muže planety s člověkem, který byl zároveň sexuální predátor, finanční manipulátor, nezvykle informovaný prostředník a sběratel citlivých dat, který podle všeho doopravdy pracoval pro izraelský Mosad.
Izrael chtěl mít páky a vydírací materiály na všechny významné politiky, panovníky a businessmany na světě, nejen v USA. Tři miliony stran textu, tisíce fotografií a stovky hodin videí nyní skládají obraz, který je mnohem temnější, než se dosud předpokládalo. Nový balík informací potvrzuje, že Epstein provozoval svůj business s jediným cílem – sběr kompro materiálů na významné politiky, businessmany a celebrity. Nikoliv tedy s cílem finančního profitu. Nikde v těch materiálech se to nikde neobjevuje.
Nikde se nemluví o zisku, o profitu, o tom, komu kolik se vyplatí, kdo jaký podíl z kšeftu dostane, nic. Prostě vůbec nic. Vypadá to, jako by Epsteinovi vůbec nešlo o peníze, jako by dělal filantropii pro bohaté lidi, aby se bavili s lolitkami, a on místo peněz chtěl jenom jednu věc – aby si mohl klienty vyfotit. Jednak se sebou samým, a rovněž s dívkami. Je jasné, že někdo ho musel tedy platit, někdo ho musel úkolovat. A právě tohle se nikde v těch uvolněných dokumentech nedočteme.
Především se ukazuje, že Epstein nebyl pouhým „odpadlíkem“ globálních elit, ale jejich nepostradatelným artikulátorem ve stínu – člověkem, který mohl otevírat dveře, zavírat kariéry a především shromažďovat materiály, které mu poskytovaly ochranu. Tento článek shrnuje nejvýbušnější informace o americkém prezidentovi, francouzské politické elitě, britské monarchii, ruské opozici, ukrajinském vedení i slovenském diplomatickém zákulisí. Přináší rovněž nově rozšířené detaily o nejznámějších miliardářích – Gatesovi, Muskovi a dalších – a doplňuje širší konspirační rámec, který podle některých analytiků vystupuje ze stínů stále zřetelněji.
Nová vystřelená dávka hromadného ničení z Epsteinových spisů
Základem aktuálního zveřejnění je tzv. Epstein Files Transparency Act, který Kongres schválil na konci roku 2025 prakticky jednomyslně a který následně podepsal právě Trump. Zákon ukládá ministerstvu spravedlnosti povinnost zveřejnit vyšetřovací spisy týkající se Epsteina a jeho sítě. Do 19. prosince 2025 však ministerstvo stihlo uvolnit jen relativně malou část, což vyvolalo obvinění ze „zatajení“ a vedlo k bipartisánnímu tlaku na další zveřejnění.
Bill Clinton s Ghislaine Maxwellovou a Jeffrey Epsteinem
K masivnímu dumpu více než tří milionů stran pak došlo 30. ledna 2026 – s výrazným zpožděním proti zákonné lhůtě. Už první dny po zveřejnění ukázaly dva protichůdné narativy. Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že nové materiály „pravděpodobně neumožní“ vznést další trestní obvinění a že šlo převážně o doplnění již známého obrazu.
Oběti a jejich advokáti označují postup DOJ za „skandální“, protože redakční chyby odhalily identitu některých přeživších, zatímco řada údajně zapojených „mocných mužů“ zůstává chráněna. Politicky se celý proces okamžitě změnil v další frontu kulturní války v USA: republikáni obviňují ministerstvo, že chrání „jejich“ protivníky, část demokratů zase tvrdí, že DOJ naopak šetří Trumpovo okolí.
Donald Trump: Přítel, protivník, nebo nástroj? Tisíce zmínek a žádné vyjasnění
Ve spisech se nachází více než tisíc odkazů na amerického prezidenta. Část z nich jsou banální: sdílení článků, společenské akce, kontakty s lidmi ze stejného okruhu. Ale další listiny ukazují něco mnohem znepokojivějšího – Epsteinovy vlastní poznámky, v nichž analyzuje Trumpovu povahu, jeho slabiny a způsob, jakým je možné jej ovlivnit. Jedna poznámka obsahuje větu: „Donald potřebuje pocit výjimečnosti. Dáš mu kompliment, získáš přístup.“ Jiná uvádí: „Trump chce být obklopen lidmi, kteří mu vyhovují. Nechá si poradit, pokud budeš hrát jeho hru.“
Tyto záznamy naznačují, že Epstein se snažil Trumpa udržet ve své orbitě ještě dlouho poté, co jejich veřejně přiznávané vztahy ochladly. Další dokumenty pak naznačují, že Epstein se snažil navázat kontakt s Trumpovými poradci ještě v období před prvním mandátem. V jednom interním e-mailu z roku 2015 je zmíněna věta: „Poradce D. připraven. Potřebujeme jen správný moment.“ Není jasné, o koho přesně šlo, ale několikanásobné opakování Trumpova jména v kombinaci s interními tabulkami schůzek naznačuje, že přinejmenším část jeho okolí s Epsteinem komunikovala.
Emmanuel Macron: Nový vůdce Evropy
Ve spisech se objevují desítky e-mailů, které se přímo nebo nepřímo týkají francouzského prezidenta. A přestože žádný dokument Macrona neusvědčuje z trestné činnosti, je zjevné, že Epstein používal jeho jméno k posilování vlastní role v zákulisní diplomacii. Jedna zpráva má anotaci „From Macron“ a obsahuje poměrně filosofické úvahy o „novém uspořádání Evropy“, „modernizaci globální governance“ a potřebě „přesunu vlivu směrem k progresivním elitám“. Macron se prý chce stát vůdcem Evropy, uvádí Epstein svůj dojem z Macrona.
V jiné korespondenci Epstein připomíná, že „Jacques dnes večeří s Macronem a načasování je perfektní“. Není jasné, zda Macron vůbec tušil, že jeho jméno koluje v Epsteinově síti jako potvrzení prestiže nebo jako argument k posílení záměrů, o kterých sám neměl povědomí.
Rusko a Ukrajina: Ponomarjov, Zelenský a špinavé geopolitické komentáře
Nová várka dokumentů odhalila také několik překvapivých pasáží o ruské opozici a ukrajinském vedení. Nejvíce rezonuje popis bývalého ruského poslance Ilji Ponomarjova jako „hlavního organizátora povstání proti Putinovi“. Epstein k němu poznamenává, že má potenciál stát se „příštím prezidentem“, pokud „jej nezabijí dřív“. Tento typ formulace naznačuje, že Epstein měl přístup k politickým komentářům, které rozhodně nepocházely z médií, ale z úzkých neformálních kruhů.
Ilja Ponomarjov
Neméně zajímavá je poznámka o ukrajinském prezidentovi: „Zelenský hledá pomoc. Putin říká, že Zelenský je řízen Izraelci.“ Taková věta působí jako výňatek z konspiračních narativů, které běžně používají proruské struktury. Skutečnost, že se objevuje přímo v Epsteinových spisech, však dává tušit, že Epstein byl v kontaktu s lidmi, kteří se pohybovali mezi geopolitikou.
A tím se potvrzuje, že Epstein měl kontakt s izraelským Mosadem, od kterého se mohl tyto informace o Zelenském dozvědět. Napojení Ňuchačenka a jeho grázlů okolo, jako jsou Andrij Jermak, Tymur Mindič a další, na Izrael a jeho struktury, není vůbec nijak překvapivé. Minidič utekl do Izraele po vypuknutí korupčního skandálu a dá se očekávat, že Izrael se stane azylem i pro další členy Zelenského junty.
Slovensko: Lajčák kvůli svému jménu v Epsteinových spisech rezignoval
Z pohledu střední Evropy patří k nejvýbušnějším jménům Miroslav Lajčák, bývalý slovenský ministr zahraničí a donedávna bezpečnostní poradce premiéra. V dokumentu z roku 2018 Epstein údajně nabízí Lajčákovi „mladé ženy“ a cynicky dodává: „Možná jsou příliš mladé, vezmi si i sestry.“ E-mail je napsán tónem, který kombinuje neformální přátelství s predátorským podtextem, a vyvolává otázky o Epsteinově rozhledu na evropskou diplomatickou scénu.
Miroslav Lajčák s Jeffrey Epsteinem
Lajčák v reakci uvedl, že si na takovou komunikaci nepamatuje. Přesto okamžitě rezignoval na svou pozici poradce, ačkoliv premiér Fico Lajčákovu vinu odmítá. Slovenská média uvádějí, že kauza zasáhla citlivý moment, kdy se slovenská diplomacie snažila stabilizovat své pozice mezi Západem, Ruskem a regionem. Ať už je pravda jakákoliv, zveřejnění této části spisu znamená politické zemětřesení, které zasahuje poslední zbytky diplomatické rovnováhy.
Bill Gates: Filantropie, kterou Epstein viděl jako nástroj vlivu
Jméno Billa Gatese se ve spisech objevuje více než třistakrát. Z nových dokumentů vyplývá několik klíčových detailů:
Epstein opakovaně zmiňuje, že je schopen „přepracovat strukturu filantropie“ Gatesovy nadace, která, jak naznačuje, „nevyužívá svůj potenciál v globálních vlivových strategiích“.
V interních dokumentech existuje záznam plánovaného přesunu Gatese na Epsteinův ostrov s poznámkou „pending confirmation – přes NYC, ne přímé lety“. U Gatese se sice nepotvrdilo, že by kdy skutečně na ostrov letěl, ale samotná existence plánu je mimořádně zarážející.
Gates se vyskytuje v Epsteinově tabulce označený kódem „Option 3“, jehož přesný význam není jasný, ale spekuluje se, že jde o typ „úrovně přístupu“, kterou Epstein jednotlivým osobám přiděloval.
Gatesovy fotografie se objevují ve složce „VIP Contacts“, což Epstein používal jen u osob, které považoval za strategicky významné.
Přestože Gates popírá jakékoliv hlubší napojení, dokumenty naznačují, že Epstein kolem něj budoval velmi specifickou, takřka projektovou konstrukci, jejímž cílem bylo vytvoření mocenského kanálu skrze filantropii a technologii.     (Čtěte na stránkách AENet)

Volíme si zástupce, nebo jen drahé řečníky? .... Máme parlamentní zřízení, nebo už tu vládne duo Pavel–Kolář? Dnešní glosa o marnění času v politice, o lidech, kteří by kvůli kauzám měli raději mlčet, a o prezidentovi, který se chová jako umíněné dítě v cukrárně. Říkám nahlas to, co si vláda z diplomatických důvodů dovolit nemůže.
Volíme si poslance proto, aby pracovali ve prospěch naší země a nás, jejích obyvatel. Rozhodně je neplatíme za zbytečné řeči. Mají projednávat zákony, ne žvanit hlouposti, chodit pozpátku nebo se oblékat jako pionýři.
Zbytečně promarněným časem je například další volba Víta Rakušana. Nemá šanci projít a STAN tím jen blokuje drahocenný čas. Může tam přece usednout kdokoliv jiný z jejich hnutí, ale ne Rakušan. Vláda zřídila komisi na vyšetření kauzy Dozimetr, a on by měl být povýšen? To postrádá jakoukoli logiku.
A pak je tu kompetenční žaloba. Pořád se touto hloupostí mává, ale proč?
Petr Pavel opakovaně vyzývá k podání kompetenční žaloby na svou osobu s urputností fracka, který v obchodě svírá lízátko, jež mu matka nechce koupit. To se mu to žvaní, když jsou všichni soudci na jeho straně! Apolitičnost je dávno mimo hru.
Vláda naopak tvrdí: nikdy nepodáme kompetenční žalobu, musí se to vyřídit bez soudu. Jistě, nemohou napsat to, co já můžu říct „na plnou hubu“: nemají šanci vyhrát u soudu, který straní Petru Pavlovi. Tím by docílili jen rozšíření jeho vlivu, a to vláda opravdu nechce ani nepotřebuje. Hlavně jsme si vybrali parlamentní zřízení a nikdo nemá právo ho měnit na systém prezidentský. Představa, že by tu neomezeně vládlo duo Pavel–Kolář, mě upřímně děsí.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

V Berlíně potřebují ochranku už i popeláři… Chtějí Češi skončit stejně? ..... Už to nejsou jen policisté a záchranky, kdo potřebuje ochranku při práci v imigrantských čtvrtí německého hlavního města. Ochranu před imigranty potřebují už i popeláři a pracovníci městské údržby a úklidu. To to Německo dopracovalo, že?!
Češi by se měli rychle probrat z nečinnosti a začít se rozhodně bránit, jinak jim globální lžid a jeho místní kolaboranti zničí zemi stejně jako Němcům. Počet barevných imigrantů v českých městech za poslední 4 roky rychle narostl a byla to práce lidí se jmény Fiala, Rakušan, Černochová, Salomon, Stern, Afterduft atd…a jejich zahraničních kumpánů. Co mají všichni společného, moudrý člověk ví… Oni jsou problém, imigranti jsou jen jejich nástroj rozvratu a ničení.     (Čtěte na stránkách Česká věc)

Kult zkázy ..... Tak se nám v Praze odehrála demonstrace Milionu chvilek. Na to, jaké je počasí, měla velmi solidní účast. Tolik Ukrajinců jsem na Staromáku neviděl od srpna 1968. Byla to demonstrace proevropská, progrýndýlová, proukrajinská, proválečná… byla to demonstrace za prezidenta, který se ovšem neuráčil přijet z dovolené, aby svoje příznivce podpořil osobně. Musel stačit status na fejsbůku. Mikuláš Minář řekl, že na demonstraci bylo osmdesát až devadesát tisíc lidí a pokud to takhle půjde dál, bude brzy demonstrace na Letné.
Solidní sílu ještě mají, že? Bez ohledu na skutečné počty demonstrantů. Čtyři roky ani nepípli ohledně Dozimetru, kampeličky ani bitcinové kauzy, ale jen se Babiš stal znovu premiérem, máme je zpátky takřka v plné síle. Výběrová demokracie.. Jen Fialu vyměnili za Petra Pavla. Stejná vizáž, stejný obličej, stejný účes… a stejná inteligence. Ale funguje to, ó jéje. Modus operandi je stejný jak posledně. Vykreslit zlého Babiše se zlými nohsledy a proti němu postavit hentoho slušného lídra, za kterého se přece nemusíme stydět.
Už víte, proč byl Babiš tak opatrný, co se týče prezidenta? Proč se s ním nechtěl zbytečně pouštět do střetu? Protože libtardi jsou ještě stále schopni tady tohoto a k tomu ještě mají Senát a prakticky všichni ústavní soudci byli jmenováni právě Petrem Pavlem. K tomu je na jejich straně celý majnstrým, bohužel i s Otou Klempířem, který, dle svých vlastních slov, zabojoval, aby od koncesionářských poplatků nebyli osvobozeni senioři a teď pracuje na tom, aby Česká televize měla udržitelné financování. Ne, nebudu zamlčovat hloupé chyby ve vlastním táboře.
Teď prostě ještě není chvíle ukazovat karty a oznamovat nepříteli, co s ním hodlám udělat.
Tato demonstrace nám krásně ukázala, kolika lidem nevadí, že se rozpustíme ve šťastné evropské rodině, nevadí jim masová migrace, nevadí jim, zavírání elektráren a ukončení těžby uhlí. Nevadí jim dovoz potravin z Jižní Ameriky a nevadí jim dovoz Indů na práci. Dokonce jim ani nevadí roztržka se Spojenými státy. Před rokem ještě tleskali tomu, že přerušujeme trubky s Ruskem, ale že by toho Trump mohl využít proti nám, to jim ještě nedochází a nebo v tom nevidí problém. Evropa je přece nejsilnější, nejmocnější a slušnost je její největší zbraň.
Těmto lidem nevadí, že měli loni malý blackoutek. Nevadí jim, miliony předpisů na každou blbost. Nespojují si nedostupné bydlení s politikou EU. Nespojují si válku na Ukrajině s tím, že je jednou budou verbíři také nakládat do aut jako dobytčata na porážku. Nebojí se konce průmyslu, protože bohatství přece nejsou továrny, ale cenné papíry. Nemají obavy z deindustrializace, nebojí se, že budou nahrazeni umělou inteligencí.
Tyto lidi nezvedlo ze židle pět mrtvých svědků z Dozimetru. Nevadila jim ani bitcoinová loupež za bílého dne. Nehnul s nimi zlatý záchod Timura Mindiče. Ale zvedli se po Macinkově SMSce. Připomnělo mi to film „K zemi hleď.“ V době, kdy Orbán jezdí od jednoho státníka ke druhému a Fico také, kdy se scházejí evropské elity, aby řešily brzkou budoucnost, kdy se mění narativy, bezpečnostní záruky, ba kdy se mění trasy světového obchodu, náš prezident jede na dovolenou a desetitisíce demonstrantů mu k tomu tleskají.
Ve stejné době, kdy u nás končí těžba černého uhlí, demonstrují lidé na náměstích proti Macinkovi, ale vlastně demonstrují proti autům a proti jakékoliv soběstačnosti. Jo, demokracie není žádnou zárukou správných rozhodnutí. Je pouze zárukou většinových rozhodnutí. Klidně i většinově blbých. Síla slova je obrovská. Stačí se prohlásit za ty slušné…
Mobilizace pravdy a lásky začala dřív než to bylo nutné… A narozdíl od nás, budou mít dost peněz, aby to udrželi po celé čtyři roky. Přece jenom, mají ještě silné bruselské zázemí. Moc bych si přál, aby vládní koalice pochopila, že pokud nebude investovat do své vlastní občanské společnosti a do svých vlastních médií, může jít v příštích volbách zase od válu. Pokud neodstřihne všechny ty neziskovky od státních peněz, prostě si bude platit vlastní škodnou. Pokud vládní koalice nebude hybatelem našeho sjednocení, může na to snadno doplatit.
A já se ptám, co my? Postavíme se tomu znovu? Budeme bojovat? Nebo to uděláme jako Chvilkaři před čtyřmi roky, teď přece máme naši vládu, tak nemusíme dělat nic? Je tato chvilkařská akce pro nás budíčkem, že ještě není vyhráno? Stojí naše země za další zápas? Teď, když se rodí o třetinu dětí méně, než před pár lety? Teď, když jsou podepsány velké obchodní dohody na které doplatíme především svou soběstačností? Teď, když se dál bude podporovat Ukrajina a nakupovat stíhačky F-35?
Tak či onak, připravujme se. Připravujme se, že to dopadne špatně. Dějiny nejsou pohádka, kdy se to nakonec v dobré obrátí. V neděli jste viděli, že je u nás obrovské množství lidí, kteří tleskají své vlastní katastrofě, kterou si ještě neuvědomují. Je u nás obrovské množství těch, kteří vyznávají kult zkázy a mají pro to silné zázemí. Sice prohráli volby, ale s výsledkem se nesmířili a udělají vše, co mohou, aby ho zvrátili. Připravujme se, že v brzké budoucnosti mohou naše paneláky vypadat jako v Kyjevě a nebude k tomu zapotřebí žádná ruská bomba. Zvládneme to vlastními rozhodnutími, že nepotřebujeme uhlí a vlastně ani spolehlivé dodavatele plynu. Připravujme se, že naše ulice mohou vypadat jako v Kolíně nad Rýnem. Až tehdy to dojde i těm, kteří se teď sešli na podporu prezidenta. Zatím ještě věří, že jdou správným směrem a nehodlají z něj uhnout.
Právě proto jsem chtěl budovat Alternativu – naše média a naše neziskovky. Naši koordinaci. Aby existovala protiváha tomu, co jsme viděli v neděli na Staromáku. Oni to totiž dělají dobře. Tvoří síť, tvoří buňky a mají na to prachy. Znovu se omlouvám a lituji, že jsem nedokázal udělat víc. Tak trochu se totiž obávám, že vládní koalice se toho nechopí. Možná ustřihají nějaké penězovody, ale na vítězství to bude málo. Nebudou budovat vlastní média a vlastní občanskou společnost. To zůstane zase na obyčejných lidech… tedy, pokud budou ještě chtít.
Postavíme se tomuto kultu zkázy? Jsme ochotni absolvovat celý zápas znovu, protože to očividně ještě neskončilo? Nebo to necháme na Babišovi?     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Trénink na převrat: Krása nechtěného. Táhnout kůl v plotě je fuška. Skutečná moc čeká v závětří. A slábne. Skřehotá temná postava ze čpící močůvky podpalubí politiky svou labutí píseň? Chvilky pro dotace už jen přizvukují. To chce... klid ..... Petr Hájek se zájmem sledoval předčasnou generální zkoušku na převrat, jež se ovšem ani stínem nepřiblížila energii někdejších statisícových demonstrací proti fialové mafii, nejen proto, že špatně zvolila hlavní postavu představení, ale odehrála se v kulisách měnícího se světa, který už míří jinam
Je v tom kus báječné ironie, krásy nechtěného. Začal únor a na Staroměstském náměstí v Praze se dle dávné tradice scházejí davy. Nechtějí nic jiného než další státní převrat. Odstranit vládu vzešlou ze všeobecných voleb.
Zdravici jim posílá z Pražského hradu generál, který přísahal věrnost Gottwaldovu režimu, jenž se dostal k moci rovněž státním převratem. Také v únoru. A jeho symbolem byla rovněž velká demonstrace na Staroměstském náměstí. Neznámý básník ji zachytil verši později zvěčněnými na stanici metra Staroměstská:
Po Staroměstském náměstí šly dějiny
šlo vítězství
už neplatí co zastara
Nový čas na orloji bije
ať třeba sněží na rafije
náš Únor patři do jara!
Ti nešťastníci, kteří v lezavé zimě přicházeli na náměstí, vůbec netuší, že jsou jen zmanipulovaným stádem. Naopak. Připadají si jako nositelé moderní doby, nového času, který na orloji bije. Aby ta komedie byla úplná, jeden vedle druhého se nepochybně pokládají za antikomunisty. Že jdou demonstrovat na podporu překabátěného komunisty? Ale vždyť se napravil!
To jo. Asi jako se napravili zakladatelé Evropské unie, bývalí ministři a spolupracovníci Adolfa Hitlera. Když porážkou Německa přišel Nový čas, odhodili své nacistické legitimace a přísahali věrnost a loajalitu režimu přesně opačnému, než byl ten, kterému přísahali předtím.
To je model Petr Pavel 2026. Člověk, kterého spolu s jeho manželkou, bývalou komunistickou politručkou, teď postavili ti, kteří prohráli volby, do čela opozice. Dokonalé? Zvonku to tak vyzerá, říká jeden starý košilatý vtip o slovenském bačovi, kterému před očima někdo "obhospodařuje" ženu, a on si vůbec neuvědomuje, co se děje.
Ve skutečnosti je totiž všechno ještě úplně jinak.
Kůl v plotě
V osmačtyřicátém na Staroměstském náměstí vlály převážně rudé vlajky. Z Hradu od prezidenta Beneše přijel Klement Gottwald, vítěz voleb. A davům oznámil, že prezident přijal jeho ultimativní požadavky na rekonstrukci vlády po ministrech, kteří demisemi rozehráli tragickou mocenskou ruletu.
Věděl, co činí. Stála za ním nejen skutečná většina veřejnosti. Tedy té převážně české a moravské - na Slovensku to bylo jinak. Ale měl za sebou především obrovskou moc Sovětského svazu, vítěze ve válce proti Hitlerovi. Osvoboditele Československa od německého protektorátu. A společenskou emoci z toho vyplývající. A strach. Vždyť sotva jedna skončila, už se schylovalo k druhé válce.
Dnes na Staromáku bylo lze vidět sebeudavačské vlajky bruselské a ukrajinské. Pod nimi přišli demonstrovat ti, jejichž favorité ve volbách na rozdíl od Gottwalda, naopak moc ztratili. Jejich jedinou nadějí proto zůstal překabátěný komunista dosazený na Hrad. Což se stalo ještě v okamžiku, kdy skutečná moc v naší zemi plně patřila německému Bruselu a Bidenovu Washingtonu. Jejím imperiálním výrazem se stalo rozpoutání války Západu proti Rusku na Ukrajině.
Dnes je však situace radikálně odlišná. Trumpův Washington se odpojil jak od prohrané války proti Rusku, tak od Bruselu. A u nás? Dosud mlčící většina vláčená k válce bruselskou pátou kolonou v zastoupení Fialova gangu pěti se konečně ve volbách spojila. A prosadila svou vůli, která z nemravného generála na Hradě učinila příslovečný kůl v plotě. Lze ji shrnout slovy: Chceme zpátky normální svět a život v míru!
Moc čeká v závětří
Jistě, nic ještě není definitivně rozhodnuto. Brusel je stále plně v rukách panáků, kteří nemíní dát své luxusní kožichy do frcu jen tak. Proto ani válka proti Rusku dosud neskončila. Bez Spojených států sice nemohou přímo Rusko napadnout v otevřeném boji, ale svého snu na druhý Drang nach Osten se nevzdávají. Jejich slábnoucí moc zatím parkuje v závětří. Jen si vzala time-out.
Právě v její návrat doufají organizátoři dnešního únorového tréninku na převrat. Ostatně Mikuláš Minář, opět se vynořivší principál spolku Milion chvilek pro dotace (jak to nazval kdosi vtipný), to ve svém úvodním vystoupení jasně naznačil: Radili jsme se s těmi, kdo prohráli na Slovensku. Říkali nám - hlavně si nenechte vzít prezidenta. My kolem Čaputky jsme také mohli dokázat mnohem víc, kdyby to nevzdala.
Je to současně směšné i zajímavé. Sebeudavačské. Otevřeně tím říká, že když to nejde skrze volební výsledek, vždycky ještě zbývá kabinetní konspirace. V našem případě je její tváří Petr Kolář, Pávkův stvořitel a loutkovodič. Muž v závětří, kde tolik nefouká. Po dlouhá leta mafián na černou práci, který mizí a vynořuje se jako ponorná řeka. A s ním uměle vytvářené krize.
Stál už v pozadí Havlova spiknutí proti premiéru Klausovi. Byl to Kolář, koho mocní použili ke spuštění takzvaného Sarajevského atentátu, v jehož důsledku nedlouho po volbách padla koaliční vláda. Okamžik, který rozboural rodící se politický systém. Standardní soupeření politických stran bylo pro elitáře tím, čím je pro čerta krucifix.
Převrat pustil k moci nejprve Havlovu zimní vládu spoluspiklence - šéfa centrální banky Tošovského, s nímž Václav Havel předtím předal za hubičku český zlatý poklad Němcům. A pak už to šlo ráz naráz: Eurofederalističtí socialisté Zeman se Špidlou nás spolu s mohutnou mediální propagandou dovedli ke karikatuře na referendum, po němž zemi uvěznili v bruselském chomoutu - čemuž oslabený Václav Klaus už nebyl schopen zabránit.
Nyní je situace podobná. Jen místo Kolářova a Schwarzenbergova Havla je na Hradě postava ještě daleko poddajnější. S natřikrát přelámaným charakterem. A havlističtí Kolářovi mafiáni spolu s Koudelkovými tajnými službami a Řehkovým generálním štábem konspirují proti nové vládě, která flirtuje s "trumpovským" postojem k německému Bruselu. Především o to se dnes hraje.
Postava z temnot
V čí prospěch celé to představení inscenovali, lze vyčíst i z toho, že na "trénink k převratu" přišly hlavy Gangu pěti poraženého ve volbách: dědic umírající ODS Martin Kupka, hlava mafie ve STANu Vít Rakušan a Zdeněk Hřib, pirátský asistent dozimetrového mejdanu v pražském dopravním podniku. Uznali tak Koláře s mluvící hlavou Pavlem na krátkém vodítku za generála opozice.
Aby nešlo pochybovat, o co jim skutečně jde, nezapomněli současně svolat demonstraci "na podporu Ukrajiny". Dojde k ní jen čtyři dny před dalším výročím únorového převratu v roce 1948. Ony ty symboly hovoří samy za sebe. Dnes to byl tedy opravdu jen trénink.
A co bude s Kolářem? Jako vždycky. Stojí v pozadí, dokud mu ti skutečně mocní sypou peníze a využívají jeho temných schopností. A takové skutečně jsou. I autor těchto řádků přiznává, že v dobách prezidentování Václava Klause vedl s Kolářem nejrůznější dlouhé debaty takříkajíc od Pražského hradu po Washington. A na chvíli mu uvěřil, že se změnil, že mu jde o Českou republiku. Brzy však z toho omylu vystřízlivěl.
Chce to... klid
Petr Macinka si to musel prožít až dnes. Ale i kdyby žádné esemesky nebyly, Kolář by ke spuštění dalšího spiknutí proti vlastní zemi nepochybně našel něco jiného. Tihle lidé jsou nejen dokonalí chameleoni, ale současně i mimořádně vynalézaví lemuři toho s kopytem.
Jenže tentokrát Kolář udělal chybu. Stejnou, jakou dle jeho vzoru vzápětí provedl obdobně "temný", ale inteligencí Pávkovi podobný Minář. Jejich trénink na převrat totiž přišel příliš brzy. Pouze trochu ufoukl frustraci zmanipulovaných podvolených, kteří si neměli kde od prohraných voleb od plic zařvat. Ve skutečnosti tím ale jen pevně semkli vládní koalici, která nyní ve všech svých třech částech přesně ví, kdo proti ní stojí.
Je na ní, aby se v dohledných měsících zbavila všech těch Koudelků, Řehků a dalších, kteří museli vystrčit hlavy, aniž ještě začal skutečný boj. Ani pro Kolářovu mluvící hlavu to není optimální strategie. V dalších prezidentských volbách už nemůže získat hlasy "váhajících".
Kostky byly vrženy. A pokud se vládní koalice doufejme shodne na společném kandidátovi či kandidátce (jak vtipně naznačil Andrej Babiš), v souboji jeden na jednoho nemůže vyhrát. Propadne právě tak jako fialová mafie. Víc voličů totiž není k dispozici. A Ukrajinská diaspora do té doby ještě občanství nezíská.
Co z toho všeho plyne? Prostě... zachovat klid. Kromě toho, že Kolářovy kobyly předčasně vystartovaly, toho příliš v záloze nemají. Vláda snad postupně odstřelí jejich hlavní figury v tajných službách a armádě. A především ta skutečná moc a její finanční zdroje budou slábnout. Každým dnem, kdy se od nás krok za krokem vzdaluje vidina války, na niž se svými bruselskými sponzory spoléhají jako na živou vodu svého chcípání.
Ani ta klimatická lež už s nimi nehraje. Sněží jim na rafije.
Protože jejich Únor - tehdy i dnes - patří do pekla.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Počasí jako zbraň? AfD varuje před „manipulací s počasím“ a žádá zákaz ..... Strana Alternativa pro Německo (AfD) včera v Bundestagu prosadila debatu o údajných rizicích „manipulace počasím“ a geoinženýrství.
V angažovaném Antrag (Drucksache 21/3832) varuje před velkými vstupy do atmosféry, jako je Solar Radiation Management (SRM) – např. vynášení aerosolů do stratosféry k odrazu slunečního záření – a požaduje zákaz velkorozměrného geoinženýrství v Německu s výjimkou kontrolovaných výzkumných projektů.
Forschungssprecherin AfD Nicole Höchstová v debatě 29. ledna uvedla, že „se vážně diskutuje o cíleném vnášení částic do atmosféry k dosažení klimatických efektů“, což podle ní představuje bezpečnostní riziko pro člověka i životní prostředí.
AfD žádá vládu o posouzení bezpečnostní situace, právní regulaci a zřízení Enquete-Kommission k prozkoumání rizik.
SPD-poslanec Holger Mann označil AfD-Antrag za „konstruované Bedrohungsszenario“, které nemá nic společného s realitou.
„AfD vytváří strašáka, aby odvrátila pozornost od skutečných problémů,“ řekl.
Podobně kritizovali představitelé CDU a Zelených, kteří geoengineering považují za vědecky zkoumanou, ale zatím neimplementovanou možnost proti klimatické změně.
Meteorologové a klimatologové (např. z Deutscher Wetterdienst) zdůrazňují, že současné technologie neumožňují cílenou „wetterwaffe“ na regionální úrovni a že SRM zůstává teoretickým konceptem s neznámými vedlejšími účinky.
AfD se odvolává na mezinárodní projekty (např. startup Stardust, který plánuje testy odrazu slunečního záření od dubna 2026) a historické případy (Čína – „Blue Sky“ před stranickými sjezdy). Strana tvrdí, že bez regulace hrozí nekontrolované zásahy do ekosystémů, počasí a zdraví.
Experti z Umweltbundesamt připomínají, že geoengineering (CDR a SRM) je v Německu regulováno a velké projekty vyžadují schválení. AfD však vidí v tom „brány pekla“ a požaduje úplný zákaz mimo výzkum.
Debata o počasí jako „zbrani“ vyvolala v médiích (BILD, FOCUS, FR) označení za „groteskní“ a konspirační, zatímco AfD ji prezentuje jako nutnou ochranu před neznámými riziky klimatického inženýrství.     (Čtěte na stránkách AC24)

Hradní kmotr Petr Kolář je klíčovou postavou. Stínový prezident a loutkovodič Petra Pavla ..... Současná hradní kauza ukázala, že další „dezinformace“ je pravdivá: Hradní kmotr Petr Kolář je skutečně klíčovou postavou na Hradě, ač Petr Pavel před volbami sliboval opak. V demokratickém státě by to bylo na abdikaci a nové prezidentské volby. Pavel je poslušná loutka bez vlastního myšlení a zřejmě za vítr peněz je schopen udělat úplně cokoliv. Trefné analýzy vystihující charakteristiku současné situace a její pozadí.
Petr Kolář je bezesporu člověk velkého záběru, schopností a kontaktů. Diplomat se silnými vazbami na Demokratickou stranu USA, osobní přítel zesnulé „Krvavé Madly“ Albrightové, s kontakty na majitele největších zbrojařských firem v ČR i v zahraničí, ovlivňující nejvyšší patra české politiky. Neformální osoba v pozadí mnoha dějů, člověk s historickými kontakty na CIA a FBI, i na FSB a SVR. Od roku 2014 zaměstnanec jedné z nejvlivnějších amerických právních a lobbistických firem, působících ve Washingtonu D.C., Squire Patton Boggs. A aby toho nebylo málo, také člen dozorčí rady české pobočky Aspen Institutu.
Kariéra rozhodně impozantní, s jednou základní vadou. Nulový zájem o Českou republiku jako o místo, kde žijí normální lidé. Jen „vysoké hry patriotů“, naplňování osobních ambicí, prosazování zájmů na něho navázaných firem a politiků, a samozřejmě také hájení zájmů zemí, s nimiž je spjat pupeční šňůrou pohádkových příjmů a ideologického souznění. Politický pragmatik a manipulátor, schopný přes své kontakty (a jejich peníze) prosadit téměř cokoliv.
Kolář také „stvořil“ Petra Pavla. Vybral si ho jako ideální „nosič“ svých politických a strategických vizí a jak sám řekl, vybrousil ho do podoby briliantu. Jejich spojení nebylo náhodné, šlo o pečlivě zkalkulovaný a naplánovaný projekt. Cíleně ho profiloval jako antipopulistu, nabízejícího řád a klid. Snadno ovlivnitelný, lehce vydíratelný a politicky naivní generál, s pečlivě budovaným image válečného hrdiny a lidové „klidné síly“, byl po relativně jednoduchých zásazích vizážistů připraven zaujmout chytlavou pozici syntetické reinkarnace Tatíčka Zakladatele. Jen místo koně dostal motocykl podle vlastního výběru. Jeho zvolením prezidentem ČR se v politickém prostředí funkčně impotentní a názorově zcela vyprázdněné vlády Petra Fialy definitivně propojily zájmy politických elit EU, vedení NATO, kapitánů zbrojního průmyslu a novodobých českých miliardářů. Co to přineslo ČR a nám, občanům, to jsme mohli sledovat poslední tři roky doslova v přímém přenosu.
Pavlovi, šachové figurce Kolářem rozehrané politické hry, byla také určena role jedné z hlavních pojistek proti převzetí moci Andrejem Babišem v případě jeho volebního vítězství. To neklaplo, alespoň zatím. Hnutí STAČILO! se sice podařilo eliminovat, ale ANO ve volbách s velkým náskokem zvítězilo a Pavel byl víceméně donucen pověřit Andreje Babiše sestavením vlády. Sázka na problémy s jejím formováním nevyšla, většinová vláda na půdorysu ANO – Motoristé – SPD byla vyjednána poměrně rychle a Pavlovi tak nezbývalo nic jiného, než Babiše se skřípěním zubů jmenovat premiérem.
Nevyšel ani pokus zatáhnout do boje proti Babišově vládě Pavlovi, resp. Kolářovi příznivě nakloněný Ústavní soud. Očekávaná ústavní stížnost proti odmítnutí jmenovat Filipa Turka ministrem na základě umělé aféry kolem deset let starých výroků na sociálních sítích se nekonala. Nová vláda odmítla ústy premiéra hrát hru na nezávislost a nestrannost ústavního soudu a navíc začala dávat jasně najevo, že předvolební sliby myslí vážně i bez Filipa Turka v roli ministra. Bylo třeba najít jinou cestu.
Kolářovi, soukromníkovi bez prověrky, bez zaměstnaneckého poměru k Hradu, ale zásadně ovlivňujícímu jeho personální politiku a kontrolujícímu zřejmě i veškerou Pavlovu korespondenci, nahrála na smeč jistá politická nezkušenost nového ministra zahraničí. Konkrétně jeho rozhořčená, nepříliš diplomatická reakce na něco, o čem toho zatím moc nevíme, ale co zřejmě bylo spouštěčem jeho noční SMS.
Hned následující den „dramaticky rozrušený“ Petr Pavel oznámil na narychlo sbubnované tiskovce chvějícím se hlasem národu a novinářům, že je ministrem zahraničí vydírán, otázky se nepřipouštějí, odlétám na dovolenou. Jako komedie dobré, jako politické gesto podstatně trapnější než tiskovka, na níž oznámil lidu viditelně vyděšený Andrej Babiš, s tehdejším šéfem zamini Hamáčkem po boku a za zády s CIA zavázaným šéfem BIS Koudelkou, že universální ruští agenti, Čepiga a Miškin, vyhodili do povětří sklad munice ve Vrběticích.
Další kolo „Antibabiš“ tak bylo odstartováno. Těžko říci, jakým směrem se situace vyvine, ale vypadá to, že Kolář se prostřednictvím Petra Pavla pokouší vyvolat vládní krizi. Klíčovým momentem bylo Pavlovo oznámení, že podklady (zřejmě nejen onu poslední SMS) předal nikoliv policii ČR, ale konkrétně ÚOOZ, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. To má zřejmě vyvolat dojem, že vláda jedná jako organizovaná zločinecká skupina a podpořit tak nejen hlasování o nedůvěře ve Sněmovně, ale také připravovanou akci tlupy Milión chvilek pro demokracii, „proslavené“ mimo jiné veřejným roztrháním Ústavy ČR. Je navíc dost možné, že se Kolář tímto krokem snaží předejít očekávatelnému oznámení, podanému stejnému útvaru současným kabinetem na bývalou Fialovu vládu v souvislosti s kauzami Dozimetr, Kampelička, Bitcoiny a dalšími.
Přes všechny peripetie se ale zdá, že vláda útoky ustojí, protože Andrej Babiš se dokáže domluvit nejen se zbrojaři a dalšími kapitány české ekonomiky. Nepřinese to jen změnu orientace domácí a zahraniční politiky ČR, ale také významné omezení vlivu Petra Koláře na její chod. Ledacos totiž nasvědčuje tomu, že jeho doba pomalu končí. V boji s novou vládní garniturou udělal hned několik chyb, a ty se, jak známo, v politice neodpouštějí.
Tak především nasazení nejtěžší figury, Petra Pavla, do otevřeného boje proti Andreji Babišovi vedlo k rozbití jeho pracně vybudované image reinkarnace TGM a objevila se Pavlova pravá podstata snadno ovladatelného člověka bez vlastního názoru, řízeného svými poradci a „kmotry“ v pozadí, s nulovým diplomatickým a státnickým talentem. Navíc neschopného rozlišovat mezi reálnou politikou a politickým aktivismem.
Kolářovi se také povedlo pevně stmelit současnou vládní koalici. Pavlovi nic nebránilo pozvat na Hrad šéfa Motoristů a sdělil mu otcovským hlasem, že toho Turka tedy schválí. Motoristé, daleko více podobni původní ODS, než parta postfialovských zoufalců, by mu byli zavázáni a „zlobili“ by nejspíš Andreje Babiše daleko více, než si budou moci dovolit nyní. Premiér se za ně totiž postavil, což nemohou jen tak přejít, a Andrej Babiš, zkušený politický harcovník, to velmi dobře ví.
Největší ránu Kolářovi ale zasadilo zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Podstatně tím ztratily na významu jeho vazby na demokratické politiky v USA a mnoho z jeho kontaktů nejspíš nenávratně zmizelo. Kromě ztráty pozice ve zbrojním segmentu, jehož šéfům Andrej Babiš úspěšně nabídl zachování jejich zisků a „světlých zítřků“, dojde nejspíš také k omezení Kolářova vlivu v oblasti energetiky. Postupující „trumpizace“ české politické scény bude zřejmě omezovat jeho vliv i v dalších oblastech české politiky a ekonomiky. Uvidíme, jak se s tím dokáže vyrovnat. Stále totiž nejspíš věří, že ještě neřekl poslední slovo.     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Přehled starších zpráviček