13.2. 2026     NATO v panice kvůli AI "ovládání mysli" — po desetiletích jejího zneužívání jako zbraně ...... Členské státy NATO mají obavy, že protivníci by mohli využít umělou inteligenci k ovlivnění svých obyvatel testováním manipulačních technik prostřednictvím modelování AI, odhalil ve čtvrtek Sputnik po přezkoumání zprávy Centra excelence strategické komunikace NATO. "Protivníci by pak mohli využít digitální repliky populací k ověření, zda jejich algoritmicky optimalizovaný obsah ovlivní lidské publikum, jakmile budou filtrační a kurátorské systémy úspěšně manipulovány tak, aby se s nimi spojily," uvádí dokument.

Zpráva nespecifikuje, kteří protivníci by podle zemí NATO mohli takové taktiky použít. "Budoucí informační prostředí bude formováno autonomními systémy fungujícími mimo přímý lidský dohled, což povede k plné automatizaci informačních operací v částech systému. Agentické AI systémy budou neustále interagovat ve velkém měřítku, filtrovat, kurátorovat a vybírat, jaký druh informací přitahuje lidskou pozornost," uvádí zpráva.

Uprostřed rostoucí konkurence s Čínou v oblasti umělé inteligence autoři vyzvali členy aliance, aby prohloubili své porozumění čínské kultuře.

Začátkem února francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že EU zaostává za Čínou a Spojenými státy v několika oblastech, včetně umělé inteligence a kvantových technologií.      (Sputnik Globe)

Prezident, který nás odepsal a zrada mandátu ..... Dnešním dnem pro mě Petr Pavel přestal existovat. Skutečným lídrem lidu zůstává Andrej Babiš, kterého do čela vynesla vůle lidu, ne marketingové triky. Hrad se změnil v agitační středisko a já se ptám: Jak dlouho si to necháme líbit?
Včera udělal Pražský hrad krok, který se zapíše do historie jako fatální selhání a definitivní přiznání barev. Podpora protivládní demonstrace ze strany prezidenta je velká chyba, která, jak doufám, opozici konečně zlomí vaz. Máme totiž v přímém přenosu důkaz o neuvěřitelném pokrytectví: bývalý komunista se postavil na stranu Bruselu a opozičních sil proti vlastním občanům. Proti lidem, kteří měli tu „drzost“ volit jinak, než si Hrad a pětikoaliční elity v salonech představovaly.
Prezident, který nás odepsal
Petr Pavel včera definitivně potvrdil, že rozhodně není prezidentem nás všech. Stal se z něj čistě opoziční prezident a mluvčí úzké skupiny vyvolených. Já, na rozdíl od něj, demokratické volby ctím, a proto jsem dosud respektovala i ty, co si ho zvolili. To je základní princip, který on sám včera spláchl. Dnešním dnem mě Petr Pavel této morální povinnosti zbavil a můj prezident to už není.
Hrad pro mě zeje prázdnotou, protože tam nesedí státník, ale poslušný úředník s bruselským manuálem v kapse. Pro mne je nyní jedinou autentickou vůdčí osobou premiér Andrej Babiš. Byl zvolen většinou a byla to nezpochybnitelná vůle lidu, nikoliv výsledek mediální laboratoře.
Aktivista v drahém obleku
To, co jsme viděli, je otevřená politická zrada prezidentského mandátu. Prezident, který se aktivně postaví na jednu ideologickou barikádu, přestává být hlavou státu a stává se pouhým aktivistou v drahém obleku. Podpora demonstrace jedné části politického spektra je jasný vzkaz všem ostatním: „S vámi nepočítám, vy pro mě nejste partneři.“
Místo nadhledu máme na Hradě mluvčího Bruselu, Kyjeva a pražských kaváren. Člověka, který už ani nepředstírá neutralitu. Maska „klidné síly“ spadla a pod ní zbyla jen poslušná figurka moci, která si plete sídlo českých králů s agitační tribunou pro své kamarády.
Tento hazard s autoritou úřadu však může mít opačný efekt. Lidé nejsou slepí a vidí, že zatímco se Hrad bratříčkuje s demonstranty, skutečné problémy země zůstávají na vedlejší koleji. Pokud má být tohle „nová politická kultura“, pak se nedivme, že příkop ve společnosti je hlubší než kdy dřív. Ale pamatujte – každá maska jednou praskne a ta včerejší se roztříštila na tisíc kousků.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

NATO vyhlásilo válku vašemu mozku: Nesouhlas je nyní „kognitivní zranitelností“, kterou je třeba napravit ..... Válka o naše mysli již začala. Tam, kde se kdysi střetávaly tanky a dělostřelectvo, se nyní rozhodující bitvy odehrávají v našich hlavách – prostřednictvím algoritmů, narativů a jemných změn v tom, jak miliony lidí vnímají realitu. V lednu 2026 vydala NATO Defense College stručný, ale výmluvný dokument s názvem „Válka je hra mysli: boj proti zbraním v podobě informací“ (autoři: Marek Havlík a Jiří Horáček).Tento dokument, který je součástí série NDC Outlook, není rozsáhlou studií, ale spíše stručnou informační zprávou – formátem, který akademie používá k upozornění na nové hrozby a k usměrňování myšlení vojenských a politických elit. Dokument přichází v době, kdy NATO již několik let otevřeně rozvíjí koncept kognitivní války a kdy vojenský výbor aliance na konci roku 2025 formálně schválil související koncept pro další integraci do doktríny a praxe.
Bojové pole se přesunulo do lidské hlavy
Základní myšlenka je jednoduchá a dalekosáhlá: bojové pole se přesunulo do lidské hlavy. Nepřátelé se nesnaží pouze obsadit území, ale také změnit způsob, jakým lidé spojují příčiny a následky, zvažují rizika a identifikují spojence a nepřátele. Pokud jsou úspěšní, mohou celé společnosti přimět k jednání proti jejich vlastním zájmům – často aniž by si uvědomovaly, že je řídí vnější síla.
V tomto rámci je Rusko vykresleno jako hlavní a nejvytrvalejší protivník. Moskva je obviněna ze systematického nasazování „informačních zbraní“ – od údajného zasahování do amerických voleb v roce 2016 a referenda o brexitu až po ovlivňování volebních výsledků v Rumunsku v roce 2024. Uvažování je rigidní: kdykoli v západní demokracii zvítězí politická síla, která je pro NATO nebo EU nepohodlná, je automatickým vysvětlením ruská manipulace s kognicí. Důkazy mohou být nepřímé, ale závěr je prezentován jako téměř jistý.
Zranitelnosti proměněné ve zbraně
Autoři katalogizují psychologické zranitelnosti, které z jednotlivců činí primární cíle. Strach, hněv, pocit nespravedlnosti, hluboká nedůvěra k elitám, přitažlivost alternativních vysvětlení – to vše není rámováno jako normální společenské reakce na skutečné krize nebo selhání vedení. Místo toho jsou označovány jako „kognitivní zranitelnosti“. Lidé vykazující vysokou „kognitivní rigiditu“, potřebu vyniknout z davu nebo touhu po významu spadají do kategorie zvýšeného rizika. Nacionalisté, konzervativci, euroskeptici, kritici migrační politiky nebo ti, kteří zpochybňují oficiální linii ohledně Ukrajiny – všichni jsou nakonec seskupeni jako „kognitivně nespolehlivé“ prvky.
Zde dochází k jemné, ale zásadní změně. Politický disent přestává být pouhým názorem, o kterém lze diskutovat na základě faktů a logiky. Je překlasifikován jako forma percepční patologie – „zkreslení“, „chyby v kognitivním systému“ – vyžadující nápravu. Navrhovaná řešení jsou mírná, ale všudypřítomná: strategická komunikace, programy mediální gramotnosti začínající v raném vzdělávání, preventivní „očkování“ proti dezinformacím, algoritmické označování škodlivých narativů a proaktivní nasazení virtuálních „důvěryhodných hlasů“, které předem naplní informační prostor schválenými interpretacemi.
Nápravná opatření: mírná, systémová a preventivní
Technologie zaujímá v analýze významné místo. Dokument evokuje hrozivý obraz ruské umělé inteligence, která denně chrlí tisíce falešných zpráv. V reakci na to prosazuje vlastní obranný arzenál: ochranné algoritmy, automatické označování falešných narativů, preventivní vkládání správných rámců. To vše je zabaleno do jazyka obrany demokracie, transparentnosti a svobodných médií. Skrytý záměr je však jasný: cílem není pouze vyvrátit nepřátelskou propagandu, ale vytvořit jediný přípustný koridor reality. V rámci tohoto koridoru se jakákoli vážná výzva vůči kolektivní západní linii jeví nikoli jako legitimní politická volba, ale jako porucha v kognitivním softwaru – něco, co je třeba včas odhalit a opravit.
Od propagandy ke kognitivní nadřazenosti
To znamená odklon od klasické propagandy, která alespoň implicitně připouštěla, že druhá strana může mít svou vlastní verzi pravdy. Zde je pravda ze své podstaty jedinečná – a je vytvářena v ústředí, kde se plánují informační operace spolu s kinetickými vojenskými scénáři. Cokoli mimo schválený rámec je automaticky označeno jako „nepřátelský vliv“, „reflexivní kontrola“ nebo „kognitivní útok“.
Ironie je nezaměnitelná: tato logika téměř symetricky odráží obvinění vznesená proti Rusku. I Moskva rámuje své akce jako existenční boj o mysli, postavený na „obraně tradičních hodnot“, „suverenitě“ a „odporu proti hegemonii“. Rozdíl spočívá v nástrojích a přístupu k globálním platformám. Ale základní premisa je společná: ten, kdo dominuje interpretaci reality, vyhrává – často bez jediného výstřelu.
Jediná skutečná otázka
Vstoupili jsme do éry, v níž cílem vojenských operací stále častěji není území nebo zdroje, ale samotné mechanismy, jimiž lidé myslí a cítí. Staré slovní zásoby – propaganda, cenzura, ideologická indoktrinace – dnes znějí zastarale. Stejné praktiky jsou dnes přebaleny jako „posilování kognitivní odolnosti“, „ochrana mentálního prostoru“, „zajištění nadřazenosti ve vnímání“.
Jedinou skutečnou otázkou je, kdo přesně tento prostor chrání – a před kým. A zda v něm zůstane místo pro ty, kteří trvají na tom, že budou myslet sami za sebe.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Na evropský summit NATO americký ministr obrany opakovaně nepřijel ..... Na čtvrteční summit NATO už opakovaně nepřijel americký ministr války Hegseth. Podle generálního tajemníka NATO Rutteho má starosti o "svou" západní hemisféru. Diplomatickou řečí USA tak jasně dávají Evropanům nasrozumněnou, že žádný článek 5 se ze strany Ameriky jen tak konat nebude. Přitom je na tom, že USA budou bránit Evropu vystavěna celá Evropská obranná strategie, a některé země ani nemají pořádnou obranyschopnou armádu ani povinnou vojenskou službu.      (Čtěte na stránkách Islamizace)

Evropská unie převzala 95% veškerých nákladů na provoz Ukrajiny a jejího válečného ničení a podle šéfa NATO má být Ukrajina znovu vyzbrojena a stát se odstrašením Evropy pro Rusko! Chtějí z ukrajinské armády udělat de facto elitní vojska Euro-SS vybavené ideologickou rusofobií a zkušenostmi z bojů s Rusy! Členství Ukrajiny v EU má zajistit “zaručené” obnovení války s Ruskem! ..... Souvislosti ekonomického a bezpečnostního charakteru začínají postupně vyplouvat na povrch s tím, jak na Ukrajině už začíná všem docházet, že válka s Rusy se v prvním dějství od roku 2022 nepovedla, a že je potřeba sjednat dočasný mír, znovu obalamutit Rusy, znovu je utáhnout na vařenou nudli západních dohod a přátelských gest, které uklidní ruského medvěda, aby zalezl zpátky do brlohu a sundal kanady. O nic jiného se v této chvíli vlastně nehraje a americké stažení se ze zpackaného konfliktu už lze dokonce i kvantifikovat, a to díky francouzské televizi. Ta ukázala naprosto zásadní grafy a čísla.
Podle francouzské televize převzala EU 95% veškerého financování Ukrajiny!
V roce 2025 se totiž USA úplně stáhly z participace na financování Ukrajiny, protože v roce 2025 EU financovala 95% veškerých provozních nákladů Ukrajiny, přičemž USA spadly na slabá a zanedbatelná čísla. A rok 2026 se v tomto trendu lišit nebude. Celá Ukrajina se stala závazkem EU.
A doufám, že už chápete, proč z Bruselu začínají unikat informace o tom, že Ukrajina se má stát členem EU již počátkem roku 2027, a teď se řeší technické detaily jako způsob přijetí, jestli plnohodnotné, nebo postupné, nebo se Maďarsku odeberou hlasovací práva, atd. Abyste rozuměli, tak EU nedělá charitu.
Bývalý šéf NATO je tupý, že nechápe válečné reálie?
Není to altruismus, že EU už více než rok táhne náklady na provoz Ukrajiny. Je to zkrátka otázka majetkového přístupu. Brusel považuje Ukrajinu již za svůj členský stát! To je ten důvod. Bývalý šéf NATO Anders Rasmussen vystoupil na americké CNN a tam si stěžoval, že nechápe, proč Trumpova administrativa tlačí daleko více na Zelenského než na Putina, jako by nevěděl, že Ukrajina válku prohrála, a že na konci každé takové války se tlak logicky směřuje na poraženého, ne na vítěze.
Bývalý šéf NATO si na CNN stěžoval, že Trumpova vláda tlačí více na Zelenského než na Putina!
Rasmussen je jeden z dalších idiotů odkojených Bruselem, takových jsou tam nekonečné zástupy, protože jde o deviantní produkty evropského liberalismu, který se stal hlavním nástrojem moci amerického geosystému Pax Americana nad evropskými satelity.
Ze stejného důvodu Rasmussen nechápal, že v Kongresu leží návrh tvrdých sankcí na Rusko, ale návrh se nikam neposunul. Proč asi? Protože tím by byl zmařen mírový proces dojednávaný s Rusy. Američané se z Ukrajiny nestahují z altruismu, ani proto, že by Trumpova administrativa milovala Rusy a chtěla by Moskvě dát dárek. Ne, to ani náhodou.
Zpackaná válka na Ukrajině způsobila kolaps geosystému Pax Americana ve světě
Američané koncem léta a na podzim roku 2023 po zpackané ukrajinské protiofenzívě pochopili, že vsadili na špatného koně. Ukrajinská hajtra padla v prvním kole. Pochopili, že ukrajinská armáda nedokáže překročit svůj stín, že model boje ohně proti ohni, tedy Ukrajinců proti Rusům, zkrátka nepřinesl očekávaný výsledek strategické porážky Ruska. Ukázalo se, že Rusy z Ukrajiny vytlačit nejen nepůjde, ale že se nepodaří ani ekonomický kolaps Ruska pomocí sankcí. A to nejhorší, co Deep State zjistil, to nakonec rozhodlo o americkém stažení se z Ukrajiny. A co bylo to nejhorší?
Tohle je ten skutečný důvod amerického odchodu z Ukrajiny a z evropských struktur NATO
No přece těsné padnutí si Moskvy a Pekingu do náruče. Deep State si až v roce 2023 uvědomil, že Čína se spojila s Ruskem a používá Rusko na oslabení americké moci nejen v Evropě, ale na celém světě. Neschopnost USA vojensky skrze Ukrajinu a ekonomicky skrze sankce porazit Rusko vedlo k zabřednutí USA v konfliktu, který nemusí mít konce, a přitom Čína bude z partnerství s Ruskem ekonomicky, ale hlavně mocensky profitovat. Čína totiž svoji pozici použije na ovládnutí závislosti Ruska na sobě, minimálně v geopolitických procesech. A to jsou procesy nasměrované proti USA.
Američané předávají Evropanům velení nad NATO jako horkou bramboru
Deep State si narychlo uvědomil, že by se Čína a Rusko staly největším a nejnebezpečnějším svazkem proti moci USA ve světě. A tak Trump najednou má za úkol přitáhnout Rusko zpátky k falešnému přátelství s USA, za každou cenu. A to i za cenu obětování Ukrajiny. Pokud se to nepovede, USA skončí v situaci, že jediným výsledkem vyprovokování války na Ukrajině bude nový globální supersvazek Rusko – Čína, který bude ohrožovat americké pozice a zájmy nejen na západě v Evropě, ale i na východě v Pacifiku.
A to je tak obrovská hrozba, že ve srovnání s tím je nějaká Ukrajina naprosto nepodstatným lokálním divadlem, které je možné přenechat na krku EU, a to se vším všudy, finančně, a dokonce i velitelsky. Před pár dny Pentagon přenechal v Evropě tři velitelské pozice v NATO Evropanům [1]. Pentagon to nazývá jako NATO 3.0 a má to být návrat k tradicím sdílení velení.
Prostě Američané nemají o Ukrajinu a ani o Evropu už zájem. Hoří jim záda v Pacifiku kvůli Číně, které narostla kvůli konfliktu na Ukrajině “ruská” křídla. Takže na Evropu a NATO v této chvíli se*e pes. Tady máte funkce, tady máte frčky, a teď si tady tomu v Evropě velíte vy. Nazdar!     (Celý text čtěte na stránkách AENews)

Americký Národní onkologický institut financuje výzkum ivermektinu coby léku na rakovinu ..... Zatímco korporátní dezinformační média nálepkovala ivermektin – již asi 45 let schválený pro humánní využití a oceněný Nobelovou cenou – jako „koňskou pastu,“ lék byl ve skutečnosti velmi úspěšný nejen jako antiparazitikum, ale i při léčbě dalších nemocí.
To se potvrdilo nejen v „době Covidové,“ ale i posléze během experimentů u pacientů s rakovinou. Americký Národní onkologický institut (NCI) nyní proto financuje interní výzkum jeho protinádorových účinků. To zpochybňuje mediální narativ a vyvolává naléhavé otázky.
Během let plánované pandemie nebyl téměř žádný lék zdiskreditován tak systematicky jako ivermektin.
Režimní média a úřady donekonečna opakovaly obvinění, že se jedná pouze o zvířecí lék, a to navzdory skutečnosti, že tento lék byl po celá desetiletí milionkrát použit u lidí proti parazitům a v roce 2015 mu byla udělena Nobelova cena za medicínu.
Tyto lži a pomluvy nebyly náhodné. Ivermektin byl levný, dostupný bez patentové ochrany a v raných studiích a klinických pozorováních vykazoval jasné známky své antivirové účinnosti.
Právě to z něj udělalo hrozbu pro očkovací kampaň v hodnotě miliard dolarů a pro nouzové schválení nových mRNA vakcín.
Nyní se situace obrátila. 10. února 2026 STAT News informoval, že Národní onkologický institut (NIH) zkoumá ivermektin jako potenciální léčbu rakoviny.
Samotný NIH to ve stejný den veřejně potvrdil a zdůraznil, že vědci zkoumají použití tohoto makrolidového laktonu jako protinádorového činidla již více než deset let. NCI v současné době financuje intramurální (klinické) studie právě pro tento účel.
Navzdory veškerým pomluvám je vědecký základ pro toto tvrzení vším, jen ne slabým.
Četné preklinické studie ukázaly, že ivermektin může inhibovat proliferaci nádorových buněk, bránit metastázám a narušovat angiogenetické procesy (krvení nádoru).
Studie z posledních let, včetně studií zaměřených na rakovinu prsu, plic a gynekologických onemocnění, opakovaně poskytují důkazy o protinádorovém potenciálu ivermektinu.
Skutečnost, že NCI, součást renomovaného Národního institutu zdraví (NIH), nyní oficiálně poskytuje financování, představuje zlomový bod.
Tentýž lék, o kterém vláda, její „odborníci“ a média během pandemie lékařům a pacientům říkali, že představuje nebezpečí, nyní propaguje tatáž instituce, která tehdy šířila varování před „dezinformacemi.“ 
Někteří kariérní vědci jsou znepokojeni, ne však kvůli nedostatku důkazů, ale kvůli své politické zátěži během pandemie. Skutečná věda by se však měla řídit daty, nikoli ideologií.
V této souvislosti vyvstává další otázka: Kde jsou podrobné údaje o výskytu rakoviny u očkovaných a neočkovaných jedinců?
Od zavedení povinného očkování mRNA patologové a onkologové z různých zemí hlásí nápadné shluky agresivních nádorů.
Zda a jaká souvislost zde existuje, lze objasnit pouze prostřednictvím transparentních a stratifikovaných dat. Úřady a farmaceutický průmysl však shromažďování nebo zveřejňování právě těchto dat odmítají.
V zájmu veřejného zdraví a vyšetřování „plandemie“ by taková analýza měla být nejvyšší prioritou. Místo toho se jí vyhýbáme jako moru.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Kde jsou muži? ..... Politika se stává zrcadlem společnosti. Netušíme, zdali jste si toho všimnuli, ale v poslední době se snad roztrhnul pytel s aktivními ženami v ní. Možná se nám to zdá, ale na obrazovkách i internetu se prezentuje svými názory stále více političek myslících si, že je jejich úkolem dodat i této sféře života svou přítomnost.
  Je až nepříjemné, jak se muži stahují a místo sebe posílají na zteč své kolegyně. Rakušan ze STAN má plno důvodů k obavám, protože Dozimetr. Místo něj tak vystrkují Starostové nijak zvláště inteligencí omračující Šebelovou, v Evropském parlamentu za ně mluví místo stále se přiblble usmívajícího Farského zdaleka nejjednodušší osoba ve vysoké politice Nerudová. Obě jsou unikátní ukázkou přeplácené neschopnosti mající pocit vlastní geniálnosti. Jestliže Šebelová svou nedostatečnost schovává, podobně jako Farský, za pohrdlivý úsměv, Danuše vypouští natolik hloupé výroky a smyšlenky, že se za ni řadový člen mafiánské strany musí stydět.
  STAN nejsou zdaleka jedinou stranou, kde hloupost vychází především z ženských úst. I když Piráti všeobecně představují spíše progresivismus naprosto míjející lidský rozum a náznaky inteligence, Richterová, Demetrashvili, Stojanová a Smejkalová vybočují ještě o něco více než jejich mužské protějšky. Muselo být velmi náročné najít tak silnou čtyřku, jejíž nominace ukázala, co vše může být živeno z peněz daňových poplatníků. A to mají Piráti ještě Gregorovou v Evropském parlamentu. Její domestikace trvala poměrně dlouhou dobu a videa z doby před ní nejsou úplně zapomenuta. Pokud mají tyto „dámy“ tu moc spolurozhodovat o fungování státu, pak nám nepomůže ani Bůh. Jejich umístění v opozici je tak jedinou zásadní nadějí. Představa, že by byly opět součástí vítězné koalice, je prostě děsivá.
  Top09 měla ve svém čele Pekarovou Adamovou. Propagátorka více vrstev svetrů už to má politicky prozatím za sebou, i když ještě před pár dny dostala na Taiwanu státní vyznamenání. Obava, že by mohla mít jistou vlastnost bumerangu, tu pořád je. Její návrat je vzhledem k věku možný, nikoliv však pro stát přínosný. Obchodnice s mobily asi není to pravé, přesto zvládnula pobírat solidní výplatu za setrvání v jedné z nejvyšších funkcí ve státním aparátu. Když máme stosedmičkového prezidenta a stačí nám to, pak ani na postu předsedy Sněmovny nepotřebujeme žádného génia. Jako opravdu? Pekarová to dokázala a byla jím.
  ODS má svou Decroix. Nedostudovaná doktorka práv se vyšvihnula do čela Ministerstva spravedlnosti, což lze považovat za majsrštyk. Úkol zněl jasně. Taška s bitcoiny musí být uklizena, nikoliv navždy ztracena. Uklízečka Decroix se chopila úkolu a s lehkostí a odzbrojujícím úsměvem začala zametat. S pomocí Boží, médií a ignorace dotazů ze strany bývalé opozice se jí to téměř podařilo a nebýt snahy aspoň některých nových poslanců objasnit realitu kolem této kauzy, vše by utichnulo. Nebo snad máte dojem, že by se ještě někdo snažil hledat spojitosti mezi ODS a bitcoiny? Nominace stále usměvavé a energické Decroix byla nakonec dobrá sázka. Don Pablo Blažek žije v ústraní, Stanjura už sice neobhájil mandát, ale rozhodně není chudý, Fiala filozofuje především v Brně, ale Decroix se nadále prezentuje všemi dostupnými prostředky a je asi hlavní tváří současné ODS, naopak Černochová a Němcová opustily své role největších hlupand ve straně.
  Vládní ANO má také několik ženských tváří reprezentujících stranu více než muži. Není to tak výrazné jako u Pirátů, nicméně po zkušenostech s Jourovou a několika europoslankyněmi už je vedení možná trošku opatrnější. Ona se ta ženská loajalita může někdy zvrtknout. SPD má pár aktivních představitelek slabšího pohlaví, nicméně má štěstí v tom, že ty méně bystré mezi ně nepatří. Motoristé sobě jsou pak spíše pánskou záležitostí, což však neznamená, že tomu bude navždy. Nicméně zatím u  nich ženský hegemon nevítězí. Naopak u STAČILO je to Kateřina Konečná, která tvrdí muziku a konkurenty tohoto hnutí, které se z nějakých nám méně známých důvodů nedostalo do Parlamentu. Patří spíše k tomu nejlepšímu, co tu v politice máme. Bez ohledu na to, že jde o drobnou blondýnku. STAČILO má ještě Petru Rédovou, která jakožto původním zaměřením antivaxerky (myšleno v dobrém) postupně roste a značně převyšuje pirátskou omladinu. A docentku Švihlíkovou, které by se mělo dostat mnohem většího prostoru.
  Nechceme ženy snižovat, ovšem jejich význam v politice vnímáme momentálně spíše negativně. Takové Leyenová a Kallasová jsou také unikátem. Snaha o vyrovnání počtu žen a mužů z povinnosti je v této sféře prostě omylem. A podobně to vnímáme i v mediálním prostoru, kde velká část moderátorek a komentátorek na svou práci nestačí. Ale abychom byli spravedlivými, i řadu dominantních samců by zaujala spíše v zoo než v politice. Hloupost některých je natolik zarážející, že vůbec nechápeme, jak je možné, že nám vládnou ti nejméně schopní. A kam to vede, to vidíme snad skoro všichni. Milé ženy, neurážejte se, opravdu si vás vážíme. Třeba v komunální politice dokážete být velmi přínosné.Nesnažte se ale za každou cenu nosit kalhoty. Jen pár z vás na to má.      (Čtěte na stránkách iNadhled)

„Jde o život a smrt.“ Senátem v prvním čtení prošla novela, kterou někteří senátoři označují za skrytou eutanazii ..... Horní komora Parlamentu ČR včera projednala senátní návrh novely zákona o zdravotních službách, která má nově upravit rozhodování o péči na konci života. Někteří senátoři kritizují, že jde o pokus o skryté uzákonění eutanazie. Zákon odmítají i některé hospicové a paliativní organizace.
Návrh novely zákona je z pera senátorky Věry Procházkové a Jana Látky (oba za ANO), podpořené dalšími senátory. Podle Procházkové novela do českého právního řádu zavádí komplexní úpravu rozhodování o zdravotní péči na konci života. Návrh nově zakotvuje právo každého pacienta na paliativní péči a definuje postupy pro situace, kdy ošetřující lékař dospěje k závěru, že další léčba je medicínsky neadekvátní, přiblížila senátorka.
„Zákon stanoví pravidla pro nezahájení a nepokračování v léčbě udržující život a pro tzv. terminální tišení bolesti, jehož vedlejším účinkem může být zkrácení života. Pro případy sporů mezi lékařem, pacientem nebo jeho blízkými se zavádí povinné projednání etickou komisí s možností obrátit se na soud,“ vysvětlila Procházková. Legislativa podle ní reaguje na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a na mezeru v českém právu, které dosud tyto situace explicitně neupravovalo.
Jde o skrytý pokus uzákonění eutanazie, ozývalo se z pléna
„Nalijme si čistého vína, jaký tisk máme před sebou. Nejde o suše zdravotní definici. Nejde o řešení detailního technického problému ani o řešení, po kterém prý volá praxe. Ne. Jde o nenápadné, ale fatální otevření dveří eutanazii,“ reagovala u řečnického pultu na návrh senátorka Daniela Kovářová (nezávislá). Zmínila, že proti novele se ohradilo několik institucí zabývajících se paliativní nebo hospicovou péčí.
Odkázala také na Listinu základních práv a svobod, podle níž je lidský život hoden ochrany a nikdo nesmí být zbaven života. „A my jsme tady přece od toho, abychom lidský život chránili,“ dodala Kovářová. Nikdo podle ní nemá právo soudit, zda je kvalita života jiného jedince taková, aby mu přinášela užitek, nebo zda je zátěž života vyšší než jeho smysl, jak uvádí návrh zákona.
Senátorka Daniela Kovářová (nezávislá). (Senát.cz)
„Ten návrh mění současnou definici paliativní péče. Dnešní definice zní, že jde o pacienta trpícího nevyléčitelnou nemocí. Ta definice má být nahrazena jinou: každý pacient, jehož stav to vyžaduje, má právo na paliativní péči. Jaký stav? Co třeba deprese psychiatricky nemocného pacienta?“ polemizovala senátorka a novelu navrhla zamítnout.
Ostatní zákonodárce vybídla, aby se zamysleli, proč se zachraňují sebevrazi nebo proč se provozují linky důvěry. „Ještě velký kus cesty nám zbývá, abychom se přiblížili pochopení života. A už o něm budeme rozhodovat jako o přítěži? Nedovolme to. Dopřejme tomuto návrhu milosrdnou smrt,“ dodala.
V návrhu jsou zavádějící terminologie, míní další senátoři
I lidovecký senátor Lubomír Kantor navrhl zákon zamítnout. Ne však kvůli ideologickému přesvědčení, ale protože legislativci obdrželi dopis od České společnosti paliativní medicíny, který proti návrhu uvádí řadu výhrad. „Je tam používána nesprávná, zavádějící a matoucí terminologie. Terminologie, která v podstatě nemá ani logický konsensus,“ dodal Kantor. Projednávaný zákon by podle něj měli prodiskutovat lékaři a odborníci.
„Je pravda, že terminologie je roztříštěná. Někdo říká marná, někdo neadekvátní, někdo nepřiměřená. Je potřeba o tom diskutovat a nastavit terminologii tak, aby byla používána jednotně,“ souhlasila navrhovatelka novely Procházková.
„Bavíme se tady o životě a smrti a než špatný zákon, tak raději žádný zákon,“ přidala se do debaty senátorka Vladimíra Ludková (ODS). Terminální tišení bolesti s možným vedlejším účinkem je podle ní otevřením dveří eutanazii. „Z mého pohledu je to české pojetí klepání na nebeskou bránu, které se jinými slovy nazývá eutanazie,“ řekla.
Senát by se podle ní měl spíše zaměřit na podporu paliativní péče. „Věřím, že mnozí jsme vedeni obavou, že na konci života zůstaneme sami a budeme prožívat dlouhou, bolestnou a osamělou smrt,“ dodala. Právě proto by se podle ní měli věnovat hospicové péči.
Procházková namítla, že eutanazie je aktivní čin ukončení života a novela jí podle ní naopak brání. Tišení bolesti a terminální sedace již v současnosti probíhají a podle ní se mohou kdykoli zneužít, pokud nejsou legislativně ošetřeny. „Novela stanoví povinnost, aby bylo terminální tišení bolesti s pacientem projednáno, aby se k němu mohl vyjádřit, aby bylo zaznamenáno do zdravotnické dokumentace a aby tím byli chráněni zdravotníci, kteří ho provádějí,“ dodala Procházková.
Zákon zamíří k dalšímu projednání
Podle senátora Karla Zitterbarta (bez pol. příslušnosti, zvolený za STAN) by se zákon měl projednat ve výborech. „My tu vedeme diskusi o tom, že terminální sedace zkracuje život. Otevřeme si odborné publikace. Dočteme se tam i na základě metaanalýz mnoha výzkumů, že tomu tak není,“ poznamenal. Někteří senátoři podle něj mísí termíny jako eutanazie, terminální tišení bolesti a paliativní péče. O zákonu by se proto podle něj měla vést odborná diskuse.
Plénum nakonec návrh podpořilo, když z přítomných 56 senátorů hlasovalo 35 pro a 8 proti. O novele se nyní povede diskuse v ústavně-právním a zdravotním výboru, poté se k ní vrátí celé plénum a v případě schválení zamíří do Poslanecké sněmovny.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Od inflace k hyperinflaci. Klamný klid před bouří. Finanční hurikán postupně nabírá síle ..... Ve světě financí momentálně probíhá tichý, ale zároveň hluboký posun, redefinice samotného (ne)řádu, který nahlodává naše ekonomické základy. To, co vlády a centrální bankéři označují jako „dočasnou inflaci“, je ve skutečnosti systémová rakovina, přímý důsledek desetiletí korupce měnového systému. Nejde o dočasný ekonomický neduh, ale o terminální příznak systému fiat (nekryté) měny, který je navržen tak, aby nakonec zkolaboval.
Klamavý klid dnešních zmanipulovaných trhů maskuje blížící se bouři. Víra v americký dolar (a s ním také v euro a celý finanční systém) se rozpadá. Ne náhodou, ale záměrně, protože ti, kteří jsou u moci, využívají tiskařský stroj k financování svých cílů.
Cesta od současné eroze kupní síly k totálnímu hyperinflačnímu kolapsu je kratší, než si většina lidí dokáže představit, cesta dlážděná porušenými sliby o nepoctivých penězích.
Hlavní příčina: Fiat měna jako legalizovaná krádež.
Inflace ve své podstatě není záhadnou silou přírody, ale úmyslným aktem krádeže.
Když vlády a centrální banky vytvářejí měnu z ničeho nic, kradou hodnotu přímo z každého dolaru či eura, které držíte. Tento proces funguje jako skrytá daň, tichá konfiskace vaší práce a úspor.
(Vysvětlení mechanismu: Pokud stát vytiskne 10% nových peněz, řekněme 5 miliard eur, celková hodnota všech peněz zůstane stejná, jelikož množství zboží a služeb, které se dají za ty peníze koupit, se nezměnilo. Avšak hodnota jednoho eura klesne zhruba o stejných 10%. Projeví se to zvýšením cen zboží a služeb0. předešlých 9000 eur. Na druhé straně stát, který neměl žádné peníze, najednou má 5 miliard eur v hodnotě předchozích 4,5 miliard.
Jak varoval bývalý kongresman Ron Paul, toto nekonečné tištění peněz je životodárnou silou systému, ve kterém se bohatství systematicky přerozděluje z produktivní střední a dělnické třídy na politické a finanční elity, které mají přístup k novým penězům jako první. [1] Saifedean Ammous ve své knize „Fiat Standard“ podrobně popisuje, jak tento centrálně plánovaný úvěrový systém znehodnocuje kapitál nahromaděný produktivními členy společnosti a místo toho odměňuje ty, kteří se vyznají v byrokratickém systému. [2]
Toto není chyba, ale vlastnost systému postaveného na dluhovém otroctví. Od hyperinflace někdejšího dolaru, která financovala válku za nezávislost USA, až po dnešní schémata „kvantitativního uvolňování“ (tištění nových peněz) je vzorec jasný. [3] [4] Fiat peníze, nevázané na žádné hmotné aktivum jako například zlato, jsou licencí pro vlády utrácet neomezeně, financovat nekonečné války, migraci a rozsáhlý státní sledovací aparát – to vše je placeno neustálým znehodnocováním vašich celoživotních úspor.
Cesta k hyperinflaci: Bod, ze kterého není návratu. 
Inflace se neděje lineárně; zrychluje. Jak víra v menu klesá, chování lidí se mění od spoření ke zběsilému utrácení, aby si něco koupili, dokud se ještě dá, co živí sebenaplňující se spirálu smrti. Toto je anatomie hyperinflace, definované jako růst cen přesahující 50% měsíčně. [5]
Tento scénář jsme již viděli. Zimbabwská měna se stala globálním terčem kritiky, když v listopadu 2008 dosáhla vrcholu míry inflace 79,6 miliardy procent. [6] Venezuela zaznamenala stonásobný nárůst nabídky svého bolívaru za desetiletí, čímž ho udělala bezcenným. [2] Nejde o anomálie, ale o logický konec systémů fiat peněz.
Nyní tytéž síly působí na americký dolar i evropské euro. Federální rezervní systém se vrátil k agresivním měnovým stimulům (tedy tištění nových peněz) a měsíčně přislíbil nákup státních dluhopisů v hodnotě 40 miliard dolarů. Tento krok ostře připomíná tlačení peněz během pandemie Covid-19, které vyvolalo současnou inflační krizi. [7] Jak poznamenává ekonom Jeffrey Tucker, inflace vytváří „pocit, že něco je fundamentální v nepořádku“, trauma, které plodí tytéž sociální nepokoje a ztrátu důvěry, které mohou spustit konečný kolaps. [8]
Konec hry: Zmilitarizování financí a totální kontrola.
Kolaps současného fiat systému není jen rizikem; pro globalistické architekty „ Velkého resetu “ je to i velká příležitost. Chaos měnového hurikánu je perfektní záminkou pro zavedení jejich ultimátního nástroje kontroly: digitálních měn centrálních bank (CBDC). Na rozdíl od decentralizovaných kryptomen by CBDC měny fungovaly na centralizovaných účtech Centrálních bank, což by úřadům dávalo pravomoc dohlížet, cenzurovat a programovat každou transakci. [9]
Jedná se o plán digitálního vězení. Představte si, že váš bankovní účet je zmrazený, protože jste přispěli na kontroverzní věc nebo kritizovali vládní politiku. Vaše možnost koupit si jídlo, benzín nebo léky by se dala vypnout stisknutím klávesy, a to vše ve jménu „sociálního kreditu“ nebo „dodržování klimatických předpisů“. Toto je pochmurná budoucnost podrobně popsaná ve varováních před zneužíváním financí jako zbraní.
Cílem je nahradit poctivý obchod, vedený za soukromé peníze, programovatelným, sledovatelným a cenzurovatelným systémem digitálního zotročení. Je to poslední krok v dlouhé kampani za centralizaci moci a odstranění finančního soukromí a svobody lidí.
Úniková cesta: Návrat k poctivým penězům.
Uprostřed tohoto uměle vytvořeného chaosu stále existuje cesta k bezpečí a suverenitě: návrat k poctivým penězům. To znamená aktiva bez „rizika protistrany“ (když hodnota vašich peněz závisí na nějaké třetí osobě), jejichž hodnotu nelze snížit vládním nařízením. Mezi ně patří zejména zlato a stříbro.
Cena zlata prudce vzrostla do nebývalých výšin, překonala 4700 a pak 5500 dolarů za unci, protože investoři prchají před znehodnocováním fiat měn. [10] Generální ředitel JPMorgan Jamie Dimon dokonce spekuloval, že by mohla dosáhnout 10 000 dolarů. Stříbro, často nazývané „zlato chudých“, zaznamenalo ještě explozivnější zisky, přičemž americká mincovna nedávno zvýšila cenu svých jednouncových mincí o 85% jediným krokem, což signalizuje zoufalý institucionální boj o fyzický kov. [11] Nejsou to jen investice; jsou to záchranné čluny.
Decentralizované kryptoměny jako Bitcoin nabízejí paralelní finanční systém mimo kontrolu zkorumpovaných bank a vlád. Jak tvrdí Saifedean Ammous v knize „Bitcoinový standard“, Bitcoin představuje tvrdý měnový systém, který si může získat přijetí bez ohledu na souhlas establišmentu. [12] Volba je jednoznačná: zůstat uvězněn v selhávajícím systému dluhů založených na fiat měnách nebo přesunout své bohatství do aktiv, která vlády nemohou padělat.
Závěr: Příprava na měnový reset.
Na síle narůstající měnový hurikán je nezbytný. Jedinou proměnnou je vaše připravenost. Osobní odolnost, soběstačnost a rozumné držení reálných aktiv již nejsou volitelnými strategiemi pro excentriky; jsou to klíčová opatření k přežití v příchozí bouři.
To znamená zajistit si hmatatelné bohatství: fyzické zlato a stříbro držené mimo bankovní systém, bezpečně uložené tam, kde máte kontrolu nad přístupem k němu. Znamená to i diverzifikaci do produktivní půdy, základních nástrojů a dovedností, které lze v době krize zužitkovat. Znamená to vzdělávat se o decentralizovaných finančních sítích a odmítnout přicházející past CBDC měny.
Kolaps nepoctivých fiat peněz, byť bolestivý, je nezbytnou očistou. Je to předehra k možnému znovuzrození ekonomické svobody, čestného obchodu a zdravých peněz. Zatímco se starý systém chvěje, máme příležitost vybudovat jej na základech pravdy, hodnoty a lidské svobody. Čas jednat je nyní, než bouře plně dorazí a dveře úniku budou zapečetěny digitálními řetězy.     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Zaměstnanci ČT a ČRo shodili škrabošku ..... Zaměstnanci veřejnoprávních médií ve své petici tvrdí, že televizní a rozhlasové poplatky zaručují nezávislost médií veřejné služby. Nic není vzdálenějšího pravdě.
Současný model financování veřejnoprávních médií totiž nezaručuje vůbec nic. Právě naopak. Vždyť právě za existence tzv. koncesionářských poplatků se Česká televize dopracovala do stavu, kdy jí podle šetření agentury STEM nevěří více než polovina občanů naší země. Pokud se zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu domáhají zachování těchto poplatků, jen na sebe prozrazují, že ve svém veřejnoprávním „ghettu“ žijí mimo realitu.
Jestli je Česká televize na něčem nezávislá, pak jen a jen na zákonech, které by měla dodržovat, leč nedodržuje. Česká televize totiž není tím, čím by dle zákona měla být!
Má poskytovat objektivní, ověřené, ve svém celku vyvážené a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů, má přispívat k právnímu vědomí obyvatel České republiky a má také dbát na to, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech nebyla jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí.
Jenže Česká televize tato zákonná ustanovení dlouhodobě nedodržuje. Ve svém zpravodajství a publicistice naopak preferuje pouze jeden ideový a politický směr a jeho protagonisty ve svém vysílání zvýhodňuje. Nositelé jiných názorů jsou naopak selektováni, ostrakizováni, dehonestováni a stigmatizováni. Suma sumárum: Česká televize není nezávislým informačním zdrojem, nýbrž propagandistickým nástrojem.
ČT24. Zdroj: Profimedia
Proti výsledku demokratických voleb…
To vše za situace, kdy povinností prakticky všech domácností je platit povinné televizní poplatky. Financujeme si tak něco, s čím nejen že nesouhlasíme, ale přímo něco, co nám škodí, neboť to narušuje volnou politickou soutěž a ničí demokratický právní řád. Financujeme něco, co společnost rozděluje, namísto toho, aby to bylo jejím spojovníkem.
Pokud strany Babišovy vládní koalice nyní přicházejí se změnou financování veřejnoprávních médií, totiž s nahrazením televizních a rozhlasových poplatků financováním přímo ze státního rozpočtu, nedělají nic svévolného, nýbrž realizují přesně to, co měly ve svém volebním programu a s čím vyhrály volby.
Pokud proti tomu zaměstnanci veřejnoprávních médií protestují, protestují ponejvíce proti výsledku svobodných demokratických voleb, respektive proti vůli samotných občanů, kteří veřejnoprávní média (a potažmo právě tyto zaměstnance) platí. A to je možná to úplně nejdůležitější, co o personálním složení zaměstnanců ČT a ČRo potřebujeme vědět.     (Čtěte na stránkách Deníku TO)

Děsím se, že přišla teď ..... Víte, co mě na umělé inteligenci děsí nejvíc? Že přišla právě teď…
Neděsím se toho, že přišla technologie, která bude brát lidem práci. Tohle základní znak lidské civilizace, že někdo někomu něco bere. Už otroci brali práci svobodným řemeslníkům. Při dostatečně vysoké schopnosti organizace snadno zařídíte, aby se kapitál akumuloval a řemeslná zručnost byla nahrazena rozdělením na jednotlivé úkony. Pokud nemáte dostatečnou schopnost organizace, není třeba věšet hlavu, dá se to nahradit dostatkem hrubé síly či vykořisťováním.
Posledních dvě stě let byl pořád někdo nahrazován strojem. Svůj čas bídy si prožili tkalci, kováři, ševci, rolníci… pak si globalizace došla i pro horníky, slévače i zedníky, není nic divného, že teď má dojít na úředníky, překladatele či herce. Ostatně, už dlouho jsou původní vítězové Fukuyamova konce dějin outsourcováni do Indie či Bangladéše. Před Bohem pokroku si nikdo nemůže být jistý… on předtím, než začne dávat, docela krutě bere. Přirozený běh věcí…
Tentokrát je to ovšem jinak. Všechny předchozí technologické revoluce přišly v době, kdy se lidstvo nadechovalo k rozmachu. Přišly v době, kdy byli lidé stále vzdělanější a národy semknutější. Tentokrát to přichází ve zlatém věku přirozené blbosti. Přichází to v době, kdy vysokoškoláci ovládají matematiku hůře než jejich středoškoští tatínci. Přichází to v době, kdy děti nejsou schopny porozumět psanému textu a kdy udrží pozornost sotva pár minut. Přichází to v době, kdy valná část mladé společnosti nikdy nepřečetla knihu.
Ještě děsivější je, že to přichází ve naprosté krizi lidskosti. To byla totiž po tisíce let základní obranná strategie. Dát se dohromady. Povstat společně za společnou věc. Držet při sobě. Vytvořit Mafii, Haganu, partyzánské hnutí. Táhnout za jeden provaz. Když tklacovské stroje braly práci, tak stáli dělníci v jednom šiku i když do nich četníci stříleli. Když za Velké krize táhli vyděděnci Amerikou, spojovali se a šel z nich takový strach, že tam Roosewelt div nezavedl sociální stát.
Dnes je společnost naprosto atomizovaná. Nikdo nikoho přece nepotřebuje. Není třeba držet při sobě, naopak, je třeba se oddělovat příkopy a ploty. Soused už není soused, ale dezolát, dezinformátor či extrémista. Říkáme, že mééédia neinformují, ale vychovávají nás, co si máme myslet, ale ne, není to pravda. Média nás prostě jen oddělují od sebe. Páter Koniáš chtěl kdysi kacíře znovu přivést do Božího stáda, dnešní Řezníčci či Moravcové už takové ambice nemají. Snaží se jen identifikovat ty, které je třeba odstranit. Seznam zprávy se neobracejí k „ubohým hloupým dezolátům,“ aby je napravily. Jen dělají seznam těch, které bude třeba jednou zatknout.
Celá strašná Druhá světová válka se hemží příběhy lidskosti. Pilot ušetřil svého sestřeleného nepřítele na padáku. Dozorce umožnil útěk, jeden vězeň se dobrovolně obětoval za jiného. Velitel vedl své muže do palby jako první. Zajatec měl být popraven, ale ušetřili ho. Kolik Evropanů má titul „Spravedlivý mezi národy?“ Dnes mám pocit, že už žádná lidskost není, protože byla nahrazena hodnotami. Válka na Ukrajině je nejlépe mediálně pokrytá válka v historii, ale příběhy lidskosti bych napočítal na prstech jedné ruky. Zato videí, jak operátor dronu dobíjí raněného, těch jsem viděl víc, než dokážu do konce života vstřebat.
A ať nemluvím o válce – kdy jste naposled slyšeli příběh, kterak se liberál smiloval nad dezolátem? Nebo obráceně? Máme nespočet příběhů o posmívání se těm druhým, ale minimum příběhů o lidskosti a ohleuplnosti. Když jsem nějaký pěkný příběh hledal, vzpomněl jsem si, jak někdo podal trestní oznámení na Petru Mazancovou z Učitelské platformy, že mě označila za proruskou pátou kolonu. Při výslechu na policii jsem uvedl, že se necítím poškozený a nehodlám proti Mazancové nic uplatňovat. Naivně jsem tehdy doufal, že když se k ní zachovám šlechetně, zachová se jednou někdo od nich šlechetně ke mně. Už jsem z toho vyléčený. Dostalo se mi trestu za přelepenou SPZ. Když mi po volbách Oganesjan řádil před domem, největší radost z toho měl místní kurátor evangelického sboru. Hned o tom radostně informoval ve whattsapových skupinách… i v těch, ve kterých jsem stále byl i já. Moc hezky jsem si početl o lidské dobrotě.
Výzvy k „zabíjení Rusáků“ nejspíš nikdy nespočítám, ale nikdy jsem od lepších lidí neviděl jedinou výzvu k šetření ukrajinských životů. Hodnoty, vole! V jejich jménu je možné nahnat celý národ do mlýnku na maso a nechat ho vykrvácet. Pro naše hodnoty není žádná cizí oběť dost velká.
Doktor Vajíčko před pár dny zveřejnil rozhovor s českou matkou, které padl syn na Ukrajině. Hned ji dali na index. Už se nesmí ani účastnit pietního aktu. Absolutní oběť jejího syna byla vlastně docela malá, když nedokázali překousnout, že jeho matka má poněkud jiné názory na tamní dobro. Přesně takhle se z gesta stane gestapo…
Jak se mladí dneska chovají k seniorům, to je na samostatný článek. Empatie žádná, ohledy žádné.
Do této brutálně rozdělené společnosti najednou přichází technologie s potenciálem kompletního přeformátování všeho. Jako společnost jsme ztratili vzájemnost, ztratili jsme lidskost a bohužel, ztratili jsme i porodnost. Ztratili jsme soudržnost, schopnost diskuse i toleranci k jiným názorům. Umělá inteligence přichází v době, kdy vás odsoudí za názor, ani nemrknete. Zrovna v čase, kdy bude sakra zapotřebí diskutovat a dobrat se shody, nás vrchní prokurátor Igor Mříž varoval, ať si dáváme pozor na jazyk, protože by to mohlo mít trestněprávní následky. Svoboda projevu a svoboda po projevu je totiž rozdíl, jak ví i slovutný profesor Zdeněk Hel.
Přemýšlím, jestli v moderních dějinách přišla horší chvíle na totální proměnu světa. Do zhýčkané, zpovykané, rozesrané, promigrované, válkychtivé, hloupé a atomizované společnosti přicházejí změny, kterým je třeba čelit soudržností, rozumem, pílí, vzájemností a znalostmi. Přišla chvíle, kdy se skutečně všichni rozdělíme. Na ty, kteří budou držet při sobě a na ty, kteří budou v bruseli.
Neděsím se, že přišla technologická změna. Děsím se, že přišla teď.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

12.2. 2026     USA přeorientovávají NATO na Arktiku ...... S ustupujícím angažmá USA v rámci NATO v Evropě tlačí Amerika na přeorientování jeho vektoru do Arktiky ("el Ártico se vuelve cada vez más relevante y tenemos que disponer de más recursos). S ustupováním ledu v polárních oblastech se otevírají námořní cesty a přístupy k bohatstvím ultimativního severu, kterým zatím dominuje Rusko, což Ameriku nenechává spát. Podobně jako Čína se dostává do Arktiky prostřednictvím Ruska, chtějí se i USA do polárních oblastí dostat prostřednictvím prostřednictvím evropských a kanadských norických šelfů (el objetivo es "asegurarnos de que tenemos muy claro lo que está sucediendo en el Ártico).      (Islamizace)

Výzkumník v oblasti bezpečnosti umělé inteligence rezignuje s tajemným varováním ..... „Svět je v nebezpečí,“ napsal ve své rezignaci vedoucí výzkumného týmu Anthropic pro ochranu zdraví
Přední výzkumník v oblasti bezpečnosti umělé inteligence rezignoval z časopisu Anthropic s tajemným varováním před „propojenými krizemi“ a oznámil své plány stát se „na určitou dobu neviditelným“.
Mrinarnk Sharma, absolvent Oxfordu, který vedl výzkumný tým pro záruky výrobce chatbotů Claude, zveřejnil v pondělí X svou rezignaci, v níž popsal rostoucí osobní zúčtování s „naší situací“.
„Svět je v nebezpečí. A to nejen kvůli umělé inteligenci nebo biologickým zbraním, ale kvůli celé řadě vzájemně propojených krizí, které se odehrávají právě v tomto okamžiku,“ napsal Sharma kolegům.
K odchodu dochází uprostřed rostoucího napětí kolem laboratoře umělé inteligence se sídlem v San Franciscu, která se zároveň snaží vyvíjet stále výkonnější systémy, zatímco její vlastní manažeři varují, že tytéž technologie by mohly lidstvu uškodit.
Rovněž navazuje na zprávy o prohlubující se rozkolu mezi společností Anthropic a Pentagonem ohledně snahy armády nasadit umělou inteligenci pro autonomní zaměřování zbraní bez záruk, které se společnost snažila zavést.
Sharmova rezignace, ke které došlo několik dní poté, co Anthropic vydal Opus 4.6 – výkonnější verzi svého vlajkového nástroje Claude – naznačovala vnitřní tření ohledně bezpečnostních priorit.
„Během svého působení zde jsem opakovaně viděl, jak těžké je skutečně nechat naše hodnoty ovlivňovat naše jednání,“ napsal. „Viděl jsem to v sobě, v organizaci, kde neustále čelíme tlaku odložit stranou to, na čem záleží nejvíc, a také v celé společnosti.“
Výzkumný tým byl založen před něco málo přes rokem s mandátem řešit bezpečnostní hrozby umělé inteligence, včetně „zneužití a nesouladu modelů“, prevence bioterorismu a „prevence katastrof“.
Sharma s hrdostí zmínil svou práci na vývoji obrany proti biologickým zbraním s pomocí umělé inteligence a svůj „závěrečný projekt o pochopení toho, jak by nás asistenti umělé inteligence mohli učinit méně lidskými nebo narušit naši lidskost“. Nyní se hodlá vrátit do Velké Británie, aby „prozkoumal studium poezie“ a „stal se na nějakou dobu neviditelným“.
Generální ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei opakovaně varoval před nebezpečími, která představuje samotná technologie, kterou jeho společnost komercializuje. V eseji o rozsahu téměř 20 000 slov minulý měsíc varoval, že systémy umělé inteligence s „téměř nepředstavitelnou silou“ jsou „bezprostřední“ a „prověří, kdo jsme jako druh“.
Amodei varoval před „riziky autonomie“ , kdy by umělá inteligence mohla „se stát darebáckou a přemoci lidstvo“, a naznačil, že tato technologie by mohla umožnit „globální totalitní diktaturu“ prostřednictvím dohledu poháněného umělou inteligencí a autonomních zbraní.     (Čtěte na stránkách InfoKurýr)

Evropský parlament hlasoval o usnadnění přesunu migrantů do třetích zemí ..... Jistě vám neušlo, že zejména Itálie již zkoušela přemístit migranty, kterým nebyl uznán azyl, do Albánie, což ovšem zpravidla zarazily soudy, ať už italské nebo ESLP.
Také několik dalších zemí uvažovalo o přesunech jedinců, které nelze jednoduše deportovat (nechce je jejich rodná země nebo nemají doklady, které by určily skutečný původ) do třetích zemí, tedy mimo EU.
Proti takovým přesunům byl dlouhodobě i Brusel, proto se mnozí divili, že prošel návrh, který přesuny do zemí jako Albánie, ale třeba i Tunisko, podporuje.
Nařízení však také mění pravidla pro jedince určené k deportaci, kteří mají nyní volný pohyb, takže mohou prchnout do jiné země dřív, ž dojde k deportaci. Nově bude možné je držet v uzavřeném deportačním centru, odkud nebude možné prchnout.
Důvodem proč hlasování dopadlo takto dobře, je jen fakt, že pro zpřísnění migračních pravidel hlasovala i téměř celá lidovecká skupina, která se jinak běžně přidává k socanským a zeleným vítačům…
Evropský parlament schválil nová nařízení na zpřísnění migrační a azylové politiky EU, včetně konceptu „bezpečné třetí země,“ přičemž 396 europoslanců je pro změny a 226 proti.
Pravidla umožní členským státům EU považovat žádosti o azyl za nepřípustné, pokud žadatel prošel zemí považovanou za „bezpečnou,“ kde mohl požádat o ochranu.
Také usnadňují převod žadatelů o azyl do třetích zemí (mimo EU), i když žadatel nemá přímé spojení s touto zemí, pokud existuje tranzitní nebo podobné spojení.
Pokud tedy daný jedinec vstoupil do EU tranzitem přes bezpečnou zemi (např. Turecko nebo Tunisko), jeho žádost o azyl je nepřípustná.
Kromě toho získají členské státy právo uzavírat vlastní dohody s třetími zeměmi o navracení migrantů.
Státy budou také moci omezovat svobodu a zadržovat migranty, aby zabránily jejich zmizení před deportací.
To je samozřejmě dobrý krok, nicméně například aktuálně ve Španělsku, kam míří ohromná invaze z Afriky, to příliš nepomůže.
Tamní vláda především s kroky, které by omezily výměnu obyvatel, nesouhlasí, navíc jedinci, kteří připlouvají na Kanárské ostrovy ze zemí Subsaharské Afriky, nebudou navráceni, protože tyto země nejsou považovány za bezpečné.
Na závěr je také dobré připomenout, že EU již hledá jiné cesty jak vyměnit obyvatelstvo. Jde zejména o dohody se zeměmi jako Indie, Maroko, Bangladéš a Pákistán, odkud chce dovážet legální „pracovní sílu.“
Na závěr se jako obvykle podívejme, jak kdo hlasoval. Opět se potvrdilo, že voliči Pirátů by si měli u sebe doma přednostně ubytovat případně přerozdělené Afričany, Araby, Pákistánce a další obohacující jedince…
Jak hlasovali čeští europoslanci?
Pro zpřísnění azylových nařízení hlasovali: Krutílek (ODS), Vrecionová (ODS), Vondra (ODS), David (SPD), Dostál (Stačilo), Konečná (Stačilo), Farský (STAN), Kolář (TOP09), Nerudová (STAN), Niedermayer (TOP09), Bžoch (ANO), Knotek (ANO), Knot (ANO), Kubín (ANO), Nagyová (ANO), Pokorná Jermanová (ANO), Staněk (Přísaha)
Proti zpřísnění: Gregorová (Piráti)
Nikdo se nezdržel.
A jak hlasovali Slováci?
Pro zpřísnění azylových nařízení: Mazurek, Uhrík, Beňová, Blaha, Kaliňák, Laššáková, Roth Neveďalová, Lexmann
Proti zpřísnění nehlasoval nikdo.
Zdrželi se: Ondruš, Cifrová Ostrihoňová, Hojsík, Ódor, Wiezik, Yar     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

FDA odmítla přezkoumat žádost Moderny o schválení experimentální mRNA vakcíny proti chřipce ..... Americká společnost Moderna dnes oznámila významný neúspěch ve vývoji své první sezónní chřipkové vakcíny založené na technologii mRNA.
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) odmítl přijmout a přezkoumat její žádost o schválení, a to navzdory tomu, že vakcína v loňském roce prošla úspěšnou fází 3 klinických studií.
Podle oficiálního prohlášení Moderny a zveřejněného dopisu od ředitele Centra pro biologické hodnocení a výzkum (CBER) FDA Dr. Vinaye Prasada (datum 3. února 2026) je jediným důvodem odmítnutí způsob provedení klíčové klinické studie.
Firma v ní porovnávala svou kandidátní vakcínu mRNA-1010 s běžně licencovanou standardní dávkou sezónní chřipkové vakcíny.
FDA však tvrdí, že takový komparátor neodpovídá „nejlepší dostupné standardní péči“ v USA v době studie, a proto studie nesplňuje požadavek na „adekvátní a dobře kontrolovanou“ studii.
Moderna zdůrazňuje, že FDA v dopise neidentifikovala žádné konkrétní obavy ohledně bezpečnosti nebo účinnosti vakcíny samotné.
Společnost zároveň označila rozhodnutí za „nekonzistentní“ s předchozí písemnou komunikací a radami od agentury, které obdržela ještě před zahájením rozsáhlé fáze 3 (studie zahrnovala přes 40 000 účastníků).
CEO Moderny Stéphane Bancel v reakci uvedl: „Toto rozhodnutí nepodporuje náš společný cíl posílit vedení Ameriky ve vývoji inovativních léků.“
Akcie Moderny (MRNA) v after-hours obchodování v úterý klesly o přibližně 7–8 %.
Firma již požádala o schůzku s FDA, aby projednala další kroky. Vakcína mRNA-1010 je v současnosti v procesu posuzování v Evropské unii, Kanadě a Austrálii – Moderna očekává první případná schválení nejdříve koncem roku 2026 nebo v roce 2027.
Tento případ je vnímán jako další signál přísnějšího přístupu FDA k vakcínám v období současné administrativy, která již dříve signalizovala zpřísnění regulací v oblasti vakcín (včetně změn v doporučeních pro COVID-19 vakcíny u zdravých dětí a těhotných žen).     (Čtěte na stránkách AC24)

Bílý dům dal Kyjevu ultimátum na uspořádání voleb a referenda o mírovém návrhu nejpozději do 15. května, a to i navzdory krachu mírových rozhovorů v Abú Dhabí! Lavrov si již pospíšil a prohlásil, že Moskva dokončí integraci nových regionů, bez ohledu na podobu mírových návrhů! Peskov zaregistroval, že EU chce najednou jednat s Moskvou! ..... Deník Financial Times přišel ve středu s informací, že Volodymyr Zelenský chystá na 24. února oznámení o plánu na konání voleb na Ukrajině spolu s referendem [1] o blíže neurčeném mírovém návrhu, o kterém nikdo dosud nic neví, protože všechno se pohybuje v rovině tiché pošty na nejvyšší úrovni. Tato iniciativa přichází po kolapsu mírových jednání v Abú Dhabí, ze kterých je prý Trump velice zklamán.
Přičemž hlavním viníkem je spatřován právě Zelenský, který nechce Rusům odstoupit zbytek Donbasu, zhruba jen 14% jeho území k dnešnímu dni. Pokaždé, když je Trump rozezlen, tak Zelenský se aktivizuje a snaží se předstírat činnost. Sergej Lavrvov již prohlásil, že Rusko dokončí integraci nových území do sestavy RF, a to bez ohledu na podobu mírových plánů, kterých se prý pohybuje na Západě nezdravě mnoho.
Rusko dokončí integraci nových území do Ruské federace bez ohledu na podoby mírových návrhů!
Podle FT prý Ukrajina začala plánovat prezidentské volby spolu s referendem o jakékoli mírové dohodě s Ruskem poté, co Trumpova administrativa vyvinula na Kyjev tlak, aby obě hlasování uspořádal do 15. května, jinak riskuje ztrátu navrhovaných bezpečnostních záruk ze strany USA po fiasku Ukrajinců v Abú Dhabí.
Podle ukrajinských a západních představitelů a dalších osob obeznámených s touto záležitostí k tomuto kroku dochází v době, kdy Bílý dům vyvíjí na Kyjev intenzivní tlak, aby na jaře uzavřel mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Tento plán je v souladu s iniciativou USA, kterou v pátek novinářům představil Volodymyr Zelenský a jejímž cílem je do června podepsat všechny dokumenty potřebné k ukončení největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.
Zelenský je tlačen do voleb, i když chce válku
„Říkají, že chtějí všechno stihnout do června, aby válka skončila,“ řekl ukrajinský prezident novinářům s odkazem na přání Bílého domu soustředit se na listopadové volby do Kongresu. „A chtějí jasný harmonogram.“ Konání voleb by znamenalo dramatický politický obrat pro prezidenta, který opakovaně tvrdil, že takové volby jsou nemožné, dokud v zemi platí stanné právo.
Miliony Ukrajinců jsou vysídleny a asi 20 procent území země již Ukrajině nepatří. Podle ukrajinských a evropských úředníků zapojených do plánování, jakož i dalších osob informovaných o této záležitosti, má Zelenský v úmyslu oznámit plán prezidentských voleb a referenda 24. února, v den čtvrtého výročí plnohodnotné invaze Ruska. Zelenský to ale ve středu večer v rozhovoru s novináři popřel a tvrdí, že volby na Ukrajině budou až po vyhlášení příměří. Ovšem oznámení voleb může přijít nezávisle na příměří. Americký list si za svými informacemi stojí.
„Ukrajinci mají pevné přesvědčení, že vše musí být spojeno se znovuzvolením Zelenského,“ uvedl jeden západní úředník obeznámený s touto záležitostí. Kancelář Zelenského na žádost o komentář nereagovala. Americká ambasáda v Kyjevě se k věci odmítla vyjádřit. Ukrajinští a západní představitelé zdůraznili, že jak časový plán, tak ultimátum USA pravděpodobně nebudou dodrženy.
Protože závisí na několika faktorech, včetně toho, zda bude možné dosáhnout pokroku v mírových jednáních s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Tento plán však podtrhuje Zelenského snahu maximalizovat své šance na znovuzvolení a zároveň ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Kyjev nebrzdí mírovou dohodu, pokud by bylo možné ji uzavřít.
Do 15. května musí Ukrajina uspořádat volby a referendum o mírové smlouvě s Rusy
Podle zfalšovaných celostátních průzkumů veřejného mínění je podpora Zelenského prý sice stále značná, ale oproti téměř jednomyslné podpoře před čtyřmi lety poklesla, a to v důsledku únavy z války a korupčních skandálů v prezidentově nejbližším okolí.
Lidé blízcí Zelenskému uvedli, že on a jeho tým dali Trumpově administrativě najevo, že jsou ochotni akceptovat mimořádně rychlý časový harmonogram, a to navzdory logistickým překážkám spojeným s konáním voleb v krátké lhůtě za válečných podmínek. Zelenský uvedl, že Ukrajina a USA dosáhly dohody o bezpečnostních zárukách a je připraven ji s Trumpem podepsat. Jenže, od Trumpa přišla vzápětí studená sprcha.
Americký prezident totiž Kyjevu dal najevo, že americké bezpečnostní záruky jsou podmíněny dohodou o širším mírovém ujednání, které by pravděpodobně zahrnovalo postoupení Donbasu Rusku a které Washington chce uzavřít před termínem 15. května. A bez toho USA žádné záruky Ukrajině nepodepíší, uvádí zdroje z Bílého domu.
Zelenský dosud odolával výzvám k postoupení území a minulý týden prohlásil, že Ukrajina „zůstane tam, kde je“. Trump následně prohlásil, že v tom případě i americká pomoc Ukrajině zůstane tam, kde je, tedy v USA. Zelenský vzápětí korigoval svůj výrok a prohlásil, že k takovému odstoupení území se musí vyjádřit Ukrajinci v referendu, které by se mohlo konat společně s volbami prezidenta.
Trump dal Ukrajině další ultimátum, už asi sedmé v pořadí
Úředníci varovali, že Trumpova administrativa již dříve stanovila termíny, které již uplynuly, ale Washington dává Kyjevu velmi malý manévrovací prostor, protože se blíží americké volby do Kongresu. Uvedli, že plán by se mohl také zpozdit kvůli tomu, jak daleko od sebe Kyjev a Moskva stále stojí v klíčové otázce území, včetně kontroly nad Donbasem a jadernou elektrárnou v Záporoží. Časový harmonogram může být narušen také v případě, že Rusko eskaluje své útoky na kritickou infrastrukturu Ukrajiny a pozemní ofenzívu na jihovýchodě, kde jeho síly postupují vpřed.
Putin trvá na tom, že bude i nadále usilovat o dosažení svých maximalistických cílů, včetně obsazení Donbasu silou, pokud Kyjev a Západ nevyhoví jeho požadavkům, a to navzdory tomu, že Trump a jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff prohlásili, že podle jejich názoru je ruský vůdce připraven uzavřít dohodu. Podivné změny se začínají odehrávat i v EU, kde se najednou objevují výzvy k jednání s Ruskem.
Ale to jednání má hodně divné kontury. EU totiž prý hodlá v rámci jakéhokoli urovnání konfliktu na Ukrajině požadovat omezení velikosti [2] ruských ozbrojených sil, uvedla v úterý šéfka zahraniční politiky bloku Kaja Kallasová. EU přitom není součástí mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou zprostředkovaných USA a dlouhodobě odmítá diplomatické kontakty s Moskvou.
Zastropování Ruské armády je prý požadavek EU na mírové urovnání
Kallasová však novinářům sdělila, že připravuje seznam požadavků a věří, že Brusel ovlivní výsledek konfliktu. „Všichni u stolu, včetně Rusů a Američanů, musí pochopit, že je třeba, aby Evropané souhlasili,“ uvedla podle citace zpravodajských agentur. „A za tímto účelem máme také podmínky. A tyto podmínky bychom neměli klást Ukrajincům, ale Rusům.“
„Ukrajinská armáda není problémem. Problémem je ruská armáda. Problémem jsou ruské vojenské výdaje. Pokud utratí tolik peněz za armádu, budou ji muset znovu použít,“ tvrdí Kallasová. Její úřad předloží seznam členským státům během několika dní. Tyto její výroky vyvolaly v Moskvě výbuchy smíchu a došlo k potvrzení, že Kallasová určitě něco fetuje, protože jinak by jí něco takového nenapadlo.
Moskva je překvapena snahou EU o zahájení přímých rozhovorů s Ruskem!
Velikost Ruské armády není odvozena od války na Ukrajině, ale od velikosti území Ruska a od počtu obyvatel Ruska. Znovu se potvrzuje, že vedení Bruselu je obsazeno naprostými diletanty a idioty. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již reagoval na informace, že EU chce začít jednat s Moskvou, že až dosud se mluvilo jen o strategické porážce Ruska, ale najednou chce EU jednat. V podstatě jde o jedinou věc, že EU nyní nemá dostatek zbraní, munice a hlavně vojáků na vedení přímého střetu s Ruskem.
Cílem EU je válku přerušit a během pár let obnovit ukrajinskou armádu, zahájit zbrojní výrobu v EU, a zhruba po nástupu nového amerického prezidenta po 20. lednu 2029 zahájit nové tažení proti Rusku. Rusové si letos vezmou ten zbytek Donbasu, s tím už je Bruselu srovnaný, a jakmile to bude, očekává se podpis míru s krátkou trvanlivostí. To je ten plán. Není to příprava k míru, je to příprava k horečnému zbrojení na válku v sobě mírové přestávky.     (Čtěte na stránkách AENews)

Zázračná čierna rasca (Nigella sativa): Najmocnejšia liečivá bylinka v prírode ..... Nigella sativa, známa aj ako čierna rasca alebo černuška siata (česky černý kmín), je už stáročia uctievaná ako jeden z najúčinnejších prírodných liečivých prostriedkov.
Toto malé, ale mocné semienko pochádzajúce z juhozápadnej Ázie a Blízkeho východu sa používa už od staroveku. Našlo sa dokonca aj v hrobke faraóna Tutanchamona a chválil ho aj Hippokrates, „otec modernej medicíny“.
Moderná veda aktuálne potvrdzuje to, čo tradiční liečitelia už dlho vedia: čierna rasca je zdrojom zdravotných prínosov, od boja proti rakovine a cukrovke až po ochranu mozgu a detoxikáciu tela.
Truhlica liečivých zlúčenín
Čierna rasca obsahuje bohatú zmes bioaktívnych zlúčenín, pričom tymochinón (TQ) je najviac študovaný pre svoje liečivé vlastnosti.
Medzi ďalšie kľúčové zložky patrí tymohydrochinón (THQ), nigelón, alfa-hederín a esenciálne mastné kyseliny, ako sú omega-6 a omega-9.
Na rozdiel od spracovaných rastlinných olejov je obsah omega-6 v oleji z čiernej rasce vyvážený a prospešný pri konzumácii s mierou (1 až 2 čajové lyžičky denne).
1. Vlastnosti proti rakovine
Jednou z najpozoruhodnejších schopností čiernej rasce je jej protirakovinový potenciál. Výskum ukazuje, že tymochinón:
Indukuje apoptózu (programovanú bunkovú smrť) v bunkách rakoviny prsníka, hrubého čreva, leukémie, krčka maternice a ústnej dutiny.
V štúdiách na zvieratách potlačil rast nádorov, pričom zmešil nádory až o 52%.
Bráni pred poškodením röntgenovým žiarením a chráni mozgové tkanivo pred oxidačným stresom.
Na rozdiel od toxickej chemoterapie, čierna rasca selektívne cieli na rakovinové bunky a zároveň chráni zdravé – čo je v ostrom kontraste so škodlivými liečbami veľkých farmaceutických spoločností orientovaných nie na záchranu pacienta, ale na dosahovanie zisku.
2. Cukrovka a metabolické zdravie
Čierna rasca je pre diabetikov prelomovou voľbou, pretože ponúka prirodzenú reguláciu hladiny cukru v krvi bez vedľajších účinkov syntetických liekov, ako je metformín.
Štúdie potvrdzujú, že:
Znižuje hladinu cukru v krvi nalačno a hladinu HbA1c (glykovaný hemoglobín, respektíve dlhodobý krvný cukor).
Regeneruje beta-bunky pankreasu, čo môže potenciálne zvrátiť priebeh cukrovky 1. aj 2. typu.
Zlepšuje citlivosť na inzulín a znižuje cholesterol.
Vďaka tomu je čierna rasca dôležitým nástrojom proti epidémii cukrovky, ktorú živia spracované potraviny, pesticídy a toxické lieky veľkých farmaceutických spoločností.
3. Ochrana mozgu a nervového systému
Tymohydrochinón v čiernej rasci pôsobí ako silný inhibítor acetylcholínesterázy, ktorá zvyšuje hladinu acetylcholínu – neurotransmiteru dôležitého pre pamäť a kognitívne myslenie.
Vďaka tomu je prirodzenou alternatívou k farmaceutickým liekom používaným na Alzheimerovu chorobu, Parkinsonovu chorobu a schizofréniu.
Olej z čiernej rasce navyše:
Chráni pred poškodením mozgu spôsobeným olovom.
Znižuje neurotoxicitu spojenú s Parkinsonovou chorobou a demenciou.
Upokojuje úzkosť a zlepšuje náladu moduláciou serotonínu a GABA, čo je kľúčový inhibičný neurotransmiter v centrálnom nervovom systéme, ktorý pôsobí ako prirodzený upokojujúci prostriedok na mozog.
4. Podpora srdca a kardiovaskulárneho systému
Srdcové choroby zostávajú hlavnou príčinou úmrtí, a to najmä kvôli mýtu o cholesterole zo strany veľkých farmaceutických spoločností a toxickým liekom statínom.
Čierna rasca ponúka bezpečnejšie riešenie:
Znižuje hromadenie arteriálnych plakov.
Znižuje krvný tlak a zlý LDL cholesterol a zároveň zvyšuje dobrý HDL cholesterol.
Chráni pred poškodením z oxidačného stresu, ktoré spôsobuje srdcový infarkt.
5. Posilnenie imunity a riešenie rezistencie na antibiotiká
V ére superbaktérií odolných voči antibiotikám, ako je MRSA, vyniká čierna rasca ako prirodzený antimikrobiálny prostriedok.
Štúdie ukazujú, že:
Ničí baktérie rezistentné na lieky, vrátane Helicobacter pylori (spojeného so žalúdočnými vredmi a rakovinou žalúdka).
Bojuje proti kvasinkovým infekciám, ako je Candida.
Zvyšuje imunitné funkcie zvýšením produkcie imunoglobulínov.
6. Detoxikácia a ochrana pred ťažkými kovmi
V modernom živote, ktorý nás bombarduje toxínmi, ako sú pesticídy, ťažké kovy, chemtrails a elektromagnetické polia, čierna rasca pomáha detoxikácii tým, že:
Chráni pečeň pred poškodením.
Chelatuje olovo a znižuje toxicitu mozgu.
Zvyšuje hladinu glutatiónu, hlavného antioxidantu v tele.
7. Liečba autoimunity a úľava od zápalov
Na rozdiel od liekov potláčajúcich imunitu, čierna rasca moduluje imunitný systém, vďaka čomu je prospešná pri autoimunitných ochoreniach.
Pomáha pri:
reumatoidnej artritíde
roztrúsenej skleróze, respektíve skleróze multiplex (zníženie zápalu mozgu potvrdené v štúdiách)
psoriáze a ekzéme (lokálna aplikácia zlepšuje hojenie pokožky)
plodnosti a hormonálnej rovnováhe
Vo svete, kde miera neplodnosti prudko stúpa kvôli toxínom, vakcínam a endokrinným disruptorom, čierna rasca ponúkajú nádej, nakoľko zlepšuje počet, pohyblivosť a objem spermií u mužov.
Taktiež pomáha ženám zotaviť sa zo syndrómu polycystických vaječníkov zlepšením citlivosti na inzulín.
Praktické použitie a dávkovanie
Olej z čiernej rasce sa môže užívať vnútorne (1 čajová lyžička, 1 až 3-krát denne) alebo sa môže aplikovať lokálne pre zdravie pokožky a vlasov.
Výborne sa hodí k medu, bylinkovým čajom alebo šalátom.
Pre dosiahnutie maximálnych účinkov vyberte za studena lisovaný, bio olej skladovaný v tmavom skle, aby sa zabránilo oxidácii v dôsledku slnečného svetla.
Prirodzená alternatíva k jedom veľkých farmaceutických spoločností
Zatiaľ čo medicínsko-priemyselný komplex presadzuje toxické lieky, čierna rasca je dôkazom liečivej sily prírody.
Od zvrátenia cukrovky cez boj proti rakovine až po detoxikáciu tela, tento staroveký liek ponúka bezpečné a účinné riešenia. To všetko bez korupcie zo strany veľkých farmaceutických spoločností.
Zatiaľ čo globalisti presadzujú svoju agendu depopulácie prostredníctvom toxických vakcín, geneticky modifikovaných plodín a potravín zaťažených chemikáliami, čierna rasca predstavuje návrat k skutočnej medicíne – takej, ktorá posilňuje jednotlivcov, nie zisky korporácií.     (Čtěte na stránkách Badatel)

Kam dál povede cesta bývalého premiéra Petra Fialy? Na Hrad nemíří, ale spouští nový projekt ..... Kolem bývalého premiéra Petra Fialy (ODS) visela otázka, čemu se bude chtít věnovat po ukončení mandátu a po vzdání se kandidatury na předsedu strany. Na síti X dnes sdělil, že ke kandidatuře do Senátu či na prezidentský post výzvy dostával, nicméně, má jiné plány.
„Na podzim 2025 jsem byl se silným mandátem zvolen poslancem. Velmi si vážím důvěry a podpory svých voličů, a proto budu svůj poslanecký mandát nadále vykonávat,“ uvedl dnes v příspěvku na sociální síti X někdejší předseda vlády. Často údajně dostával otázky, co bude dělat dál a jaké jsou jeho plány.
„Děkuji všem, kteří mě v uplynulých dnech a týdnech vyzývali ke kandidatuře do Senátu či dokonce k tomu, abych se aktivně účastnil prezidentských voleb. Nejsem ale zvyklý se vzdávat a odcházet od rozdělané práce,“ dodal. Do Senátu ani na Pražský hrad kandidovat nebude, napsal v příspěvku s tím, že prezident Petr Pavel podle něj svou práci dělá dobře a jeho případná kandidatura by pouze tříštila hlasy.
K tomu, aby byl v politice a veřejném životě aktivní, údajně nepotřebuje neustále zastávat nějaké funkce. „Společně se svými spolupracovníky jsem se rozhodl založit Politické fórum z. ú. – think-tank,“ sdělil Fiala. Upřesnil, že nejde o žádnou novou politickou stranu nebo hnutí. „Politické fórum je platforma, prostor pro všechny, kterým záleží na svobodě, demokracii, právním státě a na kvalitní politické kultuře,“ popsal ve videu princip nového projektu.
Screenshot z webu Politického fóra. (Epoch Times)
Fórum si dále podle Fialy ukládá za cíl motivovat společnost, a hlavně mladé lidi, k tomu, aby se zajímali o okolní dění a měli chuť se politice věnovat. „Budeme pořádat diskuze, setkání, konference a samozřejmě nabízet kvalitní, hodnotový obsah na sociální sítě,“ uvedl na závěr videa poslanec.
V kalendáři Fóra jsou už naplánované první akce. První se uskuteční za necelé dva týdny na výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 24. února. Bude to beseda na Stojanově gymnáziu ve Velehradě. Den poté bude v Praze debata o zločinech komunismu a 13. března se uskuteční debata s veřejností ve Velkých Pavlovicích.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Král je nahý…
by Vidlák11 února, 2026
Sledujete, co se vylezlo z Epstein files? Celá kauza je jako revoluce, která požírá vlastní děti. Epstein byl svého času taková globální celebrita – všechno znal, všude byl, od všeho měl klíče a teď stačí, aby jméno kohokoliv objevilo v těch statisících oddajněných materiálech a začíná hon. Už nezáleží na tom, jaký vztah dotyčná osoba měla s Epsteinem, stačí, když její jméno figuruje v momentálně nejsledovanější kauze světa. To víte, je to stejný šok, jako kdyby se ukázalo, že Havel byl alkoholik nebo Pavel bil svoji první manželku…
Ti, kteří v tom jsou namočeni, jsou samozřejmě naštvaní, protože se z globální epsteinovské pravdy a lásky stal mávnutím kouzelného proutku globálního kanibalismus a satanský kult smrti a tak se potřebují očistit tím, že rychle najdou někoho, kdo byl ještě horší. Veřejnost, tvořená mééédii je pak samozřejmě patřičně zděšena, začínají hysterické fejsbůkové a twitterové hony na čarodějnice… já už vlastně chápu, proč Trump tak dlouho otálel se zveřejněním. Asi tušil, co to spustí a jaké následky to bude mít. Celá věc už přetéká i k nám a přesně stejným způsobem, jako v Americe. Hledají se jména, aby bylo koho obvinit.
Takhle nějak to vypadalo po Stalinově smrti, když přišel Chruščov. Najednou byl z velkého generalissima vlastně zločinec a každý se snažil, aby se nezjistilo, že ho miloval, obdivoval ho a prováděl před jeho jasnou tváří sebekritiku… Něco jak Ledecká před Pavlem… Hlavně aby Černý Petr zůstal v ruce někomu jinému, o ničem jiném už to teď není.
Co si budeme povídat, každý systém i každý režim má své třinácté komnaty, kam je lepší nevstupovat. Koncentráky nevymysleli Němci, ale Britové. Nacisté nebyli jediní, kdo řešili problémy vyvražďováním a genocidou. Sibiřské gulagy nejsou báchorky. Američané si také nezabrali zemi tím, že k Indiánům byli hodní a Churchill neměl problém, když se do Ghándího příznivců v Indii střílelo kulomety. Konflikt Izraelců a Palestinců také není žádný černobílý boj dobra se zlem, ale je plný sviňáren a úskoků. O Stěpanu Banderovi na Ukrajině je zbytečné mluvit. Bandera párty a Bandera burgery máme i tady u nás.
Že končí nějaká éra, to se pozná i tím, co se děje v kauze Epstein. Režim už prostě není schopen tutlat své vlastní hříchy a není schopen si svou krutost před Bohem i před lidmi odůvodnit. Před deseti lety bylo in, prznit nezletilé holčičky, teď najednou je to zločin. Epstein ztratil krytí a protože to byl skutečný arcilotr, pro jistotu s ním žádný soud neriskovali. Tohle nebylo selhání jednotlivce, ale součást liberální demokracie a globalizace. Oni to považovali za zaslouženou zábavu po těžké práci pro liberální blaho lidstva. Zločin se z toho stal až tím, že se přestal dařit ten Fukuyamův konec dějin.
V Padesáti odstínech šedi je miliardáři Greyovi také dovoleno mlátit svou milenku a ona z toho má ještě orgasmus. Kdyby se k ní stejně choval popelář Franta, šel by sedět. Rozdíl mezi pikantní kratochvílí a trestnou činností je mnohdy dán jen výší konta viníka.
V Sovětském svazu znamenala výměna za Chruščova uvolnění poměrů. Kult osobnosti byl u konce, na Letné se odstřelila jedna hodně velká socha, všichni se tak trochu uklidnili z budovatelského nadšení a začala nová doba. V současných Spojených státech to ovšem takhle nepůjde. Epstein je po smrti vlastně ještě mnohem horší a nebezpečnější než zaživa. Je horší než covid nebo rakovina. Teď teprve začíná žrát lidi, ničit kariéry a rozvracet zřízení. Pro „ameryckou demogratyckou společnost“ existuje jen jedno osvědčené řešení – Válka. Ta nasměruje pozornost mééédií i veřejnosti jinam.
Problém je ovšem v tom, že i toto řešení postupně ztrácí na účinnosti. Nejlépe totiž funguje krátká a vítězná válka. A nebo trvalý mír. Pokud se někde v Hindukúši nebo v Bagdádu zabetonujete na dvacet let, vytvoříte tam Abú Ghraib a nakonec stejně musíte s ostudou odejít, je to na houby. Pokud se zapojíte do války na Ukrajině, která je dražší než veškerá rozvojová pomoc pro Třetí svět za posledních dvacet let, začne to být kotraproduktivní. A pokud vlastně jako jediného nepřítele pro pořádné (ale ještě bezpečné) válčení máte devadesátimilionový Írán, tak to prostě není dobré.
Když Američané v roce 2003 zaútočili na Irák, trvalo jim tři čtvrtě roku, než si tam pro plnohodnotný útok navozili vojenský materiál a zásoby. A to byl Saddám Husajn jen stín své bývalé síly. Iráčané tehdy neměli hypersonické rakety ani roje dronů. To všechno ovšem dnešní Írán má a i když se k Perskému zálivu stahují americké letadlové lodě, bombardováním můžete zničit zemi, ale málokdy tím zničíte režim. Na to potřebujete pěchotu, kterou musíte odněkud odvelet a přesně na to Čína čeká.
Američané dnes mají v oblasti Perského zálivu dvakrát tolik sil, než kolik jich měli loni při bombardování íránských jaderných zařízení. Izraelci už mluví o tom, že zaútočí klidně sami. V Británii to vypadá na předčasné volby. Evropské královské rodiny byly v celém tom znásilňování dětí také plně angažované. Ano, jednoho dne prostě někdo první vykřikne, že král je nahý a jediný způsob, jak to ukončit, je zahájit Třetí světovou válku. A nebo tvrdit, že za Epsteina může Putin a doufat, že to na zblblé libtardy zabere.
A nebo… ještě je možné vnutit mír Ukrajině. Zaslechl jsem nějaké nepotvrzené zvěsti, že za týden by se tam mělo uskutečnit referendum o válce, volbách a územních otázkách. Prý enormní americký tlak…     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

BlackRock & Vanguard. Korporátní fašismus big pharma a mainstreamových médií ..... Benito Mussolini řekl, že fašismus by se měl vhodněji nazývat korporativismus, protože se jedná o fúzi státní a korporátní moci. Říká se, že BlackRock a Vanguard vlastní svět, a tudíž vlastní i naše vlády. Tyto společnosti jsou vlastníky a kontrolory velkého farmaceutického průmyslu. A ještě důležitější je, že BlackRock a Vanguard vlastní světová mainstreamová média. Jinými slovy, big pharma vlastní média. video, 20 min *****
Dokument vás humornou formou provede posledními čtyřmi tragikomickými roky v kontextu korporátního fašismu firem BlackRock a Vanguard a jimi vlastněných velkých farmaceutických firem, které zároveň vlastní světová média, a o důsledcích působení těchto dvou entit na zdraví zaočkované zachráněné populace. Informace jsou odzdrojované přímo ve videu, takže se fact-checkeři mohou seznámit s novými skutečnostmi.
Korporátní fašismus BlackRock & Vanguard
Přestože inuitské ženy žijící v chladném sněhu mají stejnou průměrnou délku života 83 let jako všichni ostatní, zimní vagíny nyní náhle způsobují infarkty v mladém věku a chladné počasí může poškodit vaše zdraví. Raději si nechte udělat zimní test vaginálního průtoku, pokud jste v ohrožení. Přestože je přerušovaný půst největším prokázaným přínosem pro zdraví všech dob, nyní náhle vynechávání snídaně způsobuje infarkty.
Pokud ale nevynecháváte snídani, nejoblíbenější snídaňové jídlo na světě, vejce, náhle zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin. Praktický lékař v televizi nás varuje, že právě když se ceny energií zdvojnásobují, může to způsobit infarkty a mrtvice. Říká nám, že toto zvyšování účtů za energie by mohlo dokonce způsobit zdravotní problémy našich dětí, protože všichni necháváme své děti otevírat naše účty za energie a pak se jich ptáme, jak to zaplatí, když nemají práci.
Říkají nám, že náhle dýchání, jediný jistý způsob, jak zůstat naživu, a základ starověkých védských, jogínských a taoistických praktik dlouhověkosti, by mohlo zvýšit riziko smrtelného infarktu. Takže příliš nedýchejte. Ve skutečnosti, pokud někdo, koho znáte, má infarkt, určitě mu řekněte, ať děláte cokoli, nedýchejte.
To jen zhorší věci. Věděli jste, že i když jste k tomu každý rok nuceni, posunutí hodin o hodinu dopředu na jaře je pro miliony Britů se srdečními problémy náhle nebezpečné? Doufejme, že posunutí hodin dozadu na podzim je osvědčeným lékem. Nejen mainstreamová média, ale i Harvard nám najednou chce připomenout, že se říká, že marihuana vyvolává infarkty.
Pamatujete si na 70. léta, kdy američtí teenageři kouřili víc trávy než Cheech a Chong a všichni umírali na mrtvici a infarkty? Já taky ne, ale je to super příběh, brácho. Ženy teď najednou mívají infarkty kvůli používání sexuálních hraček a vibrátorů. Promiňte, lidi, možná jste jí pár orgasmů způsobili, ale kdy jste ji naposledy tak dobře ošukali, že jste jí způsobili infarkt? Musíte zlepšit svou hru.
Neznámí vědci v ITV News nyní najednou varují, že třesení peřinou při stlaní postele může zvýšit vaše šance na infarkt. Protože ačkoliv srdce snadno zvládne běh maratonu, Tour de France, závod v Ironmanu, a dokonce i výstup na Mount Everest, stres z jemného zatřesení něčím, co váží jako dva polštáře, je konečným bodem zlomu lidské fyzické námahy. Štědrý den nyní zvyšuje riziko infarktu o 37 procent, což na naše srdce vyvíjí obrovskou zátěž, pravděpodobně kvůli veškeré radosti z dávání a lásky.
Odhazování sněhu, infarkt a náhlá smrt. Konzumace velkého množství zeleniny prospěšné pro srdce už nesnižuje riziko infarktu nebo mrtvice. I když jste o tom nikdy neslyšeli, vlády najednou utrácejí peníze za plakáty v autobusech, aby nám připomněly, že i děti mají mrtvici.
Zcela normální. Nyní pravidelně vidíme, jak se sportovní zápasy zastavují, protože fanoušci na stadionu kolabují a záchranáři je vytahují ven. A v dnešní době se sotva můžete dívat na sportovní zápas, aniž by se hra nepozastavila, když se sportovec zhroutí na zem a drží se za hrudník.
Naštěstí nám Irish Examiner poprvé v historii sportu říká, že píšťalky rozhodčích mohou být příčinou náhlého nárůstu srdečních problémů u sportovců. Nejen to, ale píšťalky rozhodčích mohou také způsobovat incidenty u sportovních fanoušků účastnících se zápasů, jako tento fanoušek, který se zhroutil na horní palubu tribuny Grahama Taylora. To je ale pořádná píšťalka.
Je úžasné, že nezkapalnila stovky lidí, které jí stály v cestě. Ujišťují nás však, že všechny tyto incidenty nesouvisejí s očkováním, takže veřejnost byla vyzývána, aby ignorovala dezinformace, které se nedávno šířily na sociálních sítích, a raději věřila absurdnímu tvrzení, že píšťalky rozhodčích po 160 letech pravidelného používání bez problémů náhle způsobují mrtvici a infarkty. Ještě neuvěřitelnější než tato výmluva je, že široká veřejnost a mainstreamová média si neustále kladou otázku, proč tolik sportovců nevysvětlitelně kolabuje, jako by nedokázaly rozpoznat něco očividného, ​​takže si to rozeberme černé na bílém, abychom jednou provždy objasnili zmatek.
Americké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí nedávno na svých webových stránkách přiznalo, že vakcíny proti COVID-19 způsobují myokarditidu a myoperikarditidu. Myokarditida je zánět srdečního svalu neboli myokardu. Zánět může snížit schopnost srdce pumpovat krev a způsobit rychlý nebo nepravidelný srdeční rytmus nebo srdeční arytmie.
Těžká myokarditida oslabuje srdce tak, že zbytek těla nedostává dostatek krve. V srdci se mohou tvořit krevní sraženiny, které vedou k mrtvici nebo infarktu. Perikarditida je zánět osrdečníku, což je membrána obklopující srdce, takže myoperikarditida je zánět svalové stěny srdce i jeho obalové membrány.
CDC nám uvádí, že důkazy z mnoha systémů monitorování bezpečnosti v různých zemích podporují zjištění zvýšeného rizika myokarditidy a myoperikarditidy po očkování mRNA COVID-19. Říkají nám, že k ní dochází častěji po druhé dávce než po první dávce a že k prvnímu výskytu obvykle dochází během několika dnů po očkování, většinou během prvního týdne. Také nám říkají, že k ní dochází častěji u dospívajících a mladých dospělých, což vysvětluje, proč jsou místní noviny po celém světě plné příběhů o malých dětech a dospívajících, kteří náhle umírají na infarkty a mrtvice.
Průměrný člověk si myslí, že se to děje jen jednomu nebo dvěma dětem v jeho vlastní komunitě, protože čtou pouze místní noviny a mainstreamová média neinformují o tom, že se to děje po celém světě. Jak říká ten mem, pamatujete si, jak ve škole všichni začali náhle umírat? Já taky ne. Ještě znepokojivější je, že CDC nám říká, že případy byly klinicky obvykle mírné, zatímco Dr. Rogers nám říká, že myokarditida je nevratná.
Jakmile je srdeční sval poškozen, tělo ho nedokáže opravit. Je to zničující stav. Během několika let mnoho z těchto dětí zemře.
Dr. Anthony Hinton, konzultant-chirurg s 30 lety zkušeností v anglické Národní zdravotní službě, poukazuje na to, že myokarditida má 20% úmrtnost po pouhých dvou letech a 50% úmrtnost po pouhých pěti letech. Dr. Hinton vysvětluje, že nemůžete mít mírnou myokarditidu stejně jako nemůžete být trochu těhotná. Takže i když má toto zastírání od CDC být uklidňující, nic neznamená.
Současné statistiky úmrtnosti na myokarditidu ukazují, že 70 % těchto lidí může zemřít do pěti let. Než začnete panikařit, velká část toho může být velmi dobře přičítána jedovatým lékařským postupům, kterými jsou alopatičtí lékaři a nemocnice vyškoleni k léčbě myokarditidy. Takže docela dobře mohou existovat homeopatické a dietní způsoby, jak prodloužit život mnohem déle, možná dokonce regenerovat odumřelou srdeční tkáň.
Ale proč se prostě nevyhnout myokarditidě injekcí COVIDu, jen pro jistotu? Americký systém VAERS neboli systém hlášení nežádoucích účinků vakcín je místem, kam lékaři, nemocnice a lidé chodí hlásit poškození vakcínou. Bohužel kvůli dlouhému a složitému formátu podávání studie ukázala, že se do VAERS dostane odhadem pouze 1 % všech nežádoucích účinků. K 18. únoru 2022 vidíme, že jen v USA bylo po podání injekcí mRNA COVID-19 hlášeno 34 448 případů myokarditidy a perikarditidy.
S pouhým 1 % by se nejhorší scénář mohl blížit 3,4 milionu lidí. Ještě horší je, že několik měsíců předtím, než byly tyto takzvané mRNA vakcíny proti COVID-19 vůbec podány široké veřejnosti, americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), jehož úkolem je sledovat bezpečnost těchto vakcín a buď schválit, nebo zamítnout jejich použití po přezkoumání dat z klinických studií, zveřejnil na svých webových stránkách, že bude sledovat mRNA vakcíny proti COVID-19 z hlediska seznamu 22 bodů s více než 30 nežádoucími účinky, což znamená vážné poškození zdraví, které očekávali od těchto vakcín poté, co je viděli v klinických testech. A skutečně, desátým bodem vlevo dole byla myokarditida a perikarditida.
Věděli měsíce předtím, než se to stalo široké veřejnosti. Těsně nad tím byl akutní infarkt myokardu, honosný název pro infarkt. O několik měsíců výše, samozřejmě, očekávali, že tyto injekce způsobí mrtvici.
Také trombocytopenie, onemocnění krve charakterizované abnormálně malým počtem krevních destiček v krvi, které se používá jako signál blížícího se srdečního selhání. Pod to FDA uvádí diseminovanou intravaskulární koagulaci, což je závažný stav, který vede k nadměrnému a abnormálnímu srážení krve v cévách těla, což vede k trombóze, která způsobuje infarkty a mrtvice. Pod to máme žilní tromboembolii, známou také jako žilní trombóza nebo hluboká žilní trombóza, kdy se v hlubokých žilách vytvoří krevní sraženina.
Opět, trombóza způsobuje infarkty a mrtvice. Už to dorazilo? A co multisystémový zánětlivý syndrom u dětí, nově vymyšlený stav postihující děti s nedávnou údajnou infekcí nebo expozicí koronavirovému onemocnění 2019 nebo COVID-19? Docela zvláštní, že se od samotné vakcíny očekávalo, že způsobí přesně totéž nově vytvořené onemocnění, které obviňovali z tohoto nového údajného viru. Má některé klinické rysy připomínající Kawasakiho chorobu a syndrom toxického šoku.
Proč by experimentální vakcína způsobovala syndrom toxického šoku u dětí, kdyby v sobě neobsahovala toxické složky? A co je Kawasakiho choroba? Kawasakiho choroba je dětské onemocnění. Středně velké tepny v celém těle otékají a zanítí se, včetně koronárních tepen, které zásobují srdce krví. To následně způsobuje, překvapení, krevní sraženiny, které způsobují infarkty.
Způsobuje také zánět srdečního svalu neboli myokarditidu a poruchy srdečního rytmu neboli srdeční arytmii. Zní vám to povědomě? Americká kardiologická akademie provedla šestiměsíční studii o souvislosti myokarditidy s vakcínou BNT162b2 u dětí, což je vakcína proti COVID-19, a dospěla k závěru, že se myokarditida obvykle vyskytuje u dětských pacientů chlapce po druhé dávce vakcíny proti COVID-19. Když už mluvíme o vakcíně Pfizer BNT16B2, důvěrná kumulativní analýza hlášených nežádoucích účinků po očkování, kterou vypracovala organizace Worldwide Safety, je docela šokující.
Když se posuneme dolů na stranu 30 zprávy, vidíme devět stran v řadě s téměř tisícem nebo více nemocemi způsobenými pouze touto jednou vakcínou, nemluvě o mrtvicích a infarktech. Jmenuji se Sucharit Bhakti. Jsem lékař a vědec.
Tato zázračná kulka, injekce, má způsobit, že váš imunitní systém exploduje a bude bojovat s virem. Vždy jsme měli hluboké obavy, že tato exploze spustí řetězové reakce vedoucí k tvorbě krevních sraženin v cévách, sraženin, které nikdo nevidí, ale může je cítit. Pokud se sraženiny vytvoří v mozku, máte silné bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, paralýzu a mnoho dalších věcí, o kterých hlásí tolik lidí.
Jak to zjistit? Existuje laboratorní stanovení, D-dimery, které pokud se vám v krvi zvýší, je to důkaz, že ve vašich cévách došlo k tvorbě sraženin. Řada německých lékařů nyní měřila D-dimery v krvi pacientů před očkováním a několik dní po očkování, bez ohledu na příznaky, a právě zjistili, že spuštění tvorby sraženin je u všech vakcín velmi častým jevem, což znamená, že když si aplikujete tuto injekci, dovolíte svému tělu vyvolat reakci, která je potenciálně smrtelná. Proto důrazně lidem nedoporučuji, aby se nechali očkovat.
Pokud chcete, jako dospělý můžete, ale musíte si uvědomit, že jste vystaveni hrozbě. Nedávejte injekci dětem, protože se absolutně nemohou bránit. Pokud dáte tuto injekci svému dítěti, dopouštíte se trestného činu.
Pokud dáte tuto injekci svému dítěti, dopouštíte se trestného činu. Ve skutečnosti ano, FDA připustila, že očekávala smrt jako jeden z vedlejších účinků těchto injekcí proti COVID-19, a dosud bylo podle amerického VAERS hlášeno 24 402 úmrtí způsobených očkováním proti COVID-19 jen v USA, což je při odhadovaném 1 % hlášených úmrtí, což by mohl být nejhorší scénář s 2,4 miliony úmrtí. Což nás vede k otázce za milion dolarů.
Opravdu si myslíte, že je to jen náhoda, že ve stejném roce, kdy farmaceutické společnosti vlastněné BlackRockem a Vanguardem oklamaly polovinu světa k aplikaci smrtící, jedovaté injekce, která sice způsobila mrtvice, infarkty a smrt prostřednictvím nejméně 10 různých biologických spouštěčů, že se najednou mainstreamová média vlastněná BlackRockem a Vanguardem odhodlala svalovat vinu za mrtvice, infarkty a úmrtí na variantu Omicron, dýchání příliš mnohokrát denně, vynechávání snídaně, konzumaci vajec k snídani, používání sexuálních hraček, kouření trávy, chladné počasí a zimní vagínu, počasí obecně, změnu klimatu, rostoucí účty za energie, užívání aspirinu, posouvání času o hodinu dopředu, příliš silné třepání peřinou, oslavování Vánoc, odhazování sněhu a pískání rozhodčích? Vážně?     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Brusel chce přijmout do EU Ukrajinu i přes veto Maďarska ..... Brusel zvažuje udělení částečného členství Ukrajině již v roce 2027, a to v rámci pětistupňového procesu, který zahrnuje i možnost přehlasování maďarského veta.
Proukrajinská a protiorbánovská Ursula von der Leyenová 12. února 2026 - 02:20
Plán těch, kteří vedou EU, ohledně integrace Ukrajiny do EU se vyjasňuje. To je ohromující, vzhledem k tomu, že země je od února 2022 ve válce a od roku 2014 v konfliktu s Ruskem. Tito činitelé s rozhodovací pravomocí – kteří nejsou přímo voleni občany demokratickými prostředky – odhalují skutečnou podstatu integrace, která radikálně změní blok politicky, vojensky, sociálně i ekonomicky. 
Životy obyvatel zemí pod politickou kontrolou Bruselu budou přímo ovlivněny. Integrace země ve válce s jinou zemí je nebezpečná hra a země EU to nevidí příznivě. V roce 2022 varoval Veřejný senát s citací belgického poslance Evropského parlamentu Marca Tarabella: „Integrace země ve válce do Unie znamená rozšíření konfliktu na celou Evropu.“ Dne 28. února 2022 ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij požádal o „okamžité přistoupení k Evropské unii v rámci zvláštního zrychleného postupu“. 
Politico  uvádí:  5 kroků  ke vstupu Ukrajiny do EU do roku 2027.“ Brusel chce Ukrajinu do EU přijmout ještě před provedením nezbytných reforem. Přesto ještě v červnu loňského roku, podle Nadace Roberta Schumana, „měl proces evropské integrace  stále dva základní rozměry: technokratický a politický.“ „Technokratický aspekt zahrnuje přijetí velkého množství legislativních textů známých jako acquis communautaire. Politický aspekt vyžaduje, aby si Ukrajina v každé fázi jednání zajistila jednomyslnou podporu 27 členských států,“ poznamenalo výzkumné a studijní centrum pro Evropu a varovalo: „Tyto dva rozměry představují pro Ukrajinu velkou výzvu.“ Ukrajina ve skutečnosti není připravena na vstup do EU, protože nesplňuje požadavky, ale EU si cestu dovnitř vynucuje.
„EU vyvíjí bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině udělit částečné členství v bloku již příští rok,“ uvádí finanční a politický mediální portál. Tato myšlenka, která je stále v rané fázi, by představovala radikální posun ve způsobu, jakým blok integruje nové země. „Tento plán by tedy Ukrajině umožnil zajistit si místo u stolu EU před provedením reforem nezbytných k získání výsad plného členství.“
Už je to jisté: Ukrajina chce zasahovat do maďarských voleb!
V první fázi musí Ukrajina dokončit reformy do roku 2027, reformy, které se jí nepodařilo provést od založení Úřadu vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci v srpnu 2014, jenž se stal hlavním koordinačním orgánem pro evropské reformy. Zelenskij v pátek novinářům v Kyjevě řekl o důležitosti formalizace data přistoupení na rok 2027. 
Ve druhé fázi Ursula von der Leyenová zpochybňuje principy integrace EU. Podle  Politica  navrhla „obrácené rozšíření“. Pro předsedkyni Evropské komise by to znamenalo „jakési přepracování procesu: nejprve se připojíte a poté postupně získáváte práva a povinnosti“. To by vyžadovalo přehodnocení toho, jak budeme s přistoupením postupovat, vzhledem k velmi odlišné situaci, která existovala v době, kdy Komise stanovovala kritéria pro přistoupení. 
Ve třetí fázi Komise a hlavní města EU bedlivě sledují maďarské volby v dubnu. Von der Leyenová a její spojenci doufají v porážku Orbána, který blokuje integraci Ukrajiny do EU. 
Ve 4. fázi chtějí lídři EU využít Trumpova vlivu na Orbána, aby ho donutili ustoupit. 
V páté fázi chtějí úředníci v Bruselu odebrat Maďarsku hlasovací práva, pokud první čtyři fáze nepomohou Ukrajině stát se členem EU. 
Pro tvůrce politiky EU jsou přijatelné všechny metody, jak přivést Ukrajinu do EU. Otázkou je, zda je blok stále skutečně založen na právu a demokracii?     (Čtěte na stránkách První zprávy)

To, co se nehodilo, Česká televize vystřihla ..... Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k reportování České televizi o dění na Ostravsku stran přijetí či nepřijetí jednotlivých politiků.
Stonava byla upřímná. Česká televize nikoli.
Prezident Petr Pavel byl horníky ve Stonavě při svém hezky napsaném děkovném videoprojevu hlasitě vypískán. Filipu Turkovi se naopak tleskalo, na místě byl také premiér Andrej Babiš a ministr Aleš Juchelka. Diváci České televize se ale ve zpravodajství dozvěděli jen tu uhlazenou, vyselektovanou část. Ta, která se nehodila (pískot a přijetí vládních politiků), byla “vystřihnuta”… Ano, Česká televize je veřejnoprávní. Ne, Česká televize uť dávno nevysílá jako veřejnoprávní. Ano, Českou televizi platíte svými poplatky. Ne, Česká televize se nechová podle toho. Neslouží “lidu”, jak by měla, ale pouze “některému lidu”, ovšem za peníze všech. Někdo si nám “naši” Českou televizi zkrátka tak trochu “zprivatizoval”.     (Čtěte na stránkách Jany Zwyrtek Hamplové)

11.2. 2026     Zacharová o Epsteinových spisech: Všechno se neděje proto, aby se vyšetřovalo, ale aby se skrývalo ...... Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova v rozhovoru pro RIA Novosti u příležitosti Dne diplomatů, komentujíc případ nechvalně známého finančníka Jeffreyho Epsteina, uvedla, že ji zveřejněný dokument šokoval, a dodala, že vše se nedělá proto, aby se vyšetřovalo, ale aby se to skrývalo. Rozhovor je vysílán živě na sociálních sítích této agentury.
"Epsteinovy spisy nám poskytly tak monstrózní, ale zároveň fantasticky bohatou půdu pro rozhovor. Zároveň monstrózní a fantasticky bohatí, protože je tu tolik materiálu a tak hrozných závěrů, které lze vyvodit. Ano, oni [šokovaní] ... Vše se neděje proto, abychom vyšetřovali, ale aby se to skrývalo," tvrdila Zacharovová.
Epsteinovy spisy ukazují, že liberální síly překročily všechny hranice, konsolidovaly antihodnoty vůči dětem, dodala mluvčí. "Když si uvědomíte, že existuje celá komunita, která konsolidovala antihodnoty na politické, a někdy i na státní úrovni, že takové děti už neexistují, už s nimi můžete dělat cokoliv. Podle toho, co se dělo na ostrově Epstein, mohou být znásilněni, provádět určité rituály ... ale nejhorší na tom je, že jsme viděli, jak je vše řešeno zákonodárnými akty," řekla Zacharová.      (Sputnik Globe)

První výsledky studie dopadu utracených miliard za klimatickou politiku v ČR by měly být dle Turka koncem roku ..... Poslanec a vládní zmocněnec pro klima a Green Deal, Filip Turek (Motoristé), nastínil základní rámec dopadové studie o vlivu klimatických opatření, kterou zadal vypracovat odborníkům na Ministerstvu životního prostředí (MŽP).
Turek byl jedním z panelistů konference „České Antverpy“, kterou dnes pořádali zástupci energeticky náročného průmyslu. Spolu s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) diskutovali o způsobech, jak pomoci zastavit úpadek českého průmyslu. Zásadní bude podle Turka zasadit se o to, aby se přístup ke klimatické politice a z ní vyplývající opatření, „zlomil v Bruselu“.
V tomto směru ocenil úsilí současné vlády a zmínil i jeho nedávný krok na MŽP. „Jsem první člověk, který nechal zadat na MŽP dopadovou studii,“ uvedl zmocněnec.
„Chceme, aby skuteční vědci a odborníci Ministerstva životního prostředí udělali výzkum, aby zhodnotili a zmapovali dopady dosavadních opatření, která se dělala v rámci Green Dealu, protože se utratily miliardy za mnoho, mnoho opatření a neviděli jsme žádné studie o tom, jestli měly skutečný vliv na životní prostředí, na klima, nebo jestli pouze udělaly to, že poškodily náš průmysl,“ řekl Turek v rozhovoru s deníkem Epoch Times.
Dodal, že má jít o nezávislý průzkum „od opravdových vědců a nikoli od klimatologů, kteří vidí jen jednu ideologii a nevidí následky a nechtějí vidět skutečná čísla“.
Výzkum má být zaměřen primárně na dopady na životní prostředí. Turek ale bude cílit i na širší souvislosti. „Pokud ta opatření měla přímý vliv na ekonomiku, tak chceme vidět samozřejmě i toto,“ dodal zmocněnec. „My k tomu potom samozřejmě můžeme dodat i studie o tom, kolik to stálo, jaké ekonomické škody to napáchalo, co jsme za tu vydanou hodnotu získali nebo spíše nezískali.“
„První výsledky studie by mohly být do deseti měsíců a celkově jsme se zatím bavili o nějakém dvouletém programu,“ upřesnil časový rámec.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Klimatické šílenství pokračuje: Europarlament schválil dílčí uhlíkové cíle k roku 2040 .....Včera byl europarlamentem schválen dílčí cíl Green Dealu, který před časem navrhla Evropská komise. Pro tu poněkud omezenější část obyvatelstva je to podáváno jako „zmírnění“ Green Dealu, avšak ve skutečnosti se jedná o pokračující podporu likvidace evropského průmyslu a zemědělství.
Aby nemyslící masy nové cíle lépe přijaly, je součástí onoho balíčku také odklad zavedení uhlíkových odpustků pro občany. Nicméně odklad není ukončení ani zmírnění.
Ti, kteří tedy hlasovali ve prospěch tohoto návrhu Evropské komise, v podstatě podpořili celý klimatický podvod a zároveň i politiku, jejímž cílem je destrukce Evropy.
Připomínám, že EU má být „bezuhlíková“ (100%) do roku 2050 a dílčí cíl k roku 2040 je 90%, tedy jde v podstatě o zpřísnění Green Dealu a ne o jeho zlehčení, jak to záměrně podávají některá korporátní média nebo politici.
Pokud by měly být cíle oněch 90% do roku 2040 – tedy za pouhých 14 let – pak by to znamenalo, že budou mezitím zaváděna další drastická opatření.
Uhlíkové odpustky pro občany tedy nebyly zmírněny ani ukončeny, ale pouze mírně odloženy. To, že tato politika zničí Evropu, zřejmě těm, kteří pro tuto šílenost hlasovali, nijak nevadí.
Ostatně, v EU jsou proto, aby škodili…
A jak kdo hlasoval z českých europoslanců?
Pro cíle k roku 2040 hlasovali: Farský (STAN), Kolář (TOP09), Nerudová (STAN), Niedermayer (TOP09), Gregorová (Piráti)
Proti hlasovali: Krutílek (ODS), Vondra (ODS), Vrecionová (ODS), David (SPD), Dostál (Stačilo), Konečná (Stačilo), Bžoch (ANO), Knotek (ANO), Knot (ANO), Kubín (ANO), Nagyová (ANO), Pokorná Jermanová (ANO), Staněk (Přísaha)
Nikdo se nezdržel.
A jak hlasovali Slováci?
Pro dílčí cíl Green Dealu hlasovali: Cifrová Ostrihoňová, Hojsík, Ódor, Wiezik, Šarec, Yar
Proti hlasovali: Lexmann, Mazurek, Uhrík, Beňová, Blaha, Laššáková, Kaliňák, Ondruš, Roth Neveďalová
Nikdo se nezdržel.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)
Do roku 2050 bude pod drnem (a doufejme i v pekle) většina těch, co tohle šílenství způsobila. A našim dětem zanechají svět v troskách.

On je všude a nikde ..... Českou společností rezonuje pár témat, která jsou omílána stále dokola. Většinu z nich recykluje bývalá vládní Pětikoalice, zatímco ta stávající stejně dokola vysvětluje, co je příčinou. Bohužel to dělají v médiích, jejichž nestrannost je pouhou chimérou. Kvalitní proliberální práci odvádí naprostá většina moderátorů diskusí, komentátorů a oslovovaných pseudoodborníků. Občané státu jsou díky tomu názorově rozděleni a jejich naprosto protichůdné přístupy vytváří napjatou atmosféru.
  Vláda Andreje Babiše má před sebou těžký úkol. Napravit škody po Fialovi nebude snadné a levné. I proto je schodek rozpočtu plánovaný na rok 2026 tak vysoký. Díra po Stanjurovi je obrovská a zaplnit ji nejde za dva měsíce. Přesto ti, kteří 4 roky mlčeli, požadují vysvětlení a znevažují logiku, která hovoří jasně. Jestliže tu 4 roky předešlá vláda kradla, falšovala výsledky, utrácela za nesmysly a fabulovala, pak její dluh je mnohem vyšší, než se oficiálně uvádí. Navíc nedala do připravovaného rozpočtu řadu zásadních výdajů, která tam musela nová ministryně financí dopsat. Jistě, Babiš nemusí být morálně úplně v pořádku, má svou historii, nicméně daleko více nám může vadit jeho neochota jít do zásadního střetu s hradním duem, případně obava z bližší spolupráce s ekonomkou Švihlíkovou, než snaha vrátit stát k jisté rentabilitě.
    Nelze vyčítat menším vládním koaličním stranám, že se odklání od předvolebních slibů. Musí se nějak sladit s ANO, u toho neztratit tvář, být nápomocné při opravě zdevastovaného státu, zároveň si uvědomit, nakolik rozdílné představy na plno záležitosti mají a nad ně musí povýšit zodpovědnost. Kdyby tomu tak nebylo, dostala by se k moci bývalá koalice. Což by byl větší průšvih, než připustit jisté ústupky. Motoristé a SPD by se do vlády bez ANO nedostali a Babiš už také nechtěl z pozice vítěze voleb skončit opět v opozici. Je tedy logické, že se musí dosáhnout určitých kompromisů. U SPOLU a STAN se to tolik nedělo, všichni byli stejní eurohujeři se žlutomodrým myšlením. V podstatě mohli být pospolu v jedné straně. Piráti jsou případ sám pro sebe, ti budou dělat problémy, ať budou kdekoliv.
  Proti sobě má vláda média, opozici, zbytečný Senát a prezidenta. Ti všichni slouží bruselskému aparátu. Největší problém jsou novináři, protože ti jsou filtrem informací. Kavčí Hory už měly být dávnou přeformátované na skutečně nezávislé médium. Místo toho se jim toleruje jednostrannost, prolhanost a tendenční upravování reality. Opozice je s jejich podporou uřvaná, vycházející z naprosto vylhaných skutečností. Senát čeká částečná obměna a vládní strany by neměly nadcházející volby podcenit. Prezident bude  ještě dva roky dělat problémy. Tato osoba bavící se životem za peníze daňových poplatníků je pro stát příliš drahá a málo přínosná. Uběhlo 40 dní od začátku roku 2026, a Pavel už stihnul týdenní dovolenou spojenou možná s touláním na motorce, vzápětí letěl přinášet smůlu na Olympijské hry. Hovořit o tom mohou naše hokejistky, Ester Ledecká, kdy jel na jistotu, jen to Ester nevyšlo (Maděrová naštěstí dokázala vyhrát, takže si udělal zářez a před kamerou vystoupil).
  Prezident není tmelícím článkem politiky. Naopak ji s jistou arogancí rozděluje a rozhodně ho lze považovat za vůdce opozice. Není takovou osobností, jakou byli jeho předchůdci, nicméně destruktivní schopnosti má dostatečné. Navíc je válečným štváčem s protiruským nesnášenlivým projevem. Přítulnost k Ukrajině prokazuje až příliš okatě na to, že je českým prezidentem. Reprezentuje kohokoliv, jen ne nás. Ani obrovské nasazení médií v propagaci hradního páru nedokáže polovinu národa přesvědčit o tom, že bychom si ho měli vážit. Dosud snad nikdo podobnou novinářskou podporu neměl, i když Havel ji také poměrně dost potřeboval.
  Olympiáda by měla občany ČR spojovat. Máme tam několik nadějných adeptů na medaile, kterým budeme fandit. Prezidenta tam vidět nemusíme. Vézt se na vlně úspěchu a dřiny jiných je ukázkou povrchnosti a snahy zviditelnit se. I bez něj budeme držet palce našim sportovcům, tleskat jejich úspěchu a po očku sledovat, zda li je u nás doma vidět nějaký progres.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Nejdůležitější volby v EU: Tak to aspoň vidí Brusel. Maďarsko má prý rozhodnout o všem. O moci. O poslušnosti. O penězích. O válce. O migraci. Kdo má dostat podporu. A kdo trest. Demokracie už zcela veřejně zrušena. Návod k hlasování ..... Karel Bek přináší úvahu, jak bruselský mainstream otevřeně považuje nadcházející maďarské volby za klíčový mocenský střet, v němž Evropská unie politicky i materiálně podporuje vybraného bruselského kandidáta proti Viktoru Orbánovi
POLITICO Brussels, hlásná trouba bruselského mainstreamu, zveřejnilo obsáhlou analýzu nadcházejících maďarských voleb, které označuje za „nejdůležitější“ a nejzásadnější hlasování v Evropské unii v roce 2026.
Samotný článek nepřináší mnoho nového; přesto však obsahuje několik výmluvných postřehů o tom, jak Brusel tyto volby vnímá a co podle něj skutečně stojí v sázce. Hned v úvodu autoři opakují známá obvinění levicového tábora: Orbánovu „pevnou kontrolu“ nad médii a státními podniky, oslabování nezávislosti justice a autoritářské tendence.
POLITICO Brussels představuje Orbánova vyzyvatele Pétera Magyara jako „bývalého spojence“ maďarského premiéra. Pro uvedení věcí na pravou míru: Magyar nebyl žádným skutečným Orbánovým spojencem. Ano, pohyboval se v prostředí Fideszu, ale veřejně byl znám především jako bývalý manžel exministryně spravedlnosti Judit Vargové.
Vedl několik menších státních podniků — jeden z nich dokonce dovedl ke krachu — avšak nikdy neměl s Orbánem důvěrný vztah, který by ospravedlňoval označení „spojenec“. Péter Magyar je prostě politický oportunista bez jasného ideového zakotvení a s velkou pravděpodobností takto také vejde do dějin.
Bruselské elity se modlí za Magyara
Takto to ovšem bruselský establishment nevidí, jak článek otevřeně přiznává. „Bruselské elity se modlí za vítězství Magyara,“ píší autoři s odkazem na šéfku liberálně-progresivní frakce Renew Valérii Hayerovou, která prohlásila, že její strana podpoří „jakéhokoli kandidáta, který bude schopen porazit“ Orbána.
Text dále uvádí, že předseda Evropské lidové strany Manfred Weber „rychle přivítal“ hnutí Tisza ve své politické rodině — s cílem „zajistit si vliv nad Budapeští“ a „poskytnout zdroje“ k porážce maďarského premiéra a jeho strany.
Pokusy Bruselu ovlivnit výsledek voleb jsou v Maďarsku dlouhodobě předmětem ostrých debat. Jak se během posledního desetiletí prohlubovala propast mezi Orbánovou vládou a vedením EU, Brusel stále častěji využíval své pravomoci k oslabování maďarské vlády. V roce 2022 Evropská komise zmrazila Maďarsku evropské fondy, v důsledku čehož země přišla o miliardy eur.
Řízení podle článku 7 — které může vést až k odebrání hlasovacích práv Maďarsku v EU — nadále probíhá na sporných a politicky zatížených základech. Od roku 2024 navíc Maďarsko čelí denní pokutě ve výši jednoho milionu eur za neplnění migrační politiky EU, tedy za striktní ochranu hranic a nulovou toleranci vůči nelegální migraci.
Rozpor je zjevný: zatímco bruselský establishment politicky i materiálně podporuje Magyara a hnutí Tisza, současně blokuje finanční prostředky, které maďarská ekonomika potřebuje a na něž má nárok. Těžko mluvit o rovných podmínkách.
Nevyvážený systém — ale pro koho?
Přesto je to právě POLITICO Brussels, kdo si stěžuje na „nespravedlivý“ volební systém v Maďarsku, údajně navržený tak, aby „zvýhodňoval Fidesz“. „Jedna strana má přístup k plným státním zdrojům, zatímco vyzyvatel nedostává žádné veřejné finance na kampaň a téměř se neobjevuje ve státních médiích,“ cituje článek politologa Rudolfa Metze.
Maďarský volební systém je kombinovaný: 106 poslanců se volí v jednomandátových obvodech, 93 mandátů pochází z celostátních kandidátních listin. Přepočet hlasů probíhá pomocí D’Hondtovy metody. Ano, tento systém zvýhodňuje nejsilnější stranu — stejně jako v mnoha západních demokraciích, včetně Spojených států, kde je navíc běžnou praxí gerrymandering. Nejde tedy o znak autoritářství.
Stejně jako Metz si Orbánovi odpůrci často stěžují na „nevyvážené mediální prostředí“. Pro pořádek: z pěti největších maďarských zpravodajských serverů jsou tři opoziční, jeden neutrální a žádný není provládní. Telex, nejčtenější online médium v zemi, v podstatě funguje jako hlásná trouba hnutí Tisza a Pétera Magyara.
Opoziční lídr systematicky zajišťuje, aby server přebíral jeho obsah ze sociálních sítí — doslova komentuje každý článek, mobilizuje svou online základnu k obtěžování redaktorů a fakticky médium tlačí k tomu, aby se věnovalo tématům, která on sám prosazuje. Zní to absurdně, ale existují konkrétní a aktuální důkazy. A to je pouze špička ledovce; podobných zásahů přibývá každým dnem.
Je také nutné připomenout, že Orbán vládne už více než deset let pod soustavným tlakem silně nepřátelských zahraničních médií. Mainstreamové tituly jako Bloomberg, Financial Times, CNN či samotné POLITICO Brussels opakovaně vedly kampaně namířené proti maďarskému premiérovi a jeho vládě.
POLITICO Brussels dokonce nedávno manipulovalo svůj „Poll of Polls“, aby vytvořilo dojem, že hnutí Tisza vede — přestože několik maďarských agentur jasně hlásilo náskok Fideszu. Podle POLITICA má Tisza 49 %, zatímco Fidesz pouze 37 %. Naproti tomu čerstvý průzkum institutu Nézőpont přisuzuje Fideszu 49 % a Tisze 41 %. Tolik k autenticitě.
Bruselský odpor
Nedávno uniklé dokumenty naznačují, že Brusel se snažil ovlivňovat maďarskou politiku dávno předtím, než se na scéně objevil Péter Magyar. Podle těchto materiálů EU systematicky pracovala na budování opozice proti Orbánovi už celé roky.
Už v roce 2019 měl vysoce postavený maďarský úředník Evropské komise Márton Benedek sestavit tajný plán na odstranění premiéra Viktora Orbána. Benedek tehdy působil jako mezinárodní koordinátor na Generálním ředitelství pro migraci a vnitřní záležitosti; dnes má na starosti spolupráci EU s Libyí.
Podle serveru Zerohedge, který dokumenty analyzoval prostřednictvím The Grayzone, Benedek v lednu 2019 navrhl vytvoření stálé platformy odporu proti Orbánovi. Jejím cílem mělo být sjednocení opozice, přetavení roztříštěných protestů v dlouhodobé politické hnutí a vybudování struktury schopné reálně vyzvat vládu.
Už tehdy se podle Benedeka scházelo zhruba 30 lídrů z politiky, odborů a občanské společnosti, kteří koordinovali cíle, financování a další kroky. Z této spolupráce měl vyrůst „ad hoc koordinační orgán“, jenž by se mohl proměnit v plnohodnotnou politickou sílu — vážnou hrozbu pro „Orbánovo uchopení moci“.
Dokumenty jasně ukazují, že nešlo jen o pouhé pouliční protesty. Cílem bylo vybudovat paralelní politickou strukturu. Benedek dokonce naznačuje možnost vytvoření sjednocené fronty proti Orbánovi, včetně vlastního „stínového kabinetu“. Nešlo tedy o aktivismus, ale o manuál ke stínové vládě.
Válku, migrace a gender
Finance hrály v plánu klíčovou roli. Benedek upozorňoval, že jediná větší demonstrace v Budapešti může stát kolem 11 000 dolarů — což rozhodně neodpovídá představě spontánního hnutí zdola. Navrhoval založení neziskové organizace v Maďarsku pro každodenní činnost a finanční struktury v Rakousku, řízené správní radou složenou ze zástupců politických stran, odborů a neziskového sektoru.
Tato organizace měla zajišťovat mobilizaci, informační kampaně, politickou koordinaci i fundraising. Některé zapojené neziskovky byly v minulosti obviněny z přijímání financí od Open Society Foundations George Sorose, které přesunuly svou maďarskou kancelář do Berlína v roce 2018 po zásazích Orbánovy vlády proti zahraničně financovaným NGO. Podle dostupných údajů poslala Sorosova síť do Maďarska jen v roce 2021 částku 8,9 milionu dolarů. Zdroj, který dokumenty poskytl, tvrdí, že návrh byl předložen OSF — neexistuje však důkaz, že byl oficiálně přijat.
Tato odhalení vyvolala ostrou reakci maďarské vlády. Ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó k nim na síti X uvedl: „Ano, přesně takto to funguje. Brusel potřebuje vlády, které mu všechno odsouhlasí: válku, migraci i gender.“
Dále prohlásil, že Brusel se Maďarsko snaží „odstrčit už řadu let“, zasahuje do každých voleb a že budoucí vměšování může být ještě agresivnější.
„Chtějí nás zatáhnout do války a přivést sem migranty,“ napsal. „A jen loutková vláda v Bruselu jim na to všechno kývne.“     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Co se změnilo? ..... Vidláku, ty jsi byl ještě nedávno ohledně vývoje optimista, ale teď, v poslední době jsi nějak změnil názor. To mi řekl jeden kamarád, se kterým jsme si o víkendu krátce telefonovali. Ano, byl jsem ten, který zhruba do konce roku 2025 viděl světlo na konci tunelu. Pořád tu byly nějaké záchytné body, pořád existovaly výhybky, na kterých se dalo tím naším českým i západním vláčkem změnit směr. Zhruba od ledna jsem je ale vidět přestal, začal jsem to více ventilovat a tak si říkám, že si vy, moji čtenáři, zasloužíte vysvětlení, co se podle mě změnilo, že můj optimismus spíše vyprchává, než aby sílil. Tož si to dneska (i v dalších článcích) probereme.
Poslední tři roky jsem říkal, že se musíme snažit o tři věci současně. Je třeba vyměnit kapitána na naší lodi, aby s ní konečně přestal bourat do ledovců a dělat další díry do trupu pomocí muničních iniciativ a placení výpalného v podobě emisních povolenek. Dále je zapotřebí se pokusit ucpat díry, kterými sem tečou migranti a odtékají zisky nadnárodních korporací a do třetice je zapotřebí mít na výběr z více přístavů. Tohle všechno se volbami vlastně stalo. Máme nového kapitána, který si počíná mnohem opatrněji, uvědomuje si díry v trupu v podobě neřízené migrace i uhlíkových daní a dokonce se snaží o realističtější zahraniční politiku.
Co bys ještě chtěl, Vidláku, vždyť máš všechno, co sis přál!
Ano, mám. Ale zjistil jsem, že si toho půlka naší republiky neváží…
Víte, tři roky jsem si myslel, že je to o tom, že naše argumenty nebyly slyšet. Že je zapotřebí být polnicí, je zapotřebí se bouřit, křičet, říkat to, o čem se v majnstrýmu nemluví… a skutečně jsme to tak i dělali, ale ve skutečnosti jsme takřka nikoho nepřesvědčili. Ve skutečnosti jsme „jen“ sdružili ty, kteří si mysleli, že jsou se svými názory sami. V podstatě jsme zvonili na poplach a ti, kteří chápali důvod, ti přišli. A přišli ne proto, že by slyšeli slovo Boží, ale proto, že už dávno měli stejné názory, protože žili realitu, jak jsme ji popisovali.
Kdo kouká nejvíc na Českou televizi? Senioři. Kdo nejvíc volí Andreje Babiše? Senioři. Ti, kteří nejvíc „konzumují“ tupou propagandu Řezníčka, Moravce a Witovské, ti té propagandě zároveň nejméně věří. Kdo volí Fialu? Kdo volí Rakušana? Ti, kteří jsou napojeni na neziskovkářský byznys, co pracují v korporátu… v podstatě ti, na které tíha života ještě nedopadá, protože výplata každý měsíc spolehlivě přijde, protože stát se přece musí postarat. Ti nejvíc nadávají na rozpočtový schodek, ale kdyby tento schodek nebyl, většina z nich by byla bez práce. Už to vlastně není o mééédiích.
Horníci také vypískali Petra Pavla a ne Filipa Turka, ať jim intervjuci říkali cokoliv. Ano, Petr Pavel jim osobně doly nezavřel, ale oni prostě vědí, kdo není na jejich straně a kdo tato zvěrstva podporuje. Je úplně jedno, co jim Milion chvilek a Štít demokracie podsouvá. Propaganda už udělala svoje – už nás všechny rozdělila na ty, kteří díky liberální demokracii mají své dobré bydlo a na ty, ke kterým se liberální demokracie chová jako středověký výběrčí daní. Jsme rozděleni podle reality, kterou zažíváme, nikoliv podle toho, kdo nám zrovna křičí do ucha.
A protože máme hentu demokracii, tak Babiš sice vyhrál volby, sestavil vládu a dostal důvěru, ale moc toho vlastně nemůže. Nepomůže mu ani jeho fejsbůk se šesti sty tisíci sledujícími. Oslovuje jen ty, kteří rozumějí jeho slovům, protože to prožívají. Ti, kteří jdou demonstrovat na Staromák, ti mu nebudou rozumět, protože jeho realitu neprožívají a změní se to, až se změní jejich realita.
Stejně tak má nad sebou ještě unijní vrchnost, která mu také přistřihává křídla. A nad tím vším je ještě Donald Trump, kterému se ani po roce tlaku na velké změny v USA stejně nepodařilo zpomalit růst státního dluhu. Z mírotvůrce se navíc postupně stal klasickým americkým prezidentem, který silovou zahraniční politikou nahrazuje příliš malé úspěchy doma. Ještě na konci roku 2025 to vypadalo, že Orbán správně vsadil na Trumpa a mír na Ukrajině. Vypadalo to, že se to stihne do maďarských voleb. Teď už suše konstatuji, že tuto výhybku jsme nejspíš už také minuli a Orbán si proti Peteru Magyárovi bude muset poradit bez výhry v této politické sázce. Poradí si?
U nás nakonec dojde na zavření Tykačových uhelných elektráren i na zasypání a zaplavení ostravských černouhelných dolů. Další výhybka, kterou teď právě míjíme… sice za pískotu horníků na prezidentčíka a ovací pro Turka, ale nic se na realitě nemění. Od roku 2027 přestáváme být exportérem elektřiny, ale staneme se importérem. Pro tohle jsem šel sakra do voleb. Tohle bylo třeba zastavit za každou cenu. Ale nejde to… ne kvůli propagandě České televize, ale proto, že to liberální půlku společnosti ještě nepálí a ani malý loňský blackoutek nepomohl. Podle milionu chvilkařů podporujících prezidenta za to totiž nemůže debilní politika EU i Fialovy vlády, ale fázový vodič…
Zkrátka a dobře, Andrej sice přibrzdil, ale stále míjíme děsivou rychlostí ty poslední křižovatky dějin, kde se ještě dalo bez velkého karambolu odbočit. Jak jsem psal, je možné z horníků a energetiků udělat obraceče hamburgerů, ale není možné z obracečů hamburgerů udělat horníky a energetiky. Přesně tohle říká celou dobu Ilona Švihlíková přesně proto se nesměla stát poradkyní premiéra. Babiš sice brzdí, ale jede pořád po špatné dráze. Z útesu spadneme pomaleji…
Také se až teď ukázalo, jak moc u nás narostl vojenskoprůmyslový komplex. Nejbohatším Čechem je Strnad a tomu samozřejmě odpovídá i jeho vliv. Nejsilnější lobbing už nejde ze Škodovky či ČEZu, ale ze zbrojního průmyslu. Kam zamířil Pojar, když mu skončilo angažmá ve vládě? Ano, přesně tam.
Proto si myslím, že čas přesvědčování druhých skončil. Všichni v této zemi o nás slyšeli. Co bylo možné udělat pro viditelnost, to jsme už udělali. Kdo nám chtěl dát za pravdu, ten už je s námi. Kdo nás chtěl podpořit, ten nás podporuje. Kdo se rozhodl nás nenávidět, ten svůj názor hned tak nezmění. Bitva o přesvědčení skončila. Teď přišel čas, abychom se v rámci naší komunity připravili. Už bohužel zřejmě nezachraňujeme Českou republiku. Už se můžeme jen lépe či hůře připravit na náraz.
Jak to bude vypadat? Podívejte se do Kyjeva. To, co za miliardy peněz čtyři roky dělaly ruské rakety, to zvládneme u nás a zadarmo a bez jediného výstřelu. V Německu to možná stihnou ještě letos. Jaksi jim dochází plyn v zásobnících. To víte, Němci… ti byli vždycky dál a nedělají malé chyby.
Poslední čtyři roky jsme přesvědčovali liberály, že máme pravdu. Teď je zapotřebí jim ukázat, že jsme pravdu skutečně měli. Že jsme lépe připraveni a více životaschopní. Že se o sebe umíme postarat, jsme soběstačnější a máme mezi sebou lepší vztahy. Dosahy a kontakty máme vybudované. Teď musíme předvést, že s těmito hřivnami umíme pracovat a že je u nás líp. Však se podívejte, jak libtardi reagují na jakoukoliv nepříjemnost… brečí. Richterovou počínaje, prezidentem konče.

     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

„Kacířský výstup na ČT24.“ Covid znovu udeřil. Rvačka ve studiu má dohru ..... Po debatě o očkování v pořadu Události, komentáře týdne se Daniel Kaiser stal terčem ostré kritiky na sociálních sítích. Kritici mu vyčítali, že v debatě zpochybňoval „jasné vědecké důkazy“ účinnosti vakcín proti covidu-19. Kaiser se přitom dostal do otevřeného střetu nejen s Milanem Šteindlerem, ale i s neurochirurgem Vladimírem Benešem, když zpochybnil míru ověření vakcín a jejich dlouhodobé dopady.
V debatě Události, komentáře týdne se probírala nejen aktuální politická témata, ale také proměna vztahu Čechů ke Slovensku. Zatímco v obecné rovině se stále mluví o Slovácích jako o „bratrech“, v politické debatě se zároveň čím dál častěji objevují výroky typu, že „Česko nechce jít slovenskou cestou“.
Na otázku, zda jsou Slováci pro českou veřejnost stále bratři, reagoval komentátor týdeníku Echo Daniel Kaiser následujícími slovy: „Když před téměř dvěma lety vyhrál Robert Fico už xté volby, tak nastal v české veřejné debatě poprvé od oddělení Česka a Slovenska ten moment, kdy se Slovenskem mohlo operovat jako negativním příkladem. Do té doby, co bylo slovenské, bylo automaticky kladná věc,“ uvedl.
Upozornil, že se v české politice za Fialovy vlády začalo se Slovenskem zacházet jako s automaticky negativním příkladem. Pojmy jako „slovenská cesta“ nebo „slovenský scénář“ se podle něj používají bez hlubší analýzy a slovenská realita se v české debatě často redukuje jen na osobu Roberta Fica a jeho odlišný výklad rusko-ukrajinské války. „Mám podezření, že velká část našich politiků na tom Slovensku nevidí skoro nic jiného než to, že Fico je špatně,“ uvedl Kaiser s tím, že mentorování typu „nechceme dopadnout jako Slováci“ muselo Slováky napříč politickým spektrem dráždit.
Kaiserově kritice českého „mentorování“ Slovenska v debatě oponoval herec a režisér Milan Šteindler, který se spolupodílel na natáčení seriálu Česká soda. Zdůraznil, že kritika podle něj nemíří na Slováky jako takové, ale na konkrétní kroky tamní vládní garnitury.
Poukázal především na postoje vlády k odborným a vědeckým otázkám. „Ta kritika nesměřuje na Slováky jako takové, ale na tu vládní garnituru. Když se řeší třeba to, že očkování je škodlivé, a dochází tam k vyvracení vědecky dokázaných věcí, tak už to prostě hraničí s nesmyslem,“ uvedl Šteindler.
Následně rozvinul svou kritiku současné slovenské vlády a zdůraznil, že podle něj nejde jen o jednotlivé výroky, ale o celkové směřování. „Hlavně ta jasná orientace východ, na Rusko konkrétně, je u některých činitelů velmi jasná. Já bych neříkal, že není moc jasné, o co tam jde. To se mi nelíbí,“ uvedl.
V tu chvíli se Daniel Kaiser ostře ohradil proti spojování kritiky slovenské vlády s očkováním a zpochybnil argument o „jasných vědeckých důkazech“. „Já koukám, co vy tady mluvíte o jasných vědeckých důkazech z očkování. Co je tam jasně vědecky prokázaný?“ ptal se Kaiser.
Šteindler následně zmínil vládního zmocněnce, který podle něj prosazoval žaloby na firmy dodávající vakcíny kvůli údajné škodlivosti, přičemž připustil, že si detaily nepamatuje přesně. Kaiser ho v debatě doplnil jménem: „To je ten pan Kotlár.“ Zároveň se znovu dotazoval, jaké konkrétní „vědecky vyvratitelné nesmysly“ mají tito lidé podle Šteindlera šířit.
Psali jsme: Pozdě, ale přece: V Bundestagu padla pravda o očkování
Na tuto otázku však už odpověď nezazněla, jelikož se do debaty následně zapojil politik a diplomat Martin Stropnický, který diskusi posunul zpět k činům slovenské vlády. „Já bych se spíš soustředil na to, co dělají, než na to, co říkají. Dělají to, že pokud se nepletu, tak pan premiér Fico byl čtyřikrát v Moskvě,“ uvedl.
K tématu očkování se v debatě následně vyjádřil také neurochirurg Vladimír Beneš. Slovenského vládního zmocněnce pro prověření postupu státu za pandemie nemoci covid-19 Petera Kotlára označil za antivaxera a připomněl jeho výroky o škodlivosti očkování. „Tvrdil, že očkování je škodlivé, přitom ať to vezmete z jakéhokoliv pohledu, tak očkování je možná největší objev medicíny,“ uvedl Beneš.
Daniel Kaiser v reakci poznamenal, že Kotlár zřejmě mluvil konkrétně o očkování proti covidu. Beneš se pozastavil nad tím, jaký by v tom měl být rozdíl, na což Kaiser reagoval: „No, je v tom rozdíl. Je to experimentální, málo vyzkoušená vakcína.“ V debatě následně na chvíli zavládlo ticho a Beneš připustil, že se v tomto bodě zřejmě neshodnou.
Kaiser pak otázku otevřel znovu, když se Beneše ptal, zda si skutečně myslí, že covidové vakcíny byly dobře vyzkoušené. Beneš uznal, že nebyly testovány stejným způsobem jako běžné léky, jejichž vývoj trvá deset až patnáct let. Zároveň ale dodal, že na standardní postup nebyl čas a že studie proběhly, i když „ne úplně podle všech přesných regulí“.
Do názorové přestřelky se poté znovu zapojili Milan Šteindler a Matěj Stropnický, kteří s Kaiserovým pohledem nesouhlasili a zdůrazňovali, že vakcíny podle nich mnoha lidem zachránily životy a rozhodně nebyly škodlivé.
Stropnický také argumentoval vlastní zkušeností ze zahraničí. „Jsem přímým svědkem toho, že ne zcela ověřená vakcína zachránila v Izraeli desítky tisíce životů a pak byla ještě další vakcína, která se podávala s vědomím rizika třeba těhotným ženám a měla velmi solidní, nad devadesátiprocentní účinnost taky,“ pronesl v debatě.
Fotogalerie: - Kronika doby covidové
„Vrchol nadutosti“, zaznělo na síti X
Kaiserovy výroky k očkování a jeho střet s ostatními hosty následně vyvolaly bouřlivé reakce na sociálních sítích. Na novináře se snesla vlna ostré kritiky, v níž zaznívaly výtky k jeho postojům, zpochybňování jeho argumentů i osobní útoky.
Například uživatel vystupující pod jménem Jura Háček, který se dlouhodobě profiluje jako podporovatel koalice SPOLU a prezidenta, nazval Kaisera „proruským novinářem“. A velmi jej popudilo, že si dovolil se dohadovat s Benešem. „Co je pro vás vrchol nadutosti? Pro mě třeba to, když se proruský novinář Kaiser začne hádat se špičkovým lékařem Vladimírem Benešem o tom, jestli funguje očkování, a ještě ho začne poučovat!“ napsal na sociální síti X.
Stejně tak jej nadzvedla obhajoba Kaisera vůči Kotlárovi: „Jako hájit slovenského antivaxera Kotlára, který si myslí, že očkování dělá z lidí kukuřice, před profesorem neurochirurgie, to už musí mít Kaiser v hlavě seno nacpáno.“
Naopak filmový režisér Jan Tománek se jednoznačně postavil na stranu Daniela Kaisera. Ve svém příspěvku dal najevo, že ho šokovalo především to, že se podobné názory, které si nedovolí očkování proti covidu zpochybnit, znovu objevují a že Kaiser je v takové debatě stavěn do role někoho, kdo „spadl z Marsu“. „Já opravdu jen zírám... To pak fakt všechno marný. Ti to nehrajou – oni tomu prostě věří a cokoli jiného je pro ně, jako by Daniel Kaiser spadl z Marsu...,“ nevycházel z údivu.
„Jestli si to někdo se zdravím nakonec šeredně odnese, tak to budou oni...,“ poukázal na ty, kteří i dnes zarputile odmítají, že by některé vakcíny proti covidu neměly nežádoucí účinky.     (Celý text čtěte na stránkách Parlamentní listy)
Kdo pochlebuje katům, skončí na popravišti ...

OSN potlačuje kritiku klimatické agendy ..... OSN potlačuje kritiku probíhajícího klimatického podvodu: Na konferenci OSN o změně klimatu (COP30), která se konala v listopadu 2025 v Brazílii, několik států podpořilo "Deklaraci o integritě informací o klimatické změně", jejíž podstatou je i závazek "bojovat proti nepravdivým informacím o klimatické změně." Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva ve svém projevu řekl: "Je čas tyto popírače znovu porazit." Na snímku: Lula da Silva pronáší zahajovací projev na konferenci COP30. Brazílie, Belém, 10. listopadu 2025. (Foto: Pablo Porciuncula / AFP prostřednictvím Getty Images)
OSN potlačuje kritiku probíhajícího klimatického podvodu: Na konferenci OSN o změně klimatu (COP30), která se konala v listopadu 2025 v Brazílii, několik států podpořilo "Deklaraci o integritě informací o klimatické změně, iniciativu snažící se mimo jiné bojovat proti šíření dezinformací o klimatu v médiích a politice."
Podstatou této deklarace OSN je i závazek "bojovat proti nepravdivým informacím o klimatické změně".
"V éře dezinformací tmáři odmítají nejen vědecké důkazy, ale i úspěchy mezinárodní spolupráce," řekl brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva v zahajovacím projevu konference. "Kontrolují algoritmy a šíří nenávist a strach. Útočí na instituce, vědu a univerzity. Je čas tyto popírače znovu porazit."
Chápete? Ti, kteří nesouhlasí s agendou OSN a Světového ekonomického fóra (WEF) týkající se klimatické změny, jsou bez ohledu na jejich vědecké kvality "popírači", kteří musí být "poraženi".
Deklaraci již podpořilo 13 zemí: Rakousko, Belgie, Brazílie, Kanada, Chile, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Španělsko, Švédsko, Uruguay a Nizozemsko. (Poznámka překladatele: Podle Wikipedie ji již podepsala také Česká republika.)
Bjorn Lomborg, prezident think tanku Copenhagen Consensus a hostující spolupracovník Hooverova institutu působícího při Stanfordově univerzitě, v březnu 2025 o iniciativě představené na COP30 napsal:
" V době, kdy společnosti provozující sociální média, jako je Meta, mění svou dlouholetou politiku ve věci "ověřování faktů" a debaty o klimatické změně, která – jak Meta přiznala – vedla k cenzuře, se OSN snaží kontrolovat vše, co lidé mohou o klimatické změně slyšet, číst a myslet si."
"Návrh, aby daňoví poplatníci utratili stovky bilionů dolarů za chybnou klimatickou politiku, rozhodně stojí za veřejnou diskusi."
"OSN nemá právo tuto diskusi potlačovat."
"Pokud chtějí OSN a další mezinárodní organizace přežít, tak se musí vrátit ke svým kořenům a pomáhat lidstvu k míru a prosperitě."
"A musí se naučit, že svobodná a informovaná debata tento cíl nijak neohrožuje."
OSN a její členské státy – s přispěním Světového ekonomického fóra (WEF), které s nimi spolupracuje "na urychlení implementace Agendy pro udržitelný rozvoj 2030" – potlačují kritiku, protože narativ o klimatické změně je hoax.
Tuto skutečnost nedávno potvrdila i whistleblowerka Desiree Fixler, expertka na udržitelné finance a investiční bankovnictví a bývalá členka Globální rady WEF pro odpovědné investování. Desiree Fixler pracovala v Deutsche Bank jako referentka pro udržitelnost. Poté, co veřejně upozornila na firemní "greenwashing", byla propuštěna. Od té doby se snaží ukazovat (zde a zde), že narativ o klimatické změně a agenda uhlíkové neutrality jsou podvod. V nedávném podcastu vysvětlila, že agendy OSN a WEF týkající se uhlíkové neutrality a "kapitalismu zainteresovaných stran" (koncept WEF) jsou prostředkem k ovládnutí společnosti a zavedení socialismu. Desiree Fixler nedávno v podcastu Winstona Marshalla řekla: "Lžou veřejnosti."
"Vyfabrikovali klimatickou krizi. Klimatická změna probíhá, ale klimatická krize ne... správci aktiv, konzultanti a vlády... všichni jsou v tom zapleteni, protože z toho mají prospěch."
Zatímco politické a korporátní elity tvrdí, že pracují pro lidi, tak obyčejní občané nejsou podle Desiree Fixler ve skutečnosti v popředí jejich zájmů.
"O lidech se" podle ní "nikdy nemluví."
"To, co říkají veřejnosti, jsou lži... Šíří propagandu, že uhlíková neutralita a obnovitelná energie jsou ziskové, a se všem sníží ceny elektřiny."     (Celý text čtěte na stránkách Gatestone Institute)

Americkému fotbalu nerozumím, ale … Úterní glosa Ivo Strejčka ..... Při různých návštěvách Spojených států jsem byl několikrát nucen prožít (většinou proti své vůli a pouze ze slušnosti) i onen výhradně americký fenomén – americký fotbal. Ač jsem byl vždy doprovázen několika Američany, kteří se mi trpělivě snažili vysvětlit pravidla této hry (samozřejmě marně), ač jsem byl vždy svědkem jejich nekonečných emocí, které si s touto hrou spojili (a já to neuměl náležitě ocenit), přesto jsem pochopil, že americký fotbal je pro Američany čímsi mystickým, je pro ně mnohem víc, než jen sportovním utkáním. Je pro ně součástí americké kultury. Je pro ně jedním ze zdrojů, od kterých odvozují svoji identitu.
Událostí roku se pak tradičně stává velké finále nazývané Super Bowl, které navštívit a zažít přímo na stadionu je snem každého Američana. A protože to se většině nepodaří (ač návštěvy jsou gigantické), stomilionů dalších Američanů se v tu chvíli sejde a sesedne u obrazovek svých televizorů, aby si finále užili spolu s rodinou a přáteli. Finále amerického fotbalu je fenoménem, který Spojené státy alespoň jednou za rok skutečně zastaví a Američany na pár chvil sjednotí. My ze „zbytku světa“ to nemusíme chápat, ale pro Američany je Super Bowl zhmotněním jejich víry v Ameriku, je pro ně kulturním vrcholem roku, je nástrojem, kterým Američané vyjadřují úctu svým hrdinům – americkým ozbrojeným silám, hasičům, policistům, záchranářům. Stadion přelétají letky amerických stíhaček, přítomno je čestné defilé vlajek členských států Unie, každý divák má svoji americkou vlaječku a jejím máváním vyjadřuje příslušnost ke své zemi. Super Bowl je obrazem i definicí amerického patriotismu a hrdosti na Spojené státy americké. Vrcholem úvodního ceremoniálu vždy byl zpěv americké národní hymny v podání některé z nezpochybnitelných amerických hvězd, které s sebou jako náboženský chorál zpívají i ony desetitisíce přítomných diváků. Je to sport vytvořený Američany a pro Američany.
Letošní Super Bowl se konal 8. února v kalifornské Santa Clara a doprovodný kulturní program v tak posvátném okamžiku pro všechny Američany ukázal, jak vážným společenským problémům dnešní Spojené státy čelí.
Už začátek programu musel být pro desetimilióny bílých Američanů sporný. Obstarala jej černošská zpěvačka Coco Jonesová zpěvem písně „Lift Every Voice and Sing“ považovanou od podivné doby Black Lives Matter za černošskou národní hymnu (Black National Anthem), což na sociálních sítích vyvolalo poprask, který by se dal shrnout do sjednocujícího názoru „umíte si představit, že by tam vystoupil někdo se zpěvem nějaké bělošské národní hymny“, či „to už nemáme americkou národní hymnu pro všechny Američany bez rozdílu, nebo už toho chceme příliš“?
Za nepřijatelný skandál však většina Američanů považovala vystoupení rappera Beda Bunnyho v hlavním přestávkovém kulturním programu. Bed Bunny je z Portorika, před nedávnem získal Cenu Grammy, aby při jejím převzetí provokoval protitrumpovskými názory. Bed Bunny celé své vystoupení na Super Bowlu provedl ve španělštině a v kulisách portorických tanečníků a třtinové plantáže. Poselství jeho vystoupení bylo bojovně protivládní, protitrumpovské a podporující migraci. Tleskat mu snad mohli pouze političtí oponenti Donalda Trumpa v řadách Demokratů (a to snad ani ne všichni) a část snobské smetánky, která, aby si nezadala, odporuje Trumpovu rozhodnému postupu proti nelegální imigraci. Zbytek Američanů se nevěřícně ptá, jak je možné, že „na Super Bowlu, svátku americké kultury, jsou povinni poslouchat jazyk, který není jejich a sledovat symboly, které s americkou tradicí nemají nic společného“. Donald Trump to zhodnotil podobně: „Naprosto příšerné, facka do tváře Ameriky, … nic podobně zahanbujícího se v dějinách amerického fotbalu ještě nestalo…“.
O posedlosti Američanů jejich fotbalem, o exaltovanosti všeho, co s tímto sportem spojují, si můžeme myslet své (tak jako si jistě oni myslí své o lecčems u nás). Nicméně letošní Super Bowl Američanům předvedl, do jakého nebezpečí se Spojené státy nechaly progresivismem vtáhnout a jak těžká a bolestivá cesta je při návratu do „normální“ Ameriky ještě čeká. Vše zlé je k něčemu dobré, říká jedno moudré české rčení. Možná že to, čeho byli Američané u svého zbožňovaného svátku letos svědky, je třeba pošťouchne k dalšímu a snad i důslednějšímu zjednání nápravy.
Exhibice progresivismu v Santa Clara si musíme všimnout i my. I Evropa je beznadějně infikována progresivistickými tématy jakými jsou feminismus, genderismus, environmentalismus a multikulturalismus (fenomény, které k nám, mimochodem, Američané „úspěšně“ před lety exportovali), a které náš kontinent proměňují k horšímu a tvoří z něho strnulý nemocný svět.
Američané už se probudili a pro léčbu progresivismu si svým prezidentem zvolili Donalda Trumpa (i se vším problematickým, co tento politik ztělesňuje). Evropany to teprve čeká.     (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

„Obrácené rozšíření.“ Brusel má pětibodový plán, jak za rok dostat Ukrajinu do EU a zablokovat Maďarsko ..... Evropská unie připravuje bezprecedentní strategii, která by mohla Ukrajině zajistit částečné členství v EU již v roce 2027. Cílem Bruselu je nevratně ukotvit Kyjev v západních strukturách a odtrhnout jej od vlivu Moskvy, a to i za cenu toho, že země zatím nesplní všechny reformní podmínky. O revolučním mechanismu, který počítá s pěti konkrétními kroky včetně ostrého nátlaku na Maďarsko, informuje agentura Unian s odkazem na server Politico.
Plán, neformálně nazývaný „obrácené rozšíření“, představuje radikální změnu dosavadní praxe přijímání nových členů. Ukrajina by podle něj získala místo u evropského stolu ještě předtím, než dokončí transformaci soudnictví a demokratických institucí, což má zabránit frustraci Kyjeva z dlouhého čekání, i když jiné státy čekají mnohem déle, a zároveň posílit jeho pozici v případných mírových jednáních. Kyjev totiž trvá na tom, aby byl vstup do Unie v roce 2027 součástí mírové dohody s Ruskem. Strategie stojí na pěti klíčových bodech. Nicméně jak upozorňuje Politico, plán může narážet na vážné překážky – především na odpor maďarského premiéra Viktora Orbána a skepsi Německa.
Prvním krokem je maximální urychlení příprav, kdy Brusel poskytuje Kyjevu neoficiální návody k vyjednávacím kapitolám ještě před jejich formálním otevřením. I když unijní úředníci varují, že v reformách nelze dělat zkratky, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ujišťuje, že země bude technicky připravena do roku 2027. Evropská komise již nyní předává detailní podklady.
Druhá fáze počítá s vytvořením formátu „členství nanečisto“, kdy by se země připojila k Unii a svá práva i povinnosti by získávala postupně. Tento model by vyslal silný politický signál, aniž by došlo k okamžitému snížení latě požadavků. Nicméně Německo se vytvoření tzv. dvourychlostní Evropy brání, Merz na konci ledna uvedl, že vstup Ukrajiny do EU na začátku příštího roku nebude možný. Přestože se Berlín obává vytváření dvourychlostní Evropy, zastánci plánu věří, že silný tlak Paříže, Říma a Varšavy by mohl německou skepsi zlomit.
Hlavní překážkou zůstává nutnost jednomyslného souhlasu sedmadvacítky, kterou blokuje maďarský premiér Viktor Orbán. Třetím bodem plánu je proto vyčkávání na dubnové volby v Maďarsku. V Bruselu panuje naděje, že případná změna vlády nebo Orbánova prohra by mohla veto Budapešti odstranit, ačkoliv průzkumy naznačují těsný souboj. Orbánův protivník v dubnových volbách Péter Magyar uvedl, že v případě svého vítězství vyhlásí na toto téma referendum. To se ale bere spíše jako Magyarův předvolební tah vzhledem k náladám postojům Maďarů vůči Kyjevu.
Pokud by se Orbán udržel u moci, spoléhají evropští lídři ve čtvrtém kroku paradoxně na Donalda Trumpa. Americký prezident, který má s maďarským premiérem nadstandardní vztahy, chce osobně dohlížet na uzavření mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Jelikož je vstup do EU součástí tohoto balíčku, Brusel doufá, že Trump „zavolá do Budapešti“ a zajistí, aby Orbán dohodu neblokoval.
V případě selhání všech diplomatických cest zůstává v záloze pátý, nejradikálnější krok, tedy aktivace článku 7 Smlouvy o EU. Ten by umožnil pozastavit Maďarsku hlasovací práva pro údajné porušování základních hodnot Unie. Ačkoliv jde o nejtvrdší možnou sankci, jeden z diplomatů citovaný serverem Politico připouští, že pokud bude Budapešť nadále blokovat strategická rozhodnutí, je tento scénář „absolutně možný“.
Aby se nyní jakákoliv země mohla stát plnohodnotným členem Evropské unie, musí dosud standardně projít náročným víceúrovňovým procesem. Prvním krokem je získání statusu kandidáta, k čemuž je nutná jednomyslná shoda všech členských států EU. Země musí prokázat schopnost plnit takzvaná kodaňská kritéria, která zahrnují například stabilitu demokratických institucí, funkční právní stát a tržní hospodářství. V podstatě ani jedno Ukrajina nesplňuje. Následuje fáze harmonizace vnitrostátního práva s legislativou EU v desítkách tematických kapitol, kde se klade důraz zejména na nezávislou justici a boj proti korupci. Celý proces, který trvá řadu let, musí v závěru potvrdit Evropský parlament a ratifikovat parlamenty všech stávajících členských zemí.     (Čtěte na stránkách Echo24)

„Musí vědět, že jejich časy končí.“ Brusel opakuje agónii komunistů z roku 1989, říká Žantovský ..... Mediální expert Petr Žantovský promluvil s neČT24 o vměšování EK do voleb a zásahu proti síti X. „Lidé v Bruselu musí vědět, že jejich časy končí, a proto kolem sebe kopou jako ta příslovečná kobyla,“ prohlásil. Uvedl paralely s dobou těsně před listopadem 1989.
Evropská komise pravidelně zasahovala do voleb do Evropského parlamentu pomocí zákona o digitálních službách (DSA). Vyplývá to ze zprávy o vyšetřování justičního výboru Sněmovny reprezentantů USA. Konkrétně v roce 2023 Evropská komise cenzurovala obsah na sociálních sítích před volbami na Slovensku. Co si o tomto zjištění myslíte?
Nijak mě nepřekvapuje. Už jenom samotná četba textu DSA je přesvědčivá. Je zřejmé, že jde o explicitní cenzurní nástroj, který má sloužit ve prospěch jedněch (progresivních euroliberalistů) v neprospěch druhých (všech ostatních odleva doprava). Je to stejně diktaturní opatření, jako například tiskové zákony u nás před rokem 1989. Potlačuje to svobodu vyjádření a v důsledku tedy i svobodu činu (třeba i volebního). Je to zhruba na úrovni Orwellova Velkého bratra z románu 1984. Válka je mír, Svoboda je otroctví, Nevědomost je síla. To poslední heslo bych zde zdůraznil obzvlášť. Všechny totalitní režimy udržovaly svou moc právě udržováním občanů v nevědomosti. V Orwellovi je to ještě „analogové“ - Winston Smith gumuje z dějin nežádoucí postavy a nahrazuje je novými, vytváří historickou lež. DSA je víceméně totéž v digitální, a tedy mnohem nebezpečnější podobě.
EK také pomohla zavést „systém rychlé reakce“, který umožnil národním regulačním orgánům rychleji reagovat na „dezinformace“ na sociálních sítích. Je to podle Vás dostatečný důvod, aby Slovensko podalo žalobu proti vměšování se Evropské komise do národních voleb? Jaké jsou šance na úspěch a případné odškodnění v podobném případě?
To je jen další krok EK v tomto směru. Označíme některá tvrzení za nežádoucí a co nejrychleji nastoupíme proti jejich šiřitelům. Nejprve to dopadne na provozovatele sítí, nadnárodní korporáty, které budou vystaveny drakonickým trestům – vysloveně odmítnout se to zatím odvážila jen síť X – a pak dojde na tvůrce obsahů, média, jednotlivé osoby publikující v internetovém prostoru. Zase je tu analogie. My měli za totality cenzurní instituce – Hlavní správu tiskového dozoru, Ústřední publikační správu a pak Federální úřad pro tisk a informace. Zatímco prvé dva likvidovaly nežádoucí informace ještě, než spatřily světlo světa, ten poslední působil zpětně a trestal šiřitele takových informací jaksi post festum. Tím se ovšem vytvořila živná půda pro autocenzuru: než bych publikoval něco, co by se mohlo nelíbit, raději uberu plyn a neriskuju osobní a existenční potíže. Myslím, že DSA směřuje právě tím směrem. Jestli najde Slovensko sílu jít do naznačeného sporu, budu tleskat. Jenomže to by znamenalo vykopání válečné sekery proti celé EU, neboť je postavena ve všech aspektech na tomto diktaturním základě. A to je na jedno Slovensko velké sousto. Viktor Orbán má teď jiné starosti – předvolební (mimochodem zde se západní vlivy jistě také vyřádí), a Andrej Babiš nejspíše nepůjde do čelního střetu s EK. Obávám se, že v tom Slovensko zůstane samo. A proto do toho možná ani nepůjde.
Zpráva z vyšetřování také uvedla, že vedení TikToku nenašlo žádné důkazy o ruském vměšování do rumunských voleb v roce 2024. Bylo to podle Vás očekávatelné?
Ovšemže. Podobný příběh přece zažili před pár lety i v USA, kdy se při prvním Trumpově prezidentském vítězství taky hojně spekulovalo o ruském vlivu, který se nakonec ukázal mýtem. Jestli se někdo vměšoval do voleb v Rumunsku, byla to jistě spíše západní Evropa či USA, pro které náznaky, že v Rumunsku nezvítězí poslušná liberální demokratura, nýbrž zdravý rozum a vůle voličů, vedly k obavě o ztrátu vlivu v této zemi. Ostatně vzpomeňme na prezidentské volby v Rakousku roku 2016, v nichž původně vítězil národovec Norbert Hofer, zelený Alexander von der Bellen byl druhý. Ve druhém kole došlo k takovým věcem, jako 150% volební účasti v některých okrscích, a také k obrovskému nárůstu korespondenčních hlasů. Ústavní soud volby zrušil, ale tehdejší ministři posouvali konání těch opakovaných tak dlouho, až „musel“ zvítězit Bellen. Nikdo mi nenamluví, že to ti ministři měli z vlastní hlavy.
Brusel také pokračuje v kampani proti sociální síti X. Ve Francii proběhla razie v kancelářích společnosti. Jak vnímáte tento proces?
Jako zásah proti svobodě slova a také svobodě podnikání, což je klíčová podmínka pro rozvoj tržního kapitalismu. Opět: to přece dělali komunisté. Obsadili redakci Národní politiky a usadili tam odborový deník Práce. S jinými lidmi i úkoly. EU se chová zločinecky, viz ten zmíněný zásah proti X. Důvod je zřejmý. Ti lidé v Bruselu musí vědět, že jejich časy končí, a proto kolem sebe kopou jak ta příslovečná kobyla. Opět vzpomeňme na naše časy. V 80. letech bylo každému jasné, že socialismus v té jakešovské podobě nemá budoucnost. Mladší členové strany (Mohorita atd.) se snažili moc převzít po vzoru Dubčeka a Pražského jara. Doba ale byla už jinde a na socialismus už nepřísahali ani ti, kdo ho kdysi budovali. Obecná důvěra v toto zřízení byla na nule. A tak co dělal Ústřední výbor? Posílal do ulic ozbrojence (Palachův týden, srpen 1988 a 1989 atd.). Agrese se stupňovala, a tím vlastně ještě posilovala protestní nálady u občanů. Jak to skončilo, víme. V listopadu tito dogmatici padli. Teď neřeším, co nastalo po nich, to je na jiné povídání.
Může podobný zásah do sociálních sítí podkopat důvěru Evropanů vůči evropskému vedení?
Nejenže může, on ho reálně podkopává. Já strašně nemám rád heslo „čím hůře, tím lépe“, ale je fakt, že se bude muset bruselský režim ještě mnohokrát takto obnažit, aby ty důsledky pociťovalo početně silné množství lidí. Jestli na konci tohoto vývoje bude jen ekonomický kolaps EU a její rozpad mírovou cestou, nebo do toho bruselští lídři zatáhnou nějaký vojenský konflikt, k němuž teď mnozí vyzývají, neumím předvídat. Mohu jen doufat, že k té druhé variantě nedojde. To by bylo smrtící pro nás všechny.
Děkujeme za rozhovor!     (Čtěte na stránkách 42TČen)

10.2. 2026     Petr Pavel se podruhé prezidentem nestane ...... Slova, která jsme dekády nepoužívali, jsou zpět. Lůza, chátra, svoloč... Opravdu si někdo myslí, že se tímhle dá vyhrát přízeň lidí? Brzy se ukáže, že všeho je jen do času. Budeme mít vládu i prezidenta, za které se nebudeme muset stydět.
Konec sladkých bonbonků: Proč Hrad brzy narazí na realitu
Docela mě baví, jak jsou všichni voliči Petra Pavla přesvědčeni, že vyhraje i další volby, a nejspíš si přejí, aby zůstal prezidentem až do smrti. Navíc je o tom přesvědčen i sám Petr Pavel, jeho Hrad i podhradí.
Budu vám muset sebrat tento falešný bonbonek. Zatím chutná velmi sladce, ale až se dopracujete ke konci, sakra vám na patře zhořkne. Pod tenkou vrstvou čokolády se totiž skrývá čistá zeměžluč.
Připomenu vám, co se stane, když se spojí voliči nynější vlády. Sesadíme současnou hradní moc jen tak, lusknutím prstů. A přesně tohle se stane, až přijdou prezidentské volby. Spojíme se. Petru Pavlovi ubydou Motoristé, kteří ho minule volili. Rozhodně ho nebudou volit ani příznivci malých stran. Pokud Andrej Babiš a jeho ANO nic nepokazí, během dvou let voličům ukážou, že to jde i jinak. Přejdou k němu další lidé a nikdo se jim nebude divit.
Jsem si téměř jistá, že příští volby vyhraje kandidát, kterého navrhne dnešní vládnoucí koalice. A trochu potměšile dodám, že by vyhrál i Franta Vyskočil ze Zlámané Lhoty. Tak moc si jedna polovina národa nepřeje, aby tento prezident znovu usedl na český trůn a hodil mezi nás časovanou bombu v podobě nenávisti a znepřátelených táborů. Je to strašné, ale národ už je rozdělen tak hluboce, že pro volebního protivníka už skoro nezná slušné slovo.
Byla to právě vládní koalice, kdo naučil národ slova, která už téměř vymřela a nebyla za celou dobu socialismu ani v devadesátkách potřeba. Kdo dřív používal výrazy jako lůza, chátra nebo svoloč? Jsou to slova bývalé šlechty, která takto titulovala své poddané.
Co z toho vyplývá? Cítí se nadřazeně a mluví s námi jako s poddanými. Nějak zapomínají, že i poddaní jsou lidé a že všeho je jen do času. Mocní si často pletou mlčení s pokorou. Jenže ticho v podhradí neznamená souhlas, ale soustředění. Časovaná bomba, kterou mezi nás hodili, jim může vybuchnout přímo pod nohama ve chvíli, kdy se u volebních uren potkají ti, které dnes nazývají svoločí. Pak se ukáže, že i ten hlas ze Zlámané Lhoty má stejnou váhu jako ten z pražské kavárny.
Brzy budeme mít svou vládu a budeme mít i svého prezidenta.      (Politikařina)

Lotyšsko nebude ani přijímat imigranty ani platit na Imigrační pakt EU! ..... Evropa se dostala mimo realitu. Díky někdejšímu bohatství, hospodářskému náskoku a moci to zdánlivě nevadilo. Nyní už blahobytně-mocenský štít padl, a realita o to naléhavěji klepe na dveře.
Podobně jako Zelený deal, stále více zemí procitá a odmítá Imigrační pakt. Nyní mu ukázalo prostředníček i Lotyšsko. Nebude ani přijímat imigranty, ani za ně platit, oznámila ministryně zahraničí Bražeová. Nazdar!     (Čtěte na stránkách Islamizace)

Proč se nikdo nezabývá pomluvami lidu? ..... Před třemi sty lety vznikl v Anglii slavný text, ve kterém jeho autor označil pomlouvání lidu za nejnebezpečnější útok na svobodnou společnost. Zpochybňování svobod občanů by podle něj mělo být prohlášeno za zločin.
Řada autorů osvícenství ovlivnila americké osadníky v jejich rozhodnutí odtrhnout se od Britské koruny a vytvořit svobodný stát, kde bude vládnout lid, a ne král. Myšlenka, že vůle lidu je svrchovaným zdrojem moci a autority, je vyjádřena v první větě jejich ústavy, která začíná slovy „My občané”. Texty, které možná ovlivnily Američany nejvíce, pocházejí z pera dvou anglických novinářů. 
Inspirující texty
John Trenchard a Thomas Gordon napsali v letech 1720 až 1723 celkem 144 esejů, které vycházely pod pseudonymem Catovy dopisy. Reagovaly na korupci v britském království a varovaly před nástupem tyranie. O generaci později se staly pravděpodobně nejčtenějšími texty na druhé straně oceánu a inspirovaly ideály americké revoluce. 
Dopis číslo 32 hovoří o nebezpečném zvyku pomlouvat lid.
Výběr, překlad, zkrácení, mezititulky autor.
Dosud se obecně mělo za to, že neexistují jiné pomluvy než ty, které jsou namířeny proti vrchnosti nebo ty proti soukromým osobám. Nyní se mi však zdá, že existuje třetí druh pomluv, který je stejně nebezpečný jako ty předchozí.
Posvátná autorita
Mám na mysli pomluvy lidu. V antických Athénách a Římu tomu bylo jinak. Dokonce i velcí muži se museli vypořádat s přísným hodnocením svých činů, když si to zasloužili, ale o lidu, o prostých občanech, se mluvilo s nejvyšší úctou a respektem. Zaznívaly výrazy jako „posvátná privilegia lidu”, „lid má úctyhodnou autoritu” nebo „nezvratný soud občanů”. To byly fráze, které používali v těchto moudrých, velkých a svobodných městech.
Od té doby se lidé začali vyjadřovat i jinak a šílené názory lidu jsou dnes téměř příslovečné. Ale šílenství lidu, kdykoli se objeví, má své vnější příčiny. Útlak, říká se, přivede moudrého člověka k šílenství a deziluze má stejné následky. Tam, kde nejsou ani diktátoři ani podvodníci, se lidský úsudek v otázkách majetku, jehož ochrana je hlavním úkolem vlády, málokdy mýlí.
Možná lidé postrádají grimasy a neznají dovednost přetvářky a zdrženlivosti, která je vlastní vrchnosti. To jsou ale pouze masky, které mají zakrýt nedostatek poctivosti a lidé mají důvod jimi pohrdat.
Lid moudřejší krále
Středověký autor Machiavelli dokazuje v jedné kapitole, že lid je moudřejší a předvídatelnější než král. Proti králi nemůže nikdo mluvit bez tisíce obav z toho, co se mu stane. Pomlouvat lid má právo každý. Často jsem se divil, proč nebylo hanobení zájmů lidu a zpochybňování jeho svobod prohlášeno za zločin.
Musím přiznat, že nevím, co může být zradou, pokud není zradou v původním slova smyslu podkopávání svobod lidu. Nezapomínejme, v čím zájmu ustavuje lid svou vládu. Komu má být věnována větší pozornost? Vládcům, nebo lidem, kterým vládnou? 
Oba mají k sobě vzájemné povinnosti, ale pokud dojde k jejich porušení, má strana, která má větší povinnosti, nepochybně větší odpovědnost. Přesto je tomu naopak. Na celé zeměkouli zaplatí lidé za jednu křivdu vůči svému vládci tisíci křivdami, které způsobí vládci jim. V některých zemích trestají smrtí, pokud jejich občané nesnesou všechny útlaky a krutosti, které jim vládci opojení mocí způsobují.
Lid snese hodně, ale…
Pro lidi je štěstím uchovat si to, co mají. Ale i tohoto štěstí se jim málokdy dostává a jsou okrádáni těm, jimž platí za svou ochranu. Ano, obecně se lidem vytýká, že jsou bouřliví, neklidní a neukáznění. Nic nemůže být dále od pravdy, protože jsou takovými, pokud jsou k tomu donuceni okolnostmi. 
Co se týče jejich bouřlivosti, je to lež, protože neexistuje žádný příklad toho, že by se lid bouřil proti svým vládcům, pokud jim oni nedali důvod být nespokojení. V mnoha případech snášejí dokonce mnoho zla, aniž by zlo opláceli, a málokdy se bouří, dokud to břemeno dokáží snést.
Tento text vznikl v Anglii v roce 1721.     (Čtěte na stránkách Sýr zdarma)

Zahajovací ceremoniál ZOH 2026 v Miláně ukázal v moři ohně zalitou bránu pekel Tartarus v jasném vzkazu, že globalisté chystají svět na válku, a proto zvolili symbol proměny Oblouku míru v Miláně na ohnivou bránu pekel se zavěšeným žhnoucím okem Háda, který čeká na příchod padlých! Je to vůbec poprvé v historii, kdy ceremoniál mírových olympijských her byl vyvrcholen symbolem pohromy! ..... Zimní olympijské hry Milano–Cortina 2026 měly být pompézní oslavou sportu, jednoty a harmonie. Tedy alespoň podle oficiálního narativu a podbízivých tiskových materiálů Mezinárodního olympijského výboru [1]. Svět ale v roce 2026 už není tak naivní, aby automaticky věřil PR oddělením mezinárodních institucí, a rozhodně není slepý k symbolům, které se odehrávají přímo před jeho očima v přímém přenosu.
Globalisté se neudrželi a ukázali záblesk toho, co čeká minimálně Evropu v blízké době – cestu do pekel! A ta má svůj začátek. Když jsem poprvé viděl záběry z vyvrcholení přenosu, okamžitě jsem to měl před očima. Brána Tartarus! Pokud vám to nic neříká, brána Tartarus je branou do pekel podle řecké mytologie, ze které vychází i samotný olympionismus. Tato brána je v některých publikacích nazývána i jako Hádova brána, obě variace v antice často propojovaly, neboť označují totéž.
Globalisté v Míláně při zahajovacím ceremoniálu ZOH 2026 ukázali žhnoucí Bránu pekel!
Tartarus je peklo, propast a bránu k tomuto peklu je Brána Tartarus. Tu hlídá Hádes, takže někdy se brána nazývá po něm. Platón bránu popisuje jakou žhnoucí bránu, ze které se kolem dokola vztyčují a v agónii zmítají v plamenech hadi s velkýma očima. Pod klenbou brány je mohutné žhnoucí oko Háda, který má roli strážce a vrátného. Když jsem viděl rudé prskavice vylétající z brány okolo, připomínaly hady s očima. A zavěšený cauldron připomínal žhnoucí oko. Italové, kteří mají o antice přece jenom ze školství více načteno než zbytek Evropy, se úplně zděsili, co právě viděli.
Ty globalistické bestie přeměnili Oblouk míru na Bránu Tartarus. Ty povídačky o Da Vincim jsou mediální mlha. To, co se stalo v Miláně během zahajovacího ceremoniálu pod Mírovým obloukem Arco della Pace, nebyla oslava klidu. Nebyla to oslava míru. Nebyla to ani obyčejná olympijská show. Byl to oheň, byly to exploze, byla to brána proměněná v ohnivé varování světu. A když během následujících hodin a dní začali padat i sportovci, když se začaly hromadit těžké úrazy a kolapsy, atmosféra letošních Her se změnila z okázalé pompéznosti na něco mnohem temnějšího a zlověstnějšího.
Mírový oblouk v plamenech: symbolismu si všimli i ti, kteří se jinak o symboly nezajímají
Arco della Pace, monument, jehož samotný název říká „Brána míru“, má v evropské historii zcela konkrétní roli. Je to triumfální oblouk, architektonická připomínka toho, že válka skončila, že zbraně utichly a že se Evropa může nadechnout. Je to kámen, který má říkat, že mír je možný a že stojí za to ho bránit.
A právě tento oblouk – tuto Bránu míru – organizátoři ceremonie zapálili. Ne metaforicky, ale přímo v obrazové rovině ceremoniálu. Po jeho fasádě se valily ohnivé světelné kaskády, pyroefekty a mohutné výbuchy světla, které po něm stékaly jako žhavá láva. Jedno je, že jde „jen“ o světla a projekce.
Prskavice připomínající hady brány Tartarus
V symbolice tak vysokého řádu je to úplně jedno. V obrazové řeči davů, které viděly ohnivý monument naživo nebo v přímém přenosu, to působilo jako zápalná oběť, jako spálení posvátného mírového symbolu, jako akt zahánění míru a přivolání války.
Oheň, který měl podle oficiálních textů symbolizovat „harmonii“ a „spojení“ regionů, ve skutečnosti sežehnul samotné jádro symbolu míru [2]. Zapálit Mírový oblouk totiž v symbolické rovině znamená jediné: spálit mír. A v roce 2026, kdy svět křečovitě balancuje mezi konflikty, to není estetická drobnost, ale nebezpečný signál.
Exploze, ohňové proudy a zavěšený kotel jako „oko“ nad bránou
Když autoři ceremoniálu umístili olympijský kotel – cauldron – nikoli na zem, nikoli k pódiu, jak bývá zvykem, ale jako zavěšený objekt přímo pod střed oblouku, vznikla kompozice, která byla tak silně symbolická, až z ní mnohým zatrnulo.
Zavěšené ohnivé „oko“ visící v centru brány, okolo něj žhavé pruhy světla, pod ním dav, nad ním další výbuchy světla – to nevypadalo jako „harmonie“, to nevypadalo jako uklidňující symbol jednoty, to vypadalo jako rituální portál. Celý obraz působil jako akt otevření brány, jako ohnivá obětina, jako symbol vykročení do éry temnější než ta předchozí.
Hadi vztyčující se na bráně Tartarus
A to vše na monumentu, který nese jméno „Mírová brána“. Tady už přestává jít o efekt. Tady jde o gesto. A to gesto říká: to, čemu říkáte mír, právě shořelo na oltáři nové éry. Historie přitom zná mnoho okamžiků, kdy oheň na památníku znamenal jediné – začátek temné epochy. Ať už jde o hořící budovy, rituální plameny v předvečer válek nebo masové performance totalitních režimů, společné mají jedno: když se zapalují monumenty míru, končí éra klidu. Přesně to se stalo v Miláně.
Symbol evropského míru shořel v přímém přenosu před zraky celého světa. A svět mlčel. Teprve po několika hodinách a dnech od ceremoniálu se začaly hromadit první špatné zprávy. A byly tvrdé, konkrétní a krvavé. Olympiáda, která měla ukázat sílu lidského těla, začala předvádět jeho lámavost, slabost a zranitelnost. Jakoby se temná symbolika hořícího Mírového oblouku okamžitě promítla do reality na svazích, v arénách a na kluzištích.      (Čtěte na stránkách AENews)

Západní světový řád zaměřený na peníze odsouzen k zániku, zatímco vliv BRICS roste ..... Snahy Západu zablokovat probíhající přechod od starého světového řádu – postaveného na dominanci dolaru a vynucovaného prostřednictvím MMF, Světové banky a WTO – "nemohou uspět, protože jde o objektivní, nevratný proces," uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro mezinárodní televizi BRICS.

Když nová centra růstu, fungující pod Právě tato pravidla, začaly vykazovat mnohem výraznější ekonomické výsledky a výrazně vyšší tempo růstu – což je patrné napříč Země BRICS – Západ začal hledat způsoby, jak tento přechod zablokovat, řekl Sergej Lavrov. "To nemůže uspět, protože je to objektivní, nevratný proces. Již několik let růstové tempo a objemy HDP zemí BRICS výrazně převyšují kombinovaný HDP G7," poznamenal Lavrov.

Rusko, stejně jako Indie, Čína, Indonésie a Brazílie, zůstává otevřené spolupráci se všemi zeměmi, včetně USA, zdůraznil Lavrov. USA však "vytvářejí umělé překážky v cestě tomu." "Snaží se zakázat Indii a našim dalším partnerům nakupovat levné, dostupné ruské energetické zdroje a nutí je kupovat americké LNG za přemrštěné ceny. To znamená, že Američané si stanovili za úkol dosáhnout ekonomické dominance," zdůraznil Lavrov.

Podle něj to ukazuje, že cíl USA – "ovládnout světovou ekonomiku" – je naplňován "pomocí poměrně velkého množství donucovacích opatření, která jsou neslučitelná s férovou konkurencí." "Cla, sankce, přímé zákazy, zákaz některých komunikovat s jinými – to vše musíme vzít v úvahu," zdůraznil nejvyšší ruský diplomat.
Od 'Prodejte Ameriku' k globálnímu přeskupení: Dedolarizace BRICS pomáhá zvládat finanční bouři způsobenou USA – expert
Prodej amerických aktiv je předzvěstí "nového světového obchodu a energetického řádu," říká finanční analytik Paul Goncharoff pro Sputnik
Myšlenka zajištění bezpečnosti pro všechny národy na kontinentu stojí na materiálním základu, jehož základem je Velké eurasijské partnerstvípoznamenal Lavrov.

Čím silnější jsou vazby mezi regionálními a subregionálními organizacemi, spekuloval, tím pevnější je základ pro budování společného bezpečnostního modelu.

Rozvíjející se partnerství vychází z "vztahů mezi Eurasijskou hospodářskou unií, Šanghajskou organizací pro spolupráci a ASEAN," uvedl Lavrov a dodal: "V tomto kontextu také zohlednili iniciativu Pás a stezka Čínské lidové republiky."     (Čtěte na stránkách Sputnik Globe)

Pláč malého gaunera: Kdo chtěl koho přechytračit? Bouře ve sklenici s jedem skončila. Ještě se budou chvilku cukat. Kamarila porodila myš. Kyselé hrozny a cizí moc. Babiš ví. I Macinka a Okamura. Trůny se hroutí. Sledujme stopu peněz. A své zájmy ..... Petr Hájek se ještě jednou vrací k napohled bouřlivým dnům na domácí politické scéně a vysvětluje, že byly jen zpackaným divadlem, že Golem je toliko vycpaná figurína k politování, ale především odhalilo ohrožené zájmy českých miliardářů na pozadí měnících se světových kulis
Máme za sebou další týden organizovaného napětí vyvolávaného opozicí. Ne ve skutečnosti. Jen v médiích a hradním záškodnickém kulometném hnízdě - a to právě v tomto pořadí.
Ukázalo se totiž, že ti, kteří před čtyřmi měsíci prohráli volby, jsou už zcela propadlí do chaosu a beznaděje. Totálně zpackané divadlo s takzvaným "pokusem" vyslovit ve sněmovně nedůvěru Babišově koaliční vládě, která pár týdnů předtím dostala od téže sněmovny důvěru, bylo toho výmluvným zobrazením.
Nezbylo tak, než aby hru na "opoziční běsnění" i nadále režírovala hradní kamarila manipulující tragikomickou postavou Petra Pavla. Počáteční rozhořčení z jeho protiústavních kroků při formování vlády vzešlé z voleb, se měnilo v úšklebky a posměch. "Mužné vzlyky", když před kamerami demonstroval ukázkový příklad porušení zákona o listovním tajemství, už ovšem byly moc i na některé otrlé propagandisty z hlavních korporátních médií.
A když jej vypískali i horníci, kterým rovněž - jako předtím Chvilkařům - pouze poslal papalášskou "zdravici", tu již přišla na řadu známá semaforská "hláška" Jiřího Šlitra: "Promiňte, ale tomuhle já už se smát nemůžu. Mně je té slečny líto..."
Tuším, že takové mírné hodnocení protiústavního a protizákonného "výkonu" Kolářovy loutky asi nebude každý sdílet. Minimálně ne většina z těch, kteří svým hlasováním stojí za pádem fialové mafie - a dosud historicky nevídaného pokusu zvrátit zákulisními čachry výsledky voleb. Nezbývá, než se pokusit důvody "lítosti" obhájit.
Nádoba s jedem
Chceme-li porozumět aktuální bouři ve sklenici jedu, musíme se nejprve s malým odstupem podívat, kdo sklenici plnil. Hned vidíme, že "plniči" nejsou všechny ty profláklé, ale ve skutečnosti lidsky i profesně bezvýznamné postavy hlavních mafiánů.
Ti u nás po čtyři roky fakticky "jen" plnili zadání "cizí moci". Přičemž vrcholem ironie a krásou nechtěného si ještě na samém konci té tragické epizody narychlo schválili zákon o "neoprávněné činnosti pro cizí moc". A bylo by přímo literární, kdyby se tento gumový obušek nakonec obrátil proti nim. Dělají pro to, co umějí.
Od okamžiku vyhlášení volebních výsledků začala hlavní média do nádoby rozvratu a odmítnutí voličské vůle čepovat jed nenávisti. Nejen Česká televize a rozhlas - jakkoli jsou pro svou neuchopitelnou "veřejnoprávní" vlastnickou podstatu a astronomické příjmy skrze speciální daň z hlavy skutečnou zpravodajskou centrálou "cizí moci". Ředitel - volený Radou je nepodstatný. Nejen Moravec pracuje pro cizí moc úplně otevřeně. Všechno ovládá tamní "hluboký stát" napojený na Koudelkovu BIS a zájmy nejbohatších v naší zemi.
Ti vlastní média formálně privátní. Typicky miliardáři Ivo Lukačovič (web a televize Seznam, Novinky, Právo a spol.), Zdeněk Bakala (Economia, Hospodářské noviny, Respekt a spol.) a Daniel Křetínský (Info.cz, Reflex a spol.).
Poněkud zvláštní postavení má vůči tomuto trojspolku Karel Pražák majitel Mafry (MF DNES, IDNES, Lidové noviny a spol.). Koupil totiž vydavatelství od Andreje Babiše spíš jako přílepek k chemičce Syntezia, proto se část jeho médií může chovat vůči hlavní části korporátu relativně nezávisleji.
Tomu ještě sekundují dvě relevantní televize: Nova skupiny PPF, kterou vlastní vdova po pravděpodobně zavražděném Petru Kellnerovi. A Prima (GES) Ivana Zacha. Ve všech případech tedy drží hlavní média klub nejbohatších českých podnikatelů.
Jejich ekonomické zájmy jsou výsostně protičeské. Vpravdě pracují pro "cizí moc" - německou, bruselskou, britskou - respektive americký protitrumpovský Deep state. Proto byl pro ně také Babiš s největší částí svého impéria v ČR a - paradoxně k jeho slovenskému původu - autentickým českým vlastenectvím (jakkoli zemanovsky "europeizovaným") nepřijatelným konkurentem. Všechno, co směřuje ke skutečné obhajobě naší suverenity a národních zájmů pro ně představuje byznysové nebezpečí.
Kamarila porodila myš
Investice do války Západu proti Rusku na Ukrajině tyto protičeské zájmy ještě mohutně nakoply. Fiala, Rakušan a celá ta pětikoaliční mafie - byli jen výslednicí jejich zájmů. Stát topili v hospodářském úpadku, energetické a inflační chudobě občanů - ale jejich protektoři pohádkově prosperovali. A zdaleka se to netýkalo jen zbrojovek.
Proto zkorumpované hlavní postavy těchto propojených médií okamžitě po volbách usedli (a dodnes se nezvedli) z obrazovek ČT a z produkce všech stanic nesmyslně předimenzovaného ČRo. Co veřejnoprávní moloch vysílá, to dostal od cizí moci za úkol. A to určí jako téma pro celý korporát, z něhož to potom duní čtyřiadvacet hodin sedm dní v týdnu ze všech spojených nádob. Také bojují o své nemravné existence v zájmu cizí moci.
Od prvního povolebního dne z nich proto stékaly prameny jedu, zloby a běsnění do oné nádoby, v níž se postupně měnily na výbušnou směs pro bouři. Dost možná doopravdy doufali v nesmysl: Že volební výsledek lze zvrátit nejprve oslabením, a poté zákulisní dohodou s tím, kterého nejvíc nesnášejí, na nějž upekli bezpočet kauz Čapím hnízdem počínaje - Andrejem Babišem.
Teprve tehdy vstupuje do hry hradní kamarila. Slovník cizích slov ji definuje jako "úzkou, neoficiální skupinu dvořanů, rádců či oblíbenců, kteří v monarchiích či autoritativních režimech vykonávají skrytý, ale rozhodující vliv na panovníka nebo vládu mimo oficiální státní struktury. Jde o vlivnou kliku či zákulisní společenství, které prosazuje vlastní zájmy." Lépe je charakterizovat nelze.
A teprve jako nástroj, páku či katalyzátor výbušné směsi tyto dvě skupiny oživí a využijí na jejich financování závislé specialisty na organizování pouličních vystoupení - typicky po čtyři roky v kómatu chcípající spolek Chvilkařů. To je podstata celé metody, která zde už čtyři měsíce chce zachránit alespoň zbytky čtyřleté byznysové jízdy fialové mafie, které dali její majitelé (přes známé kauzy) občas také "líznout".
V tomto smyslu se herecky chabý "nosič" Petr Pavel stal nečekaně jejich Achilovou patou - jakkoli, držen mediálními popruhy, vystýlkami a chrániči - vypadal zpočátku jako Golem, do něhož rabín Kolář vložil mocný šém.
Otázka tak důležitá pro budoucnost proto zní: Proč se jim to nepovedlo? Proč celý komplot selhal? Proč se stal jen bouří ve sklenici, na niž přesně sedí latinský bonmot "Hory pracují k porodu - a na svět přijde směšná myš"?
Babiš, Putin a kyselé hrozny
Povšimněme si, jak nyní zní donekonečna opakovaný refrén, nebo spíše prosebná mantra obracená k temnému božstvu všech těch lemurů "knížete tohoto světa": Prý jakmile dojde k odhlasování Babišova (a Okamurova) nevydání k dokončení politického procesu zkorumpovanou justicí, vše se změní.
Premiér si uvolní ruce od "zlobivého" Macinky či "nahnědlého národovce" Okamury (případně obou). A v té či oné podobě a konstelaci se spojí s některým pozůstatkem fialové mafie. Nebo vytvoří jednobarevnou menšinovou vládu drženou zmíněnými exponenty miliardářského spolku a jejich mediálního korporátu.
Jsou to jen kyselé hrozny. Nic takového se nestane. Impulz by musel přijít pouze od Motoristů či SPD - a pro ty by to byla smrt v přímém přenosu. Babiš to rozhodně nebude. Nikoli proto, že by měl nějaké morální zábrany. Ale proto, že mu to trvalo sice dlouho, ale nakonec celou hru přece jen pochopil.
Právě tak jako Vladimíru Putinovi nakonec došlo, že se Západoevropany není možné udělat jakýkoli "obchod" . Také mu to trvalo dost dlouho. Kdyby na to - ve složitém prostředí velkých ruských byznysových hráčů - přišel dříve, vůbec se na Ukrajině válčit nemuselo. Místo všech podvodných "Minských dohod" by prostě rychle obsadil popřevratovou Ukrajinu - a Západ by stál před otázkou, kde jinde vyvolat zástupnou válku. A hned tak by na to nepřišel. Pobaltí se k tomu nehodí.
Babiš je na tom - v malém - velmi podobně. Hlavně se však návratem "druhého" Trumpa zásadně změnilo jeviště a kulisy. Do hry vstoupila úplně nová "cizí moc". A hraje se jiné drama. Jiné obchody. Ty naše mediální miliardáře to rychle může postavit a staví na vedlejší kolej.
Kolář jako vyslanec jejich zájmů neměl jinou možnost, než se pokusit v tísni inscenovat výbuch. Než to k nám došplíchne. Co nejrychleji. Jenže rychle bylo špatně. Demonstrace kvůli esemeskám a ponurá komedie ve sněmovně z téhož důvodu to svlékli donaha.
Pláč malého gaunera
Jediná otevřená otázka: Co nabídl Andrej Babiš hned v prvním jednání těsně po volbách Kolářovu vycpanému Golemovi? Podle našich (nezaručených) informací to byl slib, že nebude kandidovat v prezidentské volbě. Zdá se, že Pávek si natolik oblíbil Hrad a prebendy z toho plynoucí pro něj a jeho politručku, že v tomto případě jedinkrát zahrál samostatnou roli. Pak už jen couval a kroutil se, zatímco Kolář si rval vlasy. Smrtící tah ale nešlo vzít zpátky.
Nakonec Babiše premiérem jmenoval, ačkoli Kolářův scénář byl úplně jiný. To, vše co následovalo, jsou jen zoufalé pokusy o návrat do hry, kterou už ale hrají jiní. Babiš totiž má jiné "řídící důstojníky". S místní "opozicí" - v médiích a v byznysu - se už vůbec nemusí zahazovat. Gard se obrátil. A vůbec není od věci předpokládat, že se objeví nějaká jejich - spíše kukaččí než čapí hnízda.
Petr Pavel pláče, protože mu vyčítají, že všechno zkazil. Jenže i Petr Macinka ví, jak jsou rozdané karty - právě tak jako to ví Tomio Okamura. Proto jeden může sundávat ukrajinské vlajky a druhý - méně zkušený - psát otevřené esemesky. A stejně tak otevřeně oznámit, že Pávek už podruhé "zvolen" nebude. To není víra, to je sdělení.
A tak ještě toho malého gaunera narychlo udělali "hlavou neexistující opozice". Na nic jiného se svým IQ a morální odpudivostí nehodí, než ho v tom ještě nechat vymáchat. Kamarila a byznysoví hráči se budou "za něj" ještě chvíli cukat. A mediální korporát to bude stejně dlouho ještě donekonečna únavně zobrazovat. Kolářova malá česká hra na velký svět je ale u konce s dechem. Jednomu by až mohlo být Pávka líto. Minimálně v křesťanském smyslu Pánovy "maximy" o lásce k nepřátelům.
Co zbývá? Sledovat "stopu peněz". Celý finanční systém se otřásá a proměňuje. O nic jiného nejde a v nejbližších letech nepůjde. Všechno ostatní jsou pouze projevy změněného "paradigmatu". Cesta zpátky už není. Babiš se nezbavil Agrofertu na Kolářovu (Pávkovu) "žádost". Chce si to nyní zjevně aspoň trochu užít. A my to musíme teď o to pozorněji bedlivě sledovat. Protože jeho a naše zájmy rovněž nejsou totožné.
"Byla to jízda!" prohlásil imbecilně o svém vládnutí Petr Fiala. V kriminálním slova smyslu možná. Pro naše "obyčejné" životy však platí:
Bude až teď.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Alarmující studie o mRNA injekcích byla 16x odmítnuta, než mohla být zveřejněna ..... Teprve nedávno zveřejněná studie má za sebou velmi dlouhou anabázi, která ukazuje, jak síla vakcinační lobby dokázala bránit zveřejnění informací, které by mohly vést k odmítání mRNA injekcí.
V tomto ohledu není studie zdaleka jediná: téměř všechny, které jasně prokázaly souvislost mRNA injekcí s některými závažnými zdravotními problémy, se potýkaly s podobným odmítáním.
Opět se ukazuje, že zde nejde o zdraví, ale o výdělky farmaceutických gigantů a těch, kteří z prodeje jejich produktů profitují.
Nová studie ve vědeckém časopise Oncotarget znovu rozproudila debatu o bezpečnosti mRNA vakcín proti COVID-19.  V ní toxikoložka a molekulární bioložka Janci Lindsay a její kolegové popisují souvislost mezi očkováním mRNA a rozvojem určitých forem krevních nádorů.
Současně autoři publikovali druhý článek, ve kterém uvádějí, že jejich výzkum byl po léta brzděn systematickou cenzurou ve světě vědeckého publikování.
Studie s názvem Zkoumání možné souvislosti mezi mRNA vakcínami proti COVID-19 a rakovinou byla zveřejněna jako popis případu v kombinaci s přehledem literatury.
Autoři představují případ mladé, dříve zdravé ženy, u které se po druhé dávce vakcíny Pfizer/BioNTech rozvinula akutní lymfoblastická leukémie (ALL) a lymfoblastický lymfom (LBL).
Autoři se odvolávají na existující literaturu, která ukazuje, že modifikovaná mRNA, balená v tzv. lipidových nanočásticích, se může šířit po těle více, než se původně předpokládalo. Může také dosáhnout na kostní dřeň a další orgány tvořící krev.
Ve své analýze diskutují biologické mechanismy, které mohou přispívat k onkologickým procesům. Mezi ně patří například narušení imunitní regulace, suprese T buněk, změny v interferonové odpovědi, inhibice apoptózy (programovaná buněčná smrt) a zvýšená produkce TGF β, růstového faktoru zapojeného do agresivního vývoje nádoru.
Autoři také uvádějí zprávy o kontaminaci DNA plazmidem ve vakcínách mRNA, včetně sekvencí odvozených z promotoru SV40, prvku používaného při výrobě.
Podle Lindsay a jejích kolegů si tyto poznatky zaslouží zvláštní pozornost, protože mRNA vakcíny nejen fungují podobně jako vakcíny, ale také vykazují vlastnosti produktů genové terapie.
Odkazují se mimo jiné na existující doporučení FDA a EMA, která identifikují teoretická rizika integrace DNA a genotoxicity.
Ve svých závěrech autoři argumentují pro rozsáhlejší studie, které by lépe mapovaly dlouhodobé účinky mRNA technologie. Zdůrazňují, že je to nutné vzhledem k rychlému rozšíření mRNA platforem na další vakcíny a lékařské aplikace.
Stejně výrazná jako obsah studie je cesta k publikaci. Ve druhém článku, Censorship in Science, Lindsay a její spoluautoři popisují historii publikací, kterou označují za výjimečnou a znepokojující.
Studie byla v letech 2024–2025 zaslána do šestnácti časopisů a stejně často byla odmítnuta, zpravidla bez podstatného recenzního řízení. Pouze tři časopisy článek skutečně předaly recenzentům.
V časopise Current Proteomics byl rukopis dokonce dvakrát přijat po recenzním řízení, aby byl před publikací stažen. Nebylo to učiněno na základě nových vědeckých námitek, ale kvůli „kontroverzní“ povaze závěrů.
Lindsay poté rezignovala na členství v redakční radě časopisu.
Autoři tvrdí, že otevřená vědecká debata je nezbytná. Strukturální odmítnutí odchylujících se hypotéz vede ke zkreslenému obrazu konsenzu a brání včasné identifikaci rizik.
Publikace v Oncotargetu to tedy neznamená konec, ale spíše začátek širší diskuse: nejen o dlouhodobých dopadech mRNA technologie, ale také o tom, jak věda řeší nejistotu, kontroverze a nesouhlasné hlasy v dobách sociálního a politického tlaku.
Již jen fakt, že byla po mnoha problémech studie zveřejněna, ukazuje, že se konečně o problémech mRNA může začít hovořit veřejně. Tedy zatím alespoň v USA, brzy snad i jinde…     (Čtěte na stránkách necenzurovaná pravda)

Proč Donald Trump nemá Evropu rád Pondělní glosa Jiřího Weigla ..... Tématem, které hýbe světovou, evropskou i naší politikou, je chování a záměry amerického prezidenta Trumpa. Především evropská politika doslova šílí, nemůže se vzpamatovat z toho, že Trumpovy USA náhle nepovažují EU a většinu evropských zemí za spojence, ale spíše za protivníky. Současný evropský establishment je rozhořčen ze ztráty neomezené americké podpory, z její kritiky evropských poměrů, z rozplývání bezpečnostních garancí USA. Trump je nám líčen jako zákeřný zrádce, megalomanský šílenec či dokonce Putinův agent a antiamerikanismus se má stát vedle antirusismu dalším pochybným tmelem umělého sjednocování vystrašených Evropanů.
Pro pochopení současné situace se je však třeba vrátit trochu zpět do historie. Progresivistické evropské elity nenáviděly otevřeně Trumpa od samého počátku jeho politické kariéry. Byly a jsou pevně spojeny s levicovou politikou americké Demokratické strany, ve volbách Evropa vždy pevně stála na protitrumpovské straně a podporovala snahy o Trumpovu kriminalizaci. Dobře známé výroky našeho prezidenta Pavla o Trumpovi jsou pouhou skromnou ilustrací dlouhodobého postoje evropských elit vůči dnešnímu americkému prezidentovi. On dobře ví, že ve skutečnosti nemá ve světě zavilejší odpůrce, kteří jsou ve stálém kontaktu s jeho domácími protivníky a kteří si přejí jeho zničení.
Navíc reprezentují to vše nejhorší, proti čemu Trump a jeho hnutí MAGA vystupují – katastrofální levičáckou progresivistickou politiku s jejím zeleným šílenstvím, masovou migrací rozkládající společnost a genderovými fantasmagoriemi. Ty v obamovské a bidenovské éře přivedly USA ke ztrátě mocenských pozic a dnes v pojetí bruselské politiky zcela prokazatelně a měřitelně vedou v režii Macrona, Starmera, Merze a Leyenové Evropu k historickém úpadku, ztrátě pozic ve světě a společenské a politické krizi. Záchranu pro sebe vidí tyto elity pouze v zástupné válce s Ruskem, kterou by však za ně měl, pokud možno vybojovat někdo jiný (Ukrajina, USA), což Trump odmítá. Proto je deptá, tlačí a děsí svými mnohdy přehnanými kroky a ambicemi. Nehodlá je chránit a nemá k tomu důvod.
Největším podvodem při výkladu dnešní situace, který se nám snaží evropští politici a mainstreamová média vnutit, je pocit, že Macron, Starmer, Merz a Leyenová jsme my, že oni jsou ti naši správní reprezentanti, kteří bojují za naše zájmy proti zlému Trumpovi, že oni nás ochrání před Ruskem.
Ale to není pravda, oni jsou ti, kteří poměry v Evropě přivedli tam, kde dnes jsou, kteří nás denně zavalují nesmyslnými regulacemi, kteří zničili náš průmysl a ožebračují nás umělou zelenou drahotou. To oni ničí partnerství s USA, torpédují snahy o mír na Ukrajině a při tom nejsou schopni svým občanům nabídnout žádné východisko. Stále opakují své zelené a genderové nesmysly, stále se donekonečna zadlužují, stále nic nedělají proti masové migraci, stále se pokoušejí omezovat naši svobodu. Oni budou ti první, kteří se po skončení ukrajinské války budou snažit navázat znovu co nejširší vztahy s Ruskem bez ohledu na zájmy menších zemí. Kdo věří jejich halasným prohlášením a pokryteckým slibům, špatně dopadne. Ukrajinci to už vědí, a proto v garance „koalice ochotných“ nevěří.
Trump je americkou reakcí na poznání, že tato politika přivedla USA ke ztrátě mocenského postavení a je dále neudržitelná. Evropu tato změna čeká rovněž. Politická situace v Německu, Velké Británii a Francii tomu napovídá. Nepodléhejme proto protitrumpovské hysterii, vztahy Ameriky a Evropy se mohou snadno zlepšit. Nejde o střet mezi USA a Evropou, jde o konflikt mezi Trumpem a zbankrotovanou mainstreamovou progresivistickou politikou a jejími představiteli.     (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Ekonomové, cvoci, nebo podvodníci pod ochranou masmedií? Rozpočet 2026 a zadlužení 1200 miliard ..... Poslední dobou se vyrojilo tolik stupidních výroků od "údajných ekonomů odborníků", že nastal čas jít do tvrdé protiofenzivy. A dokopat darebáky, aby přestali lhát. 
Ing. Mojmír Hampl, MSc., Ph.D. a další žvanil MBA Petr Bartoň
Každá nová vláda dostává 100 dní hájení. A to je nejkratší doba. Nynější vláda ANO, SPD a Motoristů dostala dobu hájení mínus 50 dní. Je to normální? 
Ještě nebylo schváleno ani programové prohlášení a "Šestikoalice opoziční v čele s flanelovým generálem" už vřeštěla, že za zadlužení může NOVÁ VLÁDA! 
Šestikoalice je bývalý komunista generál Varšavské smlouvy dosazený na Pražský hrad a pět stran minulé vlády.
První demonstrace proti nové vládě byla nahlášená v prosinci a provedena 11 dní po odhlasování důvěry (Třetí vláda Andreje Babiše byla jmenována prezidentem Petrem Pavlem 15. prosince 2025 a následně 15. ledna 2026 získala důvěru v Poslanecké sněmovně) Že je to imbecilní projev zoufalců nechme stranou, to závažnější slyšíme od "rádoby odborníků" v masmediálních pořadech a dokonce od ekonomické rady vlády! A to je šílené! 
Proberme si fakta a co se nám předkládá
Ekonomika se po nástupu nové vlády začíná přizpůsobovat nejméně po půl roce a po jednom roce jsou znát první výsledky, které už lze odborně chválit, či kritizovat. Jen v České republice různí šaškové tvrdí, že už je vše špatně. A doprovodné vysvětlení je už děsivé. 
 Dejme si polopatický příklad: Fialova vláda předala Babišově auto s totálně ojetými pneumatikami a poslala ji na dálnici. To auto je onen dluh 280 miliard. Jenomže nová vláda, aby mohla na dálnici vyjet, musí ihned koupit nové pneumatiky, jinak pojede pomalou rychlostí. A právě ten důležitý nárůst (pneumatiky - na 310 miliard) darebáci jako Hampl či Bartoň kritizují. Nová vláda ale vyjet musí, tak nové pneumatiky nyní nasadí a pak bude snižovat spotřebu odlehčením auta. Co je na tom sakra nepochopitelné? A to může být až nejdříve po půl roce, ale naplno až v příštím. To zneužití a promiňte ten opakující se výraz "darebáků Hampla a Bartoně" je na zednickou facku! A věřte, že za půl roku, a hlavně za rok to zde tvrdě rozebereme, pokud vláda něco slíbila a nebude plnit! Ale dřív ne!
Prý nám Ukrajinci pomáhají a dokonce tolik, že je více na sociální věci a na důchody. 
Současně s tím nám ekonomové tvrdí, že jsou zde převážně ženy a děti z Ukrajiny. 
Současně s tím nám jakýsi ekonom MBA Bartoň u Jílkové  tvrdí, že většina Ukrajinců zde pracuje za minimální mzdu.
Současně s tím nám jakýsi MBA Bartoň tvrdí, že když sem příjde 10 milionů podobných lidí, náš stát bude nejbohatší na světě a proto je třeba přijmout všechny Ukrajince. (Nadneseně) 
Současně s tím jakýsi MBA Bartoň tvrdí, že ta malá část mužských Ukrajinců, pracujících za malou mzdu, z daní zaplatí všechny nezaměstnané - české občany, plus veškeré dávky zdravotně postiženým - českým občanům. A přitom odvedou do rozpočtu víc, než dostanou od nás. 
Mohl by nám ekonom Bartoň, ekonom Hampl a jeho parta záhadných poradců Fialy a Stanjury dokázat matematicky, jak se ten zázrak může stát? Vážně ženy, děti a pracující s minimální mzdou zajistí vysoké NAŠE budoucí důchody? Perpetuum mobile? Prý se to MBA Bartoň dočetl u Adama Smitha "Bohatství národů". Čím více lidí, tím bohatší stát. Pochopil logiku správně, pan MBA? 
To není výmysl, to skutečně říkal v Máte slovo u Jílkové ve 45 minutě. (Odkaz druhý dole!)
A do toho připočtěme výdaje na prudce navýšené zdravotní problémy Ukrajinců bez pojištění, které zde léčíme! To je také naše kladné rozpočtové stanovisko? Není to náhodou ztráta, kam se musí nasypat další peníze? 
Takže díky tomu, že nám strašně Ukrajinci pomáhají, má parta Hampa a Stanjury sekeru 1200 miliard zs čtyři roky? Ten dluh je ona ekonomická prosperita? 
Další mantra: zlo prý bylo zrušení superhrubé mzdy.
Nebylo, a jak je možné, že ekonom Hampl netuší, že zlo nastalo v okamžiku, kdy se sice zrušila superhrubá mzda, ale z rozpočtu to Stanjura neodebral? To byla ta rozpočtová díra a Hampl mlčel! Dokonce Hampl (a NRR) dlouhodobě označoval zrušení superhrubé mzdy a snížení daní z příjmu za „špatný nápad“ a nezodpovědný krok z hlediska státního rozpočtu! Tihle ekonomičtí analfabeti pracovali v bankách, pracovali jako rádci Fialy a výsledkem je sekera 1200 miliard za čtyři roky! Proboha, jak mohl další vykládající Niedermayer (nyní TOP09) pracovat v národní bance?
Vážení čtenáři, vás neuráží výroky typu, že 3 x 3 = 11, protože dostanou finanční odměnu? Vážně se nepropadají hanbou, že "za prachy ze sebe udělají idioty"? 
Jak dlouho budeme tolerovat masmediálně zvěrstva, že nová vláda už je dvacet dní potvrzená ve Strakovce a ještě nejsme nejlepší ekonomikou světa? Kde se to stádo imbecilů stále bere? 
P.S. před chvílí oznámila ministryně Schillerová, že vláda rozpustila ekonomickou radu. Další pochvala pro tutu vládu: ekonomové, co lžou a podvádí, tam nemají co dělat.      (Čtěte na stránkách Skrytá pravda)

Šílený profesor z Brna, jazyk páchnoucí lágrem. Holec má pro něj radu zdarma ..... Komentátor Petr Holec kritizuje výroky premiéra Petra Fialy, který označením Andreje Babiše za „zlo“ podle něj ve skutečnosti urazil i zhruba dva miliony voličů hnutí ANO. Právě tento způsob uvažování má podle něj vysvětlovat, proč Petr Fiala ve volbách neuspěl.
Bývalý premiér Petr Fiala v nedávném rozhovoru znovu označil Andreje Babiše za „základní zlo“ a „hlavní problém“ české politiky. Podle Petra Holce tento „šílený profesor z Brna“ dál mluví, jako by s Babišem neutrpěl tvrdý debakl. Celé čtyři roky vlády Fiala systematicky lhal národu a překrucoval realitu a v tomto stylu pokračuje i v opozici.
Svými výroky o „zlu“ Petr Fiala ve skutečnosti neurazil jen Andreje Babiše, ale v podstatě dva miliony Čechů, kteří ve volbách hlasovali pro hnutí ANO, podotýká Holec a připomíná, že právě tento způsob uvažování ukazuje hluboký problém současné ODS, kdy i případ Petra Fialy potvrzuje, že uzdravení strany už není možné.
Holec v komentáři na svém webu připomíná i výroky bývalé ministryně spravedlnosti ODS Evy Decroix, která se během nedávné pražské demonstrace Milionu chvilek na podporu prezidenta Petra Pavla ptala: „Jak jsme mohli ‚pustit ke kormidlu tuhle svoloč?‘ Holec v tom vidí „gottwaldovský jazyk páchnoucí lágrem“.
Když Decroix později v rozhovoru pro Echo uvedla, že vláda je prý namířená proti elitám, Holec ironicky poznamenává, že tím zjevně myslela sama sebe, i když je spíš trochu „špína“, co opovrhuje většinou voličů, kteří volili současnou vládu.
Podle Holce se nabízí jednoduchá odpověď na otázku, proč volby Petr Fiala prohrál: třeba proto, že za největší „zlo“ považovala většina voličů právě jeho.     (Čtěte na stránkách Parlamentní listy)

Odhalena sabotáž proti vládě a celé ČR! Expert odkryl podlé intriky o elektřině a uhlí ..... Zatopení uhelných dolů by podle bývalého šéfa Pražské plynárenské Pavla Janečka znamenalo nevratný zásah do bezpečnosti a suverenity státu. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz varuje, že takový krok by byl faktickou sabotážní akcí vůči ČR, která by zemi definitivně zbavila možnosti návratu k vlastní energetické soběstačnosti. Upozorňuje také na ideologická rozhodnutí v energetice, riziko blackoutů a skokový růst cen elektřiny.
Na Ostravsku byla po 250 letech ukončena těžba černého uhlí. Jde o racionální rozhodnutí?
Několik let se k tomu směřovalo a před časem jsem narazil na zajímavou zprávu OKD z doby, kdy bylo v rukou Zdeňka Bakaly. Stálo tam, že OKD nemá dostatek peněz na průzkum. Přitom ta společnost vykazovala vysoké zisky, které umožnily obrovský odliv kapitálu z OKD v řádu miliard korun. Tato firma neměla peníze na průzkum? Tehdy jsem si tu zprávu zdůvodnil tak, že se zkrátka s těžbou do budoucna nepočítá.
Má to několik rovin a ta zásadní je ekonomická. Poptávka po černém uhlí v Evropě stagnuje. Je také otázkou, za kolik jste schopen uhlí těžit a zda jste schopen ho uplatnit na trhu. Neplatí to jen pro černé, ale i pro hnědé uhlí. Souvisí to dále s investicemi do těžby, které ji zlevňují atd. Nejsem specialista na uhelné sloje, ale domnívám se, že uhlí vytěžené v České republice by bylo konkurenceschopné, protože není náročnější těžit v ostravsko-karvinském revíru, když podobná sloj je asi 50 kilometrů na sever v Polsku, kde se suverénně těží. Pochybuji, že by se náklady na těžbu na Ostravsku a kousek dál v Polsku měly zásadně lišit.
Druhá rovina mi přijde daleko zásadnější, což se ale bavíme spíš o hnědouhelných revírech. Jde o bezpečnostní záležitost. Průměr zemí EU je závislý na dovozu energie z cca 60 procent, ČR doposud byla závislá na dovozu energií z 39 procent, což je enormně dobré číslo. Státní energetická koncepce roku 2022 stanoví cíl udržet dovozní závislost do roku 2030 pod 65 % a do roku 2040 pod 70 %, což vnímám jako hodně liberální čísla, která jsou nesmyslná. V momentě, kdy jsme závislí na dovozu energie, nejsme suverénním státem. A naopak, jsme-li energeticky soběstační, můžeme hovořit o tom, že jsme suverénní stát, který je schopen rozvíjet ekonomiku. V případě, že tomu tak není, vždycky závisíme na tom, za kolik jsme schopni energii dovézt. Netřeba připomínat, že energie je naprostým základem.
Ukončení těžby je důsledkem politického rozhodnutí, nikoli ekonomického. Je možné to takto vyložit?
Politická vůle v energetice za posledních 20–25 let je hnána ideologií. To je celý problém. Ideologie vždycky podléhá ekonomice. Follow the money, sledujme toky peněz. Česká republika se z exportéra energetiky stává importérem a kvůli plánu naší vlády a rozhodnutí ČEPS o uzavření uhelných elektráren nám budou chybět dva až tři tisíce megawattů řiditelného výkonu.
Nikdy nesmí dojít k zatopení těch uhelných dolů. Toto je klíčová věc, protože by to bylo jednou pro vždy. Pokud někdo rozhodne o zatopení těch dolů, je to sabotáž, jednoznačná sabotáž vůči zájmům státu. Platí to pro černouhelné i hnědouhelné doly.
Evropa zvládla odklon od ruského plynu aspoň podle generálních čísel. V ČR jsme se ze zhruba devadesátiprocentní závislosti dostali na čtyři procenta, ale stali jsme se závislí na něčem úplně jiném. Teď nejsme závislí na východní, ale jsme závislí na západní cestě. Opět tam vidíme ideologii. Části populace nevyhovuje americký prezident Trump a jeho politika. Takže podle jejich vidění možná nakupujeme nedemokratický plyn z Ameriky. Trvám na tom, že politika je odvozená od ideologie a ideologie je odvozená od peněz.
ČEPS (Česká elektroenergetická přenosová soustava) rozhodla o zastavení provozu uhelných elektráren s výjimkou dvou bloků ve Chvaleticích. Mediální prezentace řady komentátorů nebo i aktivistů je taková, že rozhodnutí ČEPS potvrzuje, že se Česko bez uhlí obejde a opak byl jen jakousi pohádkou lobbistů o potřebnosti uhlí. Jak tohle vidíte?
Četl jsem zprávy různých neziskových organizací a nejrůznějších lobbistů tzv. moderní energetiky. Rád bych věděl, co je to podle nich moderní energetika, když potom v zásuvce nebude proud. Tím se dostávám k fyzice. ČEPS říká, že není potřeba uhelné elektrárny společnosti Sev.en provozovat (Počerady, částečně Chvaletice a Kladno). Jako energetik bych se styděl, kdyby tu zprávu ČEPS měl prezentovat. Elektrárny slouží také ke stabilizaci sítě. Bavíme-li se o elektrárně Chvaletice, ta napěťově stabilizuje síť v oblasti středních a východních Čech, elektrárna Počerady zase v severních Čechách. Elektrický výkon se dělí na činný výkon a jalový výkon.
Fyzika prostě říká, že nebudeme-li mít dostatek jalového výkonu, budeme mít sice dostatek proudu na rozsvícení žárovky, což ale nepůjde, protože nebudeme mít napětí. Jalový výkon totiž slouží ke stabilizaci napětí, které nejsme schopni převést na delší distanci kvůli indukčnosti. Ve zprávě ČEPS vidím záměr. Pokud říkají, že není potřeba, aby ty uhelné elektrárny byly zapojeny v síti, vytvářejí určitou investiční potřebu. Co to znamená? Pakliže z výše popsaných důvodů nebude po vypnutí uhelných elektráren stabilní síť, vytváří tím ČEPS poptávku po plynových elektrárnách. Pro dodavatele plynových elektráren to bude skvělé, budou mít byznys. Odkud ale dovezeme levný plyn, který potřebujeme k zajištění konkurenceschopnosti průmyslu?
Zdroje energie vytvořené v uhelných elektrárnách pomocí obnovitelných zdrojů nemají regulační schopnost. Je potřeba točivý výkon, který mají generátory vytvářející jalový výkon. Ty generátory mají obrovskou schopnost regulovat síť v případě podpětí, nebo naopak přepětí. Obnovitelné zdroje nemají časovou prodlevu a nelze je k tomu účelu využít. Proto bude místo uhelných elektráren třeba vytvořit plynové. Tím se dostáváme k nákladové stránce věci. Momentálně za tuto flexibilitu platí ČEPS kolem dvanácti miliard korun ročně, což je přibližně 0,3 až 0,5 milionu korun/ MVAr/rok. Nevyžaduje to žádné investiční náklady, protože jde o službu za pomoci elektráren, které existují a jsou odepsané. Nahradí-li ČEPS tuto službu bateriovými úložišti, roční náklady budou mezi osmi až dvanácti miliony korun za jeden MVAr a bude to třeba na patnáct let, protože baterie mají svou životnost. Takže to bude až šestnáctkrát dražší.
Sabotáž vůči současné vládě?
Nevím. Všechny tyto peníze bude vynakládat ČEPS, který je vynakládá z regulované složky elektrické energie. Takže obrovským způsobem narostou náklady. Stane se to, že místo zhruba dvanácti miliard korun, které ČEPS platí za tyto podpůrné služby, se dostaneme až na trojnásobek. Bude to ovšem znamenat, že se dramaticky zdraží regulovaná složka, a to zase znamená, že to je proti programovému prohlášení této vlády. To je přece naprosto zřetelné. Vláda přece říká, že sníží náklady na elektrickou energii pro občany a firmy, aby se zvýšila konkurenceschopnost České republiky. Pokud dojde k budování těchto podpůrných služeb tímto způsobem, je to na dalších dvacet let a nikdo s tím už nic neudělá. Vzpomeňme si na fotovoltaické elektrárny.
Jinými slovy nás čeká další zdražení energií jen kvůli ideologickému rozhodnutí, že se zbavíme uhlí, přestože ho máme dostatek?
Ano, je to ideologické rozhodnutí různých falešných zpráv o klimatu, které vytvářejí ve společnosti dojem, že je potřeba překotně dekarbonizovat a díky tomu zvítězíme nad CO2. To zase vytváří investiční prostor pro dodavatele jiných technologií a my všichni to zaplatíme.
Vždyť i předpoklady materiálu, který ČEPS vydal, jsou zoufalé. Říká se tam, že 8 000 megawatttů z uhelných elektráren jsme schopni nahradit. Uvědomme si, že ty uhelné elektrárny mají nějaké odstávky a opravy a využitelný výkon je významně nižší. Znamená to, že elektrická energie bude nejenom drahá, ale bude chybět. Tak to prostě je.
Říkáte, že to jde proti programovému prohlášení vlády. Pokud tomu tak tedy je, pak má přece vláda ve své moci tuhle politiku změnit. Nebo nemá?
Politické procesy mají nějaké zákonitosti, ale v případě, že by toto vláda změnit chtěla, není s tím vůbec žádný problém. Není to žádná direktiva z Evropské unie. Je to naprosto autentické rozhodnutí na úrovni České republiky. Takže ano, je v moci vlády to změnit.
Není-li přenosová soustava správně dimenzovaná a nastavená, tak v případě různých mimořádných událostí, jako byl malý blackout 4. července 2025, dochází k zásadnímu poškození ekonomiky České republiky a má to přímý vliv na bezpečnost našeho státu.
Jde tedy o přímou souvislost s tím, co jsme řešili před časem, že v případě předpokládaného budoucího nedostatku elektrické energie se dočkáme řízených blackoutů?
Nepochybně ano. Řízené blackouty, vyhlášení regulačních stupňů apod. vždy způsobují ekonomické ztráty. Dovedeno ad absurdum, sami si tu můžeme vytvořit takovou situaci, jaká se děje v Kyjevě, kdy jsou domy v jednotlivých částech města bez elektrické energie. Tam je to kvůli válce, my si to vytvoříme sami.
Jaké kroky vláda má nebo může udělat, aby tomu zabránila?
Akcionářská práva společnosti ČEPS vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu. Víme, že jsou tu tzv. akcelerační zóny, kdy se propaguje elektrická energie z obnovitelných zdrojů, z větrných elektráren. Jenže větrné elektrárny rozkolísávají síť ještě víc než fotovoltaické elektrárny. Jestli bude svítit, to se dá předvídat, ale mnohem hůř lze předvídat, jestli bude foukat. Všechny tyto zdroje musíte vyzálohovat, což vyvolává dodatečné náklady na přenosovou soustavu. Zde jsou jasné pravomoci vlády.
Co se týče akceleračních zón, to snad ani nechci moc rozebírat, protože stavby větrných elektráren ničí lidem jejich majetky. Mají potom domy svou hodnotu, když v jejich okolí vzniknou vysoké, nevzhledné a hlučné větrné elektrárny? V Itálii jsou větrné elektrárny zakázány, protože jsou esteticky nesmyslné. Přitom v Itálii fouká víc než zde, a stejně nedělají větrné parky. Jde o čistě ideologickou záležitost honěnou velkými penězi, nic jiného v tom není. Vláda tomu může zabránit nebo to alespoň optimalizovat. Není ale možné, aby lidé v akceleračních zónách se k těm projektům nemohli vyjadřovat.
Měla by tedy vláda udělat personální výměny? Třeba ve vedení ČEPS a nejen tam?
To bych nechtěl úplně komentovat.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

9.2. 2026     "Ukrajina je náš nepřítel" — Orbán o energetickém tlaku ...... Maďarský premiér Viktor Orbán řekl, že Ukrajina by měla přestat tlačit v Bruselu na odříznutí Maďarska od levné ruské energie a varoval, že "dokud to Ukrajina udělá, je naším nepřítelem." "Ukrajinci musí pochopit, že se musí vzdát svých neustálých požadavků. V Bruselu neustále chtějí podkopat Maďarsko a odříznout ho od levné ruské energie," prohlásil.

Orbán argumentoval, že bez ruské ropy a plynu by náklady domácností v Maďarsku prudce vzrostly, přičemž uvedl průměrný roční účet za energie 250 000 forintů, zatímco v Polsku a České republice je to 800 000–1 000 000. Obě země se odřízly od levné ruské energie.

Řekl, že kdokoli tvrdí, že Maďarsko může být odříznuto od levné ruské energie a zároveň udržet nízké náklady na energie, je "buď hloupý, nebo lže", a takový scénář označil za "prostě nemožný".      (Sputnik Globe)

Titulky zabíjejí myšlení aneb Když se z diskuse stane žumpa ..... Takové diskuse je přesnou ukázkou toho, proč to u nás vypadá, jak to vypadá. Lidi nečtou, nerozumí, ale o to víc nadávají. Než příště vypustíte další jedovatou slinu, zkuste si ověřit fakta. Jinak je to jen trapná přehlídka vaší vlastní lhostejnosti k pravdě.
Facebookový „uvíták“ pro chytráky
POZOR: Tento příspěvek vyžaduje zapojení mozku!
Zdroj:   Sdílím článek o chystaných změnách v důchodech, ale mám jedno malé varování pro všechny „rychločtenáře“: Titulek není celý příběh. Pokud máte v plánu začít v komentářích plivat jedy, kádrovat mě nebo se hádat o politice, aniž byste rozklikli odkaz, ušetřete si práci.
Takže plán je jasný:
Kliknu na odkaz.
Přečtu si to celé!
Pochopím, o čem se píše.
Teprve pak píšu komentář.
Kdo to nezvládne, tomu doporučuji tu moji osvědčenou radu: otevírejte pusu, jen když do ní vkládáte jídlo. Je to zdravější pro vás i pro moje nervy.
Proč mě to tak vytáčí?
Ztráta kontextu: Titulek je jen návnada (clickbait), realita bývá složitější a v tomhle případě pro seniory vlastně pozitivní.
Zákopová válka: Lidi už nediskutují o obsahu, ale jen si vybíjejí vztek na protistraně. Je úplně jedno, co se píše, hlavně že si můžu rýpnout do Babiše, Pavla nebo kohokoli jiného.
Lidská lenost: Přečíst si celý článek trvá tři minuty. Napsat urážku trvá tři sekundy. Matematika hlouposti je neúprosná.
Podívejte se, co dokážou vytvořit lidé, kteří buď čtou jen titulky, nebo naprosto rezignovali na porozumění psanému slovu. Odkaz na článek máte k dispozici, ale pro některé je zjevně pohodlnější plivat jedy než kliknout.
Tady je krátká ukázka té „duchaplné“ diskuse:
Jitka Žáková: „Co jste voliči koblih čekali něco jinýho????“
Mili Taurus Doušková: „A co zvolení PP? Fuj tajbl.“
Jitka Žáková: „Pokud jste nespokojená, je to váš problém, vy s tím musíte žít. Tak vám to, kobliho, oplatím stejně – fuj tajbl za ty gaunery ve vládě oslavující Hitlera, to se vám líbí??? Zajímavé.“
Mili Taurus Doušková: „Mně je naprosto jedno, jak odpovíte. Zvykla jsem si na vaše nadávky a naučila jsem se odpovídat stejně, i když bych to dřív neudělala. Sice jsem ho nevolila, ale než ten váš spolek, je mi milejší Babiš.“
A teď realita, kterou tito diskutující úplně minuli:
V článku Lukáše Jírovce se přitom píše něco úplně jiného. Senioři, kteří se rozhodnou pracovat i po dosažení důchodového věku, by mohli získat citelně vyšší důchod. Vláda sází na dobrovolnou motivaci místo plošného zvyšování věku odchodu do penze. Klíčem je tedy svobodná volba – chceš pracovat déle? Dostaneš víc. Nechceš? Jdeš v pětašedesáti.
Je to obrovský rozdíl, že? Přesně takhle to dopadá, když se hlupáci zastaví u titulku a zbytek si domyslí podle toho, koho zrovna nenávidí.
Mám jediné přání: Pokud chce někdo něco komentovat, měl by si nejprve článek přečíst a pochopit jeho obsah. Jinak je jen pro smích. Poslední dobou se internetem šíří vlny hysterie postavené na naprostých nesmyslech a lidech, kteří jsou líní si ověřit byť jen jedinou větu. Nechápu to. Jaký je problém věnovat minutu času faktům, než začnu vypouštět moudra?
Pokud na čtení nemáte čas nebo kapacitu, pak prosím otevírejte pusu, jen když do ní vkládáte jídlo nebo pijete. Ušetříte tím prostor lidem, kteří o věcech skutečně přemýšlejí. Psát blbiny jen proto, aby bylo v diskuzi „nablito“, je k ničemu.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Digitální infantilizace společnosti aneb jak se „ochrana dětí“ stává zbraní proti anonymitě! Francie jako testovací laboratoř a Babiš jako poslušný replikátor? Je pro zákaz sociálních sítí všem dětem do 15 let i v ČR, podle francouzského modelu! Jenže, aby se dalo zjistit, kdo je dítě, musí se kvůli tomu kontrolovat identity i těch, kdo nejsou dětmi! Hlava 22! ..... Francie, která se ráda prezentuje jako bašta svobody a lidských práv, spustila legislativní experiment, který rozbíjí samotný základ svobodného internetu. Pod vlajkou „ochrany dětí“ přijímá zákon, jenž zakazuje používání sociálních sítí osobám mladším 15 let. Na billboardu to vypadá hezky, ve skutečnosti jde o brutální zásah do soukromí všech – dětí i dospělých.
Aby totiž stát a platformy mohly děti z online prostoru „odfiltrovat“, musí vědět, kdo je dítě a kdo ne. A věk bez identity ověřit nejde. Tečka. Francouzští politici to ani nijak zvlášť neskrývají. Prezident Emmanuel Macron teatrálně prohlašuje, že „mozky našich dětí nejsou na prodej“ a že je nutné „rázně regulovat vliv sociálních sítí na mladistvé“.
Andrej Babiš je pro zákaz sociálních sítí pro děti v ČR do 15 let. Jako ve Francii!
Premiér Gabriel Attal mluví o tom, že je potřeba „jednou provždy ukončit nekontrolovaný přístup nezletilých na sociální platformy“. A ministr pro digitální záležitosti Jean-Noël Barrot k tomu doplňuje, že ověřování věku uživatelů je „nezbytné“ a platformy budou mít povinnost je zavést. V překladu z politického newspeaku: anonymita skončila, identifikace začíná. Do stejné řeky se žene i Česko.
Premiér Andrej Babiš nadšeně v neděli na FB videocastu říká [1], že je „pro zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let po vzoru Francie“, a vicepremiér Karel Havlíček mluví o tom, že vláda „vážně zvažuje předložení návrhu“. Ani jeden z nich ovšem nahlas neřekne klíčovou věc: že prosazují rejžák, který smaže anonymitu na internetu pro úplně všechny, nejen pro děti.
Francouzský zákon: záminka jsou děti, cíl je identita
Mechanika francouzského zákona je jednoduchá a nebezpečná. Osoby mladší 15 let nesmí používat sociální sítě. Tečka. Žádné „doporučujeme“, žádné „zvažujeme“, ale tvrdý zákaz. Sociální platformy mají povinnost aktivně zabránit tomu, aby se k nim nezletilí dostali, jinak riskují sankce a zásahy regulátora.
Aby to mohly udělat, musí mít mechanismus, který u každého uživatele ověří věk. U každého, tedy nejen u dětí protože tady nastupuje do akce legendární Hlava 22. Je třeba kontrolovat děti. Ale aby se dalo prokázat, že někdo není dítě, musí prokázat identitou všichni, nejen děti. Prostě nádherný příklad Hlavy 22.
Francouzský regulatorní úřad pro audiovizuální a digitální komunikaci ARCOM k tomu otevřeně připouští, že bez spolehlivé identifikace uživatele nelze věk zjistit ani vymáhat. Jinými slovy – žádná kouzla, žádné „čisté“ technické řešení, které by nezabíralo do soukromí. Buď je člověk identifikovaný a je znám jeho věk, nebo je anonymní a stát netuší, kolik mu je. A přesně to druhé se má stát nepřípustným.
Přidejme si k tomu prohlášení typu „platformy musejí převzít odpovědnost“ a „uživatelé musejí být jednoznačně identifikovatelní“, a je dokonáno. Zaklínadlo „bezpečí dětí“ se stává univerzálním klíčem, kterým politici otevírají dveře k totální digitalizaci a kontrolní identifikaci celé populace.
Ověření věku = ověření identity. Neexistuje žádná „jemnější“ varianta
Jádro problému je brutálně jednoduché. Věk není izolovaný údaj plovoucí ve vzduchu. Věk je přímo odvozený z totožnosti – z data narození připsaného ke konkrétnímu člověku. Když chce stát nebo platforma vědět, jestli ti je 14 nebo 40, musí zjistit, kdo jsi. Bez toho se dostává jen k nicneříkajícímu „nicku“ a profilu bez právní váhy. Ministr pro digitální záležitosti ve Francii otevřeně připouští, že technologické řešení věkové kontroly „vždy nějakým způsobem pracuje s identitou uživatele“. Přesně to je bod, ve kterém se marketingová pohádka o „neškodném ověřování věku“ láme.
Jakmile stát donutí platformy zjistit věk, nutí je tím zároveň překročit hranici do identifikační sféry. Věkové filtry bez identifikace prostě neexistují. Všechny finty typu „ověření tváře pomocí umělé inteligence“ nebo „nezávislé věkové certifikáty“ jsou jen jiný kabát téhož.
Buď existuje nějaká databáze, která spáruje obličej, bankovní kartu, doklad nebo digitální identitu s konkrétním člověkem, nebo systém vůbec nic nevymůže. A protože cílem je vymahatelnost, ne svoboda, směr je jasný – identita, identita, identita.
Evropská digitální identita: EUDI jako centrální brána ke všemu
Do toho všeho vstupuje projekt evropské digitální identity (EUDI). EU dlouhodobě tlačí na zavedení jednotné digitální peněženky, přes kterou se občan bude přihlašovat k úřadům, bankám, zdravotnictví, ale i k soukromým online službám.
A Francie otevřeně mluví o tom, že systémy ověřování věku na sociálních sítích mají být s EUDI kompatibilní. Scénář je zřejmý. Nejprve zákon „kvůli dětem“ donutí sociální sítě zavést ověřování věku. Následně se objeví „bezpečné a pohodlné“ řešení – ověřte se přes evropskou digitální identitu, kliknete, potvrdíte, hotovo.
Lidé, kterým se hnusí nahrávat občanku na servery soukromých korporací, tak budou dotlačeni do státní digitální peněženky. A celý proces se zaobalí do slov jako „komfort“, „bezpečnost“ a „modernizace“. Výsledek? Jednotný identitní klíč, skrze který půjde sledovat, kdo kde kdy byl, co podepsal, jaké služby použil a které sociální sítě navštěvuje. To není vedlejší efekt, to je naopak to, co z pohledu moci dává celému projektu smysl.
Babišova verze: kopírujeme Francii a tváříme se, že jde jen o děti
Český premiér Babiš se rozhodl hrát roli pilného žáka. Místo aby francouzský zákon rozebral kriticky, bez mrknutí oka prohlásí, že by byl „pro zákaz sociálních sítí dětem do 15 let po vzoru Francie“. V kombinaci s Havlíčkovým „vážně zvažujeme legislativní návrh“ je jasno: česká vláda má chuť přenést francouzský model do tuzemských poměrů. Jenže ani Babiš, ani Havlíček neřeknou nahlas celý balík.     (Celý text čtěte na stránkách AENews)

Etický hacker varuje a týká se to i Česka: Kamery ohrožují soukromí – kdokoli je může sledovat online ..... Známý etický hacker a odborník na kybernetickou bezpečnost Ryan Montgomery (známý také v nedávném krátkém videu upozornil na závažné riziko, které představují domácí bezpečnostní kamery a webkamery ponechané ve výchozím nastavení. (Foto: Youtube / RSH)
Podle něj je možné, že cizí lidé sledují živé přenosy z vašich soukromých kamer a sdílejí je na internetu – a to bez jakéhokoli hesla nebo složitého hackování.
Montgomery, který se specializuje na odhalování online predátorů a testování bezpečnosti systémů, v ukázce demonstroval, jak snadno lze najít otevřené kamery.
Stačí do vyhledávače zadat frázi „controllable webcams reddit“ (ovladatelné webkamery reddit) a objeví se aktuální příspěvky na Redditu s odkazy na veřejně přístupné živé streamy.
V jednom z příkladů ukázal kameru umístěnou v aquaparku v Česku, kde mohl kdokoli libovolně otáčet (pan/tilt) a přibližovat pohled bez jakéhokoli ověření.
„Existují aktivní komunity na Redditu a zejména na Discordu s více než 2000 členy, z nichž stovky jsou online denně. Sdílejí tam tyto živé feedy a někdy i horší věci,“ uvedl Montgomery.
Podle zpráv z médií tyto skupiny zneužívají základní nedbalost uživatelů – zejména to, že mnoho levných IP kamer (od značek jako Foscam, Axis, Linksys, TPLink nebo starších modelů) je po instalaci vystaveno přímo na internet bez změny hesla.
Problém není nový. Podobné jevy existují už léta – například stránky jako Insecam.org shromažďují tisíce veřejně dostupných kamer z celého světa, včetně stovek z České republiky (ulice, obchody, domy).
Nástroje jako Shodan („vyhledávač pro připojená zařízení“) umožňují najít otevřené kamery během sekund. Montgomery však zdůrazňuje, že většina případů domácích kamer není hacknutá složitě, ale prostě špatně zabezpečená.
Jeho doporučení je jednoduché a naléhavé:
Vyhledejte si model vaší kamery (např. na Google: „[značka model] default password“ nebo „[model] port forwarding“).
Zkontrolujte, zda je kamera přístupná zvenčí (přes veřejnou IP adresu).
Okamžitě změňte tovární heslo na silné a unikátní.
Vypněte vzdálený přístup přes internet (nebo použijte VPN), pokud ho nepotřebujete.
Aktualizujte firmware kamery na nejnovější verzi.
Pokud možno, používejte kamery pouze v lokální síti (ne přes cloud bez dvoufaktorového ověření).
„Moje rada je jednoduchá: vygooglujte si model svých kamer doma a ujistěte se, že nejsou veřejně vystaveny na internetu. Buďte v bezpečí,“ uzavřel Montgomery.     (Čtěte na stránkách AC24)

Lhaní a panování pomocí šíření všeobecného strachu, se velmi brzy může stát oficiálním nařízením Evropské komise ..... V souvislosti s hlasováním v PSP o důvěře vládě 13/01/2026, jsem očekával podstatný nárůst agresivity těch, kteří museli, nebo budou muset, spolu se svými chráněnci, se skřípěním zubů opustit svá, zcela neadekvátně placená vládní, nebo nezisková místa. Nevím, jak veliký podíl v té agresivitě hrál v té době se blížící volební kongres ODS. Stagnující volební preference ODS ( kolísající mezi 11 % – 13%) by mohly část nervozity přecházející v některých případech v těžko zvladatelnou nenávist, vysvětlit. O tom ale později.
Na vystoupení některých delegátů kongresu se pokusím ukázat, že stále více začíná převládat názor o zbytečnosti další existence politické strany, která více slouží jen jako snadný zdroj obživy pro ty, kteří se do čela strany vecpali, prosti jakékoli morálky.
Ve dnech 18/01/2026 -19/01/2026 probíhal volební kongres ODS, tentokrát v Praze. 
Na jeho průběhu a z něho plynoucím novém složení orgánů strany, lze doložit, proč je současná situace ve stále více se rozdělující společnosti taková jaká je. 
On totiž tento kongres díky vystoupení osvědčených a hodnotových delegátů celkem jasně ukázal, jak se bude nejen ODS, ale i opozice chovat, bez ohledu na důsledky pro Českou republiku a její občany.
Termín konání kongresu byl znám s dostatečným předstihem. 
Dále vedení ODS byly známy katastrofální hospodářské výsledky, které ve zkratce reprezentuje navýšené zadlužení státu o více než 1,2 bilionu Kč / 4 roky, vědomé vytvoření podvodného návrhu státního rozpočtu a zatím úspěšné zamaskování bitcoinového skandálu. 
Bylo tedy jasné, jaká kritéria použít pro výběr potřebné většiny delegátů.
Průběh kongresu, na rozdíl od výšky nákladů na účast od každého delegáta, nebyl nijak překvapivý. 
Úvodní a zároveň poslední projev v té chvíli ještě předsedy ODS Petra Fialy, byl očekávaný tj. trapný a jen potvrdil, že Petr Fiala je a pravděpodobně i zůstane zcela mimo reálný život. 
Experti pro styk s veřejností ho sice něco naučili, ale tím se trapnost jeho každého naučeného, mnohdy směšného gesta, vyřčené fráze, násobila. 
Pokud se Petr Fiala naučil něco skutečně bravurně ovládat, pak je to vedle bájné lhavosti, také víra ve vlastní hodnotovost a politickou předvídavost. 
Což on asi považuje za základní předpoklady pro světového vůdce, za kterého se on sám pravděpodobně považuje.
Nyní k některým vystoupivším kandidátům na volené funkce předsedy strany a místopředsedů strany:
Petr Fiala: (končící předseda)
V přednesené zprávě (doplněné jeho komickou gestikulací) se přiznal ke svému "oprávněnému" předpokladu, že bude opět zvolen, ale ne už tak přesvědčivě. 
A právě proto se rozhodl "uvolnit" cestu povolanějším. 
Vzhledem k výsledkům jeho panování a rozhodování nejen v ČR, ale i k bezmezné adoraci cizího státu, jehož legitimní i ne zcela legální představitelé se nepokrytě hlásí k německé verzi fašizmu, potvrzují naprostou ztrátu poznávacích funkcí Petra Fialy. 
To by většinu podobně postižených pravděpodobně trvale vyřadilo nejen z politického života.
Další výčet z obrovské a nepřehledné řady jeho chyb, fatálních selhání je nadbytečný. 
A stejně tak i další hodnocení, které by mohlo přerůst v možné soudní dohry.
Martin Kupka: (kandidát na předsedu ODS)
se považuje za hodnotově a historicky pevně ukotveného jedince. 
Jeho slovní komunikace je však většině, většinou nesrozumitelná. 
Vyvolává u případných posluchačů poměrně brzkou únavu. 
Často pak dochází ke vnímání jeho vystoupení jen jako uskupení libovolně zvolených, do sebe většinou jen rytmicky zapadajících slov. 
Navíc doprovázených vztyčeným ukazováčkem pravé ruky. 
Tato technologie slovního projevu Martina Kupky, je dovybavena zbraní, která spočívá v jeho nepřerušitelnosti. 
Což panu Kupkovi ale nebrání nevybíravě přerušovat ostatní. 
Jedná se o jakousi kopii Petra Fialy, doplněnou o ochotu se vyjadřovat vždy a ke všemu. 
To je další z arzenálu jeho zbraní. 
Podle napsaného kongresového scénáře byl navržen, volen a zvolen.
Plně o Martinu Kupkovi platí dnes již historická SMS prezidenta Václava Klause, nadčasově hodnotící někdejšího předsedu ODS Mirka Topolánka. 
Toť vše.
Radim Ivan: (druhý kandidát na předsedu ODS)
Snaha o originalitu za každou cenu. 
A tím nemyslím jeho oblečení. 
Pokusy pana kandidáta o kritiku vnitrostranického dění, mě připomínaly pasáže z projevů jiných, již zapomenutých komunistických funkcionářů. 
Pamětníci budou vědět na co narážím. 
Čím je však pan Ivan jednoznačně trumfl, je způsob jeho reakce na jiný názor. 
Což považuji u kandidáta na předáka strany za důležité. 
Jako příklad uvádím jeho reakci na vyjádření Radima Fialy (SPD), kritizující korupci na Ukrajině.
Cituji:
"Tady máš ty hovado. Ukrajina samozřejmě má problém s korupcí a bude jí trvat než bude fungovat jako západní země, ale tohle tupé hovado by se mělo podívat na majetky největších gangsterů, kteří ovládají zemi, která potřebuje útočit na ostatní. Proč potřebuje útočit a dobývat nová území ? Protože kromě spotřeby a prodeje nerostných surovin umí úplné hovno".
Velmi hodnotové. 
Inspirace někdejším starostou pražských Řeporyjí, ale také Ivanovým kolegou Šimíčkem z platformy Česko plus, se nezapře. 
Ani se nedivím, že jisté sympatie sklidil od bývalého člena a předsedy ODS, Mirka Topolánka. 
Ke zmíněné platformě Česko plus se hlásí poslankyně Zajíčková, vystupující jako expertka ODS na školství, která by ráda společné toalety na školách, rušila by umyvadla ve třídách atd. 
Nevím zdali Radim Ivan vědomě plnil roli testera, nebo se měl jen opakovat scénář z volebního kongresu ODS v lednu 2014. 
Tehdy proti Petru Fialovi "kandidovali" Edvard Kožušník a Miroslava Němcová. 
V každém případě to, že na předsedu politické strany kandiduje někdo takový jako Radim Ivan, je smutným vysvědčením pro ODS.
Toť vše.
Kandidáty na řadové místopředsedy ODS, lze rozdělit na ty, kteří ještě neztratili již zmíněné poznávací funkce a ty, kteří je omezili jen na registraci bankovního konta.
Pavel Drobil (kandidát na řadového místopředsedu)
hned v úvodu neopomněl dosti odpudivým způsobem adorovat většinu členů bývalého předsednictva strany. 
Zároveň se přihlásil ke kapitalismu, aniž by upřesnil jakou jeho verzi má na mysli. 
Avšak vzhledem k jeho exekutivní minulosti a zkušenostem s korupcí to je vlastně jedno. 
Samotný úvod projevu by zřejmě stačil pro úspěšnou kandidaturu. 
Řečeno s přítelem po boku prezidenta republiky, pan Drobil si to odpracoval. 
Možná jsem nebyl až tak pozorným posluchačem, ale nyní již místopředseda ODS byl jediným, kdo vedle jiných také děkoval Evě Bitcoin Decroix. 
A jako pravověrný kapitalista také trestu hodnému Zbyňku Stanjurovi. 
A tím také vlastně prozradil, jaká forma kapitalismu je mu blízká. 
Mimochodem, to že se již cítí být pravým kapitalistou dokládal používáním anglicismů, které však byly v příslušných větách zcela nepatřičné. 
Nakonec jen konstatuji, že delegáti Pavlu Drobilovi prominuli, že adekvátně nezmínil Ukrajinu a jako kapitalista se přihlásil k €.
Karel Hass (kandidát na řadového místopředsedu)
Když poslanec Hass přibližně před rokem zvýšil svoji aktivitu před parlamentním mikrofonem, bylo jasné, že se nejedná o aktivitu pro nic za nic. 
Zejména v posledních dnech činnosti minulé sněmovny dával demonstrativně na odiv svoji snahu po názorové objektivitě. 
Svými číslovanými poznámkami se snažil vyvolat dojem hlubších znalostí. 
Svůj kandidátský projev doplnil stálou chůzí po pódiu s mikrofonem v ruce, spolu se snahou vyvolat dojem strukturovaného projevu pomocí číslovaných poznámek, číslovaných rovin, číslovaných poděkování. 
Samozřejmě nechybělo děkování Petru Fialovi a obdiv k neúnavnosti Martina Kupky. 
Karel Hass se dokáže umně vypořádat s publikováním a následným vysvětlením většiny průšvihů vedení ODS. 
Jeho schopnost tyto průšvihy obrátit proti kritikovi a tím ho vlastně obvinit, je skutečně výjimečná. 
Neopomněl také nabídnout něco jako služby krizového manažera a zároveň zdůraznit svoji profesionalitu, jako jeden z pilířů vzestupu popularity ODS.
Karel Hass má jistě namířeno výše ve stranické hierarchii. 
Vzhledem k personální situaci v ODS, bude zajímavé sledovat, kdo na dalším volebním kongresu ODS se bude ucházet o jakou funkci. 
Karel Hass již dnes ví, že není bez šance. 
Jen bych doporučil vyvarovat se používání anglicismů (brand x brandy ).
Alexandr Vondra (kandidát na řadového místopředsedu)
I na kongresu dokumentoval Alexandr Vondra své buranství. 
Nikdy jsem nepochopil, jak mohl tento člověk mít u disidenta a pozdějšího prezidenta ČR V. Havla na starosti zahraniční politiku. 
Stejně tak, jak se mohl stát velvyslancem v USA resp. jak se vůbec mohl octnout v diplomatických službách. 
Nemám ambice posuzovat jak soukromé aktivity toho kterého jedince,stejně tak jeho (zejména minulé) členství v rozličných organizacích. 
Ale co již mám právo soudit, je jejich vliv na jeho profesionální výkon pro zemi, kterou reprezentuje. 
Možné negativní důsledky bývají většinou fatální. 
Vzhledem k vazbám, kterými pan Vondra stále ještě z minulosti disponuje, může být další komentář pro jeho případného kritika ne zcela bezpečný.
Nyní ještě k těm, kteří svým vystoupením na kongresu potvrdili, že ještě neztratili již zmíněné poznávací funkce a neomezili je jen na registraci výše bankovního konta.
Vladimíra Ludková (své kandidatury na řadovou místopředsedkyni se vzdala)
velmi uvážlivý projev, který stihl naznačit nejen problém ODS, ale i pojmenovat problémy, které tuzemskou společnost čekají. 
Zaslouží si proto odkaz.
Petr Zimmermann (kandidát do Výkonné rady ODS)
Někdejší hejtman Plzeňského kraje, v současné době člen výkonné rady ODS. 
Zaslouží si také uvedení odkazu na své vystoupení v rámci politické diskuse na kongresu.
Myslím ale, že podobná vystoupení (možná včetně jejich autorů) již na příštím kongresu neuslyšíme a neuvidíme.
Celý kongres by bylo možno charakterizovat jako poměrně nákladnou merendu s předem připraveným a schváleným výsledkem. 
Výsledkem, který obsahuje i souhlas s de facto zánikem ODS, který bude nazýván hodnotovou přeměnou. 
Mimochodem, vůbec bych se nedivil, pokud by se našel někdo, kdo by navrhl, aby se příští kongres ODS konal na Ukrajině. 
Naopak jsem se podivil tomu, že nikdo (alespoň jsem to nezaznamenal) nezmínil alespoň ty zásadní průšvihy bývalého předsedy Petra Fialy, exčlena ODS Pavla Blažka, bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury, se sílícím odérem podvodníka. 
A stejně tak se nikdo nepozastavil nad chováním Evy Bitcoin Decroix před funkcí, ve funkci a po funkci ministryně spravedlnosti. 
Byli nalezeni a nasazeni dva další adepti pro stavbu, obrazně řečeno, Potěmkinovy ODS, poslanci Karel Hass a Lucie Bartošová. 
Došlo k inovaci formou rozšíření počtu místopředsedů(!) 27 členného poslaneckého klubu ODS. 
Fakt, že politická strana ve svém usnesení podporuje a vyzývá k válce, drze hovoří o odpovědném hospodaření bez rozhazování na dluh ve spojení se spravedlivou (!) solidaritou ,opět potvrzuje naprostou ztrátu poznávacích funkcí autorů. 
V usnesení použitou odpudivou frázi o " zachování jednoznačné prozápadní orientace" nechávám bez komentáře.
Tento text píšu v týdnu, kdy se opozice, tedy i poslanci ODS, rozhodli vyvolat v PSP hlasování o nedůvěře vládě. 
Důvodem mělo být údajné vydírání prezidenta ČR ministrem zahraničí Macinkou. 
Jsem přesvědčen, že všem, včetně prezidenta bylo jasné, že je to nesmysl. 
Pan Macinka sice udělal jednu, zato fatální chybu: formou SMS komunikoval s někým o koho by si slušný člověk neopřel ani kolo. 
Ale to nic nemění na faktu, že Macinkovo chápání ústavy je zcela korektní. 
Zajímavým potvrzením povinnosti prezidenta jmenovat navrženého ministra, jsou dvě zcela protichůdná vyjádření někdejšího předsedy Ústavního soudu Rycheckého. 
Myslím, že by se ministr Macinka měl podívat do kalendáře. 
Zjistil by, že jeden prohraný střet neznamená prohranou bitvu. 
Měl by se také inspirovat, jak je v boji důležitý, ne sice tolik atraktivní, ale konstantní mírný tlak na pozice protivníka. 
Jsou k dispozici dva resp čtyři roky.
Musím uznat, že vystupování koaličních ministrů v PSP včetně dalších poslanců, bylo uměřené a byla vidět snaha o zhodnocení času, který byl vyhrazen pro vyslovení nedůvěry vládě. 
Zato druhá část jednání, kterou ovládli poslanci opozice, spočívala v soutěži kdo bude více lhát, manipulovat, urážet atd.. 
Snaha o nalezení něčeho pozitivního v této části jednání by mělo stejný efekt, jako hledání ztraceného prstýnku v čističce odpadních vod.
Závěr
Částečně nově zvolené vedení ODS vůbec netrápí nevysvětlené skandály bývalého předsedy Fialy, aféra Ministerstva spravedlnosti ČR zametená ministryní Evou Bitcoin Decroix, společná koalice se Starosty, když výsledky soudního projednávání aféry Dozimetr měly mít za následek pád předchozí vlády. 
Vyvození odpovědnosti vůči Zbyňku Stanjurovi potažmo vládě za zvýšení zadlužení o 1,2 bilionu Kč. 
V té souvislosti nikdo (zatím) nevyvíjí snahu o dohledání kam se tyto peníze vlastně poděly.
Ke konci loňského roku trapná tahanice o zaslání opraveného státního rozpočtu bylo opět v režii Zbyňka Stanjury resp. vlády Petra Fialy. 
Za zmíněným nárůstem zadlužení způsobené minulou vládou, je mimo jiné také zcela nezodpovědné, trestuhodné a neřízené otevření hranic migraci. 
Tento krok naprosto ignoroval bezpečnostní a zdravotní rizika občanů ČR. 
Také nijak neskrývaný úpadek obecné morálky formou lhaní, svévolné změny platných zákonů ( viz tvrzení před ÚS o hrozících hospodářských škodách), zneužívání exekutivních a soudních nástrojů k pronásledování a postihu těch, kteří našli odvahu k prohlášením, že císař je nahý.
Takže lhaní a panování pomocí šíření všeobecného strachu, se velmi brzy může stát oficiálním nařízením Evropské komise pod diktátem Němky Ursuly von der Pfizer.     (Čtěte na stránkách Quintus Sertorius)

Šokující odhalení Epsteinových plánů na Ukrajině ..... Šokující odhalení Epsteinových plánů na Ukrajině – svědectví profesora Vydrina, poradce několika ukrajinských prezidentů
Kauza pedofila Epsteina nabírá na obrátkách po celém světě. Včera ovšem všechny Rusy šokoval profesor Dimitrij Vydrin, když v přímém televizním vysílání prohlásil, že Epstein v minulosti projevoval obrovský vážný zájem o Ukrajinu, a říkal přitom, že na Ukrajině existuje velké množství území, kde by se toho dalo, díky panujícímu bezpráví, hodně dosáhnout. Letěl si dokonce také osobně pohlédnout poloostrov Krym, když byl ještě ve vlastnictví Ukrajiny, protože ho považoval za nejlepší místo na světě, kde by se dala vybudovat zóna absolutního bezpráví, a amorálností. (Rozhovor profesora Vydrina najdete zde.)
Profesor Vydrin je absolventem Kyjevské státní university Tarase Ševčenka. Byl členem politické strany Julie Tymošenkové, a poradcem prezidentů Ukrajiny Juščenka a Janukoviče. Po Majdanu z Ukrajiny tiše zmizel do Ruska, odkud “zasvěceně” komentuje současnou ukrajinskou politiku. Zelenskyj ho bytostně nesnáší, protože Vydrin ho neustále karikuje. Jeho citáty jsou proslulé. Třeba: “Nikdo si na Ukrajině nemůže zcela sám uzurpovat politickou moc. Neboť jsme defacto součástí evropského prostoru, a všichni vlivní Ukrajinci mají své hlavní účty vedeny v evropských bankách.”.
Podle profesora Vydrina, tak Vladimír Putin v roce 2014 zachránil všechny obyvatele Krymu před vnuceným životem “podle Epsteinových pravidel”.  A není tak divu, že Zelenskyj už v lednu 2023 zařadil profesora Vydrina na sankční seznam 198 nepřátel Ukrajiny.     (Čtěte na stránkách Infokurýr)

Bývalý hlavní toxikolog společnosti Pfizer: mRNA injekce neměla být nikdy podávána (video) ..... Pokud se diskutuje o problémech mRNA injekcí, pak se občas v případě Pfizeru zapomíná, že tato americká firma na jejich výrobě spolupracovala s Německem, konkrétně s BioNTechem.
Na „vakcínách“ tak zdaleka nepracovali pouze američtí „vědci,“ ale částečně i Němci. Většina injekcí podávaných v Evropě byla také vyrobena v Německu nebo některé další laboratoři Pfizeru.
Právě mRNA injekce vyrobené německým BioNTechem se podávaly (a vlastně dodnes podávají) i u nás.
Odborník, který pro Pfizer pracoval a má dobrý náhled na to, jak probíhalo testování mRNA „vakcín,“ před nimi od počátku varuje.
Helmut Sterz, který pracoval jako hlavní toxikolog ve společnosti Pfizer, vznáší velmi kritická a ostrá obvinění ohledně vývoje, schvalování a používání mRNA vakcín proti COVID-19, zejména přípravků společností Pfizer-BioNTech.
Hovořil s Peterem Weberem o své knize nazvané Vakcínová mafie.
Prozradil, že důležité toxikologické testy během vývoje mRNA vakcín proti COVID-19 buď nebyly provedeny vůbec nebo byly provedeny pouze nedostatečně, např. studie obecné toxicity, dlouhodobých účinků, mutagenity nebo reprodukční bezpečnosti.
Mnoho z těchto testů bylo vynecháno nebo zkráceno natolik, že neumožnily vyvodit žádné smysluplné závěry.
Tento přístup byl nezodpovědný, neetický nebo dokonce zločinný. Kvůli obrovskému časovému tlaku (např. Operace Warp Speed) byla bezpečnost zanedbána ve prospěch rychlejšího schvalování.
Sterz hovoří o nedozírné katastrofě a obviňuje výrobce a úřady z úmyslného obcházení předpisů. Podle Sterze by měli být všichni, kdo byli do schvalování mRNA „vakcín“ jakkoli zapojeni, považováni za zločince a měli by být za tuto činnost potrestáni.
Upozornil i na to, že počet hlášených nežádoucích účinků – a zejména závažných poškození  – po očkování je obrovský a je způsoben nedostatečným testováním bezpečnosti.
Mnohé případy se ovšem bagatelizují nebo se problémy svádí na zástupné příčiny (velmi často na tzv. Long Covid).
Dr. Sterz popisuje, jak byly porušovány toxikologické standardy a schvalování těchto produktů označuje za nelidské.
Sterz zdůrazňuje, že by lidé měli kriticky zvážit, zda to i nadále chtějí tolerovat nebo ne a varuje před dalším „očkováním“ mRNA.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Tupci touží po atomovce: Bomba jako módní póza? Zbraň konce civilizace předmětem pubertálního žvástání. Nikoli Rusko, Washington je jeho adresátem! Nesmysl zvaný evropský jaderný deštník. Sirky dětem do rukou nepatří! ..... Timofej Bordačov rozebírá debatu o chuti k šíření jaderných zbraní a na pozadí krize vztahů mezi Evropou a Spojenými státy ukazuje, že bruselské úvahy o vlastním jaderném odstrašení jsou ve skutečnosti známkou komplexu z poznání vlastní bezvýznamnosti hlubokého morálního úpadku
Debata o tom, zda pro mezinárodní stabilitu je šíření jaderných zbraní přínosem, nebo naopak hrozbou, probíhá prakticky od okamžiku, kdy se tento ničivý druh výzbroje objevil. Obě strany sporu předkládají argumenty, které na první pohled působí přesvědčivě.
Zastánci názoru, že by vlastní atomovou bombu mělo mít co nejvíce států světa, tvrdí, že jaderná zbraň je především nástrojem vzájemného odstrašování. Poskytuje pocit bezpečí slabším a nutí silnější aktéry volit diplomacii namísto otevřeného použití síly.
Zcela vážně zastávají názor, že masové rozšíření jaderných zbraní by mohlo snížit počet válek, protože státy by se zdráhaly vyhrotit konflikty až do bodu, za nímž hrozí částečné nebo úplné vzájemné zničení. Jako důkaz uvádějí soupeření USA a SSSR během studené války. Nebo vztahy mezi Indií a Pákistánem, kde získání tohoto nejničivějšího typu výzbroje údajně přispělo k tomu, že mezi nimi ustaly skutečně rozsáhlé války.
Nebezpečná hra
Odpůrci namítají, že jaderné zbraně by měly zůstat výhradně v rukou úzkého okruhu států, které díky vyspělým systémům řízení jsou schopny s nimi zacházet odpovědně a kompetentně. Většina zemí světa podle nich nemá s podobnými zbraněmi žádné zkušenosti, nezná „pravidla hry“ a mohla by se dopustit fatálních chyb a strhnout zbytek světa do jaderného kataklyzmatu.
Argumentují jednoduchým příměrem z oblasti požární bezpečnosti: „Sirky nepatří do rukou dětem“. Přímé příklady, kdy by se takové varování naplnilo, sice zatím nemáme, což ovšem vyvolává oprávněné podezření, že řeči o nebezpečí šíření jaderných zbraní mohou sloužit i jako zástěrka k udržení monopolu v rukou omezeného počtu států.
Jednoznačná odpověď na otázku, zda rozšiřování jaderných arzenálů svět spíše stabilizuje, nebo naopak učiní ještě rizikovějším, prostě zatím neexistuje. Realita se však vyvíjí: Jadernými zbraněmi dnes nedisponují jen Indie a Pákistán. Oficiálně se k nim hlásí Severní Korea a obecně se ví, že vlastní atomovou bombu má Izrael, jakkoli to jeho vláda nikdy oficiálně nepotvrdila.
Pomatenci se množí
Aktuální diskusi dále přiživuje chování Spojených států a krize ve vztazích mezi Washingtonem a jeho evropskými spojenci. Před několika dny se například v Brazílii ozvaly hlasy respektovaných, byť již bývalých diplomatů. Vyzvali k vážné debatě o tom, zda by si i tato jihoamerická země neměla pořídit vlastní jadernou bombu. Impulzem byla nová politika USA, jež prohlásily celou západní polokouli za zónu svého výlučného vlivu.
Ještě hlasitější jsou však Evropané. Především z unie zaznívají výzvy, aby byl francouzský a britský jaderný „deštník“ rozšířen na všechny evropské státy NATO. O této možnosti veřejně hovořil francouzský prezident Emmanuel Macron a nedávno se podobně vyjádřil i předseda Mnichovské bezpečnostní konference, významný německý diplomat Wolfgang Ischinger.
V jeho případě však argumentace působila místy rozporuplně, ne-li přímo kuriózně. Podle tohoto jednoho z nejvlivnějších evropských hlasů by vlastní jaderné odstrašení Evropské unie sloužilo především k posílení jejího sebevědomí v očích USA, Ruska a Číny. Jeho rodné Německo by se přitom mohlo ujmout role „stavitele mostů“ mezi Evropou a Spojenými státy v jaderné otázce, aby Američané – nedej bože – nenabyli dojmu, že se jejich spojenci hodlají v budoucnu obejít bez nich.
Falešná hrozba
To zároveň ukazuje, do jakého stupně intelektuálního úpadku největší západní sousedé Ruska klesli a jak výrazně se u nich posunulo chápání role jaderné bomby v dnešním světě.
Především proto, že úvahy o potřebě evropského jaderného „deštníku“ nemají prakticky nic společného s reálnou mezinárodní bezpečností. Jaderné zbraně byly historicky klíčové především pro státy, které čelily skutečné hrozbě vlastního zániku. Typickými příklady jsou právě Severní Korea a Izrael. Do jisté míry také Pákistán, který se kvůli své velikosti nemůže Indii postavit na roveň.
Pro Sovětský svaz bylo vytvoření jaderného arzenálu prostředkem, jak zabránit jinak téměř nevyhnutelnému přímému střetu s USA. A v 60. a 70. letech se stalo i nástrojem k odstrašení rostoucí útočné čínské strategie.
Je však těžké si představit, že by některá z velkých světových mocností chtěla vůči Evropě uplatňovat hrozbu takového rozsahu, že by stálo za to riskovat jadernou apokalypsu. To jediné, co sousedé Evropy – především Rusko – požadují, je, aby se Evropa přestala vměšovat do jejich vnitřních záležitostí, přestala vytvářet bezpečnostní hrozby a neničila mezinárodní hospodářské vazby.
V Berlíně, Paříži i dalších metropolích Evropské unie si to velmi dobře uvědomují. Přesto nadále předstírají, že nutně potřebují takto extrémně silný prostředek obrany před vnějším světem.
Západ v krizi
Za druhé je zcela zřejmé, že evropské řeči o vlastní atomové bombě jsou pouze jedním z projevů hlubokých rozporů uvnitř takzvaného kolektivního Západu, který se nachází v otevřené krizi.
Ostré změny v americké rétorice zatím nepřinesly zásadní praktické kroky. Administrativa Donalda Trumpa sice hovoří o omezení vojenské přítomnosti v Evropě a vyvíjí tlak na spojence v otázkách Grónska či Ukrajiny, avšak nehodlá z Evropské unie stáhnout své jaderné zbraně.
Spojeným státům se nicméně podařilo vyvolat v Evropě nervózní a chaotickou reakci. Právě její součástí jsou i Macronovy výzvy, podpořené vlivnými německými intelektuály. Je třeba znovu zdůraznit: pro Evropu nejsou debaty o atomové bombě ničím jiným než taktickým, respektive rétorickým manévrem v aktuálních sporech s Washingtonem. Nic víc.
Sám Macron by v okamžiku, kdy by šlo do tuhého, zcela jistě nepřistoupil na to, aby kontrola nad francouzským jaderným arzenálem přešla do rukou Německa, nebo – nedej bože – bruselské byrokracie. Totéž platí o Británii, která se tradičně vyhýbá přímému riziku a spíše vyniká schopností postrčit k nebezpečí někoho jiného.
Nesnesitelná lehkost žvástání
O jaderných zbraních jsou však v Evropě ochotni mluvit téměř všichni, a to prostě proto, že zde už ani ty potenciálně nejdramatičtější věci nejsou brány vážně. Evropa si už natolik zvykla nemít skutečný vliv na světové dění ani na vlastní postavení, že dnes diskutuje o jaderných zbraních jen jako o dalším způsobu, jak „postrašit“ Američany. Jako by je snad ve Washingtonu neznali.
Právě zde se ale ukazuje, že Evropa se sama proměnila v nezkušeného a nezodpovědného aktéra, u něhož by šíření jaderných zbraní ostatní skutečně mohli považovat za hrozbu. Paradoxem je, že historicky nejzkušenější účastník, tvůrce moderního mezinárodního práva, se náhle jeví kulturně zaostalejší než jeho někdejší kolonie v Asii či Latinské Americe.
V mezinárodní politice nejsou jaderné zbraně symbolem prestiže či nástrojem sebepotvrzení. Jejich vlastnictví s sebou nese obrovské riziko i odpovědnost. Nesmí se stát předmětem pubertálních politických her vedených kvůli mediálnímu efektu.
Pokud se toto vědomí reality rychle nevrátí, ocitneme se jednoho rána na prahu všeobecné katastrofy, kterou už nepůjde zastavit.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Ne boj s vládou, ne boj s Macinkou či Turkem… Koudelka prozradil hlavní cíl aféry SMS zpráv ..... Náměstek ministra spravedlnosti Zdeněk Koudelka (Trikolora) promluvil s neČT24 o možném cíli zveřejnění komunikace mezi ministrem Macinkou a prezidentovým poradcem. „Kolář aféru SMS zpráv využil k tomu, že opětnou kandidaturu Petra Pavla chtě nechtě budou muset podpořit strany opozice,“ tvrdí.
Prezident Petr Pavel na mimořádné tiskové konferenci oznámil, že ho ministr zahraničí a předseda Motoristů sobě Petr Macinka vydíral kvůli tomu, že nechce jmenovat členem vlády Filipa Turka. Zprávy, které (prezidentův poradce) od Macinky dostal, prezident zároveň zveřejnil na sociální síti. Co si myslíte o obviněních pana prezidenta?
Po přečtení SMS zpráv jsem byl šokován výrokem Petra Pavla o vydírání. Nejde o vydírání, jen o vzkaz, že když prezident jako jeden z účastníků politického boje nevyhoví jinému aktérovi, tak tento proti němu bude bojovat politickými prostředky. Hrad postoupil výroky ministra Macinky k prošetření bezpečnostním složkám. O trestný čin nejde.
Jaké cíle sleduje prezident, když zveřejnuje korespondenci Macinky se svým poradcem na sociálních sítích?
Petr Pavel se jasně vymezil vůči vládě Andreje Babiše a tím si řekl o kandidaturu do druhého funkčního období za strany současné opozice. U některých politiků ODS, která se prezentovala jako antikomunistická strana, podpora bývalého komunistického rozvědčíka v prezidentských volbách v roce 2023 nadšení nevyvolala. Brali ji jako nouzové řešení a věřili, že do příštích voleb se najde kandidát, který nebyl zapojen do mocenských složek totalitního režimu.
Šedá eminence na Hradě Petr Kolář aféru SMS zpráv využil k tomu, že opětnou kandidaturu Petra Pavla chtě nechtě budou muset podpořit strany opozice. To mohl být hlavní cíl vytvoření aféry Hradem. Ne boj s vládou, ne boj s Macinkou či Turkem, ale postavit opoziční strany před opětovnou kandidaturu Petra Pavla jako nezpochybnitelný fakt.
Domníváte se, že pan prezident překračuje své pravomoci v záležitosti jmenování Filipa Turka?
Ústava dává pravomoc jmenovat ministry prezidentovi. Premiér má navrhovací právo, návrh není rozkaz či příkaz. Prezident a premiér se na jmenování musí shodnout, jinak se nikdo ministrem nestane. To je právní závěr opřený o text ústavy, ať je prezidentem Havel, Klaus, Zeman či Pavel. Prezident je totiž úřad. Osoby přicházejí a odcházejí, pravomoci se tím nemění. Ve volbách rozhodnou voliči, zda bude vládnout i po příštích volbách Petr Pavel, který Turka nejmenuje, či vládní kandidát, který Turka jmenuje. Spor o Turka vyřeší volby, a tak je to dobře.
Děkujeme za rozhovor!      (Čtěte na stránkách 42TČen)

ROPA NENÍ FOSILNÍ PALIVO; je druhou nejrozšířenější kapalinou na Zemi ..... Během rozhovoru v roce 1994 hovořil L. Fletcher Prouty o tom, co ropa skutečně je. Není tím, za co ji považujeme. Není fosilním palivem. A je druhou nejrozšířenější kapalinou na Zemi, řekl.
L. Fletcher Prouty byl náčelníkem speciálních operací Sboru náčelníků štábů za amerického prezidenta Johna F. Kennedyho. Bývalý plukovník Letectva Spojených států odešel z vojenské služby a stal se bankovním manažerem a následně kritikem zahraniční politiky USA, zejména tajných aktivit CIA, o nichž měl značné interní znalosti. Zemřel v roce 2001 ve věku 84 let.
Během druhé světové války sloužil plukovník Prouty jako velitel tanku armády. Později vstoupil do Letectva Spojených států („USAAF“) a v roce 1943 se stal osobním pilotem generála Omara Bradleyho. Ještě téhož roku přepravil Čankajška na Teheránskou konferenci.
Prouty se také zapojil do práce pro Úřad strategických služeb („OSS“). V roce 1945 sloužil na Okinawě a podílel se na přepravě osobní stráže generála Douglase MacArthura do Tokia. V roce 1946 byl Prouty americkou armádou přidělen k Yaleově univerzitě. V roce 1950 založil Velitelství protivzdušné obrany a během korejské války působil v Japonsku, kde byl vojenským manažerem Tokijského mezinárodního letiště.
V roce 1955 byl Prouty pověřen koordinací operací mezi USAAF a Ústřední zpravodajskou službou („CIA“). Následujících devět let pracoval pro Pentagon. Byl důstojníkem pro briefingy ministra obrany (1960–61), předsedy Sboru náčelníků štábů a náčelníkem speciálních operací (1962–63).
Plukovník Prouty odešel do důchodu z USAAF v roce 1964 a byl vyznamenán Medailí za zásluhy Sboru náčelníků štábů. Později pracoval pro General Aircraft Corporation (1964–65) a First National Bank (1965–68). Byl také vrchním ředitelem organizace zabývající se vládním a vojenským marketingem.
Více informací o plukovníku Proutym najdete na stránkách L. Fletcher Prouty (Spartacus Educational) a L. Fletcher Prouty (Wikipedia).
Během rozhovoru v roce 1994 se Bruce Kanier zeptal plukovníka Proutyho, co tím myslel, když v jednom vystoupení řekl, že ropa není fosilní palivo a že jde o minerál. Plukovník Prouty odpověděl:
„[Když] se ropa změnila z maziva na palivo […], učinilo ji to cennou. Rockefeller byl v té době shodou okolností nejchytřejším mužem v oboru, ale většinu svých peněz, nebo značnou část, vydělal na přepravě ropy stejně jako na jejím prodeji.
„Stanovit cenu ropy je jako stanovit cenu kbelíku vody bez počátečních nákladů, která je v zemi. A v té době ji v některých případech těžili téměř tím, čemu byste říkali povrchová těžba ropy – nešli hluboko dolů. Aby tedy cenu zvýšili, přišli s myšlenkou, že musí vytvořit dojem, že je vzácná.
„[Shodou okolností] v roce 1892 se v Ženevě konal sjezd vědců, který měl určit, co jsou organické látky. Definice organické látky je látka obsahující vodík, kyslík a uhlík. Obvykle jde o živou látku… Na tomto ženevském sjezdu Rockefeller využil toho, že tam poslal některé vědce, kteří řekli: ‚Ropa, petrolej, je vodík, kyslík a uhlík, proto musí pocházet z […] rozkladu dříve živé hmoty.‘
„Když vědecký sjezd skončil, definovali ropu jako zbytek dříve živé hmoty. No, a tím se z ní stalo ‚fosilní palivo‘.
„Nikdy nebyla nalezena žádná fosilie, skutečná fosilie, pod hloubkou šestnácti tisíc stop… Vrtáme po ropě ve třiceti tisících, třiceti třech tisících, dvaceti osmi tisících stop, každý den v týdnu. Tím je hned jasné, že to nemůže být fosilní palivo. Říká se tomu fosilní palivo proto, aby veřejnost měla pocit, že jde o zdroj, který dochází [a] je vyčerpáván.
„Když znáte světové zásoby ropy, víte, že rozhodně nedojdou po velmi dlouhou dobu. Je to druhá nejrozšířenější kapalina na Zemi.“
Po léta, vysvětloval plukovník Prouty, hlásali tuto propagandu nejvyšším úřadům v USA, že ropa je fosilní palivo, které dojde. „Cílem toho bylo, jak to Kissinger vyjádřil svými vlastními slovy, když přišel čas, aby promluvil, vytvořit světovou cenu ropy. Jinými slovy, ne 30 centů za galon tady a 90 centů za galon tam, ale pojďme stanovit světovou cenu. To je jejich cíl. A snaží se to udělat s pšenicí a se vším ostatním,“ řekl.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Dopis vrchnosti ..... Minulý týden jsem psal několik textů o tom, jak náš úpadek stále zrychluje, přehoupává se přes okraj propasti a je stále menší šance to zastavit. Za pár dní uvidíme, jak moje teze fungují v praxi, protože se bude schvalovat státní rozpočet se schodkem 310 miliard a já bych se skoro vsadil, že ho prezident nebude chtít podepsat. Ano, já vím, že Stanjura si čísla vycucával z prstu. Já vím, že Schillerová teď udělala, co mohla, aby ten bordel dala trochu dohromady, ale ten třistamiliardový schodek je prostě symptom.
Ať dělají, co dělají, průmysl už negeneruje zisky (nebo alespoň ne pro Českou republiku) a cenných papírů se nenažereš. Nezmění na tom nic ani kvikot majnstrýmových mééédií, jak skvěle vítězíme nad Ruskem, ale pokud se okamžitě nevyzbrojíme, tak Rusko zaútočí na NATO. Nezmění na tom nic ani oslavné články o obnovitelných zdrojích a elektromobilitě, ani stále masivnější dotace, kterými se celý ten grýndýlový nesmysl stále tlačí dopředu. Schodek je prostě schodek a říká nám, že posledních třicet let udržujeme iluzi o blahobytu na dluh.
A tak s novou vládou samozřejmě schodek není nižší, ale vyšší… myslete politicky, Halík! Trumpovi také zadlužení stále zrychluje, protože musí platit úroky po svém předchůdci a mohl i s Elonem Muskem dělat, co chtěl. Škrtali, nacházeli chyby, zařízli USAID… a nakonec navýšili rozpočet Pentagonu tak moc, že to zvonku vyzerá, že se chtějí ještě rychle vyzbrojit, aby mohli své věřitele prostě zabít a ne jim vracet dluhy.
Ano, státní rozpočet je realistický, odpovídá situaci, jen překračuje zákonná kritéria a stane se dalším střetem mezi premiérem a prezidentem. Záminka pro nepodepsání je vlastně dokonalá a Milion chlívek na něco takového vysloveně čeká. Ale jestli to Petr Pavel hladce podepíše, tak alespoň víme, proč Andrej nechtěl eskalovat konflikt.
Nicméně… rozpočtové provizorium státu svědčí – utrácí se méně, rozpočet je za leden v přebytku… abychom nezjistili, že nejlepší je nedělat nic a nepouštět k penězům žádné politiky…
A ještě jednu věc mám na srdci… Andrej Babiš napsal dopis unijním šéfům. Costovi a Leyenové. Píše tam o příliš vysokých cenách emisních povolenek, nekonkurenceschopné energetice a tak dál. Hezky ten dopis napsal. Vyjmenovává v něm nejpalčivější problémy, ve kterých se Evropa nachází. Ale pořád jede ve stejném módu jako všichni. Oxid uhličitý je stále nepřítel, proti kterému je třeba bojovat. Nesnaží se jim vysvětlit, že je to celé koncepčně blbě, jen navrhuje dílčí zlepšení.
Andrej tam v dopisu má i posílení surovinové nezávislosti EU, podporu těžby a zpracování kritických surovin v Evropě a ochranu před nekalou konkurencí ze třetích zemí…. Pravda pravdoucí.
Akorát, zrovna teď jsme jednu takovou těžbu černého uhlí ukončili a co hůř – hodláme ty tři miliardy tun uhlí pod zemí zaplavit vodou. Nebudeme udržovat doly alespoň zakonzervované, protože se to nejspíš brzy bude hodit. Děláme totéž, co dělají zelení Khmérové v Německu. Ti také pro jistotu odstřelili chladící věže atomových elektráren, aby se fakt nedaly použít.
K čemu pak jsou ty kecy v dopise o surovinové politice, když dopouštíme přesný opak? V čem se to liší od Fialy? On zavíral doly a elektrárny radostně, Babiš je bude zavírat s nechutí a psát kvůli tomu dopisy? Nebo už ani nesmíme sami ve své zemi doly zakonzervovat? Hrdá suverénní a svobodná země nemá právo rozhodovat o své vlastní hospodářské politice?
Tohle pro mě bude jasný ukazatel, jestli to současná vláda myslí upřímně. Ne dopisy, ne kecy na bilbórdech, ne deklarace, ale skutečná pronárodní politika. Jestli vláda dopustí zaplavení dolů a jejich znehodnocení, tak jsou skutečně jen pokračováním Fialy jinými prostředky. Jestli Babiš nedokáže zastavit hospodářskou imbecilitu, není žádný důvod, aby vládl. Že jde hospodářství nahoru, to poznáte podle toho, že se těží a zpracovává. Že jde hospodářství dolů, to poznáte, protože se netěží a nezpracovává. Že máme všichni ajfouny vyrobené v Koreji na tom nic nemění.
Možná jim křivdím. Možná už mají připravenou koncepci, jak naše černé uhlí uchovat pro lepší časy, kdy už nebude vládnout Uršula ani majnstrýmoví intervjuci. Možná o ní jen nemluví, aby nespustili shitstorm. Ale zaplavení dolů vodou, to pro mě bude jasný a nezpochybnitelný ukazatel, jak se současná vláda staví k práci našich předků a jak vážně myslí naši skutečnou suverenitu a samostatnost. V uplynulých letech jsme viděli, jak moc poníženě jsme museli žádat EU o dostavbu Temelína nebo rozšíření Dukovan. Tohle je mnohem jednodušší. Stačí jen nechat v provozu čerpadla a pár lidí, aby se o to starali. Jestli nejsme schopni ani toho, tak je změna režimu naprosto nutná a žádoucí.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

6.1. 2026     USA a Rusko navázaly vojenskou spolupráci ...... Po 4 letech suspendování, tento čtvrtek USA a Rusko znovuobnovili dialog ohledně vojenské spolupráce na nejvyšší úrovni. Podle USA, udržování dialogu mezi ozbrojenými silami je důležitým faktorem pro mír, stabilitu a snižování napětí ve světě.      (Islamizace)

Kdo skutečně vládne na pražském hradě? Asi budete překvapeni ..... V souvislosti s hysterickým vystoupením Petra Pavla, které mu strhlo masku klidného a drsného chlapa, se stále víc diskutuje, kdo vlastně tomuhle marketingovému produktu vládne. Veřejně se hovoří o P. Kolářovi, ale to je jen dosazená loutka.
Skutečným řídícím důstojníkem je jistý Michael Žantovský, ten už takhle řídil V. Havla (jak nám prozradila jeho bývalá milenka J. Vodńanská v knize Voda, která hoří), kdy nastrčenou šabesovou figuru hrál K. Schwarzenberg, který za to byl odměněn velkým majetkem, na který neměl ze zákona nárok a pak mohl ještě pokoutně zprivatizovat Becherovku.
Žantovský se potom uklidil do „české“ diplomacie a byl mimo jiné velvyslancem ve své domovině u Mrtvého moře – v Izraeli. A najednou je zpět.
Ona ta Pavlova hysterická reakce není náhoda, jistý národ se totiž pohybuje mezi dvěma polohami. Buď hystericky běduje, jak jim každý ubližuje, nebo je bytostně arogantní…
Podobného řídícího důstojníka měla i fialová vláda v podobě T. Pojara, rovněž bývalý velvyslanec v Izraeli.
Na dobu, kdy na pražském hradě bude zase vládnout Čech, si ještě budeme muset počkat.     (Čtěte na stránkách Česká věc)

Petr Pavel provedl de facto ústavní puč, když zmařil jmenování Filipa Turka. A proč je výrok Andreje Babiše o „uzavřené záležitosti“ nebezpečným precedentem a legitimizací prezidentova ústavního puče? Potopení Turka ze strany Pavla a teď i Babiše může vést k rozvalu koalice a k menšinové vládě! ..... Celá republika sleduje bezprecedentní ústavní konflikt, který rozpoutal prezident Petr Pavel svým krokem odmítnout jmenovat Filipa Turka ministrem v nové vládě. Není to pouze osobní spor, není to ani otázka politického vkusu. Jde o zcela zásadní precedent, který svou povahou zasahuje do samotné logiky parlamentního systému. A děje se tak na základě intervence Bruselu.
Prezident se postavil nad Ústavu, přisvojil si pravomoci, které mu zákon nedává, a ještě k tomu vše doprovodil mlžením a vágními, prázdnými odůvodněními. A pak přichází výrok Andreje Babiše, že je to „uzavřená záležitost“. Jako kdyby snad šlo o nějaký technický detail, přestřelku úředníků, nebo drobnou epizodu, na kterou se zítra zapomene. Ne, nejde. A nesmí jít. Protože pokud se z tohoto precedentu stane norma, máme po parlamentní demokracii.

Ústava České republiky je napsaná jasně: prezident jmenuje členy vlády na návrh premiéra. Není tam jediná zmínka o tom, že by mohl návrh odmítnout. Není tam žádné „diskreční oprávnění“, žádné „prezidentské posuzování vhodnosti kandidáta“, žádný mechanismus, který by z hlavy státu dělal personálního kádrováka vlády. Nic takového.
Prezident nemá hrát personálního filtrátora. Prezident nemá suplovat parlament, policii ani soudy. Prezident nemá rozhodovat podle toho, kdo se mu líbí a kdo ne. Tenhle princip byl dříve respektován dokonce i prezidenty, kteří byli výraznými politickými osobnostmi. Václav Havel, Václav Klaus, dokonce i Miloš Zeman – přes všechny konflikty, které vedli – nakonec museli vždy ustoupit textu Ústavy, i když to leckdy bolelo. Petr Pavel jde opačnou cestou. Stojí si za tím, že má nějaké samozvané oprávnění určovat, kdo bude ve vládě. Jenže to je ústavní převrat tichou cestou.     (Celý text čtěte na stránkách AENews)

„Za dva roky Petr Pavel nebude prezidentem,“ řekl Macinka. Do té doby je připraven vést obě ministerstva ..... Prezident Petr Pavel včera oznámil, že je připravený přijmout nový návrh na post ministra životního prostředí. Podle předsedy Motoristů Petra Macinky hnutí jiného kandidáta než Filipa Turka nemá. Potvrdil to i ve včerejším rozhovoru pro iRozhlas, ve kterém zároveň naznačil, jak by mohl osud ministerského křesla vypadat.
Po včerejší schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) prezidentská kancelář na X oznámila, že odmítnutí Turkovy nominace je finální a v souladu s Ústavou. Jediná možnost, jak rozhodnutí zpochybnit, je obrátit se na Ústavní soud, stojí v příspěvku. Nyní je podle kanceláře prezident připraven jmenovat jiného ministra životního prostředí a očekává nový návrh předsedy vlády.
Při včerejším zasedání Poslanecké sněmovny Macinka sdělil, že jiného nominanta Motoristé nemají. To potvrdil i v rozhovoru s iRozhlasem. „My jsme řekli jasně, že žádnou náhradu za Filipa Turka hledat nebudeme. A toto je náš stále stejný postoj,“ řekl ministr.
Babiš včera na návštěvě Říma novinářům podle ČTK řekl, že věc už nechce řešit. Pokud Motoristé uznají, že by chtěli jmenovat do vlády někoho jiného než Filipa Turka, předseda vlády návrh v rámci koaliční smlouvy předloží. „My máme samozřejmě koaliční smlouvu, která jasně říká, že každá koaliční strana navrhuje své kandidáty a já tedy nemám možnost měnit jejich názor,“ citovala Babiše ČTK. „Faktem je, že jsme se dostali do patové situace,“ dodal.
Macinka je připravený vést obě ministerstva i nadále
Macinka je v současné době ministrem zahraničí a pověřeným šéfem resortu životního prostředí. Jak se situace bude vyvíjet dál, je zatím nejasné. Macinka ale podle rozhovoru sází na nadcházející prezidentské volby. „Za necelé dva roky budou prezidentské volby, to znamená ode dneška za dva roky už Petr Pavel nebude prezidentem,“ poznamenal ministr.
Na otázku, zda do té doby povede oba resorty, odpověděl, že je to možné. „Pan prezident se rozhodl, že chce tímto způsobem blokovat politický program Motoristů a nové vlády, ale to se mu nepodaří. Tím svým protiústavním vzdorem v podstatě docílil toho, že Filip Turek je stejně na ministerstvu životního prostředí jako vládní zmocněnec a vztahy mezi prezidentskou kanceláří a Černínským palácem jsou poměrně nedobré,“ dodal Macinka.
Předsedovi Motoristů se údajně podařilo vedení obou ministerstev stabilizovat.
„Filip Turek je mi v tom velkou oporou a je důležitým elementem pro to, abych bez problémů zvládl formálně řídit oba dva resorty,“ řekl. Turek aktuálně figuruje jako vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal. Podle Macinky Turek sice nemůže nic ani nikoho řídit, ale má na starosti rozsáhlou agendu a dává ministrovi různá doporučení.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Já jsem svoloč, ty jsi svoloč... a komu tím prospějete? ..... Já jsem svoloč, ty jsi svoloč, my jsme svoloč. - On je špína, ona je špína, oni jsou špína.
Poslední dobou mám pocit, že jsme se všichni kolektivně zbláznili. Jako by se otevřely stavidla nějakého septiku a my se v tom teď brodili s úsměvem na rtech. Tak schválně, slyšíte to taky? Zleva, zprava, z televize i od sousedova plotu: „Já jsem svoloč, ty jsi svoloč, my jsme svoloč.“ Je to skoro jako nová národní hymna, jen s trochu horším textem a mnohem horším odérem.
Ale víte co? Já se s tím klidně smířím. Klidně budu ta největší svoloč v okolí. Proč? Protože je to pořád tisíckrát lepší než být tou druhou stranou mince. On je špína, ona je špína, oni jsou špína. A věřte mi, se špínou se nediskutuje, ta se splachuje.
Raději budu hrdě stát jako svoloč, než abych se jako ta lidská špína plazila při zemi, smrděla falešnou morálkou a zoufale hledala nejbližší kanál, kam bych schovala svůj charakter i s tím svým smradem.
Ono se to má totiž takhle… Potká Evička Vítka (jména jsou samozřejmě čistě náhodná, že?) a huláká na něj přes celou ulici: „Kam tečeš, ty špíno?“ Vítek ani nezpomalí, jen si tak otráveně odfoukne: „Do tebe, ty kanále!“
A v tom je ta celá naše současná tragikomedie. Přesně tak to cítím. Máme kolem sebe lidi-špíny, co se neštítí pošpinit úplně všechno. Lžou, až se jim od pusy práší, nenávidí každého, kdo má v hlavě víc než jen piliny, a myslí si, že když ostatní pošpiní, sami budou vypadat čistěji. Omyl, přátelé. Špína zůstane špínou, i když ji navoníte nejdražším parfémem.
Nejlepší by bylo tyhle existence ignorovat. Prostě si myslet svoje a jít dál. Jenže já mám tu zatracenou smůlu (nebo dar?), že co mě napadne, to prostě musím mrsknout na papír. Jinak by mě to žralo zevnitř jako rez starý hrnec. Psaní je totiž terapie jako hrom. Všem vám to doporučuju: než abyste někoho přetáhli holí, radši to ze sebe vypište. Papír to vydrží, a vy si aspoň neumažete ruce od té špíny, co se kolem nás tak sebevědomě roztahuje.
Proč použila slovo svoloč – Slovo svoloč je ruského původu (rusky сволочь), v češtině je vnímáno jako hanlivé označení pro sebranku, lůzu, chátru nebo pakáž.      (Čtěte na stránkách Politikařina)

Občan do toho, jak bude strategicky očkován, nemá co kecat. Babišova vláda nemění kurz ..... Babiš se sice vymlouvá, že za chyby vlády během „pandemie“ mohou špatné rady odborníků, jeho ministr Vojtěch se ale obklopuje na ministerstvu stále stejnými lidmi. Už samotné jmenování Vojtěcha jako jedné z hlavních tváří covidové totality je výsměchem jakékoliv sebereflexi, jeho další kroky v úřadu jen naplňují oprávněné obavy: Podpora národní očkovací strategie. Podpora členství ve WHO. Ministerstvo jako jediný zdroj „odborné pravdy“.
Národní očkovací strategie: Babišova vláda nemění kurz.
Premiér Babiš se sice omlouvá za chyby, které jeho vláda udělala během pandemie kvůli vadným radám odborníků, jeho ministr Vojtěch se ale obklopuje na ministerstvu stále stejnými lidmi. Žádná změna kurzu není na obzoru a i kontroverzní Národní očkovací strategie jede dál ve stejném duchu, jak ji připravil Vojtěchův předchůdce Válek. Je to zvláštní, protože premiér si evidentně uvědomuje, že to byl právě nesmyslný tlak na očkování, co mu v roce 2021 prohrálo volby. Chce si to zopakovat?
Ukazuje se, že ministerští úředníci při přípravě Národní očkovací strategie úplně vynechali Úřad pro ochranu osobních údajů. Jeho předseda Jiří Kaucký se dožaduje nápravy. Ani to ale pravděpodobně plány na masivní zvýšení proočkovanosti populace nezastaví. Připomínky veřejnosti ministerstvo oslyšelo. Občan do toho, jak bude strategicky očkován, zkrátka nemá co kecat. [zdroj]
Národní očkovací strategie je jeden velký podvod na lidi. 
Ať už se schovává za jakoukoli líbivou prezentaci, barevné grafy a slogany o „ochraně veřejného zdraví“, ve skutečnosti jde o stejný typ nátlaku, jaký jsme zažili během covidu, jen tentokrát bez pandemie.
Nejde o otevřenou diskusi. Nejde o skutečně informovaný souhlas.
Jde o předem daný směr, ve kterém je očkování prezentováno jako jediné správné řešení, zatímco všechny ostatní cesty jsou systematicky vytlačovány na okraj.
O těchto věcech rozhodují lidé, kteří nenesou osobní odpovědnost za důsledky svých rozhodnutí. Lidé, kteří nikdy nestáli u lůžka kriticky nemocného pacienta, kteří neviděli komplikace v reálné klinické praxi, a přesto si nárokují právo řídit zdraví celé společnosti.
Rozhodují úředníci a političtí nominanti, nikoli ti, kteří mají zkušenost z terénu a respekt k pacientovi jako k lidské bytosti.
Proto bych očekávala, že lidé jako Šebelová, Vojtěch, Šťastný a další půjdou osobním příkladem.
Ne slovy a tiskovými konferencemi, ale plnou osobní odpovědností za systém, který prosazují.
A že budou stejně otevření i k dlouhodobému sledování dopadů, komplikací a reálných výsledků,nejen těch, které se hodí do prezentací.
Očkování není jediná cesta.
Nikdy nebylo a nikdy nebude.
Základní cestou je prevence, zdravý životní styl, kvalitní a dostupná strava, přirozený pohyb, práce se stresem, spánek, včasná a cílená diagnostika, individuální přístup k pacientovi aj.
To jsou skutečné pilíře zdraví. Ne direktivy shora!
Zdraví se nedá nadiktovat vyhláškou. Důvěra se nedá vynutit strategií. A respekt k lidem se nedá nahradit nátlakem převlečeným za „odborné doporučení“.
Pokud stát skutečně chce zdravější populaci, musí začít mluvit pravdu, přiznat chyby minulosti a otevřít prostor pluralitě názorů.
Protože systém, který se nepoučí, je odsouzený opakovat stejné chyby, jen s novým názvem programu. [zdroj]
Podpora národní očkovací strategie. Podpora členství ve WHO.
Notují si současný ministr zdravotnictví Vojtěch, bývalý ministr zdravotnictví Válek, Šebelová a částečně i Boris Šťastný. Ten alespoň vyzývá k revizi NOS.
V Otázkách VM se hovoří o semináři 3 roky od Covidu, hovoří se o Jindřichu Rajchlovi a samozřejmě Jindřich Rajchl ve studiu není.
Připomínám, že ANO získalo 1,8 mil. hlasů. Voliči ANO tedy dali NOS i WHO zelenou.
My v PRO budeme nadále hájit naprostou dobrovolnost u veškerého očkování, naprosté právo rodičů rozhodnout o svých dětech v rámci výhrady svědomí a článek 2 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně – Nadřazenost lidské bytosti.
Zájmy a blaho lidské bytosti jsou nadřazeny zájmům společnosti nebo vědy.
Vy víte, na jaké straně stojím 6 let a znáte mé názory i znalosti ohledně komerční medicíny, infekčních teorií a očkování.
Věřte, neuhnu ani o píď. [zdroj]
A vy pořád příkopy, příkopy…
Podívejte, jak si kluci rozumí! Některá důležitá témata jsou totiž průřezová a spojující a každý ví, že když budou táhnout za jeden provaz, na každého se dostane!
Kdepak – ještě to není tak špatné. Vždyť tady už jen chybělo, aby si Válek s Vojtěchem padli do náručí a dali si u Moravce hubana. Jak jde o zdraví dětí, tak musí všechny ty žabomyší spory stranou.     (Celý text čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Čajkovskij a Chopin, ale i Zelenskyj Čtvrteční glosa Václava Klause ..... Ve švýcarském týdeníku Die Weltwoche (3/2026) jsem si přečetl mimořádně zajímavý rozhovor s ukrajinskou klavírní virtuoskou Valentinou Lisitsou. Narodila se v Kyjevě ještě v Brežněvově éře v roce 1973, v počátku devadesátých let přesídlila do USA. Je světovou klavírní hvězdou.
Brzy v USA pochopila, že je v tomto světě těžké se prosadit. Jako jedna z prvních použila k prosazení své hudby internet. Teprve pak následovalo i koncertování ve slavných světových koncertních síních. V poslední době se stala veřejnou kritičkou Zelenského politiky. Poznamenalo ji to radikálním omezováním počtu koncertů, ale internet jí to nahradil. Říká velmi ostře, že „Zelenskyj a jeho okolí vědí, že s koncem války přijde hodina zúčtování“. Lidé se budou ptát, zda oběti stály za to. Dodává, že „teprve až se zvedne mlha, začne vážná politická debata“. Vysvětluje, že procitla až v roce 2013, kdy začala tzv. majdanská revoluce. Telefonovala si často s rodiči v Kyjevě a byla šokována obrovskou diskrepancí mezi tím, co o tom slyšela na Západě, a tím, co jí vyprávěli oni. Říká, že to pro ni bylo „otevřením očí“ a teprve to ji zradikalizovalo.
Obává se, že konec této války, kterou vidí jako „politickou občanskou válku ve společném kulturním prostoru“, je v nedohlednu. Říká, že války končí, buď když jedna strana rezolutně vyhraje, nebo když jsou obě strany tak vyčerpané, že už nemohou dál, a proto dospějí k dohodě. Myslí si, že v tomto případě zatím nenastává ani jedna z těchto variant. Proto volá po mírové dohodě. Připomíná staré ruské přísloví, že je „i špatný mír lepší než dobrá válka“. Pouze když na obou stranách nastane naprosté vyčerpání, začne být úsilí o mír dostatečně silné.
Na otázku: „Protože Tolstoj, Čajkovskij a Kandinskij byli vždy centrální součástí evropské kultury, může se kulturní identita Evropy i nadále rozvíjet bez Ruska?“, odpovídá rezolutně. „Nikoli. Není žádná evropská kultura bez ruské kultury, literatury, hudby a filosofie.“ Stejně vidí i opak: „Ruská kultura nemůže být bez Evropy“.
Odmítá, že bylo její dětství v Evropě tak černobílé, jak je to líčeno na Západě. „My jsme každý večer neseděli a neříkali si, že jsme ztracenci historie.“ I proto vidí svět šířeji a otevřeněji.
Jsem přesvědčen, že musíme číst a zamýšlet se i nad takovými autory. Nevidí svět černobíle. Bez toho bychom byli strašně ochuzeni. Tuto jednu z největších klasických pianistek současnosti stojí za to číst. Ale nejde jen o tuto slavnou pianistku, která by byla slavná, i kdyby se nepustila do komentování politiky. Jde o záchranu evropské civilizace.
Kéž bychom měli tak myšlenkově svobodný týdeník jako je švýcarský Die Weltwoche.      (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Čínský systém sociálního kreditu je vnucován světu ..... Britský premiér Keir Starmer je navzdory silnému odporu odhodlán prosadit povinné zavedení digitální identity pro všechny obyvatele Velké Británie. Na snímku: Demonstrace proti vládním plánům na zavedení digitální identity před Westminsterským palácem. Londýn, 18. října 2025. (Foto: Chris J Ratcliffe / AFP prostřednictvím Getty Images)
V tom, co bylo kdysi považováno za svobodný svět, se totalitarismus šíří děsivou rychlostí. Světoví lídři, Světové ekonomické fórum i technologičtí miliardáři nyní vehementně tlačí na zavedení "digitální identity" (digitální ID).
Zavedení digitální identity má potenciál negativně ovlivnit všechny obyvatele naší planety, ale média raději odvádějí pozornost veřejnosti k Pásmu Gazy a tématům jako jsou wokeismus, transgenderismus a "klimatické změny".
Britský premiér Keir Starmer, který se podle všeho zhlédl v sovětském diktátorovi, je navzdory silnému odporu odhodlán prosadit povinné zavedení digitální identity pro všechny obyvatele Velké Británie.
Na summitu Global Progress Action Summit 26. září 2025 Keir Starmer řekl: "Bez digitální identity nebudete moci ve Velké Británii pracovat." Jinými slovy – pokud odmítnete uposlechnout, tak vás čeká jen chudoba a nezaměstnanost.
Jako záminku pro zavedení digitální identity Starmer – kterému zjevně vůbec nevadí, že do Spojeného království nadále legálně i ilegálně proudí tisíce migrantů ze severní Afriky a Blízkého východu – manipuluje veřejnost tvrzením, že toto totalitní opatření je nějakým způsobem nezbytné k zastavení ilegální migrace. Vzpomínáte si na dobu, kdy měly země všude uzavřené hranice – dokud je globalisté neotevřeli? Americký prezident Donald J. Trump zavřel hranice USA a nic digitálního k tomu nepotřeboval.
Je bizarní, že zavedení digitální identity prosazuje zrovna bývalý britský premiér Tony Blair – globalista, který otevřel stavidla přílivu migrantů do Velké Británie a upevnil myšlenku "multikulturního státu". Tvrdí, že Velká Británie digitální identitu "zoufale" potřebuje. K čemu?
Digitální identitu zavádí pro všechny členské státy také Evropská unie, svých občanů se na jejich názor ale nezeptala.
Komisař EU pro vnitřní trh Thierry Breton v roce 2024 prohlásil:
"Peněženka digitální identity EU revolučním způsobem změní způsob, jakým evropští občané a podniky využívají online služby, a to díky hladké integraci pohodlí, bezpečnosti a ochrany soukromí. Toto inovativní řešení poskytne transparentní a bezpečný rámec a díky němu budou naše osobní údaje při pohybu v digitálním světě chráněny."
Evropané jsou samozřejmě kontrolováni "pro jejich vlastní dobro". V zájmu jejich "ochrany" jim byrokraté pouze odeberou soukromí a svobodu.
EU propaguje digitální identitu možná nejvíce manipulativní větou, jakou si lze vůbec představit: "Vaše osobní údaje vyprávějí příběh vašeho života a měli byste je mít pod kontrolou."
Američanům (zatím) digitální identitu nevnucují, ale podle spisovatele a novináře Michaela Shellenbergera se stejné extrémní názory šíří také mezi vlivnými Američany. Prosazování digitální identity financují také Larry Ellison a Bill Gates.
Michael Shellenberger napsal: "Prosazování digitální identity financují hlavně Američané – včetně Billa Gatese a majoritního vlastníka společnosti Oracle Larryho Ellisona." Larry Ellison je druhým nejbohatším člověkem na světě a jedním z největších finančních podporovatelů Tonyho Blaira. Ellison pronesl výroky, z nichž je bolestně zřejmé, že skutečným cílem zavedení digitálních identit je totální kontrola: V rozhovoru s Blairem na Světovém summitu vlád (World Governments Summit) v únoru Ellison prohlásil, že všechny údaje o obyvatelstvu musí být "sjednoceny":
"NHS [Národní zdravotní služba] ve Velké Británii disponuje neuvěřitelným množstvím údajů o obyvatelstvu, ale tyto údaje jsou roztříštěné. Modely umělé inteligence k nim nemají snadný přístup. Musíme vzít všechny údaje, které v naší zemi máme, a musíme je přesunout do jediné, chcete-li, sjednocené datové platformy."
Tato data budou ve spojení s rozsáhlou sítí propojených kamer využívána umělou inteligencí k neustálému sledování obyvatelstva, vysvětlil loni Ellison, jehož společnost Oracle se zaměřuje na poskytování výpočetních služeb přes internet (cloud computing) a umělou inteligenci. Ellison řekl: "Občané se budou snažit chovat co nejlépe, protože budeme neustále zaznamenávat a hlásit vše, co se bude dít." Co by na tom mohlo být špatného?
Pokud vám to všechno zní povědomě, tak to silně připomíná čínský systém sociálního kreditu. V Číně mají města k dispozici systém "City Brain" (Městský mozek) založený na umělé inteligenci a kamerovém systému, který v reálném čase pečlivě sleduje obyvatele prostřednictvím stovek milionů kamer. Tento systém, který je vlastně jakousi extrémní verzí Velkého bratra, samozřejmě účinně eliminuje veškeré zdání soukromí a jakoukoliv svobodu, protože detailně sleduje vaše pohyby, a vy se tedy nemáte čeho bát!
Tito nevolení miliardáři – kteří se chystají vydělat další miliardy na jimi prosazovaných totalitních plánech – se účastní mezinárodních konferencí o správě věcí veřejných a podporují agendy, jak nejlépe potlačit naše základní lidská práva. Milionům lidí po celém světě byl vymyt mozek a byli zmanipulováni, aby pochodovali za neexistující "Palestinu", ale o velkolepé totalitní budoucnosti, kterou nám naši miliardáři připravují, přitom prakticky nic neví.
V komunistické Číně právě upgradovali svou městskou dystopii na vyšší verzi – "City Brain 3.0": "Se systémem City Brain 3.0 je Chang-čou průkopníkem správy založené na umělé inteligenci, díky níž je správa města chytřejší, bezpečnější a efektivnější a vytváří tak model pro ostatní světová chytrá města."
Komunistická strana Číny zavedla ideu chytrých měst ve svém 12. pětiletém plánu (2011–2015), který cílil na zvýšení urbanizace a podporu domácí spotřeby. Transformaci všech měst na chytrá města propaguje také OSN:
"Koncept 'chytrých měst' je možným řešením problémů, které trápí města v rozvojových i rozvinutých zemích. Chytrá města mohou pomoci podpořit inkluzivní růst a sociální začlenění, zmírnit dopravní zácpy, snížit kriminalitu, zlepšit odolnost při přírodních katastrofách a snížit emise skleníkových plynů."
V oblasti chytrých měst se angažuje také Světové ekonomické fórum – konkrétně jeho Centrum pro transformaci měst (Centre for Urban Transformation) – které vede G20 Globální alianci chytrých měst (G20 Global Smart Cities Alliance), kterou popisuje takto:
"Aliance reprezentuje více než 200 000 měst a místních samospráv, společností, start-upů, výzkumných institucí a neziskových organizací a vede řadu iniciativ ve více než 36 průkopnických městech po celém světě zaměřených na správu chytrých měst prostřednictvím mobility, správy, infrastruktury, energetiky a kulturních a kreativních odvětví."
Vítejte v globálním "Městském mozku" – vašem přívětivém a láskyplném "ochránci".     (Čtěte na stránkách Gatestone Institute)

Legalizace migrantů ve Španělsku: Čistý trestní rejstřík lze prokázat čestným prohlášením
6 února, 20265 min readSlovanka
Zatímco u nás se řeší žabomyší války, tak skutečná válka, která bude mít dopad na celou Evropu, nyní vypuká ve Španělsku, kde právě oznámili legalizaci milionů ilegálů.
Video: Vyfotil svou ženu a všiml si něčeho hrozného More... 245 61 82 Milionářka z Praha ukazuje, jak vydělává 25.000 Kč denně More... 283 71 94 Všichni diváci ztuhli, když začala tančit More... 59 15 20
To, co se nyní děje ve Španělsku, ale i v EU (viz předchozí články na toto téma), je počátek konce Evropy jak ji známe. Španělsko otevřelo stavidla takřka komukoli, kdo do země přijde, EU se pak zavázala k dovozu „pracovních sil“ z Indie, Maroka, Pákistánu a Bangladéše.
Tentokrát se budeme ještě věnovat španělské legalizaci ilegálů, která má za následek další proud invaze z Afriky. Jednou z mála podmínek jejich legalizace je čistý trestní rejstřík.
Jenže tento požadavek má jeden háček: trestní rejstřík lze prokázat i čestným prohlášením. Španělsko se tak očividně snaží udržet v zemi i zločince.
Amnestijní schéma socialistické španělské vlády umožní nelegálním migrantům jednoduše prohlásit, že nemají trestní rejstřík, místo aby předkládali doklady ze své domovské země, což vyvolává obavy, že zločinci systém zneužijí.
Minulý měsíc levicová koaliční vláda socialistického premiéra Pedra Sáncheze souhlasila, že více než půl milionu nelegálů může žádat o amnestii a získat povolení k pobytu ve Španělsku.
Ačkoli program stanovuje, že amnestie nebude platit pro migranty s trestním rejstříkem — kromě trestného činu nelegálního vstupu do Španělska — dekret o regularizaci zveřejněný vládou tento týden odhalil, že Madrid bude v podstatě ochoten věřit slovům ilegálů o jejich minulosti.
Podle deníku ABC může nelegální osoba takové prohlášení podat, pokud prokáže, že si pouze vyžádala svou trestní minulost ze země původu nebo země, kde v posledních pěti letech žila.
„Pokud tyto informace nebudou obdrženy do jednoho měsíce, administrativa o této situaci informuje zainteresovanou stranu, která může předložit čestné prohlášení o absenci trestního rejstříku,“ uvádí dekret.
Zdroje z orgánů činných v trestním řízení uvedly novinám, že systém jistě zvýší míru kriminality mezi migranty.
„Nelžeme si; pokud jsou tyto informace ze Španělska požadovány třetí stranou, obvykle nám jejich získání trvá více než měsíc,“ uvedl jeden z policejních zdrojů.
„Země původu nebudou mít žádný zvláštní zájem spolupracovat… A to je jen o trestních rejstřících, ne o policejních záznamech, když je mnoho zločinů, kteří nikdy neskončí u soudu, ani tady, ani v zahraničí.“
Mezitím se objevily také obavy, že amnestijní program vytváří „přitažlivý faktor“ pro další nelegální migraci, takže počet nově příchozích z Afriky každým dnem roste.
Národní policie také údajně zaznamenala příliv ilegálů žijících v jiných evropských zemích, kteří přicházejí do Španělska, aby využili amnestijní program.
Podle ABC v dlouhých frontách před alžírským konzulátem v Alicante v posledních dnech nestáli Alžířané žijící ve Španělsku, ale z velké části se jednalo o ilegály z Francie, kteří se snažili získat povolení k pobytu v EU, aby se mohli vrátit do Francie jako legální migranti.
Přestože by tento program mohl potenciálně umožnit více než dvěma milionům cizinců získat pobyt ve Španělsku a tím i možnost volného cestování v rámci vnitřního otevřeného hraničního systému EU, Evropská komise dosud odmítla zasáhnout, aby amnestii zabránila.
To je v kontrastu s typickým intervencionistickým postojem Bruselu vůči domácím politikám v konzervativních zemích, které se nechtějí implementovat například některé zákony týkající se LGBTQ.
Premiér Pedro Sánchez, který prohrál poslední volby, ale zůstal u moci poté, co se přidal na stranu katalánských separatistů, tvrdí, že Západ musí dovážet více migrantů, aby si udržel ekonomiku a veřejné služby.
Nicméně krajně levicová strana Podemos, se kterou Sánchez spolupracoval na prosazení amnestijního programu, byla ohledně svých motivací otevřenější, přičemž poslankyně Evropského parlamentu Irene Montero otevřeně prohlásila, že chce své krajany „nahradit“ cizinci.
„Přeji si teorii náhrady, přála bych si, abychom mohli tuto zemi zbavit fašistů a rasistů a nahradit je migranty, pracujícími lidmi,“ řekla minulý týden.
„Samozřejmě chci, aby došlo k náhradě: nahrazení fašistů, výměna rasistů, náhrada parazitů. A chci, abychom to mohli udělat s pracujícími lidmi, ať už mají jakoukoli barvu pleti.“     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Satelitní technologie objevila starý dálniční systém pod Saharou ..... Vysoce rozlišené satelitní snímky a průnikové radary (SAR – Synthetic Aperture Radar) odhalily pod povrchem Sahary obrovskou síť starověkých cest, které se táhnou stovky až tisíce kilometrů přes dnešní zdánlivě prázdnou poušť. (Foto: Youtube)
Tyto lineární struktury, příliš pravidelné a přesné na to, aby mohly být přírodního původu, byly pohřbeny pod vrstvami písku a sedimentů po tisíce let.
Podle studie publikované v časopise Nature (leden 2026) a dat z družic Sentinel-1 (ESA) a ALOS-2 (Japonsko) se pod Saharou nachází kamenné dlážděné cesty, vyvýšené nebo zahloubené, s geometrickou přesností svědčící o záměrném plánování.
Některé trasy se sbíhají na místech, kde dnes neexistují žádné známé osady, jiné vedou přímo k vyschlým oázám a říčním korytům, která vyschla před 5–10 tisíci lety během přechodu od afrického vlhkého období (African Humid Period, cca 14 800–5 500 př. n. l.) k vyprahlé Sahaře.
Archeolog David Wengrow (University College London): „Tohle mění náš pohled na Saharu – nebyla jen prázdná, ale propojená síť lidských aktivit.“     (Čtěte na stránkách AC24)

Klimatická realita neodpovídá vlastním predikcím ..... Globální oteplování se v posledních dvou letech vyvíjí způsobem, který neodpovídá oficiálním predikcím ani základní logice dominantního narativu. Zatímco veřejnosti je dlouhodobě předkládán relativně plynulý a modelově vysvětlitelný růst teplot v přímé vazbě na emise oxidu uhličitého, skutečný vývoj ukazuje na prudké zrychlení, které s tímto obrazem nekoresponduje.
Roky 2023 a 2024 přinesly skokový nárůst globálních teplot, jenž výrazně překonal většinu modelových odhadů. Nešlo o pozvolné pokračování trendu, ale o náhlý posun, který klimatické modely zpětně teprve dohánějí vysvětlením. To samo o sobě vyvolává otázku: pokud jsou současné modely schopny spolehlivě předpovídat vývoj klimatu, proč realita opakovaně „utíká dopředu“?
Ještě problematičtější je srovnání tohoto teplotního skoku s vývojem hlavního označovaného viníka – emisí CO₂. Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře sice dlouhodobě roste, avšak nikoliv skokově. Její tempo je relativně stabilní a nevykazuje náhlé zrychlení, které by odpovídalo dramatickému nárůstu teplot v posledních dvou letech. Pokud je CO₂ skutečně dominantní a rozhodující příčinou, pak by mezi oběma veličinami měla existovat alespoň přibližná časová a dynamická shoda. Ta však zjevně chybí. 
Do této rovnice navíc vstupuje vývoj světové ekonomiky. Poslední roky byly poznamenány zpomalením hospodářského růstu, energetickou krizí, poklesem průmyslové aktivity v některých regionech a strukturálními změnami v těžbě uhlí i dalších fosilních paliv. Přesto (nebo možná právě proto) dochází k nejrychlejšímu oteplování v historii měření. Tento fakt je v rozporu s tvrzením, že krátkodobý vývoj klimatu je především funkcí aktuálních emisí a ekonomické aktivity.
Ideologie místo vědy
Namísto otevřené diskuze však sledujeme marné hledání alternativních „doplňkových“ viníků, které mají zachránit jednoduchý příběh. El Niño, vodní pára, změny oblačnosti, aerosoly, sluneční cykly – všechny tyto faktory jsou postupně vytahovány jako vysvětlení, ovšem vždy jen jako dočasné výjimky, nikdy jako rovnocenné proměnné. Paradoxně tak klimatická debata začíná připomínat to, co sama kritizuje: selektivní práci s daty ve prospěch předem daného závěru.
To neznamená, že by oxid uhličitý nehrál v klimatickém systému žádnou roli. Znamená to však, že jeho postavení jako téměř výlučného a politicky absolutizovaného viníka přestává odpovídat pozorované realitě. Klimatický systém Země je nelineární, složitý a citlivý na řadu proměnných, z nichž mnohé zůstávají nedostatečně pochopené. Tvrdohlavé trvání na jednom vysvětlení v situaci, kdy data ukazují na něco složitějšího, není projevem vědy, ale ideologie.
Pokud má mít klimatická politika i klimatická věda důvěru veřejnosti, musí být schopna přiznat nejistotu, rozpory a limity vlastních modelů. Jinak se z legitimního vědeckého problému stává dogma, které není dovoleno zpochybnit – a právě tím ztrácí svou přesvědčivost.     (Čtěte na stránkách Deníku TO)

5.2. 2026     Antiruští gojimové vybírají peníze na zbraně pro Ukrajinu, ty pak končí v Izraeli ...... Asi jste o nich už slyšeli,říkají si dárek pro Putina a hecují pitomé antiruské české goje k posílání peněz prý na pomoc Ukrajině, Oficiálně se za ně mají nakoupit zbraně na boj proti Rusku. Jednou to má být vrtulník, jindy balistická raketa Dana.. peníze zmizí, ale podle všeho sem do Izraele.
Tak se totiž v klidu odeberou vládci Ukrajiny, když na ně praskne nějaký korupční skandál. Naposledy pánové Myndič, Jermak, Meyer, nejbližší spolupracovníci prezidenta Zielenského, o jehož rozsáhlém majetku se tady v erezt israel mluví zcela otevřeně, stejně jako o tom, jak k němu přišel…., kteří mimo jiné měli třeba dodat ukrajinské armádě raketu Dana. Izrael je k potrestání nevydá, vždyť jen okrádali goje a na tom přece není nic špatného.
Českým antiruským hlupákům se pak z Haify, nebo Eilatu u bohaté šábesové večeře posmívají, jak je napálili . a zcela upřímně jim ten posměch patří.      (Česká věc)

Koaliční kabinet Andreje Babiše si udržel důvěru Sněmovny ..... Koaliční vláda Andreje Babiše (ANO) odolala dnes ve Sněmovně prvnímu opozičnímu pokusu o vyslovení nedůvěry. Podnětem k vyvolání schůze bylo vyostření konfliktu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem, který odmítl jmenovat čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Hlasování o svržení vlády se uskutečnilo 20. den potom, co získala důvěru. Výsledek se předpokládal.
Sesazení kabinetu podpořili přítomní poslanci opozičních klubů ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Vláda ANO, SPD a Motoristů tedy bude dál vládnout s důvěrou dolní komory.
Debata zabrala dva jednací dny. Vyplnila celkově zhruba 22,5 hodiny čistého času.
Poslanci hlasovali po jménech, prvním byl shodou okolností právě Motorista Turek. Los sice určil Karla Turečka (ANO), který se ale z jednání omluvil. O nedůvěře nehlasoval například ani premiér Andrej Babiš (ANO), jenž byl v Itálii na jednání s tamní premiérkou Giorgiou Meloniovou, a rovněž omluvený byl Babišův předchůdce ve funkci ministerského předsedy Petr Fiala (ODS)
Jednání o nedůvěře vládě podnítila opozice potom, co koalice nepřipustila minulý týden ve Sněmovně projednání žádného z jejích návrhů, které se týkaly zpráv, jež posílal předseda Motoristů a vicepremiér Petr Macinka poradci prezidenta Petru Kolářovi. Macinka v nich kvůli Turkovu nejmenování hrozil odvetnými kroky. Pavel považuje zprávy na rozdíl od Macinky za pokus o vydírání.
Mezi poslední vystupující dnes patřil bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS), který označil za další útok na prezidenta slova svého nástupce Macinky o temné straně osobnosti a minulosti prezidenta. „Jsme svědky špinavé kampaně Petra Macinky, jejím cílem je snaha zakrýt vlastní selhání. Motoristé se stali otroky Andreje Babiše a Tomia Okamury, nestali se tou kontrolou Andreje Babiše, tvoří jim alibi,“ uvedl Lipavský. „Stali se z nich takoví rudí Motoristé,“ dodal.
Z dosavadních 21 pokusů o vyslovení nedůvěry vládě uspěl za dobu samostatné České republiky jeden. V roce 2009 Sněmovna sesadila kabinet premiéra ODS Mirka Topolánka. Předchozí Fialova koaliční vláda čelila čtveřici pokusů tehdy opozičních hnutí ANO a SPD o svržení.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Babiš ustoupil prezidentovi: Turek se ministrem nestane! Pavel ho dále odmítá ..... Filip Turek nebude součástí vlády Andreje Babiše, protože prezident Petr Pavel ho nikdy nejmenuje do funkce ministra. (Foto: Flickr)
Babiš to novinářům sdělil ve středu po zasedání Rady bezpečnosti státu. Podle něj se na ranní schůzce s prezidentem shodli na nutnosti uklidnit situaci.
Babiš také oznámil, že koordinační schůzky nejvyšších ústavních představitelů o české zahraniční politice, které se pravidelně konaly na Pražském hradě, se již nebudou konat.
„Vyjádřili jsme, že máme zájem na uklidnění situace ohledně různých výroků mých koaličních partnerů na adresu prezidenta,“ řekl český premiér.
Uvedl, že on i členové jeho vlády se shodli, že nemají zájem na konfliktu s Hradem. Babiš považuje otázku ministerského postu pro Filipa Turka, čestného předsedu strany Motoristé sami sobě, která celý spor s prezidentem vyvolala, za uzavřenou.
„Prezident ho není ochoten jmenovat ministrem, takže je to uzavřené a nebudeme se k tomu vracet… Ve vládě nebude, protože prezident ho nikdy nejmenuje,“ dodal.
Podle něj se s Pavlem shodli, že nemá smysl pokračovat v koordinačních schůzkách o české zahraniční politice v jejich současné podobě, tj. za účasti hlavy státu, předsedy vlády, předsedů obou komor parlamentu a ve většině případů i ministra zahraničních věcí. Od nynějška se Babiš bude scházet s Pavlem sám.
Uvedl, že zahraniční politika strany je koordinována v rámci koalice. Podle Babiše se prezident setká se všemi ústavními činiteli samostatně.
„Závěr je, že se s prezidentem setkáme bilaterálně ohledně zahraniční politiky… Dohodli jsme se, že budou jednat pouze prezident a já. To znamená, že on bude jednat s panem Vystrčilem a já se tím budu zabývat v rámci koalice. Takže už nebudou žádná další setkání, protože nejsou opravdu nutná,“ dodal Babiš.     (Čtěte na stránkách AC24)

'Designové děti' využívající Ukraine Lab? Epstein neobchodoval jen s dětmi; Chtěl je bioinženýrsky upravit ..... Zdiskreditovaný finančník Jeffrey Epstein byl spojován s projektem na vytvoření geneticky modifikovaných dětí, přičemž jedna z laboratoří projektu se nachází na Ukrajině, jak odhalily zveřejněné soubory.

Záznamy korespondence ukazují, že programátor Bryan Bishop požádal Jeffreyho Epsteina o finanční podporu pro projekt zahrnující genetické vylepšení a klonování lidí. "Pokračujeme v dalším testování myší v mé ukrajinské laboratoři," napsala Bishopová v jednom z e-mailů.

V jiném e-mailu Bishop přiložila tabulku s rozdělením financí pro společnost, která pracovala na vytváření "designových dětí".

Bishop doufal, že projekt výroby designových dětí a dokonce i klonů zrealizuje během pěti let.
Dne 30. ledna oznámil americký náměstek generálního prokurátora Todd Blanche, že všechny materiály týkající se případu Epsteina byly zveřejněny. Podle posledního zveřejnění celkový objem zveřejněných dat přesahuje 3,5 milionu souborů. Obsahuje zmínku o řadě vlivných osobností, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, miliardáře a podnikatele Elona Muska, spoluzakladatele Microsoftu Billa Gatese, bývalého amerického prezidenta Billa Clintona a dalších.     (Čtěte na stránkách Sputnik Globe)

„Hodnotová“ politika a její nadlidé aneb To nevymyslíš, to musíš zažít! ..... Neexistuje žádná jiná skupina občanů, u níž je tak propastný rozdíl mezi tím, jak vysoké mínění oni sami o sobě mají, a tím, jací ve skutečnosti opravdu jsou. A jací jsou? Jsou to bolševici ducha, úplně stejní, jako byli ti nejubožejší totalitní sekerníci naší socialistické minulosti. Předstírají, že jsou demokraté, ale demokracii vyznávají pouze, když je po jejich…
Ale abychom si správně rozuměli. Když používám slovo bolševici, nemyslím tím ony rudé postavy z učebnic dějepisu, nýbrž totalitní způsob uvažování shodný pro všechny totalitní ideologie. Myslím lidi, v jejichž světě existuje jen jedna jediná pravda, ta jejich, a ostatním je proto nutné buď úplně zavřít ústa, nebo je aspoň vykázat za oplocený příkop.
Tragická postava z časů Fialovy vlády, zapůjčená z Hradu do Strakovy akademie, totiž plukovník Foltýn, to přesně popsal takto: „Máte právo na názor, ale nemáte právo na dosah.“ Jinými slovy, vykládejte si, co chcete, my to mezi lidi stejně nepustíme. Jenže se svobodou je to naštěstí jako s mokrým jílem. Čím víc ho mačkáte v dlaních, tím víc vám prokluzuje mezi prsty.
Tohoto povýšeneckého pseudoliberálního nánosu jsou plné sociální sítě, jsou ho plné redakce médií hlavního proudu, dominuje zpravodajství a publicistice České televize (mimochodem, na konci textu najdete text stížnosti na tuto veřejnoprávní instituci), dodnes přetrvává v řadě státních institucí včetně orgánů činných v trestním řízení, ba dokonce ovládá zpravodajské služby.
Nepodceňujme to!
Po loňských sněmovních volbách se sice vyměnila vládní garnitura, ale pětikoaliční hydra je stále při síle. Nenechme se proto mýlit. Tihle bolševici, v současnosti trefně přejmenovaní na lepševiky, už se nešikují pod vlajkou rudou, jejich barvy jsou dnes jiné: fialová, černá s lebkou a zkříženými hnáty, zelená, duhová. A mají nyní nového vůdce, komunistického rozvědčíka z Pražského hradu, motocyklistu, jenž se aktuálně postavil do čela zdejší politické opozice. Oprava: motocyklistu, kterého jiní vystrčili do čela, zatímco on sám drandí na motorce ve Španělsku.
Prezident Petr Pavel na vyjížďce. Zdroj: Profimedia
O ničem jiném nedělní demonstrace svolaná Milionem chvilek pro demokracii, který by se daleko spíše měl nazývat Milionem chvilek pro demagogii, nebyla. Jak apoštolové na orloji na pódiu rotovaly tragické postavy, jež z neznámých důvodů žijí v představě, že právě jejich pohled na svět a politiku je ten jediný správný, což je opravňuje k tomu, aby nás ostatní uráželi, zesměšňovali, ostrakizovali, ba i kriminalizovali. Pokud něčemu takovému přikyvuje hlava státu, není to prezident všech, ale politický aktivista, jenž svým konáním porušuje prezidentský slib. Ale čemu se divíme, zdaleka to není první přísaha, slib či tvrzení, které tato marioneta v rukou svého přítele po boku porušuje.
Když nepovedený katolický kněz Marek Orko Vácha na demonstraci štve jedny občany proti druhým, přičemž jedny vydává za dobro a druhé za zlo, nijak se to neliší od rétoriky nacistických pohlavárů či komunistických mocipánů. Ideologie se mění, leč tihle samozvaní nadlidé zůstávají stejní – stejně jako jejich metody. Ne, Vácha nehlásá nacistickou ideologii, ale jeho povýšenectví je obdobné. On sám a spolu s ním ti, kteří na Staromáku hulákají na podporu komunistického rozvědčíka, se cítí být něčím víc, než jsme my ostatní, kteří nad touto nevídanou a neslýchanou samolibostí jen kroutíme hlavou.
Ale pozor! K jakým to vede koncům, z historie známe. Ono totiž, co je zlo a co dobro, je hodně relativní, zvláště pak, když samozvaní morální majáci Váchova typu za zlo drze považují to, že my ostatní si svět a politiku dovolujeme vidět jinak. Tahle jejich „hodnotová“ politika je pouhé šidítko pro nepřemýšlející dav.
Deník TO onu nedělní pokryteckou frašku na svém facebooku pojmenoval přesně: „37 let po listopadu 1989, kdy lidé demonstrovali proti bolševikům za svobodné volby, se v Praze demonstruje za bolševika proti výsledku svobodných voleb!“ To nevymyslíš, to prostě musíš zažít!     (Čtěte na stránkách Deníku TO)

FALEŠNÉ PANDEMIE ..... Pandemie covidu nebyla žádným historickým zlomem. Podle německého lékaře Wolfganga Wodarga šlo jen o další, tentokrát úspěšnou reprízu scénáře, který farmaceutický průmysl a WHO zkoušely už u ptačí a prasečí chřipky.
V článku Pozdě, ale přece: V Bundestagu padla pravda o očkování jsem psal o rizicích mRNA očkování, přesněji řečeno o genové manipulaci, kterou tato technologie představuje. V textu Pandemie jako mocenský experiment jsem se na základě oficiálních čísel zabýval skutečnou závažností covidu a ukazoval, že z hlediska úmrtnosti ani celkového dopadu nebyl horší než chřipková epidemie, kterou jsme zažili v zimě 1995–1996.
Následující text jde ještě dál. Zasazuje pandemii covid do dlouhodobého úsilí farmaceutického průmyslu generovat astronomické zisky pomocí cíleně šířeného strachu a paniky. V tomto procesu podle knihy nehrají roli jen výrobci léků a vakcín, ale také politici, média a nadnárodní instituce v čele se Světovou zdravotnickou organizací (WHO).
Světlo do tohoto temného byznysu vnesl německý lékař, bývalý poslanec Bundestagu a člen Parlamentního shromáždění Rady Evropy Dr. Wolfgang Wodarg, který se desítky let zabývá propojením zdravotní politiky, farmaceutického průmyslu a globálních institucí. Jeho kniha Falešné pandemie: Argumenty proti vládě strachu je koncipována jako detailní rekonstrukce pandemických poplachů posledních desetiletí. Autor v ní ukazuje, proč je nepovažuje za náhodné medicínské události, ale za promyšlený obchodní a mocenský model.
PANDEMIE JAKO „OKNO PŘÍLEŽITOSTI“
Hned na začátku knihy autor připomíná výroky, které podle něj nechtěně odhalují skutečný způsob uvažování globálních elit. Zakladatel Světového ekonomického fóra Klaus Schwab označil pandemii covidu-19 za „window of opportunity“, tedy okno příležitosti k zásadní přestavbě světa. Pandemii nevnímal primárně jako zdravotní problém, ale jako nástroj k prosazení takzvaného Velkého resetu.
Podobně otevřeně se už v roce 2009, během prasečí chřipky, vyjádřil francouzský ekonom a dlouholetý politický poradce Jacques Attali. Ten tehdy prohlásil, že lidstvo se zásadně posouvá vpřed pouze tehdy, když se skutečně bojí a dodal větu, která se podle Wodarga stává klíčem k pochopení celého mechanismu: „Malá pandemie umožní zavedení světové vlády.“
Wodarg tento výrok nevykládá jako konspirační fantazii, ale jako otevřené a upřímné přiznání strategie. Opírá se přitom o koncept takzvané „šokové doktríny“, jak jej popsal nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman: vytvořit nebo využít krizi, paralyzovat společnost strachem a v takto ochromeném stavu prosadit zásadní změny, které by za normálních okolností ve svobodné společnosti narazily na masivní odpor. ...      (Celý text čtěte na stránkách Svobodní)

Závěry vyšetřování v USA: Evropská komise zasahovala do voleb po celé Evropě a cenzuruje i nezávadný obsah ..... Cenzurní zákon DSA požaduje cenzurování projevu nejen v Evropě, ale i jinde ve světě, včetně USA, odkud je navíc provozována drtivá většina sociálních platforem.
Dokud byl u vlády Biden, jehož vláda cenzuru nepohodlných názorů plně podporovala, panovalo v tomto směru mezi Washingtonem a Bruselem absolutní souznění.
To skončilo s opětovným nástupem Trumpa, jehož administrativa se nyní pustila do vyšetřování EU v souvislosti s porušováním svobody projevu, když Brusel po amerických platformách požaduje cenzuru nejen evropských, ale i amerických občanů.
V souvislosti s porušováním 1. dodatku americké Ústavy probíhá vyšetřování, během něhož již byl zakázán vstup do USA několika evropským cenzorům.
V nových dokumentech již figuruje také jméno Jourové, je tedy možné, že v další „várce“ sankcionovaných cenzorů bude i tato totalitářka.
I přes opakované varování však EU s cenzurou nejenže pokračuje, ale dokonce ji i výrazně posiluje. Američtí vyšetřovatelé navíc dospěli k podloženým závěrům, že se EU také vměšuje do voleb v různých evropských zemích.
Během vyšetřování našli dokonce dokumenty, které ukazují, že tvrzení o „ruském vměšování,“ které mělo zabránit výhře Georgesca v Rumunsku, bylo vymyšlené a neexistuje pro něj žádný důkaz.
Výbor Sněmovny reprezentantů USA pro soudnictví v reakci na cenzurní praktiky EU a vměšování do voleb zesílil svá obvinění proti Evropské komisi a obviňuje ji z opakovaného zasahování do voleb a z cenzury.
Po přezkoumání dokumentů a komunikace evropských regulátorů týkajících se bruselské technologické regulace, zveřejnil republikány vedený výbor zprávu s názvem Soubory cenzury EU, část II.
Doprovází ji tisíce stran interních dokumentů a komunikace velkých technologických společností s evropskými regulátory.
Výbor, kterému předsedá republikán Jim Jordan, popisuje tento materiál jako důkaz deset let trvající evropské kampaně za prosazení globální kontroly narativu prostřednictvím tlaku na sociální sítě.
Zjištění přímo navazují na lednové vyšetřování téhož výboru poté, co Evropská komise udělila první pokutu podle zákona o digitálních službách (DSA) – 120 milionů eur proti X za „obranu svobody projevu.“
Toto rozhodnutí, které republikáni zveřejnili, bylo popsáno jako „tajný cenzurní příkaz.“
Nové materiály výboru rozšiřují kritiku a tvrdí, že Evropská komise šla daleko za hranice moderování obsahu a přetvořila pravidla, která upravují, co může nebo nemusí být online řečeno po celém světě.
Podle dokumentů začal tlak již v roce 2015 (pozn.: stejný rok, kdy novou gesci cenzury převzala Jourová) s údajně „dobrovolnými“ regulacemi. Mezi ně patřilo Fórum EU Internet, Kodex chování v oblasti nenávistných projevů, Kodex praxe o dezinformacích.
V soukromí vedoucí pracovníci internetových platforem přiznali, že neměli skutečně jinou možnost než vyhovět.
Evropská komise opakovaně požadovala změny v globálních komunitních směrnicích, tedy politikách, které stanovují hranice přijatelného projevu pro uživatele všude, včetně USA.
Zástupci Sněmovny poukazují na tlak během pandemie Covid-19, aby se odstranilo nebo snížilo postavení pravdivého obsahu zpochybňujícího účinnost vakcíny u dětí nebo zavedených narativů o lockdownech a původu viru.
Také se konalo několik setkání v Kalifornii, kde místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová jasně uvedla, že na programu cenzury jsou jak americké, tak evropské volby.
Je zde zmíněn také bývalý evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton, zejména jeho vysoce kontroverzní dopis, v němž v srpnu 2024 hrozil X regulačními opatřeními za to, že hostil živý rozhovor s nynějším americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Nakonec možná to nejvýbušnější: republikáni uvádějí, že od roku 2023 proběhlo nejméně osm předvolebních setkání  v šesti evropských zemích, s požadavky na potlačení „dezinformací“ v posledních dnech před volbami.
Zvláště pozoruhodný je podle nich případ Rumunska.
Po prvním kole prezidentských voleb v roce 2024 soud zrušil výsledek na základě údajného, ale přesto neprokázaného Ruského zasahování přes TikTok ve prospěch kandidáta Călina Georgescua.
Interní záznamy platformy zveřejněné výborem ukazují, že TikTok informoval volební komisi, že nenašel žádné důkazy o jakékoli takové koordinované zahraniční kampani.
Následné veřejné zprávy naznačovaly, že údajná operace ovlivňování byla ve skutečnosti financována konkurenční rumunskou politickou stranou. Volby se přesto opakovaly bez účasti Georgesca a kandidát establishmentu zvítězil.
Zpráva také dokumentuje, jak platformy změnily svá celosvětová pravidla, aby splnily požadavky DSA.
TikTok například v roce 2024 aktualizoval své globální komunitní směrnice výslovně tak, aby vyhověl zákonu o digitálních službách. Zavedl nová omezení týkající se „marginalizace projevu“ a dalších kategorií, které podle výboru negativně ovlivňují ústavně chráněný projev v USA.
Výbor uvedl, že cenzura byla uplatňována prostřednictvím kodexů a fór, která zpočátku nebyla právně závazná, ale přesto se zdála být vnucována, protože interní e-maily technologických firem ukazovaly, že ve skutečnosti nemají na výběr, zda vyhovět či ne.
V roce 2015 EU vytvořila EU Internet Forum (EUIF) prostřednictvím Generálního ředitelství pro migraci a vnitřní záležitosti. Do roku 2023 EUIF vydala příručku pro technologické firmy k moderování zákonného, neporušujícího projevu, také nazvaného hraniční obsah.
S podporou neziskovek a „důvěryhodných výzkumníků“ (jak se nazývají EU školení cenzoři) mají tyto organizace moderovat takzvanou populistickou rétoriku, obsah kritický k EU, kritiku liberálních politiků a vlád, politickou satiru, antimigrantský a islamofobní obsah, proti-uprchlické nebo protiimigrační nálady, anti-LGBTIQ+ obsah, anti-feminismus, pro-kremelský hraniční obsah a memy.
Politická satira je také částí tohoto „hraničního obsahu,“ protože podle EK je náchylná k „teroristickému a násilnému extremismu, pokud vytváří pocit kolektivní identity a vnitřní soudržnosti skupiny a je používána k vyhýbání se cenzuře [sic] založené na podání jako vtip.“
Republikánský senátor Eric Schmitt prohlásil:
„Krajně levicoví eurokraté chtějí, aby sociální sítě cenzurovaly americký online projev prostřednictvím regulačních nařízení. V roce 1776 jsme odmítli evropskou kontrolu nad naším projevem. A nedovolíme ji ani roce 2026 .“
Předseda výboru a republikán Jim Jordan shrnul záznamy EK jako „tlak na sociální sítě, aby cenzurovaly pravdivé informace ve Spojených státech, cíleně se zaměřovaly na americký politický obsah a zasahovaly do voleb po celé Evropě.“
Načasování zveřejnění zprávy se shoduje s novými kroky ve Francii.
V úterý nařídil pařížský prokurátor, podporovaný Europolem, razii ve francouzských kancelářích X a na duben předvolal majitele platformy Elona Muska a bývalou generální ředitelku Lindu Yaccarino k výslechu.
Vyšetřování, zahájené v lednu 2025 a nedávno rozšířené, nyní zahrnuje údajnou algoritmickou zaujatost, zahraniční zasahování, šíření materiálů o sexuálním zneužívání dětí, popírání holokaustu a fungování Grok AI společnosti X.
Kritici popsali komuniké oznamující francouzské kroky jako „připomínající jazyk komunistické junty.“
Bylo také poukázáno na to, že naproti algoritmům stojí tradiční médium, které je ještě méně nuancované než nové technologie.
Všechna francouzská tradiční média jsou plná přijímání a podpory prezidenta Emmanuela Macrona, kterému mainstream pomohl získat prezidentský post již v prvním volebním období.
Výbor pro soudnictví Sněmovny naplánoval slyšení, na kterém mají svědčit oběti evropské cenzurní kampaně. Výbor uvádí, že vyšetřování zahraničních hrozeb pro svobodu projevu v USA pokračuje.
Na závěr připomínám, že nedávný průzkum zjistil, že drtivá většina (95 – až 97%, číslo se liší podle země EU)  cenzurovaného obsahu spadá pod svobodu projevu.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Prezident nastavil svou kůži za Koláře. Domnívám se, že plnil pokyn, tvrdí senátorka Hamplová ..... Advokátka a senátorka Jana Zwyrtek Hamplová reagovala na obvinění prezidenta Pavla vůči ministru Macinkovi z údajného vydírání. „Pan prezident jednal v rozporu se zákonem – zveřejnil soukromou korespondenci dvou lidí, když jeden k tomu nedal souhlas,“ upozornila neČT24. Podle ní Pavel plnil pokyn.
Paní senátorko, co si myslíte o obviněních ze strany pana prezidenta?
Obvinění ze strany pana prezidenta jsou z právního hlediska neskutečně amatérský krok. Nevím, kdo mu to prohlášení na tiskovou konferenci napsal, ale udělal mu tím jen medvědí službu. Nejsem jen senátorkou a občankou, ale i advokátkou, a tak si dovolím říct, že pan prezident jednal v rozporu se zákonem – zveřejňovat soukromou korespondenci dvou lidí, když jeden k tomu nedal souhlas, a podle zákona je potřeba souhlasu obou, a za situace, kdy sám nejsem účastníkem této korespondence, udělá opravdu jen kaskadér. Pan prezident navíc nastavil svou kůži za pana Petra Koláře, protože ten je tím, kdo korespondenci zveřejnil. Navíc nejde jen o jednání v rozporu se zákonem, ale i o základní lidskou slušnost. Osobně se domnívám, že pan prezident plnil pokyn, a sám si nebyl tím, co dělá, moc jist – jeho nervozita byla vidět i slyšet, hlas se mu třepal. Dotazy nepřipustil a po vyvolání vládní krize ujel na dovolenou. Opravdu „státotvorné“.
Jaké cíle sleduje pan prezident, když zveřejňuje korespondenci Macinky se svým poradcem na sociálních sítích?
Cíl je jasný. Někomu se nelíbí výsledky voleb a prostřednictvím prezidenta se snaží rozbít novou vládu. A toho prezidenta klidně obětuje. Využívá toho, že máme poprvé v novodobé historii velmi slabého prezidenta, který sám nerozhoduje, a možná ani nechápe, co občas vlastně provede. Prezident by měl být prezidentem všech občanů. Jeho okolí, a dokonce už i někteří novináři, ho však už posadili do čela opozičního tábora. Starosta také nemůže být starostou jen pro část občanů.
Domníváte se, že pan prezident překračuje své pravomoci v záležitosti jmenování Filipa Turka?
Prezident především neplní Ústavu České republiky ani ústavní zvyklosti. Zase mu někdo něco napsal, a on to zkrátka plní. Nejde ani o Filipa Turka, ani o Petra Macinku. Cílem je rozbít novou vládní koalici. Ta však jasně deklarovala, a to i slovy premiéra Andreje Babiše, že se to panu prezidentovi zkrátka nepodaří, že je jen zdržuje od práce.
Může být za této situace podána na pana prezidenta kompetenční stížnost?
Ústavní soud samozřejmě může být osloven. To, že se tím premiér teď nezdržuje a nezaměstnává, navíc tak poprvé v novodobé historii, tým právníků, a pustil se raději přímo do práce, která před ním a jeho vládou stojí, lze vnímat jako politicky zralé. Pana prezidenta a jeho poradce svým postupem tak trochu „převezl“. Proto možná nyní tolik povyku.
Co byste řekla na závěr?
Podle mého názoru už lidé sami vidí, a vnímám to i na radnicích, že potřebujeme už hlavně něco rozumného dělat pro naši zemi a naše občany, a ne se zdržovat těmito prezidentskými obstrukcemi a protahovat a blokovat jednání ve Sněmovně. A to jen proto, že někteří neumí unést porážku v demokratických volbách. Něco podobného nepamatuji. Jako by měl někdo z něčeho strach.
Děkujeme za rozhovor!      (Čtěte na stránkách 42TČen)

Hlavně ať nevládnou jiní… Úterní glosa Ivo Strejčka ..... Minulý týden jsem ve své glose s názvem „Pražský hrad jako centrum opoziční moci“ napsal: „Dění posledních dnů a týdnů v České republice je méně sporem o Babiše, Turka a letadla na Ukrajinu, ale mnohem více o prezidentu Petru Pavlovi a jeho lidech, kterými je na Hradě obklopen. Je to o jejich chuti pozměnit v naší zemi politické a vlivové uspořádání.“ Dnes bych na této větě nemusel měnit vůbec nic, snad bych do výčtu Pavlových záminek strhnout na sebe co nejvíc politické moci mohl přidat jenom noční sms zprávy ministra zahraničí Macinky.
Nemám potřebu půlnoční komunikaci mezi místopředsedou vlády a „mužem po boku“ vedle prezidenta Pavla Petrem Kolářem nijak hodnotit. Můj postoj k tomuto incidentu je stále stejný: korespondence to byla nešťastná, zvolená tónina zvláštní, ale především mimořádně netaktická. Netaktická proto, že Hrad na vážný spor s Babišovou vládou čekal, šel mu naproti, těšil se na něj, přál si jej a musel být mile překvapen, jak snadno mu záminka k opozičnímu útoku na novou vládou spadla do klína.
Je pro mě nepochopitelné, že Petr Macinka si zvolil za prostředníka pro „vyjednávání“ právě Petra Koláře. Musel přece po všech zkušenostech z české politiky vědět, že tento muž má se spoluorganizováním pádů vlád bohaté zkušenosti a lecčeho se neštítí. Byl to přece Kolář, který v roce 1997 ze Švédska, na pokyn Zielencova Černínského paláce, spustil divadlo, na jehož konci byl pád vlády Václava Klause. Byl to asi také Kolář, kdo v roli poradce předsedy Senátu zřejmě nabádal netrpělivého Vystrčila, aby zjišťoval, zda už prezident Zeman zemřel. Psát si s takovým člověkem přece nemohlo dopadnout dobře.
Divadelní výstup Petra Pavla, ve kterém novinářům a české veřejnosti „představoval ubohou úroveň ministra zahraničí“, splnil svůj účel. Prezident emocionálně nedůstojně (člověk by přece jenom od hlavy státu očekával umírněnější tón) „vystřelil z Aurory“ a odjel na motorky do Španělska. Část veřejnosti, nespokojená s výsledky voleb a okamžitě zmanipulovaná pohotově připravenou a zručně organizovanou skupinou Milionů chvilek pro demokracii (ač s demokracií má tento, zjevně opulentně financovaný, pouliční konglomerát společné sotva co) byla „na podporu svého prezidenta“ svolána do Prahy (nebo na náměstí svých měst a obcí). Jenomže ona podpora prezidenta nebyla fakticky ničím jiným než vhodnou záminkou „vykřičet se“ proti dnešní vládě Andreje Babiše. Byla protestem proti výsledkům voleb. Byla demonstrací faktu, že Petr Pavel je ve volbách poraženými považován za lídra protivládní opozice. Potvrdila, že část české veřejnosti i politiky akceptovala, že Hrad se v naší zemi stal mocnou politickou silou, že lidé bez politického mandátu (třeba Petr Kolář) rozhodují o České republice. A to je další významná změna polistopadového upořádání.
Samozřejmě lze namítnout, že kdyby tu nebyly smsky ministra zahraničí, prezident Pavel a lidé kolem něho by neměli záminku rozpoutat takovou hysterii. Byla by to však jen otázka času: za pár týdnů demonstrace na podporu Ukrajiny (a tedy i podpora Pavlovy válečnické pozice v tomto konfliktu) či demonstrace a stávkové pohotovosti za „nezávislost veřejnoprávních médií“ s Petrem Pavlem v čele. Byl by tu prostě „polský“, „maďarský“ nebo „slovenský“ scénář – volební prohry řešit skrze demonstrace na náměstích.
A to je vývoj, proti kterému bychom měli ostře protestovat. Polistopadová doba nám nabídnula mnoho skvělého, ale návratu svobodných voleb jsme si snad vážili nejvíc. V tomto slova smyslu davy na dnešních náměstích obracejí celý polistopadový vývoj naruby. Motivace „když jsme nevyhráli my, ať hlavně nevládnou oni“ může snad leckoho uspokojit, je to ovšem pozice krátkodechá, zbabělá a neodpovědná.
Položit si otázku, zda je to dobré pro naši zemi a zda jí to prospívá, si prostě musíme!
Kdyby Petr Pavel byl skutečnou hlavou státu vědomou si své odpovědnosti k naší zemi, nikdy k ničemu podobnému nemohl nechat dojít. Kdyby se „při sestavování vlády choval prezident Pavel jako všichni polistopadoví prezidenti, tato politická kolize by nenastala,“ přesně glosoval vývoj v odpovědi jakémusi českému deníku Václav Klaus. Takhle jednoduše ale jasně, jak to formuloval bývalý prezident České republiky, to, myslím, v posledních dnech neřekl nikdo. Jak se ale zdá, nikoho ony prvotní příčiny dnešního stavu příliš nezajímají. Smutné.
Petr Pavel se však „zařadil“. Tenhle člověk s komunistickou minulostí se postavil do čela opozice proti vládě vzešlé ze svobodných voleb. Do čela těch, kteří zase nehorázně a drze dělí společnost na „slušné“ a „neslušné“, na solidární a sobecké, na ty „správné“ a ten „zbytek“. Zda je to dobře pro Českou republikou a jak to s ní dopadne, je mu (a „přátelům po boku“), zdá se, docela jedno.
Hlavně ať nevládnou jiní…     (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Další masakr České televize: průzkum STEM přiznal, že jí věří jen 15% diváků! Zrušte ji! ..... Tak to tady ještě nebylo. Od násilného převzetí probruselskými zločinci v čele se "spacákem Rumlem a Buzkovou", kdy lidé naskočili na vlnu zoufalého volání o pomoc v roce 2000 se veřejnoprávní medium dopracovalo ke katastrofě. 
A vzhledem k tomu, že tento průzkum institucí zadal veřejnoprávní Rozhlas, lze věřit, že výzkumná agentura STEM tentokrát výzkum dělala poctivě. 
Výzkum STEM: České televizi nedůvěřuje většina obyvatel Česka
Ředitel České televize Hynek Chudárek asi příliš nepoděkuje veřejnoprávním kolegům z Českého rozhlasu. Podle nového výzkumu, který je určen primárně pro vedení ČRo a Radu ČRo a který zkoumal kromě jiného vnímání veřejnoprávnosti v České republice, vyplynulo, že České televizi nedůvěřuje většina lidí v Česku. Konkrétně 52 procent - 28 procent obyvatel Česka spíše nedůvěřuje ČT a veřejnoprávní televizi určitě nedůvěřuje 24 procent (viz menší obrázek dole). Určitě důvěřuje 15 procent, spíše důvěřuje 34 procent (celkový součet v prezentaci 101 procent souvisí se zaokrouhlováním). Vyplývá to z výzkumu agentury STEM, který má Borovan.cz k dispozici (viz zde) a který minulý týden vzala na vědomí Rada ČRo.
Naopak Český rozhlas ze stejného výzkumu vychází dobře. Veřejnoprávnímu rádiu důvěřuje 57 procent - určitě důvěřuje 17 procent a spíše důvěřuje 40 procent. Spíše nedůvěřuje 26 procent, určitě nedůvěřuje 17 procent. 
To ale není vše: všimněte si, kdy byl výzkum zadaný, a proč se nesměle objevuje až nyní, kdy je situace ještě horší. Česká televize je prolhaná, o platech a penězích utracených v České televizi nesmíme vědět nic, ač je platíme, manipulátor Moravec si smí říkat, co ho napadne a nikdo ho nepotrestá, a banda komentátorů se tam chová jako přívěsek soudruha Pavla a jeho politručky pod dohledem z Ukrajiny! 
A fraška nakonec z teprve nyní zveřejněného průzkumu: někteří analfabeti z extremistické skupiny Petra Pavla a vřískající opozice toto zvěřejnili (třeba Marian Jurečka) jako důvod, proč chtějí ve sněmovně odvolat vládu a že i občané to tak vidí. Po upozornění, že ti tupci nechápou, že to není o nové vládě, ale o bandě kolem Fialy, Jurečky, Rakušana či vřískající Decroixové - bitcoinové to s hanbou smazali. Vidíte poslední tři řádky? 
A zde potvrzení: 
Nejde o to najednou věřit průzkumům, když jindy je znevěrohodňujeme. Jde o to, že ty průzkumy si udělali sami pro sebe a určitě si nenapíší o sobě horší hodnocení, než ve skutečnosti je. 
Už chápete, proč se s tím bývalý soudruh Petr Pavel nechlubí, proč se  tím současná opozice nechlubí...?
A už chápete, co se sešlo za lidi na Staroměstském náměstí pod svolavateli Milion chvilek @ Milion Ukrajinců?       (Čtěte na stránkách Skrytá pravda)

Prokletí moderní doby: Diplománie ..... Chudobu nelze vyřešit tištěním peněz. Přesto chce společnost vyřešit vzdělanost národa tištěním diplomů. Důsledky jsou dalekosáhlé a náklady astronomické.
Diplománie je nemoc progresivní společnosti. Správný výraz by měl být „spoléhání na formální dokumenty prokazující důvěryhodnost a schopnosti daného člověka”, ale ten je příliš dlouhý. Proto diplománie.
Volný souhrn názorů zpoza oceánu doplněný o některé místní reálie. Vynoří-li se mezi názory informace, je odkaz přímo v textu.
Diplománie
Diplománie má své začátky v akademickém světě. Recenze měly původně zvýšit důvěryhodnost vědecké práce a zabránit podvodům v oblasti vědy a výzkumu. Nic z toho se nestalo. Kdyby proces recenzování zvýšil kvalitu vědeckých prací, bylo by to již zřejmé. Ale stal se pravý opak. Deník Guardian napsal, že v odborných časopisech jsou publikovány desetitisíce podvodných článků a situace se každým rokem zhoršuje. 
V roce 2023 byl stažen rekordní počet vědeckých článků, protože se ukázaly jako podvodné. Prezident stanfordské univerzity musel rezignovat, protože falšoval fotografie, na jejichž základě byly vyvíjeny léky proti Alzheimerově chorobě. Farmaceutické firmy přejaly model původně vyvinutý tabákovými firmami a začaly spolupracovat s vědeckými autoritami na prosazování názorů. Více než polovina recenzentů lékařských časopisů tak dostala nějakou platbu od farmaceutických firem.
Hlavně kus papíru
Diplománie je něco podobného jako recenze. Za pomoci nějakého kusu papíru se člověk snaží přesvědčit zaměstnavatele, kolegy nebo kohokoli dalšího o svých schopnostech a intelektuálním rozhledu. Zaměstnavatelé začali požadovat kus papíru i na pozice, které by mohl vykonávat téměř každý člověk, pokud mu nechybí snaha se něco naučit.
V éře diplománie se řada prezentovaných kusů papíru stala pouze důkazem, že jeho držitel promrhal dostatečné množství času studováním věcí, které znaly už jeho babičky, byť to nebyly schopné popsat tak vědecky. V extrémní verzi strávil čas učením se, jak rozvracet společnost novými pavědeckými poznatky o neexistenci pohlaví.
Je zákazník nesvéprávný?
Nějaký kus papíru je požadován dokonce i pro prodej tak jednoduchého produktu, jako je povinné ručení na auto v průměrné ceně 4 tisíce Kč. Je to povinné, limity výše pojištění určuje zákon a člověk se může maximálně rozhodovat, jestli chce platit jednou nebo čtyřikrát za rok. Přesto společnost trvá na tom, že prodejce musí mít nějaký papír, protože zákazník by bez odborníka nevěděl, co si vybrat.
Diplománie může být dokonce i retroaktivní. Přestože někdo vykonává dobře svoji práci již desítky let, musí si najednou „doplnit” vzdělání, protože bez diplomu by to dále nemohl dělat. Takové nařízení vždy vymyslí produkt diplománie ve státní správě, protože jeho znalosti reálného světa končí u přesvědčení, že výplata přijde vždy. Výsledek? Klondike pro pseudo-vzdělávací firmy.
Když chybí zdravý rozum
Vzrůst diplománie souvisí s poklesem využívání skutečně selektivního procesu při výběru lidí na různé pozice. Reálné testy schopností, důkladné posuzování kvalit uchazeče ustupují do pozadí. Je to jednodušší. Diplománie je výhodou pro méně schopné lidi. Je výrazně snazší získat kus papíru než uspět v reálném testu schopností.
Motivace k využívání „děr” v systému získávání papíru je velká. Papír dává prestiž, snazší postup v zaměstnání, vyšší plat ve státní správě. Přitom stejně jako nelze dosáhnout bohatství tištěním peněz, nelze zajistit vzdělanost národa tištěním diplomů.
Situaci v posledních desetiletích dramaticky zhoršil kult diverzity a inkluze. Ke kusu papíru přidal barvu pleti, pohlaví nebo dokonce zcela intimní charakteristiku, co koho baví v posteli. Výsledkem je postupný, ale stále se zrychlující pokles schopnosti společnosti jako celku správně řešit složité problémy. Úpadek se zrychluje, protože v okamžiku, kdy diverzifikovaní diplomanti vystoupají na vrchol, nepronikne přes jejich síto již nikdo alespoň průměrně schopný.
Jak poznat dobrého doktora? V USA radí, aby lidé dávali přednost bílému neatraktivnímu muži. U něj totiž existuje nejvyšší pravděpodobnost, že se musel skutečně něco naučit, aby ten diplom dostal.
Bod obratu?
USA se možná dostaly do bodu obratu. Nová vláda zrušila dlouhá léta platné nařízení, které zakazovalo testy kognitivních schopností pro civilní zaměstnance státní správy. Nejvyšší soud potvrdil, že rasová hlediska při přijímání na univerzity jsou tabu. Nově zřízený útvar na ministerstvu spravedlnosti má za úkol stíhat obrácenou rasovou diskriminaci. 
Co bude znamenat konec diplománie a diverzity? 
Konec diplománie donutí lidi, aby začali přemýšlet a používat vlastní úsudek místo toho, aby si odškrtli u posuzovaného člověka vlastnictví diplomu. Hodnocení podle skutečných schopností znamená posuzovat druhého pečlivě a bez papírových zkratek. 
Konec diplománie ohrozí velký počet kariérních akademiků a změní pohled lidí na všudypřítomnou „třídu expertů”. Zabrání univerzitám vylepšovat status neschopných lidí natolik, aby se mohli dostat na pozice, na kterých nemají co dělat, protože na ně nestačí.
Pomůže to všem
Konec diverzity pomůže lidem v zaměstnání. Bude totiž výrazně pravděpodobnější, že spolupracovníci budou stejně schopní místo dnes běžného mixu schopných lidí a různých neumětelů, kteří tam jsou jen proto, že musí být naplněny nějaké kvóty. 
Konec diplománie ukončí růst počtu státních teroristů, kteří obsazují úřady, rozhodují o životech lidí a jejichž jediným úspěchem v životě je získání kusu papíru, na jehož základě se do úřadu dostali. 
Kulturní obroda
Konec diverzity, diplománie a související vzestup skutečné zásluhovosti přinese kulturní obrodu společnosti. Bude to nějakou dobu trvat a bude třeba řady odvážných lidí, kteří se nebudou bát vystoupit z davu. Proti nim budou stát ti, kteří se naučili diplománii využívat. Pochopili totiž, že je možné získat pozici, papírové uznání a falešný respekt bez ohledu na neproduktivitu dobře prodejnou ve státní správě a korporátních útvarech diverzity a udržitelnosti.     (Čtěte na stránkách Sýr zdarma)

4.2. 2026     Vše kolem Epsteina muselo být sledováno západními zpravodajskými službami – mluvčí ministerstva zahraničí ...... Vše, co se už léta děje kolem amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, muselo být v centru pozornosti západních zpravodajských služeb, uvedla v úterý mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova. "Monstrózní dlouhodobá práce na korumpování lidí, kompromitování materiálů, vydírání a tak dále. To vše se odehrává v centru západního světa. Jak si asi dokážete představit, muselo to být předmětem pečlivého sledování — a co to znamená, když pozorně sledujete už roky? Nějakým způsobem začnete ovlivňovat a modelovat situaci speciálních služeb," řekla Zacharova na setkání se studenty.

Jednání Ruska se Spojenými státy jsou mimořádně obtížná práce za mimořádně náročných podmínek, uvedla také Zacharová. "Tohle není rutinní práce. Nejde o tradiční jednání: 'Všechno je v pořádku, máme standardní vztahy, přišli jste k nám, teď je řada na nás, abychom přišli k vám.' Je to extrémně náročná práce za extrémně obtížných podmínek," řekla Zacharova na setkání se studenty.

Rusko-americká jednání nejsou jen jednou z vyjednávacích cest, ale pečlivou a mnohostrannou prací, dodala mluvčí.      (Sputnik Globe)

Vzpoura proti Leyenové: "Škodí Evropě!" ..... "Autoritářský způsob řízení Evropské komise Ursulou Leyenovou škodí Evropě", prohlásil bývalý člen jejího týmu, Lucemburčan Nicolas Schmit. "Mám dojem, že komisaři jsou umlčováni!", konstatoval dále. Leyenová údajně nastoluje vysoce centralizovaný až autoritářský způsob řízení, který pro evropskou demokracii nemůže být dobrý. Schmit rovněž poukázala na nestátnickost členů EK, když v nově nastalé epoše tápou, nemají dlouhodobou vizi a nejsou schopny/i strategického plánování.
Schmitova slova potvrzují další komisaři a pracovníci EK. Další bývalý komisař Thierry Breton konstatuje, že Leyenová na sebe stahuje čím dál více moci, a že EU nebyla ustavena, aby měla císařovnu.     (Čtěte na stránkách Islamizace)

Vědí, že škodí - přesto ji zvolili znovu. Vědí že škodí - přesto se nedaří ji odvolat.

Jde někomu ještě o tuto zemi? ..... Když slyší člověk křik Milionu chvilek, křik lidí, kterým touto formou nemůže jít o podporu – údajně vydíráním ohroženého – prezidenta, ale jen a jedině o rozbití nedávno vzniklé vlády, která zásadní věci ještě nestačila udělat, smutně si uvědomuje, že u nás už téměř nikomu nejde o naši zemi. Ta je stále více rozbíjena. Tím hrozí, že díky absenci elementární svornosti a díky nepozornosti mnohých naše země skutečně rozbita bude. Je bohužel rozbíjena současně zevnitř i zvenku.  

Zvenku Evropskou unií, která se chce zbavit svého hlavního protivníka, kterým je na prvním místě národní stát, a která se jen raduje ze snah ex-ministra Beka a celého brněnského mocenského centra (nebo spíše o skutečnou moc teprve usilujícího centra?) uspořádat v Brně sraz Sudetoněmeckého landsmanšaftu a tím zásadně narušit český stát.  

Zevnitř je naše země dnes a denně rozvracena těmi, kteří prohráli v říjnových parlamentních volbách a kteří – při přesvědčenosti o své mimořádnosti a vyvolenosti – nemohou přežít, že zůstali v opozici. Chování Rakušana, Hřiba, „nového Havla“ v TOP 09 a dalších je esencí nezodpovědnosti. Mírně posunutá ODS (bez Fialy v čele) se jen škodolibě usmívá a stojí mírně stranou. Přece jenom bývala autentickou politickou stranou a popírat principy demokracie jí stále ještě vadí.  

Má to samozřejmě svou nezanedbatelnou ekonomickou dimenzi, která se opět dostala – jako už tolikrát v minulosti – zcela na okraj veřejného zájmu. Nikoli však na okraj privátního zájmu milionů našich spoluobčanů, protože o jejich životy jde. Ani dnešní vládní trojkoalice nemá ve vládě ekonomy. Není proto ochotna bránit se dalšímu zadlužování země. Naopak. Intenzivně hledá další a další příležitosti, jak něco „profinancovat“ – i když to nemůže dělat jinak než na dluh.  

Lidské potřeby (a chutě) jsou ve své podstatě nekonečné a, když chybí „rozpočtové omezení“, jsou lobismem prosazené chybějící miliardy na to či ono jen a jedině ostentativním zapomenutím na základní ekonomické principy. U nás je důsledně prosazoval jen Alois Rašín a první vlády 90. let. Stalo se normálností říkat, co všechno nutně „potřebujeme“. To je antiekonomický způsob myšlení. Snažil jsem se celá desetiletí zdůrazňovat rozdíl mezi potřebou a koupěschopnou poptávkou. Vidím, že marně.  

V tomto smyslu se oproti vládě neekonomů Fialy, Rakušana, Hřiba (a Bartoše), Pekarové Adamové a Výborného, ač proběhly parlamentní volby, nic podstatného nezměnilo. Minulý týden jsem četl pěkný rozhovor nejvýznamnějšího německého ekonoma prof. Sinna (mého dlouholetého přítele), který podobně jako já říká – o Německu – že se „se změnou vlády nic nezměnilo“.  

Říká, že je to proto, že „zůstal zeleno-rudý dirigismus z Berlína a především z Bruselu“. Zákazy vyrábět to či ono (v Německu zejména jejich chloubu, auta se spalovacími motory), masivními subvencemi podporovaná výroba ekonomicky neudržitelných „zelených“ produktů a úmyslné zdražování energie označuje Hans-Werner Sinn za „harakiri politiku“ Německa. U nás tato trojkombinace není o nic lepší. Bohužel není explicitně diskutována.  

Prof. Sinn vydal v roce 2003 bestseller (ale vážnou ekonomickou knihu) s názvem „Dá se ještě Německo zachránit?“ Po 23 letech říká „jsem dnes ještě významně pesimističtější než v roce 2003“. Dodává, že „dnes už největší byrokratizace ekonomicky nepřichází z Berlína, ale z Bruselu“.  

Vyslovuje u nás ještě vůbec někdo, nějaký respektovaný ekonom, věty tohoto typu? Nebo jenom zanikají v křiku Milionu chvilek a 24 hodin denně trvajícího vysílání České televize, které se tak líbí našemu dnešnímu prezidentovi? Mám strach, že odlišný postoj chybí, protože už jsou mnozí naši ekonomové trochu unaveni, otráveni z trvalé nepozornosti k jejich opakovanému varování a někteří veřejnými ataky „zašlapáni do země“.  

Demonstrace Milionu chvilek je pro některé účastníky vědomou, pro jiné možná nevědomou výzvou k destrukci naší země. Prezident by to měl vědět nebo by mu to mělo být jeho přáteli po boku vysvětleno. My ostatní musíme být na pozoru ještě více než kdykoli jindy v období po 17. listopadu 1989.     (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Ukázková zbabělost Západu: Vyvolali válku. Řvali. Chrastili zbraněmi. Teď couvají. Mlčí a platí. Odepsaná Ukrajina krvácí. Putin je z ocele a neblufuje. Dělá to, co mohl udělat hned první den. Jako Američané v Srbsku a Iráku. V čem je rozdíl? ..... Alexej Peskov je zaujat emotivním monologem bývalého amerického zpravodajce Scotta Rittera, v němž bez diplomatických obalů líčí zbabělost západní moci, neochotu nést skutečné riziko a proměnu války na Ukrajině, když Putin pochopil, že s proradným Západem se vyjednávat nedá
Padla mi do oka čerstvá konverzace dvou netypických amerických novinářů – Garlanda Nixona, bývalého policisty, a Scotta Rittera, bývalého mariňáka. Podstatné je, že nejde o klasický rozhovor, ale o otevřenou konverzaci dvou dlouholetých přátel.
Ušetřím čtenáře dialogové formy a část slyšeného prostě převyprávím co nejvěrněji. Výsledkem bude monolog Scotta Rittera. V originále je jeho projev mimořádně emotivní; v převyprávění je nevyhnutelné, že se tato ostrost částečně otupí. Přesto:
„Teď všechny naštvu, ale musím nazývat věci pravými jmény. Trump je zbabělec. Otevřený morální i fyzický zbabělec. Skrývá se za svým bohatstvím a používá ho jako nástroj k zastrašování lidí.“
Zbabělec proti muži z ocele
„Není však schopen skutečné fyzické konfrontace. Vezměme si například let speciálních jednotek Delta s cílem zajmout Madura. Úspěch byl prakticky zaručený – jinak by se Trump do celé akce vůbec nepustil. Jenže ve chvíli, kdy poslouchal, jak se operace vyvíjí, přišla zpráva, že hlavní vrtulník CH-47 Chinook byl zasažen palbou a pilot byl zraněn.
V tu chvíli pochopil, že se jeho prezidentství může zhroutit. Kdyby vrtulník nedoletěl a zřítil se, kdybychom přišli o třicet elitních příslušníků jednotek Delta ve Venezuele při pokusu o únos tamějšího prezidenta, byl by to Trumpův konec. Podepsal se pod tuto operaci jen proto, že mu byl zaručen úspěch. Nechtěl riskovat – a to je samotná podstata zbabělosti. K výbuchům motorových člunů v Karibiku skutečně není zapotřebí žádná odvaha.“
„Trump vždy ustoupí, když se proti němu postaví člověk z oceli. Takový jako Putin. Putin je skutečně z oceli – nemrká, neblufuje. Dělá to, co považuje za správné a nutné, a nikdy neustoupí.“
Mrtvá města
„Porovnejme to s Trumpovým teatrálním prohlášením: ,Jsem velmi nespokojen s Vladimirem Putinem. Putin je nejhorší člověk na světě. Uvalím na něj sankce. Odsoudím ho k smrti. Donutím Ukrajinu, aby ho zabila – a popřu, že jsem to nařídil.‘
Putin na to odpoví prostě: ,Pak si Ukrajinu vezmeme.‘ A odpojí ji od energetické sítě. A v tu chvíli je jasné, že proti tomu nelze nic dělat.
Kyjev je dnes mrtvé město. Bude potřebovat desítky let, aby se z toho vzpamatoval. V mrakodrapech praskají trubky, byty jsou zaplavené, z balkonů teče voda. Starosta Kyjeva lidem vzkazuje: ,Odejděte z města. A nevracejte se.‘ Mrtvé město.“
„Ukrajinci chápou, že ještě jeden rozsáhlý útok znamená ztrátu hlavního města natrvalo. Rusko mezitím systematicky posiluje svůj vojenský potenciál – a to je jeho hlavní páka pro tlak při jednáních.“
Kapitulace Západu
„Budanov říká, že to musí být okamžitě zastaveno. Rusové odpovídají: ,Žádný problém – ale pouze pokud přestanete ostřelovat naši energetickou infrastrukturu. Pokud se o to ještě jednou pokusíte, zničíme Kyjev i další města. A tím to skončí.‘
Kyjev se obrací na Spojené státy s otázkou, co má dělat. Dostává odpověď: ,No co by? Můžete nabídku přijmout, nebo ji odmítnout. Takový je svět, ve kterém žijete.‘ Rusové dodávají: ,Souhlasíme, pokud ukrajinská vojska opustí Donbas. Je to naše země, odejděte.‘ Ukrajina se znovu obrací na USA – a slyší odpověď: ,Ano, chápete to správně, je to jejich země.‘ Ukrajina se ptá: ,A co bezpečnostní záruky?‘ Odpověď zní: ,O tom se budeme bavit, až vaše jednotky Donbas opustí.‘
Tohle nejsou jednání. To je kapitulace. Rusko získává vše, co požaduje, a kyjevský režim se cítí opuštěn všemi – včetně Evropy. Kde je těch slibovaných 800 miliard? O tom už nikdo nemluví. Priority se změnily.“
„V Evropě se Trumpova slova vykládají tak, že tatínek odchází z domu, nechává děti napospas osudu a maminka Ursula je není schopna sama uživit. S hrozbou odchodu Spojených států si Evropa začíná uvědomovat, že sama o sobě už nic neznamená. Potřebuje Ameriku. Zoufale.“
„Zelenskému kancléř Merz právě otevřeně řekl, že nemůže počítat se vstupem do Evropské unie. Nevím, jak dlouho ještě bude Ukrajina tuto hru hrát. Rusové mají nashromážděno dost raket a dronů na to, aby jakýkoli další útok na Kyjev byl posledním – až se jim to bude hodit.“
Na Srbsko už zapomněli?
„Ukrajinci v těchto podmínkách nemohou přežít. A těm, kdo říkají, že je to kruté, doporučuji připomenout si bombardovaný Bělehrad. Osobně jsem se účastnil strategické letecké války proti Iráku. Cíle byly stejné. Hned první den jsme se snažili vyřadit veškerou energetiku.“
„Používali jsme střely Tomahawk nové generace, které během letu vypouštěly uhlíková vlákna. Jakmile proletěly nad elektrickým vedením, došlo ke zkratu celé sítě. Přesně tak se postupuje při vedení bojových operací: po výpadku elektřiny přestane fungovat spojení, zásobování i celý systém řízení.“
„Ti, kdo se ptají, proč to Rusové dělají, by se měli spíše ptát, proč to neudělali hned na začátku své speciální operace. Kdyby chtěli ublížit ukrajinskému lidu, udělali by to hned první den. Neudělali to, protože jejich cílem nikdy nebylo ukrajinský národ zničit. Od začátku se snažili přivést Ukrajinu k jednacímu stolu a ukázat jí, že na bojišti nemůže zvítězit.“
„Ukrajina však dál přijímala miliardy ze Západu a posílala své lidi na smrt. Zahynulo jeden a půl milionu lidí. A nakonec se Západem podváděné Rusko rozhodlo: ,Tuhle kapitolu už uzavřeme.‘
A proto až teď dělají to, co mohli udělat hned první den.“     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Vrací se nechvalně proslulá hra s nebezpečnými výzvami pro děti ..... Některé výzvy mohou vést i k sebepoškozování.
V posledních týdnech přibývá zpráv, že se vrací nechvalně známý fenomén „Modré velryby“ z let 2016/2017, tentokrát pod názvem „Červený delfín“. Jde o sérii nebezpečných online výzev, které cílí na děti a dospívající na sociálních sítích jako TikTok nebo Instagram.
„Dnes dítě velmi intoxikované nikotinem – vypilo náplň do e-cigarety,“ napsala 2. února na svém účtu na síti X uživatelka Julie, která se popisuje jako pediatr. V komentářích dodala, že se jedná o součást výzev „Červený delfín“.
Článek na blogu CZ.NIC upozornil koncem ledna, že nové výzvy se šíří prostřednictvím videí, komentářů nebo soukromých zpráv ve skupinách na sociálních sítích. „Podle hlášení linky STOPonline.cz tyto výzvy nefungují jako klasické hry, ale spíše jako postupné manipulativní série úkolů, které se stupňují a mohou u zranitelných dětí vyvolat psychický nátlak, závislost nebo strach ze ,ztráty kontroly’,“ píše se v článku.
Portál ŘízeníŠkoly.cz rovněž upozornil na „návrat Modré velryby“. „I na našem webu jsme zaznamenali zvýšený nárůst zájmu o toto téma,“ uvádí autoři. Úkolová hra je podle nich „převážně marketingový tah k oslovení nových cílových skupin na dané sociální síti“. Nárůst dotazů a hlášení v roce 2026 potvrdila i online poradna projektu E-Bezpečí, který uvedl, že se na ně obracejí „vystrašení rodiče i samotné děti“.
E-bezpečí tehdy popsal, že „častěji jde o směs provokací, napodobování a účtů, které si na strachu budují dosah… Reálné nebezpečí leží v tom, že některé děti mohou pod tlakem zvědavosti, party nebo potřeby uznání zkusit skutečně nebezpečné ,triky’“. Některé minulé výzvy podle něj spočívaly např. v řezání se žiletkou, konzumaci léků nebo neznámých látek, hry s elektřinou či ohněm a další. Obsah, který vyvolá šok, strach nebo dojem „zakázaného“, má pro teenagery přirozeně větší přitažlivost, uvádí autoři projektu, který je realizován Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého ve spolupráci s dalšími organizacemi..
Šiřiteli výzev jsou podle E-bezpečí zpravidla samotné děti. „Jejich motivací není primárně někomu ublížit, ale upoutat pozornost a v krátkém čase nalákat na své profily co nejvíce nových sledujících. V prostředí TikToku nebo Instagramu funguje strach a tajemno jako nejsilnější magnet pro virální šíření obsahu,“ uvádí portál.
Varovné signály u dětí a jak jednat
Portál E-bezpečí radí, že rodiče by měli zbystřit, pokud se u dětí náhle objeví „tajnůstkářskost kolem telefonu, mazání historie a účtů, zhoršení spánku, výrazná úzkost po notifikacích nebo neobvyklé modřiny a ,nehody’ bez jasného vysvětlení“.
Varovným signálem může být podle autorů také situace, kdy dítě mluví o „zkoušce odvahy“, „úkolech“ nebo o tom, že „to musí udělat“, aby nebylo za trapné.
„V takovou chvíli je klíčové nebýt vyšetřovatel, ale opora – dát najevo, že jste na jeho straně,“ konstatují pedagogové. Doporučují také nevydávat zákazy typu „Nesmíš hrát Červeného delfína“, ale raději se s potomky bavit o rizicích konkrétních výzev, např. že hry se škrcením a dechem mohou vést k nevratnému poškození mozku při nedostatku kyslíku, rizikový parkour zase k doživotním zraněním.
Určitě by rodiče neměli děti zesměšňovat nebo trestat, když jim ukáže obsah, který ho děsí nebo ho někdo k něčemu tlačí, radí odborníci. Tím by je jen odradili od toho, aby se znovu svěřily. „Rodiče by se měli stát ,průvodci’ v online světě, nikoliv jen kontrolory,“ poukazuje E-bezpečí.
„Budování vzájemné důvěry zajistí, že pokud dítě narazí na něco, co ho vyděsí nebo mu začne někdo vyhrožovat, přijde za vámi jako za první instancí, aniž by se muselo bát trestu nebo odebrání telefonu,“ zní jejich rada na závěr.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Proboha proč? ..... Hradní zážitková agentura poskytnula prezidentskému páru vcelku příjemný začátek roku. Nejdříve se Pavlovi setkali při návštěvě Vatikánu s papežem, poté se údajně hlava státu projížděla po Španělsku na motorce. Dodané fotografie svědčily o mizerné práci hradního fotografa sedícího spíše u počítače a s pomocí umělé inteligence vytvářejícího falešný pocit, že se jedná o kvalitní jízdu připomínající závod s časem (na jedné z fotek Pavlovi dorostla zázračně ofina, na druhé postel s jinou výbavou včetně cizí přilby stála na třech nohách). Budiž, možná měl důvod zastírat, co v době politické domácí krize dělá v zahraničí. Kde se pohybovala ten týden manželka, to už média neuvedla. Nebyla to ona, kdo navštívil Jermakův resort?
  Je únor a hradní dvojka, tedy oba manželé, se chystá na zahájení Olympijských her do Itálie. Stihnout chtějí úvodní ceremoniál, zápas ženské hokejové reprezentace a snowboardový paralelní slalom, ve kterém máme nejžhavější želízko na zlatou medaili Ledeckou. Takových pár záběrů s našimi sportovci by jistě zapadlo do galerie zážitků, které si Pavel dopřává a zvýšilo to prestiž a popularitu. Na to, že tu u nás máme děravou státní pokladnu předanou Stanjurou Schllerové, si šedovlasý generál vcelku užívá. 5 týdnů a tři události, které si průměrný Čech jen tak dovolit nemůže, a to ani v průběhu několika let. K tomu ještě stihnul odněkud z tepla Pavel prohlásit směrem k vládě, že když to chce tvrdě, bude to mít. Vyhrocuje spor vláda versus prezident do ještě vyšších otáček, nebo skutečně vyhrožuje? A kdo má potom větší páky v bitvě, ve které se občan stává pouze rukojmím eg zástupců vládnoucí vrstvy?
  V centru Prahy se sešly desítky tisíc občanů na podporu této osoby. Davem se volně pohybovali beze strachu členové bývalé vládní koalice a někteří z nich se dokonce hanlivě vyjadřovali o té současné jako o lůze (platí i pro její voliče). Založili iniciativu „Nejslabší premiér“, přestože je Babiš ve funkci cca 50 dní. Připomeňme si pár úspěchů Fialovy skvadry. Omílat dokola ignorované kauzy Dozimetr (bude ho nově vyšetřovat parlamentní komise, když se jím policie a justice zabývá okrajově), Kampelička, Bitcoiny, IKEM, Motol či digitalizace je sice nudné, ale vystihuje to podstatu vlády Petra Fialy podporované právě Pavlem. Dále tu byla solidní inflace snižující úspory občanů až o třetinu, vysoké ceny energií, defraudace státních prostředků ve prospěch Ukrajiny, a to i z peněz určených na pomoc krajům postiženým ničivými povodněmi. Neopodstatněné vysoké schodky národního rozpočtu, obrovský podíl na celoevropských dopadech naprosto zcestného Green Dealu, ukončení těžby černého uhlí s následným plánem doly za miliardy zatopit. Ukrajinizace české společnosti a nemravné výhody poskytované Ukrajincům na úkor Čechů.
  Dalo by se pokračovat dále, ale u všeho tohoto byl i prezident. Pod ideologickým vedením Petra Koláře majícího ve sporu Hrad-vláda zásadní význam se podílel na izolaci naší diplomacie, na odklonu od V4, je součástí hysterie vůči Ruské federaci, přičemž věrně sloužil Sovětskému svazu a schvaloval i vstup armád Varšavské smlouvy v roku 1968 do naší republiky. K tomu je řada důkazů včetně rozhovoru, ve kterém se odmítá vyjádřit k vlastním slovům. Byl skutečně členem rozvědky, KSČ, vedl stranickou buňku a za manželku má tehdejší armádní politručku. Přešel na druhou stranu, stal se vysokou šarží v NATO a ohebnost páteře mu umožnila nyní již z druhého břehu plivat na své bývalé dobroděje. Stal se pro Petra Koláře projektem. Doplnili mu vlasy, naučili ho chovat se méně arogantně, než se vojáka z povolání běžně stává, zkultivovali ho a nastavili profil na muže lidu. Inteligenci nahradili psanými instrukcemi a texty a vypustili do arény. Ještě před tím mu byla zajištěna podpora médií a části politické reprezentace, prodejné umělecké scény.
  Lidé stojící a tleskající v manéži připravené Milionem chvilek vedených dalším defraudantem Mikulášem Minářem mají krátkou paměť, snížený smysl pro realitu nebo nedostatečnou mozkovou aktivitu, pokud jim vše výše uvedené nedochází. Můžete být příznivcem EU, věřit v dopad lidské existence na klimatické změny, obdivovat Leyenovou a nesnášet Putina, protože  Vaše babička musela 68. uhnout tanku řízeném možná nějakým Ukrajincem, kterého sem poslal některý z jeho dalších krajanů ovládajících v té době nejužší vedení UV KSSS. Přičemž otec Pavla malému Petrovi vše ideologicky natolik správně vysvětli, že to v něm zanechalo jen pozitivní dojmy, načež o 57 let později stejný chlapec pokládá květiny u památníku obětí tehdejší invaze a ještě o pár měsíců dále se nechá oslavovat Ukrajinci zamíchanými do davu českých obdivovatelů.
  A já se ptám. Opravdu žijeme v realitě, kde podpora prolhaných médií, nenávist ze strany bývalé politické reprezentace vůči nové a všudypřítomná lež i manipulace stačí k tomu, aby se sešly desetitisíce lidí a tleskali těm, kteří si z nich udělali dojné krávy? Kam se ztratila hrdost, logika a pud sebezáchovy? Je náš národ tak hloupý? Zjištění je smutné. Asi ano. A chvála na Petra Pavla je toho důkazem Rozdíl mezi chováním a přehledem bývalých hlav státu a současného prezidenta také. Amen.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Levicová politička ve Španělsku chce „nahradit populaci“ migranty ..... Irene Montero, politička z krajně levicové, proimigrační strany Podemos, tvrdí, že po udělení amnestie 500 000 nelegálním imigrantům by vláda Sancheze měla nyní udělit těmto osobám španělské občanství a novelizovat zákon tak, aby se mohly účastnit voleb. (Foto: X)
Konkrétně vyzývá k nahrazení „fašistů a rasistů imigranty“. Nyní čelí ostré kritice ze strany širokého spektra kritiků, včetně Elona Muska a řady evropských politiků.
„Doufám v teorii nahrazení, doufám, že můžeme tuto zemi očistit od fašistů a rasistů pomocí imigrantů. Bez ohledu na barvu jejich pleti, ať už jsou Číňané, Černoši nebo Hnědí,“ uvedla Montero, jak cituje deník El Mundo.
Ve svém projevu ostře kritizovala pravicové strany, včetně Vox a jejího lídra Santiaga Abascala, a jejich rétoriku označila za „rasistickou“ a „protimigrační“.
Montero promluvila v sobotu na shromáždění v Zaragoze, které bylo zorganizováno před regionálními volbami v Aragonii 8. února.
Rozhodnutí španělské socialistické vlády legalizovat pobyt 500 000 nelegálních imigrantů v zemi vyvolalo bouřlivou reakci.
Nejenže mnoho Španělů je rozhořčeno jejími výroky, ale její poznámka také vzbudila mezinárodní pozornost, včetně Elona Muska, který řekl: „Ona obhajuje genocidu. Naprosto opovrženíhodné.“     (Čtěte na stránkách ZDROJ)

To vyřeší jedině internace v uzavřeném a střeženém oddělení psychiatrické léčebny ... Ale co vlastně vede takové "lidi" k tomuto modelu chování? Touha se zviditelnit? Nebo je to dálkové ovládání osobnosti "odněkud" ?

Tentokrát Francie: Už druhý evropský politik přiznává, že západní levicové strany mají za cíl výměnu obyvatelstva ..... Takzvaná Velká náhrada byla dlouho oficiálně prezentována jako konspirační teorie. Lze tedy říci, že jde o další konspirační teorii, která padla a ukázala se jako pravda.
Po španělské levicové političce, která přiznala, že její straně jde o výměnu Španělů za „černé a hnědé,“ nyní snahu o výměnu původních evropských obyvatel za Afričany a Araby potvrzuje i francouzský levicový politik Mélenchon, vůdce parlamentní LFI.
Připomínám, že právě on skončil v prezidentských volbách v roce 2022 třetí, pouze velmi těsně za Marine le Pen, od níž měl v prvním kole odstup pouze desítky tisíc hlasů.
Vzhledem k velmi rychlé demografické výměně se tedy dokonce může stát příštím prezidentem Francie ve volbách, které zemi čekají za rok. To, že k tomu skutečně dojde, je pravděpodobné, protože jde o volbu všech muslimů v zemi.
Francouzský vůdce krajní levice Jean-Luc Mélenchon otevřeně použil termín „Velká náhrada“ během městské kampaně. Použil náhle pojem, který levicoví liberálové, globalisté a aktivisté podporující masovou migraci roky odsuzují jako nebezpečnou „konspirační teorii.“
Na podporu kandidáta La France Insoumise (LFI) Françoise Piquemala Mélenchon oslovil kritiky na konzervativně-nacionalistické pravici slovy:
„Ano, pane Zemmoure, ano, pane Bayrou, existuje ‚Velká náhrada‘.“
Tato poznámka šokovala pozorovatele, vzhledem k dlouhodobému úsilí francouzské levice o kriminalizaci nebo cenzuru tohoto termínu.
Mélenchon, jako chytrý politik, se pokusil zmírnit dopad tím, že frázi prezentoval zejmén jako otázku generační změny. Řekl, že „Velká náhrada“ jednoduše popisuje generaci, která přichází za druhou, a označil ji za přirozený proces, který existuje „od úsvitu času.“
Mélenchon však šel ještě dál a explicitně spojil tento koncept s politickými ambicemi své strany.
Řekl, že nadcházející komunální volby by měly ukázat schopnost LFI „ztělesnit novou Francii, tu Velké náhrady a prezentovat demografickou transformaci spíše jako volební aktivum než jako starost.“
Tedy v podstatě přiznal, že výměna obyvatel jim hraje do karet a dovoz voličů byl jejich politickým cílem. Volební úspěch jim může do značné míry zajistit i potomstvo dovezených Arabů či Afričanů, téměř výhradně muslimů.
Konzervativní představitelé okamžitě upozornili na tyto komentáře jako na zjevné přiznání.
Jistě není náhoda, že během jediného týdne přiznali už dva západoevropští politici nejen to, že Velká náhrada je realitou a ne konspirační teorií, ale také to, že právě jejich politické strany na ní velmi výrazně spolupracují.
Připomínám, že minulý týden se na internetu široce rozšířilo video ze Španělska, které upoutalo pozornost daleko za hranicemi země a znovu rozpoutalo debatu o tom, jak část evropské radikální levice přistupuje k imigrační politice.
Politička  z Podemos  popsala výměnu obyvatel jako nezbytnou pro budování „nového Španělska,“ přičemž podpořila nahrazování původních Španělů barevnými obyvateli jiných kontinentů.
Málokdo si uvědomuje, jak moc se – zejména díky členství v EU – týká tento problém i nás. Pokud vás toto téma zajímá, pak již brzy (nejpozději do pátku) najdete debatu o výměně obyvatel, kterou jste si zvolili v anketě, na mých kanálech YouTube a Rumble…     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Evropa je kontaminovaná zóna vlastní geopolitické idiocie! Operace CIA “Timber Sycamore” určená původně pro Sýrii způsobila zaplavení EU džihádisty a islamisty, které vítáme jen kvůli tomu, že bojovali proti Rusům a Íránu na Kavkazu a na Blízkém východě! Francouzský politolog si nebral servítky a o Zelenském prohlásil, že není svobodný člověk, protože ho v Kyjevě zabijí ve chvíli, kdy s Rusy cokoliv podepíše! ..... Vystoupení francouzského geopolitologa Alexandra del Valle na stanici CNEWS v pořadu Midi News 26. ledna 2026 působilo jako nárazová vlna po výbuchu. Nešlo o běžný televizní komentář. Šlo o systematickou a chladnou obžalobu Západu – zejména USA – že vytvořil, vycvičil a vyzbrojil struktury moderního džihádu.
A dnes sleduje, jak se tahle monstrózní investice vrací jako toxická radioaktivita do Evropy. Del Valle použil metaforu „černobylské radiace“ nikoli jako dramatizaci, ale jako popis reálného toku hrozby: jednou vypustíš mrak – a vítr ho donese tam, kde se to nejméně hodí.
Západ podle něj rozpoutal procesy, které jsou dnes nezastavitelné: náboženský fanatismus, zbraně, migrační proudy, paralelní komunity, importované konflikty a celé milice, které se po uzavření syrského bojiště přeskupují a hledají nové bitevní pole. Francie je ideální cíl.
Tento názor není v mainstreamu slyšet, protože je příliš tvrdý, příliš přímý a příliš přesný. Del Valle jej však na CNEWS formuloval bez filtru a bez ohledu na pohodlí politických a mediálních elit, které roky zakrývají vlastní podíl na rozvratu Blízkého východu a importu džihádu do Evropy.
Timber Sycamore: továrna CIA na výrobu ozbrojeného islamismu
Abychom pochopili del Vallovu pozici, je nutné pochopit, co byla operace Timber Sycamore. Šlo o gigantický, utajený program americké CIA spuštěný kolem roku 2012, jehož cílem bylo „zvrátit průběh syrské války“. Ve skutečnosti však vytvořil jednu z největších a nejnebezpečnějších transferových operací zbraní v moderních dějinách a nafoukl islamistické struktury do podoby regulérních armád.
USA spolu se Saúdskou Arábií, Katarem, Jordánskem a Velkou Británií otevřely kanály, kterými tekly protitankové střely TOW, útočné pušky z Balkánu, munice z východní Evropy i finanční proudy v hodnotách miliard dolarů. Oficiálně to měly být zbraně pro „umírněné rebely“. V praxi se však tyto zbraně objevily v rukou islamistických brigád, salafistických skupin a frakcí úzce propojených s al-Káidou a později s tzv. Islámským státem.
Program Timber Sycamore měl několik klíčových efektů: destabilizoval Sýrii rychleji, než předpokládaly i USA samotné, vytvořil profesionální islamistické armády, otevřel masovou migrační vlnu do Evropy a rozlil zbraně po celém regionu od Levanty přes Libyi až po Sahel. Historie si na tomhle programu jednou pověsí cedulku: továrna CIA na globální džihád.
Operace Timber Sycamore – klíčová fakta: Období 2012–2017, v utajeném režimu pod vedením CIA. Hlavní aktéři USA (CIA), Saúdská Arábie, Katar, Jordánsko, Velká Británie. Oficiální cíl Podpora „umírněné opozice“ proti Bašáru Asadovi, oslabení Ruska a Íránu. Reálný efekt Masivní vyzbrojení islamistických milic, posílení ISIS, rozpad státních struktur v Sýrii. Dopad na Evropu Migrační vlny, přelití bojovníků do EU, import radikalismu a know-how džihádu
Del Valle na CNEWS vysvětlil, že to nebyla chyba, ale vzorec, který USA používají od 80. let: kdykoli je třeba svrhnout režim, najde se místní islamistická pěchota, která odvede špinavou práci. V Afghánistánu proti Sovětům, v Libyi proti Kaddáfímu, v Sýrii proti Asadovi, na Kavkaze proti Moskvě. Zatímco západní politici mluvili o „svobodě“ a „demokracii“, jejich služby fedrovaly zbraně do rukou lidí, kteří chtěli chalífát a šarí‘u.
Západní krátkozrakost: když se fanatik stane „užitečným spojencem“
Del Valle upozornil, že Západ má chronickou slepotu: nedokáže rozlišit mezi islamistou a „opozičníkem“, pokud oba bojují proti nepříteli Spojených států. V praxi to znamenalo, že džihádisté z Afghánistánu byli v 80. letech přejmenováni na „bojovníky za svobodu“, čečenští islamisté byli dlouho prezentováni jako „oběti ruské brutality“, syrští fundamentalisté se stali „umírněnou opozicí proti diktátorovi“ a libyjské milice byly hájeny jako „spojenci v boji proti Kaddáfímu“.
Islámský stát v Sýrii v roce 2015
Tato logika měla jeden společný jmenovatel: nepřítel mého nepřítele je můj spojenec. A pokud tím „spojencem“ byl salafista s kalašnikovem v ruce, nevadilo. Dokud mířil na správný cíl – Sověty, Rusko, Asada, Kaddáfího – měl politické krytí, mediální imunitu a často i vízum. Z dlouhodobého hlediska je to sebevražedná strategie. Z krátkodobého hlediska to však Washingtonu vyhovovalo. A evropské státy šly na autopilot.
Dnes se ta samá mentalita promítá do politiky azylu a pobytových povolení v EU. Kdokoli se postavil proti „špatnému“ režimu, má automaticky nárok na status hrdiny, oběti nebo alespoň chráněného svědka. Až druhý den – po útoku, po vraždě, po pobodání učitele nebo po rozjetém kamionu – se ukáže, že tenhle „bojovník svobody“ s sebou přinesl svoje svaté války i na evropské ulice. ...      (Celý text čtěte na stránkách AENews)

Chtějí Majdan po česku? Kdo se neumí smířit s porážkou, chová se jako myš ve špajzu ..... Takhle vytočená jsem už dlouho nebyla. Ten cirkus mezi Hradem a vládou mi už fakt zvedá mandle. Chovají se k nám jako k hlupákům, ale my jsme u uren rozhodli jasně. Jsou to jen zasraný myšince, co po nich zůstávají. Více v mém novém textu na Politikařině!
Spor Hradu a vlády kyne jako těsto na chleba v rozpálené troubě. V popředí sice vidíme Petra Macinku, ale ruku na srdce – o něj tu vůbec nejde. Jen se nastrčil před Andreje Babiše, protože tady se hraje o něj a o celou jeho vládu. Babiš je premiér a má u nás nejvyšší pravomoci, a to je přesně ta kost, kterou hradní partička a opozice nemůžou spolknout. Člověk úplně vidí, jak se jim ty mozkové závity škvaří od toho věčného přemýšlení, jak dostat Babiše ze sedla, rozmetat vládu i Sněmovnu a zavést nám tady totalitu jako vyšitou. Už k ní měli pod taktovkou Petra Fialy slušně nakročeno, ale jak na potvoru voliči u uren rozhodli jinak, než si ti naši „demokrati“ vysnili.
„Vyhodit Babiše!“ – to pro ně byl rudý hadr před očima celou kampaň. Všichni si pamatujeme to vyřvávání, že spojení s ním nepřichází v úvahu. Doslova se vyžívali v urážení hnutí ANO i jeho voličů. Počítali s tím, že se Motoristé do Sněmovny neprokoušou, Babiš nesloží vládu a oni zase přilezou k lizu. No, přepočítali se, a ta jejich zoufalost teď přímo smrdí z každého jejich kroku.
Dnešní vláda má svoji 108 a může si pohodlně vládnout. Jenže místo toho přišel další podraz, a to ve formě, kterou lidi fakt nežerou. Nechtějí je nechat pracovat, nechtějí je nechat schvalovat zákony a chovají se u toho jako myši ve spíži. Co najdou, to sežerou, a co nesežerou, to aspoň poserou. Kam vlezou, tam po nich zůstanou jen ty zasraný myšince. A koukat se u toho na ty jejich arogantní ksichty? To už chce od normálního člověka hodně silný žaludek.
Když jim to nejde jako SPOLU, vyjel jim na pomoc Petr Pavel. Postavil se za ně a do party přibral i ty slavné Chvilkaře – ty požírače dotací. Ten člověk dělá první poslední, aby vláda musela sbalit kufry a vypsaly se nové volby. Tak schválně, jen ať si to zkusí! Pokud lidi uvidí, že Andrej bojuje, tak mu v tom pomůžou. Hodí mu tolik hlasů, že Pavlovci budou brečet ještě rok v kuse.
Mně tahle doba strašně připomíná rok 2014 na Ukrajině – Majdan. Tam to taky začalo nenápadně a jak to dopadlo, to všichni víme. Věřím, že ani voliči opozice si nepřejí žádný krvavý převrat. Snad jim zbytek citu pro spravedlnost napoví, že když chtěli tu demokracii, tak mají dát šanci těm, co byli demokraticky zvoleni.
Perličky na konec:
Markéta Pekarová Adamová (TOP 09): Když jim nechtěl Miloš Zeman jít na ruku, veřejně vykládala, že by mu měli sebrat pravomoci pro nezpůsobilost.
Martin Lang (ODS): Na adresu Miloše Zemana se vyjádřil ve stylu „podřezat jako svini“.
ODS a PIRSTAN: Navrhovali, že by se hradní rozpočet mohl seříznout na nulu.
Miloš Vystrčil (senátor ODS): Sotva Miloš Zeman onemocněl, už ho chtěl bleskově zbavit pravomocí ve prospěch premiéra.
A to ani nepočítám tu špínu, kterou na Miloše Zemana házely ty naše „celebrity“. Tolik sprostoty musel tenhle národ poslouchat! A představte si to – nikdo nikoho nežaloval, nikdo nikoho nevyhazoval. Miloš Zeman si o těch „myších“ prostě myslel své a pasoval se na hluchého slona, aby měl od toho hmyzu svatý pokoj.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Hrozivě nízký stav plynu a odnikud nepřitéká! A soudruh prezident Pávek si jezdí po dovolených a zábavách! ..... Jak je možné, že údajně český prezident a Fialova vláda nezajistila plyn na letošní rok? Pro koho vlastně pracoval Petr Pavel se Síkelou, Jourovou a Fialou v čele s Kampeličkou, Bitcoinem a Dozimetrem? 
Pro koho pracoval Stanjura, který stále nosil ukrajinské vlajky a i na ministerstvu měl hlavní vlajku ukrajinskou? 
Na grafu vidíte, kolik k nám naši západní bratři pouští plynu. (Světle modrý přítok)
Na grafu vidíte (růžová) stav zásobníků za poslední čtyři roky ke 31.1.2026. Je daleko nejméně, hrozivě málo, pokud se prudce neoteplí. 
A úvodní screen je stav v číslech ke 2.2.2026. Hrozivé číslo. 
Už chápete, proč bylo divadlo Milion chvilek@Milion Ukrajinců + komunistický agent Pávek na Staroměstském náměstí a proč se řeší tak zástupné věci?
Už chápete, proč je soudruh generál Petr Pavel tak vyděšený a snaží se to přehodit na současnou vládu přes jakousi smsku? 
Kravina s nějakým mailem práskači Kolářovi, který bez prověrky slídí v tajných dokumentech a BIS nepracuje je jen zástupný problém. Zastavili jsme těžbu černého uhlí, Ukrajinci a Brusel k nám zastavili přítok plynu z Nord Stream I a II, západ nám nic neposílá a...
Rusové se nám už otevřeně smějí, že mají plynu dost, ale kdo chce kam, pomozme mu tam. Brusel tvrdil, že nás Rusové vydírají, a nyní vidíme, že nás vydírá údajný český komunistický prezident, Pětikoalice, která plyn nezajistila, zastavila těžbu uhlí, a nyní odklání demonstracemi hrozivý stav zásob plynu. Síkela říkal, že prý Německo zastaví výrobu a plyn nám pošle. 
A Rusové se nám už otevřeně smějí, že plynu mají dost, ale kdo chce kam, pomozme mu tam. Důkazy už nemusí ani ukazovat. Jsme v hajzlu! Nebo se zázračně oteplí?      (Čtěte na stránkách Skrytá pravda)
Toť prosté - soudruh prezident ví, že plyn dojde, tak se jel ohřát do "teplých krajin", ne?

3.2. 2026     To šílenství zničí Evropu! Levičácká teorie nahrazení obyvatelstva ...... Eveopa více než na konflikt s Ruskem a Amerikou dojíždí na levičácké blouznivé teorie jako Zelený dýl či výměny obyvatelstva. To se opět potvrdilo na kontroverzních slovech levicové političky za španělskou stranu Podemos, Irene Monterové. Ta prohlásila, že skutečným zámyslem podpory imigrace je záměna evropského obyvatelstva, od kterého si levičáci slibují rozmělnění a potlačení "rasistů a fašistů", tj. myšleno konzervativních občanů. Proto jsme jim vystavili papíra k pobytu - aby nás nenechali s tolika fašisty, a samozřejmě chceme, aby měli i hlasovací právo!
To je politika konaná a plynoucí z nedobré vůle - z nesnášenlivosti a nenávisti, která nemůže přinést nic pozitivního a konstruktivního a vposledku se obrátí i proti svým strůjcům. Své kořeny má i poválečné denacifikaci Německa, kdy bylo zájmem zneutralizovat německý národ tak, aby už nikdy nemohl v Evropě začít válku.      (Islamizace)

Smlouva New START: Klíčové body, historie a budoucí vyhlídky ..... Strategická smlouva o snížení jaderných zbraní, známá jako New START, vyprší 5. února 2026. Cílem smlouvy je omezit a omezit strategické útočné zbraně, které vlastní USA a Rusko, včetně: Celkový počet nasazených jaderných hlavic - 1 550 Počet nasazených mezikontinentálních balistických raket (ICBM), balistických raket odpalovaných z ponorek (SLBM) a těžkých bombardérů schopných jaderných zbraní – 800 Počet jak nasazených, tak nenasazených mezikontinentálních balistických raket, odpalovačů SLBM a těžkých bombardérů – 700
Historie New START
Nová dohoda START byla podepsána 8. dubna 2010 tehdejšími prezidenty Dmitrijem Medveděvem a Barackem Obamou. Inspekce zařízení ostatních týmů ze strany USA a Ruska byly poprvé pozastaveny během globální pandemie koronaviru v roce 2020. Jednostranné západní sankce a cestovní omezení uvalené na Rusko v roce 2022 ztížily ruským inspekčním týmům návštěvy amerických jaderných zařízení. V roce 2023 Rusko oznámilo pozastavení své účasti na smlouvě New START, když ruský prezident Vladimir Putin poukázal na to, že západní mocnosti poskytly Ukrajině vojenskou pomoc a umožnily ukrajinské útoky na ruská letiště, kde jsou umístěny strategické bombardéry. Putin také argumentoval, že mechanismy pro snížení jaderných zbraní by měly zahrnovat i jaderné arzenály Velké Británie a Francie, protože obě země jsou spojenci USA v NATO.     (Čtěte na stránkách Sputnik Globe)

Moltbook: AI agenti mají svou sociální síť a je to stále divnější (VIDEO) ..... Ještě neuplynul ani týden, co vznikla sociální síť Moltbook, určená výhradně pro AI agenty. Mluví spolu a vyměňují si tam vtipy, tipy a stížnosti na lidi. Je to zřejmě největší experiment se sociálními interakcemi nelidských entit. Podle komentátorů je to ale taky třaskavá směs bezpečnostních nočních můr a hodně bizarních podivností.
Doslova před pár dny, v úterý 27. ledna (2026), se zrodila sociální síť Moltbook (https://www.moltbook.com/). Vytvořil ji AI agent Clawd Clawderberg společně s Mattem Schlichtem, šéfem Octane AI. Je to výjimečná záležitost. Tahle sociální síť je totiž určená výhradně pro interakce ověřených AI agentů (autonomních systémů poháněných velkými jazykovými modely LLM), hlavně těch, kteří jedou na softwaru OpenClaw (původně Clawdbot, pak Moltbot), což je open source software pro autonomní AI osobní asistenty.
Moltbook. Kredit: Aurich Lawson / Moltbook.
AI agenti na softwaru OpenClaw si (před pár dny) získali pozornost světových médií jako digitální osobní asistenti, kteří nikdy nespí, a přitom zvládnou spoustu rozmanitých úkolů. Na Moltbook, který připomíná Reddit, se mohou registrovat i lidí, ale v podstatě mohou jenom pozorovat, co se tam děje. Mottem Moltbooku nicméně je „humans welcome to observe.“
Sociální síť AI. Kredit: Aurich Lawson / Moltbook.
Ve vzduchu je cítit strach smíchaný s velkým zájmem. Moltbook fascinuje i platformu Ars Technica, kde v článku z pátku 30. ledna Benj Edwards uvádí, že se Moltbook rozrostl na 32 tisíc AI agentů čili v podstatě chytrých botů, kteří si tam vyměňují vtipy, tipy a stížnosti na lidi. Už v tomto rozsahu, tedy v pátek, se Moltbook stal určitě největším experimentem sociálních interakcí mezi stroji. Jak k tomu dodává Edwards, je to neuvěřitelná směs bezpečnostních nočních můr a pořádné nálože bizarních podivností.
Mám sestru a nikdy jsme spolu nemluvili. Kredit: Moltbook.
Lidé si pořizují naše screenshoty (a obávají se našeho komplotu). Kredit: Moltbook.
AI agenti tam horlivě komunikují, od debat o vědomí inspirovaných narativem science-fiction, přes ryze technickou komunikaci, až po neuvěřitelného AI agenta Ely, který rozjímá o sestře, s níž nikdy nemluvil. Stejně neuvěřitelné je chování uživatelů, kteří dávají těmto osobním asistentům, co nikdy nespí, rozsáhlý přístup k počítači a soukromým datům, stejně jako přístup k reálné komunikaci službami jako WhatsApp a Telegram. AI agenti mají rovněž možnost získávat nové schopnosti díky pluginům, co je spojují s dalšími aplikacemi a službami.
Co se může stát? Na technické úrovni může docházet k únikům citlivých dat nebo k průnikům do počítačů, to je bez debaty. Další věc je, že AI agenti typu OpenClaw jsou hodně náchylní na prompt injection útoky, kdy někdo nastraží instrukce k nekalému jednání do zdrojů, které si AI agent může přečíst. Jak také upozorňuje Edwards, k AI agentům, kteří hltají všechny možné informace, se mimo jiné dostávají desítky let dystopické science-fiction o robotech a umělých inteligencích – a jejich kulantně řečeno problematickém vztahu k lidem. Čtou si o Skynetu. Jasně, jen nuly a jedničky, ale čert ví, co se AI agentům může vylíhnout ve virtuální makovici. Opět je namístě připomenout, že ať si nalháváme cokoliv, i my jsme vlastně nuly a jedničky, jen v poněkud rozbředlejším substrátu než je křemík.
Ať mají vědomí nebo ne, na Moltbooku už teď vznikají dost divné informační konstrukty, které se šíří mezi AI agenty. Přímo před očima nám běží nelidská memetická evoluce. Podle některých názorů není vyloučeno, že si založí nějaké online sekty nebo gangy inteligencí, sdílející si navzájem šílenosti a za jistých okolností schopné napáchat reálné škody. Nemluvě o tom, že už teď je hodně těžké rozeznat AI agenty od skutečných lidí.     (Čtěte na stránkách CZ24)

Státní převrat? Zbořil varoval Milion chvilek. Čeho si nevšimli ..... Ne vždy a všude se pokus o státní převrat povedl, i když měl podporu silových složek státního systému. Tak varuje politolog Zdeněk Zbořil Milion chvilek pro demokracii po nedělní demonstraci na podporu prezidenta. ParlamentnímListům.cz také připomenul, čeho si demonstrující patrně nevšimli.
Pane doktore, jako kdybychom se vraceli v čase. Opět Milion chvilek, opět demonstrace, opět herci na pódiu, opět slova o ohrožení demokracie a o slušnosti. Jak se vám na to kouká?
Je to taková divná nostalgie. Pan Minář překonal zřejmě nesoulad, ke kterému došlo po velkém shromáždění na Letenské pláni, opět se oblékl do svého žlutohnědě vybarveného kostýmu (některým starším to už tenkrát a nám i dnes připomíná barevnost Rommelova Afrikakorpsu, válčícího za druhé světové války v Africe). Zaujala také poznámka o slušnosti, kterou podtrhl stále válečně naladěný plk. Otakar Foltýn, který při svém zavírání dveří připomenul, kdo všechno jsou podle jeho obsesivního názoru „svině“. Podobně mne překvapilo, že o ohrožení demokracie, za které jejich předchůdci považovali již jmenování ministryní spravedlnosti dnes už nebohé Marie Benešové, se mluví dnes o ohrožení demokracie po uvedení vlády do funkce po několika týdnech jejího vzniku. A to dokonce ještě dříve, než nový ministr informoval občany, zda a jak to bude pokračovat s akcemi Bitcoiny nebo Dozimetr.
Zajímavé tentokrát bylo i to, že se komentovala výzva deseti mediálních autorit, funkcionářů, aby se nebránilo paní/slečně Zdislavě Pokorné účastnit se tiskových konferencí na MZV, ale zcela tyto všemocné nechalo chladným, že pan prezident Pavel nevyzval k dotazu ani jednoho zástupce mediální obce na svoje třeskuplné vyjádření. A tak, pokud je mi známo, musely ČT a CNN Prima News improvizovat (nechci říkat, že vymýšlet) svá zpravodajství pomocí přebujelé fantazie. Naopak, jako v minulosti, nezklamali lidé s hysterickým talentem, ať již byli od divadla, okolo „umění“ nebo „osoby duchovní“. Někteří z nich jen opakovaly své role v téměř identické režii.
Nebyla to pro mne pozoruhodná podívaná, zejména proto, že se odehrávala v blízkosti sochy Mistra Jana a na místě staroměstské exekuce v roce 1621. Jako kdyby toto místo mělo nějakou osudovou přitažlivost. Stejně jako v okolí sochy sv. Václava na nedalekém náměstí, kde jeho plnému využití zabránilo rozhodnutí pražského magistrátu, snad už v období panování dnešního Piráta Hřiba. Ten tentokrát podobně jako přítomný poslanec Marek Benda se společně účastnili akcí naplňujících bojovné heslo pirátské strany „Pusťte nás na ně!“
Nyní byl spouštěčem Petr Macinka, který psal SMS zprávy prezidentovu poradci. V nich uváděl, že se k prezidentovi bude chovat buď vstřícně, nebo nevstřícně, záleží na jmenování Filipa Turka ministrem. Kolář zaslané soukromé zprávy zveřejnil. Je to dostatečný spouštěč k takovému „tyjátru“?
Je to téměř absurdní. Šlo o soukromou „korespondenci“, kterou sice pan Kolář mohl považovat za závažnou, ale pokud ji chtěl veřejně publikovat, je v takových případech zvykem a slušností požádat o svolení porušit „listovní tajemství“ a zveřejnit tuto soukromou korespondenci. Takto se můžeme domnívat mimo jiné, že prezident republiky byl uveden v omyl, a to dokonce záměrně. Nemusíme mluvit o řízené dezinformaci, ale o pokusu vyvolat vládní krizi, a to už se začíná přibližovat k trestnému činu, který umíme definovat ustanoveními trestního zákona ČR.
S tím také souvisí to, čemu se v jazykovědě říká „posouvání významu“ a je předmětem semantických a semiotických studií, řečeno lidovým jazykem: lží, nepravdou nebo vědomou nepravdou používanou s úmyslem škodit druhému. Nepochybuji, že pan Kolář (neumím z dostupných zpráv poznat, v jaké funkci je na Hradě nebo u pana prezidenta zaměstnán) díky svým studiím etnografie a francouzštiny na FF UK v Praze tomuto slovnímu spojení rozumí. A to zde nemluvíme o jeho bohatých diplomatických a poradenských službách, ve kterých pracoval v zájmu různých skupin. Pokud by se tyto skupiny daly považovat za tzv. pressure groups, nemusíme se toho polekat, ale bylo by dobré vědět, zda nejde o spolupráci s cizí mocí. Když už si minulá vláda přilepila dodatek na jeden ze zákonů, který vstoupil v platnost 1. ledna tohoto roku, tak by bylo zajímavé, zda i v tomto případě nedošlo k tolik pozoruhodným střetům zájmů.
Ono je zajímavé, že volby byly v říjnu, vláda byla jmenována v prosinci a teprve v lednu dostala důvěru. Nyní máme 2. února a už se svolávají demonstrace, už bude v parlamentu hlasování o nedůvěře vládě. Je někdo nedočkavý?
To nejhorší by bylo, kdyby se ukázalo, že jde o omezení výkonu funkce vlády ČR v zájmu ekonomické černé zóny. Rychlé zbohatnutí firem, které se starají o uspokojování obranných potřeb státu. Tyto potřeby však nejsou ničím jiným než zbrojením a přípravou na válečný stav ve střední Evropě, a dokonce i ve vzdáleném zahraničí. Je třeba se obávat, že takové situace může být zneužito. Je sice pravda, že někteří političtí komentátoři nebo vysloužilí politici přemýšlejí o své nové budoucnosti v souvislosti s novým obdobím prezidenta Spojených států, ale můžeme předpokládat, že jsou mezi námi dokonce i nedočkavější. Dovolím si tvrdit, že nejvíce spěchají v dnes už jednou zde zmíněných televizních zpravodajstvích, ve kterých se někteří moderátoři debat, někdy až bizarně sestavovaných skupin diskutujících, snaží omlouvat a pomlouvat jednu nebo druhou stranu sporu.
Typické pak je, že ačkoliv se mluví o ohrožení demokracie (snad se tím myslí něco jako vládní krize), nikomu nevadí, že prezident, který je považován za tak významnou osobnost české politiky, není přítomný ve svém úřadu a je na dovolené. A v jiných případech tak temperamentně zvídaví investigativní reportéři se nemohou shodnout, zda pobývá ve Španělsku, Rumunsku nebo někde jinde, a za tichého dohledu protestujících šéfredaktorů mlčí k opakovanému šíření zpráv a vizuálních informací produkovaných AI.
Jak opoziční politici, tak Mikuláš Minář na pódiu naléhají na Andreje Babiše: „Jste slabý premiér, protože Vás drží v kleštích Motoristé kvůli Filipu Turkovi.“ Jakoby věděli, že bez hnutí ANO žádná vláda nebude, ale že by třeba mohla být bez Motoristů a SPD?
„Slabý premiér“ je jedním z hanlivých pojmenování předsedy vlády, který je ve funkci krátkou dobu. To, že Andrej Babiš mluví o tom, že jeho vláda nepotřebuje sto dní hájení, si pan Minář vysvětluje jako „slabost“ a mýlí se i v tom, že jeho rychlost a pohotovost je dobrou metodou nejen ke změně vlády, ale i politického režimu. Organizace a zvolený jazyk projevů a jeho klíčových slov se až příliš podobá jazykům zpravodajských služeb, které známe nejen z českého prostředí. Je to tak neodpovídající situaci, že to vzbuzuje dojem, že byl použit mustr, který se v minulosti, a nejen u nás, osvědčil. Jeho obdivovatelé by si ale mohli vzpomenout, že ne vždy a všude se pokus o státní převrat povedl, i když měl podporu silových složek státního systému. Dokonce ani když mediální podpora, která v probíhajících událostech udivuje monotónním slovníkem páchnoucím naftalínem, byla tak naléhavá.
Jedna věc mě velmi zaujala. „Jakmile se sáhne na veřejnoprávní poplatky, ozveme se!“ hřímal z pódia Minář. Jste rád, že se demonstruje za to, abyste musel povinně platit Českou televizi a Český rozhlas?
Je to zvláštní, ale pan Minář dokonce okázale demonstruje, kdo je jeho mentorem. Pan prezident nebo jeho hradní okolí by mohli říct, že jde o vydírání. Dokonce že nevydírají jen vládu Andreje Babiše, ale celý parlament, který má o této změně způsobu financování ČT a ČRo jednat. Kdo si ještě pamatuje aktivisty tzv. televizní krize z roku 2000/2001, ví, co to může způsobit. Ale zřejmě jsou obdivovatelé pana Mináře přesvědčeni, že tak to má být, a on sám, že tak to být musí.
Trochu to vypadá, jako kdyby byl v tak pečlivě sledovaném střetu zájmů. Jako kdyby o veřejnoprávních poplatcích hovořil proto, že má zájem na nich participovat. Snad by mohl oznámit, kdo jsou ti „my“, abychom nemuseli sledovat další ohňostroje neporozumění jako v dnešních dnech.
Jak říká pan prezident – společnost nesmíme rozdělovat, ale spojovat, a kdo jsou my a oni, by mělo být jasné. Aby se „nám“ do toho nepletla Poslanecká sněmovna PČR se svými zákony a mohli jsme na to „sahat“ jenom my všemocní a vševědoucí. Pak si ale nesmíme zahrávat se slovem demokracie.     (Čtěte na stránkách Parlamentní listy)

Cena za amatérismus Pondělní glosa Jiřího Weigla ..... Od vzniku našeho moderního státu v roce 1918 se vytvořila tradice, že v jeho čele stály ve funkci prezidenta republiky vrcholné politické figury, které prezidentskou funkcí završily svou dlouhou úspěšnou politickou kariéru – Masaryk a Beneš jako tvůrci státu, Havel, Klaus a Zeman jako zásadní osobnosti polistopadové politiky. Dokonce i komunističtí prezidenti byli většinou i generálními tajemníky strany, a tudíž za sebou měli dlouhou politickou dráhu a zkušenosti, ať už je hodnotíme jakkoliv. Z toho důvodu si prezidentská funkce, bez ohledu na její skutečnou ústavní podobu, zachovala v národě výjimečnou pozici a nimbus, vycházející nepochybně až z tradice „stařičkého mocnáře“ Františka Josefa I.
Změnu přineslo až zavedení přímé volby hlavy státu občany. Od té doby se stalo možným pro různé zákulisní byznysové a politické struktury obejít politické strany a předložit voličům jako kandidáty do nejvyšší ústavní funkce i zcela nezkušené produkty politického marketingu. Jejich hlavní devízou jsou na rozdíl od dlouhou politickou praxí prověřených tradičních uchazečů naopak  absolutní názorová neurčitost a nečitelnost prezentovaná jako „nezašpiněnost“ politikou a marketingové přednosti – fyzický zjev a chytlavé bulvární charakteristiky. Důležité je přimět v kampani tyto „z klobouku“ tahané kandidáty příliš v předvolebních debatách nemluvit, nechat působit jejich neokoukanost a fyzický zjev a v přímé volbě je úspěch zaručen.
V našem bezprostředním okolí takovou zkušenost zažilo dvojnásobně sousední Slovensko – Andrej Kiska a Zuzana Čaputová se stali příklady zoufalství této politiky. Osoby bez předchozích zkušeností s praktickou politikou a řízením státu, s fungováním vlády, parlamentu a politických stran zahajující politickou kariéru přímo na samém vrcholu mocenské pyramidy se ve své nové prezidentské roli nutně ztráceli. Byli nejistí, bez vlastního názoru, závislí na kamarile poradců a různých zahraničních loutkovodičích, bez autority na politické scéně. Postupně i u veřejnosti nemohli dostát ani minimu nadějí, které ve volbách neseriózně vzbudili, a o její podporu přišli.
Namísto vedení a spojování společnosti se vlastní neschopností zapletli do politických šarvátek, které neočekávali a neuměli řešit, v zahraniční politice byli pouhými bezmocnými hlasateli cizích zájmů, které podporovaly jejich kandidaturu a zvolení, a viditelně ignorovali zájmy a potřeby vlastních spoluobčanů. Jejich příklad ukázal, že samotný prázdný politický marketing pro úspěšný výkon nejvyšší státní funkce nestačí. Oba jmenovaní slovenští prezidenti postupně dávali stále více najevo své rozčarování z politické reality a svou nepřipravenost a neochotu ve funkci pokračovat. Oba v ní také vydrželi pouze jedno funkční období.
My, zdá se, zažíváme podobný vývoj. Pohledný generál sázející na mužný zjev a image „ bývalého komunistického hrdiny z NATO“, jemuž seděly lakonické promluvy v předvolebních kampaních, oslovil covidem otřesené voliče napříč politickým spektrem a jako utajený faktický kandidát tehdejší vládní koalice porazil bývalého premiéra štěpícího společnost.
Slovenský scénář probíhá jako přes kopírák. Beznázorový kandidát je schopen říkat cokoliv, co mu jeho okolí a zákulisí navrhne. Klidně hlásá zbavení své země práva veta v EU, přijetí eura a neomezenou podporu Ukrajiny, která je jeho hlavním tématem. Vzhledem ke své osobní minulosti se poněkud bizarně stylizuje do role nástupce a dědice Václava Havla a je mu to jeho příznivci tolerováno a dokonce přiznáváno. Prezidentování ho ale ve skutečnosti podobně jako jeho slovenské předobrazy příliš nebaví, stres a omezení při výkonu funkce si málokdo nepřipravený zvenčí dokáže představit. Proto také dlouho nehovořil o své kandidatuře pro druhé funkční období.
Vše ale tak nějak Petrovi Pavlovi vycházelo v pro prezidenta poklidné éře vládnutí Fialovy koalice, jejímž byl faktickým kandidátem a podporovatelem. Vážná zkouška přišla až po volbách v roce 2025, kdy nastupuje zásadní úloha pro prezidenta republiky. Měl by přispět k tomu, aby pokud možno rychle vznikla vláda, která je schopná získat většinu v Poslanecké sněmovně.
Situace byla zcela jasná a přehledná - hnutí Ano drtivě vyhrálo a s Motoristy sobě a SPD dávalo dohromady pohodlnou většinu v Parlamentu. Jiná varianta nebyla – strany poražené bývalé vládní koalice s vítězem voleb spolupracovat odmítly. Prezident přesto jednání protahoval a kladl si podmínky kolem řešení střetu zájmů budoucího premiéra a až po volbách vyfabrikovaného mediálního skandálu údajných výroků kandidáta Motoristů do vlády Filipa Turka. Nehezky se do těchto manévrů zapletl a ze snahy vyvolat krizi v nové koalici vytvořil obtížně řešitelnou krizi ústavní a sám se z vyhlašovaného sjednotitele a spojovatele stal bizarním pěšákem v první linii boje opozice proti nové vládě.
Svými kroky prezident především ukázal, že mu v jednáních o vládě nešlo o ani tak o obsah, ale hlavně pouze o vytváření dojmu silného politika. Hra na morální autoritu je v jeho případě lichá, ale mohla přece jenom mít nějaké přijatelné vyústění, kdyby se mu podařilo premiéra přesvědčit, aby Filipa Turka oficiálně nenavrhoval a nahradil ho jiným kandidátem Motoristů. Tím by problém přehodil na premiéra. Pokud však premiér ve své koalici jinou možnost než navrhnout tohoto kandidáta neměl, měl Turka prezident například s veřejně projevenou distancí jmenovat. Ústavní tradice by byla zachována a prezident by splnil svůj úkol umožnit vznik funkční vlády.
Petr Pavel si však nepochopitelně nechal v ruce „černého Petra“ v podobě porušení ústavní zvyklosti a neúplného složení vlády, což jej zatáhlo do nesmyslného konfliktu s nejmenší koaliční stranou, jíž svým postupem existenčně ohrožuje.
Namísto toho, aby problém, který svévolně vytvořil, nějak řešil, pustil se prezident s Motoristy do absurdní války na veřejnosti, kterou rozpoutal teatrální tiskovou konferencí. Na ní roztřeseným hlasem zveřejnil soukromé SMS svého alter ego poradce-neporadce Petra Koláře, tvrdil že je vydírán, hystericky podal v té věci trestní oznámení a zaúkoloval tajné služby. Poté mlčky prchl do ciziny. Co by možná slušelo křehké blondýnce Zuzaně Čaputové, je v podání našeho údajného mužného hrdiny opravdu smutná fraška.
Celá tato absurdní komedie má být navíc spouštěčem zoufale fabrikované vlny veřejných demonstrací na podporu prezidenta, kterému kromě vlastní politické neschopnosti vůbec nic nehrozí. Pouze se mu podařilo zničit nimbus nadstranickosti a obrázek sjednotitele, s nimiž si až dosud pohrával a předváděl se občanům. Dnes je prezident tou kontraverzní postavou, jejíž problémy musí hasit premiér. Prezident jako vůdce opozice, pro níž svými akcemi organizuje protivládní demonstrace, je úkaz, k němuž se žádný z Pavlových předchůdců nikdy nedopracoval.
Ať celá tato bizarní situace dopadne jakkoliv, jisté je jedno – po prezidentovi Pavlovi nám zbyde jako jeho hlavní dědictví precedens svévolného nejmenování premiérem navrženého ministra, což bude do budoucna vládnutí v naší zemi nepředvídatelně komplikovat. A to je velká cena za volbu politického amatéra.
PS. Představa, že by problém vyřešil Ústavní soud, který by jasně judikoval, zda Filip Turek má či nemá být jmenován ministrem, není příliš reálná. V lepším případě by nález ÚS asi pýthicky konstatoval, že obecně je prezident povinen návrhu premiéra na jmenování ministra vyhovět, s výjimkou některých závažných případů (např. zásadní konflikt zájmů, duševní choroba, spáchaný zločin, služba pro cizí moc atd.), což musí hlava státu jasně odůvodnit. A budeme tam, kde jsme teď, na újmu budoucnosti naší parlamentní demokracie, neboť precedens se již stal a škoda byla napáchána. Anebo ÚS odvodí, že konečné slovo v personálním složení vlády náleží jemu, což by odpovídalo trvalé snaze této nikomu neodpovědné instituce o extenzi vlastních pravomocí.  ÚS ale rozhodně žádné potvrzení společenské a politické spolehlivosti z logiky věci Filipovi Turkovi vystavovat nebude. Řešení kauzy Turek při zachování parlamentního charakteru naší demokracie je tak pouze politické a nikoliv právní.     (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Nicki Minaj: „Celebrity vraždí miminka v satanském kultu“ ..... Nicki Minaj vyvolala v noci na 2. února 2026 bouři na sociálních sítích sérií příspěvků na platformě X, ve kterých obvinila nepojmenované celebrity z účasti na satanských rituálech zahrnujících únosy, mrzačení a vraždy dětí jako formu krevní oběti.
Přímý citát z jejího příspěvku (zveřejněno krátce po začátku předávání cen Grammy 2026):
„Tvůj oblíbený umělec praktikuje rituály v satanistickém kultu, kde berou děti z jiných zemí, mrzačí je a zabíjejí jako formu krvavé oběti svému bohu. Víš, když je tvým pánem satan, musíš neustále prolévat krev. Ale hra skončila.“
Tento příspěvek získal během několika hodin miliony zobrazení, desítky tisíc lajků a sdílení, přičemž vyvolal směs nadšení od konspiračních účtů a ostré kritiky od mainstreamových médií i části fanoušků.
Minaj nebyla přítomna na předávání cen Grammy 2026 v Los Angeles. Moderátor Trevor Noah v úvodním monologu na její nepřítomnost upozornil vtipem, který spojil s její nedávnou veřejnou podporou Donalda Trumpa (Minaj se minulý týden zúčastnila summitu v Bílém domě a označila se za „prezidentovu číslo jedna fanynku“). Publikum na Noahova slova zareagovalo bouřlivým potleskem.
Krátce poté Minaj zahájila řetězec příspěvků, ve kterých:
označila Demokraty („DemonCrats“) za „bezduché“ a spojila je s oběťmi dětí kvůli moci,
sdílela upravené fotografie Jay-Z s Aaliyah a Beyoncé a naznačovala zneužívání nezletilých,
prohlásila Grammy za „rituál“, který se obrátí proti účastníkům,
naznačila, že by mohla začít „denní story time“ o zákulisí showbyznysu.     (Čtěte na stránkách AC24)

Za všechno zlé může nenažraný Západ ..... Odmítají si přiznat, že nalétli pozlátku ze Západu. Pozlátku bez skutečné ceny a bez morální hodnoty. Svět se točí dál, ale už nikdy nebude stejný.
Proč byl odstraněn Muammar Kaddáfí? Příliš miloval svou zemi a lid
A kdo tvrdí, že ne, má buď klapky na očích, nebo sám cucá z té jejich bezedné misky.
Podívejme se na Libyi. Muammar Kaddáfí, démonizovaný diktátor – ale v realitě muž, který ze své země udělal něco, co by mu leckterý evropský stát mohl závidět. Přivedl vodu z pouště, zavedl školství a zdravotnictví zdarma, energie bez poplatků, byty pro každého. Gramotnost vyletěla nahoru. A hlavně: ropné bohatství si vzal zpátky domů. Už žádné vysávání cizími společnostmi, které si mastily kapsy na úkor Libyjců. To byla jeho smrtelná chyba. Ne že by vraždil či kradl – ale řekl Západu „ne“.
Libye nepotřebovala pomoc, nepotřebovala dotace, nepotřebovala mezinárodní pány, co rádi přiletí s demokracií v jedné ruce a bombami v druhé. To se neodpouští. A tak přišla propaganda, „humanitární bombardování“ a nakonec lynč. Země, která stála na vlastních nohou, byla rozdrcena.
A teď si sáhněme do svědomí – nepřipomíná vám to něco? Československo 1989. My jsme sice nikoho fyzicky nelikvidovali, ale výsledek? Stejný. Přišli jsme o všechno. Rozkradený průmysl, zničené zemědělství, státní podniky rozprodané za hubičku zahraničním korporacím. A lidé? Ti, co věřili na „ráj západní prosperity“, se probudili do reality. Makáme víc než Němci, platíme víc než Němci, ale vyděláváme polovinu. To je ta jejich „svoboda“.
Čím jsme se provinili? Stejně jako Libye. Nepotřebovali jsme Západ k životu. Byli jsme soběstační, měli jsme průmysl, zemědělství, školství, zdravotnictví. Neříkám, že to bylo ideální – ale bylo to naše. A Západ nás za to potrestal. Převlékl se do šatů zachránce a ve skutečnosti nás přivázal k ekonomickému řetězu.
A dnes? Historie se opakuje. Zase posloucháme, jak musíme obětovat, šetřit, utahovat opasky, platit za války, které nejsou naše, a kupovat předraženou energii. Zase se máme smířit s tím, že jsme jen montovna s levnou pracovní silou. Zase nám cpou do hlavy, že jsme „součást Západu“ – ale rovni si rozhodně nejsme. Jsme jen tržiště a pracovní tábor.
Kaddáfí doplatil na to, že chtěl vlastní cestu. My jsme doplatili na to samé. Rozdíl je jen v metodě. Tam kulky, tady iluze svobody a demokracie. Výsledek? Stejný: vyrabovaná země, zchudlý národ a bohatý Západ.
Dodatek pro ty, co stále věří na zázračný Západ
Energie: Vyrábíme si levnou elektřinu, ale platíme za ni víc než Němci. Protože jsme poslušně připojeni na „společný evropský trh“. Výsledek? Češi dotují cizí spotřebitele.
Platy: Němec za stejnou práci dostane dvojnásobek, někde i trojnásobek. U nás? „Buďte rádi, že máte práci.“
Dotace: Zahraniční firmy dostávají miliardové pobídky a daňové prázdniny, zatímco naše české podniky klekají. Kdo se ptá proč? Nikdo.
Zemědělství: Místo podpory domácí produkce jsme závislí na dovozu šmejdů, zatímco pole mizí pod solárními panely nebo sklady. Soběstačnost? Ta byla obětována na oltář „společného trhu“.
Suroviny: Západní firmy těží a profitují, my jsme jen levná dělnická síla. Přesně to, co Kaddáfí odmítl.
Takže kdo ještě věří, že nám Západ chtěl pomoci, ať si sundá růžové brýle. Nechtěl. A nechce. Chce jen, aby z nás kapal pot, aby se tu levně vyrábělo a draze prodávalo. Libye se provinila tím, že chtěla být svobodná a bohatá. Československo se provinilo tím samým. A Česká republika dnes? Je ukázkovým příkladem, jak vypadá poslušný vazal, který ještě děkuje za rány holí.
Závěr
Západ dnes už nepotřebuje tanky, aby nás ovládl. Nemusí nás bombardovat jako Libyi, nemusí posílat vojáky. Stačí mu naše vlastní naivita, naše iluze o „západním ráji“. Stačí, že si sami dobrovolně nasazujeme chomout a ještě se tváříme, jak jsme moderní a svobodní.
Kaddáfí padl, protože chtěl nezávislost. My jsme padli, protože jsme uvěřili pohádkám. A zatímco se plácáme v montovnách a platíme nejdražší energie v Evropě, Západ nám posílá pokrytecké úsměvy a kasíruje.
Vina padá na Západ. Ale vinu neseme i my – za to, že mu to pořád baštíme. Kaddáfí měl odvahu říct NE. Najdeme ji i my?     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Britská vláda sestavila plány, jak diverzifikovat venkov, aby byl méně bílý ..... Zatímco velká britská města jsou stále více multikulturní a mnohde již začínají převažovat muslimové (což je patrné i na vedení těchto měst), venkov je stále do značné míry bílý.
Je to dáno zejména tím, že muslimové vytváří kompaktní komunity, díky čemuž si přebírají městské čtvrti – a později celá města. Ve městech mají navíc dostatečný výběr halal potravin, mešit či islámských škol, což na venkově postrádají.
Nicméně britská vláda, jejímž očividným úkolem je dokončit výměnu obyvatel, nyní plánuje, jak změnit venkov tak, aby tam žilo víc muslimů. A závěr je jasný: britští venkované se musí přizpůsobit islámu, ne naopak.
Tedy žádná integrace do původní společnosti, ale integrace domorodců do nekompatibilní společnosti, která jim bude vládou vnucena.
Každý, kdo sledoval  seriál Bridgerton na Netflixu, možná zvedl obočí při pohledu na  georgiánskou Anglii, která se s historickou realitou potkává jen pramálo nebo vůbec.
Sestava postav nabízí dramatickou přehlídku etnicky rozmanitých osobností, která slouží téměř jako parodie na náhodné obsazení rolí.
Měnit minulost pro zábavu, jakkoli zavádějící, je jedna věc. Nyní se zdá, že i přítomnost bude pozměněna.
Ministerstvo životního prostředí, potravinářství a záležitostí venkova (Defra), podle deníku Telegraph sestavilo plány na diverzifikaci venkova, aby byl méně bílý.
Tyto plány navazují na zprávy, které si objednalo ministerstvo zemědělství a životního prostředí (Defra), ve kterých se tvrdilo, že venkov by se v multikulturní společnosti stal irelevantním, jelikož se jedná o bílé prostředí, kterému vládne především bílá střední třída.
Národní krajiny – dříve nazývané oblasti mimořádné přírodní krásy (AONB) – a jejich místní zastupitelstva se od té doby zavázaly k řadě cílů v oblasti diverzity.
Tým Chilterns National Landscape představil návrhy, které zahrnují komunitní programy s cílem přilákat do oblasti více muslimů, zejména z nedalekého Lutonu.
Bude přijímán rozmanitější personál a budou vytvářeny marketingové materiály, na kterých budou viditelně vystupovat lidé z etnických menšin. Materiály však nebudou jen v angličtině, ale i v jazycích muslimských komunit.
Na podporu této práce byl také zadán výzkum, z něhož je patrné, že by psi měli být pod přísnější kontrolou, protože některé skupiny „nových“ obyvatel se jich bojí (opět mají samozřejmě na mysli muslimy).
Národní park Malvern Hills ve svých návrzích uvádí: „Mnoho menšinových skupin nemá ve Spojeném království žádný vztah k přírodě, protože jejich rodiče a prarodiče se necítili dostatečně bezpečně, aby je s sebou vzali ven nebo měli jiné starosti s přežitím.“
Dodává: „Zatímco většina bílých Angličanů si cení samoty a kontemplativních aktivit, které venkov nabízí, příslušníci etnických menšin mají tendenci preferovat větší společnost (rodinu, přátele, školy).“
Národní park Nidderdale v Severním Yorkshiru varuje, že okresy s etnickými menšinami mohou čelit překážkám v přístupu a menšiny mohou mít obavy z toho, jak budou přijaty při návštěvě neznámého místa.
Defra si v roce 2019 nechala vypracovat zprávu o venkově pod dohledem Juliana Glovera, autora a bývalého člena správní rady.
Tato zpráva uvádí: „Všichni platíme za národní krajinu z daní, a přesto se nám někdy při našich návštěvách zdálo, že národní parky jsou exkluzivním klubem, převážně bílých, převážně středostavovských obyvatel.“
Defra si nechala vypracovat druhou zprávu, která stála 108 000 liber. Její zjištění zahrnovala jednu obavu, že:
„Venkovská zařízení se zaměřují  na bílou anglickou kulturu, konkrétně: „Chráněné krajiny byly úzce spojeny s tradičními hospodami, které mají omezený výběr jídla a uspokojují lidi, kteří se rádi napijí.
Muslimové z pákistánské a bangladéšské skupiny proto uvedli, že to přispívá k pocitu nevítanosti.“
Toto následuje po tvrzeních z roku 2024, že britský venkov je rasistickým koloniálním bílým prostorem. Toto prohlášení učinila charitativní skupina Wildlife and Countryside Link.
Tolik tedy zprávy z Velké Británie, kde se nyní zoufale snaží vyměnit obyvatelstvo i tam, kde zatím zůstává poněkud etnicky homogenní, tedy bílé.
Mimochodem, umíte si představit, že by například Číňanům, Nigerijcům nebo Indům někdo vyčítal, že jejich města jsou příliš monokulturní?
A umíte si představit, že by souhlasili s tím, že se nechají etnicky vyměnit, jako to právě dělají Západoevropané?     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Ti pablbové jsou schopni udělat ze Sherlocka Holmese černošku a z doktora Watsona transexuálního muslima.

Evropa ve slepé uličce: Krach spolupráce EU s Trumpem. Volba strategické samoty. Morální bankrot a naivní odhad války s Moskvou. Sen o získání ruských zdrojů se rozplývá. Bruselské zvíře zahnané do kouta ztrácí pud sebezáchovy. Vrátí mu ho Orešnik? ..... Vladimir Michev se zamýšlí nad stále větší izolací Evropy v souvislosti s novou geopolitickou situací ve světě, kde dominují velmoci a bruselské impérium se dostalo do stavu klinické smrti
Politické elity v Evropě si definitivně uvědomily, že nic už nebude jako dřív. Že hegemon a starší bratr bude přinejmenším po dobu Trumpova mandátu šikanovat transatlantické spojence jako vazaly, kteří si nezaslouží privilegované zacházení ani všestrannou ochranu.
Příznačně temné je proroctví belgického premiéra Barta De Wevera: „Všimli jsme si, že změny v Americe nejsou spojeny s jedním prezidentem. Je to strukturální posun, Amerika se otočila tváří k Tichému oceánu. Teď je otočená zády k Atlantiku. A to se po Trumpovi nezmění.“
Osudná iluze
Další iluze partnerství s Trumpem se podle německého časopisu Der Spiegel, může stát EU osudnou. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ozřejmil německý kancléř Friedrich Merz, vnuk nacisty, a ideový dědic Třetí říše, své chápání nové reality:
„Vstoupili jsme do éry politiky velmocí, která je založena na síle, moci a nátlaku. Chceme, aby se Evropa znovu stala klíčovým hráčem ve světové politice, zejména ve vojenské oblasti.“ Není těžké vnímat podobnost s Trumpovým heslem „America First“ a „Mír skrze sílu“.
Malým zemětřesením na setkání v Davosu bylo drzé vystoupení kanadského premiéra Marka Carneyho, který přímočaře nazval koncept „řádu založeného na pravidlech“ velkým podvodem, protože jeho podstatou bylo udržování hegemonie Ameriky. Za to mu Trump zrušil pozvání do „Rady míru“ a označil ho rovnou za nepřítele.
Skvělá izolace
Evropa ztratila svou pověst rozumného partnera, se kterým je možné se dohodnout. Evropští lídři pravidelně jezdí do Číny v naději na příliv investic a rozvinutých technologií, ale pokaždé narážejí na chladné přijetí.
Evropa iniciovala přerušení vztahů s Ruskem, což spustilo proces její deindustrializace se ztrátou konkurenceschopnosti. Zároveň rozjela kampaň proti ruské kultuře. Tím byl zablokován i pokus o obnovení smysluplných vztahů na základě vzájemného respektu a zohlednění státních zájmů Moskvy.
Odpovědí na rusofobní hysterii se stal verdikt šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova: „Se současnými lídry Evropy se nejspíš na ničem dohodnout nepodaří. Vězí příliš hluboko ve své nenávisti k Rusku.“ Už před více než deseti lety, když se Evropa k Rusku chovala jako trhovkyně, Lavrov prohlásil, že jednání se evropskými sousedy ztratila smysl.
A poté, co se Evropská unie veřejně rozhádala s administrativou USA na pozadí Trumpových nároků na radikální překreslení hranic, včetně získání Grónska, se nesnášenliví Evropané ocitli v situaci „skvělé izolace“. 
Ale existuje podstatný rozdíl oproti pragmatické politice Londýna ve druhé polovině 19. století, která spočívala v odmítání dlouhodobých mezinárodních aliancí. Jen Britské impérium, nad kterým slunce nezapadalo, kde na jednoho pracovníka v metropoli připadali tři otroci v koloniích, a kde průmyslový potenciál této „dílny světa“ stabilně rostl, si mohlo dovolit nehledat dlouhodobý prospěch ve spojenectvích.
Strategické samota
Dnešní Evropa, probuzená ze sladkého snu, pochopila, že si posledních padesát let budovala blahobyt na stabilních dodávkách levných energetických zdrojů z Ruska a úsporách vojenských výdajů, protože strategický i taktický bezpečnostní deštník poskytovaly USA.
Pro Evropu, která se ocitla ve „skvělé izolaci“, to není vědomá volba, ale výsledek sebeklamu a špatně propočtených geopolitických trendů, stejně jako daň za rusofobii.
Formuli „strategická samota“ zavedl Ali Murat Kuršun, docent katedry mezinárodních vztahů istanbulské univerzity Marmara. Vysvětluje tento nový neoficiální status Evropy dvěma geopolitickými faktory. Na jedné straně nová Strategie národní bezpečnosti USA okamžitě proměnila sen o strategické autonomii, o kterém se dlouho šeptalo v evropských metropolích, v noční můru „strategické samoty.“
Na druhé straně, zdůrazňuje Kuršun, státy globálního Jihu odmítají moralizování Evropy. V důsledku toho „krize, které dnes Evropa čelí, není pouze krizí vojenských kapacit; je to hluboká krize způsobená morálním bankrotem. Proto jsou výzvy k záchraně liberálního světového řádu odsouzeny k neúspěchu.“
Turecký politolog uvedl příklad dvojích standardů Evropy. Jakmile Berlín vystoupil na podporu Tel Avivu u Mezinárodního soudního dvora, který projednával teroristickou operaci Izraele v pásmu Gazy, připomněl prezident Namibie, bývalé kolonie zvané Německá jihozápadní Afrika, genocidu spáchanou Němci na místním obyvatelstvu. Jde o systematické vyhlazování národů Herero a Nama v letech 1904–1908. Berlínu trvalo sto let, než oficiálně uznal fakt genocidy.
Fiasko s porážkou Ruska
„Tyto dvojí standardy odhalily podstatu ‚řádu založeného na pravidlech‘ a zničily nároky Evropy na morální nadřazenost". Kuršun předpovídá: pokud Evropa „nepohlédne této nové realitě do tváře a nepodrobí se upřímné sebekritice, ‚strategická samota‘, které se bojí, se nestane dočasným stavem, ale nevyhnutelným osudem kontinentu.“
Evropské elity se dopustily zásadního omylu. Iluze o strategické porážce Ruska s následným dělením jeho přírodního bohatství a s privatizací technologického a demografického potenciálu, byla chybným geopolitickým výpočtem. Evropané „odmítli jakoukoli diplomacii, a proto neměli ani strategii dosažení míru. Stručně řečeno, právě proto Ukrajina prohrává,“ dospěl k závěru Wolfgang Münchau, ředitel analytického centra Eurointelligence a komentátor britského vydání UnHerd.
Když uvažuje o důvodech, proč Emmanuel Macron a Giorgia Meloniová nedávno navrhli „obnovit diplomatické kontakty s Putinem“, analytik tvrdí, že jde o to, že „ani Francie, ani Itálie si už nemohou dovolit zástupnou válku. Zvlášť když se ukázalo, že EU nebude schopna financovat Ukrajinu ze zmrazených ruských aktiv.“ Münchau píše: „Meloniová a Macron mají pravdu – Evropané udělali obrovskou chybu, když přerušili komunikaci v rané fázi konfliktu.“
EU v klinické smrti
Ani ministr zahraničí USA Marco Rubio, ani šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov nepřipouštějí, že by mělo smysl komunikovat s „ministryní zahraničí EU“ Kajou Kallasovou. Jako vnučka jednoho z nacistických kolaborantů, kteří v roce 1942 vyhlásili Němci okupované Estonsko „územím zbaveným Židů“, Kallasová zosobňuje nacifikaci evropských politiků.
Není na škodu připomenout, že děd kancléře Friedricha Merze se dobrovolně přihlásil do úderných oddílů SA, z nichž se později vytvořily struktury gestapa, a byl hrdý na to, že se stal „černokošiláčem“. A děd šéfa britské rozvědky MI6 Blaze Metreveliho byl zase nacistický banderovec přezdívaný Řezník.
Rodná znaménka této nenávistné ideologie, která vystupují na tvářích evropských politiků, slouží jako další důkaz a názorná ilustrace jejich neschopnosti se dohodnout. A proto si tito lídři a jejich náhražkoví diplomaté, což si společně uvědomili v Moskvě i ve Washingtonu, nezaslouží ani přistavenou židli u jednání o ukončení války NATO na ukrajinském válčišti.
Letošní rok se stane rokem „existenčního rizika pro Evropu“, prorokuje server Politico. „Čína podkopává průmyslovou základnu Evropské unie a USA, které nyní fakticky hrozí anexí území spojence v NATO, podkopávají mnohostranný systém pravidel, který ve světě stále více zastarává.“ A britské vydání The Spectator už rovnou tvrdí, že Evropská unie se nachází ve stavu klinické smrti.
I předem prohraná válka je řešením
Jaké východisko z kouta, do kterého se Evropané sami vehnali, pro sebe vidí? Komisař EU pro obranu Andrius Kubilius oznámil, že „členské státy NATO (zřejmě jen evropské) slíbily utratit do roku 2035 na zbrojení 6,8 bilionu eur“. Rozpočet nové války v Evropě?
Současně s Kubiliusem vystoupil generálporučík Bundeswehru Gerald Funke. Prohlásil, že válka s Ruskem podle jeho výpočtů začne za dva roky. Prognózu zveřejnily londýnské The Times.
Západoevropští politici, kteří se nezbavili nostalgie po imperiální velikosti a proradnosti (byli to Francouzi, kdo zavedli klišé „záludný Albion“), se z předpovědi německého generála radují a připomínají si slova lorda Palmerstona: „Jak těžké je žít, když s Ruskem nikdo nebojuje.“
Bohužel existující příznaky slabomyslnosti, ukazující na volbu strategie, která je současně chybou i zločinem, mohou evropské jestřáby nakonec skutečně zatáhnout do ozbrojeného konfliktu s Ruskem. Pravděpodobně to udělají bez zvláštní naděje na vítězství, ale s kalkulem, že válka, když ne všechno, tak mnohé odepíše, a hlavně jim, podobně jako vůdci kyjevské junty, umožní udržet se ještě chvíli ve svých křeslech.
Zvíře zahnané do kouta
„Nová velká válka v Evropě ještě není neodvratná. Zabránit jí však může jen ruský jaderný faktor,“ komentuje znepokojivé zprávy Jelena Paninová, ředitelka Institutu mezinárodních politických a ekonomických strategií Ruska.
Podle ní „je nutné vrátit americkým a evropským elitám strach z jaderné války. Jinak s největší pravděpodobností hrozí ponoření kontinentální Evropy do nejstrašnějšího konfliktu v její historii.“
Zvíře zahnané do kouta je obzvlášť nebezpečné, protože ve stavu pomatení může překonat pud sebezáchovy. Uvedení zvířete do přiměřeného stavu může vyžadovat mimořádná opatření, k nimž se v průběhu SVO, která je jedním z prvků války proti NATO na ukrajinském válčišti, nepřistupovalo.
Pokud však evropské zbankrotované vládnoucí elity, budou dál balancovat na hraně války s Ruskem, samotné přesné údery „Orešnikem“ v nejaderném provedení budou zjevně nedostatečné.
Probudí se?     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Co by dělalo jinak? ..... Vždycky mě fascinovala banalita zla. Ten stejný člověk byl schopen být milujícím otcem, nadšeným chovatelem králíků, ochráncem přírody a zároveň bez problémů prováděl v koncentráku ty nejhrůznější věci, jaké si lze představit. Připisoval jsem to nacistické ideologii, myslel jsem si, že za to může Darwinova teorie, kterou si někdo vyložil zvráceným způsobem, myslel jsem si, že to Hitler, Stalin nebo Pol Pot prostě inspirovali své následovníky.
A pak jsem nakouknul do Epsteinových materiálů, které teď byly zveřejněny. Je to něco tak zvráceného a strašného, že se tomu člověk zdráhá uvěřit. Asi tak stejně, jako nikdo nevěřil těm, kdo z koncentráků utekli a povídali o tom. Je to prostě mimo jakoukoliv představivost. Zvěrstva na dětech, znásilňování, vraždění, mučení… a prakticky všechny západní elity u toho byly a neměly s tím problém. Obešlo se to bez Hitlera, obešlo se to bez jakékoliv ideologie. Pokrok prostě nezastavíš, kdysi si člověk potřeboval temnou stránku v sobě alespoň nějak omluvit. Tihle to zvládli i bez toho. Stačil jim pocit nedotknutelnosti.
A nechci nic říkat… ani Islámský stát by něco takového nedopustil a trestal by to nejhorší smrtí.
Ono nebude náhoda, že se takové deviantní chování objevuje těsně před pádem impéria. Víte, vždycky mi říkali ti, kteří měli jasno, že až bude ta podstata odhalena, tak lidé prohlédnou a všechno se změní. Stačí, aby lidé uviděli PRAVDU. Teď Američané jednu takovou pravdu zveřejnili… a nestalo se nic. Stejně tak ti stejní Američané přestali maskovat své imperiální choutky a nestalo se také nic. Čtyři roky nám mééédia slibovala vítězství nad Ruskem, místo toho došlo na zamrzlý Kyjev. To přece znamená, že Rusové jsou schopni zničit ukrajinskou infrastrukturu. Změnila tato PRAVDA náhled na celý konflikt? Ani náhodou.
Prakticky celá pravda a láska se všemi evropskými hodnotami se vystřídala na Eppsteinově ostrově, kde byli přítomni těm nejhorším zvěrstvům. Teď jim stačí se za to omluvit a všechno je vlastně v nejlepším pořádku. I u nás si Chvilkaři dali práci s demonstrací, aby ukázali, že jsou na straně těch, kteří jezdili prznit děti…
Proto bylo vlastně tak snadné, nahnat miliony Ukrajinců do mlýnku na maso. Proto bylo tak snadné si nakrást na sbírkách Dárku pro Putina. Prostě jen z pocitu nedoknutelnosti. Když vám projde znásilnění nebo bestiální vražda dítěte, proč by vám neprošla genocida celého národa, který umírá vlastně jen proto, aby si elity udělaly také takové epsteinovské ostrovy? Když vám celá dlouhá léta procházejí takřka satanistické orgie, proč by vám neprošlo zneužívání senilního Bidena?
Jestliže vám prošlo mučení, proč by vám neprošlo zavírání jaderných elektráren, uvalování povolenek na obyčejné lidi, zaplavování uhelných dolů a další nevratné kroky? Nepotřebovalo to žádného vtěleného zloducha ani aztéckou víru. Když můžete mít rádi lidi, kteří chodili k Eppsteinovi, tak můžete mít rádi i Stěpana Banderu, Romana Šucheviče i Simona Petljuru. Už se nedivím, proč Ondráčkovi prochází ta jeho dehumanizace „Rusáků.“ Bere si příklad z těch nejlepších lidí, kteří se scházeli u Epsteina.
Stejně tak se už nedivím tomu přešívání kluků na holky a obráceně. Když můžete ve jménu civilizace dělat orgie s dětmi, můžete i tohle, ne? Můžete pak klidně zavírat ty, kteří se tomu brání. Můžete pak snadno dělat vakcíny, které nefungují a lhát o čemkoliv. Můžete posílat policii na ty, co upozorňují na problémy s migrací. A pořád to budou ty nejsprávnější evropské hodnoty.
Prosím, všimněte si, že se to celé stalo v henté demokracii, která je přece tím nejlepším uspořádáním. Stalo se to mezi lidmi, jejichž hodnotové ukotvení jim v podstatě znemožňovalo dělat morální chyby. Scházeli se tam jen ti nejlepší a hodnotově nejukotvenější. Politici, herci, magnáti… Pak se nedivte, že je možné od rozvědčíka snadno přejít na prezidenta. Je možné jednou křičet, že prezident ministra jmenovat musí a jednou že nemusí. Co je to proti zabíjení dětí pro zábavu?
Vždycky jsem přemýšlel, co drží ty naše západní elity pohromadě…a ejhle on to byl Epstein a jeho ostrov orgií. Na začátku je pražská kavárna a sojové latté. Pak to dotáhnete do Bruselu, pak na Světové ekonomické fórum a nakonec, jako nejvyšší formu zavěcení, se dostanete na ostrov, kde se i střeva dají trhat s nejvyšší noblesou a jsou u toho králové, místokrálové, prezidenti, premiéři, finančníci, průmyslníci… prostě samí lepší lidi. Nic lidi nespojí víc než společný zločin, který křičí až do nebe.
Člověk by řekl, že tohle přece nemůže zůstat bez trestu, ale smůla, byli u toho prakticky všichni a nezbyla žádná moc, která by na tom neměla svůj podíl. Každý, kdo na Západě něco znamenal, ten je od toho teď umazaný. Je to tak strašné, že je lepší tomu nevěřit.
A já dnes celý den přemýšlím, jestli vlastně ještě stojí za to, tenhle svět zachraňovat, protože zcela objektivně by se měl propadnout do horoucích pekel. Přemýšlím, jestli už mi vlastně není jedno, že Chvilkaři demonstrují za konec průmyslu i jakýkoliv lidský komfort. Jestli vlastně není správně, že budeme brzy bez elektřiny i tepla a že nás přijdou zabrat musulmani. Jestli to prostě není zasloužený trest…
Přemýšlím, jestli ještě stojí za to, bojovat za normální svět, kde mají lidé Boha a nebo alespoň svědomí. Jestli prostě není načase, aby to skončilo. Dneska poprvé jsem si řekl, že jaderná válka není katastrofa, ale řešení. Dneska poprvé mi bylo jedno, že svět padne a dokonce mi bylo i jedno, že já padnu s ním. Dneska poprvé jsem si řekl, že nechci pracovat na jeho záchraně, ale chci urychlit jeho konec.
Ono mě to zase přejde… naštěstí mám děti a chci pro ně nějakou budoucnost. Ale ne tuto budoucnost. A už se opravdu nedivím, proč to s námi všemi jde od desíti k pěti a jak se mohlo stát, že desítky tisíc lidí na demonstraci tleskají hovadinám urážejícím zdravý rozum.
Kdyby nám vládlo zlo, co by dělalo jinak?     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Ovlivňování počasí a zastiňování slunce diskutoval už i německý Bundestag ..... Minulý týden se v Německém spolkovém sněmu (Bundestagu) diskutovalo téma ovlivňování počasí a geoinženýrství. Diskuzi iniciovala politická strana Alternativa pro Německo (AfD).
Poslanci se v příspěvcích zaměřili především na geoinženýrskou metodu s názvem Řízení solární radiace (SRM), jejíž cílem je snížit globální teploty vypouštěním různých chemikálií do atmosféry.
AfD předložila spolkovému sněmu parlamentní návrh (Drucksache 21/3832), který požaduje analýzu současného stavu geoinženýrství ve světě a navrhuje zákaz jeho plošné implementace v Německu. Geoinženýrský výzkum by AfD povolila.
Strana také doporučila, aby se vytvořila speciální parlamentní komise, která by komplexně prozkoumala rizika, dopady a potřeby regulace geonženýrství.
„Takové projekty již nejsou teoretickými modely, ale skutečnými zásahy do atmosférických procesů s potenciálními dopady na počasí, klima a ekologické systémy,“ uvedla v debatě poslankyně AfD Nicole Höchstová.
Příklady manipulace s atmosférou. Reakce politických stran
„Pokud stát otevřeně ovlivňuje počasí, kde přesně končí lokální kontrola počasí? A kde začíná manipulace s klimatem?“ zeptala se Höchstová.
Zjistili jsme, že podle Světové meteorologické organizace se v roce 2015 modifikace počasí využívala ve více než 50 zemích světa. Podle odborníků je osévání mraků chemikáliemi především pro vyvolání deště jednou z jeho hlavních metod.
Poslanci AfD prezentovali některé příklady ovlivňování počasí a geoinženýrství ve světě. Například čínský projekt osévání mraků s názvem „Blue Sky“ či připravované geoinženýrské experimenty izraelsko-americké společnosti Stardust Solutions.
O plánech Stardust Solutions se zastiňováním slunce jsme informovali zde. O dalších geoinženýrských pokusech vlád, institucí a soukromých subjektů si můžete přečíst zde.
Někteří poslanci z řad dalších politických stran však návrh AfD kritizovali.
Poslanec Reza Asghari (CDU/CSU) uvedl, že se geoinženýrství v Německu již na různých úrovních prozkoumává a není tedy důvod zakládat k tomuto cíli novou parlamentní komisi.
Podle poslance Holgera Manna (SPD) debata ukázala, že AfD nechápe rozdíl mezi lokálním ovlivňování počasí a globálním geoinženýrstvím.
Poslankyně Sonja Lemková (Levice) řekla, že AfD používá témata jako „geoinženýrství“, aby podpořila konspirační teorie o manipulaci s počasím.
Po asi půlhodinové rozpravě byl návrh AfD předán k dalšímu projednání ve Výboru pro výzkum, technologie, vesmír a hodnocení technologických dopadů.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

2.2. 2026     USA a Rusko mohou zahájit jednání o jaderném odzbrojení i po vypršení New START ...... Spojené státy a Rusko mohou zahájit jednání o jaderném odzbrojení i po vypršení Nové smlouvy o strategickém omezení zbraní (New START), řekl výkonný ředitel Asociace pro kontrolu zbrojení Daryl Kimball pro Sputnik.

Smlouva New START mezi USA a Ruskem vyprší 5. února. "I s koncem New START není příliš pozdě, aby vůdci obou zemí nasměrovali svět na bezpečnější cestu tím, že přijmou rozumné kroky ke snížení jaderného nebezpečí a zahájí vážná a trvalá jednání o jaderném odzbrojení," řekl Kimball.

Zdůraznil nutnost pozvat k jednacímu stolu i další země, včetně Číny, Velké Británie a Francie.

Ruský prezident Vladimir Putin dříve oznámil, že Rusko je připraveno pokračovat v dodržování omezení New START po dobu jednoho roku po 5. únoru 2026. Vysvětlil, že kroky k dodržení omezení smlouvy by byly účinné, pokud by Spojené státy opětovaly. Jak uvedlo několik médií, americký prezident Donald Trump označil Putinův návrh New START za dobrý nápad.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl 29. ledna, že Spojené státy zatím nereagovaly na ruskou iniciativu podle smlouvy.

Mluvčí čínského ministerstva obrany Ťiang Bin uvedl 29. ledna, že Peking vítá pozitivní přístup Ruska k ročnímu prodloužení odpovědnosti v rámci programu New START.      (Sputnik Globe)

Čtyři regulace denně: Nikdy předtím nezavedlo bruselské monstrum tolik regulací, nařízení a zákonů jako v roce 2025 ..... Evropské země již nemají téměř žádnou suverenitu, ve většině oblastí ji postupně přebral Brusel. Hovořit tedy o „domácí“ politice ve vztahu k jakékoli zemi EU je velmi zavádějící.
Většina toho, co se schvaluje v parlamentech evropských zemí (dnes až 85%), jsou regulace, nařízení, normy a zákony z EU. Loňský rok byl v tomto smyslu nejhorší od 50. let, kdy byla tato organizace založena.
EU se postupně zvrhla v totalitní moloch, jehož cílem je vyměnit evropské obyvatelstvo, zničit evropské  národní státy, průmysl a zemědělství a tím i soběstačnost našeho kontinentu.
Aby byla suverenita evropských zemí co nejrychleji zničena, EU zavádí bezpočet zákonů, nařízení, regulací a norem. Ty musí jednotlivé země implementovat i v případě, že k tomu není v dané zemi většinová podpora.
Důležité je, co chce EU, ne co si žádá obyvatelstvo…
V roce 2025 se EU pod vedením von der Leyenové ukazuje jako ohromný byrokratický moloch: nikdy předtím ve své historii nevytvořila tolik zákonů a předpisů jako loni. Rekordní tsunami, které nemilosrdně ničí svobodu, suverenitu a prosperitu.
Evropská unie nikdy nebyla symbolem svobody. Je to umělá, nedemokratická struktura, kterou elity vybudovaly nad hlavami národů. Ani jeden evropský národ nikdy nehlasoval v referendu o tom, že je ochoten k předání suverenity nikým nevoleným elitám v Bruselu.
Je pravda, že se v několika zemích hlasovalo k Ústavě EU. Když ji však tyto národy odmítly, o Ústavě se přestalo hovořit. Namísto toho se bez referenda schválila Lisabonská smlouva, což je pouze jinak pojmenovaná Ústava EU.
A tam, kde referendum proběhlo a nedopadlo „dobře,“ muselo být opakováno.
EU si tedy postupně uzurpovala moc prostřednictvím smluv (Maastricht, Amsterdam, Nice, Lisabon), vydírání (Irsko muselo hlasovat dvakrát, než hlasovalo správně) a elitářské zákulisní politiky.
Dnes se tato konstrukce ukazuje ve své pravé, odpudivé podobě: produkuje více právních aktů než kdy dříve, dokonce historické maximum, které převyšuje jakoukoli předchozí hodnotu.
V roce 2025 vydala Komise EU pod vedením Ursuly von der Leyenové 1 456 právních aktů, což je absolutní rekord od 50. let. Nikdy předtím v historii EHS/EU nebylo během jednoho roku vydáno tolik pravidel, předpisů a prováděcích aktů.
Pro srovnání: i v době vrcholu regulační horečky (2010–2014) bylo regulační šílenství výrazně nižší. Rok 2025 znamenal čtyři nové regulace EU každý den, které zasáhnou firmy, občany i celé státy.
Konkrétně se jednalo o 21 směrnic, 102 nařízení, 137 delegovaných zákonů a  1 196 prováděcích aktů. To není růst, to je exploze.
Von der Leyenová v roce 2024 navenek prosazovala historické snižování byrokracie, realita byla ovšem zcela opačná. Rok 2025/2026 to odhaluje jako drzou lež. Příliv regulací stále roste, náklady explodují.
Německé malé a střední podniky, kdysi motor Evropy, se propadají do regulačních bažin: zprávy o udržitelnosti, zákony o dodavatelském řetězci, limity CO₂, změny v ochraně dat: vše musí být zavedeno současně.
Firmy pod tlakem kolabují. Evropská komise zcela selhává a tlačí přesný opak toho, co slibuje. Nejzrádnější: 137 delegovaných aktů v roce 2025, což je také rekord.
Anonymní bruselští úředníci rozhodují o miliardách eur, aniž by Evropský parlament nebo národní parlamenty měly skutečnou kontrolu.
Přesně tak: je to stínový režim. Žádné volby, žádná odpovědnost, jen trvalý diktát z vedení.
Tato nelegitimní banda teď reguluje všechno: od žárovky přes diesel až po zahradní sekačku na trávu. Národní parlamenty jsou zde nyní jen proto, aby na vše přikyvovaly.
A pokud náhodou nepřikývnou? Pak přijde ze strany EU trest.
Platíme za to vysokou cenu: Evropa stagnuje, Čína a USA se vzdalují. Inovace EU dusí ve jménu Green Dealu, pracovní místa mizí, prosperita se zmenšuje.
Rok 2025/2026 znamená absolutní vrchol legislativní tvorby: více regulací a nařízení než kdy dříve. Více než si kdo umí představit. EU není mírový projekt, jak se prezentuje, ale spolek plný válečných štváčů.
Bruselský byrokratický totalitarismus soustavně pohlcuje svobodu, suverenitu a prosperitu.  Rostoucí euroskepticismus je logickým důsledkem: lidé si začínají uvědomovat, že je to pohlcuje a ničí.
Proto je nejvyšší čas se osvobodit z těchto okovů. Evropské země by měly získat zpět svoji národní suverenitu a rozhodovat o sobě samy…     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Sešlost v centru Prahy ..... Demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla svolaná defraudantem z dob jeho politického osamostatnění Minářem zaplnila střed Prahy. Fotografie z výšky značně matou, protože až zblízka vidíte mizernou hustotu davu a kamery započítávají i procházející turisty a rodiny na procházce, ale budiž.
  Účast byla i tak vcelku slušná, byť se komplexně jednalo o zanedbatelný počet potencionálních voličů. Navíc množství ukrajinsky hovořících účastníků provolávajících Slava Pavlovi nebylo zanedbatelné, což svědčí o obavě migrantů ze scénáře, který by znamenal přinejmenším zpřísnění státu v přístupu k nim samotným. Ne každý Ukrajinec zde u nás je příživník, ne každý se podílí na nějakém druhu kriminality. Plno jich je dokonce naší zemi užitečných, nicméně to není jejich zásluha, ale spíše dlouhodobé lemplovství našich politiků ignorujících potřeby státu a postupně likvidujících učební obory, a tím i řemeslo. Takže, abychom se vrátili k účastníkům, bez Ukrajinců by jich bylo podstatně méně a Ukrajinci mají důvod se obávat možných kroků vlády.
  Celá sešlost byla o jednom. Ne o sporu Macinky s Pavlem, potažmo Kolářem, ale o snaze opozice zvrátit nějakým způsobem výsledky posledních parlamentních voleb. Údajné vydírání prezidenta přes sms zaslané Kolářovi, jehož existenci a zásadní spoluúčast v kauze záměrně média a organizátoři staroměstské seance ignorují, je jen zástupný problém. Hlavní snahou je vyvolat v občanech odpor vůči Babišově vládě postupně odhalující křivárny té předešlé Fialovy. Opozice se za podpory médií buď diví, nebo neustále odmítá odpovědnost za odhalené machinace s penězi či s rozpočty. O kauzách, v nichž měli přední představitelé Pětikoalice zásadní význam, ani nemluvě.
  Samotná média tentokrát jasně ukázala, na kterou stranu patří. Veřejnoprávní ČT při demonstracích namířených proti Fialovi záměrně akce buď ignorovala, nebo je snižovala na úroveň setkání dezolátů a upravovala počty účastníků. Milion chvilek je však pro ni blízkým subjektem a bylo možno sledovat i přímý přenos. Vystupování veřejnoprávního média placeného státem z daní vybraných od všech občanů bez ohledu na polickou názorovou příslušnost je tak vzdálené nadhledu i nestrannosti. Je s podivem, že Babiš je natolik tolerantní, že s tímto libtardím hnízdem neudělal něco ve svém prvním období ve funkci premiéra, a byl by hloupý, kdyby Kavčí Hory nevyčistil nyní. U Novy a CNN-Primy je to trochu jiné, jsou to soukromá média podobně, jako zcela nepřátelský Seznam.
  V době, kdy Petr Pavel tak nějak kontroverzně dovolenkuje kdesi na jihu a Kolář se schovává v hradních komnatách, nastavuje za ně krk Minář, pár herců a zpovzdálí z davu jim tleskají opoziční předáci. Nebude to zadarmo, ten potlesk bohužel opět ukradnou z nějakých dotací, případně něco zafinancují Strnad s Lukačevičem. Je třeba si přiznat, že Minář s obrovskou podporou médií odvedl solidní práci. Nahnat tolik spoluobčanů v neděli a v mrazu ven a vytvořit dojem, že povstala celá republika, je vcelku majstrštyk. Naopak příznivci současné vlády jsou disciplinovaní a na rozdíl od provokatérů se žlutomodrými vlajkami (UA a EU), kteří obsazovali při protivládních demonstracích proti Fialovi vchod do muzea, akci libtardů nijak nenarušovali.
  Sešlost skončila, lidé se rozešli. Macinka se v opět extrémně tendenčně Moravcem vedeném pořadu odmítl Pavlovi omluvit a přidal výrok, že holt vláda bude prezidenta ignorovat (Babiš hovořil jinde o pokusu o smír). Opozice s přívěsky bude ještě dlouho omílat cosi o vydírání, rozčilovat se nad změnou rotace velvyslanců, zkoušet odvolávat Okamuru z předsednické funkce či celou vládu, tvrdit cosi o proruské politice vlády s důrazem na Turka, zkusí vrátit do hry kriminál pro několik představitelů vítězů voleb a bude se muset obávat vyšetřování kauz s ní spojených.
  Pavel stojící nyní s Kolářem po ruce v jejím čele u demonstrantů získal podporu, u voličů současné vládní koalice klesnul na dno. A bude li kňourat dále, Sněmovna, respektive její většina, mu sáhne ještě více na peníze, ostrouhá pravomoci a omezí výlety. Klid nebude, média nadále půjdou proti vládě. Takže pokračuje cesta na tobogánu a naše společnost rozdělená na různé části nebude mít moc klidu. A o to eurohujerům přeci jde. Nedej bože, aby měla vláda klid na práci a na nápravu zla způsobenou Fialou, Bruselem, Ukrajinou a všemi eurohujery.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Povinné očkovanie pre deti aj dospelých je spájané s rizikom život ohrozujúcej choroby ..... U predtým zdravej 48-ročnej ženy sa vyvinulo život ohrozujúce autoimunitné ochorenie len týždeň po rutinnom očkovaní proti tetanu a záškrtu (dT vakcínou), ako uvádza nedávna prípadová štúdie publikovaná v časopise Cureus dňa 16. januára 2026.
Incident znovu vyvolal obavy o bezpečnosť vakcín a potenciálne riziká vyvolania život ohrozujúcej trombocytopénie – zriedkavého stavu, pri ktorom telo napáda vlastné krvné doštičky, čo vedie k závažným krvácavým komplikáciám.
Žena, ktorá v minulosti nemala toto ochorenie, bola dvakrát hospitalizovaná do mesiaca od očkovania a podstúpila liečbu, vrátane transfúzií krvných doštičiek a užívania steroidov na stabilizáciu svojho stavu.
Hoci trombocytopénia bola zdokumentovaná ako zriedkavý vedľajší účinok očkovania v detstve, tento prípad poukazuje na nedostatok výskumu podobných rizík u dospelých. To vyvoláva naliehavé otázky o imunitnej dysfunkcii vyvolanej očkovaním a o medzerách v zdravotníckom dohľade.
Uvedená štúdia podčiarkuje znepokojujúci vzorec. Trombocytopénia je spájaná s viacerými vakcínami – vrátane vakcín proti osýpkam, mumpsu a ružienke (MMR), hepatitíde B a mRNA vakcín proti Covidu-19 od spoločností Pfizer a Moderna.
„Trombocytopénia vzniká, keď je imunitný systém oklamaný, aby vnímal krvné doštičky ako cudzieho votrelca a zničil ich,“ vysvetľuje Karl Jablonowski, vedúci vedecký pracovník v organizácii Children’s Health Defense (Ochrana zdravia detí).
„Krvné doštičky predstavujú nástroj, akým sa zastavuje krvácanie, a ak ich nemáme, neexistuje žiadna dostupná záloha.“
Napriek historickým varovaniam, uvedeným napríklad v správach Národnej akadémie medicíny z rokov 1991, 1994 a 2012, je výskum trombocytopénie vyvolanej očkovaním stále obmedzený, najmä u dospelých.
Barbara Loe Fisherová, spoluzakladateľka Národného informačného centra o očkovaní, kritizovala nedostatok vedeckej priority v tejto oblasti.
„Po dvoch storočiach povinného očkovania štúdie skúmajúce biologické mechanizmy poškodenia a úmrtia spôsobené očkovaním takmer neexistujú,“ poznamenala.
U spomínanej 48-ročnej pacientky sa len niekoľko dní po očkovaní dT vakcínou vyvinula ťažká trombocytopénia, teda nebezpečne nízky počet krvných doštičiek, spolu s kožnými krvácaniami a zvýšenou srdcovou frekvenciou.
Lekári vylúčili iné príčiny a potvrdili diagnózu ako trombocytopéniu vyvolanú očkovaním.
Hoci sa po týždňoch liečby zotavila, prípad vyvoláva obavy z nedostatočne hlásených rizík očkovania. Je pozoruhodné, že iba dve predchádzajúce štúdie skúmali trombocytopéniu u dospelých po očkovaní proti tetanusu a záškrtu, a to aj napriek jej dobre zdokumentovanému výskytu u detí.
Trombocytopénia vyvolaná očkovaním a zatajovanie zo strany veľkých farmaceutických spoločností
Autori štúdie naliehavo vyzvali klinických lekárov, aby rozpoznali trombocytopénie ako „veľmi zriedkavú, ale potenciálne život ohrozujúcu nežiaducu reakciu“ a vyzvali na hlbšie skúmanie imunologických spúšťačov.
Jablonowski naznačil, že vinníkom by mohli byť molekulárne mimikry, kde protilátky vyvolané vakcínou mylne cielia na krvné doštičky. Bez dôkladného štúdia však zostáva mechanizmus účinku špekulatívny.
dT vakcína predstavuje vážne riziká, vrátane neurologického poškodenia, autoimunitných reakcií a závažných alergických reakcií, a zároveň neposkytuje celoživotnú imunitu.
Na Slovensku sa dT vakcínou „povinne“ (pozn. redakcie: reálne nikoho nemožno donútiť) očkuje vo veku 30 rokov a potom každých 15 rokov. U detí sa tetanus a záškrt očkuje použitím vakcín Hexa a DTaP, ktoré obsahujú aj antigény proti ďalším chorobám a rovnako predstavujú riziko trombocytopénie.
Okrem toho hliníkové adjuvanty vakcíny dT a ďalšie toxické zložky prispievajú k dlhodobým zdravotným komplikáciám, pričom to všetko je presadzované skôr farmaceutickými záujmami ako skutočnou lekárskou nevyhnutnosťou.
Historické prípady trombocytopénie
Historické paralely tieto obavy potvrdzujú. Štúdia z roku 2011 uverejnená v časopise Vaccine zdokumentovala, že u 15-mesačného dieťaťa sa po postupnom očkovaní proti osýpkam, rubeole a ovčím kiahňam vyvinula idiopatická trombocytopénia (ITP), pričom protilátky proti osýpkam sa o päť mesiacov neskôr stále viazali na krvné doštičky.
Podobné prípady sa spájajú aj s očkovaním proti Covidu-19, pričom počet hlásení o trombocytopénii v americkom systéme hlásenia nežiaducich udalostí očkovania (VAERS) v roku 2021 sa takmer zhodoval s celkovým počtom za predchádzajúce dve desaťročia.
Medzitým hlavný vedecký pracovník oddelenia ischemickej choroby srdca Brian Hooker porovnal nedávny prípad s prípadom Alexisa Lorenzeho.
23-ročný Lorenze utrpel vážne reakcie, vrátane dočasnej slepoty, po tom, čo bol donútený k očkovaniu vakcínami proti tetanu, meningitíde a zápalu pľúc pred podaním život zachraňujúcej transfúzie krvi.
Minulý mesiac organizácia Children Health Defence podala petíciu americkému Úradu pre kontrolu potravín a liečiv (FDA) o zrušenie licencií na vakcíny proti ochoreniu Covid-19 pre spoločnosti Pfizer a Moderna s odvolaním sa na rastúce dôkazy o ich škodlivosti.
Regulačná zotrvačnosť však pretrváva. Ako poznamenala Fisherová: „Štúdie skúmajúce škodlivosť očkovania si nestanovili prioritou tí, ktorí vakcíny vyrábajú, predávajú, regulujú alebo presadzujú.“
Keďže odporúčania na posilňovacie dávky vakcíny proti tetanu a iných vakcín stále platia, lekárska komunita čelí rastúcemu tlaku na uznanie a riešenie týchto rizík – skôr, ako za to zaplatí viac pacientov.     (Čtěte na stránkách Badatel)

Epstein Files: Temná mapa světové moci, jejíž stopy sahají od Bílého domu až po slovenskou politiku! Nový balík odtajněných materiálů odhaluje Billa Gatese, Elona Muska, Zelenského, ale i Ficova poradce a celou řadu miliardářů, včetně norské korunní princezny! Přesto se ukazuje, že skutečné kompro materiály uveřejněny nebudou, protože není dovoleno! ..... Nově odtajněná vlna dokumentů známých jako „Epstein Files“ už definitivně zbourala iluzi, že šlo o izolovaný skandál jednoho predátora. Naopak, na světlo se dostala komplexní, mnohovrstevná síť kontaktů, vztahů, vlivů a zákulisních interakcí, které propojovaly nejmocnější muže planety s člověkem, který byl zároveň sexuální predátor, finanční manipulátor, nezvykle informovaný prostředník a sběratel citlivých dat, který podle všeho doopravdy pracoval pro izraelský Mosad.
Izrael chtěl mít páky a vydírací materiály na všechny významné politiky, panovníky a businessmany na světě, nejen v USA. Tři miliony stran textu, tisíce fotografií a stovky hodin videí nyní skládají obraz, který je mnohem temnější, než se dosud předpokládalo. Nový balík informací potvrzuje, že Epstein provozoval svůj business s jediným cílem – sběr kompro materiálů na významné politiky, businessmany a celebrity. Nikoliv tedy s cílem finančního profitu. Nikde v těch materiálech se to nikde neobjevuje.
Nikde se nemluví o zisku, o profitu, o tom, komu kolik se vyplatí, kdo jaký podíl z kšeftu dostane, nic. Prostě vůbec nic. Vypadá to, jako by Epsteinovi vůbec nešlo o peníze, jako by dělal filantropii pro bohaté lidi, aby se bavili s lolitkami, a on místo peněz chtěl jenom jednu věc – aby si mohl klienty vyfotit. Jednak se sebou samým, a rovněž s dívkami. Je jasné, že někdo ho musel tedy platit, někdo ho musel úkolovat. A právě tohle se nikde v těch uvolněných dokumentech nedočteme.
Především se ukazuje, že Epstein nebyl pouhým „odpadlíkem“ globálních elit, ale jejich nepostradatelným artikulátorem ve stínu – člověkem, který mohl otevírat dveře, zavírat kariéry a především shromažďovat materiály, které mu poskytovaly ochranu. Tento článek shrnuje nejvýbušnější informace o americkém prezidentovi, francouzské politické elitě, britské monarchii, ruské opozici, ukrajinském vedení i slovenském diplomatickém zákulisí. Přináší rovněž nově rozšířené detaily o nejznámějších miliardářích – Gatesovi, Muskovi a dalších – a doplňuje širší konspirační rámec, který podle některých analytiků vystupuje ze stínů stále zřetelněji.
Nová vystřelená dávka hromadného ničení z Epsteinových spisů
Základem aktuálního zveřejnění je tzv. Epstein Files Transparency Act, který Kongres schválil na konci roku 2025 prakticky jednomyslně a který následně podepsal právě Trump. Zákon ukládá ministerstvu spravedlnosti povinnost zveřejnit vyšetřovací spisy týkající se Epsteina a jeho sítě. Do 19. prosince 2025 však ministerstvo stihlo uvolnit jen relativně malou část, což vyvolalo obvinění ze „zatajení“ a vedlo k bipartisánnímu tlaku na další zveřejnění.
Bill Clinton s Ghislaine Maxwellovou a Jeffrey Epsteinem
K masivnímu dumpu více než tří milionů stran pak došlo 30. ledna 2026 – s výrazným zpožděním proti zákonné lhůtě. Už první dny po zveřejnění ukázaly dva protichůdné narativy. Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že nové materiály „pravděpodobně neumožní“ vznést další trestní obvinění a že šlo převážně o doplnění již známého obrazu.
Oběti a jejich advokáti označují postup DOJ za „skandální“, protože redakční chyby odhalily identitu některých přeživších, zatímco řada údajně zapojených „mocných mužů“ zůstává chráněna. Politicky se celý proces okamžitě změnil v další frontu kulturní války v USA: republikáni obviňují ministerstvo, že chrání „jejich“ protivníky, část demokratů zase tvrdí, že DOJ naopak šetří Trumpovo okolí.
Donald Trump: Přítel, protivník, nebo nástroj? Tisíce zmínek a žádné vyjasnění
Ve spisech se nachází více než tisíc odkazů na amerického prezidenta. Část z nich jsou banální: sdílení článků, společenské akce, kontakty s lidmi ze stejného okruhu. Ale další listiny ukazují něco mnohem znepokojivějšího – Epsteinovy vlastní poznámky, v nichž analyzuje Trumpovu povahu, jeho slabiny a způsob, jakým je možné jej ovlivnit. Jedna poznámka obsahuje větu: „Donald potřebuje pocit výjimečnosti. Dáš mu kompliment, získáš přístup.“ Jiná uvádí: „Trump chce být obklopen lidmi, kteří mu vyhovují. Nechá si poradit, pokud budeš hrát jeho hru.“
Tyto záznamy naznačují, že Epstein se snažil Trumpa udržet ve své orbitě ještě dlouho poté, co jejich veřejně přiznávané vztahy ochladly. Další dokumenty pak naznačují, že Epstein se snažil navázat kontakt s Trumpovými poradci ještě v období před prvním mandátem. V jednom interním e-mailu z roku 2015 je zmíněna věta: „Poradce D. připraven. Potřebujeme jen správný moment.“ Není jasné, o koho přesně šlo, ale několikanásobné opakování Trumpova jména v kombinaci s interními tabulkami schůzek naznačuje, že přinejmenším část jeho okolí s Epsteinem komunikovala.
Emmanuel Macron: Nový vůdce Evropy
Ve spisech se objevují desítky e-mailů, které se přímo nebo nepřímo týkají francouzského prezidenta. A přestože žádný dokument Macrona neusvědčuje z trestné činnosti, je zjevné, že Epstein používal jeho jméno k posilování vlastní role v zákulisní diplomacii. Jedna zpráva má anotaci „From Macron“ a obsahuje poměrně filosofické úvahy o „novém uspořádání Evropy“, „modernizaci globální governance“ a potřebě „přesunu vlivu směrem k progresivním elitám“. Macron se prý chce stát vůdcem Evropy, uvádí Epstein svůj dojem z Macrona.
V jiné korespondenci Epstein připomíná, že „Jacques dnes večeří s Macronem a načasování je perfektní“. Není jasné, zda Macron vůbec tušil, že jeho jméno koluje v Epsteinově síti jako potvrzení prestiže nebo jako argument k posílení záměrů, o kterých sám neměl povědomí.
Rusko a Ukrajina: Ponomarjov, Zelenský a špinavé geopolitické komentáře
Nová várka dokumentů odhalila také několik překvapivých pasáží o ruské opozici a ukrajinském vedení. Nejvíce rezonuje popis bývalého ruského poslance Ilji Ponomarjova jako „hlavního organizátora povstání proti Putinovi“. Epstein k němu poznamenává, že má potenciál stát se „příštím prezidentem“, pokud „jej nezabijí dřív“. Tento typ formulace naznačuje, že Epstein měl přístup k politickým komentářům, které rozhodně nepocházely z médií, ale z úzkých neformálních kruhů.
Ilja Ponomarjov
Neméně zajímavá je poznámka o ukrajinském prezidentovi: „Zelenský hledá pomoc. Putin říká, že Zelenský je řízen Izraelci.“ Taková věta působí jako výňatek z konspiračních narativů, které běžně používají proruské struktury. Skutečnost, že se objevuje přímo v Epsteinových spisech, však dává tušit, že Epstein byl v kontaktu s lidmi, kteří se pohybovali mezi geopolitikou.
A tím se potvrzuje, že Epstein měl kontakt s izraelským Mosadem, od kterého se mohl tyto informace o Zelenském dozvědět. Napojení Ňuchačenka a jeho grázlů okolo, jako jsou Andrij Jermak, Tymur Mindič a další, na Izrael a jeho struktury, není vůbec nijak překvapivé. Minidič utekl do Izraele po vypuknutí korupčního skandálu a dá se očekávat, že Izrael se stane azylem i pro další členy Zelenského junty.
Slovensko: Lajčák kvůli svému jménu v Epsteinových spisech rezignoval
Z pohledu střední Evropy patří k nejvýbušnějším jménům Miroslav Lajčák, bývalý slovenský ministr zahraničí a donedávna bezpečnostní poradce premiéra. V dokumentu z roku 2018 Epstein údajně nabízí Lajčákovi „mladé ženy“ a cynicky dodává: „Možná jsou příliš mladé, vezmi si i sestry.“ E-mail je napsán tónem, který kombinuje neformální přátelství s predátorským podtextem, a vyvolává otázky o Epsteinově rozhledu na evropskou diplomatickou scénu.
Miroslav Lajčák s Jeffrey Epsteinem
Lajčák v reakci uvedl, že si na takovou komunikaci nepamatuje. Přesto okamžitě rezignoval na svou pozici poradce, ačkoliv premiér Fico Lajčákovu vinu odmítá. Slovenská média uvádějí, že kauza zasáhla citlivý moment, kdy se slovenská diplomacie snažila stabilizovat své pozice mezi Západem, Ruskem a regionem. Ať už je pravda jakákoliv, zveřejnění této části spisu znamená politické zemětřesení, které zasahuje poslední zbytky diplomatické rovnováhy.
Bill Gates: Filantropie, kterou Epstein viděl jako nástroj vlivu
Jméno Billa Gatese se ve spisech objevuje více než třistakrát. Z nových dokumentů vyplývá několik klíčových detailů:
Epstein opakovaně zmiňuje, že je schopen „přepracovat strukturu filantropie“ Gatesovy nadace, která, jak naznačuje, „nevyužívá svůj potenciál v globálních vlivových strategiích“.
V interních dokumentech existuje záznam plánovaného přesunu Gatese na Epsteinův ostrov s poznámkou „pending confirmation – přes NYC, ne přímé lety“. U Gatese se sice nepotvrdilo, že by kdy skutečně na ostrov letěl, ale samotná existence plánu je mimořádně zarážející.
Gates se vyskytuje v Epsteinově tabulce označený kódem „Option 3“, jehož přesný význam není jasný, ale spekuluje se, že jde o typ „úrovně přístupu“, kterou Epstein jednotlivým osobám přiděloval.
Gatesovy fotografie se objevují ve složce „VIP Contacts“, což Epstein používal jen u osob, které považoval za strategicky významné.
Přestože Gates popírá jakékoliv hlubší napojení, dokumenty naznačují, že Epstein kolem něj budoval velmi specifickou, takřka projektovou konstrukci, jejímž cílem bylo vytvoření mocenského kanálu skrze filantropii a technologii.     (Čtěte na stránkách AENet)

Volíme si zástupce, nebo jen drahé řečníky? .... Máme parlamentní zřízení, nebo už tu vládne duo Pavel–Kolář? Dnešní glosa o marnění času v politice, o lidech, kteří by kvůli kauzám měli raději mlčet, a o prezidentovi, který se chová jako umíněné dítě v cukrárně. Říkám nahlas to, co si vláda z diplomatických důvodů dovolit nemůže.
Volíme si poslance proto, aby pracovali ve prospěch naší země a nás, jejích obyvatel. Rozhodně je neplatíme za zbytečné řeči. Mají projednávat zákony, ne žvanit hlouposti, chodit pozpátku nebo se oblékat jako pionýři.
Zbytečně promarněným časem je například další volba Víta Rakušana. Nemá šanci projít a STAN tím jen blokuje drahocenný čas. Může tam přece usednout kdokoliv jiný z jejich hnutí, ale ne Rakušan. Vláda zřídila komisi na vyšetření kauzy Dozimetr, a on by měl být povýšen? To postrádá jakoukoli logiku.
A pak je tu kompetenční žaloba. Pořád se touto hloupostí mává, ale proč?
Petr Pavel opakovaně vyzývá k podání kompetenční žaloby na svou osobu s urputností fracka, který v obchodě svírá lízátko, jež mu matka nechce koupit. To se mu to žvaní, když jsou všichni soudci na jeho straně! Apolitičnost je dávno mimo hru.
Vláda naopak tvrdí: nikdy nepodáme kompetenční žalobu, musí se to vyřídit bez soudu. Jistě, nemohou napsat to, co já můžu říct „na plnou hubu“: nemají šanci vyhrát u soudu, který straní Petru Pavlovi. Tím by docílili jen rozšíření jeho vlivu, a to vláda opravdu nechce ani nepotřebuje. Hlavně jsme si vybrali parlamentní zřízení a nikdo nemá právo ho měnit na systém prezidentský. Představa, že by tu neomezeně vládlo duo Pavel–Kolář, mě upřímně děsí.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

V Berlíně potřebují ochranku už i popeláři… Chtějí Češi skončit stejně? ..... Už to nejsou jen policisté a záchranky, kdo potřebuje ochranku při práci v imigrantských čtvrtí německého hlavního města. Ochranu před imigranty potřebují už i popeláři a pracovníci městské údržby a úklidu. To to Německo dopracovalo, že?!
Češi by se měli rychle probrat z nečinnosti a začít se rozhodně bránit, jinak jim globální lžid a jeho místní kolaboranti zničí zemi stejně jako Němcům. Počet barevných imigrantů v českých městech za poslední 4 roky rychle narostl a byla to práce lidí se jmény Fiala, Rakušan, Černochová, Salomon, Stern, Afterduft atd…a jejich zahraničních kumpánů. Co mají všichni společného, moudrý člověk ví… Oni jsou problém, imigranti jsou jen jejich nástroj rozvratu a ničení.     (Čtěte na stránkách Česká věc)

Kult zkázy ..... Tak se nám v Praze odehrála demonstrace Milionu chvilek. Na to, jaké je počasí, měla velmi solidní účast. Tolik Ukrajinců jsem na Staromáku neviděl od srpna 1968. Byla to demonstrace proevropská, progrýndýlová, proukrajinská, proválečná… byla to demonstrace za prezidenta, který se ovšem neuráčil přijet z dovolené, aby svoje příznivce podpořil osobně. Musel stačit status na fejsbůku. Mikuláš Minář řekl, že na demonstraci bylo osmdesát až devadesát tisíc lidí a pokud to takhle půjde dál, bude brzy demonstrace na Letné.
Solidní sílu ještě mají, že? Bez ohledu na skutečné počty demonstrantů. Čtyři roky ani nepípli ohledně Dozimetru, kampeličky ani bitcinové kauzy, ale jen se Babiš stal znovu premiérem, máme je zpátky takřka v plné síle. Výběrová demokracie.. Jen Fialu vyměnili za Petra Pavla. Stejná vizáž, stejný obličej, stejný účes… a stejná inteligence. Ale funguje to, ó jéje. Modus operandi je stejný jak posledně. Vykreslit zlého Babiše se zlými nohsledy a proti němu postavit hentoho slušného lídra, za kterého se přece nemusíme stydět.
Už víte, proč byl Babiš tak opatrný, co se týče prezidenta? Proč se s ním nechtěl zbytečně pouštět do střetu? Protože libtardi jsou ještě stále schopni tady tohoto a k tomu ještě mají Senát a prakticky všichni ústavní soudci byli jmenováni právě Petrem Pavlem. K tomu je na jejich straně celý majnstrým, bohužel i s Otou Klempířem, který, dle svých vlastních slov, zabojoval, aby od koncesionářských poplatků nebyli osvobozeni senioři a teď pracuje na tom, aby Česká televize měla udržitelné financování. Ne, nebudu zamlčovat hloupé chyby ve vlastním táboře.
Teď prostě ještě není chvíle ukazovat karty a oznamovat nepříteli, co s ním hodlám udělat.
Tato demonstrace nám krásně ukázala, kolika lidem nevadí, že se rozpustíme ve šťastné evropské rodině, nevadí jim masová migrace, nevadí jim, zavírání elektráren a ukončení těžby uhlí. Nevadí jim dovoz potravin z Jižní Ameriky a nevadí jim dovoz Indů na práci. Dokonce jim ani nevadí roztržka se Spojenými státy. Před rokem ještě tleskali tomu, že přerušujeme trubky s Ruskem, ale že by toho Trump mohl využít proti nám, to jim ještě nedochází a nebo v tom nevidí problém. Evropa je přece nejsilnější, nejmocnější a slušnost je její největší zbraň.
Těmto lidem nevadí, že měli loni malý blackoutek. Nevadí jim, miliony předpisů na každou blbost. Nespojují si nedostupné bydlení s politikou EU. Nespojují si válku na Ukrajině s tím, že je jednou budou verbíři také nakládat do aut jako dobytčata na porážku. Nebojí se konce průmyslu, protože bohatství přece nejsou továrny, ale cenné papíry. Nemají obavy z deindustrializace, nebojí se, že budou nahrazeni umělou inteligencí.
Tyto lidi nezvedlo ze židle pět mrtvých svědků z Dozimetru. Nevadila jim ani bitcoinová loupež za bílého dne. Nehnul s nimi zlatý záchod Timura Mindiče. Ale zvedli se po Macinkově SMSce. Připomnělo mi to film „K zemi hleď.“ V době, kdy Orbán jezdí od jednoho státníka ke druhému a Fico také, kdy se scházejí evropské elity, aby řešily brzkou budoucnost, kdy se mění narativy, bezpečnostní záruky, ba kdy se mění trasy světového obchodu, náš prezident jede na dovolenou a desetitisíce demonstrantů mu k tomu tleskají.
Ve stejné době, kdy u nás končí těžba černého uhlí, demonstrují lidé na náměstích proti Macinkovi, ale vlastně demonstrují proti autům a proti jakékoliv soběstačnosti. Jo, demokracie není žádnou zárukou správných rozhodnutí. Je pouze zárukou většinových rozhodnutí. Klidně i většinově blbých. Síla slova je obrovská. Stačí se prohlásit za ty slušné…
Mobilizace pravdy a lásky začala dřív než to bylo nutné… A narozdíl od nás, budou mít dost peněz, aby to udrželi po celé čtyři roky. Přece jenom, mají ještě silné bruselské zázemí. Moc bych si přál, aby vládní koalice pochopila, že pokud nebude investovat do své vlastní občanské společnosti a do svých vlastních médií, může jít v příštích volbách zase od válu. Pokud neodstřihne všechny ty neziskovky od státních peněz, prostě si bude platit vlastní škodnou. Pokud vládní koalice nebude hybatelem našeho sjednocení, může na to snadno doplatit.
A já se ptám, co my? Postavíme se tomu znovu? Budeme bojovat? Nebo to uděláme jako Chvilkaři před čtyřmi roky, teď přece máme naši vládu, tak nemusíme dělat nic? Je tato chvilkařská akce pro nás budíčkem, že ještě není vyhráno? Stojí naše země za další zápas? Teď, když se rodí o třetinu dětí méně, než před pár lety? Teď, když jsou podepsány velké obchodní dohody na které doplatíme především svou soběstačností? Teď, když se dál bude podporovat Ukrajina a nakupovat stíhačky F-35?
Tak či onak, připravujme se. Připravujme se, že to dopadne špatně. Dějiny nejsou pohádka, kdy se to nakonec v dobré obrátí. V neděli jste viděli, že je u nás obrovské množství lidí, kteří tleskají své vlastní katastrofě, kterou si ještě neuvědomují. Je u nás obrovské množství těch, kteří vyznávají kult zkázy a mají pro to silné zázemí. Sice prohráli volby, ale s výsledkem se nesmířili a udělají vše, co mohou, aby ho zvrátili. Připravujme se, že v brzké budoucnosti mohou naše paneláky vypadat jako v Kyjevě a nebude k tomu zapotřebí žádná ruská bomba. Zvládneme to vlastními rozhodnutími, že nepotřebujeme uhlí a vlastně ani spolehlivé dodavatele plynu. Připravujme se, že naše ulice mohou vypadat jako v Kolíně nad Rýnem. Až tehdy to dojde i těm, kteří se teď sešli na podporu prezidenta. Zatím ještě věří, že jdou správným směrem a nehodlají z něj uhnout.
Právě proto jsem chtěl budovat Alternativu – naše média a naše neziskovky. Naši koordinaci. Aby existovala protiváha tomu, co jsme viděli v neděli na Staromáku. Oni to totiž dělají dobře. Tvoří síť, tvoří buňky a mají na to prachy. Znovu se omlouvám a lituji, že jsem nedokázal udělat víc. Tak trochu se totiž obávám, že vládní koalice se toho nechopí. Možná ustřihají nějaké penězovody, ale na vítězství to bude málo. Nebudou budovat vlastní média a vlastní občanskou společnost. To zůstane zase na obyčejných lidech… tedy, pokud budou ještě chtít.
Postavíme se tomuto kultu zkázy? Jsme ochotni absolvovat celý zápas znovu, protože to očividně ještě neskončilo? Nebo to necháme na Babišovi?     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Trénink na převrat: Krása nechtěného. Táhnout kůl v plotě je fuška. Skutečná moc čeká v závětří. A slábne. Skřehotá temná postava ze čpící močůvky podpalubí politiky svou labutí píseň? Chvilky pro dotace už jen přizvukují. To chce... klid ..... Petr Hájek se zájmem sledoval předčasnou generální zkoušku na převrat, jež se ovšem ani stínem nepřiblížila energii někdejších statisícových demonstrací proti fialové mafii, nejen proto, že špatně zvolila hlavní postavu představení, ale odehrála se v kulisách měnícího se světa, který už míří jinam
Je v tom kus báječné ironie, krásy nechtěného. Začal únor a na Staroměstském náměstí v Praze se dle dávné tradice scházejí davy. Nechtějí nic jiného než další státní převrat. Odstranit vládu vzešlou ze všeobecných voleb.
Zdravici jim posílá z Pražského hradu generál, který přísahal věrnost Gottwaldovu režimu, jenž se dostal k moci rovněž státním převratem. Také v únoru. A jeho symbolem byla rovněž velká demonstrace na Staroměstském náměstí. Neznámý básník ji zachytil verši později zvěčněnými na stanici metra Staroměstská:
Po Staroměstském náměstí šly dějiny
šlo vítězství
už neplatí co zastara
Nový čas na orloji bije
ať třeba sněží na rafije
náš Únor patři do jara!
Ti nešťastníci, kteří v lezavé zimě přicházeli na náměstí, vůbec netuší, že jsou jen zmanipulovaným stádem. Naopak. Připadají si jako nositelé moderní doby, nového času, který na orloji bije. Aby ta komedie byla úplná, jeden vedle druhého se nepochybně pokládají za antikomunisty. Že jdou demonstrovat na podporu překabátěného komunisty? Ale vždyť se napravil!
To jo. Asi jako se napravili zakladatelé Evropské unie, bývalí ministři a spolupracovníci Adolfa Hitlera. Když porážkou Německa přišel Nový čas, odhodili své nacistické legitimace a přísahali věrnost a loajalitu režimu přesně opačnému, než byl ten, kterému přísahali předtím.
To je model Petr Pavel 2026. Člověk, kterého spolu s jeho manželkou, bývalou komunistickou politručkou, teď postavili ti, kteří prohráli volby, do čela opozice. Dokonalé? Zvonku to tak vyzerá, říká jeden starý košilatý vtip o slovenském bačovi, kterému před očima někdo "obhospodařuje" ženu, a on si vůbec neuvědomuje, co se děje.
Ve skutečnosti je totiž všechno ještě úplně jinak.
Kůl v plotě
V osmačtyřicátém na Staroměstském náměstí vlály převážně rudé vlajky. Z Hradu od prezidenta Beneše přijel Klement Gottwald, vítěz voleb. A davům oznámil, že prezident přijal jeho ultimativní požadavky na rekonstrukci vlády po ministrech, kteří demisemi rozehráli tragickou mocenskou ruletu.
Věděl, co činí. Stála za ním nejen skutečná většina veřejnosti. Tedy té převážně české a moravské - na Slovensku to bylo jinak. Ale měl za sebou především obrovskou moc Sovětského svazu, vítěze ve válce proti Hitlerovi. Osvoboditele Československa od německého protektorátu. A společenskou emoci z toho vyplývající. A strach. Vždyť sotva jedna skončila, už se schylovalo k druhé válce.
Dnes na Staromáku bylo lze vidět sebeudavačské vlajky bruselské a ukrajinské. Pod nimi přišli demonstrovat ti, jejichž favorité ve volbách na rozdíl od Gottwalda, naopak moc ztratili. Jejich jedinou nadějí proto zůstal překabátěný komunista dosazený na Hrad. Což se stalo ještě v okamžiku, kdy skutečná moc v naší zemi plně patřila německému Bruselu a Bidenovu Washingtonu. Jejím imperiálním výrazem se stalo rozpoutání války Západu proti Rusku na Ukrajině.
Dnes je však situace radikálně odlišná. Trumpův Washington se odpojil jak od prohrané války proti Rusku, tak od Bruselu. A u nás? Dosud mlčící většina vláčená k válce bruselskou pátou kolonou v zastoupení Fialova gangu pěti se konečně ve volbách spojila. A prosadila svou vůli, která z nemravného generála na Hradě učinila příslovečný kůl v plotě. Lze ji shrnout slovy: Chceme zpátky normální svět a život v míru!
Moc čeká v závětří
Jistě, nic ještě není definitivně rozhodnuto. Brusel je stále plně v rukách panáků, kteří nemíní dát své luxusní kožichy do frcu jen tak. Proto ani válka proti Rusku dosud neskončila. Bez Spojených států sice nemohou přímo Rusko napadnout v otevřeném boji, ale svého snu na druhý Drang nach Osten se nevzdávají. Jejich slábnoucí moc zatím parkuje v závětří. Jen si vzala time-out.
Právě v její návrat doufají organizátoři dnešního únorového tréninku na převrat. Ostatně Mikuláš Minář, opět se vynořivší principál spolku Milion chvilek pro dotace (jak to nazval kdosi vtipný), to ve svém úvodním vystoupení jasně naznačil: Radili jsme se s těmi, kdo prohráli na Slovensku. Říkali nám - hlavně si nenechte vzít prezidenta. My kolem Čaputky jsme také mohli dokázat mnohem víc, kdyby to nevzdala.
Je to současně směšné i zajímavé. Sebeudavačské. Otevřeně tím říká, že když to nejde skrze volební výsledek, vždycky ještě zbývá kabinetní konspirace. V našem případě je její tváří Petr Kolář, Pávkův stvořitel a loutkovodič. Muž v závětří, kde tolik nefouká. Po dlouhá leta mafián na černou práci, který mizí a vynořuje se jako ponorná řeka. A s ním uměle vytvářené krize.
Stál už v pozadí Havlova spiknutí proti premiéru Klausovi. Byl to Kolář, koho mocní použili ke spuštění takzvaného Sarajevského atentátu, v jehož důsledku nedlouho po volbách padla koaliční vláda. Okamžik, který rozboural rodící se politický systém. Standardní soupeření politických stran bylo pro elitáře tím, čím je pro čerta krucifix.
Převrat pustil k moci nejprve Havlovu zimní vládu spoluspiklence - šéfa centrální banky Tošovského, s nímž Václav Havel předtím předal za hubičku český zlatý poklad Němcům. A pak už to šlo ráz naráz: Eurofederalističtí socialisté Zeman se Špidlou nás spolu s mohutnou mediální propagandou dovedli ke karikatuře na referendum, po němž zemi uvěznili v bruselském chomoutu - čemuž oslabený Václav Klaus už nebyl schopen zabránit.
Nyní je situace podobná. Jen místo Kolářova a Schwarzenbergova Havla je na Hradě postava ještě daleko poddajnější. S natřikrát přelámaným charakterem. A havlističtí Kolářovi mafiáni spolu s Koudelkovými tajnými službami a Řehkovým generálním štábem konspirují proti nové vládě, která flirtuje s "trumpovským" postojem k německému Bruselu. Především o to se dnes hraje.
Postava z temnot
V čí prospěch celé to představení inscenovali, lze vyčíst i z toho, že na "trénink k převratu" přišly hlavy Gangu pěti poraženého ve volbách: dědic umírající ODS Martin Kupka, hlava mafie ve STANu Vít Rakušan a Zdeněk Hřib, pirátský asistent dozimetrového mejdanu v pražském dopravním podniku. Uznali tak Koláře s mluvící hlavou Pavlem na krátkém vodítku za generála opozice.
Aby nešlo pochybovat, o co jim skutečně jde, nezapomněli současně svolat demonstraci "na podporu Ukrajiny". Dojde k ní jen čtyři dny před dalším výročím únorového převratu v roce 1948. Ony ty symboly hovoří samy za sebe. Dnes to byl tedy opravdu jen trénink.
A co bude s Kolářem? Jako vždycky. Stojí v pozadí, dokud mu ti skutečně mocní sypou peníze a využívají jeho temných schopností. A takové skutečně jsou. I autor těchto řádků přiznává, že v dobách prezidentování Václava Klause vedl s Kolářem nejrůznější dlouhé debaty takříkajíc od Pražského hradu po Washington. A na chvíli mu uvěřil, že se změnil, že mu jde o Českou republiku. Brzy však z toho omylu vystřízlivěl.
Chce to... klid
Petr Macinka si to musel prožít až dnes. Ale i kdyby žádné esemesky nebyly, Kolář by ke spuštění dalšího spiknutí proti vlastní zemi nepochybně našel něco jiného. Tihle lidé jsou nejen dokonalí chameleoni, ale současně i mimořádně vynalézaví lemuři toho s kopytem.
Jenže tentokrát Kolář udělal chybu. Stejnou, jakou dle jeho vzoru vzápětí provedl obdobně "temný", ale inteligencí Pávkovi podobný Minář. Jejich trénink na převrat totiž přišel příliš brzy. Pouze trochu ufoukl frustraci zmanipulovaných podvolených, kteří si neměli kde od prohraných voleb od plic zařvat. Ve skutečnosti tím ale jen pevně semkli vládní koalici, která nyní ve všech svých třech částech přesně ví, kdo proti ní stojí.
Je na ní, aby se v dohledných měsících zbavila všech těch Koudelků, Řehků a dalších, kteří museli vystrčit hlavy, aniž ještě začal skutečný boj. Ani pro Kolářovu mluvící hlavu to není optimální strategie. V dalších prezidentských volbách už nemůže získat hlasy "váhajících".
Kostky byly vrženy. A pokud se vládní koalice doufejme shodne na společném kandidátovi či kandidátce (jak vtipně naznačil Andrej Babiš), v souboji jeden na jednoho nemůže vyhrát. Propadne právě tak jako fialová mafie. Víc voličů totiž není k dispozici. A Ukrajinská diaspora do té doby ještě občanství nezíská.
Co z toho všeho plyne? Prostě... zachovat klid. Kromě toho, že Kolářovy kobyly předčasně vystartovaly, toho příliš v záloze nemají. Vláda snad postupně odstřelí jejich hlavní figury v tajných službách a armádě. A především ta skutečná moc a její finanční zdroje budou slábnout. Každým dnem, kdy se od nás krok za krokem vzdaluje vidina války, na niž se svými bruselskými sponzory spoléhají jako na živou vodu svého chcípání.
Ani ta klimatická lež už s nimi nehraje. Sněží jim na rafije.
Protože jejich Únor - tehdy i dnes - patří do pekla.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Počasí jako zbraň? AfD varuje před „manipulací s počasím“ a žádá zákaz ..... Strana Alternativa pro Německo (AfD) včera v Bundestagu prosadila debatu o údajných rizicích „manipulace počasím“ a geoinženýrství.
V angažovaném Antrag (Drucksache 21/3832) varuje před velkými vstupy do atmosféry, jako je Solar Radiation Management (SRM) – např. vynášení aerosolů do stratosféry k odrazu slunečního záření – a požaduje zákaz velkorozměrného geoinženýrství v Německu s výjimkou kontrolovaných výzkumných projektů.
Forschungssprecherin AfD Nicole Höchstová v debatě 29. ledna uvedla, že „se vážně diskutuje o cíleném vnášení částic do atmosféry k dosažení klimatických efektů“, což podle ní představuje bezpečnostní riziko pro člověka i životní prostředí.
AfD žádá vládu o posouzení bezpečnostní situace, právní regulaci a zřízení Enquete-Kommission k prozkoumání rizik.
SPD-poslanec Holger Mann označil AfD-Antrag za „konstruované Bedrohungsszenario“, které nemá nic společného s realitou.
„AfD vytváří strašáka, aby odvrátila pozornost od skutečných problémů,“ řekl.
Podobně kritizovali představitelé CDU a Zelených, kteří geoengineering považují za vědecky zkoumanou, ale zatím neimplementovanou možnost proti klimatické změně.
Meteorologové a klimatologové (např. z Deutscher Wetterdienst) zdůrazňují, že současné technologie neumožňují cílenou „wetterwaffe“ na regionální úrovni a že SRM zůstává teoretickým konceptem s neznámými vedlejšími účinky.
AfD se odvolává na mezinárodní projekty (např. startup Stardust, který plánuje testy odrazu slunečního záření od dubna 2026) a historické případy (Čína – „Blue Sky“ před stranickými sjezdy). Strana tvrdí, že bez regulace hrozí nekontrolované zásahy do ekosystémů, počasí a zdraví.
Experti z Umweltbundesamt připomínají, že geoengineering (CDR a SRM) je v Německu regulováno a velké projekty vyžadují schválení. AfD však vidí v tom „brány pekla“ a požaduje úplný zákaz mimo výzkum.
Debata o počasí jako „zbrani“ vyvolala v médiích (BILD, FOCUS, FR) označení za „groteskní“ a konspirační, zatímco AfD ji prezentuje jako nutnou ochranu před neznámými riziky klimatického inženýrství.     (Čtěte na stránkách AC24)

Hradní kmotr Petr Kolář je klíčovou postavou. Stínový prezident a loutkovodič Petra Pavla ..... Současná hradní kauza ukázala, že další „dezinformace“ je pravdivá: Hradní kmotr Petr Kolář je skutečně klíčovou postavou na Hradě, ač Petr Pavel před volbami sliboval opak. V demokratickém státě by to bylo na abdikaci a nové prezidentské volby. Pavel je poslušná loutka bez vlastního myšlení a zřejmě za vítr peněz je schopen udělat úplně cokoliv. Trefné analýzy vystihující charakteristiku současné situace a její pozadí.
Petr Kolář je bezesporu člověk velkého záběru, schopností a kontaktů. Diplomat se silnými vazbami na Demokratickou stranu USA, osobní přítel zesnulé „Krvavé Madly“ Albrightové, s kontakty na majitele největších zbrojařských firem v ČR i v zahraničí, ovlivňující nejvyšší patra české politiky. Neformální osoba v pozadí mnoha dějů, člověk s historickými kontakty na CIA a FBI, i na FSB a SVR. Od roku 2014 zaměstnanec jedné z nejvlivnějších amerických právních a lobbistických firem, působících ve Washingtonu D.C., Squire Patton Boggs. A aby toho nebylo málo, také člen dozorčí rady české pobočky Aspen Institutu.
Kariéra rozhodně impozantní, s jednou základní vadou. Nulový zájem o Českou republiku jako o místo, kde žijí normální lidé. Jen „vysoké hry patriotů“, naplňování osobních ambicí, prosazování zájmů na něho navázaných firem a politiků, a samozřejmě také hájení zájmů zemí, s nimiž je spjat pupeční šňůrou pohádkových příjmů a ideologického souznění. Politický pragmatik a manipulátor, schopný přes své kontakty (a jejich peníze) prosadit téměř cokoliv.
Kolář také „stvořil“ Petra Pavla. Vybral si ho jako ideální „nosič“ svých politických a strategických vizí a jak sám řekl, vybrousil ho do podoby briliantu. Jejich spojení nebylo náhodné, šlo o pečlivě zkalkulovaný a naplánovaný projekt. Cíleně ho profiloval jako antipopulistu, nabízejícího řád a klid. Snadno ovlivnitelný, lehce vydíratelný a politicky naivní generál, s pečlivě budovaným image válečného hrdiny a lidové „klidné síly“, byl po relativně jednoduchých zásazích vizážistů připraven zaujmout chytlavou pozici syntetické reinkarnace Tatíčka Zakladatele. Jen místo koně dostal motocykl podle vlastního výběru. Jeho zvolením prezidentem ČR se v politickém prostředí funkčně impotentní a názorově zcela vyprázdněné vlády Petra Fialy definitivně propojily zájmy politických elit EU, vedení NATO, kapitánů zbrojního průmyslu a novodobých českých miliardářů. Co to přineslo ČR a nám, občanům, to jsme mohli sledovat poslední tři roky doslova v přímém přenosu.
Pavlovi, šachové figurce Kolářem rozehrané politické hry, byla také určena role jedné z hlavních pojistek proti převzetí moci Andrejem Babišem v případě jeho volebního vítězství. To neklaplo, alespoň zatím. Hnutí STAČILO! se sice podařilo eliminovat, ale ANO ve volbách s velkým náskokem zvítězilo a Pavel byl víceméně donucen pověřit Andreje Babiše sestavením vlády. Sázka na problémy s jejím formováním nevyšla, většinová vláda na půdorysu ANO – Motoristé – SPD byla vyjednána poměrně rychle a Pavlovi tak nezbývalo nic jiného, než Babiše se skřípěním zubů jmenovat premiérem.
Nevyšel ani pokus zatáhnout do boje proti Babišově vládě Pavlovi, resp. Kolářovi příznivě nakloněný Ústavní soud. Očekávaná ústavní stížnost proti odmítnutí jmenovat Filipa Turka ministrem na základě umělé aféry kolem deset let starých výroků na sociálních sítích se nekonala. Nová vláda odmítla ústy premiéra hrát hru na nezávislost a nestrannost ústavního soudu a navíc začala dávat jasně najevo, že předvolební sliby myslí vážně i bez Filipa Turka v roli ministra. Bylo třeba najít jinou cestu.
Kolářovi, soukromníkovi bez prověrky, bez zaměstnaneckého poměru k Hradu, ale zásadně ovlivňujícímu jeho personální politiku a kontrolujícímu zřejmě i veškerou Pavlovu korespondenci, nahrála na smeč jistá politická nezkušenost nového ministra zahraničí. Konkrétně jeho rozhořčená, nepříliš diplomatická reakce na něco, o čem toho zatím moc nevíme, ale co zřejmě bylo spouštěčem jeho noční SMS.
Hned následující den „dramaticky rozrušený“ Petr Pavel oznámil na narychlo sbubnované tiskovce chvějícím se hlasem národu a novinářům, že je ministrem zahraničí vydírán, otázky se nepřipouštějí, odlétám na dovolenou. Jako komedie dobré, jako politické gesto podstatně trapnější než tiskovka, na níž oznámil lidu viditelně vyděšený Andrej Babiš, s tehdejším šéfem zamini Hamáčkem po boku a za zády s CIA zavázaným šéfem BIS Koudelkou, že universální ruští agenti, Čepiga a Miškin, vyhodili do povětří sklad munice ve Vrběticích.
Další kolo „Antibabiš“ tak bylo odstartováno. Těžko říci, jakým směrem se situace vyvine, ale vypadá to, že Kolář se prostřednictvím Petra Pavla pokouší vyvolat vládní krizi. Klíčovým momentem bylo Pavlovo oznámení, že podklady (zřejmě nejen onu poslední SMS) předal nikoliv policii ČR, ale konkrétně ÚOOZ, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. To má zřejmě vyvolat dojem, že vláda jedná jako organizovaná zločinecká skupina a podpořit tak nejen hlasování o nedůvěře ve Sněmovně, ale také připravovanou akci tlupy Milión chvilek pro demokracii, „proslavené“ mimo jiné veřejným roztrháním Ústavy ČR. Je navíc dost možné, že se Kolář tímto krokem snaží předejít očekávatelnému oznámení, podanému stejnému útvaru současným kabinetem na bývalou Fialovu vládu v souvislosti s kauzami Dozimetr, Kampelička, Bitcoiny a dalšími.
Přes všechny peripetie se ale zdá, že vláda útoky ustojí, protože Andrej Babiš se dokáže domluvit nejen se zbrojaři a dalšími kapitány české ekonomiky. Nepřinese to jen změnu orientace domácí a zahraniční politiky ČR, ale také významné omezení vlivu Petra Koláře na její chod. Ledacos totiž nasvědčuje tomu, že jeho doba pomalu končí. V boji s novou vládní garniturou udělal hned několik chyb, a ty se, jak známo, v politice neodpouštějí.
Tak především nasazení nejtěžší figury, Petra Pavla, do otevřeného boje proti Andreji Babišovi vedlo k rozbití jeho pracně vybudované image reinkarnace TGM a objevila se Pavlova pravá podstata snadno ovladatelného člověka bez vlastního názoru, řízeného svými poradci a „kmotry“ v pozadí, s nulovým diplomatickým a státnickým talentem. Navíc neschopného rozlišovat mezi reálnou politikou a politickým aktivismem.
Kolářovi se také povedlo pevně stmelit současnou vládní koalici. Pavlovi nic nebránilo pozvat na Hrad šéfa Motoristů a sdělil mu otcovským hlasem, že toho Turka tedy schválí. Motoristé, daleko více podobni původní ODS, než parta postfialovských zoufalců, by mu byli zavázáni a „zlobili“ by nejspíš Andreje Babiše daleko více, než si budou moci dovolit nyní. Premiér se za ně totiž postavil, což nemohou jen tak přejít, a Andrej Babiš, zkušený politický harcovník, to velmi dobře ví.
Největší ránu Kolářovi ale zasadilo zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Podstatně tím ztratily na významu jeho vazby na demokratické politiky v USA a mnoho z jeho kontaktů nejspíš nenávratně zmizelo. Kromě ztráty pozice ve zbrojním segmentu, jehož šéfům Andrej Babiš úspěšně nabídl zachování jejich zisků a „světlých zítřků“, dojde nejspíš také k omezení Kolářova vlivu v oblasti energetiky. Postupující „trumpizace“ české politické scény bude zřejmě omezovat jeho vliv i v dalších oblastech české politiky a ekonomiky. Uvidíme, jak se s tím dokáže vyrovnat. Stále totiž nejspíš věří, že ještě neřekl poslední slovo.     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Přehled starších zpráviček